Steven´s House

Dům policisty Stevena Cartera, ve kterém bydlel se svou ženou, než byla zabita neznámým upírem. Je to dvojdomek. Hned vedle bydlí jeho švagrová Cassandra, sestra Stevenovi zesnulé manželky Leny.

(Věděla, že na ni Steven upíral svůj pohled. Možná, že si myslel, že ona mu k tomu něco řekne, ale to se nestalo. Byla stále opřená o okýnko, ani se na něj nepodívala. Spíše sledovala cestu, kterou se na konec vydali pryč. Věděla, že Cassandra bydlí jistě až za řekou, protože nepatřila do covenu, který vedla Sophie. Co ale netušila, bylo to, že Steven bydlí za řekou taky. jen pracuje ve francouzské čtvrti. Zvláštní, že nešel k místní policii. Jistě by se mu možná vrah jeho ženy chytal o dost líp. Pokud se tedy ovšem nepřestěhoval. I když o tom zas rozhodně nenapovídalo to, co viděla, když konečně na místě vystoupila z auta. Dvojdomek. Jistě, takhle se mu bude moci úžasně vyhýbat. A může za to poděkovat Kolovi, který si nezjistil naprosto nic. Steven měl klíče i od jejího domu, takže jí odemknul. Naštěstí ho o to nemusela prosit, udělal to automaticky, jako by usoudil, že ve svém, stavu by se do zámku asi netrefila. Kývla na něj na znamení díků, ještě mu popřála dobrou noc a pak vešla do svého obydlí, které pro ni bylo vlastně naprosto cizí. Samozřejmě, že než šla spát, tak i ve svém stavu ten dům prozkoumala tak, aby aspoň věděla, jde co je. Pak se odebrala do ložnice a práskla sebou na postel. Usnula v cuku letu, protože byla vyčerpaná.
Ráno se probudila a myslela si, že asi pojde. Tak strašně ji bolela hlava a o žaludku? O tom ani nemluvila. Měla kocovinu. Pořádnou kocovinu. Sluníčko jen otravovalo její zrak. Takhle se ještě nikdy neopila, opravdu ne. Politovala to tělo, kterému dala opravdu dost zabrat. Nějak se vymátořila z postele a zalezla si do sprchy. Alespoň trochu se jí ulevilo. Přemýšlela o všem, co se včera stalo. Možná měla kocovinu, ale rozhodně si všechno pamatovala. Kdyby ne, nejspíš by se divila, kde se to dneska vlastně probudila. Cassandra si byla se svým švagrem jistě hodně blízká, když bydlela vedle něho, a ještě k tomu rovnou v dvojdomku. I když možná si spíš byla hodně blízká se svou sestrou, tak bydlely u sebe. A po její smrti to tak stejně zůstalo, protože si tím byli oporou zase se Stevenem. Nakonec se vydala ještě rozespalá a v nějakém oblečení, co na sebe natáhla, do kuchyně. Má chuť na něco sladkého. Vážně šílenou chuť. Proto si začala dělat směs na lívance.)

(Ráno se probudí za svítání a odejde do koupelny provést ranní hygienu. Převlékne se do volných tepláků, trika a mikiny. U vchodu si ještě oblékne mikinu a pak vyjde ven i s Ronniem, jeho psem. Volným krokem dojde až na roh ulice a tam se rozběhne. Běhání byla jeho každodenní rozcvička, kterou snad nikdy nevynechal. Dříve si chodil zaběhat jen ráno, ale od doby kdy si pořídil psa, běhá i večer. Mohl si u toho vyčistit hlavu a na nic nemyslet. Ale právě teď mu hlavou vířilo mnoho myšlenek, které nemohl utlumit. Přemýšlel o tom, kdo byl ten muž včera, s kterým se hádala Cassandra. Nikdy v životě toho muže neviděl, ale taky nezná každého člověka, s kterým se Cass baví. Mohl to být nějaký spolužák z medicíny. Tak či tak z toho neměl dobrý pocit. Cassandra nebyla výbušné povahy a s nikým se nehádala, takhle ji včera viděl snad poprvé. Co mohlo být příčinou té hádky? Ale bylo toho víc, co ho trápilo. Oběti násilných vražd. Každým dnem jich přibývalo a on netušil, kdo za tím je. Všechny složky případů už si okopíroval pro případ, že by to chtěl kapitán opět zamést pod stůl a Steven by pak ztratil přístup ke složkám. A to přeci nemohl dovolit. Vrah je pro něj vrah a nebude to lišit podle toho, zda to je člověk či nadpřirozená osoba, která má zůstat v utajení před světem. Jenže co když zjistí, kdo to byl? Třeba to udělal nějaký upír. Co s ním pak? Měli obrovskou sílu a mříže cely by ho jistě nezadrželi. Měl toho upíra prostě zabít? Není to, co si zasloužil za ty vraždy? Ale třeba to nebyl upír. Mohla to být nějaká čarodějka nebo vlkodlak. Běháním stráví krásnou hodinu a pak se vrátí ke svému domu. Zamíří ke vchodovým dveřím, ale pak si to rozmyslí. Přejde přes verandu a zastaví se u dveří, které patří Cassandře. Zaklepe na dveře a čeká, zda mu otevře. Mohla přeci jenom ještě spát. Včera toho dost vypila a tak by se ani nedivil. Ronnie sedí přímo u něj a vrtí ocasem. Už moc dobře ví, kdo vyjde z těch dveří.)

(Slo ji to vsechno jako zpomalenemu filmu. Nebylo divu. S takovou kocovinou mohl byt jen tezko nekdo rychlik. Jako na potvoru tu nemela ta carodejka zadne byliny, ktere by ji od kocoviny pomohly. Zrejme asi nikdy moc extra nepila a rozhodne se neopijela, takze to ani nepotrebovala. Ale kavovar mela. A cerstvou prazenou kavu, coz se ji rozhodne hodilo do kramu. Udelala si hodne silne cerne kafe. To ji trochu pomuze. Pak konecne dodelala tu smes, vytahla panev a zacala delat livance. Udelala jich vic, protoze mela takovy pocit, ze ji navstivi po tom vcerejsku Steven. Jak tak poznavala tu Cassandru, byly uplne odlisne a ona bude mit co delat, aby to nejak zvladla zahrat do outu. Ale ted s ji prochazi krizi, takze je to asi mozna celkem jasne, ze se bude chovat jinak. Mpzna by to tim mohla nejak omluvit. Ale nejradeji by se proste vyparila a nebyla tu. Bude to jeste tezsi, kdyz svagr te holky bydli u jejiho zadku. Ale ona to bude muset zvladnout, kdyz Kol ji to telo nechce vratit. Slysela zaklepani na dvere. Odhadla to spravne. Urcite to byl Steven. Sla le dverim a jeste se poradne nadechla, nez otevrela. Steven tam stal a vedle nej vrtel ocasem pes. Ihned si klekla k psovi a zacala se s nim mazlit.) Dobre rano. (Podivala se na Stevena a pak vstala a nechala probehnout psa dovnitr.) Doufam, ze si das livance. Udelala jsem jich hodne. A zrovna jsem uvarila i kafe. (Pusti Stevena taky dovnitr)

(Netrvalo to dlouho a dveře se otevřeli, za nimi stála Cassandra a nevypadala zrovna nejlépe. Alkohol na ní zanechal následky. Vlastně se docela diví, že je vzhůru a neleží v posteli s bolestmi hlavy a nevolností. Díky tomuhle byl rád za to, že nepije alkohol. Kocovina byla svině a on by určitě v takovém stavu nemohl ani jít na ranní procházku s Ronniem, který by z toho jistě neměl radost. Jakmile Ronnie spatří Cassandru, postaví se na všechny čtyři.) Dobré ráno. (Překvapí ho zjištění, že Cassandra měla náladu na vaření snídaně. Nejspíš ta kocovina nebyla zas tak hrozná, když měla chuť k jídlu. Lehce se pousměje.) Dám si rád. (Kývne hlavou a vejde dovnitř domu. Zavře za sebou dveře a rozejde se za Cassandrou do kuchyně. Po celém domě byla cítit vůně lívanců a jemu se začaly sbíhat sliny.) Divím se, že stojíš na nohou. Čekal jsem spíše, že budeš ležet do odpoledne v posteli a nadávat na sebe za to množství alkoholu, které jsi včera požila. (Podívá se na ní a pak si sedne k jídelnímu stolu. Nejraději by se jí zeptal hned, co se tam včera v noci stalo, ale ještě chvíli počká. Nechce jí zahrnout otázkama hned takhle po vstupu.)

