Rousseaus Bar

*Pozoruje ty tři, jak se spolu nenuceně baví. Svým způsobem jim jejich bezstarostnost závidí. On na něco takového nemá ani chvilinku. Díky tomu si může lépe prohlédnout Kate. Teď, když je má obě vedle sebe a s tím, co ví, je mu více, než jasné, kdo je dcera Genevieve. Nechává si ovšem své poznatky pro sebe. Když to vypadá, že se matka s dcerou odeberou pryč, docela mu to pasuje. Raději to, co potřebuje, vyřeší se Sophie. Nijak jim proto do jejich domlouvání nezasahuje. Doufá, že to zvládnou rychleji.* V poslední době jsem toho slyšel hodně, Sophie. *Odpoví na její poznámku. Nezní vůbec nadšeně.* Máš na mysli něco konkrétního? *Zeptá se. Mezitím se posadí k baru. Sleduje je dále téměř nezaujatě, protože zkrátka potřebuje rychle vyřešit to s Finnem. Na společenské konverzování nemá náladu ani čas.*

(Je ráda, když Sophie dala Kate volno. Byla si jistá, že by jí ho dala i bez jejího výhružného pohledu, ale proč si trochu nezavtipkovat v těchhle chvílích, kdy nic není tak úplně jednoduché. Usmála se na Sophie) Díky. Plyšáky si nech, na ty já moc nejsem. Nebo jsem to alespoň ještě nezjistila, protože doma žádného nemám. (zasměje se a pak se podívá na Kate) No, tak bychom si mohly zajít někam na to jídlo, i když je jasné, že kuchyni tady naší madam kuchařky se to nevyrovná, ale ta teď bude mít jiný věci na práci (podívala se přitom na Elijaha a pak zase sklouzla pohledem na Kate) A pak hezky s plýn žaludkem se budeme courat po městě a nakupovat. (pokrčila rameny... samozřejmě počítala i s tím, že si budou povídat. A že si budou povídat hodně.) Tak jo. Tak jdem. Mějte se tu a moc nezlobte. (Neodpustí si poznámku a zase mrkne na Elijaha a potom se i s Kate odebere ven do víru Francouzské čtvrti)

(Trochu nechápavě se podívá na Elijaha, když jí odpoví, že toho slyšel hodně. Buď s ní přišel řešit opravdu ten coven nebo něco jiného a nového. Nebo obojí. Na chvíli se nad tím zamyslí, co může být ve čtvrti nového za problém. Tohle se jí nelíbilo a podle Elijahovo hlasu jemu také ne. Její dobrá nálada je zase ta tam. Zatím mu nijak neodpovídá. Počká než odejde Genevieve a Kate a můžou si o tom v klidu promluvit. Pak se obrátí pohledem na Kate a Genevieve.) To víš jsou to cenný plyšáci z jednoho koncertu. Na svých cestách jsem si vyzkoušela jaké to je být profesionální muzikant. (Poslouchá Kate, co říká Elijahovi a pak Genevieve. Lehce povytáhne obočí.) To je těžký hřích. Koupím ti nějakého k vánocům. Nějakýho v životní velikosti. (Zasměje se krátce. Chybělo jí prostě jen vtipkovat při normálním rozhovoru.) Tady madam vám pro jednou odpustí, že budete jíst u konkurence. (Sjede pohledem obě dvě.) Já nezlobím nikdy. Copak mě neznáš? (Byla naprostý opak člověka, který nezlobí, ale jen Genevieve to z těch tří může vědět. A s Elijahem rozhodně nic nezamýšlela. Když odejde, tak se tázavě podívá na Elijaha. Zajímalo by jí, co mělo znamenat to mrknutí. Ale neptá se. Raději přejde k tomu, kvůli čemu sem přišel Elijah.) Tak povídej, co se zas stalo. Aspoň pak zjistíme, zda oba myslíme to stejné. (Seskočí z barové židle, přejde k rádiu a pustí ho. Hlasitost ztiší, tak aby hudbu slyšela, ale zároveň nerušila. Pak si vezme z lednice tonik a nalije si ho do sklenky. Obrátí se k Elijahovi.) Dáš si něco?

*Po většinu času je zticha spíše zamyšlený. Přemítá, co provést s Finnem. Nevěří, že by bratrovi nějaká domluva pomohla změnit svůj uvzatý postoj k vlastní rodině. Jeho přítelkyně a Esther, jejich matka. Nic jiného ho nezajímá. O nic a nikoho se nezajímá a ještě se cítí dotčený, když za to pak nese ovoce své "práce". Z jeho rozčílených myšlenek, které se točí okolo Finna ho vyruší hlas Kate, když na něj promluví. Probere se ze zamyšlení a pohlédne se zájmem na ni. Její slova mu zprvu mnoho smyslů nedávají. Setkal se s ní sice už párkrát, ale ani jednou jí žádné dýško nenechával. V jeho výrazu se proto zpočátku objeví nepochopení. Kate, ale jeho tápání rychle vysvětlí. S pousmáním chápavě přikývne, že už je konečně doma.* Nemáte za co, slečno. *Odvětí přívětivě. Má tak možnost sledovat Kateinu tvář, její rysy, barvu očí.* Mívám ve zvyku platit, když někoho zvu. *Odpoví Kate na vysvětlenou, ale v jeho hlasu je zvláštní podtón. Ke konci věty se otočí s významným pohledem na Sophie. Musí jí být jasné, že to bylo spíše určené jí. V očích mu zajiskří. Otočí se po té zase na Kate a pozoruje ji. Jí i Genevieve, jak se domlouvají. Na jeho tváři to vyvolá nepatrné pousmání. Je to pro něj hezký pohled. Nijak se k tomu, ale nevyjadřuje. Když jsou na odchodu a Genevieve si opět neodpustí svou poznámku, pohlédne na ni. Pobaveně se uchechtne. V očích se mu zablýskne, ale přejde to mlčením.* Užijte si pěkný den. *Rozloučí se s nimi oběma, než opustí bar. Když je Genevieve pryč, trochu se uvolní a opadne z něj napětí. Přesto žádnou zvláštní úlevu nepocítí. Starosti, které u něj vyvolala svými informacemi zde zůstaly. Povzdechne si a otočí se na židli k baru. Opře se předloktími o jeho okraj. Sleduje ji, jak si nalévá pití a pouští rádio. Krátce se při její otázce zamyslí.* Hlavu Benjamina na stříbrném podnose nejspíše nemáš... *Zkonstatuje s ironickým úšklebkem.* V tuhle chvíli by mi postačila asi i ta Finnova. *Pokračuje a i když to řekne v nadsázce a tvář mu zdobí stále tentýž ironický úšklebek, jeho oči jsou smrtelně vážné plné znepokojení a obav. Je tedy patrné, že svá slova myslel dost vážně. Skloní na chvíli hlavu níže a Sophie tak na moment může vidět temeno hlavy. Zavrtí v té poloze hlavou a znovu ji zvedne.* Něco silného, co tady máš. *Požádá ji pak s krátkým výdechem. Krátce jí pohlédne do očí.* Musím najít svého bratra, chystá se udělat osudovou chybu své existence. *Pronese pak rychle, a objasní tak, proč za Sophie přišel.* Myslím Finna. *Upřesní po té.* Chce jít za Benjaminem s žádostí, která nepřichází v úvahu. *Dodá.* Máš po ruce nějakou mapu města a okolí? *Pokračuje dále. Při tom na Sophie tázavě pohlédne. Nevěří, že by právě to byla ona věc, o které před chvilkou mluvila Sophie.*

(Poté, co Elijah odpoví Kate na její poznámku o dýšku, otočí se na něj a pokrčí rameny. Ona zase neměla ve zvyku, aby za ní někdo platil v jejím baru. Prostě jí to přišlo divné. Ona většinou zvala lidi ve svém baru a ne oni jí. A navíc Kate jistě potřebovala ty peníze má ještě celkem slušnou zálohu na účtě a nemůže si stěžovat, že by někdy nevyšla s penězmi.)
Kdybych jí měla, tak tady není tak prázdno. Protože bych uspořádala tu největší párty, kterou tenhle bar zažil. (A to myslela vážně. Pokud se někdy zbaví Benjamina, tak uspořádá pořádnou párty. Pak se, ale zarazí, když Elijah pokračuje. Nechápavě se na něj podívá. Proč by Elijah chtěl Finnovu hlavu na stříbrném podnose? Dojde jí, že to nemyslel úplně vážně, ale také jí dojde, že právě Finn bude jejich hlavním tématem. Kývne hlavou a sáhne na polici pro flašku pálenky. Normálně by mu nalila whiskey, ale chtěl něco silného a tahle pálenka byla rozhodně silnější než whiskey. Hned na to vezme sklenku a nalije mu dvojitého panáka a postaví před něj na barový pult. Flašku nesklízí zpět na polici, ale postaví jí kousek vedle také na bar. Poslouchá ho pak, kvůli čemu tady vlastně je. Už jí došlo, že to souvisí s Finnem a teď také ví, že ho chce najít. Trochu nechápe, jak nemůže vědět, kde je jeho bratr. Oba bydleli ve stejném městě. Copak spolu vůbec nekomunikují? Pomyslí si, ale jak se zdálo, tak spolu v kontaktu nebyli. Jeho informace, že Finn chce jít za Benjaminem s nějakou žádostí, jí nijak nepřekvapuje. Finn přeci jenom chtěl oživit svou životní lásku a pokud ho odmítla ona, Alisea a kdo ví ještě, je jasné, že se obrátí na mocného čaroděje. Zatím se vůbec k tomuhle nevyjadřuje a na jeho otázku jen kývne. Otočí se k němu zády a přemýšlí, kam dala mapu. Chvilku se soustředí na mapu, která zanedlouho poté vylítne z kuchyně a přistane na zemi uprostřed baru.) Ah tady je. (Obejde bar a dojde pro tu mapu. Pak se vrátí zpátky a rozprostře na baru mapu. Z pouzdra v botě si vytáhne dýku a natáhne ruku směrem k Elijahovi. K lokačnímu kouzlu potřebuje nějakou Finnovu věc, ale tu neměla a pochybuje, že Elijah jí mít bude, tudíž zbyla jediná možnost - krev příbuzného.) Co chce Finn kromě oživení své dívky? Vaší smrt? (Podívá se mu do očí a na tváři má tázavý výraz.)

