Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 6:41 pm
*Některým poznámkám Genevieve se usmíval potutelně pod vousy, ale neprozradí jí, co ho tolik pobavilo. To si nechá pro sebe. Své jí pověděl a ona nejspíše chápe to, že jen tak něco ho názor přimět nezmění. Dohadovat se s ní o tom, ale nebude Přestane se tím zaobírat a více se uvolní a prostě pro dnešní večer vypne. Jejich usmíření se rozhodne zakončit skleničkou sektu. Po té, co už má pro oba připravenou skleničku, otočí se po Genevieve, která ho brzy u barového pultu poctí svou přítomností. Podá jí upíří šampaňské, sám si vezme obyčejné. Koukne na ni s pousmáním a přikývne.* Na přátelství. *Zopakuje to pro ní. V tu chvíli je jeho pohled upřímný a přesně takový, jaký by měl dobrý přítel mít. Není v něm stopa ničeho jiného. Lehce si s ní přiťukne a po té se napije. Konečně tak trochu propláchne své hrdlo. Víno je pro něj příjemná tečka i za jeho občerstvováním. Když se napije, musí se pousmát.* Nakonec jsem rád, že mě sem Claire donutila jít. *Poznamená. Ví, že jí Genevieve nemá v lásce, ale za tohle usmíření teď oba vděčí tak trochu právě i Claire. To ho přiměje procitnout z jakéhosi poblouznění a okouzlení z Genevieve a uvědomí si, že Claire stále ještě nepřišla. I když během jejich povídání s Gen moc nesledoval okolí. Začne přemýšlet, kde by mohla být. Znovu začne pročesávat nejbližší okolí a dívat se po Claire. Mezitím se párkrát napije šampusu. Mimo Claire také zkoumá jestli někde neuvidí Kola.* Není to tu špatné. *Koukne nakonec zase na Genevieve.*
Sophie Deveraux
Poèet pøíspìvkù : 957 Join date : 15. 08. 14 Age : 34 Location : New Orleans, French Quarter
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 6:46 pm
To také. (Kývne hlavou. Tohle byla také pravda. Ale vždycky se někdo přeci jen objevil, ať už čirou náhodou nebo poté, co člověk usilovně hledal lásku. Sophie rozhodně nehledala nějakého partnera a to nikdy. Tohle nebyl její styl. Ale nějakou oběť v baru si klidně předem vyhlídla, ale vždycky to skončilo jen u jednorázovky a ráno byla fuč. Pak už se s Cami baví o Marcelovi. Vidí na ni překvapení, když jí řekne, kdo na to vlastně přišel.) Je to hodně všímavá holka. A už se o tobě i prý zmiňoval. Možná se dnes konečně vy dvě poznáte. (Usměje se. Poté kývne hlavou na pochopení. Kdo by se taky hrnul do vztahu? Ono to vždycky nějak vypline a nebo naopak. Nikdo se nemůže do něčeho nutit.) Pokud se dáte dohromady, budeme vám s Davinou fandit. (Krátce se zasměje. Už se vidí s Davinou jak mají trička s nápisy Camille a Marcel – fandíme vám nebo něco podobného, co nosili například fanoušci některých seriálů a měli oblíbený pár. Pak se dostanou k Genevieve a ke Klausovi, ale o něm se vlastně dlouho nebaví. Kývne hlavou. Cami to naprosto vystihla. A Sophie vlastně taky udělala už pár věcí, které se nezamlouvali Genevieve a pak bylo všechno v pořádku, tak proč by nemělo i teď?) To jsem také už pochopila, i když mi to zabralo čas, docela dlouhý čas. (Aspoň jí to připadalo dlouho a přitom si to vše uvědomila za devět dní. Jen jí to připadalo jako celý dlouhý měsíc. Genevieve jí prostě chyběla.) Stejně ti nevěřím. (Zasměje se a konečně odejdou na parket, jenže než stačí začít tancovat, tak si Cami všimne Kaie a Daviny a upozorní na to Sophie. Davina jí jak se zdá neslyšela. Otočí se pak opět ke Cami.) Už jen to, že se jí dotýká se mi nelíbí. Já vím, že mám občas velké obavy a z ničeho, ale nevěřím mu prostě. (Zavrtí hlavou. Ona nevěřila tomu, že by Kai nezkusil něco na veřejnosti. Vždyť podle slov Cami nic necítil, tak proč by mu mělo vadit něco takového jako veřejnost? Ale i tak popojde kousek stranou s Cami. Starostlivě se otočí za Davinou a Kaie přímo propaluje očima, jako by mu tak mohla vypálit do hlavy velkou díru.) A já se chci bavit, věř mi. (Koukne se zas na Cami a postaví se tak, aby mohla sledovat Cami i Davinu jen změnou pohledu a nemusela furt otáčet hlavu sem a tam.) Ale nejraději bych mu dala pěstí. (Skousne si ret a zavrtí hlavou. Ale možná měla Cami pravdu. Možná se mohla nějak bavit, sledovat ty dva a případně zasáhnout. Davina je velká holka a také se o sebe umí postarat. Navíc by stačil její jeden krátký výkřik a už by u ní byli nejspíš všichni upíři, když je to chráněnkyně Marcela. Nakonec vydechne.) Fajn, jsi neoblomná. (Přimhouří oči a začne se konečně pohybovat do rytmu hudby. Přitom sleduje letmo Davinu.)
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 6:57 pm
(Schová si po chvíli ruce do kapes. Vypadalo to, že Jamie Rebekah znal, a zřejmě jí znal lépe než ostatní. Proto se tu s ním nechtěla dlouho vybavovat. Co kdyby ta blonďatá palice přišla? To by tak ještě scházelo. Viděla ten jeho pohled. Nahodila tedy pohled „Tohle není pro malé kluky, jako jsi ty“ a vážně na něj promluvila.) To je nadlouho. (Vyhrkla ze sebe rychle, bez jakéhokoliv dalšího vysvětlování. Celou dobu, pozorovala Jamieho a tak si nevšimla přijíždějící Rebeky. Nechtěla jí vidět, nechtěla jí slyšet nic. Všimla si jí, až když promluvila. To se zamračila, nevěnovala jí ani jeden sebemenší pohled a koukla se na Jamieho.) Uvidíme se v práci. (Řekne mu jakoby na rozloučenou a co nejrychleji do nich v rukách v kapsách odjede. Svírala ruce v pěst a držela se, jen taktak, aby té náně něco neudělala. Měla sto chutí sundat si brusle a zaseknout je Rebecce do toho jejího ksichtu. Neudělala to. Místo toho vyšla z kluziště, přezula se a vrátila vypůjčené brusle. Skleničku se šampaňským tam nechala, nějak na ní v tom vzteku zapomněla. Vydala se do haly, kde hrála hudba. Nebylo to nic špatného, ale ona neměla náladu tancovat. Proto se prodrala mezi lidmi a začala pomalu hledat Jacksona. Sem tam si vzala nějaké občerstvení. Jacksona nehledala urputně, spíše pozvolně. Sledovala, zda nenarazí na někoho známého. Pak spatří Jacksona. Lehce se usměje, chce se vydat k němu, ale zastaví jí v tom povšimnutí si Genevive. Tak tam rozhodně nepůjde. Zatím je tedy pozoruje z dálky a sem tam si něco málo zobne.)
Genevieve Rousseau
Poèet pøíspìvkù : 1587 Join date : 15. 08. 14 Age : 38 Location : New Orleans
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 7:08 pm
(Připije si s Jacksonem a samozřejmě, že zahlédne, jak se dívá kolem, když se zmínil o Claire. Pravda je, že ji někde nechal a pak se bavil s ní a teď nevěděl, jestli je stále na kluzišti nebo ne. No, to bylo teď jedno. Claire ona nikdy nepřijde na chuť. Jackson asi neví, co jí udělala v minulosti, jak ji mučila, a ani to, že měla několikrát pletky s Kolem a stále se o něj snaží. Ale ona mu to říkat nebude. Nemá zapotřebí nějak kazit iluze, které o ní Jackson má. Buď to někdy zjistí sám a nebo to prostě nezjistí. To nechá na něm, jestli se někdy bude pídit po tom, co je mezi ní a Claire, i když kdyby se jí na to sám zeptal, tak by mu asi odpověděla popravdě.) Ne, je to tu krásné. Sophie a Cami odvedly dobrou práci. Co dobrou, naprosto úchvatnou. Ta výzdoba mi bere dech. (pousměje se a potom se podívá na parket, kde narazí pohledem zrovna na ty dvě zmíněné.) Jacku, pokud mě omluvíš, půjdu teď za Sophie a Cami. Se Sophie to sice ještě trochu skřípe, ale s Cami se potřebuji na něčem domluvit. Navíc si nejsem jistá, jestli do dneška věděla, že jsem naživu. (Podívá se na něj omluvně. Nerada ho opouští, ale původně opravdu vyrazila najít Cami a náhodou narazila na něj. Dopije v jeho přítomnosti skleničku a pak se odebere na taneční parket. Prorve se skrz ten dav až ke Camille a Sophie.) Zdravím. (podívá se na obě) Nevadí, když se připojím? Vlastně jsem se s tebou Cami chtěla na něčem domluvit. (podívá se na ni trochu vážně. Jde samozřejmě o to, že chce pokračovat s terapiemi, ale taky se chce zeptat na Kierana, protože vlastně ona může za to, že mu Ben ublížil.)
