The Abattoir

*Když se jejich těla spojí v jedno, tak je to pro ní jakási euforie. Cítí se jako úplně v jiném světě. Ve světě, kde zná jenom rozkoš, touhu a chtíč. Naprosto se tomu oddává, podléhá tomu pocitu. Hlasitě oddechuje a několikrát si za tu dobu oblízne rty, než se k ní znovu skloní a políbí ji. Nohou mu přejíždí po bedrech, když ji má na něm položenou a tou druhou se zapírá o matraci. Díky jejímu vzdychání jde poznat, jak moc se ji to líbí a jak velkou rozkoš pociťuje. Jakmile přidá trochu na tempu, tak její vzdechy jsou o něco hlasitější. Ne tolik, aby jí šlo příliš slyšet, ale zase nejsou ani tiché. Opět dí hlavu na stranu, jen co ji začne líbat na krku. Zavře přitom a rty semkne pevně k sobě. Zhluboka oddechuje a hruď se ji zdvihá v nepravidelných intervalech. Jako kdyby potřebovala do plic až příliš mnoho kyslíku. Zuby ji přejíždí po krku a jí z toho přepadne takové to příjemné mrazení, kdy vám ten pocit působí přímo ohromující vzrušení. Ruce se jí přesunou na jeho záda po kterých ho hladí nejdříve jemně konečky prstů. Ale čím více cítí rychlejší tlak ve spodní části a čím více ji dráždí ať už polibky na krku nebo přejíždění zubů po její kůži, tak tím více má tendenci být trochu hrubší. Začne mu přejíždět dlaněmi po zádech a trochu na ně přitlačí, jako kdyby ho chtěla přitisknutou ještě více k sobě. I druhou nohu obmotá okolo jeho pasu a způsobí tím, že může být v ní ještě o něco hlouběji. Nakonec mu začne přejíždět nehty po zádech. ne hrubě, že by mu je přímo zarývala do kůže, ale taky to není právě jemné pohlazení. Je to něco mezi tím. Alespoň on tak může vědět do jaké euforie ji dostává, jak moc jí je příjemné to, co dělá.*

*Již dlouho nezažil tak opojný pocit, jako s Hayley. Potom, co vše už zažili, čemu museli čelit, a co zvládli, hlavně ona, je v jeho očích mimořádná, někdy má pocit, že není skutečná a jemu se to zdá. Téhle chvíle, těch okamžiků, které spolu tráví si je velmi dobře vědomý. Vše je pro něj tak silné, intenzivní, jako už dlouho nic. To neuvěřitelně krásné, dokonalé zažívá pouze v její přítomnosti. Stejně jako jejich dnešní milování. Jemu se každá vteřina s ní neuvěřitelně líbí a dává si tak velmi záležet na tom, aby totéž pociťovala i ona. Z jejich projevů rozkoše usuzuje, že je docela úspěšný. Přidává na rychlosti v pohybech pánví a také je důraznější. Přizpůsobuje se také svým potřebám. Svými rty si dále pohrává s kůži na jejím krku a dráždí jí tam svými jemnými polibky, nebo přejíždí a jemně tiskne kůži mezi zuby. Nejprve se věnuje jedné straně krku a pak i druhé. Zjistí, že se mu to zamlouvá, takhle Hayley přivádět k šílenosti. Vydechuje ji při tom zrychleně svůj horký dech na krk nebo vzdychá. Když dostatečně užije jejího krku, vrátí se k jejím rtům. Ucítí při tom na zádech její doteky. Trochu se k ní přitiskne horní půlkou těla a tím i hlouběji proniká do jejího nitra. Ještě při tom zrychlí. Po té, co na zádech ucítí její nehty, je to pro něj neskutečně příjemné, vzrušující. S roztouženým výdechem se prohne v zádech a na chvíli se tak od ní vzdálí. Shlédne na ni a kochá se chvíli výhledem. V očích je vidět stoupající žár, stejně tak vnímá, jak stoupá jeho rozkoš a vzrušení, které ho přibližuje k jeho absolutnímu okamžiku štěstí. Když si "přivykne" na nový pocit na zádech, skloní se k ní zase zpátky a odmění jí za to dlouhým vášnivým polibkem.*

*Tak dlouho po tomhle toužila a upřímně v posledních několika měsících si nemyslela, že by k tomu mohlo dojít. Bylo mezi nimi toho tolik, že něco takového bylo naprosto vzdálené. Ale on to prolomil v den, kdy ji poprvé políbil, kdy se to všechno změnilo. Musí sama sobě si přiznat, že přesně na takový okamžik několikrát za tu dobu pomyslela alespoň na krátkou chvíli, i když měla hlavu plnou jiných starostí. No, dnes to nevnímala, tedy alespoň ne teď. Teď pro ní nic okolo neexistovalo. Jenom ona, on a jejich těla spojená v jedno. Euforie, která ji proudila celým tělem, cítila to v každé kosti a v každém záhybu těla. Jen, co znovu začne zrychlovat, tak pociťuje, že zanedlouho se jí dostane toho nejlepšího pocitu, který může při této činnosti pocítit. Proto hlazení po jeho zádech přidává ještě na intenzitě a trochu mu zajede nehty do kůže, ale stále to není nic příliš hrubého. Když se na ni dívá, tak se mu taktéž zadívá do očí. Rty má od sebe mírně oddělené a z úst ji vyházejí stény. Jen, co se k ní nakloní tak ho začne hladově líbat a mezi polibky čím dál více vzdychá. Jde už na ní poznat, že se blíží k té největší rozkoši. Zanedlouho ji to zaplaví po celém těle a v ten moment i hlasitě vyjekne. Odtrhne se od jeho rtů a tváří se opře o stranu té jeho. Dýchá zhluboka a tiskne si jeho tělo k tomu svému. Když ji pocit toho štěstí začne opouštět, tak ho políbí dlouze na krku a potom se vrátí zpětně k jeho rtům. I přes to, že ona už dosáhla svého, tak se mu věnuje stejně jako předtím.*

*Hayleyiným rtům se věnuje dost dlouho, vnímá při tom její vzrušení i to, jak rychle v ní stoupá. On sám už také pociťuje že se přibližuje k vyvrcholení. I tak se věnuje jí a zahrnuje jí něžnostmi, aby to pro ní bylo, co nejpříjemnější, nejlíbivější. Ze rtů pak svými polibky doputuje po její tváři až k okraji její čelisti, těsně pod ucho a pošimrá ji tam svými rty i svým roztouženým zrychleným dechem. Chvilku si svými rty pohraje s jejím ušním lalůčkem. Zatím jí dlaní přejíždí po stehně vzhůru na její bok až na její bedra. Posune ruku na její zadeček a tlakem na ně si ji přitiskne více na sebe. Stačí pak ještě chvíle, kdy ho Hayley zahrnuje svými něžnostmi a on jí to oplácí, kdy pocítí, že vyvrcholila, což jeho sluchu zní jako finále té nejhezčí rajské hudby. Přitiskne si její tvář na její a obejme ji tak, aby si ji k sobě mohl přivinout, co nejblíže. Netrvá dlouho a také dosáhne vrcholu rozkoše. Se zasténáním a následnými výdechy, jí zaboří tvář do ramene. Přitiskne se k ní a na moment v ní znehybní. Prostoupí ho opojný pocit, který si vychutnává. Postupně se po té uvolní a ještě chvilku vydýchává do jejího ramene, dokud ho nedostane zase pod kontrolu. Nadzvedne hlavu a podívá se na Hayley. Zatím se nezdá, že by chtěl změnit dosud jejich vzájemnou polohu. Jeho tvář je nyní prostoupená jakýmsi vnitřním světlem a spokojeností. V očích šťastně září. Místo slov jí znovu dlouze políbí. Je teď mnohem něžnější, procítěnější.*

*Zdá se, že v jednom momentu už více být spojeni nemohou. Kdyby to šlo, zřejmě by se rozplynuli, protože jejich těla jsou opravdu přitisknu k sobě velmi na těsno. Užívá si toho pocitu dokud může. Škoda, že pocit při vyvrcholení trvá jenom pár vteřin. Klidně by to mohla mít pořád a pořád a neměla by zřejmě dost. Alespoň v tuhle chvíli to tak vnímá. Po pití lidské krve je tohle druhý nejlepší pocit, který kdy zažila. Alespoň v něčem má upíří stránka jistou výhodu. Jako člověk se o tohle hodně ochuzujete. Netrvá to příliš dlouho a i on dosáhne vyvrcholení. Když má hlavu u jejího ramena, tam mu rukou zajede do vlasů a hladí ho v nich teď už něžně. Na chvíli si opře bradu o jeho hlavu a zavře spokojeně oči. Dýchá stále zhluboka, ale teď už je to spíše jaksi uklidňující. Srdce ji stále bije splašeně, ale snaží se dostávat pomalu, ale jistě do klidu. Odtáhne hlavu do strany, když se Elijah rozhodně na ni podívat. Zadívá se mu do očí a rty se ji roztáhnou do spokojeného úsměvu. V očích ji stále jiskří, ani si nemyslí, že je teď potřeba mluvit. Ani nechce, aby se od ní ještě odtáhnul. Ucítí jeho rty na svých a připojí se k něžnému a procítěnému polibku. Prohloubí ho na malý moment a polštářkama prstů mu začne přejíždět po zádech. Sotva se dotýká jeho kůže. Když se od sebe po chvíli odtrhnou, tak natáhne ruku pro peřinu, kterou přes oba přehodí. Není unavená, ale spíše trochu příjemně vyčerpaná. Lehne si na bok směrem k Elijahovi a přisune si k sobě další polštář, který si dá pod hlavu.*

