Bayou (Zátoka)

*Sleduje ho. Jeho předsevzetí zůstat v klidu a jednat tak i s bratrem pomalu bere za své. Oliver ho svými poznámkami pěkně vytáčí, i když se to snaží nedávat před ním najevo.* Fajn. *Zavrčí si polohlasně pod vousy a zvážní. Jeho tvář se zachmuří, ale není poznat, co se v něm odehrává. Olivera dál sleduje dost odměřeně a dopáleně. Zatímco čeká, co mu řekne o něm a Alisei, odvrátí od něj tvář a zadívá se do plamenů olizujících dřevo. Když slyší, že Alisea byla, jen rozptýlením s pobaveným úšklebkem se uchechtne. Znovu na něm teď škodolibě pohlédne.* Pozdravuje tě. Mám ti vyřídit, že je těhotná a chce s tebou mluvit. *Stručně mu vyřídí její vzkaz a plácne ho po rameni. V jeho hlase zní pobavení a podráždění z toho, co Oliverovi říká. Když se stále ptá na obsah sáčku, sáhne po něm a hodí mu ho do rukou. Spoléhá na to, že má dostateně dobré reflexy, aby ho chytil. Dává mu tak možnost se do něj podívat. Zatím neodpovídá.*

Je... cože je? (podívá se na něj překvapeně a ani to své překvapení nezakrývá. Tohle mu docela vyrazilo dech. Vlastně je to i taková řečnická otázka. Nečeká na ni znovu odpověď. Slyšel až moc dobře. Polkne zhluboka a tak nějak doufá, že si Alisea jen střílela, protože s tímhle opravdu nepočítal a rozhodně neměl v plánu starat se o nějaké dítě. Ne, tohle byla rozhodně čára přes rozpočet. A bude rozhodně muset vyhledat Aliseu, aby si s ní promluvil. Už se k tomu nevrací, nechce se k tomu vracet. Trochu potlačí svůj šok a chytne sáček s pro něj neznámým obsahem. Otevře ho a uvidí v nich jakési kameny) Kameny? K čemu jsou dobré. Chceš si založit klenotnictví? (podívá se na svého bratra)

*Oliverovo překvapení je pro něj docela slušným zadostiučiněním za ty jeho poznámky. I když fakt, že je nejspíše otcem dítěte Alisey Mikaelson se mu ani trochu nelíbí a Olivera by za to nejraději nakopl, je to svým způsobem komická záležitost. On je někde ve středu těch protichůdných pocitů a skutečností.* Čeká dítě. *Zopakuje mu to, i když by nemusel.* Rozptyluješ se takhle často, bratře? *Zeptá se ho tentokrát ho popichuje on.* Bedeme muset rozšiřovat místo v Zátoce pro nové přírůstky do rodiny? *Pokračuje. Zavrtí hlavou. Nechápe, jak to mohl Oliver nechat zajít tak daleko.* Táta by tě zabil, kdyby žil a zjistil, že čekáš dítě s Mikaelsonovou. *Zkonstatuje teď už vážně. Skutečně si nedovede představit otcovu reakci na toto. Je rád, že nic takového nemůže nastat. Povzdechne si. Mírně se předkloní a opře se lokty o kolena. Dlaně spojí před sebou a zadívá se do ohně. Dál už Olivera netrápí. Je mu jasné, že z toho sám není nadšený. Natočí k němu hlavu, když si začne prohlížet kameny.* Je to černý kyanit. *Odvětí.* Našel jsem o něm zmínku v otcových denících. *Pokračuje dále, ale trochu ztlumí hlas.* Je to kámen vlkodlaků. Víš, že upíři mohou chodit po slunci díky denním prstenům. *Snaží se mu nějak vysvětlit k čemu je kámen užitečný.* Černý kyanit dokáže, že my můžeme odolat moci úplňku a propůjčí nám všechny vlastnosti šelmy. Vím o někom, kdo nám z těmi kameny udělá prsteny. *Uzavře to, co potřeboval Oliverovi říct. Pak jej zkoumavě pozoruje a čeká jeho reakci.*