Camille O'Connell
Poèet pøíspìvkù : 421 Join date : 20. 08. 14 Location : New Orleans
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 7:21 pm
*Pousměje se při jejich slovech. Poté se už baví o Marcelovi a může být jenom ráda, že tady on není a nemůže tak slyšet jejich konverzaci. Oni se ani nijak nebavili o tom, co mezi nimi je a vlastně k ničemu ještě ani nedošlo, takže nemělo ani nějaký smysl to nějak rozebírat. Avšak jak se zdá, tak Marcel dával nějaké náznaky a Davina si toho stačila všimnout a pověděla to Sophie. Začínal být z toho takový kruh dalo by se říct. Možná, že se schválně Soph ptala na její doprovod už předtím, aby zjistila o Marcelovi více. Nevadilo by jí ani to, kdyby se přímo zeptala na Marcela. Usměje se zase o něco více. Ráda by poznala Davinu, ale nedokázala si představit to, že si Davina a Marcel o ní povídají. Možná by byla radši, kdyby o tomhle nevěděla.* Dívky v jejím věku jsou hodně všímavé. Puberťáci většinou vždy všechno zjistí. *Začne se znovu smát. Nedokáže si představit to, jak Sophie a Davina fandí jejímu vztahu s Marcelem. Má i pocit, že se snad z toho bude červenat.* Nebudeme předbíhat. *Uzavře to raději s úsměvem. Netuší, jak to mezi ní a Marcelem do budoucna bude, každopádně ráda ho rozhodně má. Netuší sice, co se stalo mezi Sophie a Genevieve, ale i tak na celou tu situaci vyjádří svůj dalo by se říci psychologický názor. Vlastně psychologie už byla tak nějak její součástí od té doby, co se tomu začala věnovat na plno.* Nezáleží na tom, jak dlouho to trvalo, ale na tom, že ve výsledku je všechno dobré. *Usměje se na ni povzbudivě a musí se za chvíli zase zasmát. Opravdu nebyla dobrý tanečník a už vůbec ne na rychlou hudbu. Kdyby šlo ještě o ploužáky, tak by to nebyl zase takový problém. Navíc už měla pár skleniček s alkoholem a díky tomu to bude snadnější. Odejde se Sophie na parket, ale hned je tam čeká problém. A to si myslela, že největší problémem bude právě jejich tanec. Alespoň už zjistila, jak Davina vypadá a vážně musí uznat, že je to krásná holka. Není však příliš nadšená z toho, že Kai je v její společnosti, opět. Proč se okolo ní motal? Kdyby ho nějakým způsobem přitahovala, tak by se možná ani nedivila, ale on něco takového vůbec neznal a jí to znepokojovalo, že je s ní. Na Sophie viděla, že je jí to nepříjemné ještě více, než jí samotné. Chápala ji a ani jí to neměla příliš za zlé.* Ne tady v tomto případě jsou tvé obavy naprosto oprávněné, Sophie. Ani mně se nelíbí, že je u ní takhle blízko. *Popojde s ní o kousek dál, tak, aby je měly stále na očích, ale zase aby to nevypadalo, že je prostě stalkují. I když je pravda, že přesně to i tak dělaly. Navrhne Sophie, že by se i přesto měly bavit. Vždyť si nemohou nechat zkazit večer a zanedlouho bude už půlnoc a Nový rok. Podívá se na Kaie stylem, proč jí všechno musí dělat ještě horší, než to je, i když si je jistá, že jemu je to naprosto jedno, co si kdo myslí. Otočí se poté na Sophie.* Ano, jsem v tomhle neoblomná. A i já jsem měla několikrát chuť mu jednu vrazit. *Hlavně, když si vzpomene na ten rozhovor, který vedli doma, když mu prohledávala kapsy. Ano v tu chvíli mu chtěla jednu vrazit, ale ovládla se. Trochu se na Sophie pousměje, když se začne pohybovat do rytmu hudby. Cami to chvíli trvá, ale nakonec najde ten správný rytmus a začne taky tancovat společně s ní. Jakmile k nim drazí Genevieve, tak je vlastně za to hrozně ráda. Nejenom proto, že je to trochu zase rozptýlí, ale taky si s ní může konečně promluvit.* Ahoj, Genevieve. *Pozdraví ji s úsměvem. Musí uznat, že jejich vztah se o moc zlepšil. Nevěděla, jak ho přesně teď nazvat, ale byl o moc lepší, než na začátku. Určitě za to může sezení.* Jistě, připoj se k nám. *Přikývne a podívá se zároveň na Sophie. Nemyslí si, že by s tím měla problém. Otočí k ní hlavu zase s úsměvem. Jakmile uvidí její vážnější výraz, také zvážní. Asi tuší, že půjde o nějaké sezení a nemá s tím absolutně žádný problém.* Pokud jde o naše nedořečené věci, tak můžeš kdykoliv se mnou počítat. *Nechtěla o tom mluvit jako o terapii a nechtěla na to ani poukazovat. Sophie sice věděla, o co jde, ale i taky byly na veřejnosti.* Jinak jsem ráda, že jsi zpět. *Poví zcela upřímně.*
Marcel Gerard
Poèet pøíspìvkù : 621 Join date : 20. 08. 14 Location : New Orleans, French Quarter
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 7:28 pm
(Postával, nečekaně, u baru a s úsměvem na tváři do sebe kopal alkohol. Bylo na něm vidět, jak moc se mu sem chtělo. Kdyby sem nešla Davina, tak tu taky není. Neměl moc chuť na tuhle akci, radši by strávil čas doma, pozorováním ohňostroje z okna. Stačilo by mu to, ale ne. Davina sem musela jít a tak musel i on. Povolil si svojí kravatu, cítil se v tom obleku příšerně. Nikdy moc obleky nemusel, připadal si v obleku jako sluha. Jednoduše je neměl rád, ale na tuhle akci nemohl přijít v opraných riflích a v tričku s potiskem nějaké rockové kapely. Asi by tu trochu vyčníval a o to on nestojí. Už takhle vyčnívá, jelikož je černý. A tady není moc černých lidí. Odložil prázdnou skleničku na bar, slezl z barové židličky a zamířil doprostřed sálu. Tak trochu ztratil pojem o tom, kde je Davina. Možná jí najde na tanečním parketu. Doufá, že jí teda nenajde v doprovodu nějakého mladíka. Dneska neměl chuť nikomu vyhrožovat smrtí. Dneska měl chuť být milý a doufá, že mu to vydrží až do konce tohohle všeho. Davinu nikde nevidí, ale zahlédne Cami a Sophie. Usměje se pro sebe při pohledu na Camille, která vypadá jako vždycky k nakousnutí. Jemně stiskl svůj ret, na chvíli se zastavil a jenom tak Cami pozoroval. Zase připadal jak puberťák. Nakonec ale rozpochodoval svoje nohy a zamířil k těm krásným slečnám. Na tváři měl ten svůj okouzlující úsměv. Nějak moc se nerozhlížel a tak si nevšiml, že je Davina jen kousek od něho. Teď měl oči jen pro Cami. Než k nim došel, tak se k holkám připojila zrzavá, upíří, chodící pohroma. Zhluboka se nadechl a pak přešel k holkám. V tuhle chvíli ho už mohla Cami zahlédnout, ale Sophie ho ještě vidět nemusela. Kráčel k ní totiž zezadu a musel uznat, že i Sophie dnes vypadá krásně. Samozřejmě ona tak vypadá určitě častěji, ale v šatech jí viděl jen párkrát a šaty jí opravdu seděly.) Zdravím, slečny. (Usmál se na Sophie i Cami, když k ním přišel. Otočil se na Gen.) Tebe taky zdravím.. (Podotkl poněkud pichlavě a pak se usmál.)
Jackson Warren
Poèet pøíspìvkù : 768 Join date : 24. 08. 14
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 7:32 pm
*Pochutnává si na šampaňském v přítomnosti Genevieve. Tak nějak ji řekl to, co potřeboval a tím jako by na chvíli vyčerpal potřebu konverzovat. Nikdy toho zkrátka moc nenapovídá, pokud nemusí. Zrovna v přítomnosti Gen ho už jednoduchého nenapadá. Mohl by začít o čemkoliv, ale obává se, že by zase skončili u něčeho vážného a to se mu nechce dnes ani omylem. Zaposlouchá se chvilku do hudby, která zrovna hraje. Občas přelétne nejbližší okolí pohledem. Díky tomu se mu podaří zahlédnout Claire vycházet z haly s kluzištěm. Viděl ji, jak se prochází a ujídá z občerstvení. Pamatuje si směr, kterým ji pak jít hledat. Otočí se zpět k Genevieve, když se začne rozplývat nad výzdobou a potvrdí mu tak, jen čí práce to je. Možná i proto je na tu chválu skoupý, ale na druhou stranu, nemůže to tady přehnaně vychvalovat, když tady původně vůbec nechtěl jít. Pousměje se na Gen, její názor jí nebere. Párkrát se opět napije. Během toho se Genevieve omluví a chystá se pryč.* Samozřejmě, Gen. *Rozhodně ji nechce zdržovat. Možná by se k ní i přidal, ale nikoho z těch dvou moc nezná a se Sophie se navíc moc nemusejí, takže se přítomnosti v Gen raději vzdá.* Hezky se bav. *Popřeje jí s upřímným úsměvem. Sleduje ji pak, jak míří směrem k parketu. Její zrzavá hlava je pro něj velmi snadný orientační bod. Chvilku ji i ostatní, ke kterým se přidala sleduje. Postává při tom u baru a dopije šampaňské. Pak znovu zapátrá. Tentokrát hledá Claire. Když ji konečně najde, tak se k ní vydá. Snaží se to nedávat na sobě tolik znát, ale jistě Claire neujde, že oproti dřívějšku, než se rozdělili na kluzišti, teď září jako sluníčko. On tedy ne, ale jeho pohled.* To musel být hodně dobrý známý. *Poznamená na přivítanou, když k ní dojde. Má na mysli toho mladíka, se kterým se podle něj tak dlouho vykecávala. Na rtech mu pohrává pobavený úsměv. Koukne po té na hodinky. Do půlnoci ještě chvíle zbývá a pak tázavě na Claire. Jako by chtěl vědět, co podniknou teď.*
Sophie Deveraux
Poèet pøíspìvkù : 957 Join date : 15. 08. 14 Age : 34 Location : New Orleans, French Quarter
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 7:49 pm
Jo to je pravda. Ale taky se není čemu divit, že chce vědět, zda Marcel někoho má nebo ne. Vždyť jí prakticky vychovává a ona ho bere za rodinu a samozřejmě naopak. Já být na jejím místě, tak jsem také všímavá a zvědavá. (Ona v jejích letech také byla hodně všímavá, i když o své rodiče se zrovna nezajímala. Spíše si všímala toho s kým randí její sestra a chtěla vždy o tom muži vědět všechno.) Neboj. Jen nahlas pronáším své bláznivé nálady. (Dneska měl opravdu hodně dobrou náladu a to i přes to, že se tady někde ocitá Kai. Ale dokud nikomu neublíží, tak ho nebude řešit. Silvestr je jen jednou do roka a ona si ho chce náležitě užít. Usměje se při jejích slovech. Měla z toho teď konečně dobrý pocit. Ano, ve výsledku je všechno dobré a jistě bude lepší. Ona chce, aby to bylo lepší, protože Genevieve je stále její nejlepší přítelkyně a do jejího života už prostě neodmyslitelně patří a ona by si nedokázala představit život bez ní. Už se k tomu ale nijak nevyjadřuje. Na parketu ji zarazí pohled na Kaie a Davinu a začne mít obavy. Opravdu velké obavy. V jednu chvíli přemýšlela, že tam k nim nakráčí a odtrhne Kaie od Daviny, ale jak by to asi tak vypadalo? Ne, nemůže tu přeci dělat scény. Tohle není její bar. Cami se to podle všeho také nelíbí, ale ani ona nijak nezasahuje. Popojdou pak dále a nakonec se Sophie nechá přemluvit, aby se bavily. No ona se o to rozhodně pokusí.) V jeho případě to je risk mu vrazit. (Kdo ví, co by pak udělal Cami. Nechtěla to ani raději vědět. Pak konečně začnou tancovat. Sophie u toho sleduje Davinu a Kaie a až déle si uvědomí, že Davina má na sobě šaty, které jí Sophie dala. Vykouzlí jí to úsměv na tváři. Obavy jí rozhodně nepřešli, ale dokázala se u toho i tak nějak bavit a užívat si tu párty. Zaslechne pak jí dobře známý hlas a podívá se na tu osobu, která se k nim přidala.) Ahoj. (Usměje se. Zavrtí hlavou na to, že jí rozhodně nevadí, že se k nim připojí. Vlastně byla ráda. Sice ten jejich vztah stále nebyl ono, ale chtěla to zlepšit a dneska k tomu měli dokonalou příležitost – párty. Nechá ty dvě, ať se domluví na čem chtějí a nijak jim nezasahuje do rozhovoru. Prostě jen tančí a dívá se kolem sebe, i když její pohled většinou padá na Davinu a Kaie. Pak k nim dorazí najednou i Marcel. Usměje se na něj.) Ahoj. Tobě to dnes vážně sekne. Proč nenosíš oblek častěji? (Povytáhne tázavě obočí. Trochu se ušklíbne, když tak pichlavě pozdraví Genevieve a zavrtí hlavou.)