*Nemyslel svou poznámku nijak zle. Jen Sophie i Kate vysvětlil své zvyklosti. Více se k tomu nevyjadřuje. Jen ví moc dobře, že pokud nastane nějaké příště, bude jednat stejně. Některé věci má v sobě hluboce zakořeněné. Bez nich by to nebyl on, proto je nehodlá měnit. Soustředěněji si poslechne její reakci. Nepatrně se pousměje.* Budu se těšit. *Poznamená.* Protože to je, jen otázka času. *Poznamená už vážně a v očích se mu nebezpečně zablýskne. Nyní tady, ale nemůžou řešit Benjamina, ale jednoho z jeho bratrů. Jen když na Finna myslí, cítí nevyslovný vztek. Ten z něho doslova sálá. Pozoruje Sophie, když mu nalévá pití, dle jeho požadavku.* Děkuji. *Pokývne k ní hlavou, když před něho postaví jeho objednávku. Vezme sklenici a napije se. Mohl by to vypít najednou, ale nechce. Chce si ještě nechat jednu dávku. Nechce se opít, jen doufá, že mu to zmírní jeho zlost. Postaví pak sklenici s polovinou obsahu zpátky na pult. Všimne si udiveného výrazu ve tváři Sophie.* Nejsme s Finnem v kontaktu. Snad kromě Alisey. *Vysvětluje. Jen jméno své sestry pronese o něco chladněji.* Ostatním se vyhýbá. Potřebuji vědět, kde teď je, abych ho přesvědčil, že to nemá dělat. Pokud si nedá říct, zastavím ho za každou cenu. *Pokračuje a zní hodně odhodlaně a podrážděně. Finn v jeho očích překročil onu hranici, kdy se ho pokoušel chápat a měl ty nejlepší úmysly v tom, aby mu nějak pomohl po jeho návratu mezi živé i po té, co je zradil Mikaelovi. Po dnes získané informaci téměř veškerá tato snaha vymizela. Teď mu, jen potřebuje zabránit, aby kontaktoval Benjamina s tím jeho nápadem. Zlostně sevře ruku položenou na desce stolu v pěst až mu zbělají klouby. Ze svých myšlenek na bratra se po chvilce vrátí do reality. Pohlédne na Sophie. Vypadá, jako by se na něco soustředila. Chvilku ji pozoruje, dokud se neobjeví mapa. Pak to pochopí. S mírným pousmáním si pro sebe pokývá hlavou.* Byl za Genevieve a když mu odmítla pomoct, protože už nemůže, řekl, že půjde za Benjaminem. Chce, aby oživil Esther, protože v jeho očích ona vše vyřeší. Jemu přivede zpět jaho Sage a nás zničí. Stejně jako všechny ostatní upíry. *Vysvětlí jí pak ve zkratce, co se dozvěděl od Genevieve, a co si domyslel z toho, co neustále poslouchá od Finna. Během toho, když Sophie nachystá mapu a vytáhne dýku, k ní natáhne přes pult svou ruku s nataženou dlaní obrácenou vzhůru. V tuhle chvíli zcela klidně pohlédne do jejich očí. Čeká až ho řízne a vezme si krev, která je třeba na nalezení jeho bratra. Je rád, že v tomhle případě je to tak jasné.* Myslíš, že by bylo možné najít podobným způsobem Rodericka skrz krev Alisey a její dcery? *Zeptá se, protože si v tu chvíli vzpomene, že se na tohle chtěl zeptat. Jen netušil, když nad tím přemýšlel během rozhovoru s Klausem, že ji vyhledá tak brzy. Obává se, že to neumožní fakt, že je v jiném těle a tudíž by to s tou krví nemuselo fungovat.*

(Krátce se pousměje nad jeho slovy, že se bude těšit na tu párty. Ale opravdu to bylo jen krátké pousmání. Tahle konverzace už není tak bezstarostná jako konverzace s Kate a Genevieve. Týkalo se to sice něčeho, čím ona žila, ale také Benjamina a ten jí zrovna úsměv na tváři nevyvolával.) To doufám. (Odpoví mu na jeho další slova a kývne hlavou. Už by to ráda všechno měla za sebou a starala se jen o problémy s barem. Hlavně také pak bude muset vymyslet, co udělá s členy covenu, kteří přešli na Benjaminovo stranu. Řekla, že už je zpátky nevezme a navíc jim ani po tomhle už vůbec nemohla věřit, ale vyžene je snad z města nebo je tu nechá žít mimo čtvrť aspoň a naprosto mimo coven? Netušila ještě, jak se rozhodne. Jedním si byla jistá, do covenu už je nevezme zpět.) Nemáš za co. (Odpoví mu na jeho poděkování za pití. Čekala, že to do sebe kopne, když byl celkem rozzlobený, ale neudělal to. Ona by to do sebe jistě kopla a pak si nalila další. A nejspíš by u dvou sklenek nezůstalo.) Aha, takže stále s ním nemá nikdo dobré vztahy. Kromě Alisey. (Tohle už docela dávalo smysl. Z vyprávění Elijaha a Finna trochu pochopila, proč to mezi nimi není zrovna růžové, ale myslela si, že snad už ve svém sourozeneckém vztahu nějak pokročili. Zkoumavě se pak podívá do jeho tváře. Přemýšlí, jestli by opravdu zastavil svého bratra za každou cenu. Přemýšlí, jestli by ho dokázal klidně i zabít.) Takže ho chceš zabít nebo jen prošpikovat dýkou a udělat z něj na dalších několik století ražniči? (Povytáhne obočí a v její tváři je jasně zřetelný nesouhlas. Její bratr to sice nebyl, ale tyhle způsoby se jí prostě zrovna nezamlouvali. Ona by své sestře nemohla nikdy ublížit, ať by udělala cokoliv. Ani Monique by neublížila a nedovolila, aby jí někdo ublížil, i když se přidala k Benjaminovi, pomáhala mu a chtěla zabít Klausovo a Hayley dítě. Její rodina je pro ní důležitá a nejcennější, co má. I když se to na první pohled nemusí zdát vzhledem k tomu, že své rodiče nesnášela, její sestra je pryč a Monique na opačné straně.) Víš, že možná proto vás Finn nemá rád? Možná proto vás zradil několikrát? Protože jste mu nedali šanci žít a užívat si života, jako jste to dělali vy? Možná proto ho dokázala vaše matka tak ovlivnit a on nesnáší to čím je. (Byla to jen úvaha a nemusela být vůbec správná, ale byla to taky jedna možnost. Druhá byla, že by nesnášel být upírem i tak a pomáhal by své matce ve zničení svých sourozenců. Povytáhne obočí, když se zmíní o Genevieve a následně pak Esther. Oživená Esther by mohla být opravdu problém, ale její moc měl Benjamin. Teď jen šlo o to, zda by se jí dobrovolně vzdal a vrátil původní majitelce.) Genevieve přišla na způsob, jak oživit Sage? A Finn teď chce oživit ještě Esther. Asi si jdu hodit mašli, protože další oživené osoby v tomhle městě nezvládnu. (Vydechne a prohrábne si vlasy.) Ale uvědomuješ si, že moc Esther má teď Benjamin, že ano? (Upře na něj svůj pohled a mezitím ho chytne za ruku zespodu a řízne ho do dlaně. Pak mu ruku obrátí dlaní dolů, aby na mapu steklo trochu krve. Stáhne ruku zas zpět a dýku položí vedle mapy. Už se chtěla soustředit na kouzlo, ale přerušila jí jeho otázka.) Pomocí krve její dcery ano. Ale pokud je to opravdu Roderick a já ho ve své vizi neviděla, chrání se kouzlem a tudíž ho nenajdu ani pomocí lokačního kouzla. (Zavrtí hlavou na potvrzení svých slov, že by to nevyšlo. Pak už konečně sklopí pohled k mapě, natáhne nad ní obě ruce a zavře oči. Soustředí se na kouzlo a vyhledání Finna. Krev se sjednotí do jedné kapky a začne putovat po mapě, až konečně dorazí na místo, kde se nachází Finn. Otevře oči a koukne na Elijaha.) Ztracený bratr se našel.

