Rousseaus Bar

Benjamin nikdy nebyl dobře prohlédnutelný. Bohužel. (povzdychne si a pak se na ni podívá s povytaženým obočím, když řekne, že půjde zpět do sídla) Takže se o tebe stejně postará Elijah a Marcel. Jen jsem se chtěla ještě zeptat, jestli máš někde to kouzlo napsané (podívá se na ni) Chtěla bych se na něj doma připravit. (Jasně jí tím řekne, že s ní do sídla nepůjde. Považovala teď za důležitější se opravdu připravit na to kouzlo) Potom přijdu do sídla a až dokončíš přeměnu, tak na tebe sešlu kouzlo.

V tuhle chvíli spíš půjdu za Marcelem, než za Elijahem. Pořád jsem na oba dva sice naštvaná, že nesplnili moje přání, ale myslím, že v sídle to bude teď bezpečnější. Nejsou tam lidé a udrží mě před zabitím nevinného člověka. Nechci někomu ublížit, ale právě teď bych se zakousla i do tebe a to jsem ještě nedokončila proměnu. (Bude to opravdu takhle bezpečnější. Navíc Marcel i Elijah byli upíry dlouhou dobu, tak jí popřípadě pomůžou se vyrovnat s tou chutí na krev.) Jo mám ho v šatníku nahoře ve skříni, kterou jsem měla dřív v kuchyni. Je v grimoáru. Druhá polička od shora. (Měla tam o něco víc grimoárů a také deníků, takže to raději upřesnila, aby to Genevieve nemusela hledat. V té skříni měla vlastně všechno. Dokonce i pár magických předmětů, které patřili její rodině. A stále tam měla i Genevieve náramek.) Jen budeš potřebovat něco. (Přejde k lince a vezme si nůž a ubrousek. Řízne se do dlaně a krev nechá skapat na ubrousek, pak ho podá Genevieve.) Krevní kouzlo. (Od doby, co jí Monique ukradla tu Daviny moc, byla prostě paranoidní a všechno důležité si dávala do té skříně a pomocí krevního kouzla ji uzamykala. Monique by to sice nezastavilo, protože byli příbuzné, ale všechny ostatní ano. A jelikož už jednou byla mrtvá, do bytu k ní mohl kdokoliv. Nejspíše by měla obnovit smlouvu.) A já raději půjdu nebo tady opravdu zešílím. A vážně děkuji Genevieve. Být upírem bych nezvládla. (Vděčně se na ni podívá a lehce se pousměje. Pak zamíří do baru, kde si od Johna půjčí klíče od auta a řekne jemu i Kate, že dneska už se tady neukáže a pokud ano, tak až pozdě v noci. Sice John musel jít pak domů pěšky, ale tím se teď nezabývala. Venku bylo moc světla a jí to neuvěřitelně vadilo. Boleli jí z toho oči a hlava. A rozhodně nechtěla procházet kolem všech těch lidí. Auto bylo bezpečnější. Pak odejde z baru, nastoupí do auta a rozjede se do sídla.)

Dobře. Jistě ti dokáží pomoct a já přijdu večer, abych mohla seslat to kouzlo. Marcel tam bude muset přežít moji přítomnost. (ušklíbne se, stále spolu neměli dobré vztahy, panovala mezi nimi nevraživost, ale nad tohle by se snad mohli oba povznést kvůli Sophie. Pak si vyslechne, kde najde to kouzlo sepsané, takže jen pokývá hlavou a pak si od ní vezme její krev) Jo, krevní kouzlo je vždy určitá jistota, mimo příbuzenské vztahy. (ušklíbne se znovu a pak na Sophie ještě podívá) Neděkuj, Soph, tohle je pro mě samozřejmost. Udělala bys to samé. V tomhle bych tě nemohla nechat. (pousměje se a pak už ji propustí, aby se odsud tedy dostala a nemusela se ovládat, aby ji nezakousla) Takže večer (sleduje, jak odchází a pak si dojde nahoru do jejího bytu pro to kouzlo. Bylo přesně tam, kde říkala. Schová ho do kabelky, pak vyjde z bytu a následně i z budovy a zamíří k sobě domů)

(Zaparkuje své auto několik bloků od baru. Má na sobě černé triko, tmavé džíny, kabát a kozačky. Není vůbec namalovaná a vlasy má sčesané do ledabylého culíku. Ruce má schované v kapsách, ve kterých má pár bankovek, cigarety, zapalovač a klíčky. Po cestě se snaží uklidnit a vydýchat. Rychle si otře slzy, které jí stékaly po tvářích a vejde do baru. Nechce aby jí někdo poznal. Dojde k baru a poprosí barmana o její oblíbený alkohol. Ten lehce pozvedne obočí, a pak jí řekne, že si chvilku bude muset počkat, že ho tu nemá a bude pro ní muset dojít do skladu. Claire přikývne a posadí se u baru. Nechce se tu dlouho zdržovat.)