Kol Mikaelson
Poèet pøíspìvkù : 1220 Join date : 15. 08. 14 Location : New Orleans
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 7:53 pm
Po tom, co si s Genevieve chvíli zatančili na parketu se od něj oddělila. Bylo mu jasné, že nechtěla celý večer trčet jenom u něj, určitě si chtěla popovídat se Sophie, popřípadě s někým jiným, třeba se svojí dcerou. Sedl si tedy úplně na kraj baru, protože nikde neviděl nikoho, s kým by se mohl bavit. Ale on nepotřebuje nikoho k tomu, aby se bavil, dokáže to sám. No, sám... Sklenička nějakého alkoholu byla jeho nejvěrnější parťák, který nikdy nezklamal. Sice měl ještě Claire, ale ta byla těhotná a řekla mu, že ho nechce už nikdy vidět, takže s ní už teď nepočítal. Seděl u baru a v klidu si popíjel alkohol, který neobsahoval sporýš. Genevieve si do téhle chvíle moc nevšímal, chtěl ji enchat, ať si chvíli dělá, co chce. Když si ale všiml toho, že se vedle ní k baru posadil Jackson, zpozorněl. Nedíval se přímo na ně, ani nemohl, protože vedle něj sedělo dost lidí, neviděl na ně. Ale stačilo mu to, co slyší. Ty jeho 'Ódy na Genevieve'... Upřímně, měl co dělat, aby mu nepřišel rozbít ciferník. Býval by to udělal, ale nechtěl zkazit Genevieve celý večer. Vrchol toho všeho bylo, když se mu přeci jenom podařilo se na ně podívat a oni se objímali. Kol byl sakra velká žárlivka. Teď se v něm doslova vařila krev, jak ho to štvalo. Sice neměl proč, ale nejradši by tam šel a jednu mu vrazil... Zakroutil nad tím jenom hlavou a snažil se uklidnit, protože nechtěl pokazit tenhle večer. Vlastně je to jejich první společný Silvestr. Už neposlouchá jejich rozhovor, ani neví, že Genevieve šla někam pryč. Prostě seděl u baru a pomalu upíjel ze svojí sklenky. Ani si ještě nevšiml, že je na večírku také Claire.
Genevieve Rousseau
Poèet pøíspìvkù : 1587 Join date : 15. 08. 14 Age : 38 Location : New Orleans
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 7:59 pm
(Usměje se na ně, když obě dvě souhlasí. Ráda se s nimi pobaví. Sice už zdrhla Kolovi na dost dlouho, ale na přípitek si ho rozhodně najde a bude s ním. vlastně by se nějak mohli sejít všichni a připít si společně. To se ještě uvidí.) Ráda vás obě vidím. (Myslí to upřímně. Ač s Cami neměla moc dobré vztahy, tak nějak to přebil fakt, že jako psycholožka obstála. A ona byla opravdu ráda, že může povídat o svých problémech někomu objektivnímu. Proto je ráda, že nemusí nic víc říkat, že Cami pochopí, na čem se s ní chtěla dohodnout. S úsměvem kývne.) Dobře, já ti zavolám. Děkuju. (Teď se tedy na Kierana ptát nebude. Nechce tu kazit atmosféru a připomínat Cami to, že její strýc umírá, pokud tedy už nezemřel. To nevěděla. Opravdu o něm neměla žádné informace a tady vyzvídat nechce. Zeptá se Cami na sezení.) Vůbec neumím tancovat na takovéhle písničky. (podívá se na obě dvě a zasměje se) Pořád u mě přeci jen převládá ta staromódnost. Nejradši bych, kdyby tady zněly tóny jazzu, ale to by mě tu nejspíš všichni ukamenovali. (Snaží se nějak pohupovat do rytmu, i když jí to moc nejde. Vlastně to ani nepovažuje za tanec. to, co dnešní lidé předvádějí na tanečních parketech. A pak se tam objevil Marcel. A samozřejmě se to nemohlo obejít bez poznámek. (odívá se na něj a ušklíbne se) Úžasná společnost přišla.
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 8:08 pm
(Pozoruje Jacksona a Genevive. Nelíbí se jí, že spolu mluví, ale je ráda, že si to spolu Jackson a Genevive vyjasnili, a budou spolu bez problémů vycházet. Tedy, neví, co se se tam stalo, ale podle jejich chování to byl příjemný hovor. Když ho spatří, jak k ní přichází, nestihne se ani usmát, jelikož si zrovna strkala do pusy jednohubku. Kývne na něj a kousek k němu popojde. Je na něm vidět, že úplně září.) Koukám, že to šlo dobře. (Šibalsky se na něj usměje a pravým okem mrkne. Teď ho trochu popichuje, ale to by nebyla ona, kdyby to neudělala. Vezme si další jednohubku a hodí jí do sebe. Nad jeho poznámkou nesouhlasně zavrtí hlavou.) Vlastně ani ne. Pozdravili jsme se, prohodili zdvořilostní fráze, přišla Rebekah a já se vypařila dříve, než jsem jí stihla zmalovat ksicht. A trvalo mi to dlouho, protože mi nešla rozvázat tkanička na bruslích. (Dodá, aby věděl, ke byla tak dlouho. Potom sjede pohledem stůl s občerstvením. Přijde si jako nenažranec. Všimne si jeho pohledu na hodinky a následně na ní.) Asi si říkáš, co teď? (Koukne se na něj a zákeřně se usměje.) Já vím, co teď! Půjdeme tančit! (Skoro zašvitoří, chytne ho za ruku a už ho táhne na taneční parket. Na podpatcích jí to dělá trochu obtíž, takže se musí opravdu snažit, aby ho tam dotáhla. Když už jsou na místě, koukne se mu do očí a zlověstně se jí zablýskne v očích. Zeširoka se usměje.)
