The Abattoir

(Úsměv jí trochu opadne, když se zeptá Davina, zda jí tu moc Monique dala jen tak. Zavrtí lehce hlavou.) Ne, ale s tím si nemusíš zatěžovat hlavu. (Mírně se pousměje) No tak hlavně budeš muset také odložit to svoje nicnedělání na další dny, protože zítra je svátek požehnání a budeme oslavovat nový začátek covenu. Takže doufám, že mi nedáš kopačky a budeš stát po mém boku zítra. (Většinou Starší šli samotně od zbytku covenu, ale ona chtěla, aby šla vedle ní Davina. Vlastně, kdyby Monique a Abigail nebyli proti ní a měli stejné cíle, jako ona a ne jako předci, tak by šli všichni čtyři společně. Podívá se na Marcela a pousměje se) Spíš já děkuji. (Otočí se zpět na Davinu) Takže první si vezmu zpátky svou moc a poté ti vrátím tvou moc, ale budeme potřebovat kamennou sůl a bílé jmelí... (Zarazí se. Neuvědomovala si, kde je. Tohle tady bude mít Marcel jen těžko.) Asi budeme muset trochu improvizovat. Najde se tady aspoň normální sůl a třeba kopřiva nebo něco? (Povytáhne obočí. Pochybuje, že tady Marcel bude mít kamennou sůl, k čemu by mu asi tak byla?)

Dobre. Ako myslíš.*Mierne prižmúri oči,ale ďalej to nerieši. Nechce teraz vôbec riešiť Monique,ale jej čas príde. Čas keď si to s ňou poriadne vybaví. Aj keď Sophie nechcela,aby to robila,ona si nedá povedať.*Samozrejme,jasné.*Rýchlo prikývne na Marcelove slová a taktiež sa usmeje. Nemá tušenia čo od nej môže chcieť. V poslednom čase ho ani moc nevidela,stále niekde lietal alebo bol s Claire. Nechce sa sťažovať,ale začal ju viac zanedbávať. Možno je to tak,pretože už jej nehrozí nebezpečenstvo. Jeho ochraňovanie skončilo.*Musím tam byť?*Stále s úsmevom na perách ju sleduje a nakoniec si nepatrne povzdychne.*Prídem.*Kývne hlavou. Lepšie ako nič nerobenie doma. Hádam.*Dobre.*Prikývne a keď vymenuje veci ktoré potrebuje,trochu sa porozhliadne,ako keby čakala,že to tu niekde bude pohodené.*No,nejak moc sa tu ešte nevyznám,neviem čo tu Marcel má. Ale určite sa to nájde.*Kývne hlavou smerom ku kuchyni a mieri tam. Soľ mala aj v izbe,ale tu musí byť tiež. Vytiahne ju z hornej poličky a položí ju na stôl. Porozhliadne sa a hľadá ďalšiu vec,ktorú potrebujú.*

(Davina nezněla zrovna moc nadšeně z toho, že by se měla účastnit oslav, což jí trochu překvapilo. Vlastně neměla být proč překvapená. Davina nebyla zrovna fanynkou toho, co se děje v covenu, ale Sophie chtěla naprosto změnit všechno, co se dělo dříve v covenu.) No nutit tě nemůžu, aby si tam přišla a ani nechci, ale bylo by to dobré. Věř mi nebude to vůbec nudné a třeba si to i užiješ. (Kývne, když řekne, že se to tu určitě najde a zamíří s ní do kuchyně. Váček s její mocí položí na stůl, kam položila Davina sůl a k tomu tam ještě položí svou dýku. Rozhlédne se kolem a hledá očima něco, co by jim posloužilo místo toho jmelí.) Jo a zítra si na tu oslavu vezmi nějaké slavnostnější šaty. A pokud nic nemáš, tak můžeme dojí ještě předtím něco nakoupit, ale jak chceš ty. (Podívá se na Davinu a mírně se pousměje. Pak se opět začne rozhlížet po kuchyni. Nakonec na jedné polici zahlédne nějaké sklenky s kořením. Přejde k tomu blíž a začne si číst nápisy, třeba se poštěstí a najde tam někde samotné byliny. Probere snad všechny sklenky, ale nic. Jo měla se zásobit dopředu nebo něco vzít z toho domu, kde byla Monique a Abigail.)

