French Quarter

*Všimne si jej pohľadu akonáhle k nemu vzhliadne. Nie je si istý, nakoľko ho poznala, ale bolo mu to úprimne a v podstate jedno.* Ešte som sa cez to stále celkom nepreniesol, ale teraz sa mi nechce rozoberať práve to. *Povie, pričom v jeho hlase nechýba istá ostrosť, ktorá prevláda aj v pohľade jeho očí. Pomaly pristúpi k nej a ponúkne jej rameno.* Rád by som sa s tebou porozprával láska a keďže sa mi vážne nechce stáť ani sedieť, navrhujem prechádzku, ak nemáš nič proti. *Jeho tón sa o niečo zmení, ale stále je až príliš zaťažený tým, čo sa stalo a čo sa stále deje. Vedel o Benjaminových ťahoch spred rokov, vedel, že chcel ovládnuť mesto a na to používal doslova všetky možné prostriedky. Dokonca to bol typ, ktorý sa nehanbil zneužiť vlastnú sestru, čo by napriek tomu, aký sám je a ako Rebekah občas ublížil, nikdy neurobil. S týmto byť žiť nemohol, so všetkým iným, čo mal na rukách, však áno. Mierne k nej natočí tvár, pričom sa snaží tváriť viac-menej neutrálne. Rezy, ktoré mala na chrbte stihol tiež zbežne zahliadnuť, ale zatiaľ sa k tomu nevyjadroval, ani nedával najavo, žeby si to všimol.*

(Když jí nabídne procházku, tak kývne hlavou a nabízené rámě přijme.) Myslím, že bychom se stejně v nejbližší době rozhovoru nevyhnuli, proč ho tedy neuskutečnit teď. (Rozejde se s ním po ulici, občas se na něho podívá, než se znovu dá do řeči) Hádám, že už víš, co se stalo. Vím, že jsi nebyl na té slavnosti, tedy alespoň ne v té době, kdy jsem tam byla já, ale informace se tu šíří rychle. Jsou všichni v pořádku? (upře na něj pohled... myslel tím celou rodinu včetně Hayley a dítěte. Nezachraňovala je proto, aby najednou přišel Ben a všechno zhatil.) Tak jsem měla přeci jen pravdu a moje paranoia zas taková paranoia nebyla. (podívá se před sebe) Ty moje zvláštní sny, ten špatný pocit, všechno měl na svědomí Benjamin. A jelikož má rád pompéznost, nemohl si nechat ujít příchod na slavnost požehnání.

*Pomaly začne vedľa nej kráčať vpred chodníkom, pričom mu pohľad spočíva viac menej niekde v tme. Keď povie, že najskôr vie, čo sa stalo, tak jej to nijako nepotvrdí ani nevyvráti, proste si na tvári drží ten stály a neurčitý pohľad ako na začiatku.* Relevantne, aj keď by najskôr zomreli, ak by nebolo Alisey. teda aspoň Hayley určite. *Povie monotónnym hlasom, pričom na pár sekúnd otočí svoj zrak k jej tvári. To bola vec, ktorá ho štvala najviac. Alisea bola síce vlkodlak a vedel aj, že bola silná, ale nie až tak, nie dostatočne.* Vieš, že to bolo prvé, čo som si pomyslel, keď som sa dozvedel, že Benjamin Rosseau znovu žije? *Mierne podvihne obočie, pričom si hneď aj odpovie.* Že tvoje dohady, neboli len dohadmi, nanešťastie...Už pred rokmi my tvoj brat narobil množstvo problémov. *Prenesie trochu trpko a mierne pokrúti hlavou.* Vtedy mi mohol zobrať len mesto, teraz môže omnoho viac a presne to aj urobí a ty...Ho na tvoju smolu poznáš zo všetkých najlepšie, mohla by si pokojne predvídať jeho kroky, ak by si chcela, ale ty nechceš. *Povie rozhodne a uprie na nej svoj pohľad, pričom stále nezastavuje v kroku.*

No, tak to je štěstí, že tam Alisea byla a mohla tak Hayley ochránit. Aspoň do doby, než se dostala ven. (zkonstatuje celkem klidným hlasem, ale to spíš proto, že se nechtěla začít znovu znepokojovat tím vším kolem, ale pravda je, že má docela velké obavy. Nejen o Hayley, sebe... o všechny.) Intuice, mívám někdy takové pocity, většinou je poslouchat nechci, ale skoro vždycky mají pravdu. (podívá se na něj pohledem plným obav) Můj bratr je přeborník na dělání problémů. A proč si myslíš, že dokážu předvídat jeho kroky? (nakrčí obočí) Za celá ta léta jsem to nedokázala a když jsem si konečně myslela, že mě ničím nepřekvapí, vyvedl mě z omylu. Rok co rok. Nerad se opakuje. A když se opakuje, tak to rozhodně není časté. Ne tak, že by z toho šel utvořit nějaký vzorec. (vydechne a kousne se do rtu... jak by měla předvídat jeho kroky? On si vážně myslí, že nechce? A co když opravdu nechce? Co když si jen namlouvá, že to nedokáže, protože se před bratrem cítila vždy pokořená?) Ale je jasné, že se bude chtít zbavit všech, kteří by mohli bránit Hayley. (neříká nic o tom, že se jistě bude chtít nějak pomstít jí, potrestat ji za to, že nikdy nebyla taková čarodějka, jakou z ní chtěl on a předci, ale ona se vlastně taky dala počítat do těch, co by Hay chránili.)

