Rousseaus Bar

(Cítí, jak do ní prostupuje energie, Legba ji slyší. Teď na chvíli nečaruje, protože musí počkat, až jí energie prostoupí celou) Ty vůbec nic nechápeš! (podívá se mu do očí) Smrtí Sophie to bude všechno akorát horší. Na tom hřbitově dala Sophie jasně najevo, že o covenu bude rozhodovat sama, nebudou o něm rozhodovat předci. Dokud za ní coven stojí, předci na ni de facto nemůžou. Coven k ní vzhlíží, podporuje ji jako jedinou, není nikdo jiný, koho by měli podporovat víc. Možná udělala chybu, ale teď se to snažila všechno napravit tím, že se chtěla předkům postavit. A teď? Co brání Monique, co brání Abigail v tom, aby se covenu zmocnily a za pomoci předků tady začal opravdový teror? (rozmáchne ruce) Sophie je klíčovou osobou v mocenském boji. Ona je na naší straně. Pochopila, že předci by měli raději spát, než poroučet. Dokáže změnit ráz covenu, ale ne, když bude mrtvá (řekne mezi zuby) Já už do covenu nepatřím, nemám nad ním žádnou moc. Jestli nechceš, aby ses musel o své dítě bát každý den, protože po něm půjde úplně celičký coven a předci se postarají o to, aby už neselhali, tak až přivedu Sophie zpět, necháš ji žít. (myslí to smrtelně vážně... do toho všeho přijde Kol. Podívá se na něj, teď zrovna nepotřebuje, aby Klause provokoval. Ona se teď musí soustředit na jiné věci.. otočí se zpět k Sophie a začne zaříkávat další kouzlo)

*Brzy poté, jak zmizel od nich Klaus a Kol zjistil, kde je Genevieve, pozval nějakej kluk Rebekah na skleničku. Ona se možná trochu nudila anebo mělo dobrou náladu ze zabití Soophie, protože souhlasila a odebrala se na chvíli od svých sourozenců. Zůstala tam s Kolem na chvíli sama a v klidu si pila svůj džus. Během toho postřehla, jak z kuchyně vyběhla nějaká zrzka. V jednu chvíli si myslela, že to byla Genevieve, ale nebyla si jistá. Po chvíli Kol šel do kuchyně a ona se tam nakonec začala nudit, tak tam šla taky. První, co spatřila, byl Klaus přišpendlený ke zdi.* Páni... na tenhle pohled jsem čekala tisíc let. Nemá někdo foťák, abych ti vyfotila, kdybych ho zase někdy začala nenávidět? *Rozhlédla se po ostatních a ani si neuvědomila, že právě vlastně řekla, že už ho nenenávidí. Místo toho ji zaujal pohled na mrtvou Sophie a genevieve na ní.* To jsi jí ještě furt neoživila? Za tu dobu bych to stihla pětkrát... Což není špatnej nápad, vzhledem k tomu, že s ní mám taky nevyřízený účty. Petkrát oživit, pětkrát zabít. Otázkou v jakym stavu by skončila.

Zabránim im v tom ja a sám...Nebolo by to prvýkrát, čo som zabil nejaké čarodejnice, silnejšie čarodejnice, ktoré mali podporu predkov. *Teraz narážal hlavne na jej brata a Papa Tundeho, ale o tom ona samozrejme nemohla vedieť a vedel, že jej to ani nikdy nebude hovoriť.* Mám ju nechať len tak žiť a veriť, že už nie je proti nám? *Podvihne neveriacky jedno obočie, pričom si oblizne pery s mierne prižmúri oči k Sophienmu telu.* Zruš nado mnou to kúzlo a hneď teraz, Genevieve, nebudem to opakovať znovu. *Na posledné slová dá väčší dôraz, než na zvyšok vety. Na jeho výraze nie je nejako obzvlášť vidno, či sa to rozhodol ešte stále nejako prekaziť, alebo ju nechá nech Sophie oživí, ale rozhodne je vidno, ako strašne by teraz Genevieve rozpáral hrdlo, za to, že naňho používa svoju moc. Akonáhle však začuje hlas svojho brata, potočí k nemu hlavou, ako mu to len kúzlo dovoľuje a zovrie čeľusť pevne k sebe.* Takže teraz ju už necháš, nech si robí všetko, čo chce? Bože, ako len ľutujem tvoju naivnosť, vieš, práve preto si vždy končil v rakve, bol si proste nemožný. *Pokrúti možno trochu pobavene hlavou a znovu sa zameria na Genevieve, vážne by to kúzlo už mohla odstrániť. Už mu len stačilo, aby sa k ním pripojila aj jeho sestra a už mohol prísť rovno aj Elijah s Rebekah.* Drž jazyk za zubami, inak ti ho vytrhnem. *Poznamená k nej rozčúlene.*