(Ne, opravdu na tom byla hrozně, ale měla pocit, že když nedostane nic do žaludku, tak na tom bude špatně ještě za týden. Škoda jen, že u tý holky nikde nenašla coca-colu, když už tu neměla žádné dobré bylinky na její současný problém. Takže to bude muset prostě zajíst a zapít asi několika litry kafe. Nabídla Stevenovi, jestli si u ní nechce dát lívance, protože opravdu počítala s tím, že přijde dříve nebo později. Přišel docela brzo na to, že ona měla kocovinu, ale jí to nevadilo, protože byla už stejně na nohou a měla právě hotové lívance, které jsou samozřejmě nejlepší čerstvé. Pozvala ho dovnitř a s ním samozřejmě proběhl i pes. Teď si nějak nemohla vybavit, jak se vlastně jmenoval, ale byla si jistá, že když ho potkala tehdy venku a jeho psa si hladila, že to jméno říkal. Však ona si vzpomene, až nebude mít zabrzděný systém.) No, normálně bych asi v té posteli ležela, ale je mi tak špatně, že jsem si radši řekla, že vstanu a budu něco dělat. Což znamenalo, že si udělám nějakou vydatnou snídani, aby se mi udělalo lépe, což znamená, že jsem udělala i snídani pro tebe, protože mi bylo jasné, že přijdeš, což znamená, že se chceš zeptat na ten včerejšek. (Rozkecala se o tom, co co znamená. Vlastně z toho všeho vyvodila takového pavouka důsledků toho, co se stalo. Už poznala z reakcí Stevena včera, že tahle holka byla rozhodně ukecaná a bylo to takový malý střívko, i když kdo ví. Třeba to ona sama před ním taky jen hrála a doopravdy to byla nějaká obávaná čarodějka. To ona ještě neví, protože o ostatní coveny se nikdy moc nezajímala. Asi měla. Nandala na talíře každému pár lívanců a přelila je horkým ovocem, které našla v mrazáku a na rychlo rozehřála, aby ty lívance byly ještě prvotřídnější. Pak to položila na stůl. Ještě nalila Stevenovi hotové kafe a usedla ke stolu. Sice řekla, že se chce jistě zeptat na ten včerejšek, ale sama od sebe nic vysvětlovat nezačala. Pustila se do jídla, aby se jí aspoń trochu vrátila do tváří barva a nevypadala jak vyblitá albínská rybička.)

(Cassandra opravdu nevypadala zrovna dobře a nejspíš by si i myslel, že je nemocná, kdyby včera nebyl na té párty a neviděl, že je opilá. Vlastně se vůbec nediví tomu, že jí je dnes jistě na umření. Měla toho vypito dost už ze začátku a s pitím neskončila ani poté. Když odjížděli domů, byla v podnapilém stavu a byl jen zázrak, že se udržela sama na nohou a někde nezakopla a tím nespadla na zem. Přijme její nabídku snídaně. Sám by si doma nejspíše namazal jen rohlík a udělal kafe. Kafe pro něj bylo nejdůležitější. Bez něj by asi nemohl fungovat celý den. Vejde dovnitř domu a už od dveří ucítí vůni čerstvých lívanců. Z toho se mu začaly sbíhat sliny. Ani netušil, jaký má hlad, než sem vešel. Je pravda, že díky hodinovému běhu mu dost vyhládlo. Usedne k jídelnímu stolu a pozoruje Ronnieho, který se hned vrhne k misce s vodou a začne ji zběsile chlemtat. Cassandra sice psa neměla, ale vždy tu měla misku s vodou pro Ronnieho, kdyby náhodou. Podívá se na Cassandru a řekne jí pár slov k jejímu dnešnímu stavu. Povytáhne obočí nad jejím složitém vysvětlení. Na to jakou měla kocovinu, jí to docela mlelo pantem.) Chápu. (Kývne hlavou. Pozoruje jí pak, jak připravuje lívance na talíře a ještě je přelije horkým ovocem. Jakmile před něj položí talíř a hrnek s kávou, pousměje se.) Díky. (Vezme si do ruky vidličku a začne pomalu jíst. Musí uznat, že lívance jsou opravdu skvělé. Chvíli jen mlčky jí, než odloží vidličku na talíř a natáhne se pro hrnek s kávou. Napije se z něj a pak upře pohled na Cass. Zhluboka se nadechne, než spustí) Takže.. (Co by měl vůbec říct? Začít se vyptávat na toho chlapa?) Chápu dobře, že žádné problémy se školou nemáš? (Povytáhne tázavě obočí. Cassandra byla chytrá a neumí si představit, že by měla problémy ve škole a stresovala se kvůli ní tolik. Včera jí to uvěřil, ale dnes už by jí na to neskočil. Ne potom, co viděl.)

(Začala jíst a možná i doufala, že se jí na to Steven zrovna u snídaně nezeptá. Popravdě ani neví, jestli se chce zrovna jemu svěřovat. Nezná ho a navíc jí jde po krku. Jo, samozřejmě, ona je teď v těle jeho švagrové, se kterou si jistě dost dobře rozuměl. Ale co mu má asi tak říct? Co si má vymyslet? Nemůže mu říct, že její snoubenec jí vyměnil tělo a ona je na něj naštvaná, tak se pohádali a on mu pak dal do nosu. Musela nějak stále uvažovat nad tím, že ona je teď někdo jiný a že bude muset vymyslet něco reálně. A možná, že ani nebude tak lhát, jen si to trochu přibarví. Tedy hlavně tu část, kdy Kol je tak strašně žárlivý. Bude stavět na tom. Pomalu se jí v hlavě začal rodit příběh, který dramaticky Stevenovi převypráví. No, možná, že ani nebude muset být tak hraně dramatická, protože když bude říkat tohle, tak stejně bude myslet na to, co jí Kol opravdu udělal a jak je z toho nešťastná. Jedla lívance a pila k nim kávu. Pes si spokojeně pil z misky. Škoda, takže ta miska byla pro něj a ona opravdu žádného psa neměla. Bylo jí to divné, když tady v baráku nemohla žádného najít. Teď už ví, že je to pro něj, protože ten pes k ní asi chodil na návštěvu častěji. Ale jí to nevadilo. Aspoň se bude mít s kým mazlit. Její kocour, pan Mikaelson už zase brázdil ulice New Orleans. Když s ním nebyla ona, asi si řekl, že je čas se zase vydat na cesty. A pak Steven začal. Problémy ve škole? No tak ty ona zaručeně má, protože absolutně neví, jak to teď bude dělat, ale jí je jasné, jak to myslel. Ta včerejší roztěkanost. Vymyslela si historku se školou, aby zahnala podezření kvůli svému chování, ale pak ji viděl hádat se s Kolem. Takže teď bylo jasné, co si bude myslet spíš. Odložila vidličku, vydechla a podívala se na něj.) Ne, nejsou to problémy se školou, co mě trápí. (Přiznala tedy a podložila si hlavu dlaní.) Ten chlap, cos ho včera praštil byl můj expřítel. I když to není ještě tak dlouho, co byl mým přítelem. Ale ukončila jsem to s ním kvůli jeho chorobné žárlivosti. Nemohla jsem se bavit s žádným klukem, spolužákem, kamarádem, aniž by mě podezíral, že je za tím něco víc. Prostě si asi myslel, že ho podvádím na každém rohu a... já už tak dál nemohla. Nevěděla jsem, že bude na té párty, kdybych to věděla, asi bych tam nešla. Ale bylo to to samé. Nějaký muž se se mnou dal do řeči na baru a on to viděl a ztropil scénu. Dal tomu chlápkovi ránu pěstí a pak mě odtáhl pryč. No a pak už jsi to viděl. (Pokrčila rameny. Jo, téhle historce by uvěřit mohl, protože je v tom semínko pravdy. Kol byl chorobně žárlivý a dělal kvůli tomu scény, ale včera to bylo taky o výměně těl.)