(Ihned jak odešel ze sídla, si našel nějakého turistu. Byla to dívka, asi okolo 25, blondýna menší postavy. Odtáhl ji do uličky a ovlivnil ji, aby neřvala a ani nevzdorovala. Odhrnul jí vlasy z krku a zakousl se do ní. Chvilku z ní pil a cítil, jak se mu mění obličej. Vypadal teď jako krvelačná zrůda, ale vůbec ho to nezajímalo. Když už cítil, že slábne, tak ji pustil a kousl se do zápěstí, dal jí napít svojí krve. Jelikož kdyby nedal, tak by asi daleko nedošla a nestojí za scény. Ovlivní ji, aby odešla a zapomněla na to. Vrátil se s ní na místo, kde jí sebral a pak rychle zmizel. Chvilku se ještě procházel a pak zahlédl Claire, jak si to štráduje do baru. Napadlo ho, že se spolu třeba napijou a on se jí ještě jednou omluví za Diega. Opravdu nepotřebuje nějaké scény. Vejde do baru a vidí, tu posedávat pár lidí. Většinou je tu víc narváno, ale co by taky čekal v tuhle hodinu. Posadí se k baru a nejdřív dělá, že Claire nevidí.) Dej mi nějakej gin s ledem. (Objednal si pití a pak se rozhlédl. Usmál se na Claire, která se na něho teď taky podívala. Přisedl si vedle ní) Ahoj.Co ty tu tak pozdě?

(S prázdným pohledem se dívá na desku baru před sebou. Přemítá o svých snech. Proč se jí asi pořád zjevují ty samé hrůzy? Znovu pociťuje tu hroznou bolest, když jí ostří špatně naostřeného nože prochází pokožkou a zanořuje se hluboce do břicha, násilník vyndává nůž a opakuje rituál tak slouho, dokud dívka neumírá. Prohrábne si rukou vlasy a snaží se to zahnat pryč. Jakmile uslyší známý hlas, má chuť vsát a odejít. Tenhle ne, neměl přijít. Ne dnes. Otočí se na něj a bezvýrazně se na něj podívá. Potom se rozhlédne po celém baru, jestli tu neuvidí nějakého vlkodlaka, nebo někoho kdo jí rád dělal z života peklo.) Čekám na flašku. (Vysvětlí mu, je to pravda. Nemá na něj náladu. Neměla by se s ním bavit, stejně tak jako on s ní.) A co tu chceš ty? (Podívá se na jeho rty, kde mu zbyla trochu krve.) Koukám že jsi večeřel. (Poznamená ledabyle. A upře svůj pohled zpět k desce baru.)

(Chvilku čekal, než mu donesli pití a pak se rovnou napil. Claire nevypadala moc nadšeně, možná ji sprdli za to, že se po městě poflakuje s upírem. Je fakt, že je mezi upíry a vlkodlaky nenávist, ale snad spolu můžou mluvit.) Aha jasně. (Viděl, že něco není v pořádku. Vůbec nevypadá dobře, už jen ta řeč těla. A to jak je milá, to ho v tom, že se něco děje přitvrzuje. Možná má nějaký problém v zátoce. Nechce se do toho motat, ale trošku ho to zajímá.) Já? Přišel jsem si zapít vztek (Usmál se i přesto, že to ona asi mile nemyslela. Neměl chuť už být nevrlý, dneska už ne. Dneska se opije a někde zůstane ležet. Jo to zní jako super plán. Sám sebe v duchu  pochválí. Když mu poví, že už večeřel, tak se trošku nechápavě podívá. A to jak se mu dívá na rty, mu tak trochu prozrazuje, že na nich asi něco má. A to něco bude krev z té blondýnky. Místo toho aby si krev utřel rukou, tak si jí slízne jazykem) Jo to jsem teda večeřel. (Nechápe proč to řekla takovým stylem. On se přece nějak musí udržet naživu. A z pytlíku pít rozhodně nehodlá, to radši sežere někoho na ulici.)

