Docks (Doky)

Doky slouží lodní dopravě. Stejně tak mohou doky posloužit jako dobrý sklad nebo úkryt.

*Ve městě je zanedlouho. Zamíří rovnou do přístavu. Najde si vhodné místo nedaleko mola. Zaparkuje, vystoupí a vydá se k němu. Genevieve nikde ještě nevidí, ale nevadí mu to. Nemá problém na ni počkat. Prochází se pomalu tam a zpět. Občas zkontroluje jestli už se přeci jen neblíží. Nemůže se zbavit pocitu, že se více těší na setkání s ní, než na možnost, že bude mít možná již v tento den měsíční prsten a unikne tak další bolestivé přeměně během noci. Přesto, dnes je úplněk, takže je od rána nervózní a slabě podrážděný. Také má dnes hodně divný pocit, nemůže přijít na to, proč.*

(Dorazila do přístavu asi čtvrt hodiny před tím, než se s Jacksonem dohodli. Je lehce nervózní, ale nechce to na sobě dávat znát. Má pocit, že v poslední době je až moc v centru dění, ale Benjamin byl její bratr, takže se to předpokládalo. Navíc, ona chtěla udělat vše pro to, aby se ho co nejrychleji zbavila. Docela se těšila a doufala v to, že až ho odstraní, bude mít klid a bude si zase užívat chvíli volna od problémů. Vyšla zpoza rohu a uviděla Jacksona, který tam už čekal. Přišla až k němu a usmála se) Ahoj. (Přešlápla z jedné nohy na druhou, v rukách měla vše potřebné.) Připravený?

*Pochoduje tam a zpět. Ruce si během čekání schová do kapes u bundy. Chvílemi pozoruje vodu i to, jak se na obzoru setkává s oblohou. Když je otočený k vodě zády, sleduje, jestli se neblíží Genevieve. Při jedné cestě směrem od vody ke břehu ji zahlédne přicházet. Vydá se jí naproti.* Ahoj, Genevieve. *Pozdraví ji a slabě se na ni usměje. Nemůže se toho zbavit. Zkrátka ji vidí rád. Na její otázku, kývne hlavou. Pak na ni tázavě koukne.* Jak to bude probíhat? *Zajímá se.*

(vydechne, když se jí zeptá, jak to bude probíhat. Nabere nový vzduch do plic a konečně spustí.) Nejdříve nakreslím symbol, který je pro kouzlo důležitý. Ten symbol pak uvedu do chodu pomocí energie. Pak kolem toho symbolu začnu pokládat kameny. Energie, která v té chvíli bude v tom symbolu, bude přecházet do těch kamenů, uvádět je do chodu. Poslední ingrediencí bude krev toho hybrida. Pak začnu s kouzlem, které všechny ty aspekty propojí. Krev hybrida je potřeba proto, že za úplňku bude nutkání vlkodlaků měnit se stále silné. Bylo to pro vás přirozené. A ty prsteny budou v době úplňku oslabovat hybrida, abyste vy nemuseli podlehnout vašim pudům. (vysvětlí mu)

*Dívá se Genevieve do tváře, do jejich očí, když se rozpovídá. Poslouchá ji, ačkoliv mu magie a kouzla moc neříkají, nepřerušuje ji a nechá mu všechno vysvětlit. Pak se trochu pobaveně pousměje.* Děkuji za objasnění, ale já myslel, spíše jak ti při tom všem můžu být užitečný já. *Poopraví se ve své otázce a doufá, že tím Gen, moc nevytočí, protože si tohle celé vysvětlení mohla klidně odpustit.*

Aha. (zarazí se trochu a svraští obočí na důkaz, že přemýšlí. Trochu při tom i nakloní hlavu na stranu. Pak rozjasní svůj pohled, jako kdyby právě na něco kápla a podívá se mu do očí) Ty jsi prostě moje publikum. Přece tokovýhle tríček nebudu dělat bez diváka. (zasměje se, samozřejmě to myslela v legraci) Já bych ty kameny klidně mohla očarovat sama, bez nikoho. (podívá se na něj) Ale chci mít jistotu, že se dostanou ihned do těch rukou, do kterých mají. Takže ty jsi tu prostě proto, aby sis je odnesl.