(Začne hned jíst, když mu Cassandra položí talíř na stůl. Lívance byli výborné a má pocit, že tahle porce mu nebude stačit, ale nebude jí říkat od další, když má takovou kocovinu. Stejně by pak byl akorát přejezený a nejspíš by nikam nedošel. Přemýšlel mezitím, jak se jí na to všechno zeptat. Nemůže na ni přeci hned vyštěknout, kdo byl sakra ten chlap a proč se s ním hádala. Nechá jí v klidu něco sníst a sebe také. Odloží vidličku na talířek a upije ze své kávy. Zhluboka se nadechne a spustí. Po tom incidentu mu došlo, že její roztěkanost a podivnost nepochází určitě z problémů ze školy, ale od ničeho naprosto jiného. Kvůli někomu naprosto jinému. Samozřejmě je zvědavý, kdo byl ten chlap, ale na to se jí hned nezeptá. Nechá jí samotnou, aby mu řekla, co chce a popřípadě jí pak položí další otázku. Jak mu Cassandra po chvíli potvrdí, nebyli to problémy se školou. Jenže proč mu lhala a neřekla mu hned, oč jde? Neměli přeci ve zvyku si lhát, alespoň si to myslel. I když on jí taky rozhodně neřekl, co se dozvěděl a že po New Orleans a vlastně po celém světě pobíhají nadpřirozené osoby. Ale to bylo něco jiného. Uchopí vidličku a vloží si do úst další sousto, ale tím co řekne dál, ho naprosto odzbrojí a on málem vyprskne lívance přímo zpátky do talíře. Její expřítel? Ona měla přítele a on o tom nevěděl? Jak tohle bylo vůbec možné? Bydleli vedle sebe. Chodil k ní na návštěvy snad každý den a opačně. Nikdy neviděl v jejím domě toho chlapa ze včera. Rozžvýká pořádně sousto v ústech a polkne ho. Zapije to pak kávou a dál jí pozorně poslouchá. Fajn, její důvody naprosto chápal. Chorobně žárlivý přítel je opravdu veliký problém a nediví se, že ho pustila k vodě. On by na jejím místě udělal to samé. Chápal i tu její roztěkanost díky tomu. Jenže prostě nedokázal pochopit jednu věc. Proč mu o tom neřekla už dříve? Jistě, byla to její osobní věc, ale přeci jenom si byli velmi blízcí. Znali se skoro třináct let a stáli při sobě v nejtěžších chvílích. Očekával by, že s tímhle problémem se mu svěří. Opět odloží vidličku a prohrábne si rukou vlasy.) Takže tvé chování bylo ovlivněno tím tvým expřítelem. Chápu, že takový vztah rozhodně není jednoduchý a dokáže si vybrat svou cenu. Proto se ani nedivím, že jsi byla včera tak roztěkaná a nejspíš právě kvůli tomu jsi vypila nadmíru alkoholu, ale... (Na chvíli se odmlčí a uhne pohledem.) Proč jsi mi něco neřekla už dřív? (Obrátí se obličejem zpátky k ní a ve tváři má nechápavý výraz.)

(Nějak ze sebe vychrlila všechno, co chtěla. Věřila, že extrémně žárlivý přítel, se kterým se kvůli tomu rozešla, prostě zabere. A taky zabral. Nebyla zas tak daleko od pravdy, když tu historku říkala. Kol byl opravdu extrémně žárlivý a opravdu žárlil snad na každého chlapa, na kterého se podívala. Ale neměl pro to sebemenší důvody. Jenomže to ona mu prostě nevysvětlí. Podle Kola byla jeho, a tak na ni prostě neměl nárok nikdo jiný. Dokonce ani, když to spolu skončili, se zdálo, že Kol se prostě nehodlá smířit s tím, že by kdy mohla být s někým jiným. Když si jen vzpomene, co dělal, když ona byla s Jacksonem, tak jí přejede mráz po zádech. Ne, v tomhle životě se asi Kola Mikaelsona jen tak nezbaví.) Ano, chovala jsem se roztěkaně, protože je to čerstvé a ani pro jednoho z nás to nebylo lehké. A tak nějak, i když jsem doufala, že se tam neobjeví, jsem stejně těkala pohledem všude možně, jestli ho tam náhodou nezahlédnu, abych se mu mohla velkým obloukem vyhýbat. Jenomže jsem to neuhlídala a on pak ztropil scénu kvůli chlápkovi, který se mě sice pokoušel balit, ale já to brala s rezervou. Spíš jsem se v duchu smála tomu, jak lacině mě balil. Ale bavila jsem se. Jenomže pak zas přišel on a bylo po zábavě. (Vydechla a vzpomínala na to, jak Kol dal Lorentovi přes hubu a pak ji donutil s ním jít na druhou stranu místnosti, aby si s ní promluvil. I když oni ani tak nemluvili. Spíš na sebe křičeli. Pak ale Steven vyslovil tu otázku, proč mu to neřekla už dřív. No, ona ani nemohla, jelikož to v tomhle těle ještě nebyla a Cassandra jistě neměla takovéhle starosti.) Já ti to nechtěla říct, protože poslední dobou vypadáš, že nad něčím pořád přemýšlíš, že tě taky něco žere a já jsem ti k tomu ještě nechtěla přidávat. (Samozřejmě tím myslí to, že on už ví o nadpřirozenu. Využila toho, že tuhle informaci zná, aby nějak ospravedlnila důvod, proč mu to neřekla dříve.) To jsou jen takové ty typické holčičí problémy s kluky. I když pravda je, že i když jsem to skončila, protože jsem myslela, že se asi udusím, tak ho miluju. To je na tom asi ten největší problém. (Přejede si jazykem po patře a pak se napije kafe. Rozhodně nečekala, že by se tady Stevenovi takhle svěřovala, na to měla Cami. Ale taky věděla, že Steven s Cassandrou si prostě v tomhle věřili a že kdyby ona měla nějaký podobný problém, jistě by mu to řekla.)

(Překvapí ho informace o tom, že Cassandra měla žárlivého přítele a teprve nedávno to ukončila. Její expřítel byl ten muž ze včera a jen díky němu byla tak rozhozená a podivně se chovala. Díky němu se nejspíš tak opila. Navíc se s ním pak hádala, než do toho vstoupil on. Všechno to moc dobře chápal. I když se ten její expřítel choval jako největší debil díky jeho žárlivosti, tak rozchod s ním určitě nebyl jednoduchý a bylo to prostě těžké. Rozchody bývají těžké. Nedokáže pochopit ale jednu věc, proč mu to neřekla? Mohli si o tom v klidu promluvit. On by jí rád vyslechnul. Zavrtí hlavou po jejích slovech.) Takže ses s ním rozešla, ale on tě stále bere jako svou? Nechce, aby ses bavila s jakýmkoliv mužem. A ještě se kvůli němu ohlížíš přes rameno, protože máš strach? (Povytáhne tázavě obočí. Měla strach? Nebo ho prostě jen nechtěla vidět, aby to neotevřelo staré rány? Podle jeho úsudku nebyl ten muž vůbec zdravý. Nejspíš ani nepochopil, že mezi těma dvouma je konec a dál ztěžuje Cassandře život. A tohle se Stevenovi vůbec nelíbilo. Vysloví pro něj snad tu nejdůležitější otázku. Vydechne ztěžka. Jistě, žralo ho něco. Žralo ho to, že každý z policie je zkorumpovaný parchant a zametou všechny případy, kde figurují nadpřirozené osoby pod stůl. Toho dokázalo naštvat snad nejvíc. Pro něj byl vrah jako vrah.) Mám sice nějaké problémy v práci, ale to neznamená, že bych tě nevyslechl. Víš, že jsem tu vždycky pro tebe a taky budu, nehledě na to, co se právě děje v mém životě. Jsme rodina a rodina si pomáhá. (Podívá se jí do očí s vážným výrazem v obličeji.) Nejsou to jen nějaké holčičí problémy, když jsi kvůli tak nesvá a jistě tě celá ta situace s expřítelem trápí. Pokud ho miluješ, tak existují jen dvě možnosti. Uvědomit si, zda ti za ty problémy stojí a vrátit se k němu nebo to nechat tak jak to je teď a pokusit se na něj zapomenout, i když to bude těžké a bude to chtít nějaký čas. Máš ještě celý život před sebou a jsem si jistý, že by tě chtěl každý druhý muž. (Pousměje se na ní. Nemůže jí říkat, co má dělat a co ne. Ona sama si musí uvědomit, co doopravdy chce. Buď jít v životě dál nebo se vrátit k bývalému, překousnout tu žárlivost nebo se pokusit ho aspoň trochu změnit. Pokud jí miluje i on, měl by mít aspoň malou snahu, o to se změnit.)

