Rousseaus Bar

(Přišel do baru právě včas, když Sophie chtěla začít mluvit. Zůstal stát více vzadu a poslouchal jí, občas se rozhlédl po ostatních členech covenu, kteří zůstali na straně Sophie, jinak se stále díval na ní. Chápe, že se nebude omlouvat za vztah k upírům, proč taky. Kdyby byl na jejím místě, také by se za tohle neomlouval. Sice on ví, že by se na stranu upírů nikdy nepřidal a proto má s touhle částí trochu problém, ale slíbil Sophie i sobě, že se naučí upíry tolerovat, takže to taky dokáže a nebude kvůli tomu Soph odsuzovat a přidávat na stranu jiného čaroděje. Co se týče její proměny na upíra, je mu jí dost líto, jistě to pro ní muselo být těžké, i když to byl jen jeden den. Mít rád upíry a stát se jedním z nich je podle jeho názoru něco absolutně jiného a žádnému čaroději ani čarodějce by tohle nepřál. Pak ji poslouchá dál a při části, že je zradili vlkodlaci, nadzvedne překvapeně obočí.. tohle by do nich neřekl, možná, že vlkodlaci nejsou o nic lepší než upíři. Po skončení jejího proslovu zůstává stát pořád na stejném místě, dívá se a čeká až ostatní odejdou. Pak odejde k baru za Sophie, dlouho s ní nemluvil, takže by se rád dozvěděl jak to všechno zvládá. Dojde k baru a pousměje se na ni) Ahoj.. skvělý proslov (kývne hlavou směrem tam, kde předtím stála)

(Za barem si připraví papíry k objednávkám, které potřebuje vyřídit. Už jim začínali docházet zásoby a bylo na čase je doplnit. Začne zaškrtávat všechny políčka a k tomu dopíše akorát počet, který potřebuje. Za tohle zas zaplatí balík peněz. Vydechne. Když uslyší známý hlas, který patří Kalebovi, zvedne hlavu. Povytáhne obočí, ale lehce se pousměje.) Ahoj. Můj proslov a skvělý? Nevěděla jsem, že tohle spojení někdy uslyším. Na proslovy jsem hrozná. (Zavrtí nad tím pobaveně hlavou. Ještě teď si vzpomíná na svůj děsný proslov při akci tady v baru. Jo to byl jistě jeden z nejhorších proslovů.) Jsem ráda, že tvá nenávist k upírům nezvítězila a zůstal jsi. Nakonec Genevieve šestý smysl přeci jen funguje. (Vzpomene si na včerejší odpoledne, když se s Gen bavila o Kalebovi. Ta řekla, že Kaleb si jistě vybral jí a ne Benjamina a měla pravdu. Kaleb sice nemůže vědět, jak to myslela s tím šestým smyslem, ale dojít by mu to mohlo.)

Nebylo to tak špatné (široce se usměje, sice to asi na egoistického Benjamina nemá, ale to si raději nechává pro sebe. Zadívá se do země a pak zpátky na Sophie s úsměvem) Říkal jsem si, že raději se přidám na stranu někoho u koho vím, že mu můžu opravdu věři, i když je proti zabíjení upírů, než k někomu koho znám sotva 5 minut (pokrčí rameny jako by to byla samozřejmost. Při zmínce o Genevieve a jejím šestém smyslu nadzvedne obočí a pak se usměje) Sázely jste se snad na čí stranu se přidám? (zeptá se pobaveně)

