The Abattoir

Perfektní..Hodlají se k nám všichni přidat? Můžeme tu žít jako šťastná rodinka původních a já (Pověděl s nadsázkou a opravdu měl chuť znovu někam odejít. A už se nevrátit..jenže to nemůže) Alisea? To je? A dítě? Další dítě? Koukám že vaše rodina je plná jak malých tak i velkých překvapení (Usmál se a v hlavně měl představu o tom jak mu tu po chodbách pobíhají malý haranti. Nad tím se jen oklepal a vrátil se ke skleničce vína) Na minulost(Přiťukl si s ní a pak to naráz vypil. Celý den měl chuť až si dá skleničku něčeho dobrého. Sice nedoufal, že to bude zrovna z Bekhou,ale nestěžuje si) Tak co mi ještě povíš? Co se tu stalo když jsem byl chvíli pryč? (Opřel si lokty o stůl a sledoval její pohyby)

To by teda byla show. (Zasmál se) Genevieve (Zopakoval její jméno se značnou nechutí v hlase) To se nebojí, že ho zabije? Myslím ona Kola. Opravdu ten jejich vztah moc nechápu. Vlastně se mi čím dál víc zdá, že nechápu nic. (Zasmál se a hrál si se svojí prázdnou skleničkou) Tak tuhle část vaší jsem ještě nepotkal (Zasmál se a přemýšlel nad tím, jak je vlastně možné, že otěhotněla a stala se člověkem. No raději se neptal, protože je už tak jeho mozek plný samých blábolů. Mávnul na jednoho upíra a ukázal na svojí skleničku, kterou rychle přiběhl naplnit.) Díky. (Potichu řekl a čekal až odejde. Svůj pohled znovu zamířil na Bekhu) Aha..Tak to se vlastně skoro nic nestalo..Když jsme u těch čarodějek.. nevíš kde je Davina? (Na tváři měl poněkud starostlivý pohled, rád by se s ní viděl.)

Tak to je pro mě novinka (Trošku se nad tím pousmál, ale stále ho to nějak netěšilo. Sice jenom může být kamarádka s Bekhou,ale jeho stále může nesnášet) Opravdu rád bych potkal tvou sestru..teda pokud je aspoň z poloviny tak nádherná jako ty (Provokativně řekl a napil se svého vína. Sledoval upíra jak od nich odchází pryč) Pořád mi jsou věrní.. i přes to, že už tu dávno nejsem vůdcem. Mojí funkci zastává někdo jiný.. (I přes to, jak mu to bylo nepřijemné se pokusil o úsměv.) Přesně tak. To je ona. Aha no.. nevadí (Usmál se na ní a utopil svoje starosti ve sklence vína. Opravdu ho trápí, že nemá ani tucha kde je.Davina je pro něho opravdu důležitý člověk a on nechce, aby se někde potulovala a stalo by se jí něco kvůli němu )

(Pomalu míří k sídlu, ve kterém bydlel Marcel se svými upíry a Davinou. Sice moc nechápe Daviny rozhodnutí, že chce bydlet v sídle plných upírů, ale respektovala a už se kvůli tomu rozhodně nechtěla chovat jako mrcha. Ona sama by sice asi nemohla bydlet v blízkosti tolika upírů, ale Davina chtěla být s Marcelem a to už chápe. Po cestě ještě trochu přemýšlela, jestli má požádat přímo Marcela o pomoc nebo jestli bude chtít, aby se toho plánu účastnil nějaký jeho upír. Nejlepší by asi bylo, aby se toho účastnil Marcel. Přeci jen s Elijahem měli dohodu, že do toho zahrnou jen lidi, kterým oni věří a Marcelovi tak nějak věřila. Hlavně, co se týkalo zneškodnění Papa Tundeho. V poslední dobou s Marcelem vycházela celkem dobře vlastně. On se jí zastal, když se rozhodovalo o tom jaký trest dostane za porušení mírové smlouvy, společně pak získali Daviny moc a vlastně se i tak nějak shodli na tom, co by bylo pro Davinu nejlepší. I když vlastně nějak neví, zda jí poslal znovu do školy nebo ne. Chtěla se ho na to zeptat, ale nebyl zrovna čas. Svátek požehnání neproběhl zrovna nejlépe a několik vlkodlaků a upírů skončilo mrtvých. A nejspíš by skončil mrtvý i Marcel, kdyby ho neodvedla pryč.
Konečně dojde až před Marcelovo sídlo a vstoupí dovnitř. Ocitne se ve velké hale, ve které hned uvidí Marcela, jak sedí u stolu s Rebekah. Nečekala, že by tady mohla narazit zrovna na ní, ale to už bylo celkem jedno. Vracet se zpátky do baru nebude, aby se pak s Marcelem dohodla, kdy bude mít čas. Oni čas nemají, potřebují to vyřešit, co nejdříve. Pár upírů se na ni jen trochu podezřívavě podívalo, ale jinak nic neudělali ani neřekli. Pomalu se rozejde k nim a zastaví se asi dva kroky od nich. Odkašle si a podívá se na ty dva.) Marceli. Rebekah. (Obě jména vysloví s lehkou chladností v hlase. Neměla čas na nějaké milé zdvořilostní fráze.)