*Sleduje ji zaujatě. Ani ne tak proto, že čeká na její reakci, ale v danou dobu nemá okolo sebe pro něj zajímavější objekt, než je Genevieve. Pozná hned, kdy se přemýšlení změní v nápad a následně si vyslechne její odpověď. Její odpovědi se krátce zasměje. Při tom se kouká na ni a napadne ho, že, když se usmívá tak jí to sluší ještě více. Své myšlenky si samozřejmě nechá pro sebe, ale o to více rozšiřují jeho úsměv. Ten mu pak chvilku ještě zůstane na rtech.* Já vím. Jsem rád, že u toho můžu být. *Odpoví jí na to upřímně. Pak trochu zvážní, když Genevieve pokračuje. Chvílemi má totiž pocit, že ty prsteny rozpoutají ještě horší věci, než už vlkodlakům dosud všechno kolem způsobilo. Povzdechne si.* Snad je to krok tím správným směrem. *Poznamená vážně a je vidět, že by si to moc přál, ale zůstává nohami na zemi. Hlavně potom, co viděl předchozí den v Zátoce. Výstup Olivera a přizvukování ostatních. Má z toho dost špatný pocit.* Myslím, že ti za to nikdy nedokáži dostatečně poděkovat, Gen. *Pokračuje a stále vážně na ni kouká. Do jeho výrazu se, ale promítne vděk, který k ní pociťuje každou chvíli.* Za všechno, co jsi pro vlkodlaky udělala a děláš. *Je si jistý, že se opakuje, ale nemůže si pomoct.* Doufám, že si to brzy uvědomí i ostatní a hlavně Oliver. *Poznamená, když se zmiňuje o svém bratrovi, jeho jméno nespokojeně zavrčí. Od předchozího dne má na něj neskutečnou zlost.*

Vždycky tu budou pochybnosti. (podívá se na něj a na chvíli nechá pootevřené rty, než pokračuje) I kdyby člověk dělal tu nejlepší věc na světe, vždy bude pochybovat o tom, jestli ej to správné a jaký to bude mít dopad na ostatní. Ale člověk se v životě musí naučit být trochu sobecký, jinak by ničeho nedosáhl a nic by nedokázal. (pokrčí rameny, protože tohle je její názor, někdo jiný ho možná sdílet nemusí. Pomalu se rozejde k jednomu ze skladišť, sem tam na Jacksona koukne a když k němu mluví, pozoruje ho neustále) Tohle už je trochu ohraná písnička, nemyslíš? (rozhodí rukama a zasměje se ) Co ty víš, třeba potkáš někde na ulici Bena, rozsápeš ho na kusy a tím mi uděláš asi radost největší. (dá mírně hlavu do strany. Je to myšleno trochu s rezervou. Chtěla Bena mrtvého, zabila by ho i sama, ale radost by z toho rozhodně neměla.) To je na nich, jestli ano nebo ne.

*Poslechne si její odpověď. Ví, že má pravdu.* Někdy je těžké to rozpoznat. *Poznamená podmračeně a při tom vzpomíná na minulost jeho smečky a co všechno je postihlo, když tuhle věc neodhadli dobře. Je tím dost poznamenaný a dost ho to ovlivňuje. Nechce udělat stejné chyby. Povzdechne si. Tuto věc nyní nevyřeší. Zařadí se vedle Genevieve, když se rozejde. Ruce má schované v kapsách bundy. Chvilku na ni po cestě kouká, ale když mu řekne to, co je mu více, než jasné, tak uhne pohledem a raději se zadívá na cestu před sebe. Tentokrát mu do smíchu moc není. Poslouchá její představu toho, jak jí to oplatit. Nezní mu to nikterak špatně, ale nechá si to pro sebe. Stojí nohami na zemi. Dostat Benjamina bude zřejmě složitější, neboť jinak by ho už dávno odstranili. To mu běží hlavou, ale i tak nad tím přemýšlí, jestli by se to nedalo nějak uskutečnit. Je proto nezvykle tichý.*

