Alisea´s House

Dům, ve kterém bydlí Alisea. Je zařízený moderně, má bazén, je hodně prosklený, aby se dům lépe proslunil. Nachází se mimo Francouzskou čtvrť.

*Pozvěji večer, kdy už byla spíš noc, se vrátila domů. Byla už docela unavená, a tak se jen převlíkla a ulehla do postele. Ráno ji se vzbudila a hned pocítila divný pocit v žaludku stejně jakokaždé ráno poslední dobou. Kromě toho rána předevčírem, to nastala výjimka a bylo jí dobře. Ale teď opět zvracela do záchoda a když skončila, tak si jenom vyčistial zuby. Nějaké snahy zamaskovat tu bledost a kruhy pod očima vzdala, stejně dnes neplánuje nikam jít. Takže se jen převlékla do kratasů a tílka, které nosila pro doma a vydala se do kuchyně. Udělala si jenom čaj, na jídlo neměla chuť. S čajem se usadila v obýváky a pomocí kouzla odkryla tajnou skrýš a vytáhla odtamtud matčin grimoár. Položila si ho na stolek a začala jím listovat, snažila se najít něco, co by vysvětlovalo to, jak jí poslední dobou je.*

*Pomaly kráča ulicou a obchádza ľudí, ktorí prechádzajú okolo neho. Nemá síce všetko, čo chcel, ale zatiaľ mal aspoň všetko, čo potreboval. Mierne sa pousmial a zahol z uličky na chodník, ktorý viedol do jedného domu. Bol to dom, v ktorom bývala jeho sestra, z ktorej mal byť teraz už človek. Neschvaľoval to, že sa vzdala nesmrteľnosti a je opäť čarodejnica, ktorá by ho mohla zničiť, ak by sa veľmi zaťala. Ale tak trochu to možno aj chápal, aj keď sa vôbec nesnažil. Zastavil sa rovno pred dverami a vystrel ruku k zvončeku, ktorý stlačil. Následne s neutrálnym výrazom prešliapol na nohe a čakal, kým mu príde otvoriť, mohol počuť šuchot z jej domu a bitie jej srdca, aj keď to bolo ponekiaľ zvláštne, keďže predtým na to u nej nebol zvyknutý.*

*Zaslechla zvonek a podívala se směrem ke dveřím, ačkoliv na ně nemohla vidět z obýváku. Otočila se opět k matčině grimoáru a natáhla nad něj jednu ruku. Zamumlala pár čarodějnických slov a grimoár se zneviditelnil. Věděla, že po grimoáru by toužilo hodně čarodějek a proto byla opatrná. Netušila, kdo přišel a tak pro jistotu knihu ukryla. Poté se zvedla a došla ke dveřím, přičemž cestou uvažovala, kdo by to asi mohl být takhle po ránu. Napadal ji Oliver, který se tu občas stavil, ale doufala že ne. Nechtěla, aby ji viděl takhle v neataktivním stavu, pobledlou a s kruhy pod očima. Kdyby tušila, že přijde, tak by se aspon nalíčila a zakryla to.Ale měla štěstí, protože když otevřela dveře, tak spatřila Klause. Přesto ji to překvapilo a svoje překvapení dala mírně najevo zvednutím obočí.* Klausi... Dneska ráno nemáš co na práci a nudíš se?

*Keď mu konečne prišla otvoriť, prešiel ju pohľadom a pokrútil hlavou.* Vyzeráš strašne...*Komentoval jej výzor so suchým pohľadom na tvári a opäť prešliapol na druhú nohu.* Hádam ti ľudstvo veľmi neprospelo...*Prenesie ďalej a stále nemení výraz na tvári, než pomaly vydýchne vzduch z pľúc a pretočí otrávene očami.* Nie som tu kvôli tomu, žeby som sa nudil, drahá sestra. *Povie možno trochu ráznym hlasom.* Prišiel som si pre grimoár. *Ozrejmí jej konečne a nahne hlavu mierne do strany, než spojí pery do úzkej línie.* Možno by si ma mala pozvať dnu, väčšinou je to pri návšteve slušné. *Nemohol ísť dnu, aj keby chcel, teraz bola človek, teda čarodejnica, čo bolo ešte horšie a hádal, že si dom nenechala dostupný pre všetkých potenciálnych návštevníkov, teraz bolo jednoduché ju zabiť, nebola nesmrteľná, a tak musela byť opatrná.*