(Nad tím co pověděla o svojí sestře se jen zasmál a přikývl) Jo..pořád velím,ale občas bych raději byl jen jedním z nich. Jedním z těch upírů, co musí poslouchat příkazy, než být někdo kdo je musí rozdávat (Podíval se už skoro na dno své sklenky a nakonec jí dopil) Ano... záleží,je pro mě opravdu důležitá a nechci aby se jí kvůli mě něco stalo.. Hodně lidí.. vlkodlaků,čarodějek mě tu nesnáší a vědí jakou mám slabinu (Pověděl opravdu smutně, ale nakonec se usmál.Slyší kroky, které se k nim čím dál víc přibližují. Otočí se a spatří Sophii,vstane ze židle a mávne rukou na všechny upíry, aby odsud vypadli a ty tak taky udělali) Jsem doma sotva hodinu a už mám takhle skvělou návštěvu (Pronesl s menším náznakem ironie a usmál se na ní. Proti Sophii nic nemá, mají spolu prozatím normální vztah. No nechtějí se navzájem povraždit, což je u něho normální) Čím jsem si zasloužil tvojí návštěvu? (Usmál se na ní a sledoval její oči, do kterých se taky jednou zakoukal)

(Ušklíbne se na Rebekah) Škoda, že to tak nezůstalo ještě nějakou dobu. (Jí byla Rebekah zrovna teď nějak ukradená, takže jí věnovala minium pozornosti. Nepřišla sem, aby se tu s ní hádala nebo vedla nesmyslný rozhovor. Stočí pohled na Marcela a lehce se usměje.) Skvělou návštěvu? Něco takového jsem od tebe neslyšela hodně dlouhou dobu. (Samozřejmě slyšela tu malou ironii v jeho hlase, ale teď se k tomu nějak nevyjadřovala.) No na sklenku jsem za tebou nepřišla. (Podívá se krátce na stůl, na kterém byli dvě sklenky a z toho jedna už prázdná. Hned na to se zas podívá na Marcela, skousne si ret a nadechne se.) Potřebuji s tebou něco probrat. (Čímž dala i tak nějak najevo, že by to s ním ráda probrala o samotě. Sice jí i tak mohla Rebekah slyšet, když by odešli do jiné místnosti, ale ona to chce řešit v klidu a ne s jejími poznámkami.)