Camille O'Connell
Poèet pøíspìvkù : 421 Join date : 20. 08. 14 Location : New Orleans
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 8:17 pm
Je to vlastně hezké, jak se o něj zajímá. A on o ni. Hodně mi o ní vyprávěl, když jsme spolu trávili nějaký čas. Na jejím místě asi bych taky byla. I on se hodně o ni zajímá. *Pousměje se. Tak strávili spolu nějaký čas a Marcel ji hodně vyprávěl o tom, jak to mají s Davinou a jaké spolu mají zážitky. Prakticky je to něco jako otec s dcerou, jenom ne papírově. Je pravda, že v těch letech se taky zajímala o to, zda Sean randí s nějakou dívkou. Sice se to nedá tak úplně srovnávat k této situaci, ale přece jenom. Každému záleží na štěstí toho druhého, když ho má opravdu rád a tak to má jistě Davina ohledně Marcela a zase naopak.* Myslíš, že jsou bláznivé? *Usměje se pobaveně. Jenom nechtěla nějak předbíhat. Uvidí se, co z toho bude. Konečně se rozejdou na taneční parket, ale bohužel z té dobré nálady se to přehoupne v něco, co vážně nechtěla. Musí si s ním potom o tom promluvit. Pokud bude muset, tak se prostě vystřídá s Davinou v tom tancování, i když je pravda, že by dokázala vyjmenovat jména jiných mužů se kterými by si klidně ráda zatančila. Je ráda, že ji Soph poslechnula a drží se od nich dál, ale zase to není příliš velká vzdálenost. Stále na ty dva vidí a mohou je pozorovat. Podívá se na Sophie a přikývne souhlasně.* Právě proto jsem nic takového ještě neudělala. Od něj nevíš, co můžeš očekávat. *Nemůže se zbavit toho pocitu, že když Kai řekne, že něco neudělá, tak to opravdu neudělá, tedy pokud protějšek neudělá něco, čím ho naštve. Chtěla Sophie říct, že se určitě nic nestane, pokud nikdo nebude zasahovat, navíc ji i varoval doma před něčím takovým, ale ví, že ona by tomu stejně nevěřila. Nechá to tedy tak a bude věřit tomu, že opravdu Kai dodrží své slova a nebude se snažit nikomu ublížit a ani zkazit tento večer. Mohl si ho sám užívat a tak doufá, že taky bude. I když není ráda, že právě ve společnosti Daviny. Když se se Sophie pustí do tančení, tak chvíli na to za nimi přijde Genevieve. Přivítá se s ní a usměje se na její slova, že je ráda vidí. I ona ji ráda vidí a hlavně je ještě více ráda, že je naživu a může tady být s nimi.* Taky tě ráda vidím. Mimochodem sluší ti to. *Pochválí ji její vzhled. Tak Genevieve taky rozhdoně patřila mezi krásné ženy. Přikývne poté souhlasně hlavou na to, že ji zavolá. Akorát se asi budou muset sejít někde jinde, než v jejím bytě, když teď u ní bydlí Kai.* Akorát mám doma nečekanou návštěvu, takže se budeme muset sejít někde jinde. *Nechce to teď vysvětlovat. Řekne jí to potom až na to bude čas. Navíc teď by se měly všichni bavit a ne si povídat o nepříjemných tématech a téma Kai bylo opravdu nepříjemné, ačkoliv Gen asi o něm ještě nevěděla. Zasměje se při jejich slovech.* Já jsem v tanci vážně hrozná, takže ani já moc neumím tančit na tento styl. Ale je to jednou za rok. *Taky se pohupuje s holkama do rytmu, když poté zahlédne Marcela. Usměje se na něj a musí uznat, že mu to vážně neskutečně sluší v tom obleku. Ještě ho ani v obleku nikdy neviděla. Než však stačí něco říct, tak už promluví Sophie a hned na to Genevieve. Netušila, že se Gen s Marcelem příliš nemusí, ale nehodlá se tím nějak zabývat.* Sophie má pravdu. Ten oblek ti vážně sluší. *Usměje se na něj o to více.* A jsem ráda, že tě po dlouhé době vidím. *Řekne místo pozdravu, ale dalo by se to za pozdrav vlastně považovat.
Jackson Warren
Poèet pøíspìvkù : 768 Join date : 24. 08. 14
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 8:41 pm
*Když mu Claire na uvítanou vrátí jeho popíchnutím podobným způsobem, tak na ni nejprve překvapeně koukne, než mu dojde, že ho nejspíše viděla s Genevieve. V ten moment ho napadne, kdo ještě je viděl, o kom neví on. Raději nad tím, ale moc dlouho nepřemýšlí. Někdy je lépe nevědět. Trvá to, jen vteřinku. Následně se na jeho tváři objeví nevinný výraz.* Netuším, o čem to mluvíš, Claire. *Odpoví se stejně nevědoucím tónem, jako předstírá, že neví, na co Claire naráží. Když stojí u občerstvení tak si také vezme pár kousků a pojídá. Mezitím si poslechne o programu Claire. Když se zmíní o Rebekah tak zpozorní a koukne na ni vážněji. V tu chvíli ji skenuje pohledem on, jestli je v pořádku. Podle dalšího jejího popisu si trochu oddechne, protože se zdá, že jejich setkání nakonec proběhlo dobře.* A já tam zase nebyl, abych ti pomohl. *Zvedne v tu chvíli ruku a vjede si s ní do vlasů. Zatváří se omluvně, ale i pobaveně, nad tou náhodou. Chvilku na to koukne na hodinky a zjistí, že půlnoc se už blíží. Claire ho, ale překvápí svým dalším nápadem.* Cože? *Vypadá opravdu zděšeně, neboť tanec mu moc neříká. Claire ho chytne za ruku a dotáhne na parket. Jde s ní, jen velmi neochotně.* Claire, víš, že na tohle neumím kroky... *Varuje ji, když už tam dojdou a ona se k němu otočí. Loupne po ní očima, protože na ni vidí, že se na něm dobře baví. Pak se s velkým sebezapřením přizpůsobí pokusem o tanec podle okolních jedinců. Na Claire se, ale nehezky mračí.*
Marcel Gerard
Poèet pøíspìvkù : 621 Join date : 20. 08. 14 Location : New Orleans, French Quarter
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 8:46 pm
(Usmívá se na Sophie i na Cami. Na Gen hází spíš takový kyselý úsměv. Ani už si nijak moc nepamatuje, proč jí tak nesnáší. Možná k tomu nemá nějaký velký důvod a je to jenom tím, že je zrzavá. Zrzavý lidé jsou prohnaní služebníci ďábla. Nebo aspoň tak to dříve říkal jeho otec. A vlastně o Gen by se tak určitě dalo mluvit. Trochu se zamračí, když mu Sophie poví, jak mu to sluší v obleku.) Nenosím ho, protože v něm vypadám jako sluha.. (Sladce se na Sophie usměje.) Věřte mi líp vypadám bez obleku. (Začne přikyvovat. Tváří se nesmírně vážně a jako, kdyby právě říkal něco nesmírně pravdivého.) Bez veškerého oblečení.. (Dodá ještě potichu a následně se usměje. Otočí se na Gen, která prohodila něco nesmírně milého. Nějak se nad tím nepozastavuje. Nehodlá být nějak naštvaný. To není jeho styl. Vezme si to svým způsobem.) Nemusíš mi tak lichotit. (Prohodí s okouzlujícím úsměvem na tváři. Otočí se na Cami, která promluvila. Musí se pro sebe usmát. Bylo hezké, že mu někdo skládal komplimenty a ten někdo nebyl on sám.) Možná, že ty obleky začnu nosit.. (Poví jako, kdyby nad tím nějak uvažoval. Nakonec nad tím ale mávne rukou a podívá se na obě dvě. Usměje se, když Cami poví, že ho ráda vidí.) Já tebe taky, Cami. (Upřímně poví a pak se sladce usměje. Je vlastně hezké na ní narazit na jiném místě, než je hospoda. A taky na místě, kde se nehodlají bavit o Kierranovi. Vážně neměl chuť se teď bavit o umírajícím strýčkovi. Sice ho měl rád, ale nechtěl si zničit Silvestra. Prohlédne si obě dvě a pak jim složí kompliment.) Vám oběma to taky sluší. Samozřejmě asi ne tolik jako mně, ale sluší.. (Řekne sebevědomě a pak se stejným způsobem usměje. Podívá se na Gen ale nic k ní neříká. Rozhodně nemá v úmyslu jí říct, že jí to sluší. Dneska chtěl být milý a tak raději už nic nebude říkat, jelikož by to jistě pokazil. Dá si ruce do kapes a uvědomí si, že v nich má dárky. Vytáhne dvě krabičky.) Mám tu pro tebe ty dárky.. (Otočí se na Sophie a pak jí podá dvě krabičky. V té menší jsou náušnice:https://img1.etsystatic.com/000/0/6224712/il_fullxfull.231551429.jpg. Je to taková vzpomínka na jejich rozhovor v tom baru. V té větší je amulet : http://fc05.deviantart.net/fs70/f/2012/116/0/1/amulet_of_mara_by_ugrik-d4xnmb3.jpg) Ta čarodějka říkala, že ten amulet dokáže uchovávat nějakou velkou moc nebo co. Moc jsem jí neposlouchal..Vzal jsem ho, protože vím, že tenhle kámen máš ráda, ačkoliv já o kamenech vím prd, tak si to pamatuji. (Řekl, když otevřela tu větší krabičku. Usměje se a pak čeká na její reakci.)