*Ví, že tento zážitek si v paměti uloží na nejpřednější místa a bude to jeden z těch, na které se nezapomíná. Jemu by se to rozhodně nepovedlo ani za dalších tisíc let, kdyby měl jeho život trvat tak dlouho. To, ale neví. Neví, co přinesou příští chvíle, příští dny. Napadne jej to, když odpočívá a vydýchává se v Hayleyině náručí. Nechce se zabývat nejistou budoucností. Vychutnává si současnou pro něj dokonalou chvíli. Když se po té zvedne, aby mohl vidět Hayley do tváře a neochudil se tak ani o jeden z těchto momentů, je si jistý, že v jejich očích dosud nic takového neviděl. Naplňuje ho štěstím, že to v ní dokáže vyvolat. Během polibku je něžný, procítěný. Její doteky na zádech jsou pro něj velmi líbivé, až se pod nimi s tichým výdechem zachvěje. Je si jistý, že by s ní takhle mohl zůstat až do konce věčnosti, ale také si je vědomý toho, že to není možné a tak se ač nerad nakonec odtáhne od jejich rtů. Položí se vedle ní na postel. Zůstane na zádech a dívá se trochu omámeně zastřeným pohledem vzhůru. Zvedne ruku a přejede si dlaní přes čelo. Když je Hayley přikryje a otočí se k němu, tváří, otočí k ní hlavu. Jeho pohled už je zase plný vřelosti a lásky, kterou k ní cítí, kterou v něm ona dokázala probudit. Dívá se na ni jako na ten nejkrásnější a nejvzácnější objekt v jeho životě. Natáhne k ní paži, kterou jí provleče pod horní částí zad a přitáhne si ji blíže k sobě. Položí si tak její hlavu na svou hruď. Nadzvedne se a vtiskne polibek na temeno do jejich vlasů.*

(Doma tedy zabalili vysedávání u televize a jraní videoher a vydali se společně do Abattoiru. Kol jí jako pravý gentleman pomohl s kabátem. Rukávy ale nezasahovaly až k prstům rukou, takže její zásnubní prten byl docela dobře vidět. Ona sama se o tom jistě nikde schválně zmiňovat nebude a třeba bude mít štěstí a nikdo v Abattoiru si toho nevšimne. Neví proč, ale tak nějak to nechce vytrubova do světa. Ráda by to tak nějak udržela v tajnosti, i když prsten samozřejmě nosit bude. Jistě to budou lidi za pár dní nebo týdnů vědět, ale nemusí kolem toho být nějaký humbuk. Pokud se tedy Kol nebude sám chlubit s tím, že ji požádal o ruku. Nasednou s Kolem do auta. Jede hodně rychle a před Abattoirem ještě k tomu dost odflíknutě zaparkuje, jako by to, že má sporťák, mu dávalo nějaké výsostné právo to tak udělat. Jenomže to už se k nim přidal policejní vůz, vystoupil policista a jak se s Kolem vyřizovat pokutu za rychlou jízdu a špatné parkování. A Kol místo toho, aby ho ovlivnil nebo mu to prostě zaplatil, tak se s ním hádal. Asi mu vlezly na mozek ty hry. Ona jen protočila panenky, vystoupila z auta a nechala Kola, aby se tam dohadoval. Však on přijde za ní do Abattoiru, až to vyřídí. Ona sama se vydala těch pár set metrů přímo do budovy. Vešla dovnitř a bylo tam dost prázdno. Nechtěla šmírovat upířím sluchem, tak prostě zavolala.) Je někdo doma? Nebo všichni nechtěli slavit Vánoce tradičně, tak odjeli na Hawai?

*Dívá se na něj s úsměvem, když je otočená směrem k němu a potichu oddechuje. Jakmile dává ruku pod její hlavu, tak se trochu nadzvedne a nechá se k němu přivinout. Položí si hlavu na jeho hruď a zářivě se usměje, když ji políbí do vlasů. Zavře spokojeně oči a pravdou ruku si položí na jeho hruď. Tenhle moment se ji líbí a naprosto si ho užívá. Nechce, aby to skončilo, prostě chce dále ležet takhle v jeho náručí. Možná by za nějakou dobu i u toho usnula. Ne tím, že by byla unavená, ale tím, jak moc dobře jí teď je. Teď když tak klidně leží dokáže vnímat jeho srdce a i to její. Obě ještě mají nepravidelný rytmus, ale už se pomalu uklidňují. Nemůže v tomhle stavu pak přeslechnout hlas Genevieve. Otevře oči a ihned se v tu chvíli zvedne do sedu. Peřinu si přidržuje na hrudi a otočí se hlavou k Elijahovi.* Právě teď bych to nejraději ignorovala. Ale nechci od ní dostat nakopané do zadku, když je teď upír. *Usměje se u toho a začne poté vstávat z postele. V rychlosti se sehne pro své oblečení, ale jelikož je nějaké poničené, tak ho nechá nakonec ležet na zemi a ze skříně si vytáhne jiné. Obleče se a podívá se na zničenou Elijahovu košili a taky sako. No, omlouvat se za to nebude, prostě byla rozvášněná. Sebere to ze země a položí mu to na postel.* Půjdu ji pozdravit. *Pousměje se. Nechce ji tam nechávat stát. Ještě jednou se nakloní k Elijahovi a vtiskne mu na rty jeden krátký, ale něžný polibek. Potom vyjde ze svého pokoje a přivře za sebou dveře. V rychlosti seběhne schody a zamíří na nádvoří. Po cestě si ještě upravuje vlasy, aby nebyla nijak rozcuchaná. Zanedlouho se objeví na nádvoří a stále má ve svém výrazu jakousi spokojenost.* Řekla bych, že tady se žádné Vánoce neslavily, Gen. *Pousměje se na ni a jde k ní blíž. Prozatím si ji nijak detailně neprohlíží. Vlastně tak trochu lhala. Teď dostala další velmi pěkný dáreček.*

*Opětuje její pohledy. V jeho očích září štěstí a spokojenost. Ve svém nitru cítí zvláštní klid, potom všem. Už je téměř klidný. Vychutnává si plnými doušky Hayleyinu blízkost, vůni, hebkost a teplo její kůže, kterou se k němu tiskne. Po té, co se odtáhne od svého polibku, který jí dal do vlasů, sleduje ji. Netušil, že budou mít letošní Vánoce takový průběh. Zatím až na ten začátek mu přijdou dokonalé. Konečky prstů hladí Hayley po paži, kde má položenou ruku, kterou má provlečenou pod jejími zády. Jemně ji šimrá. Zdá se mu zbytečné něco říkat, protože z jeho pohledu žádná slova nedokážou vystihnout, co teď cítí, co prožívá. Z jejich příjemného odpočinku a trávení času v posteli ve vzájemné milé společnosti jej vyruší hlas, který velmi dobře zná, ale zrovna teď, by ho nejraději neslyšel.* Genevieve... *Vydechne její jméno. Zvrátí hlavu mírně do polštáře a zvedne pohled trochu ke stropu, trochu za sebe. Na Hayleyinu poznámku k tomu, co by jí od Genevieve mohlo případně hrozit raději nereaguje. Spustí pohled z výšin zpět na nyní Hayleyiny záda, když se posadí. Zatím zůstane ležet, jen k ní zvedne hlavu a sleduje, jak hledá své věci a nakonec si obléká čisté. Nepatrně se pousměje.* Děkuji. *Poděkuje jí, když mu na postel položí jeho věci, ze kterých může nyní použít tak akorát kalhoty a kravatu. Zvedne se do sedu a prohlédne si i to ostatní. Je mu jasné, že musí do svého pokoje pro čisté věci.* Já se k vám za moment připojím. *Odpoví jí. Zvedne hlavu a pohled od věcí k ní a polibek jí oplatí. Dívá se za ní, jak po té odchází. Rychle po té vstane z postele a natáhne si alespoň boxerky. Zbytek posbírá a pak se i s tím upíří rychlostí přemístí do svého pokoje. Šaty odloží v koupelně na hromadu. Na to si vezme čistou bílou košili a nový černý oblek. Tentokrát ne kvůli nějakému truchlení či smutku, ale černá mu přijde nejvhodnější na slavnostní den. Doladí to vínově červenou kravatou. Upraví si rozcuchané vlasy a doladí poslední detaily, ke své spokojenosti. Mezitím naslouchá rozhovoru Genevieve a Hayley dole na nádvoří. Když je hotový, opustí svůj pokoj, už normálně a zamíří ke schodišti a po něm dolů. Uvidí tak před sebou pěkně z vršku Genevieve a Hayley. Na tváři se snaží udržet vážný výraz, ale spokojené světlo v očích zakrýt neumí při nejlepší vůli.* Přeji ti hezký den, Genevieve a šťastné a veselé... *Pozdraví ji vlídně. Při tom, jak schází ze schodů má možnost si ji prohlédnout. Nechce se s ní hádat ani nic podobného a tak se podle toho snaží i chovat. Sejde až k ním a zastaví se kousek vedle Hayley. Za Genevieve si všimne ještě těch Finnových zpola rozbalených zpola ne - "dárků". Nijak na ně teď, ale nepoukazuje.* Půjdeš dál? *Zeptá se jí. Neví, proč přišla, ani na jak dlouho. Přesto se drží svého zdvořilého vystupování.*

(Všimne si nějakých dárků, co jsou nedaleko ní a zvědavě se k nim blíží, ale v tom jí vytrhne ze zvědavosti hlas Hayley. Otočí se na ni a zůstane stát na místě. Vlastně ano, proč by měli nějak slavit Vánoce, když její dcera zemřela? Bylo to před dvěma měsíci, ale stále to bylo čerstvé. A kdyby ji samotnou Kol nepřemluvil, ona by je taky neslavila. Hayley na to taky nemusela být, i když ty dárky ji docela mátly. Nevadí.) No jo, já bych je taky neslavila, nebýt jednoho otravného upíra, který si nedal pokoj. (ušklíbla se a přišla k Hayley o něco blíž a všimla si jejích zářících očí a dost zvláštního úsměvu. Povytáhne zkoumavě jedno obočí.) Takhle jako ty se culím, když sním tvarohový dort s kakaem a nebo když mám sex. Vzhledem k tomu, že nepředpokládám, že bys měla ten samý výraz po tom samém dortu, co já, bude to u tebe asi ten případ druhý... (trochu se nakloní do strany, aby viděla na její vlasy) čemuž napovídá i ten tvůj hala bala účes upravovaný na poslední chvíli. Opylovala tě včelka? (zaculí se a už vidí Elijaha, jak schází ze schodů) Ahoj, Elijahu. (usměje se opravdu široce a je i docela hlasitá. Možná je to trochu trapná chvilka, ale ona se bavila.) Neulítla ti v poslední hodině a půl nějaká nezbedná včela? (Připadá si trochu nepatřičně, že si z nich utahuje, ale proč ne. Ona se bavila a oni třeba budou rudí jak rajčata.) No, vlastně čekám, až Kol vyřídí tu pokutu, co mu tam solí ten policajt a taky přijde. (Ukáže ke vchodu Abattoiru.) Hádá se tam s ním. Naprosto zbytečně. (protočí oči.)