*Bola jej povinnosť pomôcť svojím súrodencom, teda okrem neho, keďže hocičo súrodenecké, čo medzi sebou mali bolo potlačené a zahnané do kúta za neznášanlivosťou, výčitkami a istou známkou po tej nenávisti, ktorú voči nemu používala ako poháňadlo na jeho zabitie celých tisíc rokov. Tak či onak bol vďačný za to, že im pomohla, hlavne a teda nenechala jeho dieťa zomrieť.* Či už si to priznáš alebo nie, si jeho sestra...A žila si s ním už od detstva, ak ho niekto dokáže predvídať, si to jedine ty. *Prenesie prosto, akoby tie slová mali vysvetliť snáď všetko.* Možno si si už tak zvykla na to, čo ti robil, že si si nedokázala predstaviť, žeby si ho niekedy dobehla ty, žeby si ty bola tá, ktorá nad ním zvíťazí alebo aspoň bude nad vecou, ak niečo spraví. Netvrdím, že to tak bolo celý čas, ale aspoň teraz si s tým až príliš vžitá. S tým, že on je ten, ktorý si k tebe môže dovoliť skoro všetko a ty veríš, že nič nemôžeš robiť, pretože to tak väčšinou bolo. *S týmto teda zväčša hádal.* Ani on nie je neomylný, raz už takto zaplatil a či už skôr či neskôr, Benjamin sa opakovať nemusí, avšak história väčšinou áno. *Ani netušil, akú pravdu mal, keď to hovoril. Bolo mu jasné, že pôjde po jeho súrodencoch a hlavne po ňom osobne. Zbaviť sa tých dvoch zo Sklizne nebude taký problém, ale Benjamin teraz najskôr bude omnoho opatrnejší a on jednoznačne potrebuje nejaký plán.*

Já vím, že jsem jeho sestra, to není tak lehké nepřiznat si to (ohradí se... ani nebylo možné nepřiznat si to. Mantinely byly jasně dané.) Ano, žila jsem s ním a každý den jsem si myslela, že jsem blíž a blíž tomu, abych ho konečně taky jednou dostala já, ale (práskne se jednou dlaní do té druhé) nějak mi to nebylo přáno a ano, máš pravdu. Ztratila jsem víru v to, že já bych mohla být ta lepší a že bych mu mohla pořádně zatopit. Protože on nade mnou vždycky měl nějaký trumf. A teď? Možná, kdybych si zachovala stejnou odtažitost jako na začátku, co jsem znovu ožila. Možná potom bych něco zmohla, protože by mi bylo všechno jedno. Ale teď mi rozhodně není jedno úplně všechno. Ráda bych ho uměla předvídat (sekne rty a na okamžik nadzvedne hlavu a podívá se na nebe, nervózně přešlápne a pak se zase podívá na něj. Chytne ho bez varování za ruce a začne mu posílat svoje vzpomínky jako Kolovi. Teď už se aspoň nemusí stydět za to, že to někdo ví dřív než Kol, protože Kol byl první, co to všechno viděl. Provede ho svými léty až do svých 16, kdy byla obětována při Sklizni. Tam to utne stejně jako u Kola. Klaus cítí její pocity, to, jak se cítila uvnitř při každém okamžiku, který s Benem protrpěla. Pohřeb, přepadení, bičování, Alan, znásilnění nejen Benem ale i jeho přáteli, incident ve městě, Sklizeň. To všechno. Dokonce mu v jedné chvíli, kdy se znásilněná plazila pryč ukáže i svoje myšlenky, jak na okamžik pomyslela na to, že by utekla k němu - ke Klausovi. Když mu vše ukáže, pustí ho. Pak k tomu jen řekne) Předvídej si ho (neřekne to moc příjemným tónem. Ne, že by chtěla něco vytknout Klausovi, ale prostě Ben pro ni byl choulostivé téma.)