(otočila se naštvaně na Aliseu) Možná, že kdyby mě pořád někdo nevyrušoval, tak už bych to měla. (zasyčí) Teprve jsem začala. A dělám to jinak, než bys to asi dělala ty, takže mi do toho přestaň kecat a říkat, jak bys byla lepší. (otočí se zase zpátky, klekne si k Sophie, nanese ji svou krev na čelo a jede prstem až ke špičce nosu. Pak se ještě jednou řízne a nakape svou krev na oblast, kde má Soph srdce. Začne hlasitě přeříkávat formuli. Cítí, jak se energie, kterou nasála, přelívá do Sophie. Za chvíli byla hotová. Sophie by měla začít dýchat. Jakmile se tak stalo, povolila kouzlo nad Klausem a ten spadl na zem... předtím už mu na nic neodpovídala, protože se potřebovala konečně soustředit)

Klausi, já jí přece nebudu zabraňovat v tom, co právě dělá. Nejsem totiž ty, víš? *koukne se na něj a pak už jen sleduje Gen, co to vlastně dělá. Tohle nebyla obyčejná magie, tohle bylo voodoo. Všiml si taky, že přišla Alisea. Aspoň není jediný, kdo si teď z Klause tak trošku utahuje. Ale Alisea by tu neměla být. Sice je to čarodějka, ale přece jenom, teď když je těhotná by se měla zdržovat na místech, kde je trošku větší bezpečí..*

A já ti zrovna chtěla pomoct... Měl by ses k lidem chovat líp. Pak se nediv že končíš na zdi. *Rýpla si do něj, ale stejně zvažovala, že by mu vážně pomohla. Docela ji i v tom utvrdila slova Genevieve, která na ní taky nebyla zrovna příjemná, a to ji ponoukla jít proti ní aspon trochu. Stejně Sophie neměla ráda. Už začínala sbírat potřebnou energii na kouzlo, jenže Genevieve dokončila kouzlo a pustila ho sama, tak už to nebylo potřeba.*

*Vôbec ho nezaujíma, čo hovoria, chce sa len konečne dostať dole zo steny. Vlastne sa už ani nesnaží dostať sa preč vlastnou silou, nechce ňou mrhať.* Možno by si mal byť viac jak ja a nie jak jej pes, ktorý za ňou stále lezie a stále sa jej podriaďuje, pretože, braček, ty jej nikdy nezabraňuješ absolútne v ničom, pokojne by ti teraz mohla povedať, že si chce na tebe skúsiť, či dokáže zabiť pôvodného upíra a ty by si nič nenamietal. *Všetko to hovorí, pretože je priam rozzúrený situáciou a tým, že stále visí na stene, ale videl v tom trochu pravdy. Poznámku svojej sestry už nekomentoval, pretože vážne nemal chuť púšťať sa do ďalších hádok. Len prižmúril oči, zopol pery pevne k sebe a čakal, keď Genevieve konečne zruší svoju moc. Nakoniec konečne skončil na dlážke, pričom sa pomaly zdvihol a oprášil si kolená. Vystrel sa a zahľadel sa na Sophieno telo, vedel, že ju už oživila, inak by ho nenechala ísť, ale nechápal jednu vec, ako si mohla myslieť, že to nechá tak. Premiestnil sa ku stolu, ktorý stál v rohu miestnosti, pričom mu odlomil nohu, pomaly sa začal prevrhovať a veci z neho padalo na zem, jeho to však nezaujímalo. Ešte rýchlejšie prešiel priamo pred kruh vytvorený zo soli a zarazil Genevieve drevo priamo do stredu hrudníka, pričom si dal pozor, aby jej druhý koniec vyšiel cez brucho. Jej pomaly začala kvapkať z úst krv, pričom sa mŕtva zrútila na telo svojej priateľky. To všetko si samozrejme len predstavoval v mysli a práve teraz stál povedľa Alisey a nevraživo sledoval ryšavú čarodejnicu, ktorú v myšlienke zabil.* Je to na tvoju zodpovednosť, berieš si jej život na seba. *Prenesie chladne, pozrie sa ešte po oboch súrodencoch a zvrtne sa na nohe von z kuchyne. Vráti sa k baru, kde sa posadí a objedná si niečo tvrdšie, aj keď sa neplánuje nejako opiť.*

(Když říká Klaus to o tom, jak ji nechá dělat si, co chce, vzpomene si na to, jak ji nechal zdrogovat sedativy, aniž by se jí vůbec o něčem zmínil. Musí se ušklíbnout. Tohle si budou muset ještě vyřídit. Pak se podívá na Klause, který tam dost dlouho stojí a pozoruje ji. Říká si, kolikrát a jak ji teď v myšlenkách asi zabil a jestli to chce udělat i doopravdy. Pak ale jen řekne, že Sophiin život je na její zodpovědnost. No, na její zodpovědnost bylo i to, že opravdu chce pomoci Hayley, a to vyšlo. Tohle vyjde taky. Byla si tím jistá.) Samozřejmě, jak jinak.