*Úsměv mu ještě chvilku vydrží na tváři. Kouká při tom na Sophie. Přemýšlí, proč v poslední době je to právě ona, se kterou si nejlépe rozumí, když se něco děje, a že toho není málo, jde za ní a většinou se dočká z její strany nějaké pomoci. Problémy to sice moc neřeší, ale vždy se to nějakým směrem pohne. Vyslechne ho a má pro něj i nějakou tu radu nebo názor. Ať se snaží přijít na někoho dalšího, s kým to má podobně, moc lidí ho nenapadá. Ve většině případech chodí všichni za ním. Jako by u měl konat zázraky. Stále více si uvědomuje, že co se vrátil sem do NO, se jeho život velmi zkomplikoval. Během svých myšlenek sklouzne pohledem z tváře Sophie trochu níže. Trochu se obává toho, jak to mezi nimi bude potom, až uskuteční ten plán, který se zrodil v hlavě jeho bratra. Nepatrně nad tím svraští obočí. Bude to muset řešit, až bude třeba. Probere se až po jejich slovech. To k ní znovu zvedne oči a chvilku ji pozoruje.* Musí, přece ho nenecháme vyhrát. *Odvětí a krátce odmítavě zavrtí hlavou. Pozoruje ji a zdá se mu zamyšlená nyní zase Sophie. Skloní oči k desce pultu a začne si hrát se sklenicí s pitím. Nechá jí prostor na přemýšlení.* Myslím, že mám. *Odvětí.* Svět se zbláznil. Každý den se mi donese nějaká šílená zpráva. *Pokračuje a nepatrně se nad tím ušklíbne. Vezme sklenici a vyprázdní její obsah. Postaví jí prázdnou na stůl. Sophie začne rozebírat Finnovy vztahy k rodině. Přikývne.* Patrně se s ní baví, jen proto, že je opět člověk nebo čarodějka. *Řekne Sophie svůj názor.* S upírem by se nezahazoval. *Doplní a slovo upír pronese opovržením uchechtnutím. Tak se o nich vždy vyjadřuje Finn. Podívá se zase dolů a zkoumá chvilku svou prázdnou sklenici. Ví, že další už si nedá. Jedna mu stačila. Ucítí na sobě Sophienin pohled po svých rozhodných slovech. Je nyní odhodlaný. Zvedne k ní oči. Sophie si může všimnout, že ho to vůbec netěší. Připadá si teď stejný, jako Niklaus, když se chystá udělat něco takového. Neví totiž, jak jinak Finnovi zabránit v tom, co chce udělat. Po její otázce raději uhne pohledem zase dolů. Povzdechne si, protože neví, co by k tomu Sophie měl říct. * Nechci, Sophie, ale patrně budu muset. Finn mi nedává na vybranou. *Poznamená dolů ke sklenici sklesle.* Nevím, jak jinak mu zabránit v tom pro, co se rozhodl. *Pokračuje dále.* Stává se ze mně Niklaus. Chystám se udělat to, za co jsem ho vždy odsuzoval. Patrně ze mně bude mít ohromnou radost. *Povzdechne si s ironickým úšklebkem. Zavrtí hlavou a pak se na Sophie zase podívá. Poslechne si její názor, který mu řekne na jejich nedorozumění s Finnem.* Možná, Sophie. *Připustí, že její teorie může být pravdivá.* Doufal jsem, ale že po jeho návratu z druhé strany třeba změní nebo poopraví trochu svůj pohled na svět. Bude mít snahu s ostatními vycházet. Stejně jako ostatní s ním. *Povídá Sophie své představy.* Jenže od nikoho jsem neviděl byť sebemenší náznak na to, začít jinak. *Zavrtí záporně hlavou.* Všichni lpí na minulosti a vyčítají si navzájem to, co se stalo. Nikdo nechce začít znovu. Zkoušel jsem s Finnem promluvit. Nabídl jsem mu pomoc s moderními věcmi, které neznal, ale neměl zájem. *Pokračuje a pozoruje Sophie.* Dal jsem mu šanci i potom, co nás zradil Mikaelovi. On o to, ale nestojí. Nechce nemá snahu. Asi by to chtělo více času, ale já to zkrátka nemůžu všechno stíhat. Hayley je neustále v ohrožení života. Benjamin ji chce zabít a obětovat dítě vaším předkům. Teď se vzbouřili vlkodlaci. Kol je uřknutý. Finn nás chce zradit. Klaus se zajímá, jen o Hayley a jejich dítě. Tohle chápu. Ostatní je mu, ale jedno. Já nevím, jak tohle všechno vyřešit. *Mluví docela tiše, jako by jen nahlas přemýšlel. Během svého proslovu, o tom, co ho trápí chvilku sleduje Sophie, ale většinou se dívá na barovou desku a pohrává si při tom se sklenicí.* Na rodině mi záleží a přál bych si, aby spolu všichni byli schopní vycházet. Zdá se mi to, ale stále méně reálné. Jako boj s větrnými mlýny. *Povzdechne si a pak zavrtí hlavou.* Promiň, nechci tě tím zatěžovat. Vím, že máš problémů dost. *Zvedne k Sophie omluvně zrak. Je při tom zachmuřený. Zjišťuje ovšem, že je jediná, komu to může říct. Je to pro něj překvapivé zjištění. Trochu zvláštní vzhledem k tomu, jak velkou má rodinu, ale při tom je na to téměř sám.* Musím Finna zastavit. *Vrátí se k tomu od čeho odbočil.* Po dobrém nebo po zlém. Nemůžu ho nechat, aby přivedl zpět naši matku. *Tohle je pro něj jasná priorita. Kvůli tomu je ochotný zajít tak daleko.* Pokud tě napadá jiný způsob, jak ho zastavit, poslouchám. *Pohlédne krátce na Sophie, protože v něco takového nevěří. Bude muset použít starý ověřený způsob, jak zneškodnit původního.* Ano, Genevieve něco měla, a jen díky tomu se Finn dosud nevydal za Benjaminem. To už, ale teď neplatí. *Poznamená k tomu kouzlu.* Než od ní odešel, řekl, co udělá. *Dodá.* Benjamin je teď velmi silný. *Přikývne. Počká až ho řízne a vezme si trochu krve. Jeho ranka se rychle zacelí. Po té pokračuje ve své myšlence.* Pokud se mu, ale dostane pomoci stejně mocného spojence, nevidím důvod, proč by ji nepřijal. *Dodá ještě. Dle jeho názoru by Benjamin přivítal jejich matku s otevřenou náručí. Sophie po té naznačí, že kouzlo na nalezení Rodericka nebude fungovat. Díky tomu jeho pohled potemní a jeho tvář lehce povadne. Sklopí po té oči k mapě a sleduje a poslouchá Sophie, když provádí kouzlo. Pozoruje pouť krve, která se nakonec zastaví na jednom místě. Dívá se na ten bod. Napoví mu, že bratr se rozhodně nezdržuje na plantáži.* Díky. *Kývne po té Sophie za její pomoc.* Co si mi to chtěla říct? *Zajímá se.* Stalo se ještě něco? *Vyzvídá. Nevěří, že problém s Finnem bylo totéž, co Sophie naznačovala už při jeho příchodu s Genevieve sem do baru. Se znepokojením ve tváři očekává další špatnou zprávu.*