Nech si ty poznámky. (podívá se na něj rozčíleně... ne, tohle se mu rozhodně nelíbí. Nelíbí se mu, jak si z něj utahuje, i když teď se mu to asi náramně hodilo, protože většinou si on utahoval z něho. Teď je tomu naopak.) Ne, nerozptyluju se takhle často. Pokud sis nevšiml, tak jsem býval dlouhou dobu jen vlkodlak. (zavrčí) Ani se neví, jestli je to dítě moje. Nemusí být. (namítne.... prostě se nějak nehodlal smířit s tím, že by jeho bylo, že by Alisea byla opravdu těhotná s ním.) Já to dítě nečekám, čeká ho ona. (uzavře to.... Ví moc dobře, co by si o tom myslel jejich otec i bez něj. Nechce to rozebírat.) Černý kyanit? (povytáhne obočí, když se začnou zaobírat těmi kameny) Takže to znamená, že bychom mohli kontrolovat sami sebe? (tak tohle ho vážně zajímá) Kdo? Neříkej, že ta zrzavá čarodějka. (podívá se na něj vážně) Bratře, co když je to past? Dělá si s tebou, co chce. Něco ti namluví a ty jí uvěříš. Co když se ty kameny dají využít i k něčemu, co by nás mohlo zastavit úplně?

*Zpraží Olivera pohledem, když se začne rozčilovat. Zatím, ale mlčí, protože mu stačí, že má pravdu a Oliverova reakce mu to potvrdí. Nechá bratra vymluvit aniž by do toho nějak zasahoval. Když mu připomene tu kletbu, a co to pro ně znamenalo, trochu ho tím zaskočí, protože v tuhle chvíli by na to neměl, co říct. Ví, že dlouhou dobu nemohli dělat vůbec nic. Přesto se mu nelíbí, jak na něho Oliver útočí, jako by tím vlkodlakem býval, jen on, nikdo jiný.* To my všichni... *Připomene mu věcně a klidně. Je to pro něj silnější argument, než kdyby mu to oplácel stejným způsobem. Zůstává v klidu i nadále, jen zpozorní, když se Oliver začne zabývat, čí to dítě je. Zkoumavě ho pozoruje. Je si jistý, že by se Oliver ke svému dítěti hlásil a nezapíral by ho.* Chce to na tebe hodit? *Zeptá se ho a je jasné, že v tom případě by měla Alisea problém, protože by bratra rozhodně podpořil. Nemají teď, ale žádný důkaz ani možnost, jak zjistit, kdo je otec. Musejí počkat až se narodí. Proto si, jen povzdechne s tím, že to odsunou na později. Zaměří se nyní na ty kameny. Přikývne.* Síla, rychlost, jed pro upíry. *Vyjmenovává bratrovi, co by to pro ně znamenalo.* A hlavně žádné proměňování za úplňku. *Dodá na závěr.* Zvíře v sobě bychom měli plně pod kontrolou. *Moc dobře vidí, jak se Oliver tváří, a že se mu to také zamlouvá. Je s tím spokojený.* Ano, Genevieve. *Přisvědčí. Zamračí se, když ho Oliver varuje. Samozřejmě v koutku mysli je i on podezíravý i vůči Genevieve. Čarodějkám nevěří ani slovo, jen s Gen našel něco málo společného a po té, co jeho smečce i Hayley pomohla je jí vděčný a ochotný ji akceptovat a komunikovat s ní. Poslechne si jeho varování i názory. Samozřejmě si je bere k srdci, ale i tak je ochotný s Genevieve spolupracovat, protože věří, že ho nepodrazí a oba tak získají.* Pokud si vzpomínám, Genevieve nám pomohla a nemusela to dělat. Teď potřebuje pomoct ona a my tím získáme. Nevidím v tom nic podezřelého. *Odpoví mu nakonec.* Četl jsem v otcových denících. Ten kámen je naše plus a nic víc. Zneužít ho nelze. *Prohlásí přesvědčivě.*