(Nelíbí se jí jak si jí tak prohlíží, a tak se na něj stejným způsobem dívá. Honí se jí hlavou tolik věcí, až jí z toho začne třeštit. Hrdlo jí svírá žal a je jí na zvracení. Nevěděla, že to bude snášet tak těžce. Svou zásluhu na tom má i úplněk. Narovná lehce záda a založí si ruce v klíně.) Aha. (Obrátí oči k číšníkovi. který je celkem zaměstnaný a probodne ho pohledem. Ten jen omluvně pokrčí ramena.) Tak mi dej aspoň panáka. (Řekne rozhořčeně a obrátí oči v sloup. Je to jen jedna flaška, proč pro to prostě nemůže dojít, ona by zaplatila a odešla. Jednoduché. Když před ní položí toho panáka, co si objednala, bez meškání ho do sebe kopne a objedná si ještě další dva.) A byla dobrá? Ráda bych to posoudila sama, ale však víš, o tohle jsem trochu přišla. (Koukne na něj a pousměje se. Dnes se zase opije, zapomene na ten žal a všechno. Prostě si užije, třeba se s někým seznámí, užijí si spolu a už se nikdy neuvidí. Ona se prostě nezmění. Ne dnes.)

(Ten pohled, který mu věnovala se mu vůbec nelíbí. Asi ani jí se nelíbí to, jak si jí prohlížel. Jen mu to prostě příjde divný, chová se jinak a divně. Jakoby jí něco trápilo. Možná by nebylo špatný se zeptat, možná to i udělá. Kouká na ní jak to do sebe leje a jen se trochu pousměje) Snažíš se o první místo v soutěži, kdo dřív vypije panáka?   (Zasměje se a možná, že to i neměl říkat, ale prostě si musel rejpnout.) Byla přímo vynikající. To je tvoje smůla, měla si zůstat upírem. Je to mnohem lepší (Usměje se, protože už se Claire taky usmívá. I přes to, že jí očividně něco trápí. On to většinou pozná a teď to poznal. A to co řekl, vůbec nemyslel špatně. On jí prostě jenom nechápe, že se vzdala takové síly, bez skoro žádného omezení, pokud nepočítáš slunce, ale to se dá lehce obejít. Marcel by se prostě nikdy nemohl vzdát upírství. Je tak dlouho upírem, že by si ani nedokázal představit život bez toho.) Plánuješ dneska něco? A nebo se tu se mnou opiješ do němoty? (U něho to možná bude trvat trošku déle. Aspoň si toho možná trochu víc i řeknou. Rád by se jí zeptal na to co se děje a pak by se omluvil za Diega. Opravdu si přijde, že změkl. Určitě to tak je, takhle milý nikdy nebyl.)

(Ušklíbne se na něj. Připomnělo jí to jejich první setkání.) Tu už jsme spolu hráli. Pamatuješ? Kdo vyhrál? Myslím že já. (Nemůže si nechat ujít svou uštěpačnou poznámku a mrkne na něj. ) Mnohem lepší? Jo, možná jo. Já nevím, jak v čem. Například, když jsi upír, trvá ti mnohem déle než se opiješ. (Zakření se na něj, samozřejmě že má pravdu. A kdyby jí neměla, stejně by se s Marcelem hádala. Myšlenky na noční můry ustupují do pozadí, a přicházejí nové. Zavrtí hlavou.)Ne, neplánuju a ano, ráda se opiju. Ale, mám podmínku, já bych se neměla bavit s upírama, takže nás nesmí nikdo přistihnout. Teda, nikdo, kdo rád roznáší drby o ostatních a ničí jím tím životy. (Tak trochu víc tím poukazovala na Beku. Konečně jí barman podal dva panáky a jeden šoupla po desce stolu Marcelovi. Koukla se na něj a škodolibě se usmála. Sundala si kabát a naklonila se před panáka. Ruce spojila za zády a bez dopomocí rukou do sebe kopla panáka. Potom prázdné sklo položila a ruce vrátila do původní polohy, čili položené na barové desce. Koukla na něj a udělala malou úklonu.) Teď ty. (Vybídne ho a hned objednává další rundu.)