*Chvíľu ju len mlčky pozoruje, pričom si zahryzne do spodnej pery, aby ju neprerušil v tom, čo začala hovoriť. V podstate vedel, o čo medzi nimi vtedy šlo, teda to aspoň vytušil z jej rozprávania a tiež chápal jej postoj voči nemu, pretože ak by povedal, že to nezažil, tak by klamal. Doslova sa desil toho, žeby jeho, Elijaha či Rebekah našiel Mikael a vedel, že sa mu nikdy nedokáže celkom postaviť. Vždy chcel pred ním vyzerať silný, chcel mu ukázať, že už nedovolí, aby mu robil to, čo robil, keď bol ešte dieťa. Avšak snažením vždy ukázal len pravý opak, ako zraniteľný bol, aký úbohý...A keď konečne niečo mal, konečne sa niekde cítil ako doma, Mikael to za asistencie jeho vlastnej sestry zničil a spálil na popol. Odvtedy musel len utekať vždy, kedy začul jeho meno. Ale to je teraz konečne preč, teda v to aspoň dúfal, pretože nejakým zázrakom sa tých, ktorých zabil berú opäť na život a on vážne nevie, kto ho príde navštíviť do mesta nabudúce, aby ho zabil. Mierne prižmúri oči, pričom jej chce niečo povedať, ale prerušia ho obrazy, ktoré mu začne postupne vkladať do mysle. Prehrávajú sa mu akoby to mal rovno pred očami, akoby tam bol a všetko pozoroval, ale necítil pritom nič, nič čoby bolo jeho vlastné, nič len trpkosť a pachuť v ústach. Teraz vie, z kadiaľ má tie rany na chrbte, aj keď mu celkom nebolo jasné, ako sa jej tam dostali teraz. Celý čas len akoby hľadel s kamenným výrazom na tvári očami niekoho iného. Asi najviac zo všetkého ho znechutila spomienka na noc, kedy ju znásilnili, je asi jasné prečo. V jediný moment s ňou zdieľal rovnaké emócie, a to pri bičovaní, keďže presne vedel ako každý jeden šmah bolí, akoby ti nožom rezali kožu...Niektorí hovoria, že to po čase bolieť prestane a telo sa otupí, ale to je hlúposť, vždy to bolí a presne tak isto. Náhle sa mu v hlave mihne jej spomienka na prvého človeka, ktorého zabila svojou mocou, teda si aspoň myslela, že to bola ona. Preňho to bola len malichernosť, to však už nebolo to, keď ju našiel jej brat a opäť ju ponižoval. Siahlo to až tak ďaleko, že dokonca uvažovala nad tým, žeby šla hľadať pomoc k upírom, respektíve k nemu. Netušil, akoby reagoval, ak by sa tam v tej dobe objavila. Najskôr by ju chcel využiť alebo zabiť, nebol si celkom istý. Predsa len to bola stále čarodejnica a tie mali vtedy často krát mnoho skrytých úmyslov. Keď jeho ruky znovu pustí, tak ich len nechá visieť pozdĺž tela a nahne hlavou mierne do strany, pričom pokrúti hlavou. Síce nevedel o všetkom ale o pár veciach áno, niečo si domyslel, niečo sa dozvedel z jej rozprávania, ale bolo iné počuť o tom a mať to pred očami.* Vieš, čo som videl? *Mierne podvihne obočím.*...Dievča, ktoré po smrti svojej blízkej rodiny nemala nikoho, kto by sa naozaj zaujímal a nejako jej pomohol, než nebude neskoro... *Prenesie nízkym tónom v hlase. Videl aj jej spomienky na toho muža, ale za tie roky, čo k ním chodil musel byť slepý, aby si na nej niečo nevšimol, že niečo nie je v poriadku, alebo bol teda Benjamin tak dobrý v zakrývaní, a keď mu to konečne povedala, bolo neskoro, Benjamin ho zabil. Prakticky si doteraz nebol istý jeho charakterom, ale on je ten posledný, ktorý by to tu mal nejako deliť na zlo a dobro...Čo to vlastne bolo? Len dve slová alebo dva pojmy, ktoré predstavujú ľudské ideály...Nič nebolo len biele a čierne, nikdy.* Vždy som mohol byť rád, že som mal pri sebe svojich súrodencov, pretože aj napriek ich strachu z otca sa za mňa odhodlali postaviť. *Spojí pery pevne k sebe.* A tiež vidím niekoho, kto po čase prestal veriť, žeby mohol niekedy poraziť niekoho, koho sa najviac bojí. *Rovnako videl aj seba pred niekoľkými rokmi.* A vieš, čo vidím teraz? *Oblizne si spodnú peru, keďže mu nejako vyschla.* Vidím pred sebou čarodejnicu, ktorá mi opantala brata a ja stále neviem čím to je, niekoho, kto vypočítavo zbieral esá, aby mohol pomôcť covenu a dokončiť Sklizeň, aj keď to bola chyba, niekoho, kto z posledných síl zachránil môjho brata pred smrťou, niekoho, kto sa mi nikdy nebál postaviť, niekoho, kto sa snažil bojovať za svoj život a postavil sa proti celému covenu aj predkom, len aby zachránil ešte ani nenarodené dieťa a hlavne niekoho, kto sa stále snažil stoj, čo stoj a najviac sa bál toho, žeby prehral. Nenechala si so sebou mávať, ani si sa ničím neruinovala. Kol mal z istej časti pravdu, boli to aj komplexy máš ich a vieš o nich...*Pozrie sa jej do očí.* A som si istý, že sa ním nedáš vykoľajiť a budeš pokračovať vo svojom mene, ktoré je pre väčšinu, ktorá ho pozná, vcelku neprijateľné. *Slabo sa uškrnie.* Síce máš, čo stratiť, ale hádam, že to je pre teba lepšie, akoby si bola znovu sama...*Pokrčí nakoniec plecami.*