Snažím se na tebe být milý, tak si to nepokaz (Kývl a nuceně se usmál.) No, tak nevím zda ti mohu nabídnout i něco jiného (Rozhodil ruce a podíval se už po prázdné místnosti. Následně svůj pohled zamířil na Rebekhu, která nevypadala, že by byla zrovna ráda za její přítomnost) Dobře.. Můžeme jít do mojí..teda Klausovo kanceláře (Rychle se mezitím opravil a pohlédl na Rebekhu) Nevadí, že tu chvíli budeš muset počkat? (Chvíli po tom co mu odpověděla, přešel ke schodům a koukl na Sophie) Tak jdeš? Nemám na tebe celej den (Trošku už nervózněji pověděl, protože čím déle trávil čas doma a ne hledáním Daviny, tím víc byl nervózní)

(Povytáhne obočí, když se Marcel opraví a poví, že půjdou do Klausovo kanceláře. Nepostřehla nikdy, že by tady Klaus bydlel. Měla za to, že bydlí na plantáži, ale ona se tu vlastně nějak často nezdržovala. Až teď sem zavítala docela častěji, než bylo obvyklé. Sleduje Marcela, jak jde ke schodům, ale až při jeho poznámce se vydá za ním.) Bože ty máš dnes náladu. Potřeboval by jsi se nějak odreagovat. (Dojde s ním až do pracovny, kde se hned uvelebí na gauči. Chvíli se rozhlíží po místnosti a nakonec její pohled padne na její ruku, kde má jizvy od Papa Tundeho. Ten text na ruce jí značně štval, ale nemohla s tím nic dělat. Už se tak nějak i smířila s těmi divnými pohledy, které na ní házejí zákazníci v baru. Kdo normální má taky na ruce vyřezáno "Nezahrávejte si s voodoo".) Potřebuji tvou pomoc ohledně zabití Papa Tundeho. (Zvedne pohled na Marcela a podívá se mu do očí.)

(Když konečně jde za ním, tak se vydají do kanceláře. On se opře o stůl a ona se uvelebila v gauči) Potřeboval bych spíš něco zjistit (Ujasnil jí to a dál už to nějak nerozmazával. Po tom co ona sledovala její ruku, i on se na ní podíval. Přečetl si co tam měla napsáno a pak když slyšel to jméno, tak si to dal dohromady) A jak JÁ ti mám pomoct? (Zdůraznil to označení, protože nějak nechápe jak by jí mohl pomoct proti tak mocnému člověku. On je oproti němu mocný asi tak, jako normální člověk.) Ale každopádně ti to dlužím (Přikývl na ní a měl na mysli to jak ho zachránila)

(Svraští obočí a tázavě se na něj podívá.) Zjistit? A co přesně? (I když tak nějak pochybuje, že by jí to řekl, zeptat se musela. Je prostě hrozně zvědavý člověk.) Potřebuji, aby jsi něco udělal zatímco já a Elijah budeme s ním v domě. A potřebuji, aby jsi to udělal hodně rychle. (Vysvětlí mu to hodně jednoduše. Olízne si rty a napřímí se na gauči.) Chci mu znemožnit používat magii a k tomu potřebuji, aby kolem domu byl vytvořený kruh ze sulfidu železnatého, ale pokud by se to připravilo dopředu, tak by zjistil, co se děje. Tudíž potřebuji, aby kruh byl vytvořený když já a Elijah už budeme uvnitř, aby neměl šanci ten kruh narušit. Chtěla jsem požádat své lidi, ale ti nejsou tak rychlý jako ty a já nechci riskovat, že během té doby, co se bude tvořit kruh, mohl použít svou moc. Jakmile bude kruh dokončen, tak nikdo v něm nebude moct čarovat. Takhle máme dost slušnou šanci na jeho zabití. (Vysvětlí mu už dost podrobněji. Ale o plánu na zabití Benjamina se mu nezmiňuje, ten se ho netýká.)

Kde je Davina.. Byl jsem pár dní pryč a ani jsem jí neřekl kam jdu. (Kupodivu jí to vyklopil,nebral to jako nějaké tajemství. Každý ví, že se o Davinu hodně stará a zajímá) Fajn. Udělám cokoliv, co bude v mých silách (Přikývl na něco o čem ještě vlastně ani neměl ani šajna. To zjistil, ale za pár minut. Bedlivě jí naslouchal, aby věděl do čeho se vlastně dostal.) Takže já a pár upírů musíme obložit dům někajma kamenama jo? (Jednoduše to shrnul a svraštil obočí. Moc dobře netuší, co to vlastně má bejt za kámen, ale ona mu to určitě někdy vysvětlí) A kdy se to bude odehrávat? (Podíval se směrem k oknu a v hlavě si nějak srovnával jejich plán. Moc nechápe k čemu tam bude ona a proč by se za nima vlastně vůbec vydal co cizího domu. Určitě to není hlupák a počítá s tím, že se ho budou snažit zabít.) A jak ho tam chceš nalákat? (Nahodil tázavý pohled a trošku se uchechtnul)