(Kývne hlavou s krátkým povzdechnutím na jeho slova. Benjamina opravdu nesmí nechat vyhrát. A teď nejde jen o dítě, které nosí Hayley, ale jde o všechny komunity. Pokud Benjamin vyhraje, tak zničí všechny upíry možná i vlkodlaky a čarodějky, které se k němu nepřidají, zabije. New Orleans se ocitne v rukou špatného člověka a promění se v peklo. Nic mu na to neřekne, není třeba.) Myslím, že se zbláznilo jen New Orleans. Svět je jinak v pořádku. (Nakloní hlavu na stranu a pokrčí rameny. Napřímí hlavu zas do normální polohy a poslouchá Elijaha ohledně Finna.) Nejspíš ano, ale také to tak být nemusí. To ví jen Finn. (Chápe Finna, že nechce být upírem a ten stav se mu protiví, ale neměl by odsuzovat své sourozence, že oni chtějí být upíři. Ona sama by taky nemohla být upír, ale ostatní neodsuzuje. Už to tak prostě bylo. Někdo byl upír někdo čaroděj a někdo prostě jen člověk. Snaží se to nějak celé pochopit, ale je to komplikované, i když na jednu stranu tak jednoduché. Finna zavřel vlastní sourozenec na několik staletí do rakve, koho by to nenaštvalo? Jí určitě ano. Nejspíš by pak také svými sourozenci opovrhovala. Poslouchá dál Elijaha. Mezitím se napije ze sklenice toniku.) Vážně by jsi dokázal zabít vlastního bratra? (Povytáhne nevěřícně obočí.) Já vím, že vaše názory se v mnohém rozchází. Každý chcete něco jiného. Ale zabránit mu v tom, co chce udělat, jde i jinými způsoby. (Zhluboka se nadechne. Neví sice, jak by mu v tom mohl Elijah zabránit, ale je si jistá, že vždy existuje jiná možnost, než smrt nebo uzavření do rakve. Zatím na to moc nereaguje a vyslechne si jeho další povídání. Při jeho slovech má na tváři neutrální výraz a prostě jen poslouchá. Neskáče mu do řeči. Až, když konečně Elijah skončí se slovy, jestli má nějaký jiný nápad. Chvilku mlčí a nalije si panáka pálenky. Finn není zrovna její problém, který musí řešit, ale i tak to teď vlastně řeší s Elijahem. Jakmile si naplní sklenku, tak ji vypije a konečně začne mluvit ona.) Vůbec mě tím nezatěžuješ. A chápu tvé obavy z toho, že by Benjamin mohl opravdu oživit vaší matku na žádost Finna. Jen se mi smrt a probodnutí dýkou, jeví jako dost radikální způsoby. Zapomeň na to, že vás Finn zradil Mikaelovi. Alisea udělala totéž, co on a u ní jsi na to již zapomněl nebo to aspoň nevytahuješ. Nevycházíte spolu a to možná už změnit nejde. Každá rodina má své problémy a ne každý si rozumí. Ty právě teď vidíš Finna jako zrádce. A jistě tě mrzí, že vlastní bratr může zradit svou rodinu, ale vy jste ho zradili také. Neznám tvou rodinu pořádně a neznám celou vaší historii, ale jste rodina. (Na chvíli se odmlčí a přemýšlí, jak nejlépe vysvětlit to, co chce říct. Nakonec použije své rodinné vztahy na to, aby mu řekla, co chce.) Mám starší sestru, ale to ti již určitě došlo vzhledem k tomu, že mám neteř. Mám svou sestru opravdu upřímně ráda, ale nikdy jsme neměli stejné názory. Byli jsme naprosto odlišné, ale i tak jsme přišli na způsob, jak spolu vycházet a být sourozenci. Má sestra byla stejná jako moji rodiče. Věřila úsudkům předků, byla příkladnou čarodějkou, ale já ne. Nikdy jsem nechtěla být čarodějkou a patřit do tohoto světa, nevěřila jsem. Moji rodiče měli přísnou výchovu, vychovávali nás jako čarodějky. Občas si říkám, jestli v nás viděli vůbec své děti. Proto jsem při první příležitosti odešla z New Orleans, cestovala a bavila se. Nakonec jsem se vrátila, abych mohla být šéfkuchařkou. V té době jsem se dozvěděla, že coven přistoupil ke Sklizni a šílela jsem z toho. Čtyři dívky měli být obětovány, aby se naše moc obnovila. Mezi těmi dívkami byla právě i Monique. Chtěla jsem tomu zabránit, proto jsem se obrátila na Kierana a vše mu řekla. Naše Starší z toho šílely, že jsem něco takového prozradila člověku. Proto Agnes uřkla jeho synovce. Nakonec se Sklizeň nedokončila díky Marcelovi. Mnoho čarodějek bylo zabito. Některé utekli. Dvě dívky byli obětovány. Uvědomila jsem si pak svou chybu. Oživila Genevieve a Sklizeň byla dokončena. Jenže Monique už nebyla jako dřív. Nebyla to už ta milá a usměvavá dívka, kterou jsem si pamatovala. Bojovala za smrt Genevieve, aby se probudila poslední dívka. Když si pak předci vyžádali smrt Klausovo dítěte, bojovala za to. Zbytek už znáš. Má neteř se mě pokusila pak zabít a přidala se na stranu Benjamina. (Tohle nejspíš přijde Elijahovi jako vyprávění její minulosti a může se zdát, že to se situací s Finnem nemá, co dělat, ale dostane se k tomu hlavnímu už brzy. Nadechne se, aby nabral vzduch do plic a pokračuje.) Dá se říct, že mě má neteř zradila. Jde si za cílem, který já nepodporuji, ale slyšel jsi ode mě někdy, že jí chci zastavit? Ne. Protože já se jí pokoušet zastavit nehodlám. Nehodlám ublížit vlastní neteři nebo jí snad dokonce zabít. Nebudu jí říkat, co je správné a co špatné. Neexistuje definice správného a špatného. Vždy se najde člověk, kterému se bude zdát tvé rozhodnutí špatné, i když pro tebe to bude správné. Chci tím jen říct, že ať se Monique rozhodla jakkoliv, budu jí vždycky milovat a nedopustím, aby se jí něco stalo. Věřím v ní. Věřím, že dřív nebo později si uvědomí, že to co chce udělat, nepomůže nikomu až na předky. Má rodina není dokonalá. Má sestra je kdo ví kde, má neteř stojí na opačné straně a moji rodiče se nechovali jako rodiče. Ale nikdy v živote by mě nenapadlo, že bych jim ublížila. Nikdy. (Sklopí pohled a napije se toniku, protože jí vyschlo v krku. Zvedne pohled k Elijahovi a podívá se mu do očí.) Nesnaž se Finna zastavit. Snaž se mu trochu porozumět. Promluv si s ním jako s bratrem. Ukaž mu, že ti na něm záleží a chceš mu pomoct. Měj ho rád takový jaký je, nesnaž se ho změnit. Snaž se najít něco, co máte společného. (Ví, že tohle nevyřeší mnohé problémy, ale mohlo by to vyřešit jeden problém. Pokud by mu někdo z rodiny projevil lásku, třeba by upustil od nápadu oživit svou matku. Když Elijaha zmíní, že Genevieve našla způsob, jak přivést Sage zpět, trochu povytáhne obočí. Genevieve nebyla čarodějka a nemohla to kouzlo provést, ale Sophie čarodějkou stále je.) Pokud Genevieve ví, jak přivést Sage zpět, tak to je stále možné. Ona to provést nemůže, ale já ano. Povede mě. (Řekne rozhodně. Nedělá to jen, aby se Finn neobrátil na Benjamina, ale protože mu chce opravdu pomoct. Stále měla před očima jeho ublížený výraz, když ho odmítla. Na to se jen tak zapomenout nedá. Po dokončení kouzla jen kývne hlavou na jeho poděkování. Když se zeptá, co mu chtěla říct, podívá se na něj trochu nechápavě, ale pak jí to dojde. Ona mu sice říct nic nechtěla, ale zmínila, že se ještě něco stalo.) Benjamin obrátil polovinu covenu proti mně. Použil k tomu pár informací o mně. To některé lidi přesvědčilo, že nejsem vhodný vůdce a přidali se k němu. (Poví to zcela klidným hlasem, který jasně říkal, že jí to nijak nevytáčí. Ano byl to problém, ale ona se kvůli tomu nehodlala rozčilovat. Měla stále svůj coven, který jí byl teď naprosto věrný a to dělalo coven silnějším. Alespoň v jejích očích. Nezáleželo jí na počtu, ale na loajalitě.)