(Začne pomalu a klidně dýchat a její hruď při každém nadechnutí nadzvedne. Najednou rychle otevře oči a prudce se zvedne do sedu. Začne prudce a zhluboka oddechovat, ale během chvíle se jí dech zase zklidní. Zamrká a rozhlédne se kolem, kde vlastně je. Nechápe, jak se dostala z baru do kuchyně a co se vlastně stalo. Hlava jí třeští, jako by měla tu největší kocovinu na světě. Chytne se za ní a zavře oči) To jsem zase odpadla? Netušila jsem, že jsem toho tolik vypila. (Pak si, ale konečně vzpomene, co se stalo a tak nějak si domyslí, co se stalo pak. Vzpomene si na její rozhovor s Rebekah a pak jak ucítila její ruce na své hlavě a pak byla už jen tma. Jenže jí nedocházelo, jak to že je živá. Otevře oči a až teď si všimne Genevieve, která klečí vedle ní a kousek od nich Kola a Alisey. Protočí oči) Tady je snad nějaké divadlo, že tu stojíte a zíráte? (Možná tenhle přístup nebyl nejlepší, ale jí je to fuk. Jako jí bylo fuk, že se otočila k Rebekah zády a ona toho využila a zlomila jí vaz. Otočí pohled zase k Genevieve a chvíli se na ní jen dívá, má sakra blbou náladu a nějak si neuvědomuje, že by jí měla být vděčná za to, že jí přivedla opět mezi živé.) Měla si mě nechat mrtvou. Byla by to výhra, jak pro ně, tak pro mě. (Vydechne těžce a prohrábne si vlasy. V očích se jí zračí neskutečná bolest, ale navenek působí spíše naštvaně. Pořád se nedostala přes to, čím se stala, když chtěla zabít nevinné a ještě nenarozené dítě, že ztratila Genevieve a že jí její neteř chtěla zabít. Pomalu se zvedne ze země a ze stolu si vezme flašku ginu, ze které se hned na to pořádně napije. Položí flašku zpět na stůl a se zavřenýma očima se opře o stůl.)

*Krátce se podívala na Kola a Genevieve a napadlo ji, že ti dva si budou mít co říct. Stejně tak mořná i se Sophie a jestli by ještě chvíli byla s ní v místnosti, tak by ji možná zabila taky znovu. Nakonec možná bude nejlepší, když tam ty tři nechá, a tak vyšla z kuchyně. U baru si sedla vedle Klause, nic neřekla a jen si objednala u barmana další džus.*

*na Klausovy řeči už nějak nereaguje, protože ví, že to nemá cenu. Vůbec nechápe, jak si mohl jen na chvilku myslet, že by si spolu mohli v klidu promluvit. Ne, to nejde. Ani moc nepřemýšlel nad tím, co právě Klaus vypustil z pusy, nějak na něj neměl náladu. A stejně to všechno říkal jenom proto, že se ho snažil vytočit, už zase. Když Klaus z kuchyně odejde, usoudí, že by měl taky odejít. Gen a Sophie si toho mají určitě co říct. A když teď odešla i Alisea, nemá tu už co dělat. Přece jim tu nebude překážet. Ještě věnuje jeden pohled Gen a potom odejde zpátky k baru a objedná si rovnou celou flašku bourbonu. Dneska má v plánu se opít.*

(Počká, než všichni odejdou. Ty Sophiiny kecy ji akorát vytáčí. Zvedne se a podívá se na ni.) No, taky tě zdravím a mimochodem vůbec nemáš zač za to, že jsem ti zachránila prdel. (řekne naštvaně) Sakra, prober se už. To už ani neumíš existovat bez flašky alkoholu? Co si myslíš, že tím vyřešíš? Naprosto nic. Máš v plánu se utápět dál, nebo se zatraceně sebereš a ukážeš všem, že je správné, že žiješ? Já jsem totiž kvůli tobě neriskovala jen proto, aby ses mohla uchlastat. (No, takhle si ten začátek rozhovoru rozhodně nepředstavovala, ale budiž, už se stalo.)