*A to ještě nevíš o mé dceři* (Ale rozhodne se mu to zatím neříct. Vlastně ani není proč, zatím. Kol to snad nikde nevyžvaní. Vážně by nerada, aby to vědělo celé město.  Ale tohle snad Kol respektovat bude, když nic jiného. Poslouchá Klausův proslov, všechno, co říká o tom, jaká byla a jaká je. Vlastně má pravdu. Po čase se Benovi prostě vzdala a bylo pro ni snazší všechno snášet, než proti němu bojovat, protože věděla, že boj je marný. Sem tam se vzbouřila, ale její vzpoura vždycky dopadla katastrofálně a ona na čas zase jen trpěla všechny Benovy excesy, než sebrala znovu sílu, aby se mu postavila se stejným výsledkem jako při pokusech předtím. Když začal jmenovat, co všechno vidí, co všechno udělala, byla to pravda. Udělala toho hodně a neohlížela se za tím, co na to ostatní. Vždycky dělala, co připadalo správné jí. Nebylo to tak, že by měla spojenectví s upíry, bylo to tak, že ona chtěla v určitých bodech úplně to samé. Klausovi se postavila tolikrát a to to měl být její "spojenec." Ale t, co v ní vidí. Není to produkt Benjaminovi snahy? Neudělal to z ní Benjamin? Ale jistě, že ano. Díky Benjaminově chování se nakonec zocelila, i když asi ne tak, jak by doufal on. Zocelila se v tom, že si dál šla za tím, co chtěla ona, ne, co chtěli ostatní. Samozřejmě, že nebyla zas takový sobec, jak se prezentovala, ale někdy byla sobeckost na místě a udělala už i dost nesobeckých věcí. Když říkal, že v ní v podstatě vidí silnou osobu, jen to vzal všemi možnými oklikami a vlastně docela lichotivými oklikami, velmi lehce se usměje. Musí bojovat. A musí bojovat společně. Ano, teď z nich teprve budou opravdu spojenci. Ale neměl by do toho jít jen Klaus. na to všechno, co jí řekl, mu odpoví slovy, které sice nejsou poděkování, ale jsou celkem odhodlané.) Myslíš, že by z mírové smlouvy mohla být i smlouva válečná s tím, že strany by byly spojenci? (povytáhne obočí) Pod to bych se totiž klidně podepsala (ušklíbne se a povytáhne obočí) Můj cíl je jednoznačný od chvíle, kdy jsem ho uviděla na těch schodech. (podívá se na něj) Chci toho bastarda zabít. Já nebo někdo jiný, to je jedno, ale chci, aby byl mrtvej. (oblízne si rty) Stejně by mě zajímalo, kdo ho krouhnul tenkrát, poděkovala bych mu za to, mít tu možnost. (podívá se do strany)

*Keď sa konečne rozľahne trochu hlučným miestom, keďže sú na ulici, jej hlas, tak len cukne kútikmi úst a pokrčí neurčito plecami.* To záleží nad vodcoch frakcií. *Ale úprimne si myslí, že po tom chaose, ktorý nastal, keď už pravdepodobne odišla, by nebol jediný vlkodlak či upír, ktorí by sa pod to nepodpísal.* Ale každopádne už máme zo začiatku dva podpisy isté*Úškrn jej tak z polovice opätuje a keď povie, že je jej ciel jednoznačný, odkedy ho uvidela, tak len podvihne obočím a hľadí priamo na ňu, pričom čaká, čo z nej vypadne. Jej slová sú pre jeho uši nanajvýš potešujúce. Potrebuje na svojej strane čarodejnicu, ktorá vie, čo chce a ide si za tým napriek všetkému, čo sa jej v živote deje. Ona taká bola vždy a malo by jej to vydržať hlavne teraz, keď sa jej to zíde najviac. Pár krát pokýva hlavou, Benjamin skončí mŕtvy, možno nie hneď zajtra, ale bez jeho smrti to proste nepôjde, budú sa naťahovať, zabíjať a hlavne prelievať krv, až kým niekto nezvíťazí a on si bol istý, že to budú oni. nech je Benjamin mocný, ako chce. Klaus mal teraz silnú motiváciu, aby mu nedovolil priblížiť sa k jeho rodine viac, než to už neurobil. Tým myslel hlavne na Hayley, respektíve jeho dieťa. Pri jej ďalších slovách premýšľa, či by jej to nakoniec mal povedať, alebo nechať minulosť-minulosťou, ale jeho povaha nakoniec zvíťazí nad jeho jazykom.* Nemáš za čo...*Prenesie prosto, akoby chcel povedať - aj nabudúce.*