*Pozoruje Sophie a má za to, že na zničení Benjamina mají stejný nebo hodně podobný názor. Zdá se mu zamyšlená a tak mlčí a jen ji po očku sleduje. Po chvilce sklopí pohled k desce stolu. Opět jeho myšlenky zalétnou k Finnovi. Přemýšlí, jak to s ním vyřídit, co nejrychleji. Jestli za ním nepřijde pozdě. Povzdechne si. V tu chvíli Sophie promluví. Zvedne k ní oči a nepatrně se pousměje. Napadne ho, jestli se New Orleans zbláznilo, protože se zde rozhodli usadit nebo by se to s Benjaminem stalo i tak, nezávisle na nich. Mírně se nad těmi úvahami zamračí, ale nahlas se s nimi Sophie nesvěří.* Víš z toho, co jsem od něho slyšel mu moc nerozumím, ani tomu, co vlastně chce. *Odvětí a zavrtí hlavou.* Nechce žít věčně. Nemá rád upíry. Při tom, ale chce oživit Sage a s ní prožít jeden lidský život. Když jsme mu s Rebekah nabídli pomoc s poznáním moderních věcí, které nezná, včetně čtení písmen, tak to odmítl. Odmítal všechno. Řekl, že má před sebou nějakých padesát šedesát let, než zemře Alisea, a že je to zbytečné. Nechce svým časem plýtvat. *Zhruba mu odcituje Finnovy slova. Při tom se na ni nechápavě dívá. Je na něm vidět, že mu to nedává žádný smysl. Čeká jestli mu k tomu Sophie poví svůj názor. Nechá jí k tomu prostor i čas. Když se ho pak zeptá na to, jestli by dokázal zabít vlastního bratra, pohlédne na ni dost přešle. Je jasné, že jestli něco takového udělá, i když tohle si nechává jako to nejposlednější řešení, bude si to vyčítat do konce života, nebo po zbytek věčnosti.* Myslíš, že něco takového chci, Sophie? *Odpoví jí tiše otázkou. Zavrtí slabě hlavou a sklopí pohled dolů.* Naštěstí v našem případě existuje možnost při které bude mimo a nebude mrtvý, jen dočasně. *Pronese. Je jasné, že naráží na dýku. Ty má, ale Niklaus a on jde za Finnem s prázdnýma rukama. I tak má, ale způsob, jak ho dočasně zneškodnit. U původních je v tomhle více možností. Má na sebe zlost už, jen během těchto slov, úvah. Sophie po té pokračuje a tak k ní opět zvedne zrak se zábleskem naděje, že mu třeba poradí něco, co ho nenapadlo. Přestane se zabývat svými radikálními úvahami a místo toho poslouchá Sophienino povídání. Vyposlechne si ji až do konce, i když je to její povídání dlouhé. Nějak mu to nevadí, protože se o ní hodně dozví a nemůže tvrdit, že se mu to nezamlouvá. Něco ho překvapí více něco méně. Udělá si tak o Sophie trochu ucelenější obrázek. Když se Sophie dostane téměř na závěr a stále z jejího povídání nevyplyne ona pointa, chce něco říct. Zarazí se ovšem v čas, neboť jak pochopí k jádru věci se teprve dostává. Poslechne si její rady. Shledává, že mu neříká nic nového. Vše tohle chtěl a chce udělat od té doby, co se Finn vrátil z druhé strany. Stále ho od toho, ale něco odvádělo, rozptylovalo. Měl sice snahu a párkrát to i zkoušel, ale pokaždé to nebylo přesně podle jeho gusta a skončilo to dříve, než se mohl dostat někam dále. Ačkoliv věděl, že to není ono, už se o to znovu nepokoušel. Usoudí, ale z toho, co se právě děje, že by to měl ještě zkusit.* Pokusím se o to, Sophie. *Vydechne pak, když má chvilku na to, aby mohl reagovat na její slova. Je to něco jako slib, který dává sobě i jí.* Věř mi, že to mám v úmyslu od té doby, co se vrátil z druhé strany. Nemám na něj, ale moc štěstí. Když ho náhodou potkám tak nemám čas nebo k tomu nebyla vhodná příležitost. *Pokračuje dále. V jeho hlase zaznívá upřímná touha dosáhnout u Finna přesně toho, o čem Sophie právě mluvila, aby udělal.* Zkusím to znovu, jen doufám, že do té doby nepůjde za Benjaminem. *Dodá. Toho se upřímně děsí. Kvůli hrozbě Esther, ale hlavně proto, že si je jistý, že by to Finnovi vysloužilo jednosměrnou jízdenku do rakve po zbytek věčnosti. Má pocit, že téhle rodinné katastrofě může v danou chvíli zabránit, jen on sám. Nebo se o to, alespoň pokusit. Snahu má. Když se pak Sophie zmíní o tom, že by pro Finna přivedla zpátky Sage, tak na ni ohromeně pohlédne. Tímhle ho upřímně překvapila a potěšila.* Opravdu bys to pro mého bratra udělala? *Zeptá se stále trochu šokovaně.* Můžu mu to říct? Až s ním budu. Možná ho to přiměje od svého plánu ustoupit. *Pokračuje dále.* Děkuju, Sophie. *Pousměje se na ni vřele. V tuhle chvíli po jejich slovech je jí nesmírně vděčný. Jeho poděkování vychází z nitra jeho srdce. Už, jen Sophienina nabídka pro něj znamená velmi mnoho. Má díky ní pocit, že by mohl u Finna uspět. Během toho, co se vzpamatovává z toho pro něj velmi příjemného šoku, mu Sophie oznámí, co provedl Benjamin. Snáze mu to pomůže se vzpamatovat z toho ohromení. Zadívá se na Sophie zkoumavě. Zdá se mu, že to bere moc klidně.* To není dobré. *Poznamená už zase rozmrzele a znepokojeně nad jejími slovy.* To je mi líto,Sophie. Benjamin tím získá ještě více síly, než už má a tebe, nás to oslabí. *Povzdechne si a zavrtí hlavou.* Opět bod pro Benjamina. *Pomyslí si.* A my neustále řešíme rozpory ve vlastních řadách. *Je z toho rozčarovaný.* Čím dál lépe. *Poznamená.*

(Vyposlechne si Elijaha, když jí vypráví o Finnovi. Jak mu nabídl pomoc s Rebekah a on odmítl. Pokrčí nad tím rameny.) Který blázen by chtěl žít věčně? (Povytáhne obočí a nechává ho takhle do doby, než pokračuje ve svých slovech.) Chce svou životní lásku a chce s ní prožít život. Možná by s ní chtěl založit rodinu. Chce to, co každý člověk. Finn asi není stavěný, být upírem. Ale jeho odmítnutí tvé a Rebekah pomoci, nechápu. Buď opravdu nechtěl pomoct nebo tu pomoc nechtěl od vás. (Opět pokrčí rameny. Na jednu stranu Finna chápala, ale na druhou už zas ne. Přijde jí, že Finn prostě nemá rád své sourozence až na Aliseu. Mohlo to být tím, že ho nechali několik staletí zavřeného v rakvi s probodnutým srdcem dýkou a nebo to bylo, protože všichni byli upíři, až na Klause, který byl hybrid, takže k němu mohl chovat ještě větší nenávist. Připomíná jí to některé chování čarodějek, které odsuzují upíry jen podle toho, čím jsou a ne podle toho, kým jsou. Když jí pak Elijah odpoví na její otázku a pokračuje se slovy, že existuje možnost při které bude mimo, svraští obočí. Ano věděla o čem mluví, ale jak se to lišilo od smrti? A po jeho předchozích slovech si něco uvědomí.) Víš, že když ho probodneš dýkou a zavřeš do rakve třeba na celé století a pak tu dýku z něj vytáhneš, tak bude mrtvý? Alisea bude mrtvá, takže i on. (Podívá se mu do očí. Elijah by mu tím naprosto zničil možnost prožít poslední roky svého života. Zavrtí hlavou. Ani vlastně neví, proč mu to vše vymlouvá. Finna neznala vlastně moc dobře a přes to nechce, aby ho Elijah zabodl dýkou a zavřel do rakve. Možná to bylo tím jeho posledním pohledem, který jí věnoval a nebo se prostě snažila jen pomoct. Sama už se v sobě nějak nevyznala. Po svém vyprávění si vlastně uvědomí, že to nemusela všechno vyprávět. Mohla to zkrátit a říct jen základy a konec. Jenže, jak tak přemýšlí, tak to chtěla říct právě takhle. Snad, aby se svěřila? Nebo, aby Elijah znal část její minulosti? Ale už to všechno řekla a nemohla to změnit. A raději nad tím ani nechtěla přemýšlet. Se sebou samotnou se bude zabývat už po tomhle chaosu. Pousměje se lehce po Elijahovo slovech, že se pokusí s Finnem nějak vyjít a promluvit si s ním.) Jo čas v téhle chvíli opravdu moc není. Já Davině slíbila už před dvěma měsíci, že půjdeme na nákupy a stále jsem se k tomu nedostala. (Vydechne. Třeba si najde teď čas i v tomhle zmatku a nebo to všechno rychle vyřeší, zbaví se Benjamina a půjdou na ty nákupy. Upřímně také doufá, že Finn do té doby nepůjde za Benjaminem a ani nikdy jindy. Vidí na Elijahovi ohromení po jejích slovech. Upřímně nechápala, co na tom bylo tak ohromujícího a šokujícího.) Proč bych to neudělala? Pokud pak bude Finn šťastný, tak to ráda udělám. Samozřejmě bych pak ještě dostála své první nabídky Finnovi a provedla kouzlo na proměnu zpátky v člověka. (S úsměvem kývne) Ano, můžeš být posel dobrých zpráv. A mě bude muset Genevieve zasvětit do jejího kouzla. (Přemýšlí jakým způsobem se dá přivést zpět někdo, kdo není na druhé straně, ale vůbec nic jí v tuhle chvíli nenapadá. Doufá jen, že to nebude zrovna nic drastického. Sleduje Elijaha, jak je z toho nadšený a vděčný. Nečekala, že by na tohle oznámení reagoval takhle.) Nic není dobré, pokud věta zahrnuje jméno "Benjamin". (Ušklíbne se nad tím. Vlastně jedna věta by byla dobrá a zahrnovala by jeho jméno a to věta: Benjamin je mrtvý. Mávne rukou nad jeho další větou.) Mně to líto není. Pro mě je teď coven silnější a věrnější. Stačilo jen zmínit párkrát slovo upír spojený s mou minulostí a přítomností a už se hrnuli k Benjaminovi lidi, kterým jsem ani do teď zrovna nevěřila. Ano Benjamin je teď o něco silnější, ale nemyslím si, že ty lidi využije k něčemu velkému. (Zavrtí hlavou.)