(Nevěděla, jestli bylo vůbec reálné, aby ta Cassandra měla přítele, aniž by o tom Steven věděl, ale tak nějak se zatím nevyptával, že by se mu nemělo zdát, že ona by mohla mít přítele. Však přeci nemusel vědět o všem. Něco před ním jistě mohla uchovávat v tajnosti. Třeba to, že je čarodějka, tak proč by nemohla utajit i nějakého toho přítele? Co ale bude velký oříšek, to bude to, až -tedy doufá- bude mít znovu svoje tělo a jistě to nebude moci nechat jen tak. Bude to muset vysvětlit. Minimálně té čarodějce určitě. A bude už na ní, jestli to řekne i Stevenovi nebo ne. Ale pokud spolu mají takový vztah, tak mu to určitě řekne. A potom ji Steven Carter bude nenávidět ještě víc a bude se ji snažit dostat o to víc. Ale tohle je až budoucnost, kterou teď řešit nebude, protože Kol jí stejně tělo vrátit nechce.) Tak nějak by se to dalo říct. Asi se s tím nehodlá jen tak smířit, nebo se rozhodl, že když mě nemůže mít on, nebude mě mít nikdo jiný. Já... (promne si spánky a vydechne.) Nevím, nevím, co se mu hodní hlavou. Prostě mě opravdu bere za svou, ano. Nemyslím si, že by měl respektovat to, kdybych se chtěla hnout dál. A jestli ano, tak nikdy ne úplně. (Samozřejmě, že se chce Steven dopátrat toho, proč mu to neřekla dřív. Pravda je, že teď mluví čistě jen a jen za sebe, za Genevieve, Tohle žádná Cassandra nezažila. Ale Steven byl svědkem něčeho, z čeho by se jen tak nevymotala, takže do života Cass musela promítnout něco ze života jejího. Nemůže žít naplno ani ten Cassanřin, ani svůj život a není za to ráda, ale musí se s tím poprat.) Ty ses mi nesvěřil s tvými problémy v práci a já s tímhle, takže jsme si kvit. Tedy až do teď, protože jsi se už tedy dozvěděl o tom, co mě trápí. Takže, co kdybys mi ty teď řekl, co že to trápí tebe? Když jsme ta rodina a tak si vzájemně pomáháme? (Podívala se na něj tázavě.) Ty víš, že stejně jako ty jsi tu pro mě, tak jsem tu já pro tebe. (Snažila se zase tak nějak vtělit do role Cassandry a říct Stevenovi to, co by mu ona nejspíš řekla.) Jo, já to nějak vyřeším. Vážně neměj starosti. Tak jako tak si myslím, že tu pauzu potřebuju, i kdybych se k němu měla nakonec vrátit. (Uzavře tu debatu o tom, co by měla nebo neměla dělat. Samozřejmě Steven jí neřekl, co musí udělat. On jí jen pověděl, jaké má možnosti. Samozřejmě, že rozhodnout se musí sama.) Každý druhý? Já myslela, že úplně každý. (Zatváří se naoko nafoukle, že ji Steven teď urazil.)

Víš, že pokud takhle dál bude pokračovat ten tvůj expřítel mohl by vážně ublížit někomu? Včera napadl toho muže, protože se s tebou bavil a očividně tě balil. Kdo to bude příště? A skončí to jen u jedné rány? Mohl by klidně ublížit i tobě, i kdyby to bylo omylem. Měl by si uvědomit jednu věc a to, že tě nevlastní a vlastnit nikdy nebude. Vztahy přeci nejsou o vlastnictví, ale o důvěře. (Je si sice vědom toho, že ti dva už spolu nejsou, ale žárlil přeci už před tím. A pokud žárlil takhle vždycky, když se kolem ní jen nachomýtl nějaký muž, tak o čem to vypovídá? Že jí nevěří. A vztah bez důvěry nemá absolutní šanci přežít. On sice sám nic takového nezažil. Dalo by se říct, že měl jen jeden vážný vztah a to s Lenou. Před ní sice chodil s pár holkama, ale to byl mladý puberťák, který ani pořádně nevěděl, co je láska a co znamená vztah. Takže se svými vztahy to porovnávat opravdu nemohl. On nebyl žárlivý a Lena také ne. Sice se za ní otáčeli v jednom kuse chlapi, ale ona jim nevěnovala jediný pohled. Vzájemně si věřili a se vším se svěřovali. Neměli před sebou tajemství, alespoň to si vždycky myslel. Kdyby zjistil, jaké tajemství před ním Lena uchovávala, asi by rychle změnil názor. Chce vědět, proč mu Cassandra už před tím o něčem neřekla a tak se jí na to zeptá. Ona to hned vysvětlí tím, že on má své vlastní starosti a nechtěla ho tím zatěžovat. Jenže to pro něj nebyla výmluva. Vyslechl by jí, i kdyby měl být na smrtelné posteli. Jenže pak ho naprosto odzbrojí. On jí neřekl o svých problémech. Takže teď před sebou vlastně měli oba dva tajemství. Vlastně ne. Jenom on před ní má tajemství, ona už ne.) Neřekl jsem ti to, protože to jsou pracovní záležitosti a má práce by se neměla promítat do mého osobního života, i když oba víme, že v mém případě to stejně takhle nechodí. (Lehce se pousměje, aby odlehčil situaci, ale pak si povzdychne.) Fajn. Kdyby jsi věděla, že tvůj nadřízený má tajemství, které ovlivňuje tvou práci a vlastně životy všech lidí, udělala by jsi s tím něco? Kdyby tvůj nadřízený bral úplatky a kryl vraha, pokoušela by ses to zarazit? Protože to se právě teď děje v mé práci a vlastně se to dělo celou dobu, jen já jsem byl tak naivní a myslel si, že policie opravdu lidem pomáhá. (Zavrtí hlavou nad svou vlastní naivitou. Byl naprosto slepý a nic z toho neviděl. Některé případy mu opravdu přišli zvláštní a dost podivné, ale nikdy ani na sekundu nepomyslel na to, že by jeho kapitán a všichni policisté včetně jeho parťáka jeli v něčem takovém. A on jediný žil v nevědomosti. Řekli si „Jemu zabil ženu nějaký upír, tak mu to neřekneme.“ To bylo pro ně všechny jednoduché řešení.) Hlavně si to pořádně promysli. (Poradí jí nakonec. Nechce, aby se Cassandra rozhodla špatně a pak toho litovala. Krátce se zasměje jejím posledním slovům. I když tu teď vedli vcelku vážný rozhovor, ona to dokázala skvěle nadlehčit a přinutit ho k úsměvu.) Zas tolik si nevěř prcku.