(Když mu řekne, že dva podpisy mají už jisté, tak se znovu pousměje, tentokrát už jdou její koutky více do stran. Skousne si ret a krátce vydechne. Jak je jen možné, že oni dva mají tolik společných cílů? Možná to bylo jejich životy, které si taky byly velice podobné, ale neví. Cítila s Klausem nějaké zvláštní spojení. Prostě ať už si to oba přiznávají nebo ne, jsou na jakési stejné myšlenkové vlně. A to se jí hodilo a vlastně za to byla i ráda, protože i když to byl upír, co že upír, byl to hybrid. I když to byl hybrid, měla si s ním co říct. Ne, jí nikdy nezáleželo na rasách ale na lidech. A Klaus je sice masový vrah, ale má srdce, i když se tváří, že ho ztratil někde cestou. Ona taky není neviňátko a též má krev na rukou. A myslí si, že Klaus je jedním z mála osob, se kterým dokáže jednat přímo, bez přetvářky, na rovinu. Někdy se rádi přetvařují i oba před sebou, ale zajímavé je, že je to většinou vždy, když je s nimi ještě někdo třetí. 
Jakmile vyřkne ta slova, že nemá zač, upře na něj svůj překvapený pohled a s mírně pootevřenými ústy si ho prohlíží. Vzpomene si na to, jak jí tehdy na hřbitově říkal, že mu možná někdo urval tu jeho hlavu. A najednou nemohla jinak, než se prostě škodolibě usmát.) Urvaná hlava (řekne zamyšleně) To se mi líbí. (dokonce se poprvé za celou dobu zasměje. A i když si uvědomovala, že teď právě mluví o svém bratrovi, věděla taky, že tohle, toho člověka, který si přeje jeho smrt, z ní udělal on sám.) Takže, když už jsem se tu o tom zmínila... (podívá se mu do očí a svoje slova myslí upřímně.) Děkuji. (Natáhne ruku na znamení, že by si s ním ráda potřásla) Víš, Niku... já, pro mě papíry podepsané vlastní krví zas tak neznamenají, je to spíš dost teatrální vyjádření. Mnohem důležitější je pro mě kontakt a pohled. (Přizná se mu. Dívá se mu do očí s napřaženou rukou. Je připravená i na to, že Klaus její ruku nepřijme, ale kdyby ji přeci jen přijal, znamenalo by to pro ni něco víc. Už by to nebyla jen nějaká směšná dohoda, bylo by to opravdové spojenectví. Od té chvíle, kdy by si podala ruku s Klausem Mikaelsonem by byla jeho opravdovým spojencem. Potom by všichni, kdo tím opovrhují mohli říkat, že je ve spojenectví s Původním. I kdyby to mělo vydržet jen na akci Ben. Vlastně si Klause váží. Ano, je to tak.)

*Nikdy práve neoplýval dôverou voči čarodejniciam, vlastne mu jeho povaha nedovolila veriť každému. Väčšinou to bolo tak, že si ju každý musel nejako zaslúžiť, a to sám o sebe nebol ľahký proces a on nikdy nemal istotu, pretože slová sú vždy len slovami. O to viac horšie vnímal zradu, vlastne to preňho bola jedna z najhorších vecí, ktorej sa mohol niekto pri ňom dopustiť. Rád ju však trestal a ešte radšej poukázal ostatným na to, čo sa stane s tým, kto ho sklame. Tu a teraz však musel mať celkom inú politiku, ak sa chcel niekam dostať potrebovať spojencov a je jedno, či verných alebo len naoko. Musel vedieť, kde potiahnuť za nitky a kde sa zabodnúť nôž do chrbta. Nie vždy to bolo tak veľmi ľahké. Akonáhle jej prakticky prezradí, že to on mal vtedy tú česť a zbavil svet jej brata, tak čaká, ako na to bude reagovať a či mu hlavne poďakuje, ak sú teda pritom. Všimne si jej úsmevu, ktorý jej z nejakých nepopísatelných dôvodov svedčí, akoby sa s ním narodila. Bol to ten horší druh, ako keď dieťa ukradne inému nejakému hračku a nikto si to nevšimne. Nahne hlavou do boku a pohľad upiera priamo k nej.* Mne tiež...*Vydýchne krátko.* Ani som si neuvedomoval, ako ten pohľad vtedy stál za to. *Usmeje sa tak, že na pár sekúnd odhalí zuby, keďže si tú scénku predstavoval. Vtedy bol len rád, že sú obaja mŕtvi a hlavne bol nadšený, že nad nimi opäť vyhral. Keď začne o tom, že keď sa o tom už zmienila a pozrie sa mu do očí, tak len nadvihne obočie a pohľad jej opätuje. Akonáhle povie slovo, ktoré si myslel, že bude počuť, tak len spokojne podvihne kútikmi úst, pričom sa mu vytvoria jamky na lícach, ako väčšinou, keď má roztiahnuté pery v oblúku. Keď k nemu však natiahne ruku, tak len prižmúri oči trochu skĺzne pohľadom dole priamo na jej prsty. Zatiaľ sa nijako nepohol, len tam stojí a premýšľa, čo to vlastne robí, než mu to po jej vete nakoniec dôjde. Spojenectvo si sľúbili už dávno, ale nedopadlo to práve najlepšie, aj keď sa nedá povedať, žeby medzi nimi panovala nenávisť či niečo podobné, proste každý z nich až príliš presadzoval to svoje a keď sa nezhodli nastal problém a obaja sa vydali iným smerom. Toľko k spojenectvu. Avšak teraz bol ich cieľ celkom rovnaký, nemali sa kde rozísť. Na chvíľu sa len díva na jej ruku, akoby o tom premýšľal.* Niekedy je však pohľad a kontakt, ktorý by nikoho nezabil, medzi niektorými "ľuďmi" problém. *Prenesie poniekiaľ sucho, pričom po nádychu spojí jej ruku s tou svojou. Hneď na to zdvihne pohľad k jej očiam, zopne pery pevne k sebe a trochu jej ju stisne. Krv však viaže a on si nie je istý, či to má takú istú váhu.*