*Kouká na Sophie. Je docela zvědavý na to, co mu poví. Někdo nezaujatý s nestranným názorem se mu opravdu hodí. Její otázka ho upřímně pobaví. Zajiskří mu při tom v očích a na tváři se mu objeví úsměv. Mírně přivře oči, když pak zkoumavě pohlédne na Sophie. Rád by věděl, jestli ta otázka byla určena jeho rodině, a chtěla tím naznačit, že jsou blázni. Nějak mu to, ale nevadí, i kdyby to tak myšleno bylo. Svým způsobem má nejspíše pravdu. Rozhodně ho tím, ale pobavila. Raději jí na to neodpoví. Čas pro něj a jeho rodinu v jeho očích běží trochu jinak. Nepřijde mu to už nijak zvláštní. Bere to jako fakt. O něco jsou ochuzení, ale jiné věci jim to zase dalo. V tuhle dobu se některým z jeho sourozenců dokonce dostává i toho, co dosud považoval za nemožné. Stále i po těch tisíci letech, co je na světě poznává nové možnosti. Z jeho myšlenek ho probere Sophie, když pokračuje ve svých úvahách. Zase ji pozorně poslouchá. Nad jejími teoriemi o tom, co, proč a jak Finn chtěl nebo ne pokývá hlavou. Sophie může mít a nemusí pravdu.* Nevím, Sophie, ale opravdu rád bych to zjistil. *Odvětí.* Dám si s tím tu práci. *Pomyslí si po té. Chce se, alespoň pokusit si s Finnem promluvit. V klidu. Tak, jak to měl v úmyslu od první chvíle, co zjistil, že je zpět a naživu. Uvažuje, jestli mu Finn k tomu dá šanci. Sophie k němu znovu promluví a tak odsune své myšlenky a věnuje svou pozornost jí. Tuhle skutečnost s tím, že Finn za několik desítek let zemře si uvědomí až po jejich slovech. Němě na to kývne, že si to právě uvědomil. Uhne pohledem dolů a chvilku přemýšlí. Jestli a jak má formulovat své úmysly, i když i jemu samotnému znějí pěkně hloupě a ví, že by k ničemu nejspíše nevedly. Finn by ho nenáviděl ještě víc.* Vím, že to zní hloupě. *Poznamená nakonec. Zvedne ruku k obličeji a přiloží si na čelo dlaň. Párkrát si ho promne, než ruku sundá a pohlédne znovu na Sophie.* Ale víš, co raději nic, zapomeň na to. *Rozmyslí si to a mávne nad tím rukou. Nechce se mu to ani vypouštět z pusy.* Snad se mi ho i díky tobě podaří přesvědčit, aby za Benjaminem nechodil. *Uzavře to se slabým povzdechem. Zkusí to podle představy Sophie a třeba uspěje.* Jen doufám, že se to povede, protože pokud ne, až se to dozví Niklaus tak si podá mě. *Poznamená věcně. Vypadá to jako konstatování holé skutečnosti. Raději se tím déle nezabývá. Bude na to mít dost času jestli ta situace nastane. Po té se slabě pousměje, když slyší, že ani Sophie to nemá s časem zrovna nejlepší. Naprosto jí v tomhle, ale rozumí. Pak opět zvážní a pozoruje Sophie, když se podivuje nad jeho reakcí. Klidně si ji vyposlechne a po té se znovu usměje. O dost vřeleji, než z počátku. Prostě ho to hřeje na srdci.* Proč by si to měla dělat, Sophie? *Zareaguje na její otázku úmyslně opačně.* Upřímně. Nemusela bys pro mou rodinu včetně Finna hnout ani prstem. Potom všem. *Snaží se, aby pochopila to, co u něj svou nabídkou vyvolala.* Ale ty se tady k tomuhle nabízíš sama a dobrovolně. *Povídá.* To pro mě moc znamená. *Pousměje se na ni při tom.* Chceš mému bratrovi pomoct. Aby našel smysl života a trochu toho štěstí. *Povídá dál.* Nic jiného si pro něj od začátku nepřeji. *Ujistí ji s naprosto upřímným pohledem do jejich očí. Svá slova myslí vážně.* Nevěděl jsem, ale jak. Jak mu, alespoň z části vynahradit ta staletí zavřená v rakvi. *Sklopí nyní pohled dolů. Na tohle on sám za sebe pyšný rozhodně není. Ta touha to nějakým způsobem odčinit je patrná z každého gesta, slova, výrazu ve tváři.* Ty si mi teď dala naději. Jen tak, sama od sebe. *Zvedne k ní opět oči s upřímnou radostí a vděčností.* Řeknu mu to. *Kývne po té s novým světlem v očích. Jako by mu Sophie svou nabídkou dala novou naději na jakousi záchranu, alespoň části jeho rodiny.* Jen doufám, že to není nic nebezpečného. *Zvážní.* Genevieve mi toho moc neprozradila, ale netvářila se při tom nijak nadšeně. *Varuje ji. Rozhodně nechce, aby se Sophie během toho kouzla nebo, co bude muset podstoupit, něco stalo. Dost znepokojeně se na ni zadívá. Po té ještě více svraští soustředěně obočí, než pochopí, jak to Sophie myslela s Benjaminem. Hned, jak mu to dojde se nepatrně chápavě pousměje.* To ne. *Nemůže, než se Sophie souhlasit. Jakmile mu dá své stanovisko ohledně oslabení covenu, shledá to docela pochopitelným.* Máš pravdu. Tak odešli všichni najednou. Mohl se kdokoliv z nich a kdykoliv obrátit přímo proti tobě a zradit tě. *Zkonstatuje, ne že by jí to přál. Něco podobného, ale už zažila před tím a v tomhle případě to byla zrada vlastní neteře.* Ať už využije nebo ne, rozhodně se to tím komplikuje. *Poznamená věcně.* Což není v téhle době nic nového. *Pokračuje dále dříve, než na to první Sophie stačí zareagovat.*

(Trochu se zarazí, když se zdá být Elijah pobavený její otázkou. Uvědomuje si, že on a jeho rodina žijou už tisíc let a pro někoho už by se to zdálo jako věčnost, ale otázku myslela vážně. Kdo by dobrovolně chtěl žít věčnost? Kdo by se chtěl dívat na své blízké, jak postupně umírají? Ano své milované mohli také proměnit v upíry a pak by o ně nepřišli, ale ne každý by se dobrovolně stal upírem. Vždyť ani sami Původní se jimi nestali dobrovolně.) Nikdy si nepřemýšlel, jaké by to bylo prožít jen jeden lidský život a mít vlastní rodinu? Ženu a děti? (Tázavě se mu podívá do očí. Ona sama si nemohla představit takhle dlouhý život. Na jeho slova, které byli mířený na teorii o Finnovi, už nic nepoví. Mohli tady vymýšlet různé teorie a přes to by nebyli správné. Jediný, kdo může vědět, co chce Finn, je sám Finn. A opravdu doufá, že si s ním Elijah upřímně promluví a snad mu trochu porozumí. Svraští obočí, když Elijah začne opět mluvit. Čeká, co z něj vypadne, ale on to zazdí. To jí přinutí svraštit obočí ještě více.) Ne, co jsi chtěl říct? (Povytáhne obočí. Opravdu by jí zajímalo, co chtěl říct. K jeho dalším slovům se opět nijak nevyjádří a jen slabě kývne hlavou s povzbudivým pousmáním. Pokud by Finn kontaktoval Benjmina, tak už by se tu asi nebavili o tom, zda skončí mrtvý nebo jen s dýkou v srdci. Je jasné, že by skončil mrtvý. Jen jí není trochu jasné, proč by si za to měl podávat Klaus Elijaha. Raději se na to neptá. Nejspíš by ani samotný důvod nepochopila, tak jako celého Klause Mikaelsona.) Co říct, mám ráda šťastné konce. A myslím, že Finn si zaslouží dostat šanci na život jaký chce už od začátku. Lidský a po boku Sage. (Pokrčí rameny s mírným úsměvem. Ona by to nespecifikovala, že pomáhá jeho rodině. Pomáhá jen jednomu jedinci na šťastný život.) Elijahu, já nedala naději nikomu. Snažila jsem se Finnovi pomoct, ale nevěděla jsem, jak Sage přivést zpět. To Genevieve na to přišla a nebýt toho, že je teď kotva, tak by to udělala sama. Jenže nemůže, tak to udělám já. Ale největší zásluhu má ona. (Opravdu jí nepřišlo, že ona mu dala naději. Ona byla jen jakýsi nástroj k přivedení Sage zpět. Nad Elijahovo starostmi, kdy doufá, že kouzlo není moc nebezpečné, nic neřekne. Samozřejmě se Genevieve netvářila nijak nadšeně. Ano normální způsob, jak oživit někoho, nebyl zrovna jednoduchý a bezpečný. A upřímně žádné kouzlo nebylo na sto procent bezpečné. Vždy se mohlo něco stát. Čarodějka se mohla příliš vysílit a umřít nebo by mohla špatně provést kouzlo a mělo by to pak nějaké větší následky. Nic nebylo bez rizika, ale na to už si zvykla. Poté se zaměří opět na Benjamina.) Ano, mohli mě kdykoliv zradit. (Kývne hlavou.) Já už si na všechny ty komplikace tak zvykla, že už mě snad nic nepřekvapí a nerozčílí. (Vydechne a pokrčí rameny. Na jednu stranu by bylo dobré, kdyby jí už žádná novinka nerozrušila. Zachovala by si tak klidnou hlavu. Podívá se letmo na hodiny a pak sklouzne očima na mapu, zda je Finn stále na stejném místě. Pak se pohledem vrátí opět k Elijahovi.) Ne že bych tě vyhazovala, ale asi by jsi měl jít za tím Finnem a já musím ještě dodělat papíry. (Zvedne štos papírů, které měla před sebou a pak je zas položila zpět.)

