Alisea´s House

*Všimne si, že Rebekah svou reakcí překvapí. Dnes už toho má za sebou hodně a to, co jí řekl, v tu chvíli tomu věřil. Přejde to mlčením, už se k tomu nevrací. Stojí na místě, tam kde při jejich příchodu vstal ze sedačky. Čeká jakou budou mít jeho slova u Rebekah odezvu. Na Aliseu, jen letmo pohlédne. Její provinilý výraz, znovu přiživí jeho podezření, že mu v něčem neříká pravdu. Nechápe, co se to z jeho rodinou stalo. Jako by byl Klaus jediný, který je držel pohromadě, spolu. Jemu se vše rozpadává pod rukama. Je z toho nešťastný. Rebekah ho svými slovy ubezpečí, že se namáhá zbytečně, něco ji říkat. Z jeho pohledu vyprchají poslední zbytky nadějí, že to v tomhle těžkém období neudělá. Zůstane tam jakási rezignace. Smíření s tím, že ztratil nejenom bratra, ale ztrácí i svou sestru. Nic nebude jako dříve. Změní se mu zcela vše, na co si zvykl, na co spoléhal, s čím počítal jako s jistotou. Na její argumenty nic nepoví. Má na to jiný názor a nechce se opakovat. Sleduje Rebekah, když přejde k němu a posadí se na pohovku. Její ruku stiskne, ale nesedne si. Zůstane stát. Sedne si k ní až v jejich očích zahlédne slzy. Jeho pohled to trochu obměkčí, protož přes to všechno je a bude Rebekah stále jeho sestrou a on ji bude vždy milovat. Zvedne druhou ruku k její tváři a pohladí ji po ni. Setře ji z tváře jednu uniklou slzu. Poslechne si její slova. Chápe, jak se Rebekah cítí. Velmi dobře. Její slova ho zároveň i zraňují. Kvůli Niklause se rozhodla podstoupit tu změnu, bez něj neví, jak žít. Jako by on nebyl nikdo. Jako by bylo jedno, co cítí on. Jak to vnímá. Jeho drží nad vodou po bratrově smrti vědomí, že má s kým a pro koho žít. Nyní, ale sleduje, že to není vzájemné, je to jen jeho představa. Všechny postupně ztrácí. Brzy zůstane opravdu sám. Na chvíli je ponořený do svých myšlenek, úvah, pocitů. Pak se, ale probere a podívá se na Rebekah. V očích má svou vřelost a lásku k ní, ale mísí se to dnes s bolestí a zklamáním z toho, co Rebekah svými slovy před chvílí naznačila.* Vidím, že už si rozhodnutá a já s tím nic nezmůžu, Rebekah. *Poznamená smířeně. Sklopí pohled dolů na její ruku, kterou drží ve své.* Přeji ti hodně štěstí. Ať v tom, co děláš najdeš útěchu a novou sílu do života. *Popřeje ji. Myslí to upřímně, i když je pro něj těžké se s tím vyrovnat. Stiskne krátce její ruku. Nakloní se k ní a vtiskne polibek na čelo. Zavře při tom nachvilku oči. Když se odtáhne, zase je otevře. Krátce na ni ještě pohlédne. Pustí její ruku, vstane a zamíří ke dveřím. Když míjí Aliseu, věnuje ji krátký pohled plný zklamání a výčitek. I od ní to bere v tuhle chvíli jako zradu, že Rebekah vyhoví v jejím přání. Někde uvnitř ví, že je to vůči ní nespravedlivé. Nedokáže se teď, ale opanovat a ovládnout své vnitřní pocity. Pohled proto rychle sklopí a zvedne před sebe. Dojde ke dveřím, cestou si vezmesvůj kabát a dům opustí. Cestou k vrátkům si kabát oblékne a zapne. Vyjde na chodník a po té zamíří někam nazdařbuh. Ví, že tuhle noc opět neusne, takže nemá důvod spěchat domů. Čeká ho další dlouhá noc. S vědomím, že v ní ztratí dalšího ze svých sourozenců.*

kód:

Kouzlo nefungovalo, Rebekah je pořád upírem. Myslím, že to kouzlo prostě na Původní upíry nefunguje.

kód:

Kole, mohl by ses u mě v nejbližší době zastavit? Nejlépe dneska. -A

(Vzkaz zaslaný pomocí kouzla.)

kód:

Druhá strana se rozpadá hodně rychle. Musíš si pospíšit, pokud chceš oživit Klause. - Sophie