Proč by nemohla? Jistě by se jí to hodilo. Sejdu se s ní a promluvím s ní. Jedině tak můžu zjistit něco víc. (podívá se na něj... je již docela klidný, tedy alespoň na jeho poměry celkem klidný. I když stačí málo a mohl by vybuchnout znovu.)
(To, co říká Jackson o těch prstenech, o těch výhodách, se mu líbí čím dál víc. Znamenalo by to i jistý trumf pro plán s Francescou. Ovládnout město vlkodlaky. A on a Jackson by měli dobré postavení, pokud by byl poté Jackson ochotný přidat se na jejich stranu a nepodporovat upíry a čarodějky. V tomhle směru je potřeba být patriot. Vlkodlaci budou vládnout. Ale stále si nebyl tak jistý tím, jestli ta malá zrzavá špína mluví pravdu, nebo se jich chce jen nějak zbavit. Ale Jackson ho věru nějak přesvědčil. Kdyby jim hrozilo s těmi kameny nějaké nebezpečí, otec by to jistě zaznamenal do svého deníku.) Je mi jedno, co ta zrzavá špína udělala nebo neudělala. Tady v New Orleans se mění strany každý den. Může nás využít. Aha, takže ano, chce nás využít ve svůj prospěch. Budeme jí dělat hlídací psy? (podívá se na něj zamračeně)

Já nevím, neznám ji. Mluvil jsem s ní chvíli a bylo to před úplňkem, takže to nedovedu objektivně posoudit. Pěkně mě štvala. *Odpoví mu. Dopáleně se ještě teď nad tím mračí. Aliseu nemá v lásce.* Jestli je to, ale tak, rozhodně by jí to nemělo projít. *Poznamená. Nyní se k tomu již více nevyjadřuje, ale rozhodně je zvědavý na ten rozhovor mezi nimi a určitě bude chtít znát, jak dopadl. Sleduje Olivera a moc dobře vidí, jak je z toho, co by prsteny získali nadšený. Nelíbí se mu, ale podezření, které z něj má, že v nich vidí možná i něco více. Cestu k moci. Samozřejmě i jeho to napadlo a není mu to zcela cizí. Nejprve, ale chce prsteny získat a vidět, jak fungují. Až pak bude klid ve městě, můžou se pokusit si ve městě prosadit své území a možnost se v něm usadit a začít koexistovat společně s ostatními. Nechce nic uspěchat. Pohlédne na bratra zpýtavě, když se pouští do Genevieve a tak nevybíravě se o ní zmiňuje. Nic mu k tomu neřekne, nechce se s ním hádat kvůli čarodějce, ale moc se mu to nelíbí.* V její prospěch? *Pozvedne užasle obočí a nevěřícně na něho koukne, jak to může říct.* Benjamin ohrožuje celé město a všechny v něm. Myslíš, že nás se to netýká? *Připomene mu.* Zapomněls, kolik vlkodlaků nedávno zemřelo, při jeho útoku? To se pouze představoval. *Pokračuje. Povídá klidně, ale dost důrazně na to, aby se nad svými slovy Oliver zamyslel.* Pokud bude potřeba tak ano. *Ujistí ho po té, i když ho tím chce spíše popíchnout.*