*Jakmile ji Elijah poděkuje, tak se jenom na něj usměje. Vždyť ji nemá ani za co děkovat, jenom mu zvedla oblečení ze země, které tam stejně ona pohodila. Ještě naposled ho políbí, než odejde dolů za Genevieve a doufá, že se nijak neprozradí. Nechce se jí o tom nijak mluvit. V jejích očích jí stále hraje spokojenost a bohužel i na rtech. Tedy na tom není nic špatného, ale vážně na sobě nechce nic dát znát. Přijde k ní o něco blíže a ušklíbne se při její první poznámce. Když mluví o otravném upírovi, tak se ji na mysli vybaví jenom jeden jediný se kterým je mohla trávit.* Takže jsi byla na Vánoce s Kolem? *Pozvedne u toho obočí a zdá se být překvapená. Myslela si, že Gen se zařadí tak někde na stejnou vlnu jako ona, že na to nebude mít vůbec ani pomyšlení. Přeci jenom když přijela, tak nemohla vystát to kým byla a nečekala, že by se s tím smířila nějak rychle a dokázala tak slavit. Očividně na ni Kol měl velký vliv. Možná je to ale dobře, že ji k tomu přemluvil. Její Vánoce byly probrečené, tedy až na to ráno a teď odpoledne. To už se jí výrazně zlepšilo. Když se na ní Gen začne dívat takhle zkoumavě, tak přihmouří oči. Nechápe nejdřív ani její prvná slova, ale zanedlouho to pochopí. Její výraz se změní na šokovaný a objeví se u ní i jakýsi stud, že to na ní poznala. Teda hlavně po tom, co se zmíní o jejich vlasech, které jsou rozházeny stále na všechny strany. Ihned si je začne upravovat, přičemž sklopí zrak na chvíli k zemi. Usmívá se pro sebe, spíše je to úšklebek. Jako kdyby byla malé dítě, které právě rodiče nachytali při tom, že jim krade z tajné skrýše zásoby čokolád a různých bonbónů. S hlubokým nádechem se podívá na Genevieve a několikrát přikývne na její slova. Ne, že by snad s ní souhlasila a vtipkovala, ale spíše je to takové symbolické. Jjejí výraz naprosto napovídá tomu, že je odhalena. Už jí chce odpovědět, ale přijde za nimi Elijah ke kterému jenom na chvíli stočí pohled s poněkud pobaveným úšklebkem, než se znovu podívá na Genevieve. Založí si ruce na hrudi.* Co kdybychom tuhle část přeskočili? *Při těchto slovech pozvedne ruce, jako kdyby jí naznačovala ať s tímto raději trochu zmírní. Vzhledem k tomu, že je dobře naladěná, tak to nevypadá, že by se jí snad její slova nějak dotkly. Bere to tak nějak s humorem.* Kol platí pokutu? Vážně? *Zavrtí u toho hlavou. Nechápe, proč se vůbec něčím takovým obtěžuje. Sklouzne pohledem znovu někde dolů, když v tu chvíli se zarazí. Do jejího zorného pole se objeví ruka Gen na které má nasazený nádherný, modrý, drahý a očividně zásnubní prsten. Chvíli ten prsten hypnotizuje a několikrát zamrká, jako kdyby měla snad nějakou halucinaci a potřebovala se jí zbavit. Sotva se jí srdce dalo do klidu, tak už jí znovu začne tím šokem bít o něco silněji. Pozvedne hlavu a zadívá se Gen do tváře.* Bloody hell...*Dívá se na ni a potom se začne usmívat, jako kdyby byla malé dítě. Pozvedne ruku a prstem poukáže někde směrem k jejímu prstenu přičemž nakloní hlavu do boku mezi rty si přidržuje trochu vypláznutý jazyk. Neví, jestli je více šokovaná a nebo právě teď pobavená nad tím, co by nikdy neočekávala.* To není jenom tak nějaký prsten od Tiffanyho, že ano? Pokud ano, tak Kola něčím praštím. Pokud ne, tak doufám, že dostanu pozvánku. *Alespoň se teď pozornost od ní a Elijaha přesune na nic. Což ji vlastně velice vyhovuje.*

*Díky svému zdržení se v pokoji a také dobrému sluchu slyší ještě dříve, než se vůbec vydá za Hayley a Genevieve jejich rozhovor. Pochopí z něj, že strávila Vánoce s Kolem, což jeho uším zní dobře, nadějně. Přál bratrovi štěstí v podobě Genevieve po celou dobu, i když po tom Kolově uřknutí to vypadalo všelijak. To, že spolu strávili Vánoce je pro něj znamení, že je to na dobré cestě. Po té, co opustí pokoj a neujde mu kudy se vydalo další téma jejich hovoru. V danou chvíli s Hayley cítí, když si z ní Gen začne dělat legraci. Neubrání se úsměvu, který ovšem hned na vrcholu schodiště nechá zmizet. Přemýšlí, jak dlouho to bude Genevieve bavit a předpokládá, že neušetří ani jeho. Díky tomu předstihu tak na sobě nedá nic znát, když k ním po schodech míří dolů. Jeho výraz je prozářený spokojeností, a jestli je Genevieve tak výborná pozorovatelka, jak si o sobě myslí, nemá potřebu na její vtipné poznámky odpovídat ani nijak reagovat. Pobavené zajiskření v očích však neskrývá. Sleduje, jak se u toho tváří a chová Hayley. Nevěří, že se tváří, jako by byla přistižená při nějakém zločinu. Ona, která většinou všechny hravě odkáže do patřičných mezí. V danou chvilku mu to přijde roztomilé. Nepatrně se nad tím pro sebe pousměje. Zastaví se blízko Hayley a tak ji pro povzbuzení a podporu položí lehce ruku na rameno a slabě stiskne.* Nenech se tím vyvézt z míry, Hayley. *Nakloní se k ní trochu blíže a předstírá, že to patří, jen jí. Dává si, ale při tom dobrý pozor, aby jeho poznámky Genevieve nemohla přeslechnout.* Co, asi dělaly naše dvě hrdličky o Vánocích, hm? *Pokračuje ve svém "tichém" povídání do Hayleyna ucha, adresováno, ale především a hlavně Genevieve. Koukne pak na Genevieve významně, při čemž se mu zablýskne pobavením v očích. Na to spustí ruku z Hayleyina ramene. Zaposlouchá se do toho, že Kol je před sídlem a platí pokutu. Vypadá u toho rovněž pobaveně. Nechápavě nad chováním svého mladšího bratra zavrtí hlavou. Jeho pohled opět zalétne k "dárkům". Trochu při tom zvážní, ale pak ho rozptýlí Hayley svou poznámkou. Pohlédne nejprve na ni a pak do míst, kam se dívá. Všimne si prstenu na Genevieveině levém prsteníčku. Zvedne pohled se zájmem k Genevieveině tváři. Zdá se, že Hayley právě objevila něco zajímavého i pro něho. Přistoupí blíže k Genevieve a při tom položí Hayley ruku kolem pasu.* Je to pravda, Genevieve? *Zeptá se jí se zájmem. Vypadá už teď potěšeně z toho, co vidí. Chce se, ale ujistit a slyšet to od ní.*