Možno áno,možno nie. Určite to bude zábavnejšie,ako byť tu,doma.*Pokrčí plecami a trochu sa pousmeje. Nejak extra sa jej tam nechce ísť,takže si to ešte rozmyslí. Ale keď už Sophie povedala,že pôjde,asi by sa tam mala objaviť.*Posnažím sa niečo nájsť,ale nie som si istá.*Pokrčí plecami a následne prikývne,na jej návrh. Vážne by sa jej zišlo nové oblečenie. Možno iný štýl,ale šaty by tam rozhodne mať mala. Bude ich potrebovať. Prejde k jednej skrinke,otvorí ju a prehrabuje sa tam. Nájde konečne to čo potrebujú a položí to taktiež na stôl,pred Sophie.*Myslím,že môžme začať.

(Lehce se pousměje. Doufá, že Davina přijde. Chce, aby taky zažila něco dobrého, co patří k tomu být součástí covenu. A tahle oslava svátku, byla vždy velkolepá a každý člověk v ten den uctíval zdejší čarodějky a ona to chtěla pojmout něco jako nový začátek covenu. Podívá se na stůl, když tam Davina položí poslední věc, kterou potřebují. Kývne a přejde k Davině.) Nejdřív si vezmu zpátky svou moc a pak ti dám tu tvou. (Nadechne se a vezme jí za ruce. Zavře oči a chvilku se soustředí na svou moc, která je v Davině. Po chvíli ucítí, jak do ní skrz jejich spojené ruce prostupuje zpět její moc. Vydechne, když ucítí, že má opět svou moc a to všechnu. A dost se jí i uleví. Sice jí chyběla jen chvíli a kousek, ale byla to její moc a byla bez ní trochu nesvá. Pustí Davině ruce a otočí se ke stolu.) Tahle část bude trvat trochu déle. (Vezme si do ruky sůl a vytvoří pomocí ní kruh. Poté vezme do ruky váček, otevře ho a vysype dovnitř kruhu popel, který představuje Daviny moc. Vezme si svou dýku a otočí se zpět k Davině.) Budu potřebovat trochu tvé krve. (Vezme jí za ruku a lehce jí řízne do dlaně, natáhne její ruku nad kruh na stole, aby d něj stekla trochu Daviny krve. Po pár kapkách, přejede Davině po dlani, aby se jí rána zahojila a pokračuje v přípravě kouzla. Vezme kopřivu, kterou vysype po obvodu kruhu a nakonec svou dýku položí doprostřed kruhu. Jelikož neměli kamennou sůl a bílé jmelí, musí improvizovat. Obyčejná sůl nahraní tu kamennou, kopřiva nahradí bílé jmelí a její dýka tomu všemu dodá více moci, jelikož ta dýka obsahuje část její moci, kterou tam vložila už před několika lety, teď už to nebyla její moc, ale samostatná energie dýky. Konečně začne odříkávat patřičné kouzlo. Kapky krve se začnou vypařovat a popel se začne vznášet přímo nad kruhem. Podívá se zpět na Davinu.) Natáhni ruce přímo nad kruh do toho popelu. Tvá moc se začne postupně vracet k tobě, dokud jí zcela neabsorbuješ.

*Iba ju sleduje a nakoniec prikývne. Už sa nevie dočkať svojej moci. Bez nej ako by to ani nebola ona. Zľahka ju chytí za ruky a po chvíli ucíti,ako sa jej moc stráca. Teraz už nemá vôbec nič. Takto by žiť nemohla. Je rada,že jej Sophie dala aspoň trochu z tej jej,pokiaľ túto nezískala naspäť. Aspoň nejak by sa hádam ochránila. Ale na tak situáciu našťastie neprišlo.*Dobre.*Isto povie a načiahne k nej ruku. Nechá si spraviť všetky "procedúry" popričom je len ticho a sleduje ju,aby ju nerušila a už to mali za sebou. Spraví to,čo jej káže a po chvíli už aj cíti,ako sa jej vracia späť moc. Je to celkom dobrý pocit. Na chvíľu zavrie oči a nakoniec ich prudko otvorí,pričom sa nadýchne. Stiahne ruku a usmeje sa na Sophie.*Ďakujem ti.