Takhle vypadá spousta lidí po ránu. Proto si lidi vymysleli make-up, bronzer, tvářenku, korektor, rozjasňovač... Anebo možná můj vzhled zhoršuje tvoje přítomnost. Vysíláš negativní vibrace. *Pokrčila rameny a vyslechla si jeho důvod proč přišel. Protočila nad tím oči, když se dozvěděla, proč přišel.* Návštěvy mě většinou nepřichází okrást o rodinné dědictví. *Poznamenala a ustoupila od dveří.* Pojď dál. Ale budeš se chovat slušně. *Musela využít toho, že aspon ted nad ním měla v něčem trochu výhodu, ačkoliv právě se jí vzdala. Počkala než vešel dovnitř a zavřela dveře. Vydala se pak do obýváku a na něj nečekala.* Ale zklamu tě, protože ten grimoár teď potřebuju.

*Keď mu začne menovať nejaké skrášľovacie prostriedky na tvár, tak len zopne pery pevne k sebe a pokrúti hlavou. Nič také nepotrebovala, keď bola ešte upír a mala v obehu dostatok krvi.* Pravdaže, za tvoj devastačný výzor môžem ako inak ja...*Uškrnie sa sucho, než sa mu pohľad opäť zmení na neutrálny.* Dedičstvo, ktoré som ti tu pred časom nechal. *Pokrčí neurčito plecami a keď ho konečne pozve dnu, tak na nič nečaká a pomaly vstúpi.* Mám určité spôsoby, sestrička. *Posledné slovo povie s poniekiaľ ironickým podtónom v hlase, ale inak by si možno aj zvykol na to, že ju tak volá. Avšak, stále pred ním stal niekto, kto sa jeho aj jeho súrodencov pokúšal pred tisíc rokmi zabiť, niekto koho premenil a niekto, kto sa mu chcel za to pomstiť. Keď vykročila niekam do domu, šiel spokojne za ňou.* Myslím, že si na jeho využívanie mala kopec času...Chcem ho, hneď teraz...*Stojí si za tým, prečo prišiel, pričom dá jasne najavo, že neodíde, kým mu ho nedá.* Ale ak je niečo tak veľmi dôležité, som ochotný tu pár minút počkať. *Akurát proste nemal na práci nič lepšie.*

Ja sa nesťažujem, už som si zvykol, že ma ľudia okolo obviňujú zo všetkého, čo sa im v živote deje. *Pokrčí nezainteresovane plecami a sleduje ju, ako si sadá na gauč. On samozrejme na nič nečaká a tiež si spraví pohodlie na pohovke priamo pred ňou, akoby tu býval pomaly on a nie ona. Keď začne hovoriť o vrátení sa v čase, je nútený opäť len pretočiť očami a pokrútiť hlavou.* Neviem, či sa nemýlim, ale nemyslím si, že by dokonca nejaká čarodejnica, mohla niekedy vôbec cestovať v čase, inak by to naša matka už dávno skúsila, keď ešte žila a chcela sa nás zbaviť. *Komentuje prosto, ne podvihne jedným obočím.* Aké problémy máš presne na mysli? *Niežeby jej už nepomohol dosť, ale proste ho to zaujímalo, ak sa niečo deje s jeho sestrou, tak to chcel jednoducho vedieť. Sledoval jej pohľad ku stolu na miesto pár centimetrov od nej. Na prvý pohľad bol prázdny, ale akonáhle zdvihla ruku, tak sa na ňom začali rysovať tvary knihy, lepšie povedané grimoáru. Spokojne sa pousmial a rozhodol sa, že jej dá pár sekúnd, aby si prešla, čo už načala, keďže videl, že bol otvorený, takže ju najskôr pri niečom vyrušil, niežeby mu to vadilo. Avšak čím sekundy ubiehali, tým bol nedočkavejší, keď k nemu konečne zdvihla pohľad, len nadvihol obočie a prekrížil si ruky na hrudi.* To sú prútiky ešte v móde? *Spýtal sa jej so sarkastickým podtónom v hlase, než znovu pretočil očami, už ani nevedel koľkáty krát dnes vôbec, a pokrútil hlavou.* Nie, drahá sestrička, chcem, aby bol grimoár na bezpečnom mieste a tam, kde ho budem môcť kedykoľvek využiť, keď ho budem potrebovať za pomoci nejakej čarodejnice, myslím, že je to celkom logické. *Pokrčí nad tým plecami.*