(Dovnitř skladu došli už mlčky. Našli společně něco, co by mohlo sloužit jako provizorní stůl. Postavili ten stůl na zem, aby na něj Genevieve mohla nakreslit ten symbol, což taky záhy udělala. Chvíli se na něj jen tak bez hnutí dívá a velice nezřetelně a potichu něco mumlá. Když skončí, podívá se na Jacksona.) Fajn, tak jdeme na to. Základ je hotový. (znovu se otočí k tomu stolu a vytáhne  váček s kameny. Ty kameny začne rozkládat kolem toho symbolu. Cítí tu sílu, kterou symbol vyzařuje a cítí, jak se začíná koncentrovat do kamenů. Pak se otočila k boxu s Tylerovou krví. Pomalu začala na jednotlivé kameny kapat krev. Z kamenů se začalo kouřit, jak kdyby na ně někdo lil kyselinu. Vydechne. Chvíli se na ty kameny jen dívá. Pak sáhne do kabelky pro papír. Pro jistotu to prostě chce mít před očima. První kolo kouzla čte z papíru, pak už jen zavře oči, položí ruce nad kameny a pořád dokola mumlá pro Jacksona nesrozumitelné věci. To kouzlo je namáhavé a celý ten proces i s tím počátkem trval asi jeden a půl hodiny. Pak konečně odsune ruce a otevře oči.)

(Ze zátoky nabral ještě pár vlkodlaků, které seznámil s plánem a kteří chtěli něco změnit. Konečně se něco dalo do pohybu a on sebou přibral ještě další vlkodlaky ze smečky. Není to prostě jen tak,že by si to vše myslel sám. Věděl, že tito vlkodlaci mají stejné názory, tudíž je na ně spolehnutí. Dorazili tedy do doků v hojném počtu sedmi vlkodlaků a čekali, až se konečně objeví Francesca. Mezitím nenápadně našli, v jakém skladišti se nachází Jackson s Genevieve. Rozhodli se, že počkají přímo před vchodem do skladiště, kdyby bylo potřeba zasáhnout ještě předtím, než dorazí Francesca.)

*Následuje Genevieve do skladu, který pro tento rituál vybrala. Pomůže ji připravit "stůl" na kterém si ona připraví kouzlo. Když už ho pak Gene nepotřebuje, tak se postaví kousek stranou, aby nepřekážel, ale aby měl na druhou stranu dobrý výhled na vše, co bude provádět. Vše po celou dobu mlčky a se zájmem pozoruje. Nevzpomíná si, kdy naposledy viděl v akci nějakou čarodějku. Spíše je to v jeho případě premiéra. Je to pro něj něco zcela nového a přistihne se, že to vše velmi napjatě a s očekáváním sleduje. Zapomene na čas, ale když Genevieve skončí a on se probere z toho svého "magického transu", zjistí, že uplynulo mnohem více, času, než si původně myslel.* Vau. *Vydechne ohromeně, když je po kouzle.* Něco takového jsem ještě neviděl. *Nedokáže si nechat své dojmy pro sebe.* Bylo to úžasné. *Dodá a s novým obdivem v očích se na Genevieve dívá. Vykročí k ní a k místu, kde dokončila kouzlo. Přejde až ke stolu a pohlédne na kameny zblízka. Na první pohled vypadají stále stejně. Přesto ví, co viděl.*

(Mírně se pousměje na Jacksona, když ji zahrne slovy obdivu) Každý má někdy v něčem premiéru. (pokrčí rameny a zadívá se zpět na ty kameny) No, nemůžu říct, že by to bylo nějak extra snadné kouzlo. Trvalo docela dlouho, než bylo vše hotovo, ale u některých kouzel to tak už prostě bývá. Taky to člověku ubere nějakou tu energii. (podívá se opět na Jacksona) Jak jsem slíbila. Polovina těch kamenů je tvých, ale žádný Oliver. Vím, že mu jako bratrovi věříš, ale já mu nevěřím. (zakroutí hlavou) Ostatní vlkodlaky neznám, takže budu spoléhat na tvůj nejlepší úsudek, komu ty prsteny poskytneš, ale nebude to Oliver. (zakroutí hlavou)

(Dojede k dokům společně se třemi muži své ochranky. Vystoupí z auta a chvíli se rozhlíží, než konečně zahlédne Olivera a další lidi, předpokládá, že to jsou vlkodlaci. Nečekala, že si sebou někoho vezme, ale rozhodně to bylo lepší, když si vzal sebou i další vlkodlaky. Mají mnohem větší šance uspět při obou plánech. Jak získání těch prstenů, tak vyhlazení upírů v New Orleans. Pomalým krokem dojde až k Oliverovi a ostatním. Její muži se drží blízko ní, kdyby na ní někdo chtěl zaútočit, aby ji mohli chránit. Podívá se na Olivera a kývne mu místo pozdravu.) Už jste zjistili, kde jsou? (Mluví trochu tišeji, než obvykle. Podívá se na dveře skladiště, před kterým stojí. A pak zas na Olivera. Tak nějak předpokládá, že jsou nejspíše tam, ale taky nemusí.)