Jasně, že si to pamatuju. Tentokrát, ale nevyhraješ. (Zasmál se a byl rád, že už vidí jak se usmívá.) Jo mnohem lepší. No tak tohle je jediná špatná věc na to bejt upírem. Ale tak aspoň můžu ochutnat všechen alkohol v baru, aniž bych po polovině padnul. (Ušklíbne se, je vážně rád, za to co je.  Nemusí se měnit v nějaké zvíře, je pořád v lidské podobě. Teda pokud zrovna někoho nechce sežrat, no to pak nevypadá zrovna jako člověk. Ale i tak, nemusí se měnit ve vlkodlaka. Co kdyby se třeba musel měnit v netopýra? No to by vážně nepřežil. Je vidět, že už toho trošku vypil, protože jeho mozek vymýšlí takoví blbosti.) Super. (Radostí skoro zajásal, protože se těšil až se pořádně opije. Když je opilej, vždycky zapomene na všechny trable a cítí se skvěle. Ale to co říká Claire potom ho už tak netěší) Cože? Děláš si srandu? To nechápu, ale fajn. Budu se snažit, aby nás nikdo nenačapal (Zasmál se, ale trochu mu to přišlo divný. Nechápal, proč jí to zakazují, ale nic s tím nenadělá. Oni jsou prostě divná frakce.) No to možná nebude nejjednodušší úkol. (V tomhle lidi nikdy nechápal. On vždycky drby a drbny nesnášel. A nejhorší je to u upírů, ty vědí všechno a když se najde drbna, tak to pak vědí všichni, celý město. Podíval se na panáka, který mu právě přistál u ruky. Sledoval Claire, která bez jakýchkoli problému vyžunkne panáka. Sundá si bundu a položí ji vedle sebe na bar, aby si jí nepolil, dá jí dál. Pod bundou měl jenom černé tričko, které mu moc pěkně rýsovalo svaly.) Fajn. (Škodolibě se usmál a složil si ruce za záda. Naposled se podíval na Claire a pak se naklonil nad panáka. Bez jakýchkoli problému to do sebe kopl a pak se podíval na Claire. Ruce si položil na stůl a sledoval panáka, který právě číšník položil na bar vedle něho. ) Něco těžšího nemáš? (Mrkl na ní a čekal co vymyslí)

Já prohru neuznávám, takže se připrav na tvrdý souboj! (Zaksichtí se na něj. Alkohol jí pomalu stoupá do mozku, otupuje smysly a uvolňuje zábrany, které má. Nesouhlasně na něj koukne.)  Kdo řekl že neochutnám všechen? (Svraštila obočí a po chvíli se začala smát. Jakmile si sundal bundu, upřela pohled na jeho svaly. Po chvilce zírání zavrtěla hlavou a pozorovala jeho mistrovské dílo. Jo, uměla ho lépe nabrat, ale nebylo to špatné. Začíná se zase bavit.) Stejně je to divný. Jen tak tu sedíme, pijeme, a to jsme se nedávno rozešli. Mám takovej pocit že tohle špatně dopadne. (Řekne úplně vážně a začne se smát. Nevěřila, že by mohla být vážná. S tím, že se něco stane si dělala srandu. Nejhorší věc, co by se mohla stát, by bylo to, že by mu poblila tu jeho bundičku. Když řekne jestli nemá nic tvrdšího, kopne do sebe oba dva panáky a zavolá si k sobě barmana.) Namixuj nám všechen tvrdej alkohol co tady máte do těch největších sklenic co tady máte! Aby si tady pán komplikovanej nemohl stěžovat. (Dloubne do něj silně loktem a ucítí, jak mu zajela pod žebro. Znovu se na něj ušklíbne.) Promiň, já chtěla víc.

To se připravím (Usměje se, je vidět, že už je Claire docela dost opilá, ale no může to být horší.) To nezvládneš. Věř mi. (Provokativně, skoro až vyzývavě poví. Opravdu tomu moc nevěří, ale jako představa je to pěkné. Jen nereálné.) Divný? No.. možná trochu jo. A co by se mělo stát? Ty akorát tak někde usneš a já tě ani nebudu moct vzít k tobě domů (Zasměje se, protože nic horšího než to se stát nemůže. Určitě někde usne, celá politá alkoholem a nebo možná ještě hůř. Dnešek nedopadne dobře, to on ví. Ale zas se konečně baví, nemusí se stresovat Diegem a myslí jen na to, že by si dal další rundu) Tak to nezvládneš holčičko (Provokativně se usmál a když do něho dloubne, tak se trošku odtáhne. Zajela mu až pod žebra a nebylo to nic příjemnýho) Au. (Poví i přesto, že to sotva cítil. Nahodí sladký úsměv a už jen čeká na přísun alkoholu.  Za chvilku už drží velkou sklenku v ruce) Na tři? (Ani nečekal a začal odpočítávat) Raz, dva, tři. (Ihned jak řekl slovo tři, dal si sklenku k ústům a začal pít.)

