New Orleans - City

*Jen tak bezcílně chodil městem a pokoušel se číst nápisy na cedulích krámů a písmena, které byla koro všude ve městě. Šel docela rušnější ulicí a mírně se usmál na  myšlenkou, že runová písmena byla rozhodně hezčí. Taky přemýšlel, že by zašel za Genevieve, a kdyby od svého slibu couvla, vzal by konečně věci do vlastních rukou. Teď jen čekal - jako kráva na pořážku, než se něco stane. Bohužel, v nitru se mu rozléhala temnota, která mu hučela do hlavy slova: "Už nikdy se nevrátí. Zapomeň na ni. Udělej něco, dokuď si na tomto světě."
Potřásl hlavou. Musel získat u rodiny důvěru, opravdovou, i když tušil, že někteří ho nikdy nepřijmou zpět. Mohl ale využít příležitosti, pokud se dozví, že Sage ani matku už nikdy neuvidí, věděl přesně, co má dělat. Odboj proti svému bratru. Byl Původní, sice ne tak vážený, ale přece byl stále silnější, než většina upírů, lidí i vlkodlaků. Stačilo jen šikovně tahat za nitky. Rodina bude nejvíce oslabená, až se narodí to malé. Ani nevěděl, proč už v hloubi duše buduje zradu. Možná to bylo pro svět, možná nenáviděl sám sebe, možná nenáviděl všechny upíry. Chtěl by s tím něco udělat, ale pro krev zemřel již dvakrát. Potřetí by to bylo nadobro. Kráčel kamsi do dáli ulicemi, ruce v kapsách, oděn do černého kabátu s typickým zamračeným výrazem na tváři.*

(Prohlíží si oblečení ve vitríně jednoho obchodu. Pak ho zaslechne známý hlas a otočí se s jemným úsměvem) Ahoj Kate.. dlouho jsem tě neviděl, jak se ti daří? (jemně nadzvedne obočí, je fajn potkat někoho známého po delší době.) A co vůbec tvé schopnosti? Procvičuješ je? (tázavě nadzvedne obočí a usměje se. Zajímá ho jestli už trochu zlepšila své čarodějnické schopnosti.)

Trápí tě snad něco? (nadzvedne obočí, to že jen přežívá mu nepřijde jako, že by se jí nic nestalo. Pokud jí něco trápí rád by jí pomohl, pokud by to šlo. I když moc kamarádů nemá za tu dobu co cestoval, tak by se mohl o to alespoň pokusit.) Páni tak to je dobrý pokrok (přikývne uznale s úsměvem. Při její otázce se potichu zasměje) Ne, bohužel jsem ještě tu práci nedostal.. ale pracuje se na tom (mrkne na ni s úsměvem) Pak ti dám slevu na ten tvůj vysněný lapač snů (do široka se usměje)

Našla jsi své rodiče? (překvapeně se na ni podívá, chtěl se na ni usmát, protože jemu by připadalo skvělé najít své rodiče, kdyby byl na jejím místě. Ale potom co to dořekla, raději mlčí.) Jsou odsud z New Orleans? Jak jsi je vlastně našla? (jemně nakrčí čelo a dívá se na ni, má pro ni spoustu otázek co se týče tohoto tématu, ale jaké problémy s nimi má, na to se raději neptá. Pokud bude chtít řekne mu to sama. Zamračí se, když se ho pak zeptá jestli ví co se teď děje ve městě. Zakroutí hlavou) Vůbec netuším, můžeš mě do toho zasvětit pokud chceš (kývne hlavou, hlavou mu proběhne myšlenka, co se asi tak může dít dalšího v NO, určitě se to týká té války, o které mu říkala Genevieve. Usměje se) Asi ti ho tam zajdu teď koupit, když vidím jak po něm toužíš (úsměv se mu rozšíří)

Vážně? Tak to je mi líto.. ale třeba se díky tobě udobří a začnou spolu vycházet (pokrčí rameny a povzbudivě se na ni usměje. Co by on dal za to, kdyby mohl vidět své rodiče a mluvit s nimi. On bohužel nebude mít takové štěstí jako ona, jelikož jeho rodiče jsou mrtví.) Ah, tohle myslíš.. jo tak o tom něco vím. Sophie mě do téhle situace trochu zasvětila, ale žádné detaily nevím.. vím asi přibližně to co ty (přikývne s pousmáním. Jelikož přišel nedávno tak ví jenom ten základ a i ten byl poměrně dlouhý, takže kdyby měl vědět i detaily tak si je asi stejně všechny nezapamatuje. Usměje se, když mu řekne, že ho nepotřebuje) To je dobře.. (pak koukne na hodinky a už je celkem pozdě a měl by jít zpátky domů. Jde pěšky, takže to má ještě celkem kus. Podívá se na Kate) Omlouvám se, ale už budu muset jít.. jsem rád, že jsem tě zase viděl a doufám, že brzy znovu setkáme a budeme mít příležitost si více popovídat.. Měj se (naposledy se na ni usměje a pak odejde, cestou se ještě staví do potravin a nakoupí si jídlo a pak vyrazí domů.)