Samozřejmě, že to vím. I proto jsem ho tam včera pohledem hledala, protože jakmile bych ho našla, tak se zdekuju pryč. Já prostě neměla zájem o problémy. (No, její zájem v ten večer byl naprosto jiný. Chtěla ho zabít. Tedy než se před ní opravdu ukázal. To s ním nechtěla mít nic společného. Zvlášť, když zase ztropil scénu. Kol je opravdu žárlivý, ale v té hádce se nejednalo jen o to. Tam se jednalo o něco vážnějšího. Ale kolikrát už byl na nějakého muže, který se s ní bavil přinejmenším hrubý. Ale fyzicky na ně útočil už taky. Jackson, Lorent. Pamatuje si i, jak jí vyhrožoval, že udělá něco Scottovi. Kol byl Mikaelson. Mikaelsonovi si vždycky berou, co chtějí. A ona mu dovolila, aby si vzal ji. Ale jiným způsobem než svatbou či společným soužitím. Dovolila mu, aby si ji přivlastnil. Aby z ní udělal svůj majetek. A toho se jistě jen tak prostě nezbaví.) Důvěra. Možná, že mi on nevěří, ale já jsem v něm důvěru taky ztratila. (Samozřejmě, že ji v něj nemohla teď mít po tom, co udělal. Zklamal její důvěru, protože ji ani nenapadlo, že by mohl něco takového udělat. Že by byl schopný udělat tohle osobě, která něco takového vyloženě nechtěla a kterou podle jeho slov miloval. Pak se ale dostanou k tomu, jaké problémy má Steven. Ona samozřejmě věděla, o co jde, ale nemohla to dát najevo. Proto se ho tedy zeptala. vysvětlil jí to hezky. Tak, aby tam nevyzněla ani špetka podezření o tom, že by snad měly existovat nějaké nadpřirozené bytosti.) Takže korupce na okrsku. Ne, že bych to chtěla nějak zlehčovat, ale to sis vážně myslel, že všichni poldové jsou poctiví jako ty a neberou úplatky? (Podívá se na něj tázavě.) Dneska je systém celý zkorumpovaný a spíš se musí hledat jehla v kupce sena, co se týče poctivých lidí. I když je pravda, že krýt vraha, to už musí ten člověk mít žaludek dost prohnilý. O co vlastně jde? Můžeš mi to nějak přiblížit? Samozřejmě, že bys s tím asi měl něco dělat, ale jen v případě, pokud budeš mít nezvratné důkazy, protože jinak tě semelou a už si nikdy neškrtneš, Stevene. (Podívala se na něj s apelujícím výrazem. Opravdu by se neměl pouštět do něčeho, co nebude moci průkazně dokázat.) A taky bych být tebou zjistila, jak jde ta korupce daleko. Protože i když budeš mít důkazy, stejně by tě mohli umlčet, pokud je v tom zájem celého města. Ale proč by bylo v zájmu města krát vraha, proboha? (Udiví se sama tomu, co říká. Samozřejmě, že ona moc dobře ví, o co jde. Město chránilo nadpřirozené, ale to ona musí dělat, že neví. Na to, aby si pořádně promyslela, co udělá, jen kývne hlavou a pak se usměje, když ho dokázala svou poznámkou rozveselit. On opravdu není špatný. Jen je fakt strašně naivní. Ale jeho naivita a na druhou stranu horlivost a nasazení udělat správnou věc, by ho mohla stát všechno.) Ty dokážeš srazit sebevědomí.

Jenže ty problémy za tebou přišli i tak viď? (Nejdřív jí její expřítel našel v přítomnosti nějakého muže, tak mu jednu vrazil a pak se ti dva pohádali a on byl svědkem, alespoň kousek jejich hádky. Nevěděl sice o čem se dohadovali, ale jemu stačilo naprosto, jen vidět, co se tam děje, aby zasáhl. Křičel na ní a na jeho švagrovou nebude přeci nějaký floutek křičet, protože to je žárlivý debil. Nechtěl takového muže vidět v její přítomnosti, ale do toho jí kecat nemůže. Ale může aspoň dohlédnout na to, aby jí nějak neublížil. Jenže jak to vlastně udělá, když do teď ho před ním docela dost dobře zatajovala? Přimhouří oči.) Kvůli té jeho žárlivosti nebo se stalo ještě něco jiného? (Podívá se na ní tázavě. Mohlo se stát snad mezi nima ještě něco horšího než tohle, aby v něm ztratila důvěru? Opravdu jen doufá, že jí ten blbeček neublížil nějak. No vlastně jí dost ublížil tou jeho žárlivostí, ale kdyby provedl ještě něco horšího, tak by to Steven nemohl nechat takhle být. I když Cassandře by se asi zrovna nelíbilo, kdyby se jí do toho motal a začal to řešit. Byl to přeci jenom její osobní život a tohle si měla vyřešit sama. Jenže jakmile se jedná o jeho rodinu, neví, kde jsou hranice. Konečně jí pak řekne, co trápí jeho. Neřekne jí nic o nadpřirozenu. Nechce, aby se do toho ještě přimotala ona a mohl by jí někdo ublížit. Kdyby věděl, že je čarodějka, byla by to jednoduší, ale nejspíš by se přes to tak lehce nedostal. Zjistil by, že mu lhala po celou dobu a lhala mu i Lena.) Ne, zas tak naivní nejsem. Jenže tady se nejedná jen o kapitána nebo jednoho poldu. Tady se jedná o celý policejní okrsek ve francouzské čtvrti a nechci ani vědět, jak jsou na tom jiné okrsky. (Samozřejmě neočekával, že by každý polda byl poctivý. Vždycky se najde nějaký, který bere úplatky, ale celý okrsek? To bylo už moc. Poslouchá jí dál a zjistí, že ona ho pochopila trochu jinak. Nechtěl to zarazit tím, že by to šel nahlásit. Chtěl to zarazit tím, že půjde po těch vrazích, i kdyby vrah měl být upírem a on proti němu neměl skoro žádnou šanci. Ale on už měl plán. A pokud mu to vyjde, tak by konečně mohl dostat všechny ty monstra, které tady na potkání vraždí nevinné lidi. Nezajímají ho všechny nadpřirozené osoby, ale jen ti, kteří vraždí.) Právě teď se nám na okrsek jen hrnou případy zvláštních úmrtí a pokaždé to je uzavřené v moc velké rychlosti. Nehoda, sebevražda, vražda z vášně a následná sebevražda, útok divokého zvířete. Jenže já vím, že všechno to je lež. Říkej si, že jsem blázen nebo jen paranoidní, ale tolik nehod a sebevražd se prostě nemohou stát. Navíc všechno to je opravdu podivné. Kdy jsi naposled v New Orleans viděla nějaké divoké zvíře? Leda by nějaká puma utekla ze zoo, ale to se nestalo. (Zavrtí hlavou. Všechno to byli ututlané případy. Má pocit, že ani v těchto případech neproběhla žádná pitva a policejní koroner si prostě jen něco vymyslel a napsal to do zprávy.) Budu opatrný, neboj. (Ujistí ji. On nepůjde za někým vyšším. On si prostě toho vraha najde sám a pak teprve uvidí, co s tím udělá. I když by to vlastně sám dělat nemusel. Už ví přesně, co udělá. Damien. Ten, který působil dojmem, že o tomhle ví něco více. Najde si ho a promluví si s ním. A pokud je jeho intuice správná, tak by měl parťáka do akce.) Některé věci jsou prostě nevysvětlitelné. (Pokrčí rameny. Policie se nejspíš snažila krýt všechny nadpřirozené a tím zatajit jejich existenci před světem, ale neměla snad policie chránit lidi? Tímhle je rozhodně nechránili. Vystavovali je tím ještě většímu nebezpečí. Krátce se zasměje jejím slovům a sám na ně něco řekne.) Nesmím dovolit, abys byla namyšlená.