(Když konečně Francesca dorazila, taky na ni jen kývne. Teď nemá na žádné zdvořilostní manýry čas. Za chvíli by to mělo vypuknout. Za chvíli budou mít prsteny a povedou útok na upíry. Nejraději by je všechny zabil, doufá, že se jim to podaří, i když si nefandí zas tak moc. Možná, že to nakonec skončí tak, jak to udělali oni s nimi. Vyženou je.) Jsou ve skladu hned za mnou. Jdeme? (povytáhne obočí a otočí se ke skladu. Pak už jen prostě vkročí dovnitř za doprovodu svých kumpánů a Francescy a jejích bodyguardů. Vidí ten výjev, jak již Genevieve nabízí hotově očarované kameny Jacksonovi.) No skvěle, vypadá to, že jdeme právě včas. (pronese a ušklíbne se)

*Stále více nabývá přesvědčení, že Genevieve úsměv sluší ze všeho nejvíce. Se zájmem na ni při něm kouká. Poslechne si její reakce. Nepatrně se na to pousměje.*  Vypadalo to tak a to jsem nikdy před tím nikoho čarovat neviděl. *Poznamená. Během toho si Gen trošku znepokojeně prohlíží. Doufá, že bude a je v pořádku. Z její tváře shlédne ke kamenům, zatímco mu ona opakuje podmínky, které si již domluvili. Přikývne. Když se ona zmiňuje o Oliverovi, tak se nespokojeně zamračí.* Upřímně, po včerejšku. Nevěděl bych, co od něj očekávat, kdyby dostal prsten. *Povzdechne si. Vypadá zklamaně. Natáhne ruku ke kamenům a jeden si vezme. Potěžká ho v ruce a pak v dlani zvedne výš, aby se na něj mohl podívat z blízka.* Musí být ten kámen vsazený pouze do prstenu nebo jsou i jiné možnosti? *Koukne pak na Genevieve. Pak se na chvilku zadívá na kámen. Když do skladu najednou napochoduje Oliver s Francescou s několika vlkodlaky z jejich smečky, pár vteřin na to nechápavě hledí. Překvapení se ihned změní v podezíravost. Změří si je všechny podmračeným pohledem.* Olivere... *Upře nakonec oči na bratra.*

(Místo odpovědi mu prostě jen kývne. Nechce se zdržovat nějakými dalšími řečmi. Vejde dovnitř hned po Oliverovi a dalšimi členy jeho smečky. Jakmile jsou uvnitř i její muži, ihned si vyndají zbraně a pochodují dál s namířenými zbraněmi před sebou.
Zastaví se a stoupne si vedle Olivera.) Děkujeme, že jste nám to vše připravili, ale odsud si to převezmeme. (Podívá se na ty kameny. Její muži si stoupnou před Francescu, dva míří pistolemi na Genevieve a jeden na Jacksona a chrání Francescu tím svými těly, ale ona i tak na ně vidí zcela zřetelně.) Teď je otázkou, jestli to půjde po dobrém nebo po zlém. (Povytáhne obočí a na tváři se jí rozlije zlomyslný úsměv.)

Ne, nemusí to být jen prsten. Můžeš ho nosit klidně i v kapse, i když to bych ti nedoporučovala moc dlouho, mohl by ti vypadnout. (podívá se na něj) Nejde o tom, v čem je ten kámen zasazený. Očarovaný je jen a jen ten kámen, nic víc. Může to být klidně i náramek, řetízek, ale ten kámen v něm musí být zasazený. (vysvětlí mu, ale náhle se otočí, protože uslyší čísi hlas a kroky. Uvidí Olivera, pár vlkodlaků ze Zátoky a Francescu se svými kumpány. Zamračí se. V hlavě jí začne šrotovat, sleduje ty dva, kteří na ni míří pistolí, pak se ale od nich odvrátí a podívá se na Francescu, pak na Olivera) Ale, ale... dvě krysy dorazily. Teď už je mi to všechno jasné. (podívá se na Francescu a zakroutí hlavou. Benjamin, zátoka, všechno je jejich práce, i když jedno jí stále uniká, proč se zajímá Francesca o ty prsteny?) K čemu vám ty prsteny budou? (stále drží pohled na Francesce)