*Překvapeně pozvedla obočí, když slyšela jak se jí zeptal na její problémy.* Tebe to vážně zajímá? Velký Původní hybrid se bude zajímat o problémy nějaké čarodějky? *Ušklíbla se nad tím.* Jenom se cítím poslední dobou trochu divně a mám pár malých problémů s mým žaludkem a podobně, ale asi to nic nebude a já jenom přeháním. *Pokrčila rameny a opřela se o opěradlo gauče.* Hůlky se stále používají, ale používají je jeom ty lidi si na čaroděje jen hrajou a vytahujou králíky z klobouku. *Pokrčila rameny.* Grimoár si asi už budeš moct vzít. Nevypadá to, že by v něm bylo něco, co by mohlo vysvětlit můj momentální stav. Ale dobře ho schovej.

*Už ho vážne nebavilo stále prevracať očami a krútiť hlavou, tak len nasadil neutrálny pohľad a s podvihnutým obočím čakal, keď to prestane naťahovať a odpovie mu na otázku.* Toto si riešiť ako upír nemusela, ale určite to má za následok fakt, že si sa po tisíc rokoch stala znovu človekom, čiže si tisíc rokov bola na krvi...Je jasné, žeby tvoj žalúdok a celý organizmus mohol trochu protestovať. *Pokrčí nad tým plecami.* A len mimochodom...Nie si nejaká čarodejnica, či sa nám to už páči alebo nie, si moja sestra. *Povie to tónom, akoby ani nehovoril o sebe, ale o niekom, koho vôbec nepozná.* To bola pre celú moju existenciu veľmi podstatná a dôležitá informácia, ktorú som presne potreboval vedieť, ďakujem. *Prenesie ironicky a kývne k nej hlavou, keď mu odpovie na otázku, ktorá vlastne ani nebola otázka, bol to skôr sarkastický komentár.* Konečne...*Prenesie s ľahkým výdychom, než sa preň nahne, zavrie ho a stiahne ho po stole k sebe.* Ver mi, tak ľahko sa k nemu niekto nedostane. *Ubezpečí ju, než sa začne stavať z pohovky na nohy.* Je tu okrem problémov so žalúdkom ešte niečo? Nepríde mi, žeby si tak vehementne hľadala, ak by to boli len nevoľnosti. *Podvihne jedným obočím, keď už stojí na nohách.*

*Na jeho vysvětlení ohledně jejích žaludečních problémů nepatrně přikývla, neboť s tím souhlasila. Sama si to takhle už dřív vysvětlovala. Na jeho další poznámku trochu pozvedla obočí, protože ji překvapil ten tonem, jakým to řekl. Byli sice nevlastní sourozenci, ale zatím spolu nikdy moc nevycházeli, jen občas měli pár chvilek, které by šli napočítat na prstech jedné ruky, kdy sdíleli jakési porozumění. Následně už ho ale jenom sleduje, jak se chystá k odchodu.* Nejjednodušší by bylo kdyby grimoár byl na místě, kde k němu máme přístup všichni... ale to bychom pravděpodobně museli všichni bydlet v jednom domě, kde by byl grimoár. Nejsem si jistá, jestli by ten dům přítomnost nás všech vydržel... *Zkusila si to trochu představit, jaké by to bylo, kdyby ona a všichni její sourozenci bydleli pod jednou střechou. Předpokládala, že by brzy nastaly nějaké hádky ať už z jakéhokoliv důvodu a ve výsledku by byl dům zničený.* V podstatě o nic nejde. Nějaké nevolnosti, bolesti zad, křeče nohou, divné chutě, omdlévání... Genevieve včera naznačila něco ve smyslu, že moje tělo možná odmítá tu přeměnu, ale o tom pochybuju. Spíš to budou vedlejší učinky toho kouzla.