(Když jí stiskne ruku, bylo to docela krátce a ne příliš směle. Sledovala ho a nemohla se ubránit úsměvu. Ona ho naopak stiskla silně a její pohled byl pevný. Ona to myslela vážně. Krev, možná váže, ale co? Co váže? Když se někdo podepíše svou krví, sice dává příslib, ale klidně si může myslet něco jiného a plánovat něco jiného. V pohledu a potřesením ruky je mnohem víc, protože z toho druhého poznáte, jak to myslí, i kdyby se snažil hrát sebevíc, řeč těla ho prozradí. Jako teď Klause, který si tím vším nebyl jistý, ale jeho pohled byl pevný, což zračilo, že má zájem to zkusit, i když krátký a ne příliš silný stisk naznačuje, že si není jistý důvěrou v ni. Ale jí to stačí, protože v tom nebyla vypočítavost, přetvářka, jen opatrnost. Když ji pustí, stáhne ruku zpět ke svému tělu.) Ale ten pohled přesto vypovídá hodně. Dobrou noc. (řekne prostě a otočí se směrem od něj. On se vydá opačným směrem.)

*Od Genevieve zamíří pomalu zpátky ke svému autu. Nemá již v úmyslu se ve městě dlouho zdržovat. Na druhou stranu moc nespěchá. Má tady čas a klid na přemýšlení a tak se za pochodu snaží vymyslet nějaký plán nebo něco, co by na Benjamina mohlo platit. Cestu si rozhodne zkrátit přes park, který by jinak musel obcházet. Je to nedaleko kostela. Vejde tedy na cestu vedoucí parkem. Okolojdoucích si moc nevšímá. Zamyšleně pokračuje dál.*

(Dneska v kostele nebyl žádný zásadní program, tak se rozhodl, že odejde domů dříve. Nikdo nevěděl, že v jeho malém skromném bytě se nachází také archivy se všemi možnými informacemi. A on měl teď jediný cíl. Zjistit toho co nejvíc o Benjaminovi Rousseau a nahlídnout do spisů, které vedli jeho předci, aby se dozvěděl, co byl Benjamin zač tenkrát. Doufal, že v záznamech o něm nějakou zmínku najde. Neměl na sobě sutanu samozřejmě. Byl v civilu. Stočil se na cestu, která vedla parkem směrem k jeho bytu. Na cestě před ním se objeví jemu známá tvář.) Elijahu, (osloví ho) dobré odpoledne (i když je to spíše zdvořilostní, protože dobré rozhodně nebylo.

*Kráčí dále cestou a svého okolí si moc nevšímá. Přesto se občas probere ze svého zamyšlení, aby zkontroloval okolí. Po včerejšku tomuhle městu zase důvěřuje o dost méně. Na sobě má černý oblek a bílou košili. Je upravený a působí elegantně jako vždycky. Jeho tvář je ovšem stažená nastálými komplikacemi a jeho čelo "ozdobené" vráskami starostí a znepokojením. Zaslechne své jméno ve chvíli, kdy opět chvíli bloumá nepřítomným pohledem po zemi, před sebou. Hlas je mu známý, přesto rychle vzhlédne a kontroluje, zdali patří tomu, koho za ním očekává.* Tajnůstkářský otec Kieran. *Poznamená na oko překvapeně a lehce kousavě. Ano, poukazuje v prvním momentě na tu drobnost, kdy mu neřekl, co nachystal na schůzi za překvapení.* Vám také, jestli je to možné. *Odpoví mu, zpomalí a kousek od něj zastaví. Letmo si ho prohlédne. Usoudí, že je v pořádku. Včera ho na slavnostech zahlédl, ale brzy se mu z očí ztratil a pak už měl docela jiné starosti.* Zdá se, že v tomhle městě klid nikdy dlouho nevydrží. *Podotkne neurčitě, přesto je patrné, co nebo koho konkrétně má na mysli - Benjamina.*