Benjamin má, ale lepší proslovy, že? (Povytáhne jedno obočí. Stačil jí jeho jeden proslov a věděla, že dokáže lidi přesvědčit pouhými slovy. Dokáže si prostě lidi získat a stačí mu jen otevřít pusu. Tohle by se jí nikdy nestalo.) Takže jsi poslechl svůj rozum. Jsem proti zabíjení všeobecně. Nevidím důvod, proč by se měli zabíjet upíři, pokud oni sami taky nikoho nezabíjí. (Pokrčí rameny. Nechápe zrovna, proč dřív čarodějky zabíjeli stále upíry. Upíři se naučili krmit se z lidí a přitom nezabíjet. Někteří se dokonce krmili z krevních sáčků. A pokud by se našel mrtvý nějaký obyvatel New Orleans, lidská frakce by se to dozvěděla.) To ne. Ale trochu jsme se o tobě bavili a hádali, jestli tě ovládla nenávist k upírům nebo rozum. Genevieve věřila, že to bude ta druhá možnost a měla pravdu. (Usměje se na něj. Byla opravdu ráda, že Kaleb si vybral druhou možnost a ne první. Otočí se na chvíli k němu zády a začne si dělat kafe.) Dáš si něco nebo někam pospícháš?

(Nejistě přikývne) Ano má (pousměje se, je pravda, že mu na to málem kývnul. Kdyby mu v tu chvíli řekl teď hned si musíš vybrat, jinak tě zabiju tak by se k němu možná i přidal. Naštěstí měl možnost si to pořádně promyslet a je rád, že učinil takové rozhodnutí jaké učinil. Přikývne) Ano jsem za to rád.. (s tím nezabíjením upírů, ale s ní nesouhlasí, raději na to ale nic neřekne, ví, že ona s ním jeho názory nesdílí proto se jen jemně zamračí.) Aha (usměje se) Takže ty sis myslela, že to bude ta první možnost? (nadzvedne tázavě obočí, docela by ho to zajímalo, ani by se jí nedivil, kdyby mu řekl, že ano. Už od začátku ví, že on nemá rád upíry, z velké části tomu tak je, protože ho tak vychovali a z té malilinkaté části, protože zabíjejí nevinné lidi. Ano, je pravda, že ne všichni, ale to nemění ten fakt, že podle něj jsou to pořád krvežíznivá monstra.) Dal bych si vodu prosím (pousměje se a posadí se na barovou židličku.)

(Z jeho výrazu pozná, že se mu nelíbí rozhodnutí o nezabíjení upírů. Líbit se mu to samozřejmě nemusí, ale pokud bude dodržovat pravidla, tak proti jeho názorům nic neřekne. Možná jednoho dne zjistí sám, že všichni upíři nejsou špatný. Byl takhle vychovaný a ona s tím nemohla nic dělat. Převychovat ho nemohla a ani by se o to nesnažila, to byl úkol rodičů a ona jeho ani ničí rodič nebyla.) Vlastně ne. Doufala jsem, že to bude ta druhá možnost, ale přesvědčená jsem nebyla. Zmínka o tom, že tvá Satrší měla pletky s upírem a jedním se pak na nějakou chvíli stala, dokáže lidi jako ty dostatečně přesvědčit, aby jsi jí dál nevěřil. No vlastně ti teď můžu říct konečně pravdu. Ten den, co ses tady poprvé po dlouhé době ukázal a já byla lehce protivná, tak jsem si procházela proměnou. Se spánkem to nemělo, co dělat. (Teď si byla jistá, že kdyby mu to řekla hned, tak by se proti ní neobrátil, ale dřív to prostě nechtěla říkat nikomu, aby se nestalo, to co se stalo. Akorát, že jim to měla říct. Třeba by teď na své straně měla více lidí, ale to už bylo vlastně jedno. Vrátit se do minulosti nemohla.) Dobře. (Kývne a vytáhne z lednice minerálku a z police vezme sklenku. Postaví to před Kaleba a sklenku do poloviny naplní minerálkou, pak vedle sklenky postaví i tu flašku, která byla ještě z poloviny plná. Sama si před sebe postaví hrnek s kávou a posadí se na barovou židli, která byla za barem. Koukne se na Kate, když k nim přišla a lehce se na ní pousměje.) Ahoj. (Nevšimla si ani, že tam byla po celou dobu schůze. Nějak se nedívala, kdo tam byla a kdo ne. Věděla už přesně, kdo se přidal na Benjaminovo stranu.) Otevřeme až déle. Lidi se nezblázní ne? A ty se k nám klidně můžeš přidat, pokud chceš. (Pokrčí rameny. Už tak byla Kate v tomhle zmatku namočená, takže před ní nemusela nic tajit.) Jinak ptala se na tebe Genevieve. V nejbližší době můžeš čekat její návštěvu.