*Mierne sa uškrnie a krátko kývne hlavou.* Vzhľadom na to, že naši súrodenci sú rozlezení bohviekde...By bolo problém nájsť také miesto. *Pokrčí neurčito plecami.* Ale nemusíš mať strach, ak budeš mať niečo dôležité, stačí ak sa ma prídeš spýtať, či si ho môžeš požičať a ja podľa toho, čo to bude usúdim, či ti vyhoviem alebo nie. *Mierne podvihne kútikmi úst, pričom mu na lícach naskočia jamky a v očiach sa mu odráža spokojnosť. Zdvihne grimoár do rúk a znovu sa na ňu pozrie. Vlastne... V poslednom dome, ktorý sám postavil pre ich rodinu a hlavne pre hybridov jeho sestra hádzala o stenu vázy a ničila mu obrazy, a to ani nehovorí o Elijahovi, ktorý ho po prebudení z rakvy hádzal do dverí a s radosťou mu ničil nábytok. Práve preto sa z plantáže teraz radšej odsťahoval. Stále im bol na blízku, ale nie priveľmi, čo bola občas aj výhoda. Keď mu začne menovať všetky problémy, tak len mierne podvihne obočím a na tvári má zamyslený výraz. Celkom mu to pripomenulo Hayley a všetko okolo tehotenstva. Nebol na to nejaký odborník, vlastne vedel len to, čo za tých tisíc rokov spozoroval alebo ešte keď bol človek, mnohé ženy v ich dedine boli tehotné, niežeby sa o to niekedy zaujímal.* Takže teraz keď si čarodejnica...Hádam máte veľa spoločného. *Prenesie sucho, než ju opäť prejde pohľadom a nahne hlavou mierne do strany.* Ale pochybujem, že ak by to kúzlo bolo urobené správne, tak by to tvoje telo odmietalo, matka by nemala v grimoári nefunkčné kúzla, na to bola až priveľmi opatrná. *Pokrúti rozhodne hlavou, než mierne nastraží uši. Nič nedá za to, aby to skúsil, aj keď si úplne nemyslel, že by za tých pár týždňov stihla jeho sestra otehotnieť a vlastne si nebol ani istý, akoby zareagoval, či sa proste tváriť, že sa ho to netýka, čo vlastne bola ja pravda alebo...Žiadne alebo vlastne ani nebolo. Pomaly sa započúval do ticha, ktoré nastalo, upieral pohľad k jeho sestre a s grimoárom v rukách stál pri pohovke. Začul samozrejme bitie jej srdca, ale to nebolo všetko, ako si myslel. Počul aj omnoho tichší menší buchot, ktorý vychádzal priamo od nej a on si bol istý, že presne toto už niekde počul, u vlastného dieťaťa. Mierne pootvorí ústa a zahryzne si zľahka do jazyka, akoby premýšľal či jej to má povedať alebo si túto...No proste správu má nechať radšej pre seba. Na tvári mal pohľad niečo medzi zmäteným a zarazeným.* Vedľajšie účinky áno, ale rozhodne nie žiadneho kúzla...Teda aspoň dúfam. *Prenesie konečne do ticha.*

Momentálěn to vypadá, že jediní, kdo spolu vydrží, je Elijah a Rebekah. Pokud tam teda společně neumřeli nudou, protože už jsem je nějakou chvíli neviděla. *Pokrčila rameny a pak se zamyslela nad tím, jestli tu nabídku ohledně půjčení grimoáru myslel vážně, nebo to řekl jen tak. Momentálně si nebyla jistá, v jakém stavu je momentálně jejich sourozenecký vztah. Pokrok byl, že už se nehádají.* Nemyslím si ,že bych měla s Genevieve nějak hodně společného. Akorát jsme obě čarodějky, co se motají kolem Původních, každá z jinýho důvodu a myslím, že jsme obě měli ne moc ideální dětství. *Vzpomněla si na jejich včerejší rozhovor v parku. Od té doby se nemohla zbavit pocitu, že když mluvila o nějaké známé, tak ve skutečnosti mluvila o sobě. Ale nehodlala o tom Klausovi vykládat ani se ho na to ptát, když už, tak by se spíš obrátila na Kola. Zauvažovala nad Klausovými dalšími slovy o matčině kouzle.* Kouzlo bylo oproti tomu Původnímu trochu upraveno... ale nemělo by to mít nějaký vliv na učinek. Aspon myslím. *Čekala, že tohle téma je už uzavřené, protože Klaus následně mlčel a zdál se, že už je připraven k odchodu. Jenže nešel a ani nic neříkal, čímž upoutal její pozornost. Zadívala se na něho a pozorovala jeho výraz. Všimla si, jak se na ni díval a jak se následně jeho výraz změnil.* Co se děje? Vedlejší účinky čeho? *Zmatený výraz se objevil i u ní ve tváři, neboť naprosto nechápala, kam tím míří.*