Sophie Deveraux
Poèet pøíspìvkù : 957 Join date : 15. 08. 14 Age : 34 Location : New Orleans, French Quarter
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 9:08 pm
(Kývne jen hlavou na její slova. Cami měla naprostou pravdu. Bylo to opravdu hezké. Měli prostě zvláštní vztah, který by se dal specifikovat jako rodinný, i když rodina nebyli. Ale nedá se s určitostí říct, zda to je spíše vztah jako dcera s otcem nebo sestra s bratrem, možná něco od obojího.) Vlastně trochu jo. (Zasměje se. Sophie opravdu měla někdy bláznivé nápady, ale člověk se díky tomu aspoň pobaví.) A raději to ani nezkoušej. Kdyby se cokoliv dělo Cami, tak mi prosím dej vědět. I kdybys měla jen špatné tušení, že se k něčemu schyluje. (Starostlivě na ní koukne. Opravdu měla obavy o Cami, o Davinu a vlastně o všechny. Dneska ale trochu ty obavy potlačí nebo spíše činy, které by nejraději chtěla udělat a užívá si večera, jak doporučila Cami. Za chvíli se u nich objeví Genevieve a ona z toho má upřímnou radost.) Jak se zdá, všichni se tu rádi vidíme. (Usměje se na obě dvě a dál se pohupuje do rytmu hudby.) A musím dát Cami za pravdu, opravdu ti to sluší. (Pousměje se a pak nechá ty dvě, ať se nějak domluví ne sezení.) Já vás dvě budu muset někdy vytáhnout do nějaké klubu snad. (Zavrtí hlavou a začne se smát.) No možná kdyby začali hrát nějaký modernější jazz, i když existuje nějaký takový žánr? (Tázavě povytáhne obočí. Tímto si nebyla zrovna jistá. Nakonec se k nim připojí i Marcel a ona ho obdaruje úsměvem a hned mu pochválí zevnějšek. Cami vypadala ráda, že ho vidí, ale o Genevieve se to říct nedalo. Proč se vlastně ty dva neměli rádi? Bylo to stejné jako s Elijahem, vlastně k tomu neměli důvod.) A vypadáš nebo i jsi? Víš mohl by jsi mi dělat sluhu. Platila bych ti dobře. (Krátce se zasměje, ale pak se musí zasmát ještě víc. Zavrtí hlavou na jeho poznámky.) Že si na něco takového nevzpomínám. (Našpulí rty a začne hraně přemýšlet. Samozřejmě to bylo řečeno v legraci. Marcel vážně vypadal hodně dobře bez oblečení.) Nechcete aspoň dneska předstírat, že je všechno mezi vámi ok? (Podívá se na Marcela a pak na Genevieve. Ano opravdu si to přála, protože nechce, aby se ty dva popichovali nebo snad i pohádali.) Narcista. (Odkašle si, jako by svou poznámku chtěla nějak zakrýt, ale Marcel to nemohl přeslechnout. Rozzáří se, když zjistí, že pro ni Marcel má dárky. Ona pro něj také, ale měla to schované. Vezme si od něj dvě krabičky a hned se dá do otevírání. V první krabičce najde náušnice se zuby, i když bylo jasné, že nejsou pravé. Teď by by jistě každý pohoršený nebo se začal smát, ale ona se zářivě usmála.) Wow vážně držíš slovo, i když jen napůl. Ale kde máš ty řetízek? (Tohle rozhodně totiž nebyli Kaiovo zuby. Pak otevře druhou krabičku a jen na ni udiveně zírá. Nebylo to tím, že by jí zrovna on koupil amulet, ale bylo to tím, že on si opravdu pamatoval její oblíbený kámen. Podívá se na něj a hned k němu popojde a obejme ho.) Nemůžu uvěřit, že si to pamatuješ. Děkuji. Taky mam pro tebe dárky, ale schované, takže si musíš počkat. (Odlepí se od něj a kousek zase couvne. Začnou hrát o něco rychlejší píseň a ona se přizpůsobí hudbě. S úsměvem se podívá na Genevieve a chytne jí za ruku. Společně tancují a baví se do doby, než skončí píseň a Sophie začne hlasitě zvonit mobil. Budík. Bylo asi dvacet minut před půlnocí. Podívá se na Cami a pak se společně rozejdou na pódium, poté co se omluví Genevieve a Marcelovi.)
Genevieve Rousseau
Poèet pøíspìvkù : 1587 Join date : 15. 08. 14 Age : 38 Location : New Orleans
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 9:18 pm
Děkuju, vám to taky moc sluší. (Vrátí jim jejich kompliment. Opravdu jim to slušelo. Chvíli tam spolu je trsaly, když se k nim přidal Marcel. Ne, že by z jeho přítomnosti byla nadšená, ale kdyby tak nerýpal, tak by mu ta společnost byla možná příjemnější. Pak ale musí zakroutit očima nad jeho řečmi. Ano, už ví, proč jí Marcel tak leze krkem. Přehnaně sebevědomý. A tak dál a tak dál. Prostě tihle dva se asi nebudou mít jen tak rádi, i když je pravda, že by si dokázala představit jejich spolupráci, kdyby to bylo třeba. Pak se ale najednou Cami se Sophie odpojí a ona rozhodně nehodlala zůstat s Marcelem sama. Takže se mu omluví též a jde hledat svého zatoulaného snoubence. Nejdřív ho hledá v místech, kde ho předtím opustila, ale nakonec ho najde sedět u baru. Usměje se na něj, nechala ho docela dlouho samotného, ale on se taky klidně mohl bavit, pokud chtěl.) Ahoj, lásko. Už jsem zpátky. (poví mu a pak ho políbí.) Za chvíli bude půl noc a Sophie a Cami šly na pódium, vypadá to, že asi budou mít nějaký proslov nebo tak něco. A co jsi dělal zatím, co jsem byla pryč? Tos jenom vysedával na baru? (povytáhne obočí)
Malachai Parker
Poèet pøíspìvkù : 140 Join date : 16. 01. 15 Location : New Orleans
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 9:19 pm
*Vážne netušil, prečo nad všetkým tak strašne premýšľala a robila si celú situáciu ešte horšiu, ako naozaj bola. Jeden tanec hore dole, vážne sa prakticky o nič nejednalo, určite vedela, žeby sa tu a teraz o nič nepokúsil, ani keby niečo chcel, čož nechcel, ako sa vyjadril predtým, nijako viac ju nepotreboval, predtým ho na nej držala jej moc, ale nakoniec zistil, že sa tej myšlienky bude musieť vzdať, ak chce vôbec nejakú. Mohol na jej postoji vidieť tú neochotu, jej tvár priam sršala po pohoršení už len z toho, žeby mala stáť niekde v jeho blízkosti, len ťažko povedať, čím bude sršať, keď sa jej dotkne. Kaiova povaha však bola proste neukojiteľná, rád ju provokoval a pozeral sa, ako bude reagovať, tak strašne ho to bavilo, že na chvíľu mal pocit, áno mal pocit, cítil niečo, cítil spokojnosť. Po dlhej dobe bol skoro celkom spokojný, pretože už znovu všetko naskočilo na svoje miesto, už znovu všetko šlo tak, ako malo a nebolo tu nič, nič, čoby mu to mohlo prekaziť. Žiadny jeho otec, žiadny otravní upíry, fajn, možno jeden, ale s tým by si nerobil veľkú hlavu, aspoň nie teraz a nie pokiaľ správne pochopil jednu prostú vec. Mal zálusk na Camille a Camille by teraz len tak nedovolila, aby mu niečo urobil, nie pokiaľ Kai neurobí niečo, čím ju k tomu donúti a nič také sa zatiaľ robiť nechystá, možno nakoniec, ale to už bude skoro nezraniteľný. Keď sa konečne dostanú na parket uprene jej opätuje svoj pohľad, pričom trochu prižmúri oči a našpúli pery, ako pokladá jednu ruku na jej pás. Každopádne, ak by nad touto chvíľou Davina premýšľala menej, ani by nezaregistrovala jej koniec, ona si však nemohla dať pokoj, vnímala doslova každý jeho pohyb, každý jeho dotyk, nečudoval by sa, ak by sa pod ním striasla, ale k tomu zatiaľ tak celkom nedošlo. Na chvíľu sa ich očný kontakt preruší, vo chvíli kedy od neho Davina odvráti pohľad, akoby ju snáď pálili oči, keď sa do tých jeho pozerala príliš dlho. Avšak nijako sa mu nebránila, aj keď jej telo bolo trochu nepovoľné, možno stuhnutejšie, ako pri tanci býva, snažila sa z toho nejako vykľučkovať. Čoskoro ucíti jej ruku na svojom ramene a následný aj mierny tlak jej stisku. Krátko sa jej nad tým pousmeje rovno do tváre, pričom jej spriama hľadí rovno do očí. Najskôr nevedela, čo tým presne pozoruje, nemala ani tušenia, čo tým pozoroval, nenávidela ho a pritom z neho bola stále z časti preč, stále netušila, čo má čakať, čo má predpokladať. A jeho to bavilo, bavilo sa jej dotýkať, pôsobiť na ňu, približovať sa svojou tvárou k tej jej, pričom sa samozrejme ani v zlomku sekundy nepozrieť na jej pery. V tej chvíli však Davinu najskôr prekvapil viac, ako čakal, vážne si myslela, že? Pravdou bolo, že na niečo také nemal ani pomyslenia, niežeby mu jeho nedostatočná prítomnosť citov zabraňovala vnímať aj podobné podnety, ale v tejto situácií by to vážne nemal za potreby. Nič by mu to neprinieslo. Bola tak smiešna, až sa proste nedokázal ovládať, zdržať. Po tom, čo sebou trochu mykla dozadu, sa jeho pery pri jej uchu sformovali do krivého úškrnu, ktorý bol lemovaný jeho šeptom.* Oh, to znelo ako kompliment? *Vydýchne už trochu hlasnejšie pri pohľade do jej tváre.* To som vážne nechcel. *Letmo nad tým pokrúti hlavou, pričom mu úškrn po celý čas z tváre akosi nemizne, akoby ho tam mal snáď prilepený, či niečo. Trochu ju potiahne za jeden z bokov a tak sa natočí smerom, kde jeho oči nezračia nikoho iného, než jeho zlatú sesterničku s jej ochranárskou kamarátkou, ktorej sa zjavne vôbec, ale vôbec nepáčilo, čo práve videla. Prakticky by sa to dalo nazvať aj sledovaním a pomalým ale istým výbuchom. Davina k ním v tejto chvíli bola otočená chrbtom. Letmo na Sophie žmurkne jedným okom, dalo by sa povedať, že skoro provokačne, akoby sa v tom snáď vyžíval, a tak to aj bolo, v tejto situácií nachádzal vážne len pobavenie. Jeho široký úsmev sa o to viac rozšíri pod Caminým pohľadom, ktorým akoby sa ho pýtala, či vážne za potreby jej to robiť. Na to sa už znovu vráti očami ku Davine. Hneť potom už na svojom ramene ucíti aj jej druhú ruku, nebola tu však žiadna reakcia, ktorú by to v ňom vyvolalo. No možno až na ten fakt, že začal svojimi rukami skĺzať po jej bokoch, k bedrám a ešte ďalej, čo malo za následok jej prepaľovanie očami. Vlastne jej pohľad by pre niekoho mohol byť aj značne nepríjemný, Kai mal však šťastie, že s ním to nedokázalo robiť nič, preto len trochu podvihol jedným kútikom úst, pričom rukami na chvíľu zastal tesne medzi jej bedrami a zadkom. Pri jej slovách si len prejde jazykom po spodnej pere, pričom sa ňou natočí v rytme do strany, tak, že teraz čelom ku Cami a Sophie bola ona.* To bola vyhrážka? *Spýta sa jej sucho.* Pretože ak áno, tak žiadne neberiem. *Na čo rukami skĺzne ešte o niekoľko centimetrov nižšie, akoby snáď ani nepočul, čo povedala.* A vyzerá to tak, že nie som jediný. *Bol si už viac ako istý, že prítomnosť Cami a Sophie musela zaregistrovať, aj keby nechcela. Trochu prudšie s ňou otočí do strany pri poslednej strofe, než sa pesnička skončí, pričom ju ešte na chvíľu schytí za ramená a pritiahne k sebe, jeho tvár je od tej jej vzdialená možno nanajvýš niekoľko milimetrov. Na to však zrakom z boku zachytí niekoho, koho tu práve teraz nechcel tak skoro vidieť. Preto si len prejde jazykom po spodnej pere a vráti sa pohľadom späť k nej.* Dík za tanec. *Vydýchne potichu, pričom ešte krátko zostáva v jej tesnej blízkosti, než ju celkom pustí a stiahne svoje ruky späť k telu.*
Kol Mikaelson
Poèet pøíspìvkù : 1220 Join date : 15. 08. 14 Location : New Orleans
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 9:30 pm
Od baru se za tu dobu, co si k němu sedl, ani neodlepil. Prostě tam jenom mlčky seděl a pomalu pil bourbon. Možná by se i s někým bavil, ale nějak nebylo s kým. Dneska k němu kupodivu nedolejzaly žádné mladé pěkné slečny. Tak byl Silvestr, asi tu všechny s někým byly. Když si Genevieve mohla povídat s Jacksonem, on se mohl bavit a možná i trošku flirtovat s nějakými dívkami. Bohužel, žádné nepřišly - jejich škoda. "No sláva," řekne možná trošku otráveně, když k němu Gen přijde. Nakonec ji ale políbí a ten polibek ještě trošku prodlouží. Když se ho začne vyptávat, co celou tu dobu, kdy byla pryč, dělal, pokrčí rameny. "Bingo. Mojí druhou společnicí na dnešní večer je flaška bourbonu," ušklíbne se. "Nejlepší kámoška, co mě nikdy nenechá na holičkách," ušklíbne se. Možná v tom bylo i skryto to, jak to teď mají s Claire mezi sebou. Protože ta ho teď na holičkách nechala, i když vlastně neměla pořádný důvod, proč.