Chápu (přikývne s pousmáním) To, že jsi něco měla s upírem mě nutilo se nad tím dost zamýšlet.. přiznávám, ale to, že ses na jeden stala upírem, za to už jsi nemohla. Takže bych tě za tohle nemohl soudit. (když mu řekne, že si procházel proměnou v ten den kdy tady přijel, tak přikývne a jeho tvář dává dost jasně najevo, že už mu to dává smysl) Bylo mi to tehdy divné, ale moc jsem se nad tím nepozastavoval (pokrčí rameny s úsměvem) Děkuju (řekne, když mu podá vodu a napije se, pak se ohlédne za známým hlasem) Ahoj, Kate (usměje se na ni)

Ale stále je to má osobní věc, která se covenu absolutně netýká. (Řekne vážně. Za tímhle si prostě stála. Tohle nemělo s covenem co dělat a navíc se stalo v době, kdy ještě Starší nebyla. A i kdyby s Marcelem měla poměr ještě teď, byla to stále její věc. I když teď to už věděl snad každý.) A že jsem se stala upírem. No vlastně za to můžu, když jsem pak proměnu dokončila dobrovolně. V první chvíli jsem si tedy stála za tím, že jí nepodstoupím. Věděla jsem sice o tom kouzle, který by mě proměnilo zpět, ale bála jsem se, že nevyjde, i když já sama ho už použila. A nechtěla jsem v sobě mít navždy pocit, že jsem byla upírem. Ale nakonec si z toho svého stavu pamatuji jen prvních deset minut. Pak jsem spala. (Na jeho další slova už jen přikývne. K tomuhle neměla, co dodávat. Jistě že mu bylo divné její chování. Ona není protivná, když se špatně vyspí. Napije se kávy a pohled teď upírá na Kate.) Adresu ti klidně dám, ale telefonní číslo bohužel ne. I když vlastně bych ti ho mohla dát a až si pořídí nový mobil, tak se jí konečně dovoláš. (Krátce se zasměje tomu faktu, že na sebe nemají kontakt a kývne.) Jo to je trošku divné, ale tady v New Orleans je možné vše. Dokonce i tohle. (Vezme si blok, kam napíše adresu Genevieve a přeloží ho napůl. Už chtěla podat papír Kate, ale po jejích slovech si to rozmyslela.) Jo takové posílání vzkazů je možné. A vlastně i dost jednoduché. Komunikuji takhle s několika členy covenu. Předvedu ti to. (Posune si k sobě svíčku, která je na baru a pomocí mysli jí zapálí, pak zmuchlá papír v ruce a natáhne dlaň s papírem nad svíčku. Zavře oči a myslí na Kate, jelikož je Kate přímo před ní, tak to jde jednoduše a rychle. Za chvíli začne papír hořet, až shoří úplně a nezůstane po něm ani popel. Ve vteřině se pak papír objeví v ruce Kate. Otevře opět oči a koukne na Kate.) Stačí jen myslet na určitou osobu. Občas pomáhá, když si jí v mysli představíš a i jak vzkaz letí přímo k tomu člověku.

To je taky pravda (přikývne, jeho by také štvalo, kdyby se v covenu probíral jeho osobní život, takže se vůbec nediví, že to Sophie tak štve. Na to další co říkala o proměně nic neřekne jen přikyvuje. Pak poslouchá rozhovor mezi Kate a Sophie, pak mu to došlo. Genevieve je její matka? Páni, tak tomuhle se říká novinka) Genevieve je tvoje matka? (nadzvedne tázavě obočí, aby si to ověřil) A znáš i svého otce? (zeptá se zvědavě a se zájmem, docela si ji oblíbil za tu krátkou dobu co se znají, takže ho celkem zajímá co se jí děje v životě a hlavně když se to týká něčeho tak důležitého jako jsou rodiče. Pak zase mlčí a sleduje co Sophie ukazuje Kate za kouzlo. Tohle se učil už kdysi, je to jedno z těch nejlehčích tudíž ho uměl skoro okamžitě.)

kód:

Ahoj. Zrovna sedím v baru u Sophie a ta mě právě naučila jedno kouzlo. Jestli ho už umím, zjistíš podle toho jestli ti dorazí tenhle vzkaz. A kromě toho mi dala tvojí adresu, takže se asi u tebe dneska nebo zítra zastavím. K.