Myslím, že po všetkých tých udalostiach a konečnej smrti Mikaela si užívajú pokoj, teda relevantne kľudné obdobie v tomto meste. *Pokrčí neurčito plecami a keď dodá to o Genevieve, tak len podvihne obočím, pretože si vážne nemyslel, žeby jeho sestre hovorila niečo z jej dectva, vlastne on sám nechápal, prečo to povedala jemu, ale nemohol povedať, žeby mu to vadilo. Skôr mal k tomu neutrálny postoj. Práve teraz si však nebol istý, ako presne má Alisey povedať, že najskôr čaká dieťa a tváriť sa pritom úplne nezainteresovane, dalo sa to vôbec?* Myslím, že je to isté štádium zbližovania medzi dvoma osobami.*Prenesie sucho a ešte raz ju prejde pohľadom, než pomaly vydýchne a pokrúti hlavou.* Čakáš dieťa, Alisea...*Prenesie s vážnym výrazom na tvári.* Aj keď si nie som úplne istý, že je to celkom možné, ale vzhľadom na to, že už nie si upír, tak hádam áno. *Mimochodom by ho vážne zaujímalo, s kým to tak rýchlo stihla...Vlastne nie, vôbec ho to netrápi.*

*Pozvedla obočí, když řekl první větu o vedlejších učinkách sbližování lidí. Nebyla si jistá, jestli tím míří tam, kam si myslí, že míří. Ale její domněnku hned vzápeží potvrdil další větou.* To je nemožné... *Zamumlala.* Na tyhle příznaky je moc brzo... *Zavrtěla hlavou a snažila se najít v tom smysl.* I kdybych byla těhotná, tak bych byla maximálně tak ve třetím týdnu. *Ani si neuvědomila, že tímhle vlastně Klausovi sdělila, že před třemi týdny s někým spala, ale nepředpokládala, že by to Klause nějak extra zajímalo. Hádala, že její milostný život pro něj nebude až tak zajímavý.* Jak jsi to vlastně poz-*Ani nedokončila svoji otázku a už ji došla odpověď. Sama si pak odpověděla.* Slyšel jsi tlukot srdce dítěte... Ale to nemůže být možné. Srdce se vyvíjí až v šestém týdnu. *Za těch tisíc let se o těhotenství hodně naučila, asi si tak snažila vynahradit, že sama děti mít nemohla. Něco věděla také z vlastní zkušenosti ze svého těhotenství, ke kterému jí momentálně zabloudily myšlenky. Vzpomínala jak to bylo tehdy, když v tom ji něco napadlo.* Ledaže... *Podívala se na Klause.* Podej mi prosímtě ještě ten grimoár.

Zjavne nie tak úplne nemožné...*Komentuje to sucho, pričom mierne zvraští čelo. Vidí, že ona sama tomu nemôže uveriť, akoby sa snažila zistiť, ako presne to je možné, ale nič jej nenapadalo.* Možno to má niečo spoločné s tým, že si sa pred pár týždňami premenila z upíra na človeka, tvoje tehotenstvo môže byť zrýchlené alebo niečím ovplyvnené, je tu množstvo teórií. *Mykne plecami a pokrúti hlavou, akoby nad tým tiež premýšľal, ale vlastne by sa mal hneď teraz otočiť a ísť si po svojom. Vôbec to nebola jeho záležitosť, aj keď to je jeho sestra. Keď sa ho šla spýtať, ako to poznal, tak len podvihol neveriacky obočím a čakal, kým jej to dôjde samej, našťastie to netrvalo dlho.* Tak hádam ani to nie je úplne nemožné, som si istý, že moje zmysli ma neklamú a v tebe okrem tvojho srdca bije ešte jedno ďalšie, slabšie, tichšie, ale je tam. *Mykne prosto ramenami, pričom premýšľal, žeby mal najskôr odísť, nechať ju samú, nech nad tým rozmýšľa alebo niečo, keď k nemu zdvihla pohľad, akoby jej práve niečo vzišlo na um. Podvihol spýtavo obočím, než si mierne povzdychol a pretočil očami. Aj tak nemal na práci nič lepšie a vážne ho zaujímalo, k čomu dospela. Pomaly položil grimoár späť na stôl a znovu sa zvalil na pohovku pred ňu.* Ledaže čo? *Spýta sa jej s neurčitým tónom v hlase.*