(K Alisee se už nevrací. Dneska měl jména Alisea až po krk. Tohle s ní musí vyřešit a dozvědět se, jestli je to dítě jeho nebo někoho jiného. A běda, jestli mu nepoví pravdu. Ale jeho teď zaujala možnost vlastnit ty prsteny. Jestli ta zrzka opravdu mluví pravdu, tohle by pro ně byla obrovská výhoda, se kterou by jejich protivníci nepočítali. A bylo by to plus pro ně. S vlkodlaky nikdo vytírat podlahu nebude. Bude se muset sejít s Francescou a říct jí o tom. Tohle by mohl být zlomový bod v jejich plánu.) Ano, v její prospěch, ale doufejme, že když jí tak hodně věříš, je to oprávněné. (utrousí) Ano, jistě, že se to týká i nás a nezapomněl jsem na to, kolik vlkodlaků zahynulo a kolik jich bylo zraněno. Proto nevěřím nikomu. Ani těm zatraceným čarodějkám. Upíři, čarodějky, všichni jsou to jenom prašivci. Klaus mikaelson, Benjamin Rousseau, oba by měli být eliminováni. Neměli bychom se bratříčkovat ani s upíry, ani s čarodějkami.

*Pohlédne dlouze na Olivera. Může v něm vidět, že zase tolik jí nevěří, ale zatím je to jedna z mála čarodějek, která ho nijak nepodrazila ani nezklamala.* Nemůžeš házet všechny do jednoho pytle. *Poznamená pak neurčitě. O Geneviveve se, ale nijak nezmiňuje. Natolik, aby za ni bojoval u Olivera a přesvědčoval ho, že je důvěryhodná, jí nedůvěřuje.* Přišla s tím za mnou ona. *Poznamená, že nápad s prsteny vzešel od ní. Nevěří zkrátka, že by to z její strany byl nějaký podraz.* Ani já nikomu z nich nevěřím, Olivere. Jsme pro ně jenom povl, nic více. *Zavrčí podrážděně, ale kvůli tomu, co řekl. Vybavuje si některá slova na schůzi. Hlavně, jak se o nich zmiňovala Sophie. O Hayley, jejím dítěti. Tohle jí, jen tak nezapomene.* Až budeme mít něco v ruce, můžeme se pokusit to změnit. *Pokračuje dále už zase klidněji, ale rozhodně.* Musíme, ale být opatrní. Podívej, jak vlkodlaci dopadli, když se o něco pokoušeli silou a násilím. Nechci udělat stejnou chybu. *Povídá Oliverovi dál. Jestli působí, že mu je jedno, jak vlkodlaci nyní žijí, tak to rozhodně je zdání, které klame. Samozřejmě mu nyní Zátoka vyhovuje, protože to, co se děje ve městě, nepotřebuje u toho být. Až se situace zklidní, pokusí se s tímhle stavem jejich smečky něco provést. Rozhodně, ale nechce nic uspěchat. V Oliverových slovech je dost pravdivých věcí, ale když se zmíní, že by se neměli bratříčkovat ani s upíry, ani s čarodějkami, významně se na něho podívá.* Jak do toho, co si právě řekl, zapadá Alisea? *Zeptá se ho až moc klidně, o to provokativněji to zní. Nechce ho nijak dráždit, jen připomenout, že ani on se tím zcela neřídí.*

Nemůžu házet všechny do jednoho pytle (zopakuje po něm a zakroutí hlavou.... zatím se mu nějaká důvěra v jiné frakce neoplatila. A teď to mohl krásně vidět i s Aliseou. Buď ho využila k tomu, aby otěhotněla, nebo je to dítě někoho jiného a ona se to na něj bude snažit hodit.) Dobře, ale že s tím za tebou přišla ona, neznamená, že nemá postranní úmysly. O to víc bychom možná měli dávat pozor. (podívá se na něj vážně) Ano, jsme pro ně póvl a proto bychom se to měli snažit změnit. (namítne a vyslechne si jeho řeč o tom, jak by to rád změnil, ale musí se na to pomalu. Podle jeho názoru čekali už hodně dlouho, ale nezmiňuje se o tom. Jackson by mohl začít mít podezření.) Jak myslíš, Jacksone, jak myslíš. (řekne na oko smířeně, i když s tím vůbec smířený není, ale musí to nějak ukončit, aby byl Jackson spokojený.) Alisea? No to je právě důkaz toho, že se nevyplatí důvěřovat nikomu z cizí frakce. Jsem sám zvědav, jak do toho nakonec zapadne, jestli jako podrazák nebo oběť nebo cokoliv jiného. Musím se s ní prostě sejít. (uzavře i tohle téma a zvedne se od ohně) Už je pozdě. Jsem unavený. (podívá se na Jacksona, vrátí mu sáček s kameny a kývne na něj. Považuje dnešní debatu za uzavřenou) Dobrou noc, bratře. (otočí se a odporoučí se od ohně pryč do své chaty.)