*Chvíli, jen tak sleduje výhled z okna. Turisty, místní, všechny, kteří se rozhodli projít kolem tohoto domu, kam se po letech zase vrátil. Neměl z toho, ale moc dobrý pocit. Dům na plantáži mu přišel lepší. Bylo tam více klidu a soukromí. Mohl tam potkat maximálně své sourozence a Hayley. Tady to rozhodně bude živější. Uvědomuje si, že je zde jen kvůli Hayley, protože ji i bratrovi slíbil, že ji bude ochraňovat a dávat na ni pozor. Z jeho myšlenek ho vytrhne hluk a křik, který se nese ze dvora. Otočí hlavu stranou. Pozná Marcelův hlas i nelibost nad tím, že jsou v domě. Zdál se mu také překvapený. Měl za to, že to s ním Klaus probral, ale zřejmě se mýlil. Doufal, že Marcel nebude dělat problémy. Neměl chuť řešit ještě jeho. Odstoupí od okna. Jedno zavře, druhé nechá otevřené. Vrátí se ke svým věcem a začne je uklízet na obvyklá místa, jak byl zvyklý v minulosti. Během toho se jeho myšlenky na chvilku zatoulají k Hayley. Ještě neměl příležitost se pokusit zjistit, kde ji zde jeho bratr ubytoval. V tomhle měst už tlukot srdce ji i malé nemohl slyšet. V domě na to bylo příliš hlučno. Uvědomuje si, že mu to chybí. Po Klausovi rovněž není nikde vidu ani slechu. Přesune se v myšlenkách zase o něco dále. Nyní je na programu a pro něj nejdůležitější zbavit se těch dvou čarodějů. Jelikož si vzal Benjamina na starost Niklaus, jeho pozornost se nyní upíná k Papa Tunde. Hned jak se zde zabydlí, má v úmyslu kontaktovat Sophie a začít plánovat, jak to provést. Vybalování trochu uspíší. Za chvilku má hotovo. Vytáhne po té telefon a rozhodne se jí napsat zprávu.*

kód:

Dobrý večer, Sophie, doufám, že neruším, ale rád bych co nejdříve odstranil problém jménem Papa Tunde. Můžeme se sejít a probrat, jak to provedeme? Ozvi se, prosím. Elijah.

*Zprávu odešle. Posadí se do křesla. Telefon si nechá po ruce a čeká, jestli se Sophie ozve.*

(Povytáhne obočí, když řekne, že byl pryč a neřekl ani nic Davině.) Počkej ty jsi byl pryč, neřekl jsi jí to a nechal si jí tady jen s tvými upíry? Mohl jsi mi něco říct, abych na ní dala pozor. (Tohle jí přišlo trošku nezodpovědné vzhledem k tomu, že ve městě byl Benjamin a Papa Tunde. A samozřejmě o Davinu měla také strach.) Kameny ne. V tomhle případě se na to vyžaduje rozdrcený sulfid, takže něco jako písek. (Neví, jak mu to má pořádně vysvětlit, ale tohle snad bude dost pochopitelné už. Prohrábne si vlasy a hodí si nohu přes nohu.) Hm ještě nevím. Na tom se musíme ještě tak nějak dohodnout. A nikam ho lákat nebudu. Půjdeme za ním do domu, kde ho jistě najdeme. Do domu, kde dříve bydlela Genevieve a její bratr Benjamin. Ale pokud se ti ten plán nelíbí, tak si prostě řeknu někomu jinému a ty tady můžeš brečet nad svými mrtvými upíry, které se budou každým dnem vršit, jestli něco nepodnikneme. (Zvedne se z gauče a vážně se na něj podívá. To, jak se uchechtl rozhodně nepřeslechla a vůbec se jí to nelíbilo. Ona se aspoň o něco snažila a pokoušela se vymyslet pořádný plán, ale Marcel jí ho jak se zdá neschvaloval nebo se mu nezdál dost dobrý.) Nebo máš snad lepší nápad? (Povytáhne obočí a založí si ruce na hrudi. Začne jí pípat mobil. Vytáhne si ho z kapsy a přečte si sms od Elijaha. Hned mu odpoví.