(Když Davina natáhne ruce nad ten kruh, začne odříkávat ještě poslední slova kouzla. Cítí, jak se moc z popelu vytrácí a přechází opět do Daviny. Pozná, že je hotovo podle výrazu Daviny. Podívá se na ní a usměje se) Nemáš vůbec za co, stejně jsem to byla já, kdo tohle způsobil. No a teď se půjdu konečně vyspat, protože je pozdě a mam ještě práci zítra. (Vezme si ze stolu svou dýku a vrátí si jí do pouzdra.) A vyřiď Marcelovi ať se zítra ani neukazuje bez nějaké daru. Měj se Dav. (Naposled se na ní podívá a pak se rozejde pryč. Doufá, že si s ní Marcel promluví o té hlouposti, kterou chtěla udělat. Sice je Monique teď méně nebezpečná a Davina má zpět svou moc, ale to neznamená, že by Monique nenašla způsob, jak jí ublížit, kdyby na to přišlo. Vrátí se zpátky do haly. Najednou se jí zamotá hlava a zčerná jí před očima. Zachytí se nějakého stolu a čeká, než to odezní. Nebyla sice nějak zvlášť vyčerpaná. Ale za dnešek provedla dvě docela těžší kouzla, u jednoho musela improvizovat a do toho ještě psychické vyčerpání. Její mozek chtěl vypnout a odpočinout si, ale ona ještě musí dojít domů, než se zcela složí. Zhluboka se nadechne a nabere další sílu. Hlava se jí přestane motat. Odlepí se od stolu a vydá se domů.)

To je tiež pravda.*Prikývne a usmeje sa. Prejde ďalej od stolu a vyjde von z kuchyne.*Dobre. Maj sa.*Posledný krát sa na ňu usmeje. Je už celkom unavená a rada by si šla ľahnúť. Hádam to Marcel pochopí a to o čom sa chce porozprávať nie je až také naliehavé. Počká to do zajtra. Prejde späť do svojej izby,kde si ľahne do postele a po pár minútach zaspí.*

(Trvá jim to docela dlouho. Slyší, že pak Davina zalezla k sobě do pokoje. Asi neměla náladu na to, aby si promluvila, což rozhodně chápe, protože musí být unavená. Chvíli ještě sedí v salónku se sklenicí whiskey, kterou pomalu dopíjí. Pak se zvedne a odejde do své ložnice, kde usne brzy. Ráno vstane, obleče se a vyjde u pokoje. Postaví se k zábradlí a prostě se jen dívá na halu domu)

*Ráno sa zobudí na svetlo,ktoré má v izbe a hneď sa pozrie na hodiny. Marcel by už mohol byť hore. Vstane z postele,pričom sa dá mierne do poriadku a potichu vyjde von z izby,aby náhodou niekoho nezabudla tým svojím trieskaním dverí. Zbadá Marcela tak hneď ide k nemu.*Ahoj.*Pousmeje sa a zastaví sa blízko pri ňom.*Prepáč,že som včera neprišla. Bolo neskoro a už som si chcela ísť ľahnúť,bola som dosť vyčerpaná. Dúfam,že to nebolo nič také dôležité,aby to nemohlo počkať od dnes.