*Podívá se na Olivera a poslouchá ho. Své mu řekl a hádat se s ním nechce. Vyslechne si jeho pochybnosti o Genevieve.* To netvrdím. Dám pozor. *Ujistí ho.* Nemysli si, že to beru na lehkou váhu. *Poznamená a pohlédne na něj trochu dotčeně, co si to o něm myslí.* Své jsem ti k tomu řekl. *Odvětí, že k tématu vlkodlaci-povl už se vyjádřil i o tom, co s tím chce dělat. Sleduje Olivera, to, jak nakonec nasadí téměř zpátečku se mu na něj moc nepodobá. Zeptat se ho, ale nemůže neboť spustí o Alisee.* Dej mi vědět. *Požádá ho, když se zmiňuje o rozhovoru s Aliseou. Rozhodně chce být v obraze, aby ho zase nepřekvapila.* Aha. *Jako by mu v tu chvíli zapadlo do sebe, proč se tak najednou přestal dohadovat. Připíše to na vrub Oliverově únavě.* Tak se jdi vyspat. *Poradí mu, i když už se zvedá.* Dobrou noc. *Popřeje mu a vezme si od něj sáček s kameny. Sleduje dokud mu Oliver nezmizí ve tmě. Chvilku ještě sedí u ohně, dokud se plameny nezmírní a přemýšlí o zítřku. Pak se taky zvedne a odejde k sobě. Už se dnes docela těší do postele.*

(Ráno se probudil, oblékl se a vyšel na verandu své chatky. Viděl, jak v tom momentě zrovna Jackson někam odjíždí. Jeho si asi nevšiml, ale pro něj jen dobře. Jistě jel za tou zrzkou, aby jí spravil o těch kamenech. Musí toho využít. Využije toho, že Jackson je teď sám pryč a vydá se za Francescou. Nasedne do své polorozpadlé dodávky a vydá se k domu Fran.)

*Vrátí se zpět do Zátoky. U Genevieve se dlouho nezdržel. Zaparkuje a vystoupí z auta. Rozhlédne se, ale vypadá to kolem něj jako poklidné ráno. Chvilku přemýšlí, že by mohl zajít za Oliverem a říct mu, co a jak. Když bude pryč, bude muset jeho bratr tady na všechno dohlédnout. Nakonec vyrazí svižně k jeho domku. Nejprve zaklepe na dveře a čeká, ale když se nic neděje a uvnitř se mu zdá ticho, zabuší na ně ještě jednou.* Olivere jsi tady? *Jeho hlas by musel slyšet, kdyby byl uvnitř. Potlačí do dveří a ty povolí, takže nahlédne dovnitř a zjistí, že je tam prázdno. Pár okamžiků stojí na prahu a kouká dovnitř.* Kde může být? *Pomyslí si. Dveře za sebou zavře a jde se projít kolem. Všimne si, že je pryč i jeho vůz.* Někam jel. Možná za Aliseou. *Přemítá.* Takže mu nic neřeknu. *Uzavře to a zamíří k sobě. Chce se začít chystat na další výlet a prohlédnout si mapy kvůli nejrychlejší cestě do MF.*