(Už se nějak nevrací k rozhovoru o upírech nebo její proměně. Nemluvilo se jí tom špatně, ale Kaleb už na to dál nic neříkal a ona neměla potřebu to nějak dál rozvádět. Vlastně ani nikomu nepopsala celou situaci, co se stalo. Jen Davině toho řekla o něco málo více. Nikdo nepotřeboval vědět, že Elijah rozhodl o tom, co se s ní stane a že krev jí dal pak Marcel, který u ní setrval, než umřela. Stačilo jim vědět jen, že to byl jediný způsob, jak ona mohla žít a Tunde zemřít. Vlastně ani neřekla nic o tom, že Genevieve s nim byla propojená taky. To už byl moc komplikované. Ani se nepozastavila nad Kalebovo otázkou směřovanou Kate. Moc dobře si uvědomovala, že tu sedí a slyší všechno. Informace, že Kate je dcera Genevieve ještě nebyla tak hrozná, ale nikdo zrovna nemusel vědět, že je zároveň i dcerou Benjamina. Ne kvůli tomu, že by se na ní snad mohl koukat někdo špatně, že je počata z incestu nebo že má za otce takové psychouše, ale někdo téhle informace mohl zneužít. Chtěla Kalebovi odpovědět na jeho otázku ohledně jejího otce, ale nenapadlo jí, co říct. Nejlepší by bylo říct, že je mrtvý, ale Kate už řekla, že ve městě jsou oba její rodiče. Kousne se do rtu a podívá se na Kate pohledem, trochu si povzdychne. Raději reaguje na její vyprávění.) Šance je to malá, ale nejspíš to byl osud. (Pousměje se a vzpomene si, že přesně o tomhle se včera bavila s Genevieve. Podle všeho to musel být osud, jinak se to nedokázalo vysvětlit. Tolik náhod neexistuje.) Vlastně tu byla stále, ale jen v duchovním smyslu. Ale jinak máš pravdu už je to několik měsíců, co jsem jí oživila. (Raději neříkala nic o jejím otci. Mluvila prostě jen o Genevieve. A fakt, že jí oživila ví naprosto každý a pokud to neví ještě Kaleb, brzy by se to dozvěděl.) Mohla to být opravdu čarodějka, ale aby ti dokázala říct tvou budoucnost, musela mít nějaký dar. Ale ne každá čarodějka nějaký má. Já patřím bohužel mezi ty, které je mají. (Ušklíbne se přitom a upije z hrnku kafe. Zasměje se pak lehce.) Hele já tohle kouzlo uměla už snad od 12-ti let a ve škole mi nepomohlo. Vlastně jsem ho nikdy nepoužila. (Kdyby někdy použila kouzlo před celou třídou, tak by jí nejspíš matka dala slušnou lekci. Stačilo jí, když použila svou moc, aby zahojila kamarádce zraněné koleno a už nikdy jí neviděla. Pak pozoruje Kate při kouzle. Opravdu jí trvalo o něco déle než Sophie, ale zkoušela to poprvé a navíc Genevieve nebyla hned naproti ní.) To se dozvíš, až se uvidíte, jestli tvůj vzkaz dostala nebo ne.