(podívá se na Davinu a usměje se) Ahoj. Ne, ne nevadí, žes nepřišla Dee. Počítal jsem s tím, že si budeš chtít jít třeba spíš lehnout. (kývne hlavou) Cítíš se dobře? Máš zpátky moc. (zkonstatuje, ale to není to hlavní, o čem s ní chtěl mluvit) Dee (podívá se na ni a vezme ji za ramena) Vím, že za poslední dobu se toho stalo hodně a že ses musela skoro celou dobu skrývat, že jsem byl až moc opatrný. Ale... chtěl bych, aby ses taky chodila bavit. Abys poznávala lidi, abys nebyla pořád zavřená tady. (začne)

Celkom áno. Som rada,že ju mám späť. Bez nej som sa cítila dosť neisto.*Pokrčí plecami a sleduje ho keď ju chytí za ramená. Vážne netušila,čo od nej chce,ale hádam nič zlé nespravila. Veď ho počúvala v posledných dňoch presne na slovo.*No,ja viem,že by som mala. Ale mám niekam vyjsť len tak sama?*Nadvihne obočie a trochu sa naňho usmeje.*Nemám ani žiadnu kamarátku,s ktorou by som sa začala stretávať. Neviem kam mám prísť na nejakých priateľov,v mojom veku.

Dee (podívá se na ni svým usměvavým pohledem) Hodně se ti toho v poslední době stalo a hodně sis toho prožila. Ale tím víc by sis teď zasloužila, abys žila i trochu normálně. Jsi sice ještě hodně mladá, ale vyspěla jsi brzy a potřebuješ přátele. Vím, máš mě, máš Sophie (sám se diví tomu, že to vůbec řekl, ale je to vlastně pravda, Davina měla i Sophie) Ale můžeš si najít i někoho ve svém věku. Co bys řekla tomu, kdybys zase chodila do školy? Nechtěla by ses tam vrátit? (řekne s tázavým výrazem v očích. Chce, aby mu ona sama řekla, co chce) A taky se budeme muset jít připravit na tu slavnost (pousměje se)

*Založí si ruky na hrudi,sleduje okolie,ale pritom stále počúva čo hovorí,aj keď to tam možno vyzerá. Nakoniec prikývne,ale potom sa naňho pozrie.*Teba a Sophie? Ty stále niekde lietaš,takže tu ani nie si,som tu celý deň sama. Sophie je ku mne milá,pretože ma chce mať pri sebe. Ako čarodejnicu.*Stisne pery k sebe a zavrtí hlavou. Nehovorí,že Marcel nie je jej pravý priateľ,ale má na starosti iné veci,ako si s ňou ísť niekam von. Prekvapane naňho pozrie,keď spomenie školu.*Čo? Teda..Rada by som tam šla. Medzi nejakých ľudí.*Ruky si spustí pozdĺž tela a usmeje sa naňho. Nie je to zlý nápad,ale po takom dlhom čase,čo bola iba doma.*Áno,myslím nato. Pôjdem si vybrať nejaké oblečenie.*Kývne hlavou.*O tomto si sa chcel so mnou rozprávať?*Podozieravo ho sleduje,s miernym úškrnom. Nejak sa jej to nezdá.*

Já vím, Davino, věř mi, že bych s tebou rád trávil všechen čas světa, ale má svoje povinnosti a mám vícero lidí, na kterých mi záleží a já se bohužel nemůžu rozpůlit. Ale Sophie ti prý navrhovala, že k ní můžeš kdykoliv zajít. Nebál bych se toho využít (podívá se na ni s úsměvem) Ano (rozmáchne rukama) Představ si, mluvím o škole a myslím to vážně. Máš právo na to žít svůj normální život bez toho, aniž by tě někdo využíval. Máš právo na to se rozhodnout sama, takže se rozhodni. (podívá se na ni a pečlivě ji přejede pohledem. Všechno, co říká, myslí vážně) Jo, přesně o tomhle jsem se chtěl bavit, překvapuje tě to? (povytáhne obočí) No jo (zvedne ruce v obraném gestu a ani ji nenechá vyjádřit se) Vím, že to ke mně moc nesedí, ale dlouho jsem nad tím přemýšlel a došel jsem k tomuhle. (podívá se na ni a čeká její reakci ještě, než se oba odejdou připravit)