*Vede Claire několi metrů, když se pod několika stromy, kousek od vody vyloupne do šeřícího se dne malý domek. Vypadá na první pohled opuštěný, ale zachovalý. Kráčí tak, aby s ním Claire udržela krok.* Tady je jeden z nich. *Otočí se na ni, když vstoupí na zastřešenou verandu.* Ostatní jsou rozmístěné porůznu v Zátoce, ale trochu dále odsud. *Pokračuje. Pak strčí dlaní do středu dveří a ty se s lehkým zapraskáním otevřou. Zůstane u nich stát a gestem ruky naznačí, že se může podívat dovnitř jestli chce. S očekáváním na Claire hledí, jak se rozhodne.*

(Domek je docela odstrčený od ostatních a to se jí na něm docela líbí. Velice pečlivě se na něj dívá. Když Kackson vejde na verandu a otevře dveře, neodolá a vejde dovnitř. Uvnitř je tma, neproudí sem moc světla a je cítit že tu nikdo dlouho nebyl. Líbí se jí, je malý, útulný. Maximálně pro tři lidi. Ona tu bude sama.) Líbí se mi. (Otočí se na něj a usměje se.)

*Pozoruje Claire a čeká až si domek prohlédne, z venku i vevnitř. Je rád, že se jí nakonec líbí.* Takže už nechceš vidět ostatní? *Zeptá se. I jemu by vyhovovalo, kdyby si vybrala tenhle. Měl by to k ní blízko.* Ještě ti seženu trochu světla. *Usoudí, že po tmě takhle na večer by se jí zde nezabydlovalo zrovna nejlépe. On i díky prstenu vidí o mnoho lépe, neboť mu zbystřily i smysly a vidění za menšího světla.* Počkej chvíli. *Koukne na ni s pousmáním. Otočí se na patě a zamíří zpět ke své chajdě. Vevnitř najde lampu, bez které se jistě obejde. Vezme ji a vrátí se zpět za Claire. Cestou vezme i zápalky. Vejde dovnitř prázdného domku. Lampu postaví na stůl a zapálí ji. Domek se tak zaplní teplým žlutým světlem. Narovná se od stolu, když lampu zapne a přelétne domek pohledem. Věci uvnitř jsou trochu zaprášené, ale jinak je vše zachovalé a použitelné.* Pomohl bych ti se zařizováním, Claire, ale dnes opravdu nemůžu. Musím za chvíli vyrazit, abych se zase, co nejdříve mohl vrátit. *Koukne na ni omluvně. Opravdu ho mrzí, že jí s tímhle nemůže pomoct. Požádal by o to Olivera, ale ten je kdo ví kde.*

Ne, tenhle je skvělý. (Pousměje se. Bude t mít pár metrů od jeho chatky.) Ano, světlo bude fajn. (Kývne. Ve tmě by se jí tu asi špatně zabydlovalo. Jakmile postaví lampu na stůl a zapálí jí, domek vypadá hned o něco lépe. Je vidět velký nános prachu, který Claire již dnes utře. Pořádně to tu vyčistí a uklidí. Pokývne, psal jí to.) To je v pořádku. Já to nějak zvládnu. (Pousměje se. To je v pořádku. Vůbec nečekala že by jí svoji pomoc nabídl.)

Dobře. *Kývne. Mimoto, že bude mít Claire blízko také uvítá, že už nemusejí obcházet další domky. Jindy by mu to nevadilo, ale dnes opravdu chce odjet. Tím, že se ještě věnuje Claire svůj odjezd trochu posouvá, ale dělá to i kvůli tomu, že doufá, že ještě stihne promluvit s bratrem, ačkoliv se toho pomalu, ale jistě vzdává. Zůstane ještě chvilku stát vedle ní v domku a rozhlíží se, jestli by ještě nenašel něco, co by mohl rychle udělat, než se s ní rozloučí a pojede. Nic ho nenapadá.* Můžu pro tebe v tuhle chvíli ještě něco udělat, Claire? *Koukne na ni tázavě.*

Ne, to je všechno. Děkuju. (Usměje se a podívá se na něj. Celou dobu jí přijde že někoho vyhlíží.) Čekáš na někoho? (Tázavě pozvedne obočí. Přijde k němu trochu blíž a kouká se mu do očí. Celou dobu je trochu nervózní či napjatý. Nešlo to přehlédnout. Nebo to snad bylo z její společnosti? To ne, proč by byl?)