Jo, tyhle problémy se mi rozhodně nevyhnuly. Ale tak už to prostě chodí. (Pokrčila rameny. Vlastně si ty problémy nechala k sobě přijít. Vyžádala si je, dalo by se říct. I když ta Kolova a její hádka byla primárně o něčem jiném, jednalo se tam i o žárlivost. Nechala to zajít daleko. Tedy vždycky věděla, že Kol takový je, vždycky se kvůli tomu pohádali, ale ona to nechávala celkově být. To neměla. Te´d už to ale bylo jedno. Ona s ním není, i když on ji přesto hlídal, jak kdyby se nemohla už v životě bavit s nějakým jiným mužem.) Je v tom ještě něco víc, ale to si nechám pro sebe, pokud dovolíš. (Samozřejmě tím myslela tu výměnu těla, ale tohle by Stevenovi vysvětlovala těžko. A na druhou stranu věděla, že by asi poznal, kdyby mu zalhala v tom, že nic jiného tam není. Neuměla lhát ani v tomhle těle. Jak sakra dlouho bude moci obelhávat Stevena, než se tohle všechno provalí? Byla nejistá, ale když bude hrát roli, možná by jí to aspoň trochu jít mohlo. Bude muset prostě hrát, že je někdo jiný. Pak ale konečně začnou mluvit taky o něčem jiném. Tedy nemluví o ní a o jejích problémech, za co je ráda. teď se přesídlili na problémy jeho. Podal to opravdu dobře. Tak, aby neznalá osoba vůbec nepojala podezření toho, že je v tom ještě něco víc. Ale ona věděla, že v tom něco víc je. Jde tu o nadpřirozené bytosti a ona je jednou z nich. Vysvětloval jí dál, co se děje a jaké jsou všechny vraždy a případy. Podle toho, co říkal, by normální člověk snad usoudil, že tu řádí sériový vrah, kterého všichni kryjí.) To zní, jako kdyby sis myslel, že tu řádí sériový vrah, kterého ale systém chrání. Těch případů je podle tebe víc. takže si myslíš, že je to jeden pachatel nebo jich je víc? A kdyby jich bylo víc, tak nemyslíš si, že je to opravdu trochu zvláštní? Proč by město mělo krýt tolik vrahů, Stevene. Nějak mi tohle nejde do hlavy. (Zamračila se a zakroutila hlavou. Samozřejmě, že jí to do hlavy šlo, ale nemohla před ním dělat, že se tomu vůbec nediví a že to, co jí tu říká, je vlastně úplně normální, protože normálnímu člověku by z toho rozum stál.) A přímo v New Orleans jsem žádné zvíře neviděla, ale v lesích jsou vlci. (Teď tím ani tak nemyslela vlkodlaky jako opravdu klasické vlky, kteří se tu opravdu taky vyskytovali. Ovšem samozřejmě ne na území, kterému vládl Jackson.) Nějak se mi to celé nelíbí. Nevím, jestli bys do toho měl strkat nos. (Vydechne. Jednak kvůli jeho vlastní bezpečnosti a jednak se jí zdá, že Steven má nějaký plán. Něco, čím by chtěl snad nadpřirozené zastavit, i když je to hodně naivní myšlenka, ale on to v plánu mít může. A kdyby to náhodou opravdu bylo něco, co by mu projít mohlo, tak ne, nechtěla by se stát jeho obětí. Pak už jejich konverzace pokračovala v trochu odlehčenějším duchu.) Fajn, to jsi opravdu hodný. (Uškíbla se a vstala od stolu. Ona už dojedla, takže po sobě sklidila špinavé nádobí)

(Jen nepatrně kývne hlavou na její odpověď ohledně problémů, které se jí stejně nevyhnuli. Bohužel člověk se nemůže vyhnout vždycky všemu, i když by si to opravdu přál. Zeptá se jí, zda v něm ztratila důvěru kvůli jeho žárlivosti nebo v tom hrálo roli ještě něco jiného. Ona mu odpoví, že kvůli něčemu jinému, ale pravý důvod mu nechce říct. No páčit to z ní rozhodně nebude. Je to její osobní život a pokud si tohle chce nechat pro sebe, bude to respektovat.) Dobře. (Kývne hlavou na pochopení. Uchopí do ruky hrnek s kávou a jedním douškem jí dopije. Už byla celkem studená, ale mohl si za to sám. Občas prostě zapomíná na to, že má před sebou kafe, ponoří se do rozhovoru, který vede a pak mu káva vystydne. Je aspoň rád, že mu přiznala, že v tom je něco více, i když mu ten důvod neřekla. Nelhala mu a to oceňoval. Pak se jejich rozhovor stočí k jeho problémům a on má co dělat, aby jí nijak nevyzradil existenci upírů a dalších nadpřirozených. Nechce ji do toho zatahovat. Řekne jí tedy tak nějak obecně, co ho trápí, i když se to nedá plně pochopit. Musela by vědět vše, ale teď na to nebyl vhodný čas. Možná snad později jí o tom řekne více.) Jeden nebo více vrahů. Na tom už nezáleží. Záleží na tom, že všechny ty případy jsou zametené pod stůl, předčasně uzavřené bez jakéhokoliv pátrání. Prostě se to neřeší a vrah dál pobíhá po městě. Lidské životy jsou kvůli tomu v ohrožení a nikdo nic nedělá. Jak to tady bude vypadat za rok nebo za dva? Třeba mají radši peníze, které dostávají než lidské bytosti, které by měli chránit. (Pokrčí rameny. Sice věděl, že tím chrání nadpřirozený svět policie, ale i tak mu to nešlo do hlavy. Pro něj byl vrah jako vrah a nezáleží, zda to byl upír nebo nějaký psychopatický obyčejný člověk.) Jenže vlci neútočí, pokud nejsou v ohrožení a rozhodně neútočí v centru města u dané osoby doma, že? (Ať se ho nikdo nesnaží přesvědčit, že nějaký vlk se oddělil od smečky a vyrazil si na procházku do města, kde zabil prostě nějakého člověka a zas odešel. A nebyli by snad na místě činu vlčí stopy? Podle fotek, které měl u sebe doma z místa činu, na žádném místě nebyli stopy po vlčích tlapách. Na její poznámku už nic neřekne. Nepřála si, aby do toho strkal nos, ale on si prostě nemůže pomoct. Bude to řešit, ať se jí to líbí nebo ne. Jejich konverzace pak probíhá v odlehčeném duchu a on se u toho i pobaveně usmívá. Dojí konečně svou porci lívanců a pomůže Cassandře sklidit ze stolu. Pak se omluví, že už musí jít. Rozloučí se s ní a i s Ronniem odejde k sobě domů.)

(SMS pro Genevieve.)

kód:

Esther tuší, že ve Finnovo únosu máme prsty my dvě. Včera mě na to upozornil Elijah. Dávej na sebe pozor.

(Docela si zvykala na nové prostředí a tak nějak se v Cassandřině domě zabydlela. Už zjistila i vše potřebné ohledně jejího studia a právě teď si potřebovala vytisknout asi tak milion papírů, aby tenhle mozek, který vlastně patří Cassandře, ale přemýšlení a vzpomínky, no prostě obsah mozku, je trochu někoho jiného, připravila na to, že se musí učit. Kdy se naposledy něco učila? Ani si nepamatuje. Tiskárnu sice měla, ale jak zjistila, tak papíru měla pravdu velmi pomálu a ona zrovna potřebovala spíš celý jeden balík. Ale věděla, že jistě Steven by u sebe nějaké mít mohl. Dokonce už si i zvykla, že si občas vzájemně lezou do baráku, když jeden něco potřebuje u toho druhého. Cassandra se Stevenem asi měli jaksi sdílené soukromí, i když přeci jen o sobě asi nevěděli všechno. No, Steven rozhodně nevěděl, že Cass je čarodějka. Vydala se tedy ze svého domu hned do toho vedlejšího. Měla to jen pár krůčků a využila toho. Steven je policajt, ten musí mít papírů dost. Mnohdy pracoval doma. Odemkla si, Steven měl službu, i když věděla, že by nemělo trvat tak dlouho a měl by se vrátit. Zašla až do jeho pracovny a začala hledat nějaké papíry, které by si mohla vzít. V tiskárně jich měl jen pár, takže chtěla najít nějaké balíky. Bylo taky možné, že Steven taky zrovna žádné papíry nemá. Podívala se do zásuvky a pak otevřela skříňku, kde konečně narazila na pořádný balík papírů.) Bingo. (Ulevila si a vytáhla balík.Jak ho ale táhla ven, tak se jí tam na zem vysypala nějaká složka. Začala to sbírat a chtěla to vrátit zpátky, ale pak si všimla toho obsahu. Byla to složka plná teorií a důkazů o smrti jeho ženy. Zrovna se jí před očima naskytla pasáž, která snad na každém řádku hlásala slovo upír.)