(Poslouchá vyprávění od Kate o její matce, neušlo mu, že mu neoznámila kdo je její otec, ale zmínila se, že jsou oba ve městě. Koukne na hodinky a zjistí, že už má být někde jinde, proto bude muset výslech ohledně jejího otce odložit na jindy. Nechá pak ještě domluvit Sophie, aby nikomu neskákal do řeči, dopije skleničku vody, odloží peníze na barovou desku a postaví.) Omlouvám se, ale budu vás muset opustit (podívá se na obě s pousmáním, pak se zadívá na Kate) Až se zase potkáme dořešíme tuhle záležitost s tvými rodiči.. (řekne s úsměvem, chce aby věděla, že se tomu jen tak nevyhne. Chce vědět, kdo je její otec, zajímá ho to. Asi to je někdo kým se nechce chlubit, když mu to zatajila, ale pro tentokrát to tak nechá.) Mějte se.. (řekne a vyjde z baru)

(Poslouchá Kate při vyprávění o tom, co předpověděla ta čarodějka ještě jejímu kamarádovi. O něm už se Kate zmínila, ale o téhle informaci tedy ne. Pravděpodobně to tedy opravdu byla čarodějka, protože tohle normální věštkyně nepředpovídají. Falešné věštkyně se snaží člověku namluvit, že brzy najde lásku nebo dostane skvělou práci, kde vydělá hodně peněz. Prostě všechno, co lidé chtějí slyšet, ale špatné zprávy nikdy nezmiňují. Jenže do života patří i to špatné a nejen to dobré.) Na tom přeci vlastně ani nezáleží, jestli byla opravdu čarodějka nebo ne. Vyplnilo se to a ty jsi konečně našla svou rodinu. Třeba už se tvůj kamarád vzpamatoval. To by byla jistě lepší zpráva, než ta předpověď té čarodějky. Bohužel i to se stává, že lidé se vydají špatnou cestou a nemusí to být ani drogy. (Vydechne a konečně dopije kafe a hrnek pak sklidí do dřezu.) Poznám, když je žena těhotná. V jakém měsíci je, jakého pohlaví je dítě a kdo je otcem. Pěkná otrava ti povim. (Znovu se nad tím ušklíbne. V pubertě jí to přišlo jako skvělej dar a podle toho ho také využívala, ale teď už to pro ni byla prostě jen otrava.) Spíš, protože by se to pak mohli dozvědět špatný lidé a pak bych musela chodit na jinou školu, což se stalo i tak. (Špatnými lidmi myslela svoje rodiče, ale nijak to nahlas nespecifikovala. Předci prostě měli oči a uši všude a dříve, když se jim něco nelíbilo, zajistili, aby se to řádně potrestalo. Podívá se pak na Kaleba, když oznámí, že už půjde a s pousmáním kývne hlavou.) Měj se a kdyby jsi něco potřeboval, zastav se. (Sleduje ho, jak odchází a pak pohlédne na Kate.) Raději bych volila druhou možnost. Moc bych nerozhlašovala, kdo je tvým otcem. Pro tvou bezpečnost. (Podívá se na ní trochu vážně.) Když už jsme u toho. Jak se Benjamin dozvěděl, že jsi jeho dcera vůbec?