(Stojí tam před ní, ruce má podél těla, jednu nohu má nakročenou víc dopředu.) Ano, byla jsem na Vánoce s ním, protože kdybych nebyla, tak by mě asi utloukl těmi svými řečmi k smrti a já jsem opravdu neměla náladu poslouchat jeho kecy, jak mi to prospěje a bla bla bla do nekonečna. (ušklíbne se... tohle je rozhodně pravda. Opravdu nestála o to, aby do ní Kol neustále hustil. Ale nakonec se ten Štědrý den nepovedl tak, jak by ona chtěla, když už ji tak přemlouval. Ale ten konec toho dne byl opravdu nakonec velmi slibný a ona zapomněla na to, co se odehrálo přes den. Tedy nezapomněla, spíš pozapomněla a byla ochotná to Kolovi nijak nepřipomínat, pokud ji tedy opravdu nějak nevytočí a ona to nějak nebude moci použít proti němu. Teď to ale neřešila. Teď byla tady v Abattoiru a bavila se s Hayley. A opravdu se měla čím bavit, protože zjistila pro ni zajímavý fakt. Ano, možná si ji tím dobírá, ale je na ní vidět, že je tak spokojená, že to nebude brát snad urážlivě a že se na ni nebude zlobit. Jsou přeci vánoce a Hayley dostala před malou chvílí pro ni jistě velice krásný dárek a ona jí rozhodně nemíní kazit ten hezký pocit z toho, co se před chvílí událo, ale jen tak maličko si legraci prostě udělat musela. To by jinak nebyla ona. Zvlášť teď, když je z ní upír, měla tyhle tendence opravdu častěji než kdy dřív. Když se k nim připojil i Elijah, snažil se sice tvářit hrozně vážně, možná i tak, že by ho ty její poznámky měly pohoršovat, ale ona uměla ve tvářích číst až moc dobře a poznala jakoukoliv nianci. A když se v Elijahově tváři mihlo pobavení, snad jako by tomu nemohla uvěřit.) Elijahu, ty se bavíš! (podívá se na něj s údivem) Vidím, že ti ta činnost před malou chvílí prospěla. Jen tak dál. (kývne důležitě hlavou a pochválí mu jeho postup. To už ale přichází k Hayley a ona se ohradí, že by s tím už mohli přestat a Elijah jí zašeptá do ouška, ať se nenechá vyvést z míry. Musí se kousnout do rtu, aby se neculila jako debil při pohledu na ty dva. Měla vlastně opravdu dobrou náladu, takže ani nepomyslela na to, že by si možná mohla dát krev. To pro ni teď bylo vedlejší.) Ano, Kol platí pokutu, nebo neplatí, ale hádá se. (zakroutí hlavou... sama už neví, co tam vlastně dělá.) No, to radši ani nechtěj vědět. Zas tak úžasný Štědrý den jsem neměla, když jsem je musela trávit i s tou prašivkou Claire. (uškíbne se a na chvíli stočí pohled někam jinam. Zrovna vlastně na sejné místo jako Elijahovi. K těm dárkům. Než se na ně ale stačí zeptat, tak zase škubne hlavou směrem k nim, protože Hayley začne mluvit o jejím prstenu. Chvíli mlčí. Pak jen vypustí z úst všechen vzduch. Na to, aby lhala, už asi mlčí moc dlouho, takže už jen z toho je jasné, že Hayley uhodila na správné místo. Pak si jen pravou rukou prohrábne vlasy, přičemž si kouše vnitřní dáseň. A pořád mlčí. Když už se s naléháním přidal i Elijah, který mimo jiné objal Hayley kolem pasu, nad čímž musela povytáhnout obočí, i když před ní už vlastně nic skrývat nemusí, tak si vzdychla a podívala se na oba.) Fajn, vzdávám se. Je to to, co si myslíte, že to je. Kol se včera v noci po tom velkém fiasku se Štědrým večerem s Claire, vyjádřil.

Celou cestu k Sídlu jel docela rychle, a právě proto ho před domem začal otravovat policista. Nejdřív si řekl, že by možná bylo jednodušší ho prostě ovládnout, aby mu dal pokoj, ale proč se jednou nechovat jako normální člověk a nevyužívat pořád svých super upířích schopností, mezí které patřilo mimo jiné i ovlivňování? Nechal Gen, aby šla už dovnitř Sídla a on se s policistou dost dlouho dohadoval. Zkusil všechny výmluvy, na které byl schopný přijít. Ale nic mu neprošlo, takže policistovi nakonec docela neochotně zaplatil docela dost tučnou pokutu (jistě byla větší i díky tomu, že se s ním Kol tolik dohadoval). Naštěstí nedostal ale žádnou botičku ani nic, protože nestál na žádném zakázaném místě. I když, s botičkou by si poradil jedna báseň. Zamkl auto a vydal se dovnitř za Gen.
"...ale, ale, neřekl bych, že to bylo zas tak velký fiasko. Přežili jsme? Přežili. Teda spíš jsem se bál o to, aby se tyhlety dvě proti mě nespolčily a nechtěly se mi nějak pomstít," ušklíbne se a koukne na Gen. "Ženo, myslel jsem, že tohle zůstane ještě chvíli jako tajemství..." chvilku na ní zůstane pohledem, ale pak se usměje a obrátí se na ty dva. Bylo vidět, že si z toho oslovení dělá jenom srandu. Elijah držel Hayley kolem pasu a oba doslova zářili. "Takhle tě vidím snad poprvý, bratře," změří si ho pohledem a potom se podívá na Hayley, "vlastně jsem si říkal, kdy na to vy dva konečně vlítnete. Nedalo se přehlídnout, jak se na tebe Elijah pořád koukal," uculí se a potom se zase koukne na bratra a šibalsky na něj mrkne. "Co je tamhleto?" koukne se směrem, kde ležely ty dárky.

*Pousměje se nad slovami Genevieve. Takže Kol ji přinutil teoreticky, aby strávila Vánoce s ním. jak milé od něj. Je to pro ni překvapení, ale samozřejmě, že ji to těší. Po tom, čím si vším musela projít a stále prochází je tohle příjemné rozptýlení. teda alespoň si to myslí, že to tak je z pohledu Gen. Upřímně ona na Vánoce neměla vůbec žádné pomyšlení, ani nečekala, že by snad mohla dostat dárky. Ale nakonec je dostala. Zdá se, že dnešní den je plný překvapení. Dále se už k tomu nevyjadřuje, jelikož nemá co. Místo toho se stočí jejich debata směrem k tomu, co před chvíli dělali s Elijahem. Nestydí se, nemá proč. Jenom se nechce o takových věcech bavit. Možná kdyby byly samy, tak to přejde nějakou uštěpačnou poznámkou, ale když má vedle sebe Elijaha? On je vždycky vážný, tedy ve většině času. Navrhne, aby to raději nerozebíraly. Stále je u toho ale pobavená, rozhodně jí to nemůže nijak rozhodit. O to víc ji překvapí Elijahova reakce, když vidí úsměv na jeho tváři. Stejně jako Genevieve musí pozvednout obočím a stále přesvědčuje sama sebe, zda vidí dobře. Podívá se na něj znovu, když ji položí ruku na rameno.* Já jsem v pohodě. *Koutek rtů ji cukne do strany a ujistí ho, že opravdu není rozhozená, i když je pravda, že v prvních pár vteřinách se tak trochu cítila a nebo lépe řečeno tak reagovala. Usměje se o to víc, když jí začne šeptat do ucha a trochu u toho přivře oči. Tohle by ji neměl dělat a ještě k tomu, když tady mají společnost. Podívá se potom se stejným úsměvem na Gen a trochu zavrtí hlavou. Tahle situace je vážně zábavná. A to ani nečekala, že by se dokázala takhle dlouho usmívat. No, dnešní den byl speciální. Poznámky Gen ji taky dobře baví. U Kola musí znovu zavrtět hlavou, že si zrovna on dělá s něčím takovým starosti. Když se Gen zmíní o Claire, tak pozvedne pravé obočí a nechá ho chvíli povytažené.* Claire? Vážně? To je ta vlkodlačice, ne? *Jediné, co o ní ví je to, že pokousala Rebeku a taky, že byla tenkrát při tom útoku na sídlo. Vlastně nerozumí tomu, proč musela Gen s ní trávit Vánoce, ale to vyřeší později. Zaujme ji totiž něco úplně jiného, něco, co je pro ni v tu chvíli nejdůležitější. Genevieve a Kol se zasnoubili. Bylo to opravdu k neuvěření. Musela na to ihned poukázat, tohle prostě chtělo další informace. Nějakou chvíli se rozhostí mezi nimi ticho. Pocítí ruku na svém pasu a na moment odtrhne oči od Gen. Podívá se Elijahovi do očí a pousměje se na něj. Poté už Gen promluví a tak se k ní pohledem znovu vrátí a poslouchá ji. Nevěřícně zavrtí hlavou. Než však stačí něco říct, tak se k nim přidá i Kol. Vlastně je ráda, že ho vidí. Naposledy se viděli, kdy ho zaúkolovala a od té doby spolu nemluvili a neměla ani šanci mu nějak poděkovat. těká pohledem z jednoho na druhého. Uchechtne se mírně u Kolovi poznámky, když Genevieve osloví "ženo".* V této rodině to začíná být všechno čím dál šílenější. *Nikdy by neřekla právě do Kola, že by se rozhodl ke svatbě. Ale v této rodině je to samé překvapení.* Gratuluji. *Řekne k oboum a na Gen se podívá tak, že si o tom ještě určitě promluví. Ale bez přítomnosti mužů. U další Kolové poznámky pozvedne obočí a usměje se. Nakloní hlavu mírně do boku. Vážně se o takových věcech nechce bavit. Je pobavená, to ano, ale nechce to rozebírat.* Jak vidíš Kole tak v tu dobu, kdy vy dva jste do toho praštili. *Mrkne na něj trochu pobaveně a ještě k němu kývne na náznak, že mu děkuje za to, co pro ni udělal ohledně Hope. Poté se podívá směrem k těm dárkům a to jí veškeré pobavení opustí. Když si vzpomene na to, co měla ve své krabici. Otočí se pohledem opět na ně.* To je od Finna. Každý z nás tam něco měl. *Odpoví mu stručně. Vážně netuší, co tam bude mít Kol a možná by byla radši, kdyby to ani nevěděla.*