*Sedí pri bare a pomaly do seba prevracia obsah pohára, keď zachytí, ako si priňho niekto sadol a ani nemusel obrátiť hlavu do strany, aby vedel, kto to je. Jeho nálada bola pod bodom mrazu, ale nemal dôvod si to teraz vyvršovať na nej.* Takže ma už nenávidíš, ak som to správne pochopil...*Prenesie k nej sucho a s neurčitým pohľadom na tvári do seba obráti ďalší pohár.* O jednu nenávisť k mojej osobe ľahší. *Niežeby to pri tých všetkých ľuďoch, ktorí by ho najradšej videli mŕtveho nejako postrehol, aj keď ona bola jeho sestra, takže to možno bral trochu inak. Na to k baru prišiel aj Kol, o ktorom si skôr myslel, že zostane s Genevieve, ale jemu to mohlo byť prakticky jedno. Ak potrebovala byť so Sophie sama, mala to mať, možno jej mal ešte povedať, aby jej pripomenula, že ak sa niečo, čo i len o nejakú maličkosť proti jemu alebo jeho rodine pokúsi znovu, tak jej hlava skončí nabodnutá na kolík, ktorý bude na ich posvätnej pôde zapichnutý do zeme na výstrahu ostatným, ale nejako mu to predtým nenapadlo.*

*Zarazil se, když Klaus promluvil a slyšela, co řekl nahlas.* Sakra, já to řekla nahlas? *Vyhrkla v první chvíli , neboť si uvědomila, co vlastně před chvílí řekla. Pak už přišel Kol, tak se na něj krátce podívala. Čekala, že ještě chvíli bude s Genevieve, ale to nebyla její věc. Opět se podívala na Klause.* Původně jsem měla čtyři důvody, proč tě nenávidět. Čtyři věci... lidi, o které jsem kvůli tobě přišla. Jedna z nich jsem byla já sama, když jsi mě proměnil v upíra. Dalším člověkem byla moje dcera, o kterou jsem si myslela, že jsem přišla. Ale teď jsem zase čarodějka a ukázalo se, že jsem tisíc let těhotná, takže mám i svojí dceru. Nebo aspoň budu mít za šest nebo sedm měsíců... No a teď když dva důvody zmizeli, tak moje nenávist klesla jenom na nelibost. Když zmizí i ty poslední dva důvody, tak tě dokonce začnu mít i ráda.

*Napriek jeho vôli mu nepatrne cuknú kútiky úst, ale len na malý moment, akoby sa na jej otázke bavil. Pomaly kývne hlavou, že to naozaj počul a inak by sa asi nepýtal a čaká, kým mu odpovie alebo táto otázka zostane radšej premlčaná. Nakoniec sa od Kola otočí znovu k nemu a už vtedy vie, že sa rozhodla pre prvú možnosť. Počúva ju, pričom pri tom, že mala štyri dôvody, len podvihne obočím.* Takže nelibosť. *Uisťuje sa, či dobre počul, než s mierne ohnutou spodnou perou párkrát pokýve hlavou.* Tak za mňa to môže zostať pokojne takto, ak to bude znamenať, že už neunesieš Hayley a nespriahneš sa s nejakým členom našej podarenej rodiny, ktorý si tisíc rokov želá moju smrť, aby ma zabil...Tvoja nelibosť mi úplne stačí. *Pokrčí neurčito plecami. Jeho súrodenci boli väčšinou na niečom podobnom. S Kolom si nikdy veľmi nerozumel, možno trochu ale ešte ako dieťa, vlastne najbližšie mal s Rebekah a s Elijahom, ale už to nebolo to, čo kedysi a vie, že už ani nikdy nebude.*

Ne, Hayley momentálně neplánuju unést. *Zavrtěla hlavou.* Ani nikoho jinýho. Spíš mám v umyslu zajít zítra k doktorovi a nechat si to těhotenství oficiálně potvrdit. A možná i uvidím první ultrazvuk miminka... Bože, to je divná představa. Pořád tomu nemůžu uvěřit. *Konečně dostala svůj džus tak se trochu napila. Nakonec se dostala ze svých uvah o zítřku a podívala se znovu na Klause.* Ale nezapomen že mám furt dvě věci co ti mužu vyčítat. Můžeš za rozpadnutí mého manželství a smrt někoho, kdo byl pro mě něco jako rodič. Nebo k tomu aspoň měla nejblíž.... Myslím, že ta nelibost nikdy nezmizí.

Ani by som ti to neradil. *Prenesie len tak medzi rečou, aj keď vie, žeby to už najskôr nespravila. Teda určite nespravila, teraz si hlavne musela dávať pozor na seba, keď už čaká aj to dieťa.* A skús si predstaviť, ako som sa cítil ja, keď som sa dozvedel, že Hayley čaká moje dieťa. *Uškrnie sa s mierne zdvihne pohár, pričom ho prevráti celý do seba.* No povedzme, že radosť to nebola...*Pokrčí plecami, aj keď už si celkom zvykol na fakt, že bude mať dieťa, vlastne si ani nevedel predstaviť, žeby to bolo inak. Akurát ho každým dňom, ako sa približoval jej termín viac a viac tlačila myšlienka, či by akurát on mal mať nejaké dieťa, či by niečo také mohol vôbec zvládnuť. Marcel bol pravým príkladom toho, akú chybu niekde urobil a nechcel urobiť to isté, aj pri svojom vlastnom dieťati. Proste sa bál, mal strach, aj keď si to ešte nechcel priznať.* Máš pravdu som vinný a ty mi to môžeš vyčítať, ale aby to malo nejaký účinok, tak by ma to najskôr muselo trápiť a drahá sestrička, mňa to teda ale vonkoncom nezaujíma. *Položí pohár na pult, aby mu doliali a zdvihne obranne ruky.* A to je dobre, aspoň nebudeš medzi mojimi súrodencami výnimka. *Keď mu barman doleje, tak rukami znovu siahne po pohári a aj ten vypije na ex. Má však pocit, že mu alkoholu už stačilo, nepotreboval ho, aby sa opil, proste to bol možno len nejaký typ zábavy, ktorá mu vyhovoval.*