*Poslechne si ji a s pousmáním, i když se tváří trochu posmutněle, přikývne. Samozřejmě. Kdo by o něčem takovém nepřemýšlel.* Než nás Esther proměnila, tak se to již blížilo skutečnosti. *Poznamená.* Po té už to byl, jen nesplnitelný sen. Časem jsem přestal snít a soustředil se na to, co je skutečné, co mám a čeho chci dosáhnout v tom, co se nabízí. *Pokračuje docela klidně, smířeně. Tisíc let je dlouhá doba na to, aby se jeden vyrovnal s tím, co může, a co nemůže získat.* Neměl jsem ženu ani děti, jen sourozence a otce, který nás pronásledoval v touze nás zabít. *Pokrčí nepatrně rameny.* Zaměstnávalo mně to až donedávna. Teprve tady a teď zjišťuji, že jsou nejspíše i jiné možnosti. Všechno se v poslední době dost změnilo. Jenže není tak jednoduché něco takového udělat. Pořád mám zodpovědnost za své sourozence. Nemohl bych je opustit. Možná se mi jednou ta možnost naskytne, ale zatím to nepřipadá do úvahy. *Uzavře to a přemýšlí, kdy se stalo, že nemá problém se Sophie téměř se vším svěřit. Nepatrně se nad tím pousměje. Když se ho Sophie vyptává, co chtěl říct, zavrtí hlavou.* Nemá smysl to nyní rozebírat. Nic by to nevyřešilo, pouze oddálilo a díky tomu, co jsme dnes probrali a dohodli budu doufat, že už to nebude nutné. *Ujistí ji se zavrtěním hlavy, že jí víc nepoví. Zavře při tom krátce oči.* To já taky. *Kývne pak.* Finnovi to ze srdce přeju. Neprožil si za svůj dlouhý život moc pěkného. Zaslouží si to. *Poví Sophie svůj názor. Vyposlechne si posléze její reakci na tu jeho. Sleduje ji při tom výrazem, který dává najevo, že i potom všem to jeho pohled nezmění, alespoň ne vůči ní.* Pokud se to povede, Sophie, tak to pomůže nám všem. Finn si bude žít podle sebe, přestane usilovat o to, aby zničil všechny upíry, včetně svých sourozenců. Ostatní ho snad přestanou tolik nesnášet, včetně Niklause, u kterého má slíbenou dýku, za jeho domnělou zradu. Bratr si myslí, že jako předejití Finnově budoucí zradě kvůli bezpečí jeho dceři a Hayley je to žádoucí. *Objasní Sophie, jak to vnímá on.* Takže to pomůže, nejen Finnovi. *Uzavře to.* Dobře. *Pousměje se pak. Nechce se s ní hádat.* Pokud k tomu budu mít příležitost, poděkuji i Genevieve, jestli mně nechá. *Odvětí. Je mu jasné, že to bude opět více, než zajímavé setkání. Chvilku pak Sophie zkoumavě sleduje. Přemítá, co se jí honí hlavou, nad čím přemýšlí. Mírně přimhouří oči.* Chci o tom kouzle vědět všechno, Sophie. *Poznamená pak tónem, kterým dává najevo, že o tom nehodlá smlouvat.* Mohli, takhle to udělali všichni otevřeně a najednou. Alespoň víš, na čem s nimi jsi. *Odvětí a povzbudivě se na ni pousměje. Pak se zatváří trochu varovně nad slovy, které Sophie pronese následně.* Tohle raději neříkej. Vždycky přijdeš na to, že může a pak se to stane. *Vysvětlí. Neujde mu po té ten její pohled k mapě. Zacukají mu slabě koutky. Zvedne k ní oči, zrovna, když promluví a přikývne.* Já vím, už jdu. *Ujistí ji. Při tom sáhne do náprsní kapsy saka pro peněženku a položí na stůl bankovku vyšší hodnoty, která nejspíše pokryje celou láhev a nejen jednu skleničku, kterou mu Sophie nalila. Položí jí na pult a pak na Sophie, ještě pohlédne.* Kdybych šel hned, asi by náš rozhovor s Finnem dopadl jinak. *Poznamená, aby pochopila, že to, co zde probrali, mu pomohlo.* Děkuju, Sophie a přeji ti dobrou noc. *Rozloučí se s ní, vstane a bar opustí. V hlavě má uloženou mapu a místo, kde by měl najít Finna. I když má auto kousek odsud, vydá se za bratrem po svých. Upíří rychlostí ho najde rozhodně rychleji.*

(Poslouchá ho, když jí odpovídá na její otázku. Chápe, že někdo, kdo žije tisíc let už se smířil s tím, že nikdy nebude mít vlastní rodinu a mohl být rád aspoň, že má sourozence. Něco proměnou získali, ale něco také ztratili. Trochu povytáhne obočí. Chtěla se ho zeptat, zda by podstoupil proměnu zpět v člověka, ale hned od toho zas upustila. Jak pochopila, tak i kdyby chtěl, neopustil by své sourozence a nějakým způsobem za ně cítil zodpovědnost, i když všichni byli dospělý. Teda neví přesně kolik jim bylo let před proměnou, ale po tisíci letech existence je shledává za dospělé.) Chápu. (Řekne jednoduše. Poté kývne hlavou. Nedozvěděla se sice, co chtěl před tím Elijah říct, ale páčit to z něj nebude. Podle všeho to ani nemělo teď smysl říkat, takže by se nic nezměnilo, kdyby to věděla.) Wow. Opravdu to tedy vypadá, že to pomůže vám všem. Jeden bude spokojený a všichni ostatního se nebudou obávat jeho další zrady. (Nakloní hlavu na stranu a chvíli si prohlíží jeho tvář. Našpulí mírně rty a pak zvedne ramena a zas je spustí do obvyklé polohy.) Pokud to opravdu chceš. Klidně můžeš být i u toho, pokud s tím bude souhlasit Finn. (Pousměje se lehce a hlavu zas narovná.) Až se to stane, tak pak můžeš přijít se slovy: Já ti to říkal. (Prohrábne si vlasy. Ví, že má pravdu a může jí překvapit ledacos, ale prostě už nad vším nechce tolik přemýšlet. Nechce ze všeho dělat velkou vědu. Chce být bezstarostná a lehkomyslná jako dříve, i když to bohužel nemůže. Aspoň ne teď. Usměje se, ale následně se zas zamračí, když Elijah položí na bar bankovku.) Kate bude mít opět velké dýško. (On měl své způsoby a ona zase své. Nehodlala se s ním hádat, aby si peníze nechal. Určitě by to nepomohlo. Ale ona si zas nehodlala nechávat peníze, když ho svým způsobem pozvala. Bar otevřený není, takže by si za nic neměla nechávat platit.) Nemáš za co a tobě také přeji dobrou noc. (Usměje se a sleduje, jak odchází. Chvilku poté, pak sama vstane a odejde zamknout. Pak se vrátí k baru, udělá si kafe a pustí si rádio mnohem hlasitěji, než tu obvykle hraje. Pak se konečně pustí do těch papírů.)

(Seděl ve svém pokoji a poslouchal cizí rozhovory. Jistě, že si netroufl zaposlouchat se do toho mezi Elijahem a Hayley, do toho se raději míchat nebude. Jeho líný zadek by si zasloužil trochu projít, vylezl tedy z postele, ve které stále postrádal své polštáře. Asi si pro ně už měl dávno zajít, ale nějak neměl chuť. Oblékl se tedy do něčeho, co nesmrdělo a pak vyběhl z pokoje. A stejnou rychlostí doběhl i ven na ulici. Napadlo ho, že by si třeba mohl zajít na skleničku zjistit, co se děje a co se neděje. Jeho upíří ouška by snad mohla něco zachytit a nebo bude jeho průzkum neúspěšný jako obvykle. Chvíli se jen tak procházel a sledoval okolí. Mladé lidi, kteří už se opíjejí. Staré lidi posedávající na lavičce. Došel tedy až k Rousseaus. Vešel dovnitř s tím, že možná i potká Sophie. Mluvil s ní naposledy kvůli tomu útoku a no nebyl to nejpříjemnější rozhovor. Posadil se rovnou k baru a objednal si nějaký dobrý alkohol. Než před ním přistál alkohol, zaposlouchal se do všech rozhovorů a snažil se něco zjistit.)