(Hodí na něj svůj pohled, že se může snažit jak chce, ale že ona stejně vyhraje.) Zvládnu! Já, zvládnu všechno! (Mrkne na něj a začne si prsty vyťukávat melodii písně, kterou právě hrají. Zná jí, a celkem se jí i líbí. Osobně tedy preferuje rock, nebo písničky který mají jistý příběh. Dopomáhá jí k tomu i značné množství alkoholu v krvi, začala již doma, vínem, které jí pomohl Marcel vybrat. Úplně zapomíná na to, že zítra bude úplněk a že by se měla včas dostat do zátoky, aby se ještě trochu prospala.) Tak mně vezmeš třeba... Do hotelu. (Zasměje se, dokáže si to představit. Probodne ho pohledem, už není holčička, a zvládne to. Povytáhne obočí a ironicky si ho změří pohledem. Jestli se o tomhle dozví Jackson, může se rozloučit se zátokou a jakoukoliv pomocí. Vezeme sklenici a přiloží jí k ústům. Chce vyhrát za každou cenu a tak začne pít už při dva. Je to opravdu velká sklenice a má pocit, že to nezvládne, ale zvládne a prázdnou sklenici položí na stůl jenom pár vteřin před Marcelem. Ušklíbne se na něj a olízne si rty.) Vyhrála! (Vykřikne a plácne ho do zad neuměřenou silou. Možná trochu víc, než chtěla. Ale co, Marcel není žádná bábovka.)

Uvidíme (Řekne takhle, protože kdyby řekl, že vyhraje a nevyhrál by, cítil by se trapně. Moc dobře ví, že Claire ráda podvádí, prostě ráda vyhrává a udělá pro to všechno. On na druhou stranu se spokojí i s druhým místem. Chvilku jí sleduje, jak si poklepává prstem a pak se zasměje) Do hotelu? To bych to za tebe musel zaplatit, to ne. Radši tě nechám na ulici. (Poví s úsměvem, ale vůbec to tak nemyslí. Jen si z ní chtěl udělal srandu. Sklenička pro něho není zas až tak velká, ale i přes to prohrál. Vyhrál by, kdyby Claire nepodváděla, ale očividně jí to dělá radost. Furt vyhrávat. A on je v dobré náladě, takže jí nechá ať si klidně podvádí. Prázdnou skleničku pošle k barmanovi, ať jí znova naplní a ať naplní i tu druhou.) Jsi hold lepší no.. (Zasměje se a pak cítí menší štípání. Práskla ho po zádech a vcelku velkou silou, teda velkou silou na ní. Jinak to zas tak veliká síla není) Baví tě mě mlátit? (Povytáhne jedno obočí a změří si jí pohledem, ale nakonec se usměje. Podívá se na číšníka, který jim právě nese sklenky. Jednu si rovnou vezme a otočí se na Claire, která si zrovna brala skleničku do ruky) Už žádná soutěž, jenom to vypijem. Jasný? (Usměje se a pak se otočí zpátky k baru. Rovnou se napije a napije se hodně, vypil už skoro půlku. Tak radši sklenku odloží na stůl)

(Podepře si rukou hlavu. Už začíná mít dost. Má pocit, že kdyby teď chtěla jít, neušla by ani pár metrů a spadla. A to si říkala, že omezí pití. Za všechno může on, no jasně, to on na ní má špatný vliv. Jasně že to nemyslí vážně, ono jí to teď už skoro vůbec nemyslí. Jeho poznámku o tom že by ji nechal na ulici jakoby přehlédne a jen se ušklíbne. Kdyby to fakt udělal, s největší pravděpodobností by se ráno neprobudila, nebo probudila ale v hrozném stavu.) Ty mně chceš ráno seškrabovat ze silnice, že jo? (Lehce vyčítavě se na něj podívá, už má opravdu dost. Sklopí hlavu a uvidí přívěsek, který jí dal Jackson. Usměje se.) Myslíš že by jsi pro mně něco mohl udělat? Zjistit takovou maličkost. (Prosebně se na něj podívá, jako kdyby jí to dlužil. Mohl by tím splatit hloupost jednoho jeho upíra.) No, původně to mělo být přátelské poplácání, ale ujela mi ruka. (Ukáže jak moc jí ujela ruka, ale na to, aby to byla pravda je to moc malé rozmezí. Vezme si skleničku a koukne se na něj.) Myslím, že tohle je moje poslední. Teda, pokud mně nevyhecuješ. To bych jich pak dala mnohem víc. (ušklíbne se, olízne si rty a zhluboka se napije. Snaží se si to vychutnat, ale pro svou smůlu zjišťuje, že to není zas tak dobré. Zbývá jí tam toho víc než Marcelovi. Teď je jí to jedno. Konečně u ní přistane její objednaná flaška.) Že to teda trvalo. (Otevře jí a napije se. Odtrhne jí od úst a vděčně se na ní koukne. Zašroubuje jí a koukne se na něj.) No, mám to co jsem chtěla, opilá už jsem, dopito už mám. (Rychle do sebe kopne zbylý obsah sklenice a hodí na stůl obě dvě bankovky.) Zaplaceno taky mám, chlast na cestu taky mám, teď se jenom dostat domů. (Zasměje se a začne si oblékat kabát.)