Davina Claire
Poèet pøíspìvkù : 230 Join date : 15. 08. 14 Location : New Orleans
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 9:43 pm
*Povzdychne si, když ji ujasní, že to kompliment být neměl. Tak proč o tom mluvil jako o komplimentu? Normální člověk by to pochopil tak, jak to pochopila ona. Ale on z ní dělal stále většího pitomce. Cítí svou magii proudit v každém koutku jejího těla a má vážně tendenci mu nějakou nehodu způsobit. i kdyby ho jenom na krátký okamžik popálila, tak by z toho měla opravdu velkou radost. Ale rozhodla se, že to nechá a nebude mu dělat ještě větší potěšení. Už tak se dost bavil na její účet. Nejdříve mluví o tom, jak to chce vlastně všechno od začátku, jako kdyby chtěl začít znovu. To by chtěl znovu začínat takhle? Byl beznadějný případ. Kai byl úplně ztracený, ale něco takového si on sám rozhodně neuvědomoval. Dívá se mu do očí a zatímco on se usmívá, dalo by se říci, tak ona si zachovává vážnou tvář. Vlastně musela bojovat s tím, aby v jejím výrazu nebyl naprostý odpor a znechucení. Bylo by to poněkud zvláštní, když tady s ním tancuje a vypadalo by to, jako, že se ho štítí. Potlačuje všechny své emoce uvnitř sebe a prostě teď vypadá jen na někoho, kdo je velmi, velmi vážný. Kdyby tak věděli, co se v ní právě teď odehrává. Kai to z ní mohl přímo cítit a proto se tak velmi bavil. Jelikož je otočená zády k Sophie, tak si ji nestačí všimnout. A ani ji nezaslechne, jelikož hudba tady je vážně hlasitá. odvrátí od Kaie pohled a pozoruje další lidi, co tančí a vypadají, že si to užívají o moc více, než ona. Ještě, aby ne. Oni taky netančí s naprostým psychopatem a magorem, který je chtěl zabít, praštil je tyčí do hlavy a ještě je honil po hřbitově. No, nikdo nebyl alespoň tak hloupý, aby s někým takovým tančil. Neměla však příliš na výběr. Ani si nevšimne Kaiových pohledů a když už se mu znovu zadívá do tváře, tak je to proto, že se ji nelíbí, co dělá. Přihmouří oči a probodává ho pohledem, jakmile cítí, že jeho ruce sjedou níž a zase o něco níž. Upozorní ho na to, že jakmile sjedou tam, kde je nechce, tak mu něco udělá a myslí to vážně. Nebude se až tak moc bavit, tohle mu nedovolí. I když se s ní otočí, tak si ještě nestihne všimnout Sophie. Teď ho velmi zřetelně pozoruje.* Ano, to bylo výhrůžka. *Ujistí ho, že mu hodlá vyhrožovat v tomto směru. Nenechá ho, aby na ni až takhle sahal. Bylo jí to nepříjemné. Pověděla to ještě dřív, než ji oznámil, že on výhrůžku nebere v potaz. Až teď zahlédne Sophie, která ji pozoruje ještě s jednou blonďatou ženou se kterou právě předtím mluvil Kai. Tak nějak začíná usuzovat, že to ona je ta Cami o které Marcel a Sophie mluvili. Je z toho tak vykolejená, že je obě pozorují, že ani nic neudělá, když ucítí Kaiovi ruce na svém pozadí. Netuší, co Sophie na tohle řekne a nebo ještě hůř, Marcelovi, pokud je taky vidí. Vrátí se pohledem ke Kaiovi a vzápětí udělá další otočku. Teď jí hlavou spíše běží to, co za výmluvu bude muset použít, aby nějak obhájila ten tanec a proto ignoruje to, že schválně svýma rukama sjel tam, kde neměl. Po skončení písničky chce jednoduše odejít a proto už ruce od něj odtahuje, když v tu chvíli si ji on přitáhne ještě více k sobě. Nerozumí tomu, proč to dělá, ale zůstane nehybně stát. Přímo se teď vpíjí do jeho očí, jelikož svou tváří je příliš blízko k té jeho. Prakticky mohl cítit, jak mu právě teď dýchá na tvář. Ani když Kai odvrátí pohled, tak stále se mu dívá do tváře a ruce nechává tak, jak byly před chvílí. Teď už se mu opět dívá do očí po tom, co on se na ni podívá a stále nic neříká. Když jí poděkuje za tanec, tak vydechne a zavrtí hlavou ze strany na stranu. Jako kdyby snad tohle chtěla a měla nějak na výběr. Jen, co ji konečně pustí tak se uvolní a stáhne ruce nazpět k tělu. Aniž by mu cokoliv řekla a nebo se s ním nějak rozloučila, tak se otočí k němá zády na podpatku a zamíří si to přímo za Sophie a jak si stihne všimnout, tak i Marcelem. Bohužel Sophie jde právě asi s Cami pryč a tak jenom přijde za mlčky za Marcelem. Usměje se na něj. Snad toho moc neviděl. Začíná se už schylovat k půlnoci a je ráda, že tu největší noční můru má už konečně za sebou.*
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 9:49 pm
(Sleduje ho, a když na ni Jackson vykouzlí jeho nevinný výraz, má pocit, že se během vteřiny začne smát tak moc, až se jí do očí nahrnou slzy a ona se bude za břicho popadat. Jen se tedy velmi široce usměje a dělá, jakoby nic.) Jacksone, nehraj to na mně. Jsi příšerný lhář. Mám snad dojít za tamtou holkou s modrými vlasy a zeptat se jí, zda něco nezaslechla? (Koukla se jejím směrem a když se na ní dívka podívala, Claire jí zeširoka zamávala a usmála se. Potom se koukla na Jacksona.) O tom tvém rozhovoru s Genevieve. (Koukne se na něj a napodobí jeho nevinný kukuč. Je sranda pozorovat, jak se Jacksonův pohled z minuty na minutu mění. Ušklíbne se nad jeho slovy.) No, ta tkanička byla opravdu zapeklitá, nešla rozvázat, ale já to zvládla. (Znovu se na něj ušklíbne.) No tak se neupejpej. Já vím, že je někde hluboko v tobě skrytý talentovaný tanečník. (Mrkne na něj a to už ho táhne na parket. Vyzývavě se na něj podívá. Není to svůdný pohled. Je to spíše 'tak se ukaž' pohled. Když se konečně Jackson rozhoupá, začne se také ladně vlnit a různě natřásat, hlavně, aby to bylo to rytmu. Tanec jí také moc nešel, hlavně ten novodobý, ale po chvilce si to užívá. Kouká se po Jacksonovi a za chvíli vyvádí o sto šest. Je spontánní a opravdu si užívá. Kouká na Jacksona a dělá na něj různé grimasy a gesta. Dokonce by někdo řekl, že je šílená. A to ona také je.)