Bohužel, auto zůstalo na plantáži, takže zase musel chodit po celém městě pěšky. Taxík se mu shánět nechtěl. Už se stmívalo, ale to mu nevadilo, protože tmu měl rád. Je to přece upír, noční tvor, tak ještě aby mu tma vadila. I když byl Aliseyn dům docela daleko od hotelu, šel svižnějším krokem než normálně - chtěl to mít co nejdříve za sebou, aby se mohl vrátit k Gen. I když jí věřil, nechtěl ji nechávat dlouho samotnou, protože kdo ví, co by se mohlo stát. Dneska jsou lidi všude, na pokoj jí může vlízt nějaká pokojská nebo tak něco, a je po ní. I když se Gen dneska dost vyřádila, jak na tom klukovi, tak na něm, čerstvá krev je prostě čerstvá krev. Za nedlouho už stál před jejím domem a prst měl na zvonku. Snad to uslyší. I kdyby třeba už spala, mohlo by ji to probudit. Od čeho zvonky jsou? Jsou hlasitější než klepání, otravnější než klepání, tak ať ji aspoň probudí, pokud spí.

Stále čeká přede dveřmi a čeká, až mu Alisea otevře. Nemohl se pořádně ani soustředit na její dech či bití srdce, protože přes řev té televize nebylo nic slyšet. Najednou ale její zvuk utichl a on uslyšel něčí kroky, jak míří ke vchodovým dveřím. Tak přeci jenom doma je. "Ahoj, Aliseo," taky ji pozdraví a trošku pozvedne obočí, když vidí, jak vypadá. "Koukám, že jsem nepřišel moc vhod, co? Právě jsem probudil těhulku, snad dnešní večer přežiju," ušklíbne se a nakonec se zasměje. "Snad nejsi tak agresivní jako Hayley. No, s ní jsem teda netrávil moc času, ale ono stačilo to naše malé setkání, když jsem byl uřknutý. Ale už jsem zticha, zase mluvím o zbytečnostech," mávne nad tím rukou a to už ji následuje dovnitř do bytu. "Tak o čem jsi se mnou chtěla mluvit?" řekne, když chodbou míří do obýváku. Když tam došli, Kol si sedl na pohovku. Nečekal na její svolení, proč taky? Stejně by mu řekla, ať se posadí. Kdyby nebyl upír, mohl by se vymlouvat na to, že ho z té cesty k ní bolí nohy. Až teď se začal trošku po bytě rozhlížet a mohl si všimnout, že od minula tu přibylo pár malých serepetiček s vánoční tématikou. "Hezká výzdoba," ušklíbne se a pohledem zase skončí na ní.

"Spánek je náhodou prospěšný pořád! Já ať usnu kdekoliv, tak mě za krkem nebolí. Jedna z mála výhod upírství - netrpíme bolestmi zad, kloubů a svalů. Ani ničím jiným. Když nad tím tak přemýšlím, nikdy mě nic takhle moc nebolelo, ani když jsem byl člověk. Asi mám štěstí. Teda, moment. Krk mě párkrát bolel, když mi ho má milovaná sestřička zlomila. A srdce," položí si ruku dramaticky na hruď, tam, kde se srdce nachází, "to mě bolelo už nespočetkrát, díky našemu vykutálenému bratru." Nemluví o něm ve zlém, ani náhodou. Je mrtvý, nechce o něm mluvit zle, to se nedělá. Většinou se nemluví o nikom zesnulém ve zlém, ale třeba jejich matka nebo otec, to bylo trošku něco jiného. "A já mám superupíří rychlost, tak pozor na mě," začne jí z legrace vyhrožovat taky. Potom se společně odeberou do obýváků a on se posadí na gauč. Na její díky jenom kývne hlavou na znamení, že nemá zač. Když si položila ruce na bříško, musel se pousmát, už z ní byla taky pořádná koule. Ale to jí říkat nebude. Když nad tím tak přemýšlel, Claire asi bude hodně štvát, když bude mít na její adresu takové poznámky, jako má na Aliseu, nebo jako měl na Hayley. Ale na to si bude muset zvykat, holka zlatá. "Vím, kdo se objevil včera," koukne se na ni a přikývne. "Vlastně jdu od Genevieve přímo sem." Potom jenom čeká, co že mu to chtěla připomenout. Znovu se začne rozhlížet kolem sebe a vedle sebe na gauči uvidí takový malý zmuchlaný papírek. Nedá mu to a vezme ho do ruky, protože to vypadalo jako vzkaz zaslaný čarodějkou. Přečte si ho ještě dříve, než mu stačí Alisea něco říct. "Ty se snažíš oživit Klause?" podívá se na ni tázavě, možná i docela překvapeně, protože to nečekal. Oni dva se nikdy neměli moc v lásce, tak proč teď? Proč ho chce oživit?