(Poslouchá každé Genevieve slovo se zavřenýma očima a až teď je opět otevře a podívá se na ní) Máš pravdu Genevieve, děkuji, že si mi zachránila prdel a přivedla mě zpět mezi živé, abych musela každý den bojovat o svůj život, vyčítat si chyby, které jsem udělala a čelit téhle podělané realitě. Abych každý den přemýšlela nad tím, že mě Klaus chce vidět mrtvou, protože jsem chtěla zabít jeho dítě, že mě chce vidět nejspíš mrtvou Alisea, protože jsem jí využila a ke všemu chtěla zabít její nenarozenou neteř, že mě chce vidět mrtvou a taky mě zabila Rebekah, protože je to pomstychtivá mrcha a že mě chce vidět mrtvou má vlastní neteř, protože jsem neudělala to, co po mě chtěli předci. (Dívá se na ní vážně) A ne vlastně už neumim žít bez flašky alkoholu, protože pak bych musela 24 hodin denně myslet na to, jak pokaždé, když se snažím udělat správnou věc, selžu a v očích druhých vždy udělám chybu a pak za to musím platit. Jediné, co jsem v životě chtěla, bylo být normální a užívat si života, tak jsem to udělala, ale pak jsem si řekla, že chci víc, chtěla jsem být šéfkuchařkou, tak jsem se vrátila sem a stalo se. Ale najednou jsem zjistila, že coven přistoupil ke Sklizni, která se zdála jen jako mýtus a snažila jsem se to zastavit, ale selhala jsem a musela se dívat, jak čarodějky umírají. Snažila jsem se tu chybu napravit tím, že jsem oživila tebe a společně jsme pak Sklizeň dokončili, stala se ze mě Starší a být čarodějkou najednou bylo jednoduché, správné a vlastně bezva. Ale najednou jsi měla být obětována, aby mohla žít jiná dívka a snažila jsem se ti pomoct, ale zase to mělo následky, že mi má neteř přestala důvěřovat a ty jsi zmizela z mého života. Tudíž jsem se upnula na coven a chtěla udělat správnou věc, být vůdce a dokázat předkům, že nejsem slabá. Přistoupila jsem k tomu, že zabiju Klausovo nenarozené dítě a teď mě kvůli tomu chce zabít celá jeho rodina, i když jsem to neudělala a pak jsem se rozhodla udělat správnou opravdu správnou věc, postavit se předkům a nezabít to dítě, ale má vlastní neteř se mě pokusila zabít a pak mě ještě v noci okrade o něco, co ani nebylo moje. A já najednou neměla nic. (Rozhodí rukama a do očí se jí začnou hrnout slzy a jedna slza steče přímo po její tváři a dopadne na zem) Každý den jsem měla noční můry a ten den se pořád opakoval dokola a dokola, tak jsem začala pít a sny mě opustily. Snažila jsem se najít odreagování někde jinde, chtěla jsem začít nový život, dokonce jsem si změnila jméno nebo alespoň příjmení, zrekonstruovala svůj a tvůj byt a nechala je spojit, protože bych byt, ve kterém jsi bydlela ty, nemohla už nikdy nikomu pronajmout. Ale nic z toho nepomohlo a pak jsem se párkrát přistihla, jaké by to bylo tohle vše opustit a prostě umřít, ale pak jsem si vzpomněla na Davinu, které něco dlužím a slíbila jsem jí něco, co chci dodržet a najednou jsem tady, mluvím s Rebekah a zase mi je všechno jedno a nechám se zabít a najednou jsem necítila nic, byla jsem mrtvá. A pak se probudím, jsem zase živá a zase v tomhle zvráceném světě, ze kterého mi je už špatně. (Teď už jí po tváři stéká jedna slza za druhou) Nemám nic, pro co bych mohla žít, z čeho bych se mohla radovat. (Zavrtí hlavou a myslí to vážně. Ano sice má coven, ale k čemu? Aby mohla bojovat proti předkům, Monique a Abigail? Tenhle neustálý boj jí unavuje. Sklopí pohled a zadívá se do země. Těžce vydechne.)