Byla to jeho cesta, kterou si zvolil a ty by jsi s tím nejspíš nic neudělala. Pokud člověk nechce pomoct, tak mu nepomůžeš. Občas si musí člověk sáhnout na samé dno, aby pochopil, že takhle už to dál nejde. A říkat si, co by se stalo, kdyby... Nemá cenu. Co se stalo, stalo se a nejde to změnit. (Je trochu ironické, že ona sama říká, že člověku nejde pomoct, když o to sám nestojí. Ona sama přeci chtěla pomoct Monique, i když nevěděla jak a i když jí Monique dala jasně najevo, že jí nevěří a chce ji vidět padnout. Jejich poslední rozhovor se sice odehrával už v lepším duchu, ale od té doby jí neviděla a nevěděla, co se jí honí hlavou. A co se týkalo toho druhého, tak to už zažila sama. Kdyby nebylo Genevieve a Rebekah, která jí zlomila vaz, tak by se nejspíš i teď opíjela každý den do němoty.) Jo to rozhodně. Jsem chodící ultrazvuk a to vážně doslova, i když fotky bohužel netisknu a nezašpiňuji břicha žen gelem. Vlastně ani nevím. Jednou jsem to poznala, když byla jedna žena v druhém týdnu, ale před tím jsem jí nikdy neviděla, takže je možné, že bych to poznala i dříve, ale nikdy jsem si to nemohla ověřit. (Pokrčí rameny.) Ale řeknu ti v jaké době za mnou máš přijít. Tak za čtyři roky minimálně. (Tím jí vlastně oznamovala, že dřív jak za čtyři roky by neměla rozhodně myslet na dítě.) Poradila bych ti, aby jsi řekla, že je mrtvý, ale řekla jsi, že tu oba dva rodiče jsou. Obyčejný člověk by také nezabral, protože o Genevieve se ví, že v téhle době těhotná nebyla a ani by to vlastně nestihla. A měla by tě ke všemu v devíti letech. Takže maximálně, že ho ještě neznáš? Jen víš, že tady je? Třeba to zabere. (Vážně nevěděla, co by Kate poradila za výmluvu. Je možné, že by to Kaleb nikomu neřekl, čemuž věřila, ale už věděla, že není třeba, aby někdo někomu něco říkal. Tady se prostě informace šířili moc rychle. Svraští obočí nad jejími dalšími slovy.) Nějaký muž? (Povytáhne obočí a začne přemýšlet, kdo to mohl vědět. Pak jí to dojde. Bylo to jasné jako facka.) John. Teda spíš posednutý John. (Vydechne a prohrábne si vlasy. Teď už si byla jistá, že ten, kdo pomohl Roderickovi byl Benjamin.)

(Zkoumavě a se zájmem si Elijaha prohlížela, když narazila na téma Sophie a měla ty svoje poznáky. Elijah se ale z míry vyvést nenechal. Jen se tomu pousmála a už na to neměla žádné další poznámky. Potom prostě jen společně vyšli ze sídla a nasedli do auta. Elijah celou cestu mlčel. Ona rozhodně taky nebyla nijak sdílná. Měla opřený loket o okýnko, podepřené čelo dlaní a dívala se na okolí z okýnka. Když konečně vyrazili z baru, nečekala, až Elijah vystoupí a půjde jí otevřít. Prostě se odpásala a vystoupila sama, protože zase až tak nebyla na takové zdvořilosti. Zabouchla dveře a když byl hotov i Elijah, vyrazili společně dovnitř do baru. Kolem bylo docela mrtvo, což se divila. Vypadalo to, jako by snad bylo ještě zavřeno, i když si je jistá, že za okny nějaký pohyb viděla. Vezme za kliku. Naštěstí je alespoň odemčeno, protože když vejdou, bar je opravdu prázdný a jim se naskytne pohled pouze na Sophie a Kate. Jak se tak obě dvě vidí, tak se musí usmát.) Ahoj ve spolek. (Vytáhne ten papírek, co jí poslala Kate z bundy a zamává jím ve vzduchu) Dostala jsem tvůj vzkaz. Bohužel jsem ti sama neměla jak odpovědět, tak jsem prostě přišla. (míří přímo k nim a když dojde ke Kate, tak ji prostě neze slov obejme.)