"Ne, díky, tohle fakt zkoušet nechci. Dovedeš si představit, jak se z něčeho tak krásnýho," začne si pře bundu hladit svoje břicho, "stane něco tak... Velkýho?" podívá se na ni, tedy spíše na její bříško a se zasměje. "A navíc, dětí tady bude víc než dost. Když počítám s tím, že se někdy Hope vrátí, tak už to jsou tři." Hups. Neuvědomil si to, že o Claiřině těhotenství se nemluví. Třeba si toho Alisea nevšimla, že řekl tři. A i kdyby, nějak to zakecá. To on uměl. "To záleží na tom, jak to lámání srdcí myslíš," ušklíbne se a dívá se na ni, "buď myslíš srdce těch dívek, které se do mě bláznivě zamilovaly, a nebo myslíš ta srdce, která skončila v mých rukách a mimo tělo majitele. Dalo by se říct, že ty jsem vlastně taky zlomil. Když nad tím tak přemýšlím, možná srdce některých dívek byla zlomená nadvakrát. Však víš, každý jsme měl někdy trošku temnější období..." ušklíbne se. Možná by o zabíjení neměl mluvit, protože Alisea to neměla ráda. A zvlášť o zabíjení nějakých mladých, bláznivě zamilovaných dívkách. Jo, kdyby to teď mohl vzít zpátky, udělal by to. Jistě si vyslechne kázání. Když si všimla toho, že si ještě pořád nesundal bundu, trošku výmluvně se na ni podíval. "No, asi od tý doby, co v zimě nenosí trička," řekne a bundu si rozepne asi do půlky. Pak si ji ale zase zapne. "Přece ti tady nebudu běhat polonahej, nejsme malé děti ani manželé," ušklíbne se. "Proč je Genevieve nepříjemná část?" podívá se na ni tázavě, tohle chce slyšet. Myslela tím snad to, že je upírka? Tohle mu připomíná, že se chtěl zeptat na vraha Klause. No, možná později. Trošku ho zarazila tím, když se zeptala na ty Vánoce. "...no, pamatuji. Ty už jsi začala něco plánovat?" podívá se na ni tázavě, protože vážně neví, jestli tenhle slib dodrží. Vrátila se Gen, měl i Claire, teď Alisea... Tak s kým má na ty Vánoce být? Když k němu přišla a vzala si od něj papírek, pozorně ji sledoval. Nevěděl, že měla v plánu Klause dostat zpět. "Kdy ses mi o tom hodlala zmínit? A vůbec, ví to někdo jiný, kromě Sophie? Elijah, Beka, kdokoliv?" Sleduje ji jako otec, který právě přistihl dceru při něčem nekalém. Podle něj by jí to Beka okamžitě zatrhla, protože by se bála o její dítě. Stejně tak Elijah.