kód:

Dobrý večer, taky jsem to s tebou chtěla, co nejdříve probrat. Už mě i napadlo, jak by se to vše dalo provést a právě to tak trochu řeším s Marcelem. Pak bych měla mít čas. -S

Odešle to a mobil si dá opět do kapsy. Netuší, že Elijah je také v sídle. Zvedne pohled a zadívá se na Marcela.)

(Nešťastně přikývne) Jo.. nechal jsem tu samotnou a neřekl jsem jí to. Prostě jsem musel vypadnout, ale to je teď už jedno (Znovu se mu do hlavy vetřela vzpomínka na Claire a on se jí snažil vybudit vzpomínkami na někoho jiného) Dobře..Takže něco jako písek (Znovu se opravil) A ten seženu kde? Promiň, jestli to vyznělo tak, že si nemyslím, že ten plíán je dobrej (Kupodivu se jí i omluvil, ale opravdu toho má v hlavě plno. A teď bude ještě řešit, tohle. Je pravda, že to rád udělá, aby byl už konečně Tunde pryč ze hry) Ne.Tvůj plán je super. Já jsem jenom ten co poslouchá příkazy a pak je rozdává dál. (Se značnou nechutí pronesl a sledoval jí jak tam stojí a čte si smsku.) Jenom..Kde ten písek seženu? (Svůj pohled zamířil přímo do jejich očí, které stále pozorovaly mobil. Tak se otočil a přešel k oknu. Z téhle místnosti neměl, až tak dobrý výhled jako ze svého pokoje, ale občas zahlédl jedno ze svých upírů . V hlavě si pomalu srovnával seznam upírů, kteří půjdou s ním. Kteří by byli ochotni postavit se někomu jako je Tunde. Přitom co si v hlavě opakoval slova, která mu řekla se na ní otočil) A co Benjamin? Co plánujete s ním? (Pomalu přecházel zpátky k ní)

*Netrvá to moc dlouho, než se dočká odpovědi. Přečte si, co Sophie píše. Pozvedne mírně obočí.* Marcel. Snad ví, co dělá. *Pomyslí si. Pokud, ale Sophie věří, že jim bude užitečný, akceptuje to.*

kód:

Přestěhovali jsme se do našeho starého sídla, takže jsem ve městě. Stačí říct, kdy a kde se sejdeme. Možná bychom to měli probrat všichni tři společně.

*Odepíše Sophie hned v zápětí. Vstane po té z křesla a zamíří ke dveřím. Přemýšlí, kde by se mohli Sophie s Marcelem sejít.* Její bar nebo možná i tady v sídle. *Napadne ho cestou. Vyjde z pokoje na chodbu a vydá se po ní kolem ostatních pokojů a dveří. Přemýšlí, kde tady má Marcela nějaké své místo.*