To si vážně myslíš, že bych tě já seškraboval? Poslal bych na to někoho. (Zasměje se a myslí to vážně, teda aspoň v tuhle opilou chvíli. Všechno mu příjde vtipný a jako by se to hýbalo. Když po něm něco chce, tak se trošku podezřívavě podívá. Napije se trochu ze sklenky.) Podle toho o co půjde.. (Poví s tajemným hlasem a pak se zasměje. Opravdu nepůjde do něčeho, co by ho mohlo bolet. Ale zas jí to tak trochu dluží. Za Diega. To, že je to už její poslední, je pravda. On už si taky nic nedá,vypil už i něco doma a no, už dál pít nechce, neboť by do nedopadlo dobře.) Věř mi tohle je taky moje poslední. (Přikývne a pak to na jeden lok dopije. Vidí jak číšník nese flašku a to je znamení, že už Claire půjde. Přemýšlí jestli má jít s ní, ale asi by měl, pokud nechce někoho posílat, aby jí seškrábl ze silnice. Toho se radši ušetří.   Nerad by měl ve městě špinavou silnici.) Takže už jdeš? A nechceš doprovod? (Koukne se na dvě bankovky, které právě položila na stůl a vezme je. Dá je Claire do kapsy od kabátu a zaplatí to za oba dva. Plus ještě něco, že to tu s nimi vydržel. Otočí se na Claire, která si ničeho nevšimla, protože je dostatečně zaneprázdněna, oblékáním kabátu.) Jestli si ani neoblíkneš kabát, tak nevím jak někam dojdeš. (Nakonec jí s tím pomůže a zasměje se. Sám hrábne po bundě a nandá si jí na sebe. Jde ke dveřím a otevře je, čeká až projde Claire a pak jde za ní.)

Jo, to by byl přesně tvůj styl. (Neodpustí si štiplavou poznámku a zasměje se. Neunikne jí jeho pohled.) Není to nic co by tě mělo připravit o život, neboj. (Zasměje se a pak se k němu víc nakloní, nechce, aby je někdo slyšel, i když, co by si z toho tak mohl odvodit normální člověk.) Mohl by jsi mi zjistit všechny možná kouzla spjatá s černým kyanitem? (Netrpělivě se na něj podívá a vyčkává na jeho odpověď. Přeci jen se baví s Davinou a má kontakty na různé čarodějky, tak by to pro něj neměl být problém. Přikývne, s opilým Marcelem se sranda, sama se o tom mohla přesvědčit. Koukne se na něj, jestli tu zůstane a bude si povídat s někým jiným, nebo půjde s ní. Radši by druhou možnost, když je na mol, dělá různé věci a je taky možné, že by sedla za volant, a všichni dobře víme jak to končí. Plus, potřebuje být zítra střízlivá, co by si o ní myslel Jackson? Už ani neví, odkdy se stará o to, co si myslí ostatní.) Jo, doprovod by se mi hodil. (Vděčně se na něj usměje. Ani si nevšimla že jí dal do kabátu zpátky peníze. Ani oblékání jí moc nejde, takže je ráda že jí Marcel pomohl.) Díky. (Koukne se na něj a usměje se. Pomalu se vydá ke dveřím. Pěkně se jí motá hlava a má pocit že brzy spadne. Projde a koukne se na něj. Chytne se za hlavu.) Asi půjdu vyhledat nejbližší hotel.