Jasné,samozrejme,chápem. Upírske záležitosti.*Iba nad tým mykne plecami a usmeje sa,aj keď to nie je práve neúprimnejší úsmev. Na jeho ďalšie slová neodpovie,iba sa oprie o zábradlie a poobzerá sa po sídle.*Vy ste teraz so Sophie nejaký veľký priatelia?*Jedným okom sa naňho pozrie a potom sa znovu otočí iným smerom.*Popremýšľam o tom.*Nadšene sa usmeje. Teda už je si skoro celkom istá,že by rada šla do školy,ale ešte si to musí rozmyslieť. Nevie,či je to práve najlepší nápad.*Áno,prekvapuje. Myslela som,že som niečo spravila.*Zasmeje sa a následne sa pozrie na dvere od jej izby.*O chvíľu budem pripravená a môžme vyraziť.*Mávne rukou k dverám a usmeje sa naňho. Otočí sa na odchod a mieri späť do svojej izby,kde sa začne okamžite pripravovať.*

Ne, já a Sophie rozhodně nejsme příteli. Jen dokážeme spolupracovat, když jde o stejnou věc. To je rozdíl. (změři si ji) Něco provedla? Děláš, jako kdybych s tebou mluvil jen v těch případech (zakroutí hlavou pobaveně. Pak sleduje, jak zašla do svého pokoje, ona pak zapadne do své ložnice a když je hotový, vyjde ven, sejde schody a čeká na Dav dole v hale)

Fajn. Ako myslíš,ale som len rada. Neverím jej.*Zľahka pokrčí plecami a sleduje pritom jeho tvár. Nie,že by jej Sophie nejak vadila alebo niečo podobné,ale nikdy nevie,čo od nej čakať.*Neverím nikomu.*Dodá ešte s úsmevom.*Nebolo by to také prekvapujúce.*Taktiež zavrtí hlavou. V izbe si vytiahne šaty ( http://4.bp.blogspot.com/-pQdatJH0Elo/Up85abKHXBI/AAAAAAAAaVA/YIoFMsciy_E/s1600/davinalaceandleatherdress.png ),prezlečie sa a jemne sa namaľuje. Spraví si niečo z vlasmi a o pár minút vyjde z izby. Zíde dolu po schodoch a prejde k Marcelovi.*Môžme ísť.*Ani naňho nečaká a vydá sa preč zo sídla.*

(Ráno se probudila docela brzy. Budila se docela pravidelně ve stejnou dobu. Promnula si oči a zívla. Zamžourala na budík a povzdechla si. Odkryla se a pomalu spustila nohy z postele. Posledních pár dní nic moc nedělala. Jen spala, jedla a nudila se. Měla by jít ven, běhat, nebo si najít práci. To její myšlenky zavedlo k Jacksonovi. Měla by ho přijít někdy navštívit. Hlavně nevěděla, jak to teď všechno bude. Chladná podlaha jí studila do nohou. Vyhoupla se na nohy a šla se učesat, vyčistit zuby a celkově udělat ranní hygienu. Vlasy si nechala volně rozpuštěné. Když byla hotová, došla k velké skříni a tu otevřela. Vytáhla z ní spodní prádlo, ponožky, přiléhavé bílé tílko, šedivou mikinu s zeleným nápisem, úzké džíny světlé barvy a černé kecky. Převlékla se a pomalu se vydala do kuchyně s rukama v kapsách. Začala si vařit vodu na čaj a vajíčka se slaninou a fazolkami. Z mrazáku si vyndala dvě housky a začala si je rozmrazovat. Opřela se o linku a čekala. Na chvíli zavřela oči a zhluboka dýchala.)

(Celou dobu někde něco zařizoval, ale pravda, že teď musel spíše myslet na to, co mu řekla Beka. Vážně je pravda, že ho Claire podvedla s Kolem? No, dlouho se tím už trápit nebude muset, protože se jí na to chystá zeptat. I když by teď měl asi spíše vymýšlet, jak se zbavit Tundeho a Benjamina. Ale nejprve si musí vyřešit tohle. Dojde do sídla, už dlouho tu nespal, protože pracoval většinou celé dny a noci. Zase měl problémy s tím, že jeho upíři se nalézali mrtví. Ovšem teď to nebyla práce Mikaela ale Tundeho. Zaposlouchá se a zaslechne zvuky z kuchyně. Vejde dovnitř. Uvidí Claire, která si rozmrazuje housky.) Dobré ráno. (řekne poněkud chladněji)