Jo teď už je to jedno. (Sice jí trochu zarazilo, že on musel vypadnout z města. Skoro nikdy neodjížděl pryč. Nechtěl tu nechávat své upíry bez své ochrany a Davinu už vůbec ne. Tohle jí přišlo trochu podivné, ale neptá se ho na nic. Jen se na něj na chvíli beze slova podívá a zkoumá jeho pohled. Ale z něho nic nevyčte.) Ten ti dám já. (Povytáhne obočí nad tím, co říká. Marcel je ten, co dostává příkazy? No rozhodně se jí Marcel teď zdál trochu jiný. Nechápe tak trochu jeho chování, i když něco jí říká, že to je tím, jak už nemá moc nad všemi frakcemi a každá frakce má teď své slovo, které on nemůže ovlivnit. To je opravdu bez toho všeho tak rozhozený? Pomyslí si. Ona sama by teda nechtěla nikdy převzít vládu nad městem. Stačilo jí, že byla Starší covenu a už z toho měla hlavu, jak pátrací balón.) Tohle nejsou příkazy, ale žádost o pomoc. A být tebou, tak bych sebou vzala na uskutečnění plánu maximálně dva upíry. Čím méně lidí o tom bude vědět, tím budeme mít větší jistotu, že se to nedostane ven. (Spustí ruce opět kolem těla. Tohle má aspoň vyřešené. Kruh kolem domu udělá Marcel a jeho upíři. Společně to pak budou mít hotové během chviličky a Papa Tunde nestačí ani zareagovat na její a Elijahovo příchod s trochou štěstí.) Benjamina dostal na starost Klaus, Genevieve a někdo z lidské frakce. To už je vymyšlené, takže žádné starosti. (Opět vytáhne mobil, když jí zapípá a přečte si sms. Pozvedne obočí a hned odepíše.

kód:

Jsem s Marcelem v jeho pracovně, v sídle.

Odešle sms a podívá se na Marcela.) Jsi rozhozený z toho, že se sem nastěhovala rodinka Mikaelsonů? (Pozvedne jedno obočí.)

(Vrátil se k přemýšlení o Davine, pravděpodobně se šla někam projít a tak doufá v to, že se vrátí brzo domů a on se jí bude moct omluvit. Je na sebe hodně naštvaný, že jí opustil jen kvůli Claire.) Tak fajn. (Přikývl na jí na to skoro až nepřítomně. Měl myšlenky někde jinde, protože se mu celé město mění před očima a on z toho určitě není nejšťastnější) Rád to pro tebe udělám. A vezmu si k tomu teda jen dva upíry. (Srovnával si to v hlavě a byl trošku z toho nesvůj. Ne, že mu na ní nějak záleželo, ale doufá v to, že ten její plán bude fungovat. Asi by mi bylo trochu líto, kdyby umřela. Sice jenom je to pěknej kus ženský) Genevieve půjde po svém vlastním bratrovi? (Trošku udiveně se na ní podíval. Tyhle všechny věci mu nějak vyšli z hlavy a hlavně se o ně dřív nějak nezajímal a tak si je neměl důvod zamapovat. Uslyší jak jí znovu bzučí mobil a čeká až si to přečte. Trošku ho překvapí její otázka) Jak to, že to víš? To to vědí všichni krom mě? Teda já už to taky vím, ale bylo to pro mě opravdu překvápko (Ztěžka si oddechl a opřel se o stůl. Ví, že už s tím nenadělá a taky se o to nebude snažit. Už to nemá cenu, vrací se zpátky a znovu přebírají kontrolu nad městem. A on bude zase jen Klausův poskok a možná ani to ne. To proto si musí pořádně otevřít ta dvířka k srdci Rebekhy)

*Zatímco kráčí po chodbě a vzpomíná, co se za jednotlivými dveřmi ukrývá za místa a tajemství, dostane další zprávu od Sophie. Když zjistí, že se oba dva nacházejí v jednom domě a při tom si posílají zprávy, slabě se nad tím ušklíbne. Schová telefon do kapsy svého saka. Dnes má na sobě oblek v nejtmavším odstíínu šedé barvy a bílou košili. S odpovědí po telefonu se již neobtěžuje, neboť za pár okamžiků bude moct se Sophie komunikovat ústně. Aniž se o to pokouší zaslechne z poza jedněch dveří tlumené hlasy. Jeden mužský hluboký okamžitě přiřadí k Marcelovi. Slyší, jak se diví, že je Sophie informovaná, že se zde přestěhovali. Dále už nemá důvod poslouchat. Dojde ke dveřím. Má chuť vejít bez předchozího upozornění, ale nakonec před vstupem krátce zaklepe. Na vyzvání, ale rozhodně nečeká. Hned sáhne po klice, otevře a vejde do pracovny svého bratra, kterou si nyní půjčil Marcel.* Sophie, Marceli. *Osloví je a krátce na ně během toho pohlédne.* Přeji dobrý večer. *Pozdraví je. Vejde dál a dveře za sebou zavře.* Těší mě, že jsme se zde dnes tak pěkně sešli. *Poznamená a přejde k nim.* Jak jste daleko? *Přelétne místnost letmo pohledem. Také se v ní mnoho věcí nezměnilo. Zastaví se okamžik na Marcelovi, snad aby posoudil v jakém je rozpoložení a pokusil se odhadnout, co mu Sophie vše pověděla. Přejde až k psacímu stolu. Zastaví se u něj, otočí a pohlédne nakonec tázavě na Sophie, poněvadž jeho poslední otázka byla směrovaná více jí. Posadí se na okraj desky psacího stolu a paže si založí na hrudi.*