Tajnůstkářský (podívá se na něj překvapeně. Jak to Elijah myslel mu dojde až po chvíli) Ach tak, vy myslíte to, že se naší schůze zúčastnila i slečna Marshall. (kousne se do rtu a kývne chápavě hlavou) Víte, považoval jsem za správné a spravedlivé. Myslel jsem si, že dorazí s vámi, ale zřejmě to schválně nikomu neřekla. (Objasní mu své počínání, ale stojí si za ním. Hayley tam měla být.) Řekl bych, že poslední dobou se zdá spíše vše jako nemožné. (ušklíbne se trochu s obavami ve tváři) Tohle město bylo vždy bouřlivé. I když je pravda, že více to začlo bouřit až po vašem příchodu (myslel tím po příchodu Původních, ale neříká to nijak vyčítavým tónem. Prostě to konstatuje jako fakt.)

*Schválně si Kierana měří a čeká na jeho reakci. Neujde mu, jak brzy mu docvakne, co má na mysli. Přesto se tváří nečitelně a nedá zatím najevo, že už to tak nějak přešel. Přesto považuje za nutné si o tom s Kieranem promluvit.* Ano, správně. Mám na mysli přesně tohle. *Přikývne a probodne ho pohledem.* Chápu vaše jednání, otče. *Ujistí ho, že to po překonání toho šoku také považoval za vhodné, že tam Hayley byla.* Přesto jste se mi o tom mohl zmínit a já s tím mohl počítat. Dokonce bych ji tam doprovodil, kdybych tušil, že se tam chystá. *Pokračuje lehce kousavě.* Jsem k vám upřímný a ocenil bych, kdybych totéž mohl očekávat od vás. *Uzavře to, ale pro Kierana je to varování, že takovým chováním si jeho sympatie rozhodně nezíská. Tím to, ze své strany uzavře. Pověděl, co chtěl. Po té s lehkým výdechem poslouchá Kieranovy postřehy. Nemůže tuhle jeho hypotézu posoudit. Jestli byl nebo nebyl ve městě před jejich příchodem klid. Raději to proto nekomentuje.* Překvapivé ovšem je, že ten neklid vyvolávají čarodějky nebo jedinci z jejich frakce. *Zkonstatuje také holý fakt.* Neřekl bych, že by naše rodina někoho ohrožovala... *Dodá ještě na něj by se dalo říct, že to znělo trochu ostřeji, ale přesto v mezích slušnosti. Věnuje mu při tom významný pohled.*

Já jsem k vám též upřímný. Schůze frakcí sjednávám já, tedy prozatím jsem sjednával. Vždy jsem měl úvodní slovo, dá se říct, že jsem takový průvodce schůzemi frakcí. A jako takový si vyhrazuji právo pozvat toho, koho uznám za vhodné, aniž bych o tom musel každého zpravovat, když vím, že přítomnost daného člověka nebude od věci. (Vysvětlí Elijahovi svoje stanovisko. On k němu byl a bude taky upřímný. Nepředpokládá, že ho Elijah zpravuje o každém svém kroku, on to nemá potřebu dělat též.) A netvrdil bych, že vaše rodina tady ve městě nic neprovedla. Minimálně váš bratr Kol by s tímhle vašim tvrzením nemusel souhlasit. (Všimne si Elijahova ostřejšího tónu, ale nedává na sobě znát nic. Nepobouřilo ho to, nezastrašilo ho to.) A ano, jistě, máte pravdu. Čarodějky konflikty vyvolávají.

*Kieranovu odpověď si poslechne, ale očekával od něj něco trochu jiného. Kdyby se v tomhle případě nejdenalo o Hayley, asi by takhle nevyšiloval. Tohle mu, ale vysvětlovat nehodlá. Ne po jeho reakci. Pohledem, kterým Kierana sleduje není právě nejvlídnější. Musí jeho slova trochu vydýchat, než zase může normálně reagovat. Nechce před ním dávat najevo nějaké negativní emoce. Ne teď a ne u něčeho, co už se stalo. Mohl, jen doufat, že jeho jednání i slova Kieran pochopí, ale z jeho odpovědi o tom dost pochyboval. Už se k tomu, nechtěl vracet. Svými předchozími slovy tohle téma ze své strany uzavřel. Když mu Kieran připomene to, co zde provedl Kol, tak se trochu zklidní. Proti tomu konkrétně nemůže protestovat.* Jsem si jistý, že Kol za tohle už zaplatil. *Odvětí o něco mírněji, než před tím.* To, co se stalo na oslavách, ten krvavý masakr... *Vrátí se k předchozímu večeru.* Brzy se opět sejdeme, abychom se pokusili dohodnout, jak se zbavit Benjamina. *Odvětí.* Sophie vás jistě brzy sama kontaktuje, ale měl byste to vědět. *Oznámí mu. Nemusel by mu to tady a teď říkat, ale chce ukázat svou dobrou vůli.*