*Dovídá se od Genevieve stále samé zajímavé věci, které z jeho pohledu není špatné znát. Samozřejmě na to pak už nijak nepoukazuje, neboť mu to nepřijde vhodné, i když musí být všem s nadlidskými smysly jasné, že to nemohl neslyšet. I když je dnešní den neobvyklý i pro něj a on si ho svým způsobem náležitě užívá a vychutnává každý okamžik plnými doušky, stále se drží většiny svých zvyklostí.
Když zjistí, že se po svém příchodu na nádvoří stal na chvíli hlavní Genevieveinou atrakcí na bavení, nic si z toho nedělá. Je mu dnes příliš blaženě, příjemně na to, aby si tím kazil náladu. Navíc i když si od Genevieve povětšinou udržoval jistý odstup, neznamenalo to, že ho těmi svými poznámkami na jeho adresu nedokázala pobavit. V těch situacích, kdy tomu většinou docházelo mu to přišlo zbytečné. Po jejich dnešních poznámkách, jen mírně zakroutí hlavou. Pobaveně se při tom usmívá. Chvilku spočine na Genevieve očima, jestli se v tom posledním případě nepřeslechl, ale nezdá se, že by si z toho něco dělal. Bere to z nadhledem. Navíc, když může trávit i další chvíle v přítomnosti Hayley a to vědomí, že nemusí nic tajit, nic říkat a při tom je to jejich okolí jasné, se mu též zamlouvá. Také proto se dnes k Hayley má jinak, než dosud. U něj se to změnilo již dříve, ale nemohl ani neměl kdy to dát před ní najevo. Zkrátka si nemůže stěžovat. Spokojenost a dobrá nálada na něm nejdou přehlédnout. Ví, že to nebude mít dlouhého trvání a o to více si užívá každý moment.* Odkdy můj bratr platí pokuty?! *Podiví se teď už nahlas a koukne na oko podezíravě na Genevieve.* Ty nám ho měníš, Genevieve. Za chvilku ho nepoznáme. *Dodá. Jelikož už slyší, že se Kol blíží k sídlu, úmyslně trochu zvýší hlas, aby to jeho popichování Gen a Kola dolehlo i k němu. On sám se pobaveně usmívá a významně koukne na Genevieve. Má na jazyku ještě něco, co by měla brát Gen jako poklonu, jak se jí s Kolem daří. Na poslední chvíli si uvědomí, čím si prošla a tak si pro ni oslovení - čarodějko - nechá pro sebe. Nechce jí to v danou chvíli připomínat. Poslechne si raději se zájmem, o průběhu jejich Štědrého dne. Také ho překvapí, když slyší tu pro něj zvláštní nesourodou trojici Genevieve, Claire a jeho bratr Kol. Kdyby neměl to štěstí na Claire během oslavy u Sophie, asi by mu to moc neříkalo. Tak se nad tím, jen letmo zamračí. Nechce to, ale teď řešit. Co s ní probíral.* Hlavně, že jste to všichni ve zdraví přežili... *Zkonstatuje nakonec s jistou úlevou v hlasu. Od Kola mu to přišlo trochu riskantní. Claire je vlkodlak, Genevieve upír. Kdyby se do sebe náhodou pustily a Claire Gen kousla, měli by velký problém. Nechce, věřit, že by na to Kol nemyslel a tak se ho ani neptá. Ten se k nim také stačí během jeho úvah připojit. Musí se pousmát, nad Kolovým oslovením Gen.* Proč něco takového tajit, bratře... *Obrátí se na něj napůl pobaveně, když ho začne popichovat i on a napůl nechápavě. Asi by si ho podal více, kdyby neměl upřímnou radost z jejich zasnoubení.* Je to skvělá zpráva. *Dodá potěšeně.* Gratuluju. *Přidá se k Hayleyině gratulaci. Na rozdíl od ní, ale přistoupí blíž k Genevieve a s podáním ruky jí popřeje hodně štěstí. Když se ji při tom dívá do očí, může v nich vidět, že to myslí upřímně a přeje jim to.* Vítej do rodiny. *Dodá nakonec, než pustí její ruku a odtáhne se. Pak se vydá ke Kolovi. Jeho další poznámky na adresu Hayley a jeho, přejde. Také mu podá ruku a popřeje při tom hodně štěstí. Druhou ruku mu při tom položí na rameno a krátce mu ho stiskne. Z jeho výrazu teď vyzařuje ještě více štěstí a potěšení. Je pro něj největší odměnou, když vidí své sourozence a blízké jejich rodině, jako nyní v případě Kola a Gen šťastné. Když pak Kolovu ruku pustí a odtáhne se, napadne jej, v jeho přítomnosti, že pokud se podaří přivést zpět Niklause, závěr letošního roku bude téměř dokonalý. Takový obrat, potom Benjaminově zásahu, nečekal. Pohlédne pak krátce na Hayley, při její poznámce a věnuje jí vřelý úsměv. V očích má tolik něhy a lásky, kolik je ochoten na "veřejnosti - v přítomnosti Genevieve a bratra - ukázat.
Ve chvíli, kdy Kol poukáže na balíčky, ale jeho úsměv z tváře zmizí a on zvážní, lépe řečeno zamračí se a v očích se mu nehezky zablýskne. Pohlédne krátce na Gen a potom na Kola.* Není v nich nic hezkého. *Doplní Hayley a spočine pohledem na Kolovi.* Možná bys ho ani neměl otvírat. *Varuje ho nenadšeně.* Náš bratr se předvedl jak moc je morbidní a zvrácený. *Dodá ještě.*

(pokrčí rameny nad tím, jak se Elijah diví tomu, že Kol platí pokuty.) Sama nevím, proč se tak rozhodl. Asi měl prostě jen náladu na to, aby se dohadoval o pokutu s policistou. (Všimla si samozřejmě Elijahova zvýšeného hlasu, když pokračovat ve svých myšlenkách a musela se pobaveně usmát. Celá tahle scéna v Abattoiru jí přišla dosti úsměvná. Samozřejmě v tom dobrém slova smyslu, protože bylo vidět, že tady mají všichni dobrou náladu. A to asi po hodně dlouhé době. Potom se podívala na Hayley, když se zmínila o Claire.) Ano, je to ta vlkodlačice a shodou okolností nejlepší přítelkyně Kola, i když já bych ji nejradši rozčtvrtila, její ostatky zapálila a její popel ještě někde zabetonovala. (uculí se a je jí opravdu jedno, že Kol zrovna už vcházel do Abattoiru a všechno to slyšel. On moc dobře věděl o tom, že ona k smrti Claire nesnáší. A taky měla proč. Když se s ní snažila nějak vyjít a dokocne jí i pomohla s jejím upírstvím, kterého jí zbavila, tak ona se pak někde cicmala s Kolem a stále se ho snaží získat na svou stranu a odloudit jí ho. Ale Kol je prostě její. Jako on si vysazuje právo na ni, tak ona si, alespoň od včerejší noci rozhodně, už vysazuje právo na něj. Je to její snoubenec a ona ho rozhodně jen tak nepustí a nevzdá se ho. I kdyby se ta štětka stavěla na hlavu. Pak se hlavou pootočí ke Kolovi, když začne mluvit a jen se na něj ušklíbne, když řekne, že to všichni přežili. To ano, ale taky to nemuseli přežít. Jakmile ji zase osloví ženo, tak po něm střelí pohledem a ještě nastaví ruku a štípne ho do zadku, až Kol poskočí. Pak vztyčí prst a varovným tónem mu něco poví.) Přestaň mi tak říkat, než tě zabiju ve spánku. (Samozřejmě je to myšleno i jako nadsázka, ale opravdu jí tak říkat nemusí. Pak se zase otočí na Hayley a Elijaha, když jim začnou gratulovat.) Díky, Hayley. (Její pohled se pak stočí na Elijaha, který k ní dokonce i přijde a potřese jí rukou.) Děkuju (pousměje se a on pak ještě dodá větu, ať vítá v jejich rodině. Povytáhla obočí. Jako by to Kolovi neříkala. Původní ji nikdy nebrali jako součást rodiny, ačkoliv se tak chovala už od začátku, co byla s Kolem. Nikdy jim neodmítla pomoct. A dělala toho mnohem víc, než musela. Protože chtěla, protože jí ta rodina byla blízká. Ale oni ji vždycky prostě brali jako čarodějku na výpomoc a jako současný Kolův flirt. Divila by se, kdyby si někdo z nich předtím, než jí požádal o ruku, myslel, že to opravdu myslí spolu vážně a že jim to vydrží. Podívala se na Kola a očima mu říkala něco ve smyslu, že mu to říkala. Ale samozřejmě je vděčná, že se toho přijetí do rodiny dočkala aspoň teď. A že je to bráno vážně.) Omyl, Hayley. (ohradí se a koukne se zase na ni) My jsme do toho nepraštili. Ještě jsem se nevzali. (Ale bylo jasné, že je to jen slovíčkaření. Věděla, jak to Hayley myslela. Pak se též podívá na ty dárky a když zjistí, že jsou od Finna a zřejmě v nich není nic pěkného, zamračí se a koukne na Elijaha.) Kol našel na Plantáži mrtvé tělo jeho přítelkyně Sage. Zřejmě ji zabil.