(Trochu se pousměje, když řekne, že to udělá rád a vezme jen dva upíry. Opravdu to chce držet jen mezi pár lidma, aby se to nějak nedozvěděli Benjamin a Papa Tunde. Sice je malá šance, že by to zrovna Marcelovo upíři vyžvanili, ale stačilo by jen, aby se o tom bavili na ulici a někdo z těch dvou je třeba zaslechl a mají velký problém. Opatrnosti není nikdy dost. Na jeho otázku kývne.) Jistě. Benjamin je hrozba pro nás všechny a dokonce i pro ni. (Vzpomene si na tu oslavu svátku, jak tam přišel Benjamin a ponížil Genevieve před očima všech, nakonec jí roztrhl na zádech šaty a pomocí kouzla odhalil její jizvy na zádech. Bylo to příšerné a Genevieve si i přes to udržela a nedala najevo slabost před všemi těmi lidmi.) Píšu si s Elijahem a zrovna mi to napsal. Počkej, ty jsi o tom nevěděl dopředu? Teď už docela chápu, že jsi podrážděný. (Ona by asi taky zrovna neměla radost z toho, kdyby se k ní někdo nastěhoval a dozvěděla se to až na poslední chvíli. Za chvíli už zaslechne klepání na dveře. Otočí se a hned na to spatří Elijaha. Lehce se usměje.) Elijaha. (Kývne na pozdrav.) Vlastně jsme to teoreticky vyřešili. Aspoň část, jak udělat ten kruh kolem domu, jak jsem se zmínila. Požádala jsem Marcela, aby to provedl s dvěma svými upíry, zatímco my dva vejde do domu, kde bude Papa Tunde. První jsem přemýšlela, že požádám své lidi, ale Marcel a jeho lidi mohou využít svou rychlost a to nám dá šanci, že se Papa Tunde nezmůže na obranu. (Vysvětlí mu to rychle a stručně.) Teď už jen záleží, kdy se to uskuteční.

(Když mu poví o tom že je hrozba i pro ni, tak se mu tomu moc nechce věřit. Ale nechá to být není to jeho věc. On se musí akorát postarat o to, aby to Diego, který na 100% půjde s ním a ještě někdo, nikomu neřekne.) Přesně tak. Přišel jsem domů a měl jsem z mého domu, dům Původních (S falešnou radostí pronese a když slyší kroky, které přicházejí z chodby, tak sleduje dveře) Elijahu (Přikývl na jeho pozdrav a sledoval jeho, jako vždy vznešené pohyby. Už jen jeho chůze vám přiměla věřit mu všechno) A mě zas těší, že vás mám všechny pod jednou střechou (Ironicky pronesl, když už byli u toho sdělování pocitů a usmál se na něho. Sice to už chtěl nechat bejt, ale tuhle poznámku si nemohl odpustit. Když se jich zeptal, jak daleko jsou ani se neobtěžoval odpovědět a nechal to všechno jako gentleman na Sophii. Přitom všem co mu to přeříkala se jen občas usmál a přikývl. Podíval se na Elijaha, který se opřel o stůl a pak svůj pohled raději zamířil na podlahu.) No..vědět kdy se to bude odehrávat, by bylo super (Usmál se na Sophie a doufal, že jí tim nějak nenaštve, protože dneska vypadala, jako chodící bomba)