Bratře. (ušklíbne se) Ano, jsme opravdu rádi, že jste nám ušetřili práci, ale ty prsteny si vezmeme my. (podívá se na Genevieve. Popojde kousek blíž ke stolu, chlapi ze smečky jdou za ním, jako by ho taky chránili. Všimne si, že na tom stole má i kouzlo na papíře. Usměje se) Paráda, máme tu i kouzlo. (vezme do ruky ten papír, i když se ho Genevieve snažila sebrat, on byl rychlejší. Zamával tím papírem v ruce.) Takže teď už ji klidně můžeme zabít. (otočí se na Genevieve se zlověstným výrazem)

*Všechno to dění, které se ve skladu odehrává sleduje stále v mírném šoku a nepochopení. Pořád čeká, kdy se probudí a zjistí, že tohle je, jen ošklivý sen. Když do skladu v pochodují Francesciny gorilyse zbraněmi, posune se o něco blíže k nim a postaví se před Genevieve, jako by ji tak chtěl chránit pře případnou střelou. Uloží si do paměti to o těch kamenech. Než si toho stačí příchozí všimnout, ten, který držel v ruce, si díky kouzlu bleskově šoupnul do zadní kapsy kalhot. Pak jen pozoruje okolí a snaží se pochopit to, co se tady děje.* To si děláš legraci?! *Vydechne na něho nevěřícně a stále nemůže pochopit, co si bratr myslí, že tím dosáhne. Poslouchá Genevieve, když se zmíní o krysách a okamžik se soustředěně mračí. To, co mu začíná docházet, odmítá tomu věřit. Vražedně se podívá na bratra.* To si neudělal... *Ale není to otázka, na kterou chce slyšet odpověď. Tu už dostal teď. Už začíná chápat, proč včera v Zátoce bouchaly bomby a umírali vlkodlaci.* To jsi přehnal. *Zavrčí na něho a nespouští z něho oči.* A vy budete stát za tím, kdo je schopný zabíjet vlastní členy smečky, jen aby se dostal k moci?! *Podívá se na ostatní vlkodlaky, kteří se ze Zátoky k Oliverovi přidali.* Zradil si naše lidi, mě. Věřil jsem ti. Lhal si mi a teď se chceš přidat k ní? *Pustí se do něj a je mu jedno, kolik uší to v danou chvíli uslyší. Oliver u něj vyčerpal poslední dávku trpělivosti.* Co je zač? *Střelí pohledem na Francescu a zpět na Olivera. Přejde k němu, odstrčí ho od stolu a kouzlo na papíře mu vytrhne. Nepoužívá zcela výhody kamene v kapse, ale je o něco rychlejší.* Ty jsi v naší smečce skončil. *Probodne Olivera pohledem.* V téhle chvíli už nejsi můj zástupce a nejsi ani jejím členem. *Pokračuje.* V Zátoce tě už nechci nikdy vidět. *Zavrčí na něho a pak se zadívá na ostatní.* Pro vás ostatní to platí taky. *Přimhouří slabě oči.* Genevieve se nedotkneš. *Zavrčí na něj varovně. Přejde blíže k němu a nespouští z něho pohled.*

(Dívá se na Genevieve. Zavrtí hlavou a usmívá se.) Zlatíčko ani z poloviny ti ještě vše není jasné. Zatím ti došla jen jedna část skládanky. (Popojde trochu do strany, aby nestála celou tu dobu za svou ochrankou.) Jsem jen osoba toužící po pomstě. (Usměje se ještě víc, když Oliver zmíní, že mají i kouzlo a můžou Genevieve zabít. Pohled teď přesune na Jacksona.) Oni budou stát za tím, kdo ví, co je pro vaší smečku nejlepší. (Celou dobu se usmívá. Líbí se jí, že nikdo netuší, co vlastně je. A Jackson tak naivní. Nechápe, jak někdo takový může vést smečku. Všichni tři muži vystřelí ze zbraně, jenže teď všichni míří na Jacksona, protože si stoupl před Genevieve. Francesca přistoupí zase o něco blíže k těm dvoum. Právě teď je skoro bezmocná. Zatím je jen obyčejný člověk, ale kletbu zatím nespustí. Nejdříve chce mít ten kámen v ruce.)