Míří si to dovnitř a slyší, copak pronesla Gen směrem ke Claire, ví, že ji nemá ráda, ale přesto se musí zamračit, protože tohle rád neslyšel. "Myslím si, že ty bys nedopadla o moc líp, Genevieve. Claire umí být taky dost morbidní a je schopná hodně věcí," ušklíbne se, ale ke Claire už se nevyjadřuje. Jen mu tím vším připomněli, že by jí měl co nejdříve zavolat, protože jestli se o zasnoubení dozví od někoho jiného... Co od někoho jiného, ono bude stačit, že se to dozví od něj. Bude na něj strašně naštvaná a to ho mrzelo už teď. Nemůže si nevšimnout toho, jak jsou oba dva pobaveni tím, že řekl Gen 'ženo'. Už už chtěl říct další svoji rádoby vtipnou poznámku, ale Genevieve ho štípnula. Do zadku. Tak moc, až trošku nadskočil. Vrhl na ni nepříjemný a nazlobený pohled, ale bylo na něm vidět, že je tím akorát hodně pobavený. Když řekne, že ho jinak ve spánku zabije, když jí tak nepřestane říkat, pobaveně se zasměje a pak se na ni podívá. "Stejně většinou nespíme, když jsi teď upír, neměla bys šanci," uculí se na ni. Když už tu byla takováhle nálada a téma... Jakmile Hayley řekne, že začíná být všechno v téhle rodině šílenější, změří si pohledem ty dva. A dává jim jasně najevo, že oni dva spolu, to je taky dost šílený. Pokud jim to vydrží a Hope se vrátí, bude z toho později jistě zmatená. Maminka s tatínkem měli ji, ale maminka je teď se strýčkem Elijahem. Tatínek 'byl' s tetičkou Gen, která je se strýčkem Kolem. A její tetička Beka byla s jejím nevlastním černým bráškou Marcelem. Zajímavé rodinné vztahy. Jakmile jim začnou gratulovat, Kol se tváří trošku... Jinak. Je to docela zvláštní, že se on bude ženit. A jestli mu budou takhle gratulovat všichni, no kristepane. A co teprve Niklaus, jestli se vrátí. Ten si z něj bude dělat pořád jenom srandu, protože on rozhodně nebyl žádný suchar. "Díky," poděkuje Hayley a kývne na ni, protože naprosto přesně ví, co to její pokývnutí hlavou znamenalo. Děkovala mu za to, co pro ni udělal před několika měsíci. Když slyší, co řekne Elijah Gen, trošku překvapeně se na ty dva podívá, protože to moc nečekal, že by se takhle brzo mohl dočkat takového přivítání Gen v rodině. Elijah ji neměl moc rád, ale tohle znělo upřímně. Taky mu neuniklo, jak se na něj Gen dívala. Potom se bratr přesune k němu, tak si s ním podá ruku a pousměje se. "Díky," poděkuje a neujde mu, jak je šťastný. "Nevím, jestli jsi šťastnější z toho, že jsem se s Gen zasnoubil a nebo z té druhé věci...?" ušklíbne se a následně se na něj zaculí. "Přesně tak," souhlasí okamžitě s Genevieve. "Jen abych si to s ní ještě nerozmyslel, začíná mě strašně štvát. Třeba dneska mě dvakrát porazila ve hře. Nevím, jestli to takhle půjde dál," řekne a podívá se na ni. Samozřejmě to vše myslel z legrace a taky to tak vyznělo.
Když se zmíní o dárcích, tak jako by Hayley a Elijah vypnuli tu radost, kterou teď oplývali. Najednou se mračili, byli takoví... Smutní. "Jsou od Finna?" řekne a už teď se mu na tom ěnco nezdá, protože na Plantáži našel tělo Sage. Tušil, že tohle bude něco podobného rázu. Když Elijah řekne, že by to neměl otvírat, nebere ho vážně. Proč by taky měl? Je to určené pro něj, chce vědět, co chce Finn tím 'dárkem' řici. "Určitě ji zabil. Něco se mu muselo stát, když tě bodl tou Tundeho dýkou," řekne směrem k Elijahovi. "Jeho morbidní a zvrácenou stránku jsem ještě neměl čest moc dobře poznat, rád se dozvím, co jsem od svého bratra dostal k Vánocům," ušklíbne se a jde k balíčkům. Najde ten se svým jménem. Byl zabalený v zeleném balicím papíru a byl menší. Když papír roztrhal a otevřel krabici, musel pootevřít údivem ústa. V jedný přihrádce byly vlasy, skoro stejná barva, jakou má Genevieve, byly slepeny krví. Krví z psí packy, která byla hned vedle. Věděl, co to znamená, ani k tomu nepotřeboval číst ten jeho vzkaz. Zamračil se, ale krabici zase hned zavřel. Vzal si ji do ruky a vstal. Tohle omlátí Finnovi o hlavu. Bude rád, když z toho vyvázne nějak v pořádku, protože jemu nebude nikdo vyhrožovat. A co dalšího, nikdo nebude vyhrožovat jeho blízkým, což Gen i Claire rozhodně byly.

*Když si představí, jak se Původní upír a ještě k tomu Kol hádá s policistou o zaplacení pokuty, tak se musí u toho pousmát. Přijde jí to vtipně a hlavně úplně stupidní. Už jenom proto, že někomu jako je on by nedělalo sebemenší problém zaplatit "pár" dolarů. A nebo si ho jednoduše mohl ovlivnit. Dále se už k tomu ovšem nevyjadřuje a nechá to být. Při její odpovědi u Claire se nad tím ušklíbne. Vlastně ji vůbec nezná, ani neví, proč k ní Genevieve pociťuje takovou nevraživost, ale ani netušila, že by se právě Kol kamarádil až tak moc s nějakým vlkodlakem. Moc toho o ní neslyšela, očividně nebude příliš oblíbená, když ji nejdříve chce zabít Rebekah a potom dokonce i Geneveive. To ji přivádí k tomu, že si s ní bude muset promluvit o tom na jaké straně hodlá stát a co s ní bude do budoucna. Přeci jenom se spřáhla proti nim všem. Nerozumí tomu, jak něco takového může Kol přehlížet. Ale je zase pravda, že chce mezi vlkodlaky udělat pořádek a nehodlá nikoho zabíjet. Už tak jich je málo a měli by především ochraňovat jeden druhého. Nechá tyhle myšlenky raději plavat. Bude se s nimi zabývat až na ně bude mít čas. Avšak u Kolových slov se na chvíli pozastaví a podívá se na něj. Možná by si měl rozmyslet na čí straně především stojí. Ono stát mezi dvěma ženami se nevyplácí. Ale nechá to raději bez poznámky, nechce se jim do toho plést. Nad scénou Genevieve a Kola se musí pousmát. Otočí se v tu chvíli i k Elijahovi s pobaveným úsměvem na rtech a opět se vrátí k nim.* Ještě oficiálně není tvoje žena a podívej, jak tě komanduje. *Rýpne si do Kola ale zároveň i do Genevieve. Nemohla si tohle prostě opustit. Už tak Mikaelsonovi byla jedna velká italská rodina a teď? Teď to bude ještě větší italská rodina. Stále je překvapená tím, že se Kol takhle vyjádřil. U něj by to vážně nikdy nečekala. Stejně tak jako by to nikdy neočekávala od Klause a ani Elijaha si nedokáže představit při něčem takovém. U poděkování jak Genevieve tak i kola se jenom pousměje. bere to jako samozřejmost za kterou vůbec nemusí děkovat. Pravda je, že je vlastně za ně ráda. Přeje jim to a přála jim to i dříve. S Genevieve si od toho dne, co zjistila pohlaví Hope začala rozumět. S Kolem měla možná trochu problémy, ale to neznamená, že by jim to nepřála. A taky se bude dít pro změnu i něco "normálního" jednoho dne, než jenom to, že budou řešit problémy. Vlastně by se dalo říct, že se na tu svatbu těší už teď. U poznámky Genevieve se pobaveně ušklíbne a našpulí rty.* Ale všichni víme, že do toho brzy praštíte. *Pousměje se na ni. Rozhodně si o tom s ní musí promluvit. Taky by potřebovala zjistit, zda ještě ví o Hope a nebo už si nechala od Kola vymazat vzpomínky. Ale jak zná Genevieve, tak si je nechala vymazat hned jak k tomu byla příležitost. Jejich téma se přesune k dárkům od Kola, vyjádří se k tomu a jakmile ji Elijah doplní, tak se na něj na moment podívá, než stočí pohled nazpět ke Kolovi. Kde ale taky dlouho nevydrží, protože ji Gen překvapí zprávou o Sage.* Sage? Není to ta do které byl Finn zamilovaný? *Pozvedne obočí. To ji přijde hodně divné, že zabil někoho, koho miloval a kterého si nechal přivést z druhé strany mezi živé. Poté už sleduje rozbalování dárku Kola. Dle jeho výrazu soudí, že tam bude taky něco morbidního. Nesnaží se ani dívat do té krabice, spíše odvrátí zrak při vzpomínce na svůj dárek. Nadechne se zhluboka a dívá se chvíli na Gen a chvíli zase na Kola.* Finn je vážně labilní. Mimochodem já v té své měla mrtvé novorozené dítě. *Podívá se převážně na Kola a potom na Gen.* Vlastně to bylo pro mě a Aliseu. Což mi připomíná, že by se o tom měla dozvědět. Uvidíme se později. *Kývne k nim hlavou a potom se odtáhne od Elijaha. Když se od něj odtahuje, tak mu jemně přejede po ruce. Poté se otočí a odejde do Abattoir. Vlastně by ji zajímalo, co vůbec Alisea dělá.*