"Prosím, to ani neříkej. Vypadal bych směšně!" podívá se na ni dotčeně, ale pak se začne smát. "Až teď si začínám vážit toho, že jsem se upírem stal takhle mladej, v tý největší formě a v tý době, kdy po mně všechny holky z vesnice šílely." Co by sakra dělal jako pupkatý, vousatý a plešatý chlapík ve středních letech? Mohl by se snažit o nějakou ženskou jak chtěl, ale bez ovlivnění by si o něj žádná neopřela ani kolo. Natož Genevieve nebo Claire. Vždyť by ho k sobě ani nepustily, vypadal by jako úchyl, co by je zatáhl do nejbližší uličky za účelem malého potěšení. Když řekne jméno Claire, asi vypadá docela překvapeně. "Nevěděl jsem, že to o Claire víš... Ale jo, nechala si to." Chvíli přemýšlel, zda říct 'to' a nebo 'ho'. Ale asi bylo na Claire, jestli chce, aby všichni věděli, jestli to bude kluk nebo holka, tak to říkat nebude. "Já jsem děsnej? Nedovedeš si představit, jak ty holky byly dotěrný. To bylo Kole se, Kole tam, vem si mě, miluju tě. Zabila bys to," ušklíbne se na ni. Čekal teda větší kázání a ne jenom to, že je děsnej. "Ne, že by mi to neslušelo, mně sluší snad všechno," ano, Kolovo sebevědomí se zase projevilo, "ale bylo by mi to asi trošku volnější. A poslední dobou jsem spíš na upnutější věci," ušklíbne se. Čekal, jestli tady bude mít něco chlapského, ale nakonec se ukázalo, že ne. "Nevadí." Stejně to tričko ani nepotřebuje. Zima mu nebyla a v bundě nebylo vidět, že ho nemá, tedy pokud se někdo extrémně nesoustředil, aby na něm našel nějaké nedostatky. "Genevieve má důvody k tomu, aby byla jiná. Ty ses jistě taky nechovala podle svých představ, když ses přeměnila v upíra, Aliseo. Neměla v plánu se vracet, proto nikomu nedala vědět. A vůbec, kdo všechno s tím má problém, kromě tebe?" podívá se na ni tázavě. "A když už jsme u návratu Genevieve, prý ses nějak netvářila, když přivezla vraha našeho bratra?" Chce vědět, proč. Je to důvod k tomu, že mluví o Genevieve dneska tak zvláštně? "Jo, vycházíme spolu dobře a doufám, že budete vycházet dobře i vy dvě spolu.." Tak, a teď jak jí opatrně říct, že neví, jak to na Vánoce bude..? "Myslel jsem si, že počítáš s tím, že přijde i Bex a jiní? Třeba Elijah..?" začne trošku opatrně, asi z toho nebude nadšená. "Já prostě teď nevím, jak to bude. Vrátila se Gen, ale je to teď složitý. Nevím, jak to chce na Vánoce, nevím, jestli bude moct být se svojí dcerou, a od toho se to všechno bude odvíjet. Pokud bude s Kate, já u tebe klidně budu, ale musíš pochopit, že teď tu musím být hlavně pro ni... A pak je tu taky Claire. Ona by asi mohla trávit Vánoce v zátoce u těch svých vlkodlaků, ale je tady možnost, že by je třeba chtěla trávit se mnou... Ještě jsme se o tom moc nebavili. Takže opravdu nevím, Aliseo, a nechci ti tady slibovat hory doly. Při nejhorším přece můžeš jít do Sídla, ne? Tam teď nejsou žádní otravní upíři. Jenom Beka," řekne a mírně se pousměje. "A s Hayley spolu vycházíte, ne?" Moc si teď nevybavoval, jak na tom ty dvě jsou, ale doufal, že dobře. "Chtěla jsi nám o tom říct, až budeš třeba mrtvá, co? Nebo tvoje dítě? Bude to hodně náročný kouzlo, Aliseo."