*Zadívá znovu soustředěně na Francescu, když promluví. Snaží se z jejich slov něco pochopit. Nespokojeně nad tím, že stále neví, co mu uniká, stáhne podmračeně obočí. Nelíbí se mu její slova. Když se obrátí přímo na něj dívá se na ni stejně nevraživě a nehodlá s ní diskutovat o tom, co je pro smečku nejlepší.* O tom s vámi nebudu diskutovat. *Zavrčí odměřeně. Stále je ve střehu a snaží se sledovat Francescu, Olivera a hlavně ty tři se zbraněmi. Když zničeho vystřelí, ví, že by stihl uhnout, ale nemůže, protože za sebou má Genevieve. Na bolest je zvyklý, ale nejde mu ztlumit zasténání. Zásah do nohy ho srazí na koleno. Zatne zuby, aby ostatní ztlumil. Zásha do ramene mu omezí pohyb paže. Přichytí si ji druhou a snaží se vybalancovat a neskončit na zemi. Cítí při tom, že musel dostat zásah ještě někam do dolní části trupu, neboť vnímá bolest, ale nedokáže určit přesnější místo. Zkouší se po krátké pauze znovu postavit. Jeho snaha se stupňuje, s přicházející Francescou.*

(Když jí Oliver vyhrožuje smrtí, jen se uchechtne, on ji opravdu nezastraší. On ne. A i kdyby tady měla dneska umřít, on umře ještě před ní, o to se postará. Pak poslouchá rozhořčeného Jacksona. Viděla, jak si dal ten kámen do kapsy, což znamená, že teď může využít všech výhod vlka. Ale taky věděla, že oni dva jsou rozhodně v nevýhodě, protože ti na druhé straně mají početní přesilu. Když Jackson uzme Oliverovi kouzlo, tak to ještě podpoří tím, že ten papír nechá shořet.) Už není žádné kouzlo. (pokrčí rameny, pak se podívá na Francescu) Kdo z nás tady někdy po pomstě netoužil. (odsekne jí. Jackson ji brání svým tělem, ale ona upírá zrak na kameny, ostatní je mají naservírované na stříbrném podnose. Najednou zazní výstřely. Jackson to schytal, docela ošklivě do třech míst. Zhroutil se k zemi, zaklekne k němu a i když ví, že by se začal léčit sám, také ví, že dokud budou kulky v těle, tak se hojit nezačne. Jedna z nich byla čistý průstřel, ta nehorší, ta do trupu. Takže mu ji ihned začne léčit a když je hotová, jen vzhlédne. Ty dvě gorily míří na její hlavu. Podívá se na ně, soustředěně se zamračí. Najednou se jim ruce s pistolemi začnou otáčet až tak, že míří proti sobě, pak jeden druhého prostě zastřelí. Lidem jde myšlení ovlivňovat velmi dobře, když je čarodějka dostatečně silná... A ona má sílu Esther, tak proč toho nevyužít.)

Ani v nejmenším! (roztáhne ruce do rozmáchlého gesta.) Můžeme toho hodně dokázat Jacksone! S těmi kameny toho dokážeme opravdu hodně. Vybijeme či vyženeme upíry. Podrobíme si čarodějky. Město bude zase naše, jako tomu bývalo dřív. To my bychom měli být pány tohoto města! Vždycky jsme byli podceňovaní, ale teď jim ukážeme. (v očích má vztek a nenávist k upírům a čarodějky obecně taky moc nemusí. Výjimkou byla snad jen Alisea. Ale ta jen potvrzuje pravidlo.) Můžeš se k nám přidat, Jacksone. Udělej to. (přimhouří oči, ale Jackson reaguje tak, že je vyhodil ze smečky a i ze zátoky. Jen zakroutí hlavou a odfrkne si) Tak jak chceš. (Sleduje to kouzlo v jeho ruce a když ještě shoří, tak jen nespokojeně zavrčí. Pak jen sleduje, jak se Jackson bortí k zemi. Ví, že není mrtvý a ani mrtvý neskončí, nechce ho zabít. Chtěl zabít jen tu čarodějku, ovšem teď nemají zase to kouzlo. Teď mu ale nic nebrání v tom, aby vzal kameny a postupně je rozdal svým kumpánům a jeden dal i Fran. Ostatní, co ještě zbyly, si strčil do kapsy i se svým kamenem. Pak jen ohromeně sleduje, jak se ti dva pod náporem kouzla vzájemně zastřelí.)