*Bere Kolovo chování kvůli placení pokuty dnes jako součást velmi zvláštního dne. Pobaví ho to, ale nemá tendenci to už rozvádět více a dále. Více se k tomu nevyjadřuje, i když mu neušlo, že se mu nejspíše podařilo opět pobavit Genevieve. Krátce na ni koukne, sice se ještě potom všem a stále usmívá, ale jeho oči vypadají o něco zamyšleněji. Hayley, Genevieve a Kol se následně dají do rozebírání tématu jménem vlkodlačice Claire. Střídavě je pozoruje, ale nemá potřebu k tomu něco dodávat. Claire ho nijak zvlášť nezajímá. Během postávání na nádvoří si strčí jednu ruku do kapsy u kalhot. Během jejich hovoru zalétne občas pohledem na Finnovy dárky. Už nyní přemýšlí nad tím, jak se některých z nich zbavit. Hlavně toho, co Finn nadělil Hayley a Alisee. To netuší, co obsahuje dárek pro Rebekah. Vypadá tak chvíli zamyšleně a trochu nepřítomně. Proberou ho z toho až další vzájemné pošťuchování Genevieve a Kola. Chvilku se tím baví společně s nimi. Něco takového je v téhle rodině vzácností a tak si to chce užít. Neubrání se proto pobavenému výrazu v očích i úsměvu.* Bratře, přece by si svou žádost o Genevieveinu ruku nevzal zpět?! *Podiví se a na oko nevěřícně se na Kola podívá. Má tak možnost oplatit mu to jeho rýpání a bavení se na účet jeho a Hayleyin.* Teď potom všem, čím jste si prošli. *Dodá ještě a to o něco zvážní. Dál už nepokračuje. Místo toho jim pogratuluje a popřeje štěstí do jejich společného života. Během toho si všimne Genevieveiny reakce, když jí "přivítá" v jejich rodině.* Řekl jsem něco? *Zeptá se jí a chvilku na ni hledí. Nemá dojem, že by tím myslel něco špatného. Naopak. Těší ho, že se Genevieve stane oficiálně součástí jejich rodiny. Což na jednu stranu znamená, že se zase o pár členů rozroste. Kromě Genevieve počítá jako další přírůstek i její dceru Kate. To si, ale nechává pro sebe. Každopádně se mu to zamlouvá. Zjistí během toho, že se Kol opět baví nad jeho dobrou náladou, kterou dnes zatím má.* Dnešní den je zvláštní. *Odpoví mu úmyslně na oko neurčitě.* Tolik pozitivního v téhle rodině jsem už delší dobu nezažil. *Dodá. Pak už se, ale pomalu dostávají k těm vážnějším věcem. Jeho výraz se proto změní do pro něho typičtějšího výrazu. Zvážní a mírně se mračí nad tím, když se začnou bavit o Finnovi a jeho dárcích.* Obávám se, že Benjamin přinutil našeho bratra, vypnout emoce. *Pohlédne krátce na Kola. Zrovna je mu nejblíže. Tehdy to slyšel, ale nemohl s tím nic udělat.* Nejspíše tohle bude následek. *Dodá a kývne hlavou k dárkům. Když se Kol rozhodne ten svůj rozbalit, popojde opět blíže k němu, aby viděl, co od Finna "dostal". Zahlédne i jeho vzkaz. Jeho výraz se při tom ještě více zachmuří. Čím dál více je přesvědčený o tom, že se Finn právě zařadil k jejich otci Mikaelovi a matce. Stejně tak jako oni je už poněkolikáté ohrozil a to i přesto, že se mu snažil pomoct, když tolik toužil po své lásce Sage. Když nad tím přemýšlí, Genevieve se zmíní i mrtvé Sage. V tu chvíli k ní otočí hlavu a pohlédne na ni. Vypadá v ten okamžik, jako by nevěřil svým uším.* Finn ji velmi miloval... *Poznamená. V hlase je slyšet, že ho tou zprávou Gen dost šokovala.* Tohle je opravdu vážné. *Dodá znepokojeně.* Budeme se muset postarat i o něj. *Odvětí a krátce se zadívá na Hayley. Jeho dobrá nálada je teď pryč. Je zamyšlený, vážný. Přesto, když se setká s jejím pohledem, ten jeho na moment roztaje. Když pak Hayley oznámí, že půjde za Aliseou, jen nepatrně přikývne a chvilku se na ni a za ní dívá, dokud mu nezmizí z dohledu.* Nedovedu si představit, co mohl "darovat" Rebekah... *Přejde pak k poslednímu nerozbalenému dárku. Vezme krabici do ruky, zvedne a chvilku ohlíží. Neví, jestli se do ní podívá sám nebo si počká, až se objeví Rebekah a bude u rozbalování pouze přítomen. Postaví balík zase zpátky, odkud ho vzal. Zrovna v tuhle chvíli nemá chuť na Finnovy zvrácené vtipy.*

(Jen přelítne Kola pohledem, když se zmíní o tom, že Claire by jí jistě taky udělala hodně věcí. Rozdíl je v tom, že narozdíl od toho, že Gen by to udělat chtěla, Claire by to udělala. Je si jistá, že při první příležitosti by se jí nejraději zbavila. Neváhala by. Stále nezapomněla na to, jak ji tehdy mučila. Ona to sice pak neřešila, protože to neměla zapotřebí řešit, Claire byla prostě kráva. Ale pak jí nakonec pomohla, ale Claire stále usiluje o něco, co má ona. O Kola. A jistě se nevzdá do té doby, než se nakonec nechá Kol opravdu zblbnout a bude její. Ale ona to rozhodně nemíní vzdát, ale určitě nemíní Claire zabíjet, ani jí nějak ubližovat, jen by to ráda udělala, ale neudělá to. Navíc má jsité podezření, že ta prašivka čeká dítě, i když je to bůh ví s kým.) Většinou nespíme? (Podívá se na Kola) Já jsem nespala až teď ze včerejška na dnešek. A pokud vím, tak ty si taky někdy rád pospíš, takže... (uculí se a nechá větu nedořečenou. Pak se otočí na Hayley, na kterou se musí jen šibalsky usmát, i když její poznámku o tom, jak Kola komanduje, přejde mlčením. Prostě se na ni jen culí. Na Elijahovi je taky vidět, že se baví Byl to opravdu zvláštní den přesně, jak se zmiňoval Elijah. Vlastně se od svého návratu do New Orleans necítila lépe, což je dobré znamení, ale většinou, když je vám opravdu dobře, přijde nějaký strmý pád. Jen doufá, že už ona nezabije nějakého nevinného člověka kvůli potravě.) No, ještě bych neříkala hop, dokud nepřeskočíme. (pousměje se na všechny ty narážky o tom, že se prostě jistě brzy vezmou a bude svatba. Raději v tomhle ohledu bývala střízlivější a nevysnívala si, jaká svatba bude. Chtěla tomu nechat volný průběh. Až Kol bude chtít svatbu, tak prostě bude. Neříká, že by to nechtěla třeba již za pár měsíců, ale taky musí nechat Kola, aby on sám zjistil, kdy se na to cítí. A snad se na to cítit bude. Jakmile se jí Elijah při tom, když ji vítal do rodiny, zeptá, jestli něco řekl, tak nemusí přemýšlet ani chviličku.) Ne, všechno je v pořádku. (Věnuje mu ujišťující úsměv. Normálně už by se s ním jistě začala nějak pošťuchovat nebo dokonce hádat, ale tohle ona chtěla. Vždycky o to stála. O ta slova, že patří do rodiny. A ač se nikomu nikdy nesvěřila, nejvíc o ta slova stála právě od Elijaha, od kterého je teď slyšela. Ona je tedy spokojená a zdá se, že i Elijah myslí tohle vše upřímně. Možná se to mezi nimi přeci jen trochu vylepší a blýská se na lepší časy. Oni dva si nikdy moc nerozumněli, ale nemohla říct, že by se jí Elijah nějak nezamlouval. Jen prostě jejich povahy byly opravdu neslučitelné. Ale třeba se to změní. Jakmile se jeich pozornost obrátí k těm dárkům a Elijah se zmíní o Benovi, tak si povzdychne.) Vypadá to, že i když je už dávno mrtvý, tak výsledky jeho práce jsou ještě stále znát. (zkonsatuje a opravdu z toho není nadšená, ale nedá se nic dělat. Tohle už se prostě stalo.) Ano, tu Sage miloval. (přitaká Elijahovi a koukne na Hayley) Dokonce jsem ji pro něj pomáhala oživovat. Ale všechna práce byla marná. Je zase mrtvá a z Finna je šílenec. (vykulí trochu oči a semkne rty. Jakmile Kol otevře ten balíček, chce se podívat, ale on ho zaklapne dřív, než může zjistit, co v něm bylo.) Co v něm je? (podívá se tázavě na Kola. Chce to vědět. Potom zaslechne slova Hayley a opravdu jí vykolejí, co slyší. Jak tohle někdo mohl udělat?) To je příšerné! Zvlášť po tom, co sis prožila. (neřekne přímo, že je Hope mrtvá, ale je z toho znát, že myslí právě tohle. Tím také Hayley potvrdí to, že se již postarala o to, aby ji Kol ovlivnil.) Dobře, měj se. (kývne na Hayley a nechá ji odejít. Zůstane sama s Elijahem a Kolem a svůj pohled upře na Kola, aby jí řekl nebo ukázal, co měl v té krabici.)

Genevieve ani nikdo jiný už na věci týkající se Claire nereagují. A možná to je dobře, protože Kol, ač tady teď byla Genevieve, by se jí zastával, i když věděl, jak moc ji nesnáší. Prostě ji má rád, Gen sice miluje, ale to neznamená, že kvůli tomu bude házet špínu na svojí nejlepší kamarádku. I když ta špína možná byla oprávněná, neměl to zapotřebí. Viděl, že ty dvě spolu vycházet prostě nikdy nebudou, takže bude rád, když se zkrátka aspoň nepozabíjí, až se někde potkají. "Jo, no," podívá se na Hayley a polovičním hlasem pošeptá: "A představ si, že tohle budu mít doma den co den, noc co noc. No do čeho jsem se to uvrtal?" Samozřejmě je slyšet, že to všechno myslí z legrace. On byl prostě takový typ a věděl, že Gen to nepochopí nějak špatně, že by si ji třeba vzít už nechtěl. "Neboj se Elijahu, o svojí budoucí švagrovou už nepřijdeš," ujistí ho. "...no... Jistě, že si rád pospím, ale někdy bych v noci nejradši nespal," zaculí se na ni, určitě jí dojde, jak to myslím. Na další slova Genevieve jenom přikývne, protože si rozhodně nemyslel, že svatba bude hned... Vždyť na to vlastně ani nespěchali, ne? Byli zasnoubení, to je podle něj prozatím až až. "Jestli se mu ty emoce nějakým způsobem zase podaří získat, tak ho to vědomí, co udělal, zničí. Zabil svoji Sage, jeho lásku, jak o ní pořád básnil. S tím se nikdy nesrovná, a tohle by nám mohlo být k užitku. On se úplně složí a my budeme moci jednat." Nevěděl, jestli ho chce zabít nebo ne. Problémů jim už způsobil víc než dost, nebylo by to to nejlepší řešení? O jednoho nepřítele míň. Ano, bral ho za svého nepřítele, protože se je několikrát snažil zabít a to nevěděl, co ho čeká v balíčku. Nevěděl, že začal vyhrožovat i CLaire a Genevieve. "Tos řekla špatně," koukne na Gen, "Finn byl šílenec už předtím. Teď je akorát větší," ušklíbne se. Finn byl šílenec, protože si pořád myslel, že jejich matka dělala jenom to nejlepší, co mohla. Myslel si, že všechno dělala pro to, aby se měli nejlíp... Ano, a právě proto je chtěla zabít. Ještě že už bylo dávno po ní. Potom už si jde otevřít dárek. Elijah sice vidí, co tam je, ale před Gen to dokáže skrýt. "Myslím si, že nepotřebuješ vědět, co v tom je. Vlastně je to můj dárek a nelíbilo by se ti, co v něm je." Krabici držel v ruce a nehodlal ji jí dát. Nemůže uvěřit tomu, co řekne Hayley. Finn se snížil až k tomu, že udělal tohle? Nejradši by mu zakroutil krkem, a to hned teď na místě. Nic k tomu dárku Hayley ale neříká. "Zatím, Hayley," rozloučí se s ní a mírně se uculí, když vidí, jak za ní Elijah pořád kouká. Genevievin pohled jako by ignoruje, protože jí tu krabici prostě dát nechce. "Cos tam měl ty, Elijahu?" podívá se na něj tázavě. Zajímalo by ho, co za dáreček dostal jeho bratr. "A myslím, že ten dárek si Rebekah rozbalí až sama," poznamená, když si začn prohlížet ten její 'dárek'.