*Ani se na Klause nepodívala, když se jí zeptal. Rovnou se vrhla e grimoáru a hledala stránku s kouzlem na přeměnu zpět na člověka.* Vydrž chvíli. *Řekla jenom Klausovi a nechala ho čekat. Že se znovu posadil ani nepostřehla, jak byla zaujatá hledáním kouzla. Nakonec ho našla a znovu se do něj začetla. Z toho, jak ho předtím zkoumala, ho už znala prakticky zpaměti, ale chtěla mít jistotu a vidět to černé na zažloutlém pergamenu. Pročítala si kouzlo a když se dostala k té části, kterou hledala, tak nakrčila čelo. PO několika vteřinách, kdy si to dávala dohromady, zvedla hlavu do grimoáru.* Ledaže bych byla těhotná už tisíc let... *Vydechla a dořekla tak svojí předchozí větu. Podívala se pak na Klause.* Napřed mi to nedocházelo, protože to slovo má víc významů a překládala jsem ho jinak, ale v podstatě se tu píše, že tělo se vrátí do předchozího stavu, ve kterém bylo naposled jako člověk. A technicky jsem nikdy nepotratila.

*Povzdychne si a keď ho už nechala čakať, tak netrpezlivo vyčkáva, kým konečne nájde, čo potrebuje a skúsi mu aspoň odpovedať na otázku. Avšak on bol už od prírody netrpezlivý typ, mal rád jasné odpovede, keď sa niečo spýtal alebo rýchle činy, jediná vec, pri ktorej mal trpezlivosť bolo maľovanie, vlastne tým občas ovládal aj svoj hnev a vyrovnanosť. Sledoval ju ako očami behá z riadka na riadok a on len potichu klepal prstami nervózne po svojej nohe. Vážne ho unavovalo, keď niečo chcel vedieť a niekto iný ho naťahoval. Keď konečne zdvihne hlavu z grimoáru, tak nakloní hlavu mierne do strany a nadvihne obočie nad jej výrazom. Počúva ju, keď začne konečne hovoriť, ale to čo hovorí, sa mu nepáči, vlastne to nedokáže vstrebať alebo pochopiť, nemyslí si, že je to možné, vlastne je to asi tak nemožné ako to, že upíri a čarodejnice budú žiť už navždy v miery. Neveriacky nakrčil čelo a prižmúril k nej oči. Zachytil jej pohľad a opätoval jej ho s dávkou pochýb. Nechá ju však, aby mu to vysvetlila, aby mu vysvetlila, prečo si to myslí a ako na to vôbec prišla. Stále však nevidí možnosť, žeby dieťa mohlo tisíc rokov stáť ako zrmznuté v jej tele a po tisíc rokoch sa začať znovu vyvíjať, a to sa už stretol naozaj s kadečím.* Takže mi chceš povedať, že dieťa, ktoré si čakala pred tisíc rokmi, než si sa stala upírom, teraz v tebe ďalej rastie, akoby si nikdy prakticky nezomrela a ono s tebou? *Nadvihne neveriacky obočie, než pokrúti hlavou.* To nie je možné.

Zní to divně, ale to jediné dává smysl. *Přiznala.* Vysvětluje to všechno. A tady u toho kouzla se doslova píše, že jsem se vrátila přesně do stavu v jakém jsem umřela. Jakoby se všechno vrátilo zpět. A všechno na to sedí. Vysvětluje to, proč ranní nevolnosti začali hned další den po tom, co jsem se stala člověkem. To popírá tu tvoji teorii se zrychleným těhotenstvím. Kdyby to bylo opravdu tak rychlé , tak bych stihla už i porodit. A příznaky by odpovídaly takovému třetímu měsíci, ve kterém jsem byla, když jsem umřela.

*Vypočuje si ju, ale stále s tým nie je úplne stotožnený, on však byť ani nemusí. Bola proste tehotná a on nemohol uveriť, žeby sa ich rodina, ktorá bola už dávno zatratená mala začať takto rozrastať. Najskôr sa dozvie, že Hayley čaká jeho dieťa potom, že má nejakú ďalšiu nevlastnú sestru, ktorú pred rokmi premenil a ona sa mu chce pomstiť, vlastne mala byť mŕtva, ako im matka vždy pri zmienke o nej hovorila a teraz je tehotná už aj ona. Bol ako ako nejaký alternatívny vesmír, v ktorom vážne nechcel zotrvávať.* Tak to je hádam dobrá správa...*Mierne podvihne kútikmi úst, akoby sa na ňu usmial.* Nakoniec si dostala späť viac, než si si myslela, že dostaneš. *Pokrčí plecami, aj keď sa mu zdá celá tá vec ako vystrihnutá z nejakej knihy plnej fikcií. Ale zaslúžila si to, ak si dieťa zaslúžil on, tak už naozaj každý, teda až na Mikaela, ale nech odpočíva v pokoji.* Takže hádam už viac nebudem v rodine jediný, kto bude prijímať náhražky na očakávaného potomka.*Uškrnie sa na ňu krivo.*