(Od té jejich hádky s Tobym chodí jako duše bez těla, je zamyšlená a zachmuřená. Večer se opíjí a potom v chatce dělá hrozný nepořádek, křičí a jednou si na sebe vzala jeho triko. V chatce neuklízela a většinou chodila běhat, nebo stříket z luku a tak. Spala jen v Tobyho posteli. Už jí v chatce došel alkohol a potřebovala na chvíli odjet ze zátoky a tak  jela na několik hodin do práce a když už měla všechnu práci hotovou, zašla si do jejího oblíbeného baru Rousseau. Otevřela prudce dveře a vešla do baru. Ruce si schovala do kapes a na všechny co se na ní dívali házela nepříjemné pohledy. Spatřila Marcela, kývla na něj, posadila se u něj a objednala si skleničku Whiskey. Čekala než jí přinesou pití a jakmile ho před sebou spatřila, kopla ho do sebe tak rychle jak jen nejlépe uměla. Objednala si další. Její pohled byl zamračený a věnovala se jen sobě a skleničce, kterou barman pomalu znovu plnil Whiskey.)

(Jeho očekávání bylo zase moc vysoké. Taky co mohl čekat jistě, že si nikdo nedomluví schůzku někde v baru a nebudu si tu s někým povídat o tom, jak vyvraždí zbytek pomatených upírů. Na chvíli se zadíval ke dveřím, protože slyšel kroky, které mířil právě do baru. Zanedlouho tam stála Claire a jeho pohled se změnil z neutrálního na vcelku zachmuřený. Viděl jí naposled od té věci a tak neví, jak se má chovat. Raději svoje všechny obavy zapije alkoholem. Zatím do sebe kopne jen poloviny, vážně nestojí o další nechtěné akce. Sleduje Claire, jak si k němu přisedá a to jak se tváří.) Problémy v ráji? Tedy v Zátoce? (Otočí se na ní se značným posměškem. Přemýšlí, zda si má svojí otázku ponechat pro někoho, koho jeho vztek potěší a nebo se jen pobaví na Claire. Raději si to nechá pro Jacksona tam alespoň ví, že ho naštve a tak si způsobí nehorázné potěšení.)

(Poslední dobou je hrozně náladová. Všimla si Marcelovi změny v jeho výrazu ale kašle na to. Má svých problémů dost, proč řešit další. Nad jeho poznámkou jen zatne ruce v pěst, až jí zbělají kloubky a nesouhlasně, avšak tiše zavrčí. Ani se na něj nepodívá.) Pozor na jazyk, aby jsi o něj nepřišel. (Nemá chuť se s ním prát, ale pokud jí vyprovokuje, tak mu prostě přes držku dá. Uvidí svou plnou skleničku před sebou, přisune si jí, zakrouží s obsahem a znovu jí do sebe kopne. Objedná di další. Barman na ní trochu překvapeně kouká, ale potom nakonec udělá to, co má v popisu práce a nalije jí další skleničku Whiskey. Claire se podívá na Marcela, lehce povýšeným pohledem a ušklíbne se. Pořád nechápe, proč to Toyho tolik rozlobilo. Je to jenom Marcel. Ten přeci nestojí za žádné hádky. Snaží se odhadnout jeho cenu. Kdyby ho zajala, kdo by ho chtěl zpět? Je tu jedna hloupá blondýnka, a možná další Původní, plus pár jeho upírů a taky Davina. Vlkodlaci by se radovali že umře, většina čarodějek by to měla taky tak. A lidem by to bylo asi šumák. Ani neví, jak to tu má lidská frakce.)

(Pousměje se nad její rádoby vtipnou poznámkou, která asi neměla působit vtipně. Soudě podle jejího pohledu to určitě bylo myšleno jakkoliv jen ne mile a vtipně.)Hmm..A co by jsi mi udělala? Ukousla ho? (Zasměje se a dopije svůj obsah skleničky. Rozhodně se s ní nijak nechce hádat, ale jeho ostrý jazyk a bystrý mozek plný skvělých poznámek, si prostě nemůže dát pokoj. Všimne si, že si ho prohlíží a tak se na ní jen hnusně podívá.) Co pak? Chybí ti snad tohle tělo? Už tě přešli ty chlupatí vlci? (Mírně se pousměje a kývne na ní. Objedná si něco k pití a chvilku čeká, než mu přistane alkohol před rukou. Jen si do ruky vezme skleničky a mírně s ní kvrdlá a sleduje jak se její obsah přelévá ze strany na stranu.)

(Jeho úsměv jí trochu dráždí, ale nic nedělá. Oblízne si ret a ušklíbne se.) No, to je jedna z možností. (Koukne se na barmana, jak neochotně nalévá skleničku. Je to prostě Marcel se svým ostrým a hbytým jazýčkem. Dříve to u něj brala jako přednost, zvláště v posteli, ale teď jí to přijde spíše otravné. Pousměje se. Jasně, Toby v posteli není takový jako Marcel, ale to dělají ty jeho zkušenosti. Přeci jenom, má jich o něco více.) Vlastně, abych to upřesnila, chybí z tvého těla jen jedna část. A ne, nepřešli. Vlkodlaci bývají v posteli ti nejlepších.(Ušklíbla se a napila se zhluboka ze skleničky, kterou před ní před chvílí postavil barman. Pousmála se na něj a položila poloprázdnou skleničku na stůl. Obrátila se znovu na Marcela.) A co Rebekah? Nemyslím si že je v posteli lepší jak já. (Pousmála se a kopla do sebe zbytek obsahu skleničky. Barman už už jí bral její skleničku, že jí dolije, avšak Claire ho v čas zastavila a naznačila mu, že až za chvíli. Vyměnili si různorodé pohledy a pak se Claire znovu pootočila na Marcela.)

(Uviděl, že se její nálada trochu změnila. Už nevypadá na to, že by nejradši rozpárala hrdlo a nebo něco jiné na jeho těle.Nad tím co řekla, se jen mírně zasmál. Jemně se kousl do jazyka a pak se rychle vrátil do reality. Poslouchal jí, jak se vyjadřuje k té jeho poznámce. Zasmál se nad tím, že jí chybí jen jedna část z něho. Moc dobře věděl, co myslí, ale musí si do ní rýpnout.) Jsou to ty oči, že? (Sám si odpověděl přikývnutím.) Já vím, že jsou krásný. (Sladce až trochu provokativně se usmál, jeho úsměv se však za chvíli změnil v nedůvěřivý obličej. Opravdu by nemohl věřit tomu, že vlkodlaci jsou lepší. To určitě ne.) Tak proč se tu teď opíjíš? Když jsou vlkodlaci mnohem lepší, než upíři? (Oblízl si rty a pak se už trochu napil. Díval se ní a sledoval, jak u ní neustále mizí alkohol do jejího těla. Na její otázku věděl hned odpověď.) Opravdu se mě na to ptáš? Rebekah je rozhodně lepší. Je to Beka. (Mrkl na ní a přiložil si k ústům skleničku. Trochu upil a skleničku si položil před sebe.)

(Její nálada je trochu lepší, a může za to i pomalu působící alkohol v její krvi. Pozorovala jeho rekci na to, co mu řekla. Jasně, že si do ní musel rýpnout, jinak by to nebyl on. Jemně přikývla a potom vyprska smíchy.) Oči to opravdu nebyli. Vím že víš co myslím. Mám to tady říkat snad nahlas? A ne, mám hezčí oči. (Ušklíbla se a kývla na barmana, aby jí dolil. Zase. Zamračí se varovně na Marcela.) Proč? Proč? Protože jsem tak špatný člověk a-. Dohajzlu, vždyť je to jedno. Stejně jste všichni stejní. Plní nenávisti. (Nedívá se na něj a potom se znovu zhluboka napije ze skleničky. Potom jí skoro hodí po barmanovi, že už nebude a hodí po něm jednu bankovku.) To říkáš jenom proto, aby jsi mně donutil žárlit nebo něco takovýho. Chtělo by to někoho druhýho, kdo spal s náma s oběma, nezujatýho, aby to posoudil. Třeba... no, tady vlastně asi nikdo takový není. (Pousmála se a přehodila si nohu přes nohu. Měla by jet domů, aby se dostala do zátoky dost střízlivá na to, aby se dostala do chatky a lehla si do postele.)

(Trochu ho těšilo, že někomu dokázal změnit náladu. A nebyl to ten typ změny z dobré na špatnou jak to je u něho obvyklé.) Myslím si, že to jsou i ty moje očka. A ne rozhodně je nemáš hezčí. (Na oko se naštval a zakroutil hlavou. Vypadal jako nějaké malé dítě, kterému rodiče zakázali sladkosti. A je to tu. Ta změna nálady, na kterou je zvyklí. Musel se nad tím pousmát.) Oh, wow. Tady nám někdo naštval vlčka Claire. (Krátce se zasměje a sleduje jí, jak skoro hází skleničkou po barmanovi.) Já nepotřebuji, aby jsi žárlila. Už jsem ti to jednou vysvětlil, víš.. (Kývne na ní a dopije svůj obsah skleničky. Nechá si od barmana, který je velmi vyděšený dolít. Vezme ho za límeček a přitáhne si ho k sobě. Ovlivní ho, aby si jejího nervového výlevu nevšímal a normálně jim nalíval dál. Otočil se zpět na Claire.) Vážně? Někoho, kdo by spal s námi dvěma? To jedině v případě, že by jsi se třeba vyspala s Bekah a nebo já s Kolem. (Falešně se usmál.)