*Poslouchá Gen a Kola, jak se navzájem provokují a popichují. Přijde mu to úsměvné, takové veselé zpestření tohoto už tak zvláštního dne. Chvilku je střídavě pozoruje, podle toho, kdo z nich zrovna mluví. Začne si, ale připadat jako na tenise. Aby se z toho odtrhnul, tak na moment uhne pohledem k zemi, někam před sebe. Shodou okolností mu tak padne zrak na Hayleyiny nohy. Zvedne pohled výše, až se s ním zastaví na její tváři. Na rtech mu pohrává úsměv, už od toho, že se i nadále baví díky Genevieve a Kolovi. Úsměv mu na rtech zůstává, i když se dívá na Hayley. Na Kola otočí hlavu, když na něj v legraci opět promluví.* To rád slyším, Kole. *Zareaguje na to pohotově. Z Kola pak koukne krátce na Genevieve. Zdá se mu, že si to vzájemné špičkování Gen a Kol mezi sebou docela užívají. Doufá, že je to dobré znamení a vydrží jim jejich vztah dlouho. Genevieve si za tu dobu, co s Kolem je oblíbil. Přestože, mezi sebou mají neustále nějaké neshody. I přes ně si Gen váží a respektuje. Přál by si s ní vycházet v dobrém a právě, že se mu to nedaří jej frustruje. On, když si něco vytýčí za svůj cíl, tak se většinou nevzdá. Téměř vždy nakonec dosáhne svého. Gen, je pro něj tvrdý oříšek. Tím více o to usiluje. Chvíli nad tím uvažuje a vypadá chvilku mimo. Přesto je i tak vnímá. Jejich popichování nejde přeslechnout. Sotva začne doufat v to, že je to mezi nimi na dobré cestě, není si hned na to jistý, jestli zase Genevieve něčím nerozladil. Pozorně si ji krátce přeměří, když ho ona ujišťuje, že se mýlí. Doufá v to. Chce tomu věřit, proto se v tom nešťourá a krátce na její ujištění kývne hlavou. Roztáhne ústa na pár vteřin do širšího úsměvu.
Dlouho mu na rtech nevydrží. S veselými tématy je zatím konec. Nyní přijde na rozbor jejich bratr Finn. Všimne si Genevieveiny frustrace, když vzpomene jejího nyní opět mrtvého bratra ve spojitosti s Finnem.* Nechápu, co se Finnovi stalo. *Poznamená zamyšleně. Mluví nyní tiše, ale i tak nemá obavy, že by ho Kol či Gen přeslechli.* Přihnal se tehdy do sídla, jako nějaký bůh pomsty. *Vrátí se ve vzpomínkách do toho osudného dne.* Jsem si jistý, že to byla Benjaminova práce. *Zamračí se.* Těžko říct, co mu napovídal, a náš bratr jako vždy dá raději na cizí, než na vlastní rodinu. *Pokračuje. V hlase mu zaznívá trpkost z těch událostí, co proběhly. Opravdu není nadšený, jakým směrem se to vydalo. Cítí stejnou frustraci, jako Genevieve. Také mu jeho snaha o oživení Sage, aby dal svému bratrovi, po čem toužil, přijde jako naprosto zbytečná. Tou dobou skutečně začínal doufat, věřit v to, že se s Finnem nějak smíří, že si bratr bude žít svůj život a je nechá žít si ten jejich. Rmoutí ho vývoj, který nakonec nastal. Bohužel nad bratrem kvůli tomu zlomil hůl. I kdyby byl schopen mu to odpustit, už nezapomene. Tentokrát zašel příliš daleko a on nehodlá riskovat, že to příště udělá znovu a bude to ještě horší. Ať už má emoce zapnuty nebo ne, je pro tuhle rodinu stále hrozbou. Ví, že to musí skončit. Když Kol odmítne Genevieve ukázat, co dostal, krátce se na něho podívá. Podle jeho názoru by to Genevieve měla vědět. Měla by to, ale slyšet od Kola a tak je to v jeho pohledu čitelné, pro Kola, co si o tom myslí.* Já? Plyšovou hračku vlka, s roztrženým úsměvem a srdcem probodnutým dýkou. *Odpoví Kolovi pak na jeho otázku. Když se Gen pohoršuje nad "dárkem", který dostala Hayley, nespokojeně si nad tím povzdechne. Dárek pro Rebekah už nechá být. Přejde pomalu ke kašně, která stojí na nádvoří. Otočí se k ní, ale zády, jen se pozadím napůl opře, napůl posadí na její okraj.*

(To veškeré hašteření už nechá stranou. Myslí se, že dneska se vzájemně naprovokovali už dost a pro dnešek to opravdu stačilo. Spíše se zaměří na tu záležitost s Finnem. Poslouchá oba dva bratry Mikaelsonovy, jak se o něm baví. Vypadá to, jako by ho snad chtěli zabít. Na jednu stranu by se jim asi opravdu nedivila, na stranu druhou, pokud mu tohle provedl Benjamin, zkrátka se jako upír neovládá. Pokud ho nějak očaroval, či má Finn vypnuté emoce, pokud ho k tomu Benjamin nějak donutil, je to opravdu oříšek, ale možná by se nejdřív mohlo nějak zkusit vyřešit po dobrém. A pokud by to nešlo, tak by se teprv potom přistupovalo k radikálnějším způsobům.) Vy ho chcete zabít? Jen tak? Aniž byste si pořádně ověřili, co s ním vlastně je a jestli se to nedá nějak zvrátit? (povytáhne obočí a čeká na vyjádření obou dvou bratrů.) Finn byl maminčin mazánek, ale jakmile měl u sebe Sage, bylo to v pořádku. Tedy do té doby, než s ním tedy Benjamin něco provedl. (zkonstatuje na Kolova slova, že Finn byl šílenec už předtím. Po Elijahových slovech, co dostal jako dárek, svraští obočí. Pak se podívá na Kola a stále čeká na to, až jí ukáže tu krabici. Dokonce ho až provrtává pevným pohledem a zanedlouho k němu natáhne i ruku, aby jí tu krabici podal. Možná to nezabere, ale mohlo by. Kol by před ní takové věci tajit neměl. Možná za chvíli začne využívat toho, že je jeho snoubenka a začne mu to řádně připomínat.)

Teď už se zabývají vážnějším tématem, než je nějaké jejich pošťuchování. I když to bylo fajn, aspoň se tím trošku odlehčila situace. Ale jakmile se začalo mluvit o těch dárcích, atmosféra se okamžitě změnila. Elijah už ani náhodou nezářil tak jako předtím (určitě k tomu přispělo i to, že Hayley odešla někam hledat Aliseu), tvářil se velmi znepokojeně. Ještě aby ne - pokaždé, když se mluvilo o Finnovi to bylo v nějakém negativním duchu, dalo se to čekat. Jakmile začne jeho bratr říkat, že nechápe, co se mu stalo, protočí oči. Co na tom jako nechápe? Finn byl vždycky prolhaný, pokaždé se stavěl proti nim, na stranu jejich nepřátel. "Ty až teprve teď nechápeš, co se mu stalo? Já to přestal chápat hned po tom, co se nás poprvé pokusil zabít," odvětí docela nepříjemným hlasem a potom se podívá na Genevieve. Ta taky s těmahle řečma docela perlila. "Samozřejmě, že ho chceme zabít. Teda aspoň já," podívá se na Elijaha, protože neví, jak je na tom on. "Nepotřebuju si ověřovat, co s ním je, prostě je to blázen, zrádce a bůhví co ještě. Nedivil bych se, kdyby byl prostě s Benjaminem spolčený. Co mu ale tak mohl nabídnout? Že ho promění zpátky v člověka? Ne, to chtěla udělat Alisea. Třeba mu stačilo jen to, že se zbaví nás, těch přííííšerných monster. Zdá se, že maminku nahradil tvůj starší bratr," ušklíbne se. "A vážně si nemyslím, že když byl se Sage, bylo všechno v pořádku. Nějak se mi totiž nezdálo, že by se Sage zrovna měla k tomu, aby se stala člověkem. Což bylo to, o co Finn celou dobu usiloval. Aby s ní mohl žít jako člověk a mít rodinu. Asi se konečně začal chovat jako upír," pokrčí rameny. Když mu Elijah řekne, co za dárek dostal, zamračí se. Ihned poznal, o co šlo. Tedy, aspoň si to myslel. "Co tím chtěl naznačit? Že se mu konečně povedlo to, o co celý život uvažoval? Zabít Niklause?" podívá se na něj tázavě a když Genevieve natahuje ruku, že chce krabici, podívá se na ni tím pohledem, že jí to nedá. Za chvíli ale protočí oči a krabici jí neochotně podá.