Na chvíli se zamyslí, když řekne, že možná nešílely po něm, ale po jeho bratrech. "Ne, ne. To ani náhodou. Všechny moc dobře věděly, že jsou Klaus i Elijah bláznivě zamilovaní do místní krásky - Tatiy, takže ne, do nich jistě zamilované nebyly, protože věděly, že nemají šanci. A Finn? Ten dělal všechno podle matky a otce, bez jejich souhlasu by se snad ani do řeči se žádnou nedal." Dobře, to možná přeháněl, ale Finn mu pil krev, tak proč ne? "Takže ve vesnici jsem zbyl z Mikaelsonů jenom já. A vlastně i Henrik, ale ten byl mladší, měl ještě času dost, na nějaké radovánky," ušklíbne se. "Zbožňuju vylučovací metodu. Vždycky se díky ní dobereš výsledku. A o to lepší je, když se ti ten výsledek zamlouvá," ušklíbne se znovu a ukáže prstem 'nenápadně' na sebe. "Aha. Jo, zmínila se mi, že byla součástí toho útoku na sídlo. Nic jí ale nevyčítám, protože i kdyby tam nebyla, stane se úplně to samé. Vlastně bych řekl, že za to může tak trošku Beka..." Ty dvě se pořád kočkovaly, byly jak malé děti. Malé holčičky, které se přetahují o panenku. Claire vzala panenku Becce, ona se s ní začala prát a hádat. Claire nakonec panenku Becce přenechala, ale Beka jako by pořád nějak nesnesla, že si ji Claire vůbec dovolila sebrat. "To jsem samozřejmě mohl, ale nebyla by to taková zábava. A navíc, měl jsem i hlad, to snad chápeš," pokrčí rameny a nevinně se na ni podívá. To, že zabíjel v tak velkém množství se omluvit moc nedalo, ale prostě to tak bylo, a už to nikdo nevrátí. A Kol by to ani vracet nechtěl. Byla to sice černá minulost, ale byla to jeho minulost, a byl s ní smířený. Byl si vědom všeho, co udělal. "Sophie ví, proč se Genevieve chovala tak jak se chovala. A já už to taky vím, ale s tím rozdílem, že ke mně už se chová dobře. A víc než to," ušklíbne se a následně se pousměje. Přemýšlí o tom, že by mohl Sophie říct, jak pokročil s Gen. Sice se na žádné takové spolupráci nedohodli, ale Sophie by mohlo zajímat, že Kol donutil Genevieve zase chovat se normálně, tedy aspoň k němu. Pokud ji naučí sebeovládání (což jistě ano), za chvíli se bude chovat normálně k ní i ke svojí dceři. Doufal, že to bude co nejdřív, protože moc věděl, jak to Gen ničí. Ničí ji to, že se nemůže normálně bavit se svojí dcerou bez toho, aniž by se bála, že jí nějakým způsobem ublíží. "Tys lhala Elijahovi? A v čem, jestli to můžu vědět?" podívá se na ni tázavě. Bylo co říct, aby se Elijah na někoho naštval, takže ho zajímalo, proč je na ni naštvaný. "Myslím si, že nejenom Beka, ale i Hayley by byla ráda za nějaké rozptýlení v podobě někoho, s kým se nevidí každý den. Mně by teda lezlo na nervy být pořád a pořád jenom s Bekou. Chudák Hayley." Ne, že by neměl Beku rád, ale jemu stačilo ji vidět párkrát do týdne, nemusel se s ní vidět každý den. Koneckonců vlastně ani nevěděl, jestli jsou na sebe pořád naštvaní. "S Claire by to asi problém nebyl, ale nevím, jak s Genevieve. Ona by byla asi spíš radši někde sama. Možná úplně sama, takže já budu rád, když spolu budeme na Vánoce. To víš, nový upír, zesílené emoce. Ty to vlastně musíš mít tak nějak podobně, ne? Těhotné ženy většinou bývají náladové, citlivé..." pokrčí rameny a nevinně se usměje. "Jo, a kdyby to náhodou nějakým zázrakem vyšlo s Claire, zapomeňte, že se budete bavit o trablech těhotenství. To fakt ne. Radši bych zmizel někam na vánočního panáka," ušklíbne se. Když se takhle o těch Vánocích bavili, začal přemýšlet o dvou věcech. Tou první byly dárky. Komu má vůbec dárek koupit a na koho se má vykašlat? Co jim koupit? Sakra, s tím bude mít problémy, na tohle nikdy nebyl. Pak tu byla druhá věc... Co kdyby slavil Vánoce v jeden den s Gen i s Claire? Co v jeden den - rovnou ve stejnou dobu. Obě by byly jistě nadšené, že jsou s Kolem, a pro Genevieve by to byla jistá zkouška, zda se dokáže ovládat. To by o tom ale ani jedna z nich nesměla vědět... No uvidí, jak to vymyslí. Tohle rozhodně špatný nápad nebyl. "A to to nemůže udělat Sophie? Vždyť má síly taky dost a rozhodně je ve větším bezpečí než ty, to musíš uznat. Nejsem si jistý, jestli si to chci nechat jen pro sebe, protože nechci, aby ses někdy kolem Vánoc zabila. Ono by stačila i jenom malinká zmínka a Beka by začala vyvádět. Mám? Nemám? Mám vážně dilema." Vážně neví, co s tím. Nechce, aby se jí něco stalo, ale zároveň chce, aby byl Klaus zpátky, hlavně kvůli Hope. Věděl, že o něj se už teď nezajímá, s tím byl smířený. Ale ta holka potřebovala tátu. "Nakonec se Klaus nevrátí a ty se zabiješ. Paráda. Tleskám, výbornej nápad," řekne ironicky a zatleská. Když pak začala mluvit o Klausově vrahovi, pořádně nastražil uši. Chtěl vědět, co za hajzla to byl. Chvilku mu trvalo, než mu došlo, o kom to vůbec mluví. Jistě, mluvila o tom svém amantovi, s kterým čekala před řadou let dceru. Vůbec se mu nelíbilo, co tady teď slyšel. Vypadal rozčileně. Nejen vypadal, on opravdu rozčilený byl, ale ne na Aliseu, na toho Rodericka. Viděl na ní, že jí to opravdu všechno mrzí, vždyť pláče. "Aliseo, tohle bude možná znít hnusně vůči tobě, ale zasloužil si to. Kdyby tě fakt hodně miloval, nevykašlal by se na tebe ani jako na upírku. Byl to čaroděj, snad by se snažil přijít na něco, jak to zvrátit. A to není o tom, že by nemohl být upír s čarodějem. Vždyť se podívej na mě a na Genevieve. Jak dlouho to tak bylo. Určitě věděl o tom, že zase čekáš jeho dítě. I přesto, že to věděl, se k tobě nevrátil. Jsem rád, že Genevieve přivezla jeho hlavu. A když teď slyším, co za šmejda to bylo, je jenom bonus, že ta hlava byla jeho. Ty se hlavně nemáš za co omlouvat, Aliseo. Nemohla jsi vědět, co má v plánu. A pochopím, když mě teď za to, co jsem řekl, vyrazíš, přece jenom jsem o něm nemluvil moc pěkně. A o mrtvých by se mělo mluvit v úctě, ale v jeho případě mi to moc dobře nejde, to snad chápeš," kouká na ni i trošku tázavě, protože čeká na její reakci.