Velmi dobrá zpráva... *Na její tváři se objevil široký usměv, jak si pomalu začínala uvědomovat, že je to vážně skutečné.* Já budu mít malou holčičku. *Usmála se na Klause. Momentálěn byla v náladě, kdy by se usmála i na svého nejuhlavnějšího nepřítele, kterým teda Klaus ještě nedávno byl.* Kdyby se tu teď objevil ještě můj bývalý manžel, tak mám skoro všechno, co jsem ztratila. *Poznamenala si spíš sama pro sebe a nepřestávala se usmívat. Ruku si položila na břicho, které ji už začínalo trochu růst, ale tomu nepřikládala tolik pozornosti, myslela si, že to spíš trochu přibrala po těch jejích kombinacích, které poslední dobou jedla.* No, aspon si ti malí budou mít s kým hrát.

*Sleduje jej šťastný pohľad a široký úsmev na jej tvári. Vyzerá byť šťastná, nadšená z tej správy. Však nakoniec to bolo presne to, čo chcela, získať späť to čo stratila, možnosť o ktorú tým, že sa stala upírom prišla a dostala to. Jej úsmev síce neopätoval, ale za to sa netváril ani celkom neutrálne. Nebol k tomu chladný. Jej poznámku o manželovi síce počul, ale určite by sa k nej nijako nevyjadroval. Veci okolo Aliseynej minulosti už dávno neboli jeho problémom. Dal jej grimoár, aby napravil, čo urobil a tým to preňho skončilo. Celá kauza. Prejde pohľadom k jej ruke, ktorú si položí na brucho, všetky tieto prejavy mu automaticky pripomenú Hayley, ale to možno preto, že v dlhej dobe to bola vlastne jediná žena okolo neho, ktorá bola tehotná a zhodou okolností práve s ním.* Vlastne by to mohlo byť ešte zaujímavé. *Uznal sucho, než sa pomaly znovu postavil, znovu zavrel grimoár a znovu si ho zobral do rúk.* Hádam, že nateraz ho už nebudeš potrebovať, keď je tvoj problém s nevoľnosťou a inými protestami tela vyjasnený. *Usmeje sa krivo.* Takže by som mal asi ísť a nechať budúcu matku samú, aby ju moja pridlhá prítomnosť náhodou neotrávila, to by sme predsa nechceli...*Prenesie ironicky, než sa na chvíľu odmlčí.* Možno...Ak budeš mať niečo, komplikácie, tak by si mohla dať vedieť Elijahovi, určite ho bude zaujímať, že naša rodina sa rozrastie o ďalšieho člena. *Pokrčí neurčito plecami, než aj s grimoárom v rukách ide k dverám.*

To máš pravdu...Veľmi, veľmi rýchlo. Hlavne, ak žiješ v New Orelans. *Stále mu pretrváva úškrn na tvári, pričom grimoár zovrie pevnejšie a keď sa dostane k dverám, tak ich proste otvorí a prejde von. Pomaly za sebou zavrie, pričom všetky svoje úškrny a spokojnú náladu nechá na mieste a vykročí znovu na chodník už so svojím neutrálnym pohľadom, ktorý mal, keď sem prišiel. Nakoniec tá návšteva ani nebola najhoršia, ako si myslel, že bude, vlastne to ani nebola návšteva, skôr si proste prišiel pre to, čo tu nechal. Ale v prvom rade si vážne nemyslel, žeby sa dnes mohol dozvedieť niečo, čo by ho vážne prekvapilo, ale toto bola vážne rarita medzi prekvapeniami. Ani nie tak to tehotenstvo ako to, že je v podstate tehotná už tisíc rokov. Bola to celé ako postavené na hlavu, ale opäť a poslednýkrát si v duchu zopakuje, že to nie je jeho vec a zmizne niekde v uličkách. Samozrejme, grimoár ukryje, aby ho len tak bez neho niekto nenašiel.*