(Pozorně poslouchá každé její slovo. Nepřerušuje ji, protože se jí to v tuhle chvíli nezdálo vhodné. Nechá ji vypovědět vše, co má teď zrovna na srdci. Ví, že to Sophie nemá teď lehké, ale v podstatě to tady nemá lehké nikdo, kdo je nějakým způsobem zapletený do problémů v New Orleans. Ví, že chtěla, aby ji předci respektovali, chtěla to udělat. Ano, chtěla zabít to dítě, ale chtít a dokázat to, to je něco naprosto jiného. I když člověk chce, tak někdy nedokáže vůbec nic. Ona je toho vlastně příkladem s jejím věčným bojem se svým bratrem. Tolikrát chtěla, ale tolikrát nedokázala a byla vždycky sražena k zemi. Jí k tomu stačil jen jeden člověk, ale po Sophie jich jde hned několik. A dokonce ji chtějí přímo zabít, teď i zabili. Ale dát svůj život takhle dobrovolně, to je holá hloupost. Měla by bojovat. A i když to znamenalo, že chtěla zabít to dítě, měla čelit následkům svých rozhodnutí a ne jim propadat.) Sophie... (přistoupí k ní trochu blíž, aby se jí mohla zpříma kouknout do obličeje) Ano, byla jsi k něčemu dotlačená a chtěla ses toho zhostit, protože jsi měla to postaven a kdo by to měl udělat jiný než vůdce covenu. Možná jsi tím chtěla chránit i Monique a Abigail, aby se jednou neprobudily a neuvědomily si, co strašného vlastně udělaly. Ale ty ses rozhodla to změnit, rozhodla ses, že předci ti nebudou diktovat, co máš dělat s covenem, protože ty jsi tu vůdce, ne oni. Oni mají být jen rádci, ale zvykli si na to, že mohou rozkazovat a přidělovat úkoly. S tímhle covenem se tenhle problém táhne už hodně dlouho. (Vlastně by se dalo říct, že za jejího bratra to bylo pro předky přímo královské období) Když jsem tam stála na tom hřbitově a viděla jsem tě, jak odmítáš zabít to dítě a jak říkáš předkům přesně, co si myslíš a co uděláš a že ti nebudou rozkazovat, věděla jsem, že ty jsi ten pravý člověk pro to, aby se konečně s covenem začalo dít něco správného. Něco nezkaženého a nezkorumpovaného. Máš podporu covenu jako jejich vůdce. Oni vědí, že ty můžeš změnit místní poměry, chtějí to. (nahne mírně hlavu na stranu) Myslím, že jsou z toho ustavičného přikazování předků unavení. V tobě vidí příležitost, jak dosáhnout něčeho nového. Monique a Abigail jsou teď vlastně psanci. Mají podporu předků, to ano, ale už nejsou coven. Ty jsi coven, Sophie. (řekne důrazně) Tak sakra zahoď tu flašku a začni uvažovat čistě, protože tahle šance by se neměla pokazit. Předci na tebe nemůžou, pokud máš podporu vlastních lidí, dostatečnou podporu. A ty ji máš. Oni tě podporují, podpoř ty je. (Vzpomněla si na to, jak Ben dělal svůj rituál na Staršího a všichni tím výsledkem byli tak ohromeni, že v tu chvíli jejich respekt přešel z tamní Starší na Bena... a předci toho využili k tomu, aby Ben zůstal jediným Starším a vůdcem.) Ale i oni mají svou trpělivost a když je nebudeš vést, tak přijdou Monique a Abigail a bude to ještě horší, než to bylo. Je to těžké, ale co sakra v tom životě tady není? (rozhodí rukama) Nedovol těm, kteří tě chtějí vidět mrtvou, aby na tobě viděli, že jsi to vzdala. (chytne ji za ramena a mírně ji stiskne) Ty jsi silná. Tohle (vezme jí flašku z ruky a hodí ji za sebe, ta se rozbije) nepotřebuješ. Přestaň chtít umřít, protože tím uděláš radost svým nepřátelům a ublížíš tím lidem, kterým na tobě záleží. Život je tu od toho, abychom za něj bojovali ne, abychom ho vzdávali. 