"Přesně tak," přikývne a dívá se na ni. "Vlastně si myslím, že ani kdyby Elijah a Klaus neměli Tatiu, tak se budou ty holky motat kolem mě. Takhle... Já kdybych byl holka v naší vesnici, rozhodně by mě zajímal Kol Mikaelson. Sympatický, pěkný a mladý muž plný charisma... Co víc si přát?" Tohle byla spíše řečnická otázka, neočekával na ni od Alisey odpověď. "Co Rebekah? Snad chápeš, že jsem neměl moc času starat se o ni a o její nápadníky, když se kolem mě všechny motaly... Ale jo, Beka to měla podobně. Byla, tedy je, velmi pěkná, je jasný, že se za ní otáčela hromada chlapů. Ale však víš - dívka, v té době... Rodičům hodně záleželo na tom, aby se provdala, takže ji dost hlídali." Vlastně ani nevěděl, jestli pro ni už měli vybraného nějakého bohatšího ženicha. Pár takových ve vesnici bylo, to ani, ale že by byl nějaký veliký krasavec, to se říct nedalo. "Kdybychom dali Claire kůl z bílého dubu, Rebekah je mrtvá. Tedy pokud by jí dřív nevyrvala srdce z hrudi. Radši ať kolík zůstane v bezpečí u Elijaha. Jsem zvědavý, jestli si tyhle dvě někdy nepůjdou po krku. Nevím, co by se muselo stát, aby tomu tak bylo. Obě dvě jsou tvrdohlavé, ani jedna sama neustoupí." Ano, sice by jim mohl zkusit nějak domluvit, ale pochybuje, že by to mělo nějakou cenu. Možná teď, když je Claire těhotná, by ji mohla nechat Rebekah napokoji. A nebo naopak ne. Závist je hnusná věc a je si jistý, že Beka jí bude to dítě závidět. "Vidíš, jak jsi bystrá," zaculí se na ni, když řekne, že si dovede představit, co bylo to víc. Potom už si vyslechl to, proč lhala Elijahovi. "Stejně se ti za chvíli určitě ozve sám, a když ne, stav se v tom Sídle. Elijah totiž nedokáže být na někoho naštvaný moc dlouho, zvlášť když jde o rodinu. Podle mě už ti odpustil." Myslel si, že ty jeho poznámky na Beky osobu přejde, ale nestalo se tak. Ona se zeptala, co se mezi nimi stalo. Nebyl si jistý, jestli ví o tom, co se tenkrát dělo v Mystic Falls, tak jí to tedy řekne. "Určitě víš, co se povídalo o tom zlém čaroději Silasovi. Všechny matky svoje děti strašily tím, že jim o něm vyprávěly. Prý když se jednoho dne vrátí, nastanou zlé časy, a bla bla. Před mojí smrtí v Mystic Falls se pár upírů honilo za lékem na upírství. Samozřejmě, že mezi nimi byla i naše sestra. Problém byl v tom, že ten lék byl nějak spojený se Silasem, či co. A já se prostě bál, že by se mohl probudit. Chápej, byl velmi mocný čaroděj, jistě by mu nedělalo zabít pár Původních upírů. Mávnul by rukou a byli bychom mrtví, jako obtížní hmyz... Tak jsem Becce možná trošku vyhrožoval s kolíkem z bílého dubu...?" Tuhle větu řekne docela opatrně, jako by s bál, jak na to bude reagovat. "Když jsem zase oživl, Rebekah na to jako by zapomněla, myslel jsem si, že je to mezi náma dobrý, ale chyba. Teď to prostě vyplavalo na povrch a ona mi nevěří, že bych ji nikdy nezabil." To bylo tak všechno, co k tomu měl. "Ještě se můžeš zeptat Beky na její verzi. Ona by ti řekla, že bych ji určitě zabil," pokrčí rameny a už k tomu vážně nic víc neříká. Ať si o tom Alisea myslí co chce, on by prostě Beku nezabil. Jenom nechtěl, aby oživili Silase, tak jí 'trošku' vyhrožoval. "No, to by byly fakt Vánoce k nezaplacení," ušklíbne se po tom, když slyší tu bláznovinu, co ALisea řekla. "To by vážně nešlo. Claire a Gen by se spolui možná nějak snesly, kvůli mně, ale Claire a Rebekah? To ne. Ty by se zabily. A ne, Claire by nemohla kousnout Genevieve, protože ejsli sis nevšimla, nemáme žádnou Klausovu krev, takže by Gen do pár hodin zemřela. A to nechci. Vánoce mají být svátky klidu, ne?" podívá se na ni trošku tázavě. "Vlastně mě napadlo něco, jak bych mohl slavit Vánoce. Bylo by to asi trošku riskantní, ale bylo by to k užitku..." Začne nahlas přemýšlet o těch Vánocích s Genevieve a Claire. To by bylo vážně něco. Byla by docela zábava je sledovat, jak se obě dvě kontrolují, aby se na sebe nevrhly a nezačaly se prát. Jako ne, že by měl něco proti tomu, kdyby se zrovna tyhle dvě prát začaly.. "Máš pravdu, SOphie by ho asi těžko chtěla oživit sama. Ti dva se neměli rádi..." Potom pozvedne tázavě obočí, když se zmíní o tom, že by jí mohl sehnat nějakou ingredienci do kouzla. "Jakou ingredienci? A proč zrovna já?" Poslední dobou mu čím dál tím víc lidí svěřovalo důležité úkoly. To se mu líbilo. Už nebude jako páté kolo u vozu. "Dobře, nebudu ti v tom bránit a ani to nebudu říkat Rebekah a Elijahovi. Ale je ti jasný, že jestli to zjistí, a nevyjde to, budu mít kvůli tobě pořádně zavařeno?" řekne s úsměvem. Doufal, že to vyjde, protože ani o Aliseu nechtěl přijít. Vlastně to byl jediný sourozenec, s kterým dokázal hodně dobře vycházet. "Takže jo, seženu ti, co potřebuješ a budu tam s tebou.. Pochybuju, že by si Sophie něco zkusila, když bych tam byl já," ušklíbne se. "Jsem rád, že si myslíš, že mám pravdu. Když nad tím tak přemýšlím, ani nevím, co byla poslední věc, kterou jsem Klausovi řekl..." Ať přemýšlí, jak přemýšlí, prostě nevěděl. Mluvili spolu naposledy, když mu Klaus říkal, aby nelezl do Zátoky? "Nechápu, jak tě za to mohl nenávidět. Vždyť ty přece nemůžeš, že patříš do téhle rodiny. A vsadím se, že jsou chvíle, kdy bys do ní ani patřit nechtěla," ušklíbne se, protože mohla zapírat jak chtěla, ale tohle byla pravda. I on si to před nějakou dobou říkal, a velmi často. "Ty bys ho zabít evidentně nedokázala, takže jsem rád, že to za tebe udělala Genevieve."