Dobře. *Přikývne, že rozumí a koukne na ni. Oplatí jí slabě její pousmání. Trochu ho překvapí, že ho tak lehce prokoukla. Koukne na ni znovu trochu zkoumavě a pak se omluvně pousměje.* Promiň. *Omlouvá se. Kdyby tušil, že si toho všimne asi by byl opatrnější. Nechtěl ji svými neshodami s bratrem v tuhle dobu zatěžovat. Když se ho, ale takhle zeptá, tak se rozhodne říct jí pravdu.* Chtěl jsem se ještě před odjezdem vidět s Oliverem a dát mu to tady na starost. *Odvětí. Není si jistý, jestli to Claire ví.* Oliver je můj bratr. *Objasní jí.* Od toho prolomení té naší kletby ho skoro nevídám. *Postěžuje si, aniž si to v první chvíli uvědomí. Když k němu Claire přistoupí blíže, pohlédne na ni. Teprve pak slabě znervózní, protože nějak netuší, co od ní čekat. Rychle to, ale potlačí a rozhodne se, že vyrazí. Olivera se už nedočká.* Bude muset stačit SMS. *Povzdechne si a pak koukne znovu na Claire.* Takže tě opustím. *Rozloučí se s ní. Možná je lehce nervózní i z toho, co teď čeká.* Za pár dnů jsem zpátky. Pak už bych měl mít více času. *Dodá ještě. Kývne jí na rozloučenou a opustí teď už její domek. Zamíří svižnou chůzi k sobě.*

To je v pořádku. (Pousměje se. Chápe ho. Dnes taky přišla s špatnou náladou. Naštěstí jí teď má mnohem lepší.) Určitě si brzy promluvíte. (Ujistí ho. Sice nezná Oliverovu povahu ale chtěla ho povzbudit jako on povzbudil ji. Jen přikývne.) Dobře. Bezpečnou cestu. Tak zatím. (Kouká na něj. Sleduje jak odchází z její chatky. Potom za ním zavře a otevře si pár oken. Nechá to tu pořádně vyvětrat. Potom si sem přinese z auta věci.)

(Když Jackson odjel, jela nakoupit nějaké jídlo, čistící prostředky a tak dále. Vzpoměla si že má u Marcela ještě dost věcí a že by si je měla co nejdříve vyzvednout. Když přijede z nákupu, pustí si nahlas písničky, všude uklidí, vybalí si všechny věci a vybalí nákup. Potom se jen prochází po zátoce.)

(Když už si to tu oblédla a poznala se s novými lidmi, vrátí se do chatky, udělá hygienu a jde spát.)

(Jde svižným krokem k autu. Odemkne ho, vezme si mobil a koukne se na něj. Vybitý. Úplně. Zaboucne dveře a zamkne auto. Pomalejším krokem prochází zátokou ke své chatce. Sem tam se pozdraví s nějakým vlkodlakem. Je zamyšlená. Dnes si dojede pro ty věci. Bylo by fajn kdyby jí někdo pomohl.)

(Vrátil se hodně pozdě v noci. Smsku od Jacksona si samozřejmě přečetl, ale neměl zatím náladu na ni odpovídat. Alfa odjel mimo město a on má zátoku na starosti. Možná je na čase trochu promluvit do duše svých soukmenovců. Hned jak přijel, šel si lehnout do své chaty a usnu. Ráno se probral, oblékl se a vyšel ven, aby se pořádně protáhl a zacvičil si. Po ránu si dává rozcvičku rád. Jak tak cvičil, všimnul si najednou Claire.) *Co ta tu dělá?* (pomyslel si a zvědavě se vydal k ní) Ahoj. Dlouho jsem o tobě neslyšel. Co děláš tady v zátoce?