(Pomalu otevře oči. Dívá se před sebe a až po chvilce se otočí na něj.) Ahoj. (Její hlas nevyjadřuje ani radost, ani zlost, je prostě takový nijaký. Otočí se k lince zpět čelem a zalije si čaj. Vajíčka si z pánvičky shrábne na talíř. Vyndá si příbor a lžičku si hodí do hrníčku. I s houskami si to všechno odnese na stůl a pomalu se pustí do jídla. Když se na ní Marcel dívá, vyndá si z kapsy malou lahvičku a celý její obsah vylije do čaje. Netuší co poslední dobou Marcel dělal, nebo to že se jí chystá na něco zeptat. Ale ví že teď je člověk. To znamená že už není silnější než on, a že jí může kdykoliv zabít. Proto ho opatrně pozoruje a snaží se uhádnout jako náladu asi má. Moc dobrou zřejmě ne.)

(Pozoruje ji, jak si připravuje snídani, jak jejich konverzace vázne už hned ze začátku. Možná tuší, na co se jí chce zeptat. Možná je jen opatrná, protože teď už není v pozici, kdy by mohla běžně vyhrávat. Teď je člověk, který má sice trochu větší sílu než ostatní lidé, ale na upíry to rozhodně nestačí. Přejde ke stolu a sedne si na něj. Stále na ni upírá zrak) Dneska ti asi moc klidnou snídani nedopřeji. Chci se tě na něco zeptat. (na chvíli se odmlčí... vlastně je docela zvědavý, co mu na to Claire řekne) Je pravda, že jsi spala s Kolem Mikaelsonem, a to v době, kdy už jsme byli spolu? (snaží se nevyletět hned na začátku... snaží se dát Claire prostor.)

(Začíná tušit něco zlého. Je tu moc velké dusno. Přeběhne jí mráz po zádech, svaly se jí napnou, je připravená se bránit. Zatne zuby. Nechce vypadat zranitelná. Chladně a až neuvěřitelně klidně se na něj podívá. Když konečně vysloví svoji otázku. Neuhnula pohledem. Avšak zažívala vnitřní šok. Napila se čaje. Chtěla si tím pomoci, ale nemohla. Co mu na to má asi odpovědět? Lhát mu? A nebo říct pravdu a doufat v to že přežije dnešní ráno? svůj život měla ráda, ale ještě radši měla ráda nebezpečí, adrenalin a nesnášela lhaní. Položila hrnek a nadechla se. Zajímalo by jí od koho se dozvěděla. Jedním si ale byla jistá. Byla to Rebekah kdo mu to řekla.) No, nevím od koho se to Rebekah dozvěděla, ale myslím že má špatné informace. (Bylo to v době kdy ještě nebyli oficiálně spolu, byl pořád tak trochu na pochybách. Jestli si to dobře pamatuje.)

(Sedí a ani se nehne. Svaly v jeho těle jsou napjaté k prasknutí. Čeká na její odpově´d a opravdu mu záleží na tom, co řekne. Když mu konečně odpoví, zamračí se. Tohle není odpověď, kterou by chtěl. Značí snad, že se Beka plete úplně, nebo mu dokonce lhala. Či snad není pravda jen část? nebo se to Claire snaží zamluvit? Nahne se k ní) Ocenil bych, kdybys mi odpověděla tak, jak se sluší. Žádné vyhýbavé odpovědi (procedí mezi zuby)

(Přimhouří oči. Pečlivě si ho měří pohledem.) Spala. Ale v té době, kdy jsi si nebyl ještě jistý a rozhodoval jsi se. Když jsme spolu ještě oficiálně nechodili. (Řekla mu to co chtěl. Možná chtěl slyšet ne, možná ano. Každopádně mu řekla pravdu. Litovala toho, ale teď nebyl ten správný čas. Teď by neměla začít ustupovat jako spráskaný pes se staženým ocasem do bezpečí. Pro ni už tady žádné bezpečné místo nebude, nikdy.)