(Už několik dní pracoval na pár případech, v kterých měl podezření, že je spáchal někdo z nadpřirozené komunity, ale ne a ne se k něčemu dopátrat. Byl si téměř jistý, že to měl někdo z nich na starosti, ale neměl k tomu žádné důkazy. Respektive neměl důkazy o tom, kdo to spáchal. Pomalu začínal ztrácet naději a více se zaměřil na případy, které jemu a jeho parťákovi přidělil kapitán. Byli to oproti případům, které si vzal na starost sám prkotiny. Loupež obchodu, kdy měli pachatele zadrženého během dvou dnů. Ublížení na zdraví, kde chytili pachatele hned na místě činu. Prostě rutina, na kterou byl zvyklý.
Dneska měl akorát odpolední směnu a celý den seděl jen v kanceláři a vyřizoval si nějaké papírování. Nic velkého se ve francouzské čtvrti nedělo, aspoň nic velkého k čemu by byl on přivolaný. Hodinu před koncem jeho směny už ho to tam opravdu začínalo štvát a tak požádal kapitána, aby mohl odejít dříve domů. Ten mu to povolil a Steven s úlevou odjel domů.
Přijede svým služebním autem k dvojdomku, který sdílí se svou švagrovou Cassandrou. Vystoupí z auta a pomalu zamíří k vchodovým dveřím. Odemkne si dveře a vystoupí do menší předsíně, kde ho začne vítat Ronnie. Odloží si bundu a klíče od domu a podrbe Ronnieho za uchem. V tu chvíli uslyší nějaké zvuky, které se linou z jeho pracovny. Má tušení, že to bude Cassandra, jinak by Ronnie nebyl tak v klidu. Zamíří tam. Zastaví se ve dveřích a podívá se na Cassandru.) Hledáš něco? (Tázavě se na ní podívá a popojde blíže k ní. Až v tuhle chvíli si všimne do čeho se Cassandra dívá a zarazí se. Tohle nikdy neměla vidět. Neměla vědět o tom, že se stále snaží najít vraha Leny a hlavně neměla vědět o tom, že podezřívá upíra. Neměla se hlavně dozvědět o jejich existenci takhle. Netuší, že už Cassandra všechno ví a je čarodějka.)

(Měla pravdu a správný pocit z toho, že Steven se přes to dál prostě nepřenesl. Vedl si dokonce i záznamy. Měl na svém seznamu už i pár podezřelých, ale ty tváře jí nic neříkaly. Buď to nebyli upíři a nebo je prostě neznala. I když ona sama si nemyslela, že by tu ženu zabil někdo, koho znala. Vlastně to ani nemusel být upír z francouzské čtvrti, protože oni se teď nacházeli za řekou. Obě dvě patřili do covenu za řekou a jestli s nimi měl upír nějaké nevyřízené účty, tedy hlavně se sestrou Cassandry, tak musel pocházet odtud. Žádná Francouzská čtvrť. Mohla to rovnou vyloučit. Ale tohle Steven nevěděl. Začetla se do papírů, takže ani nevnímala, že Steven už přišel domů. Uvědomila si to až v momentě, kdy vešel do místnosti a stál nad ní. To už bylo pozdě někam schovávat složky a vzít si jen ty papíry a odejít. Na druhou stranu, stále mu toužila nějak pomoct, ale nevěděla jak, pokud Steven nebude vědět, že ona je čarodějka. neměla k tomu nikdy dřív dobrou příležitost, ale teď se jí naskytla. A byla si jistá, že Cassandra by teď v jejím případě taky nemlčela. Podívala se na Stevena a zachytila jeho pohled.) Šla jsem si pro papíry do tiskárny, ale narazila jsem tu na tohle, když jsem ten balík tahala ze skříňky. (Podívá se zpátky na složku. Vezme papíry ze země a vstane. Složku i s papíry položí na stůl a znovu se podívá na Stevena.) Stevene, myslím, že bychom si měli promluvit. (Nevypadala nějak vykolejená z toho, že ve složkách viděla zmínku o upírech.) Musím ti něco říct. Nevím, jak se ti to bude líbit, ale jestli nebyl nikdy vhodný čas ti to říct, tak teď je. (Cassandra si jistě nebyla jistá, jestli Steven o nadpřirozenu ví, proto mu to říct nechtěla. Genevieve to už naopak věděla, ale neměla motiv v Cassandřině těle to Stevenovi prozradit, až do téhle chvíle.) Netušila jsem, že víš o nadpřirozenu, že podezříváš upíra ze smrti Leny. Kdybych to věděla, možná bych ti to řekla už dřív. Já ti chci pomoct, protože věřím, že když se ten případ vyřeší, tak se konečně posuneš dál. Potřebuješ to. A jako člověk bych ti asi nebyla k ničemu, ale možná bych mohla pomoci jako čarodějka. (Podívala se na něj a na chvíli se odmlčela. Ano, konečně to tedy řekla a Steven ví, kdo je jeho švagrová Cassandra.) Jsem čarodějka, Stevene. (Ujistí ho o tom ještě jednou, jako by si nebyla sama jistá, jestli to Steven pochopil.)

(Zaražený stojí jen kousek od Cassandry. Neví, co by v tuhle chvíli měl dělat. Rychle sebrat ty složky a doufat, že si nestačila přečíst to podstatné? Nebo jít prostě s pravdou ven? Jak asi bude reagovat na všechny ty informace? Nadpřirozeno, vražda jeho manželky a teorie o tom, že jí zavraždil upír. Byla to pořád jenom teorie, protože neměl důkazy, ale moc dobře si pamatoval, jak jeho žena vypadala po útoku. Stopy na jejím krku rozhodně nebyli od žádné zbraně. Nikdo už mu nedokáže vymluvit, že jí nezavraždil upír. Dívá se na Cassandru, když konečně prolomí ticho. Začne mu vysvětlovat, jak na ty složky narazila. Až teď si všimne toho balíku papírů, předtím viděl prostě jen ty složky a nic jiného.) Já vím, měl jsem ti to říct, ale... (Než stačí svou větu dopovědět, Cassandra začne povídat dále. Povytáhne zaraženě obočí. Ona mu musela něco říct? Neměl to být spíš on? To on jí přeci tajil všechno, co se dozvěděl za poslední měsíce. Neřekl jí ani, že pořád hledá vraha Leny. Nechápe teď opravdu nic. Co se mu tady snaží říct? Zhluboka se nadechne a upřeně se jí dívá do očí. Svraští obočí, když jí poslouchá. Po tom všem, co se dozvěděl díky Genevieve, si myslel, že už nemůže zjistit něco většího, ale opak byl pravdou. Zavrtí nesouhlasně hlavou. Nemůže uvěřit tomu, co právě slyšel. Cassandra mu právě řekla, že je čarodějka. Celou dobu mu to tajila a on se o všem musel dozvědět sám. Kdyby mu řekla všechno ona, tak mohl být připravený na Genevieve. Nemusel si připadat jako naprostý blázen.) Jak...jak je to možné? (Vydechne ztěžka a prohrábne si rukou vlasy.) Celé ty roky jsi mi to tajila. Proč jsi mi to neřekla už dříve? (Už nevěděl, čemu má věřit. Bylo tu tolik věcí, které ještě nevěděl. Kolik toho vlastně ještě bylo? Věděla snad Cassandra, kdo je vrah Leny? Lena.) Byla Lena taky čarodějka? (Nevěděl, jak to funguje. Nevěděl, zda se dají schopnosti nějak získat nebo se s nimi člověk narodí. A už vůbec nevěděl, zda se s tím rodí všichni členi rodiny nebo jen jeden z generace.)

(Chtěla Stevenovi všechno říct a vysvětlit mu to. Ona už nemohla dál mlčet. Tohle byla chvíle, kdy by prostě už nemohla dělat hloupou a obávat se nadpřirozena, když ho moc dobře zná a je v něm jako ryba ve vodě. Cassandra by tohle už taky prostě nemohla dál předstírat. I když Cassandra by třeba na ty složky nenarazila. Ale ona ano, takže teď musela s pravdou ven. Steven jí začal vše vysvětlovat první, ale ona ho zarazila. Věděla moc dobře, že jí chce vysvětlit, jak je možné, že podezřívá upíra, když vlastně nemají ani existovat, ale ona ho nepustila dál ke slovu. Místo toho mu řekla, že ona mu potřebuje něco sdělit. Byl jistě zaražený, protože si myslel, že je to on, kdo tu má co vysvětlovat. Místo toho začala mluvit ona a nakonec z toho vylezlo to, že je vlastně čarodějka a mohla by mu pomoci. Věděla, že jako po Genevieve po ní možná stále půjde, ale teď mohla využít toho, že je v jiném těle, aby ona pomohla jemu vyřešit případ, který je pro něj jistě mnohem důležitější než veškeré další nadpřirozeno světa. Kdo, že to vlastně zavraždil jeho ženu? Byl to opravdu upír? Byl to nějaký důmyslný vrah? Budou se muset položit do pátrání a ona si bude muset projít všechno, co Steven k tomu případu má a bude muset víc zjistit o tom, kdo to vlastně Lena byla. U koho by to zjistila lépe než u covenu? Bude to risk, protože ona do něj nepatří. Není Cassandra, ale může se pokusit chovat jako Cassandra a když někdo pojme podezření, prostě se vymluví na to, že Steven všechno zjistit a že se s tím teď potýká.) Jak je to možné? V New Orleans je to vlastně naprosto normální. Ve francouzské čtvrti obzvlášť, ale já nepatřím mezi čarodějky Francouzské čtvrti. Tady v New Oreans je celkově devět covenů. Devět čarodějnických spolků. New Orleans je vlastně město čarodějek, i když upíři si rádi myslí, že město patří jim. Možná tak Francouzská čtvrť, ale to už je taky pasé. Francouzskou čtvrť ale upíři vybudovali. Je jich tam asi nejvíc z celého New Orleans. (Dá mu trochu lekci historie, ale neznamená to, že by byla úplně v pohodě, že to tady probírají. Připadala si trochu zvláštně.) Náš coven má jistá pravidla a není zas tak exhibicionistický, že by o něm musel vědět každý. Já vím, že ty nejsi každý. Jsi rodina. Ale to coven svým způsobem taky. Když jsi o nadpřirozenu nic nevěděl, jistě to pro tebe bylo i lepší. Vždycky je to lepší. (podívala se na něj a kousla se do rtu. Lena. Ano, Lena byla rozhodně taky čarodějka. Něco málo si už zjistila a rodina, ze které Cassandra pochází, byla čistě čarodějnická. Nebylo tedy pochyb o tom, že Lena byla též čarodějkou.) Lena taky byla čarodějka. (Přitaká a pak se odmlčí, protože čeká na jeho další reakci.)