(Zvedne pohled, když jí Genevieve osloví a přistoupí k ní, zadívá se jí do očí se svými uslzenými oči, ze kterých jí nepřestávají téct slzy. Po dlouhé době opět podlehla emocím a teď to nedokáže zastavit. Je v ní až moc emocí, které dlouhou dobu potlačovala hodně hluboko a teď cítí všechno najednou. Dívá se na Genevieve a poslouchá jí. Ví, že má pravdu. Coven potřebuje změnu a ona to mohla dokázat, ale neví jestli je připravená čelit opět všem problémům. A také ví, že pokud zahodí šanci změnit coven a neudělá něco rychle, tak se Monique a Abigail chopí příležitosti a pak už s tím půjde udělat něco jen hodně těžko. Dívá se na ní, jak zahazuje její flašku ginu, která se pak rozbije. Nadechne se zhluboka.) Chtěla jsem to udělat, abych vyhověla předkům, abych si získala zpět důvěru mé neteře, protože to byla má rodina (Na slovo "byla" dá velký důraz, protože už to tak necítí. S Monique sdílí možná stejnou krev, ale nic víc jí k ní už nepoutá a ona jí rozhodně už nepovažovala za svou rodinu.) Pak jsem se ke všemu dozvěděla, že jsi zpátky a na plantáži s Klausem, což mě hodně vykolejilo. Myslela jsem, že kdyby jsi našla způsob, jak se odprostit od předků, tak půjdeš za mnou a ne za ním, ale já ti zase lhala o Mikaelovi. Vytočilo mě to a chtěla jsem to pak udělat ještě víc, byla jsem pevně rozhodnutá to udělat, ale pak ses tam objevila ty a já si uvědomila, že nechci být tím monstrem, za který mě předci chtějí. (Vydechne a lehce zavrtí hlavou) Jo to jsi asi teď jediná, která si myslí, že jsem ten správný vůdce, protože já si to nemyslím. Ne teď. Když jsem byla v té své fázi, kdy jsem popírala sama sebe, tak jsem vzala Davině její moc a tu mi pak Monique ukradla. Slíbila jsem jí, že tu moc jí vrátím, ale neudělala jsem to, protože nejsem připravená vidět Monique. Mam nového barmana, ze kterého se vyklubal čaroděj a navíc jeho rodiče byli v covenu a další jeho předci. Chtěla jsem mu pomoct, ale nějak jsem se zasekla. A najednou se mi dnes objeví v baru další nová čarodějka, která ani neví, kdo je. (Pokrčí rameny) Proč v našem životě je všechno tak těžké, tak že máš pocit, že už to prostě dál nezvládneš? Je mi jedno, co si myslí Klaus a jeho pošahaná rodina. A pokud jsem si všimla na mě už nezáleží nikomu, teda nikdo to neprojevil za celý měsíc, vlastně jen ty teď. Hádám, že si mě neoživila, jen aby jsi mě mohla seřvat. (Lehce se pousměje, i když se cítí pořád na nic.) Ale jo asi máš pravdu a měla bych konečně začít něco dělat. Třeba jít rovnou zítra nakopat Monique zadek a vrátit Davině, co je její. Když už jsem u ní, kde je? (Trochu se o ní obávala hlavně poté, co byla svědkem její smrti.)

Já vím, mně to říkat nemusíš. Moc dobře vím, co jsi chtěla a že ti předci nedali jinou možnost. Ale ty ses jim dokázala postavit. Vlastně, když si to tak vezmeš, já před nimi utekla, ty ne. (semkne rty a podívá se na chvíli do strany. Ano, ona té situaci taky nečelila a prostě jen tak zdrhla, Sophie alespoň takhle něco dokázala.) Jo, Plantáž a Klaus. (ušklíbne se) Vlastně to byl hop nebo trop. Našel mě. Buď jsem mohla opustit město, nebo jít s ním, zachránit se a pomoct mu s Hayley a jeho dítětem. Nechtěla jsem odsud odejít, ale život tady v exilu, to nebylo nic pro mě. Tak jsem souhlasila s tím, že když mi Klaus "daruje" můj život, já pro něj zachráním Hayley. Tehdy to znamenalo jít proti tobě. Ale nechtěla jsem, aby se ti při tom něco stalo. Nedokázala bych tě zabít. byla jsem ráda, že to dopadlo nakonec tak, jak to dopadlo. Dva noví barmani? (povytáhne obočí) Tedy vlastně už možná jen jeden (podívá se na ni omluvně) Myslím, že tu zrzku jsme stačili s Klausem dost vyděsit. Ani bych se nedivila tomu, kdyby teď míjela ceduli New Orleans a vydala se zpět...do Anglie předpokládám, podle toho jejího přízvuku. (skousne si ret) A co John? Ten tě přeci vždycky podporoval. (podívá se na ni tázavě) Monique ukradla moc Davině, no to se podívejme. (vydechne) Neměj strach. Je vedle. Nemusela tady u toho všeho být. I když pohled na Klause, přišpendleného ke stěně, stál za to. (usměje se na ni)

*Na chvíli se zamyslela a zkusila si to představit, ale pak zavrtěla hlavou.* Ne, tohle si nějak představit nedokážu. Já měla vždycky s takovou novinkou o dítěti spojenou radost. Já dítě chtěla vždycky...teda až na jednu část mýho života. *Napila se džusu a zahnala tak tyhle vzpomínky. Na tohle nechtěla vzpomínat. Pak se opět podívala na Klause.* S tímhle přístupem tě nakonec bude mít rádo jenom to dítě. Teda než se dostane do puberty, to tě pak bude nenávidět. Obzvlášť pokud bude po tobě a bude vyvádět věci jako ty.