Naposledy upravil Claire Evans dne Thu Mar 19, 2015 5:06 pm, celkově upraveno 1 krát
Camille O'Connell
Poèet pøíspìvkù : 421 Join date : 20. 08. 14 Location : New Orleans
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 10:11 pm
*Přikývne na náznak, že kdyby se cokoliv dělo, tak dá Sophie vědět.* Neboj se, dám ti vědět, kdyby se něco stalo a nebo se k něčemu schylovalo. *Rozhodně nehodlala umřít podruhé, i když na sobě měla ochranné kouzlo. Navíc stále nosila ten náramek od ní, takže by jí to upozornilo, kdyby se něco dělo. Sice by nemusela přijít včas, ale aspoň by o tom věděla, což byla jedna z výhod. Teď může doufat, že s Kaiem to bude dobré. Půjde na to hodně pomalu, ví moc dobře, že ho nesmí nijak vyprovokovat a proto nepřichází ani v úvahu to, že by mu snad někdy vrazila. Ne, když jeho emoce jsou nulové. Usměje se, když za nimi přijde Genevieve a těká pohledem mezi oběma. Pohupuje se do rytmu hudby, i když má pocit, že je v tom děsně nešikovná. Naštěstí v tom davu si toho nikdo nemusí ani všimnout. S Gen se domluví na sezení, ale upozorní ji, že tentokrát to nebude moct být v jejím bytě, jelikož má tak trochu společnost, která její byt ani neopouští. A nebo ona o tom alespoň neví. Začnou mluvit o hudbě a o tancování. zasměje se nad poznámkou Sophie.* Takže si připíšeme ještě na náš seznam, co udělat další položku, že půjdeme všechny společně do klubu? *Upřímně si něco takového nedokáže ani představit, každopádně by to byla ale příjemná změna.* Dnes je všechno tak zremixované, že i něco takového by mohlo existovat. *Odpoví a v tu chvíli přijde za nimi Marcel. Sjede ho pohledem a musí dát Sophie za pravdu, že mu to opravdu sluší. Obleky mu vážně seděly a Marcel neměl problém s tím, aby si tu skutečnost sám přiznal. Zasměje se na nad tím a usměje se v okamžiku, co oznámí, že i on ji rád vidí. Neviděli se nějakou dobu, vlastně se neviděli přes vánoční svátky vůbec, což ji trochu mrzelo. Ale oba toho měli dost. Zdá se, že Gen si z nějakého důvodu s Marcelem nerozumí, ale nechá to pro dnešek být, i když by jí to vážně zajímalo, proč tomu tak je. Nechá potom, ať si Marcel se Sophie předají dárky a dál tančí převážně s Gen v tuto chvíli. Stačí si i všimnout toho objetí, netušila, že jsou až takový přátelé. Vlastně nevěděla o jejich vztahu mnoho. Společně všichni zase tančí a když přijde čas přípitku, tak se podívá na Sophie a omluvně zároveň i na Gen a Marcela. Doufá, že se ještě uvidí alespoň s Marcelem po půlnoci. Zamíří se Soph směrem k pódiu, ale po cestě se ještě na pár vteřin zastaví u Kaie.* Za chvíli se vrátím, takže ne, že se vypaříš zase na polovinu večera pryč. *Vždyť teoreticky to teď udělal. Říkal, že se jí bude držet a přitom hned po tom, co tady přišli šel na záchody. Má pocit, že jí akorát tak lhal a záměrně šel hledat Davinu. Nezdrží se u něj dlouho, jelikož má jiné povinnosti. Mezitím, co se lidé začínají tak nějak shromažďovat k sobě a přestávají tančit, tak ona se Soph přijde na pódium. Je pravda, že je nervózní, když musí před tolika lidmi pronášet přípitek, ale slíbila, že se toho ujme. Nedělá jí to problém, jenom je to taková ta nervozita, kdy se bojíte, abyste něco nepokazili. Pár minut před půlnocí si vezme do ruky skleničku se šampaňským a přistoupí k mikrofónu.* Chtěla bych...*Zarazí se skoro při prvních slovech, jelikož zjistí, že mikrofón ji nefunguje a tak nikdo nemá šanci ji slyšet. Podívá se na Sophie stylem "Co s tím mám zatraceně teď dělat?" Tak tohle je opravdu nepříjemná situace. Naštěstí technicky rychle přiběhnou a zjistí se, že stačilo jenom mikrofón zapnout. Musí se nad tím zasmát, jelikož to byla vlastně naprostá stupidita. Ale tak co by to bylo za večer bez nějakého problému? Odkašle si a zjistí, že mikrfón už opravdu funguje a celý sál se tak nějak uklidnil. Upírá zrak na tu spoustu lidí. Usměje se zářivě. V pravé ruce drží sklenici se šampaňským, která je trochu pozdvihnutá a na rtech má široký úsměv.* Vážení hosté, kapelo, organizátoři, ale i pracovníci. Mám vzácnou příležitost sdílet s vámi poslední minuty, které nám zbývají do Nového roku. A tak mi dovolte Vás pozdravit a upřímně Vám popřát všechno nejlepší do roku 2015. Rok, který právě za pár minut končí byl jistě pro nás všechny významný, život přináší někdy i velké potíže, ale když je překonáte jste mnohem silnější. A já doufám, že rok 2014 vás jenom posílil a dal Vám do života tolik krásných vzpomínek, že na ně budete s radostí vzpomínat. Přeji Vám, aby Vás těch obtíží, nástrah života v Novém roce potkalo co nejméně a o to více štěstí, radosti, lásky, pevnějších rodinných vztahů a především zdraví. Doufám, že v následujícím roce se zase všichni společně sejdete. Pojďme tedy oslavit konec roku 2014, který nám toho hodně přinesl a přivítejme rok 2015, který nám otevře brány k novým zážitkům a k novým příležitostem. Vykročme společně do roku 2015. Přeji Vám mnoho úspěchu jak v osobním, tak i v pracovním životě. *Pozvedne sklenici se šampaňským a stále se na všechny usmívá. Odstoupí poté od mikrofónu a jenom čeká na posledních pár sekund v roce 2014. Samozřejmě, že potom si vyhledá Kaie, aby byla s ním až nastane půlnoc.*
Sophie Deveraux
Poèet pøíspìvkù : 957 Join date : 15. 08. 14 Age : 34 Location : New Orleans, French Quarter
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 10:40 pm
(Dojde s Cami na pódium, ale hned se objeví problém, že nejde mikrofon. Pokrčí rameny s tím, že nemá tucha, co s tím udělat. Ale pak jí napadne použít nějaké kouzlo, jenže v tu chvíli už vidí techniky, jak k ni míří, aby to dali do pořádku, takže to nechá být. Musí se tiše zasmát, když zjistí v čem byl problém. Tohle jí popravdě nenapadlo. Konečně všechno funguje a Cami může pronést proslov. Stojí po celou dobu vedle ní, usmívá se a poslouchá Cami. Musí uznat, že její proslov byl dokonalý. Ona sama by něco takové nevymyslela ani ve snu. Zatleská jí potichu, když se vzdálí od mikrofonu a pak se chopí mikrofonu ona a krátce a tiše si odkašle. Vlastně ani neví, proč to dělá, ale byl tu už její jakýsi zvyk. Cami už proslov řekla a popravdě byla ráda, že ho pronášela ona. Sophie by totiž mluvila zase jen samé kraviny a nakonec by se to nedalo nazvat ani přípitkem.) Dobrý večer dámy a pánové. Nejprve bych složila poklonu tady Cami za naprosto dokonalý proslov, já bych to lépe nevymyslela. (Pootočí hlavu na Cami a pousměje se, pak se zas obrátí pohledem k davu.) Takže tímto bych jen chtěla upřímně poděkovat hudebním skupinám Maroon 5 a Piano Guys, kteří nám po celou dobu až do této doby naprosto skvěle hráli. Samozřejmě velké díky taky patří naší obsluze na barech, ochrance a všem, kteří se podíleli na přípravě a chodu této silvestrovské akce a hlavně mé kamarádce Camille, která stojí po mém boku a bez ní bych něco takového nikdy nezvládla. A největší díky patří člověku, bez kterého by jste tu dnes nebyli. Thomasovi Melbournovi, který celou tuto párty financoval. A díky patří samozřejmě i vám hostům. Takže ještě jednou děkuji všem. Doufám, že jste si to tady dneska večer užili a ještě užijete. A s předstihem vám chci popřát Šťastný Nový rok. (Upřímně se usměje a zvedne ruku se šampaňským vzhůru.) A teď vás prosím uvolněte taneční parket. Naše ochranka vás bude navádět, kam si můžete stoupnout. (Couvne od mikrofonu a dívá se na všechny lidi, jak začínají uvolňovat taneční parket. Pak s Cami sejde z pódia a odtrhne se od ní s tím, že se pak nějak najdou. Ještě jí před odchodem připomene balkón, kam měli přístup všichni hosti v tuhle dobu, ale do jedné části jen pořadatelé, hosté, které ona pozvala, hudební skupiny a lidi, kteří se podíleli nějak na přípravě. Upíří ochranka má taky za úkol informovat tyto lidi o balkóně, aby se nemuseli tlačit tady dole nebo v jiné části balkónu. Nahoře na balkóně byl samozřejmě taky bar, protože bez pití na Nový rok by to prostě nešlo. Sophie se vydá hledat Johna, Jacka a Nicole, protože si slíbili, že na půlnoc budou spolu, jenže, jak brzy zjistí tak vůbec nestíhá a nemůže je najít. Vydá se nahoru na balkón, ale ani tam je nezahlídne přes lidi, kteří už se tam sešli. Rozhlíží se kolem sebe a v tu chvíli narazí do nějakého muže. Vzhlédne a podívá se mu do obličeje.) Pardon, celkem tu panuje zmatek. (Stačí si ještě všimnout, že právě narazila do zpěváka skupiny, která jim tu opravdu skvěle hrála a pak už začnou světla v hale pohasínat. Nakonec bylo v celém sále šero. Nedalo by se říct, že člověk neviděl nic, ale také neviděl hodně. DJ začne odpočítávat a v tu chvíli se začne otvírat střecha nad jejich hlavami. Sophie díky tomu nějak zamrzne na místě a nesnaží se už najít ty tři, protože se smířila s tím, že to nestihne. Skousne si dolní ret a podívá se vzhůru na oblohu. Po chvíli se podívá do tváře toho zpěváka a naprosto nevině se usměje. Právě se cítila trochu divně, ale nedávala to na sobě znát. Odpočet už se blíží ke konci a jakmile padne půlnoc, sálem se rozezní hudba a nad jejich hlavami vypukne ohňostroj synchronizovaný s hudbou.) Šťastný Nový rok. (Popřeje mu. Chvilku přemýšlí, zda ho náhodou touhle srážkou nezdržela od toho, aby byl o půlnoci se svými přáteli, ale nakonec zvedne hlavu a dívá se na ohňostroj. Tohle vše trvá takové dobré dvě minuty a pak se k tomu všemu přidá vystoupení v podání artistů. Vystoupení bylo pojaté jako ohnivá show a za nimi v dostatečné vzdálenosti předváděla jedna artistka akrobatické kousky ve vzduchu na šále. Vystoupení trvá takových pět minut, ale ani poté ohňostroj nad jejich hlavami neustává.)