"Možná to nebude k uvěření, ale představ si, že tenkrát jsem měl ego menší. O dost menší. Teda ne, že bych ho teď měl nějak obrovský," ušklíbne se na ni. Samozřejmě, že měl, a on si to moc dobře uvědomoval. Když takhle vzpomínal na ty časy před tím, než se stal upírem, uvědomil si, že nebyl vůbec tak sebevědomý jako teď. To asi přišlo s tím upírismem a s tím, jak ho všechny ženy chtěly. Teď bylo otázkou, jestli mu to prospělo a nebo ne. Kdyby za ty roky nenasbíral tolik sebevědomí, pravděpodobně by se mohl s tím, že získá Genevieve, rozloučit předem. "Já to asi předem vzdávám, protože to nemá cenu. Ale ty to rozhodně můžeš zkusit, nebráním ti v tom. A nebo ještě jinak... Ty to zkusíš rozmluvit Rebecce a já Claire. Co ty na to?" podívá se na ni s pozvednutým obočím. Tohle jediné podle něj stálo za vyzkoušení, protože jakmile by on v přítomnosti Beky začal mluvit o Claire, byl by oheň na střeše. S Claire si o tom promluvit zvládne. Už jak jí vyprávěl o tom, co se stalo v Mystic Falls, viděl na ní, že se jí to vůbec, ale vůbec nelíbí. "Kdybys chtěla, máš pořád ještě svoje kouzla, ne? Ale ty mi nic neuděláš, na to mě máš moc ráda," ušklíbne se a v jeho hlase je slyšet jistota. Vážně si byl jistý, že mu nic pomocí kouzla neudělá. "Taky bys to udělala, kdybys byla já. Vždycky jsem se staral hlavně o svůj život, ale záleželo mi i na rodině. A kdyby Beka dokázala probudit toho Silase, což se později stejně stalo, byla naše rodina v ohrožení," pokrčí rameny. "Proč si myslíš, že tě poslechnu a promluvím si s ní? Mluvil jsem s ní už několikrát a stejně mi nevěřila, tak proč by měla teď?" Ona sice zněla, že o tom nebude diskutovat, ale to mu bylo jedno. On se o tom klidně bavit bude. "Tak to bych ještě musel donutit Claire, aby Genevieve nekousla jen tak, jenom kvůli tomu, že ji vůbec vidí..." Když se pak zeptá, co vymyslel, záhadně se usměje. "No, vlastně to souvisí s tím, o čem jsme se bavili předtím. Přemýšlel jsem, že by nebylo špatné strávit Vánoce s Gen i Claire v jeden den. Ve stejnou dobu. Pro obě by to byl docela zážitek, a hlavně pro obě by to byla docela výzva, aby se ovládaly. A myslím, že by se snažily, kvůli mně. Ale nevím, jestli to vyjde, a jestli se o to vůbec pokusím, tak tě chci poprosit, ani jedné o tom neříkej. Protože pokud to tak budu chtít, nebudou o tom smět vědět. Bude to takové malé a příjemné překvapení. Pro obě." Doufal, že to Alisee nebude vadit, protože kdyby to vyšlo, ona bude muset Vánoce trávit s Bekou a ostatními v Sídle. Potom poslouchá, co od něj potřebuje. "Škoda, že to nemůže být vlkodlak. Hned bych měl jednoho kandidáta," ušklíbne se. Samozřejmě, že měl na mysli Jacksona. "Seženu ho, teda doufám, že ho v místní zoologické mají, protože se mi nechce běhat někde po lese a nahánět vlky. To doufám, že se budeš snažit, a že to vyjde. Kdybych viděl, že se s tebou cokoliv děje, prostě tě při kouzle přeruším," řekne rozhodně. Na to, že mu dá vědět, až bude mít kouzo hotové, jenom přikývne. "Aliseo, musíš vědět, že ty nic napravovat nemusíš, protože za něj nemůžeš. Nezodpovídáš za jeho činy. A myslím si, že pro něj by to tvoje řešení byla ještě dost velká odměna. Sice by žil bez moci, ale byla by pro něj vůbec odměna, že je naživu. A pokud se mu příčilo to, že je tvoje dcera Mikaelsonová, tak by mu určitě nevadilo, kdyby ji neviděl vyrůstat." Kéž by mu tak mohl hlavu urvat sám. Škoda, že nebyl v tu dobu s Genevieve... "Myslím si, že už pomalu půjdu, zdržel jsem se docela dlouho."