Utekla jsi, protože jsi neměla jinou možnost. Byla by jsi mrtvá, kdybys neutekla a to bych snášela hodně špatně, vlastně bych hledala za každou cenu pak způsob, jak tě zas přivést zpět. Obě jsme se pak se vším vyrovnávali jinak a udělali odlišná rozhodnutí. Klaus musel mít asi hodně velký strach, že ano? Vlastně se mi líbí, že díky mě byl tak zoufalej. Já ukotvila Mikaela a pak se s ním tak trochu spolčila. (Pokrčí rameny a otře si slzy, které jí přestali konečně téct) Taky jsem nechtěla, aby se ti něco stalo a proto jsem taky tak trochu přistoupila na to obětování dítěte. Předci by dostali to, co chtěli a ty by si byla z jejich radaru. (Vydechne a protočí oči, když řekne, že Kate vyděsili) Vážně proč je tenhle bar sakra každou chvíli plný drama? A těžko se vrátí zpět do Anglie, nemá tam kde bydlet, tady dostala stipendium a víc nemá. Budu si s ní muset promluvit. Tolik k tomu, že na ní půjdu se vším pomalu, teď z toho určitě dostala infarkt. (Když začne mluvit o Johnovi, tak pokrčí rameny a zadívá se na nejistě) Tak trochu mě nemohl v poslední době vystát. Dneska na mě vlastně poprvé promluvil po celém měsíci. Tak nějak jsem to ráno, kdy vzala Monique Daviny moc, vyletěla z kůže, přestala se kontrolovat a rozbila vše, co mi přišlo pod ruku a pak to schytal omylem John střepem do obličeje, od té doby se mnou pak nepromluvil. No já jí ukradla Davině a Monique mě, pěkně se to zamotalo, ale už bych s tím měla něco dělat konečně. (Oddychne si, když jí řekne, že Davina je vedle.) Doufam, že se drží stranou od blonďaté mrchy. (Povytáhne obočí a zasměje se) Klaus přišpendlený ke zdi? Škoda, že jsem to nemohla vidět.. (Podívá se jí do očí a pousměje se) Díky

Jo, to měl. Nejprve dítě nechtěl, ale teď se ho rozhodně jen tak vzdát nehodlá. Taky toho už dost ztratil, takže tohle by byla asi poslední kapka a pak by to New Orleans asi nevydrželo, protože by se pod náporem jeho vzteku otřáslo v základech. (protáhne obličej) Já vím, šly jsme proti sobě a přitom jsme zároveň přemýšlely, jak se vzájemně ochránit. (kývne hlavou) Aha. Takže zrzka s nějakým dojemným příběhem předpokládám, chudá vysokoškolačka. (ušklíbne se) Tak nějak nevím, jestli nemám začít žárlit, že sis za mě našla jinou zrzku. No, jestli teď neleží za dveřma, tak bych řekla, že to zvládla a prostě utekla. (pokrčí rameny) Ach tak. Takže vážně žádný šťastný období (pokývá chápavě hlavou) Ale je to pokrok, že na tebe promluvil, dokonce tě zanesl i sem, než jsem ho vykázala za dveře. (našpulí mírně rty) Ty si to vážně vždycky dokážeš geniálně zamotat. (zasměje se střídmě) Klaus přišpendlený ke zdi, vskutku. Mělas vidět ten jeho výraz rozběsněného býka... vážně hrůzu nahánějící (řekne ironicky a udělá takové to gesto, jako kdyby se chtěla zatnout drápy a vykulila oči) Jo a abych nezapomněla. Ručím svým životem za to, že nebudeš dělat kraviny. (podívá se na ni)

Všichni jsme hodně ztratili v životě a ještě hodně ztratíme, ale Klaus je nesmrtelný a jeho rodina taky, už nemá o co přijít kromě svého rozumu teda. New Orleans by asi už nebylo, proto ho měl Mikael zabít. Plán nevyšel a tak nějak jsem ráda, i když kdyby Klaus umřel, nelitovala bych toho. (pokrčí rameny) Nevím jestli dojemným, ale prej vyrůstala v děcáku. Myslim, že měla lepší dětství než my dvě. (Povytáhne obočí) Poznala jsem jí dnes a existuje jen jedna zrzka, pro kterou mam ve svém srdci místo. Navíc myslim, že mě považovala za blázna a teď mě bude považovat za nějakou stvůru z jiného světa, společně s tebou a Klausem. (Pokýve hlavou) Jsem mistr v zamotávání mého života a problémů. Jeden problém totiž nikdy nestačí, musim jich mít hodně. (Skousne si ret a začne se smát, když mluví o Klausovi, jak byl přišpendlený na zdi a rozzuřený a do toho to napodobování) Chyběla jsi mi vážně. Ale vážně proč přijdu vždy o nejlepší zábavu? Jako Klause na zdi?