Genevieve Rousseau
Poèet pøíspìvkù : 1587 Join date : 15. 08. 14 Age : 38 Location : New Orleans
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 10:48 pm
(Vidí, že Kol není moc nadšený, že byla pryč tak dlouho, ale ona si opravdu potřebovala zařídit pár věcí. A i když by se mu to nelíbilo, rozhovor s Jacksonem pro ni byl důležitý. Opravdu hodně důležitý. Jen nad jeho náladou mávne rukou a všechno je zase v pořádku, jakmile se začnou líbat. Těší se na společný přípitek, takže si s Kolem společně seženou sklenku šampusu, aby si pak měli čím připít. Ona pak poslouchá proslov Cami a Sophie. Obě dvě nebyly extra řečnice, tedy alespoň o Sophie to bylo známo. Ale obě to zvládly na výbornou. Tedy pro normální obyčejné lidi jistě. Ti nadpřirození si ten proslov museli trochu upravit pro sebe. Ale tahle oslava vlastně stejně nebyla o proslovech. Byla o tom, aby oslavili příchod nového roku a aby v tom novém roce bylo všechno jen lepší. Do půlnoci opravdu zbývalo jen pár minut a ona netrpělivě vyčkávala, až začne odpočet, který nakonec oznámí ten kýžený okamžik půlnoci. Zatleskala oběma řečnicím a samozřejmě taky kapelám, které se starali o hudbu. Pak už to všechno začalo. Byla půlnoc a začal nějaký program. Ona ho ale moc nevnímala, zaměřila se hlavně na Kola, se kterým si přiťukla) Šťastný nový rok. (Vypila sklenku a pak se s ním začala líbat. Chtěla si no vychutnat. Její první novoroční líbání. Pak se od něj ale přeci jen odtrhla. Objala ho kolem pasu a vzhlédla nahoru k obloze a sledovala ohňostroj, který ji v tuhle chvíli uchvátil.)
Jackson Warren
Poèet pøíspìvkù : 768 Join date : 24. 08. 14
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 11:01 pm
*Vidí na Claire, že jí jen tak neošálí, ale neměl to ani v úmyslu. Spíše ji zkoušel a tak trochu i popichoval. Hned jí to odkývat mu přišlo moc jednoduché. Když přestane hrát to divadýlko tak se více pousměje a sleduje, jak Claire zápasí se svým pokusem, nesmát se. Sice nepochopí ten vtip s holkou s modrými vlasy a začne se zkoumavě dívat směrem, kterým Claire, ale ani potom nemá úspěch. Koukne znovu na Claire, značně nechápavě, takže nejspíš působí vtipně sám. Pak už k tomu raději nic neříká, nechce se do toho zamotat ještě více. Zpozorní a mírně přimhouří oči, když pak Claire zmíní jeho rozhovor s Gen.* Mně se zdá, že ti ta tkanička, zase tak velké problémy nedělala. *Poznamená podezíravě a začne přemýšlet, jak dlouho je Claire sledovala. Díky tomu se tak přesune k dalšímu tématu a na Genevieve tak už vůbec nezareaguje. Když je dotažený na parket, snaží se chvíli o taneční kreace, ale moc mu to nejde, takže si připadá divně a nebaví ho to. Moc si tanec neužije. Na Claire se párkrát v odpověď ušklíbne. Zdá se mu o moc šikovnější a půvabnější ve svých tanečních kreacích. Přerušení v podobě blížící se půlnoci proto uvítá s nadšením. Ještě, než skončí poslední tóny, zmizí z parketu pryč. Vezme si jednu skleničku s šampaňským a postaví se tak, aby měl dobrý výhled na pódium. Vzal by rád sklenici s přípitkem i Claire, která se k němu přidá, ale vzhledem k jejímu stavu to nepřichází do úvahy. Netrvá dlouho a na pódiu se objeví Cami, barmanka z baru Rousseau. Docela na to kouká, poněvadž na první pohled by to do ní neřekl. Opět se mu potvrdí, že ne vždy první pohled je ten správný. Zanedlouho se ke Cami přidá i Sophie. Když se Camille rozpovídá, tak ji se zájmem pozoruje a poslouchá. Její řeč se mu líbí, a i když je velmi všeobecná, najde si v ní hodně toho, co může použít nejen na sebe, ale i na celé své širé okolí. Vyposlechne si ji až do konce. Nakonec pozvedne krátce sklenici a Cami zatleská, protože se mu to líbilo. Přestane s tím a soustředí se zase pro změnu na Sophie. Musí s ní souhlasit, když vychvaluje Camille. Díky tomu, že stojí obě na pódiu, tak na ni má dobrý výhled. Při tom poslouchá proslov Sophie. Na konci jejího proslovu pozvedne krátce skleničku a znovu zatleská. Během toho všeho občas koukne na Claire. Zatím se i nadále baví, užívá si to zde a doufá, že to vydrží až do konce, ačkoliv si uvědomí, že se ani nedomlouvali s Claire, jak dlouho se zde zdrží. Nyní to ovšem nechce řešit. Před půlnocí podle instrukcí Sophie se společně s Claire postaví stranou, aby měli výhled na parket a po odbití půlnoci i na nebe, když se otevře střecha a spustí ohňostroj. Když odbije půlnoc, tak se otočí ke Claire.* Všechno nejlepší do nového roku, Claire. *Popřeje ji srdečně s vřelým pousmáním. Přiťukne si po s ní a společně si připijí. Po té společně pozorují vystoupení, show a ohňostroj, který si pro ně Sophie s Camille připravily.*
Marcel Gerard
Poèet pøíspìvkù : 621 Join date : 20. 08. 14 Location : New Orleans, French Quarter
Předmět: Re: Winter Stadium Wed Mar 18, 2015 11:02 pm
(Zakroutí hlavou nad odpovědí Sophie.) To záleží na tom, čeho by se týkaly mé služby.. (Pověděl trochu tajemně. Rozhodně se zatím, co řekl něco skrývalo.) Určitě bych ti nepral spodky. (Řekl téměř vážně a chvíli se tak i tvářil, ale nakonec se na ní usmál. Trochu se zamračí, když poví přesně to, co slyšet nechtěl. Bylo mu jasné, že to není pravda. Kdo by si jeho tělo nepamatoval. Je to skoro až nemožné.) Víš, že by jsi neměla lhát.. (Pronesl jako tatínek, který dává radu svému dítěti. Na tváři měl pobavený úsměv. Byl nesmírně rád za vztah, jaký měli. Vždyť ona by ho měla nesnášet. Udělal jí tolik špatných věcí a ona ho má stále ráda. K její poznámce k Gen, už nic neřekne a jenom se trochu zamračí. Ani už nepoví nic na to, že ho právě nazvala narcistou. Vlastně by se i dalo říct, že je narcista. Ale komu to vadí? Jemu rozhodně ne. Pozoruje její reakci na ty dárky. Musí se usmát, když vidí ten její úsměv.) Řetízek bude.. (Vážněji poví, ale jeho vážnost pomine ve chvíli, kdy se začne usmívat. Její druhá reakce ho překvapila. Nečekal, že by ho i objala. Nebránil se tomu a nechal se obejmout.) Pamatuji si hodně věcí.. (S úsměvem na tváři jí krátce odpoví a pak se od Soph odtáhne.) Počkám si. (Rázně přikývne. Pozoruje holky, jak tancují a musí se tomu smát. Vypadají šťastně. Vlastně tu všichni vypadají šťastně. Písnička skončí a chvíli potom začne pípat Sophie telefon. Asi nějaký budík. Sophie a Cami se jim omluví a zamíří na pódium. Nechá je odejít a dívá se směrem, kam šly. Nějak mu nevadilo, že ho opustila Genevieve. Rozhodně nestál o její přítomnost. Rozhlédne se okolo, aby našel Davinu. Jenže ta je rychlejší a potichu se k němu přiblíží.) Kde jsi byla takovou dobu? (Zeptá se, ale ani moc neočekává odpověď. Mírně ťukne do Daviny ramenem a pak se na ní usměje. Odvrátí od ní pohled a zadívá se na pódium. Poslechne si, co má Cami na srdci a musí se nad tím usmát. Moc hezky to řekla, ačkoliv pro tak čtvrtinu obecenstva se to mohlo zdát jako blbost. Marcelovi to však přišlo milé a tak se jenom usmíval. Na chvíli se podíval na Davinu a starostlivě si jí prohlédl.) Si v pohodě? (Potichu se zeptá Daviny, ale to už se k mikrofonu hnala Sophie. Podíval se tedy směrem k pódiu a bedlivě poslouchal. Musel uznat, že je vlastně rád, jak se rozhodl. Byla by chyba sem nejít, je to opravdu pěkná akce. Poslechne rozkazy jak Sophie tak i od ochranky a odstoupí na místo, kam může. Podívá se směrem, kde je DJ, který začal odpočítávat. Za několik vteřin je to tady. Nový rok, nové možnosti. A další hlouposti. Další rok plný překážek a různých utrpení. Pro něho nový rok nebylo nic velkého, ale rád ho slavil. Respektive rád pozoroval ohňostroje, už od malička je zbožňoval. Zvedne tedy hlavu nahoru a pozoruje nebe, které je plné různých barev a blyštivých paprsků. Je to krásný pohled, horší je spíš to, jak hlasité to je. Na chvíli se podívá zpátky do místnosti a očima vyhledává Cami. Bohužel jí ale nemůže najít a tak popřeje šťastný Nový rok aspoň Dav. Dá jí i pusu na tvář a pak se od ní nenápadně vytratí. Prokličkuje mezi velkým davem a vyhledává jeho oblíbenou blondýnku.)