(Ví, že asi Elijah nečekal takovou jeho reakci. Možná je to i jeho podrážděností v poslední době, proč takhle reagoval, ale možná se v něm taky probudil jakýsi vůdce lidské frakce, který chrání a brání své zájmy. Nebude to probírat víc. Myslí si, že teď mají všichni mnohem důležitější věci na práci, než probírat staré záležitosti. Teď se musí všichni dívat dopředu.) Ano, ten krvavý masakr byl opravdu strašlivý a jsem si jistý, že zasáhl všechny frakce. (pak povytáhne obočí, když se zmíní o schůzce, kterou bude pořádat nejspíše Sophie. On sám to považuje za dobrý nápad.) Budu očekávat její zprávu. Děkuji. Bylo by opravdu záhodno, kdyby se frakcím společně podařilo něco vymyslet.

Řekl bych, že momentálně nejvíce upíry a vlkodlaky. *Podotkne.* Benjamin Rousseau se jeví, jako nebezpečný nepřítel. Obávám se, že to byl z jeho strany teprve začátek. Jistě mu jde o život Hayley a hlavně jejího dítěte. *Pokračuje dále. Věcně. Odmítá do toho i nadále nyní zapojovat emoce.* Možná byste měl "své" lidi dostat z města, co nejdříve. *Naznačí Kieranovi to, co už před tím navrhla Sophie při jejich rozhovoru. Je docela zvědavý na jeho reakci. Tváří se, ale neutrálně a nedává najevo, co si myslí.* Genevieve nám jistě pomůže. Zná svého bratra, a potom, co udělal jistě bude chtít, aby z jejího života nadobro zmizel. *Poznamená.* Nemáte za co. *Ujistí ho. Říct mu o chystané schůzi pro něj není nic složitého.*

(Pozvedne obočí nad tím, že nejmenoval lidi. On dostal hlavu samotného guvernéra New Orleans. Jednoho z nejvyšších představitelů města někdo naporcoval a kus poslal jemu do rukou. Když si na ten pohled vzpomene, zavře oči a polkne) Ujišťuji vás, že lidská frakce je neméně otřesená. (podívá se na něj) Bůh ví, o co všechno mu jde. Může mu jít o víc věcí, ale jistě, pochopitelně tohle na jeho seznamu jistě bude. (přitaká na to, že půjde po Hayley a dítěti) Své lidi z města dostanu, ale já nikam odjet nemíním. Zůstanu tady a budu se podílet na plánu (Vzpomněl si na to, jak slíbil Cami, že na sebe dá pozor. Ale hlavně, musí Cami dostat z města. Teď je to až moc nebezpečné.) Ano, chování vůči své sestře má Benjamin Rousseau opravdu nevybíravé.

Já netvrdím, že se to nedotklo i lidí. *Odvětí smířlivě a trochu unaveně. To slovíčkaření ho vyčerpává.* Ale ve srovnání s upíry a vlkodlaky... *Už to nedokončí. Má před očima stále ten krvavý masakr, který se tam na závěr odehrál. Nemá chuť se s knězem teď a tady o tom dohadovat.* Musíme ho proto, co nejdříve zastavit. *Poznamená věcně. Nehodlá zjišťovat, co všechno si tenhle šílenec naplánoval. Poslechne si otcovu reakci na jeho případný odchod z města. Slabě se nad tím pousměje. Odhadl ho docela dobře.* Myslel jsem si to. *Odvětí. Ještě chvilku se usmívá, ale když se zmíní o chováni Benjamina k Genevieve, opět zvážní.* Je to velmi mírný výraz. *Poznamená.* Nechápu, jaký charakter může být něčeho takového schopný. *Ani v nejmenším před Kieranem tentokrát nezakrývá své znechucení a rozhořčení nad tímhle Benjaminovým činem. Hned se, ale zase uklidní.* Já se omlouvám, ale už musím jít. *Rozloučí se pak následně s ním.* Uvidíme se na schůzi. *Dodá ještě a kývne na rozloučenou hlavou.* A dávejte si pozor. *Neodpustí si nakonec na závěr malé varování. Pak Kierana obejde a pokračuje trochu svižnějším krokem směrem ke svému autu. Doufá, že na cestě domů ho už nic nebude zdržovat.*

Ano, zajisté. Upíři a vlkodlaci poté trpěli ještě víc. (Uzná nakonec, protože je pravda, že lidi panikařili tak, že většina se jich dostala ven ještě včas a ostatní se vypotáceli záhy.) Sdílím váš názor. Benjamin Rousseau musí být zastaven a pokud možno odstraněn. (Ano, je to kněz, pravděpodobně by tohle nikdy říkat neměl, ale on není prostě obyčejný řadový kněz a tahle témata se ho opravdu dotýkají.) Na to vám odpovím. Žádný charakter. Tohle může udělat jen bezcharakterní individuum. (vydechne a zadívá se na něj, když řekne, že musí jít) Jistě, nashledanou na schůzi. Snad se nám podaří k něčemu dojít. (Když Elijah odešel, on se vydal k bytu.)