(Zasměje se jejímu nápadu, aby se nechala zaměstnat na gynekologii, ale ne kvůli tomu, že to byl vážně praštěný nápad, ale že byla docela blízko k její minulosti.) No vlastně můžu říct klidně, jestli je dítě zdravé nebo ne. Pokud nevidím nic navíc nebo necítím, tak je dítě zdravé. Pak už záleží na tom, co vlastně dítěti je, abych specifikovala své pocity. A s tím zaměstnáním na gynekologii... No řekněme, že jsem dříve pomáhala své babičce. Byla porodní bába. Moderní medicína sice dokázala zajistit hladký průběh porodu, ale ženy z covenu raději rodí doma. A já jsem vlastně svým darem ujišťovala maminky, že jejich dítě je naprosto v pořádku a když chtěli, tak jsem jim řekla pohlaví. (Pokrčí rameny a lehce se pousměje. Někdy si říkala, že právě její babička se modlila, aby ten dar dostala. Aby konečně využívala své schopnosti způsobem, který bude těšit i Sophie. A nebýt právě toho daru, tak by opravdu nevyužívala své schopnosti a kdo ví, co by s ní pak vlastně bylo.) Třeba by jsi byla skvělou matkou. Člověk to nezjistí, dokud nezačne vychovávat dítě a starat se o něj. (Vyslechne si její vysvětlení a pobaveně zavrtí hlavou.) Zkus bezpečný sex a nemusíš se bát. A jsem si jistá, že existuje i přírodní antikoncepce. Bylinky jsou na všechno, co si usmyslíš. (Nebyla si tím sice jistá, ale nejspíš existovala nějaká bylina nebo bylinné směsi, aby se zabránilo těhotenství.) Jo improvizuj. Ale pokud se bojíš, že by na tebe koukal pak s opovržením, tak to nebude. (Neví, čeho se Kate ohledně tohohle bála.) Jo přesně tak. John z baru. Spíš kým. Víš čarodějky a čarodějové mohou posednout tělo kohokoliv, když chtějí. Nebo mohou pomoci někomu posednout tělo. Jde o to, že John byl posednutý nějakým čarodějem a já nevím v jakém těle teď je. A právě jsi mi potvrdila, že to byl Benjamin, kdo mu pomohl, jelikož ten čaroděj v Johnovo těle neměl moc. Myslela jsem si od začátku, že  mu pomohl Benjamin, ale nebyla jsem si jistá, co mu dal na oplátku. A podle tvé informace mu nejspíš řekl o tobě. (Prohrábne si vlasy a natočí si do sklenky vodu.) Jo a asi se budeš muset Johnovi znovu představit. (Zaslechne, jak se otevírají dveře a otočí hlavu směrem k nim. Už měla připravený proslov, že je zavřeno, ale jakmile uviděla Genevieve a za ní Elijaha, nic neřekla. Povytáhne překvapeně obočí.) Kdo dokázal tenhle zázrak? Protože ani bůh není tak mocný, aby jste vy dva šli dobrovolně a společně kamkoliv. (Byla si vědoma toho, že oba dva se navzájem moc nemusí, i když nevěděla, čím to bylo způsobené. Možná prostě jen jejich povahami, které se nesnesli.) Jinak také zdravím. (Usměje se a pak kouká na Genevieve, jak objímá Kate. Musí se nad tím pousmát. Když se ty dvě od sebe odtáhnou, založí si ruce na hrudi a podívá se dotčeně na Genevieve.) A já nic? Neviděli jsme se skoro celých dvacetčtyři hodin a jen mi povíš "Ahoj"? (Povytáhne jedno obočí a našpulí naštvaně rty. Dlouho to, ale nevydrží a její obličej přejde zas do toho poklidného výrazu s úsměvem.)

*Klid a ticho v autě si vychutnává, i když je mu trochu podezřelé, že Genevieve, jen tak z ničeho nic přešla do mlčení. Protože má na spěch, jsou na místě velmi brzy. Neujde mu její samostatnost, když z auta rychle vystoupí sama. Sleduje to mlčky, bez žádných poznámek, ačkoliv si o tom myslí své. Genevieve tím dává najevo, že o jeho pozornost a vybrané chování nestojí. Ať už to dělá úmyslně nebo náhodou, je to další důvod, proč ji nemá příliš v lásce. Vystoupí, zamkne auto a následuje ji ke dveřím baru. Nesnaží se tentokrát o nějaké zdvořilosti. Nechá ji otevřít a vejít první. Následuje ji a zavře za nimi. Všimne si, že v baru až na Sophie a barmanku, co tady byla, když se zde se Sophie stavil na kávu. Když vidí ty zrzavé vlasy a její tvář, nyní, když už ví o tom, že má Genevieve dceru, má silné podezření, že je to právě tahle dívka. Důkaz nemá, ale je si jistý, že je to otázka času, než si to zjistí.* Přeji příjemný den. *Pozdraví je zdvořile. Na první pohled vypadá klidně, a že je vše v nejlepším pořádku. Jen v očích, ten kdo ho zná vyčte, že je to z jeho strany, pouhá zástěrka. Nechce dávat problémy najevo, před cizími. Kate nezná a tak se podle toho, proto v baru chová.* Doufám, že nerušíme. *Pokračuje, když míří za nimi. Krátce se podívá na Kate a nepatrně se pousměje. Po té otočí hlavu k Sophie. Věnuje pousmání i jí, ale v očích může vyčíst, že tady není, jen tak. Něco se stalo a on ji potřebuje.* Sophie, můžeme si promluvit? *Požádá ji. Způsob, jakým se chová k ní, je zcela odlišný, než jakým dosud komunikoval s Genevieve. Jeho hlas je vřelejší, příjemnější, i když z něj zaznívají i starosti, které ho trápí.*