"Ale notak, zas tak obrovský určitě není. Chci tím říct, že se jistě najde mnohem víc lidí s ještě větším egem, než mám já. Jen jsi ještě neměla čest nikoho takovýho poznat, proto ti moje ego přijde nepřirozeně veliký," ušklíbne se nad tím, jak jí vlastně dokázal vyvrátit to, že on nemá nějak přehnaně velké ego. "Ale ne, nevybral! Ty víc vycházíš s Rebekou, já zase s Claire. A navíc to pro nás oba bude příjemnější, protože můj rozhovor s Rebekou na tohle téma by fakt nedopadl dobře. Jeden z nás by jistě skončil se zlomeným vazem. Já mám Claire, ty máš Beku, a hotovo." Nad tímhle nebude dál diskutovat. S Bekou o tom prostě mluvit nebude. A navíc bude mít teď cestu ke Claire, ohledně těch Vánoc, takže si s ní rovnou může promluvit o tomhle. Nějak mu nedojde, že Alisea něco za jeho zády (a to doslova) vymýšlí. Přijde mu, že si jenom s prsty prostě hraje, přesně tak, jako to kolikrát dělal on. Najednou ho ale přes hlavu několikrát praští srolovaný časopis a on se instinktivně za hlavu chytne a čeká, až s tím Alisea přestane. Kdyby byl člověk, mohl by naříkat, jak moc to bolí, ale on člověk nebyl. Skoro to necítil, nebolelo to. "Aha, asi jsem se zmýlil. Vypadá to, že mě nemáš ráda tak, jak jsem si myslel," řekne naoko ublíženě a pobaveně zároveň. "Nojo pořád, promluvím si s ní. Někdy. No fajn, slibuju, že si s ní promluvím co nejdřív to půjde, jenom abys mi s tím dala už konečně pokoj." Když řekne, že mu to bude muset vyprávět, co se stane během tooh večera s Gen a Claire, tak přikývne na souhlas. "Tak to abych tam dal rovnou skrytou kameru, protože ten večer bude zajímavý úplně celý. Ale vyprávění ti bude muset stačit, no." Když už nemá co říct ani ke kouzlu, ani k Roderickovi, pomalu se zvedne z gauče. "Tak se zatím měj. Hlavně se mi nezapomeň ozvat kvůli tomu kouzlu. A když se do Vánoc už neuvidíme, tak šťastný a veselý," usměje se na ni a potom odejde z jejího domu.