Přece si nebudu špinit ruce. (Šibalsky se pousměje a čeká co ho čeká dál. Opravdu netuší s čím by jí člověk, se kterým se nesmí stýkat, mohl pomoct.) To doufám. (Usměje se a pak ji poslouchá, když se k němu nakloní. Vcelku by ho zajímalo proč, ale radši se ptát nebude. Zjistí co bude moct, optá se Dav a možná i Sophie, když je na ní teď tak milý, možná mu něco řekne. Nikdy o něčem jako je černý kyanit, neslyšel) Zjistím co budu moct. (Kdyby byl plně střízlivý, možná se zeptá proč. Jenže není a tak mu je to jedno. Na to, že by se doprovod hodil, jenom přikývne. Bude radši, že jí může doprovodit. Opravdu by nerad, aby někde spadla. A takhle ji hodí na hotel a bude klid.) Tak fajn. (Nakonec řekl a usmál se. Potom co se oblékla s jeho pomocí, jen kývl) Není zač. (Přikývl a vyšel ze dveří. Když ji viděl, jak se sotva drží, radši ji chytl za loket a držel ji. Chvilku ještě šli, než narazili na hotel.) Co tenhle? (Byl to hotel možná tak 2 hvězdičky, nevypadalo to nejhůř a tak ho napadlo, že by to mohlo jít. Přešel na druhou stranu k hotelu, spolu s Claire, kterou podpíral)

(Nic na to už neříká, vnímá jenom sebe a to, jak špatně jí je. Ještě by mohla skončit někde ve špitále s otravou alkoholem. To by bylo super. Trochu jí překvapí, že nevyzvídá, ale co, taky toho trochu vypil, není se čemu divit. Přikývne, ona sama by toho asi moc nezjistila, avšak zajímá jí to. A to hodně. Koukne se na něj, a prohlíží si ho.) Díky. (Usmála se na něj, když jí chytl za loket. Poslední dobou moc děkuje, takže se nakonec jen změnila. Nějak moc se o ní stará, ale je to příjemné. Když dojdou k hotelu, je jí jedno jak vypadá, kolik má hvězdiček, nebo kolik chtějí za noc. Chce si lehnout, a spát.) Klidně, hlavně že tam bude postel. (Přešla s ním a vydali se dovnitř, vybrala si pokoj, vzala si klíč, zaplatila příslušnou cenu a odebrala se nahoru. Marcel šel celou dobu s ní, takže se nemohla rozmáznout na schodech. Měla problém i se zastrčením klíče, ale nakonec se jí to povedlo. Zatleskala si a začala si svlékat kabát, s kterým měla problémy. Zapomněla rozepnout poslední knoflík, takže tam s ním bojovala, vypadalo to fakt vtipně. Tedy, ona kdyby byla na Marcelově místě, tak se potrhá smíchy. Lehla by si na zem a řehtala se tak, že by měla pocit že jí prasknou svaly na břiše.)

(Na její díky jenom přikývl, neměl chuť říkat nějaký není zač. Momentálně neměl chuť na nic, rád by spal. Dneska toho prožil hodně. Když souhlasila, že koupí třeba tenhle, okamžitě vešel dovnitř. Sledoval jí jak to všechno vyřizuje a ani nestihl zaplatit. Ještě než, ale odešli nahoru, se naklonil k té ženě a ovlivnil ji) Kdyby něco neviděla jsi nás tu. (Pro případ, kdyby znala nějakého vlkodlaka. Kdo ví, jací lidi jsou? Pokračuje nahoru po schodech. Občas musí přidržovat Claire, aby nespadla. Není to nejjednodušší, ale snaží se. Připadá si, jako kdyby učil dítě chodit, teda opilý dítě, hodně opilý.) Vidíš, už jen chvíli a budeš moct chodit sama. (Pověděl dětským hlasem a pak se zasmál. Došli až k pokoji, chvilku museli čekat, než Claire otevřela dveře. Měl chuť se smát, teda tu už měl delší dobu, ale teď se to víc a víc znásobovalo) Šikulko, umíš otevírat dveře. (Narážel na to, že si zatleskala. Je fakt, že v tuhle chvíli by taky bral všechno jako úspěch. Vešel dovnitř a zavřel za sebou dveře. Sledoval její show, alias sundavání kabátu) Víš, že aby jsi si to mohla sundat, musíš si rozepnout všechny knoflíky? (Začne se smát a příjde k ní blíž. Rozepne jí jeden poslední knoflík a pak jí pomalu sundá kabát. Odhodí ho na křeslo, co bylo nejblíž)