(Když Sophie utrousila tu poznámku o tom, kdo je někam donutil jít společně jen se nad tím ušklíbla a z legrace pohrozila Sophie pěstí. Povytáhne obočí nad Katiinou poznámkou, jak by Australani luštili angličtinu.) Řekla bych, že na tom vzkazu by nebylo ani nic tak divnýho, spíš na způsobu, jak se k nim ten vzkaz dostal. (mírně se zasměje) Já vím, chtěla jsi se stavit, ale když už jsi byla tady, tak jsem si řekla, že ti přijdu říct, že se ti to odeslání povedlo a že bychom si mohly někam trochu povyrazit. Nákupy, jídlo, cokoliv. (udělá teatrální gesto a odvrátí se z objetí. Pak se zakouká na Sophie) Fajn, fajn, tak tebe taky obejmu, aby sis nemohla už víc stěžovat. (zasměje se a objala i Sophie. Elijaha nějak vypustila z hlavy do té doby, než se sám ozval, že si chce se Sophie promluvit. Otočí se na něj a čeká na reakci Sophie, ale hlavně pak taky Kate, jestli spolu společně můžou někam vypadnout.) Jo, ty máš vlastně asi službu. (poškrábala se na hlavě a podívala se na Sophie. Její pohled říkal - Koukej dát Kate ihned volno.)

Kdyby jsi mě znala dobře, tak víš, že si něco takového představovat nemusím. Ale myslela jsem si, že alkohol nepiješ. (Přimhouří lehce oči. Tahle konverzace pro ní začíná být lehce divná. Normálně by se s ní bez okolků o všem bavila, ale teď, když ví, že to je dcera Genevieve, tak je to pro ni trochu divné.) Jsem si jistá. Hele, když mu nevadila má minulost s Marcelem, tak mu nebude vadit ani tohle. (Povzbudivě se usměje. Začne přemýšlet, jestli se toho Kate obává, protože se jí Kaleb líbí. Ale jedním si jistá byla, Kaleb by se na ní nedíval nijak opovržlivě kvůli tomu, kdo je její otec. Ona za to přeci nemůže.)Přesně tak. Pár měsíců v něm byl někdo jiný. (Vydechne.
Poslouchá Genevieve, jak nabízí Kate, aby šli na nákupy a jídlo. Vzpomene si v tu chvíli na Davinu. Jenže ona teď rozhodně nikam nemohla.) Já si stěžuji pořád. (Zasměje se a taky jí obejme. Pak otočí hlavu na Elijaha. Odpověď na jeho otázku úplně vypustí z hlavy. I kdyby řekla, že ruší, tak by jí stejně řekl, co chce a podle jeho dalších slov, si uvědomí, že se jedná nejspíše o něco důležitého. V první chvíli jí napadne, že už ví o covenu a chce mluvit o tom.) Už jsi o tom slyšel. (Kývne hlavou, ale přímou odpověď na jeho otázku mu nedá. Pak otočí hlavu zase na Genevieve a neujde jí ten její pohled.) Kradeš mi barmanku, co to bude příště? Svoje plyšáky ti nedam, to ti říkam rovnou. (Ušklíbne se a mávne rukou ke dveřím, aby šly.) Nechám zavřeno a aspoň si udělam papíry. (Pokrčí rameny.)