(Chtěl jí vysvětlit vše, co viděla v těch složkách. Vysvětlit jí, jak se pořád dostatečně nepřenesl přes Leny smrt. Jak chtěl chytit jejího vraha. A hlavně jí chtěl vysvětlit jeho teorii o tom, že vrahem byl upír. Už to před ní nemohl dál tajit, když ty složky našla. Nemohl jí říct, že to je jen jeho fantazie a píše knihu. Ona moc dobře ví, že za prvé, nikdy nemohl napsat knihu při jeho pracovním vytížení a za druhé, by nikdy nedal do své knihy Lenu a její vraždu. Takže musel s pravdou ven a to s celou. Začne s běžnou frází, jak jí to chtěl vysvětlit, ale ona mu skočí do řeči a začne vysvětlovat ona. Nejprve to vůbec nechápe. Proč by mu měla něco vysvětlovat ona, když ty složky byli jeho?A jeho výraz to dost jasně dává najevo. Nakonec se od Cass dozví, že je čarodějka a to mu vyrazí naprosto dech. Nechápe, jak něco takového před ním mohla tajit tolik let. Proč mu to neřekla? On sám by nejspíš něco takové nedokázal, tak dlouho tajit. Ale to nemůže vědět jistě. Ale jedno jistě ví. Pár měsíců ví o existenci nadpřirozena a užíralo ho vědomí, že Cassandře nic neřekl a lhal jí, když se ho ptala na jeho problémy. Užíralo jí taky svědomí celou dobu? Nevěřícně na ni civí, když mu začne vysvětlovat rozložení čarodějek a covenů? Co to sakra byl coven? Aha, nějaký podivný spolek. Zavrtí hlavou, když do toho ještě začne tahat upíry a zvedne ruku.) Myslím, že nepotřebuji vědět podrobnosti. (Ne, chtěl vědět jen, proč mu to tajila. Připadal si jako zatracený blbec, který žil polovinu svého života v nevědomí. Musel se o všem dozvědět od nějaké neznámé ženské, která byla ke všemu upírem a chtěla ho zabít, protože se neovládla. Konečně si vyposlechne, proč mu to neřekla.) Takže bylo lepší, abych se o všem dozvěděl od nějaké bláznivky, která mě chtěla zabít? (Nevěřícně povytáhne obočí. Jak to jen pro něj mohlo být lepší? Žít v nevědomosti? Jemu to rozhodně nepomohlo. Měla mu to aspoň říct, když umřela Lena. Copak ona jako čarodějka neměla tušení, že za tím vším byl upír? A pokud ano, proč to neřešila a nic mu neřekla už tehdy, ale až teď? Měl někdo z toho jejich kroužku vůbec nějaké tušení? A pokud tedy jsou jistým způsobem rodina, proč už se dávno nepomstili? Má pocit, že se mu vaří mozek všemi těmi otázkami, ale nemá sílu je vyslovit. Pak se dozví něco, co ho zasáhne snad nejvíce ze všeho. Lena byla také čarodějkou, což už nějak tušil od začátku tohohle vyprávění. Byla to poslední kapka. Zhluboka se nadechne.) Musím pryč. (Naposled se podívá na Cassandru a v jeho obličeji je vidět jasná bolest. Bolest z toho, že mu lhala žena, kterou miloval a druhá nejbližší osoba, kterou měl. Obě dvě mu po celou dobu lhali a jen tak se s tím nedokáže srovnat, i když k tomu podle jejích slov měli značné důvody. Otočí se a rychlým krokem vyjde z místnosti a pak i z domu. Venku se jen na malý moment zastaví, než se rozejde k autu, do kterého následně nastoupí a se skřípěním pneumatik odjede pryč, hodně daleko. Potřebuje si vyčistit hlavu a přemýšlet.)

(Všechno proběhlo tak, jak mělo. Na Plantáž se dostala docela neslyšně. I kdyby tam někdo byl, chovala se opravdu tak, aby nikdo nepojal podezření, že je tam ještě někdo navíc. Zamířila ihned do sklepa a provedla vše, co bylo potřeba, aby se dostala do svého těla a Cassandra ovládla zase to svoje. Samozřejmě, že nějakou chvíli trvalo, než se obě dvě probraly. Bylo opravdu dost složité všechno Cassandře vysvětlit a uvést na pravou míru. Ve sklepě strávily zavřené několik hodin, než jí dokázala říct všechno, co chtěla. Samozřejmě, že Cassandra k tomu taky měla co říct a nebyla zrovna dvakrát nadšená z toho, co se stalo. Vlastně byla rozzuřená, ale když se zmínila Genevieve o Stevenovi, o Leně, o tom, že se přes to nedostal a ona mu chtěla pomoci, protože poznala, že dokud nebude mít jejího vraha, nikdy se přes to nebude moci přenést, trochu se zklidnila. Samozřejmě jí vysvětlila i ona, jaké měla důvody k tomu, aby Stevenovi nikdy neřekla pravdu, aby neprozradila, kdo je, kdo byla Lena. Myslela si, že časem se přes to prostě dostane, že už nebude na Lenu tolik myslet, ale to by asi nemohl zjistit o nadpřirozenu, protože pak mu to všechno naprosto zapadlo. Opravdu dlouho mluvily a dlouho si vysvětlovaly různé věci. Popravdě ona se měla dnes sejít se Stevenem, aby tohle všechno už konečně ukončili, ale jednak na to teď neměla dostatek energie a neměla to správné rozpoložení a jednak jí Cassandra sama vyloženě řekla, že chce se Stevenem do toho jít sama. Nebrala jí to a souhlasila s tím. Požádala ji, až bude po všem, aby Stevenovi všechno řekla. Aby věděl, že v Cassandře byla nějaký čas ona, aby věděl všechno. Když Cassandra souhlasila, vyrazily společně ke Stevenovi. Rozhodně se nedalo říct, že by ona a Cass byly teď nějaké kamarádky. Cass docela dost prskala i po cestě. Ale oběma jim teď šlo o Stevena. Počkala v autě, než Cassandra vyzvedla Stevena a odjela s ním jeho autem pryč. Steven se konečně dočká zadostiučinění. Vrah jeho manželky za to zaplatí. Ale jeho ženu mu to bohužel nevrátí. Jakmile odjeli, tak vystoupila z auta a zamířila ke Stevenově domu. Otevřela si kouzlem a vklouzla dovnitř. Uvítal ji jeho pes, kterého samozřejmě hnedka začala hladit. Došla až do obýváku, kde si sedla. Nejen, že Cass požádala o to, aby mu poté vše řekla, ale taky ji požádala o to, aby mu pověděla, že na něj Genevieve doma čeká a chce si promluvit. Ona tedy vyčkává, až se Steven s Cassandrou vrátí. Ví, že to bude trvat i několik hodin. Pomalu ale jistě se začalo smrákat.)