(Vrhne na něj vražedný pohled za tu jeho poznámku. Chtěla by vidět jeho v její kůži. Nikdo se ho přece neprosil o to, aby jí vodil jako malé děcko. Ona by to určitě zvládla sama i bez jeho pomoci. Na druhou stranu je ráda, že tu je. Za každou jeho další poznámku na něj vrhla ten svůj nepříjemný pohled. Když jí pomůže sundat kabát a ukáže jí, že nerozepnula jeden knoflík, začne se smát, jak se nemožná. Zadívá se mu do očí a nakloní se k němu. Alkohol jí stoupl do hlavy opravdu hodně a tak netuší co dělá, ani proč to dělá. Ovine ruce okolo jeho krku a stále se mu dívá do očí. Nakloní se k němu co nejblíže to jde, ale nedotýká se ho. Díky svému vlkodlačímu čichu z něho cítí alkohol více než chtěla, stejně tak upíří zápach. Čeká na to, jak zareaguje, jestli jí odstrčí a bude se ptát co dělá, nebo se tomu poddá a nakonec si užijí skvělou noc, spíše ráno. Má pocit že to nevydrží. Zhluboka se nadechne, ten chtíč v ní je tak nesnesitelný.)

(Asi to možná se všemi těmi poznámkami přehnal, jenže on se prostě nemohl udržet. Měl potřebu vtipkovat. Chvilku ještě do ní rýpal a pak si vysloužil pár nepříjemných pohledů. Jenže ty se potom co mu ruce ovinula okolo krku, v něco jiné. Její pohled byl svůdný on měl chuť jí políbit. Neudržel se, hlavně kvůli alkoholu a tak jí políbil. Sundal z ní tričko, ona mu taky. Svlékli se a mezitím líbali. Jemně jí povalil na postel a než by se na to vrhli, Claire usla. Ostatně on si hned jak jí viděl, jak spí, taky lehl. Netrvalo mu moc dlouho usnout. Obejmul Claire a spal, takhle spal až do rána, kdy se probudil s příšernou bolestí hlavy. Rozhlédl se po místnosti a divil se kde je. Až nakonec se podíval na Claire, která ještě spala vedle něho. Trošku se vyděsil a snažil si vzpomenout co se stalo. Hledal po místnosti svoje oblečení, upíří rychlostí to všechno našel a při běhu se i oblíkal.)

(Líbali se tak vášnivě, že měla pocit že je to jako dřív. Svlékali se, líbali a hladili. Dokonce se do ní Marcel zakousl a ochutnal její krev, která byla ochucená alkoholem. Jak jí tak pil krev, zavřela slastně oči a během chvíle usnula. Měla klidný spánek, moc se nevrtěla. Ani nevěděla, že ležela v jeho objetí. Poznala to až ráno, když se Marcel začal oblékat. Rozespale otevřela oči. Z minulé noci si toho moc nepamatovala a měla hroznou kocovinu. Když uviděla Marcela jak se obléká, narovnala se a zjistila že na sobě nemá žádné oblečení. Zakryla se tedy dekou a podívala se na něj.) Tohle se nestalo, že ne? (Začne se rozhlížet po pokoji, kde uvidí svoje oblečení. To snad není pravda. Sakra, sakra! Sáhla si na krk, kde něco cítila. Nahmatala si strupy. A potom se chytal znovu za hlavu, která jí neuvěřitelně třeštila. Kouká se na něj nechápavým pohledem. Je celá zmatená.)

(Byl tak zabraný do oblékání, že si ani nevšiml Claire. Všiml si až když na něho promluvila, přišlo mu to jak z filmu. Dva se opijou a pak se ráno probudí v posteli, a kdyby to byl hodně blbej film, tak jsou manželé. Při té představě se podíval na svojí ruku, naštěstí ani stopa po prstýnku.) Řekl bych ti, kdybych si to pamatoval. (Trošku naštvaně poví, protože tohle vážně nechtěl. Rozešli se a tak to mělo být, neměli spolu spát. Podívá se na a je mu trošku do smíchu.) Víš, já už tě nahou viděl. Není nic co by jsi musela (Kývne na ní a obleče si bundu. Když sebral bundu ze země, objevil Clairino oblečení. Hodil jí to na postel a ještě než odešel) Nestalo se to, jasný? (Vážně se na ní podíval. Opravdu nechce, aby se tohle někdo dozvěděl. )