*Procházel se někde ulicemi s dlaněmi zastrčenými v kapsách hnědého kabátu. Učitel k němu chodil každý den a on už dokázal přečíst jednoduchá slova. Ne, že by ho to nebavilo, ale nenaplňovalo ho to. Ráno se probudil, napil se krve, učil se, prošel se a šel spát. Vzdychl, byl rád sám, ale pár lidí mu chybělo. Nechtěl být vlezlý, takže za Aliseou nechodil, protože si nebyl jistý, jesli by to bylo v jejím stavu vhodné. Zítra k ní půjde na návštěvu. Přimhouřil oči a potřásl hlavou. Téměř celé město prochodil. Byl dokonce i v Zátoce, ve které se nezdržel moc dlouho, protože by vlkodlaci jistě moc rádi nebyli. Opět jen tak bloudil, hluboce ponořen do myšlenek, ale stále ve střehu.*

(Přijela do města, zaparkovala a vystoupila z auta. Došla si do jedné kavárny pro kafe a sladký zákusek ke snídani a s tím vším si sedla k jednomu stolu v rohu venkovního posezení. Bylo opravdu moc hezky a tak si sundala koženou bundu a přehodila ji přes židli. Pozorovala děti, které si hráli na hřišti, které bylo na proti. Musela se pousmát, když si pomyslí, že je teď možné, aby nějaké měla. Dříve to nepřipadalo v úvahu, ale teď. Jde spíše o to, kdy a s kým.)

U Gen doma byl Kol docela rychle. Normálně by ji před tím ještě zavolal, ale mobil si nechal v autě. Vešel tedy do domu a došel až k vstupním dveřím bytu, který patřil Gen. Zaklepal, ale když nikdo neotevíral, vyštrachal z kapsy klíče a odemkl si. Chtěl vejít dovnitř, ale nemohl. Něco mu v tom bránilo. Tohle kouzlo bylo podobné tomu, které zabraňuje upírovi, aby vstoupil do domu nebo bytu, do kterého ještě nebyl pozván. Upřímně, nedivil by se, kdyby Gen udělala takováhle opatření po tom, co jí udělal. Odešel tedy před dům, kde ještě pořád stálo jeho auto. Odemkl ho a nasedl na místo řidiče. Mobil měl položený na sedadle spolujezdce. Už jí teď volat nebude, ale zprávu by jí napsat mohl. "Do hajzlu," zakleje a bouchne do volantu, když si uvědomí, že mobil Gen rozbil. Doufá, že se do bytu vrátí, a tak celou noc nezamhouří oči a sedí v autě.
Bohužel, celou noc Gen neviděl. Domů nepřišla, tím si byl jist. Její zářící zrzavé vlasy by nepřehlédl. Nastartuje auto, že pojede do nějakého baru. Ne k Rousseau's, tam byla Sophie, ta ho určitě vidět nepotřebovala. Zaparkoval pár bloků od baru, ten kousek dojde pěšky. Vystoupí tedy a namíří si to směrem bar. Už dlouho si nedal skleničku bourbonu, potřebuje ji. Už z dálky vidí někoho, kdo je mu povědomý. Když přijde blíž, pozná Claire sedící na židli v kavárně. "Ahoj, Claire," pozdraví ji a zastaví se u Claire, když k ní dojde.

(Ještě nějakou dobu pozoruje děti, upíjí kávu a pomalu si vychutnává svůj zákusek a tuhle chvíli, dokud nespatří známou tvář, Kola. Narovná záda a stáhne rty k sobě, takže není skoro vůbec vidět její rtěnka. Netuší, že je už oduřknutý. Sundá si sluneční brýle a položí je na stůl. Trochu si pohodí culíkem a podívá se na něj.) Kole. (Řekne úplně normálně, jako kdyby se tak prostě jmenoval, a taky že jmenuje.) Neměl by jsi být ve sklepě spoutaný řetězy? (Povytáhne tázavě obočí a přehodí si nohu přes nohu. Kol vypadá docela klidně, normálně, ale co když je to jen přetvářka a za pár vteřin jí rozsápe hrdlo na cimpr campr? Nemůže to riskovat. Důležité pro ní zatím je, ho ničím nenaštvat. Dopije kafe a prázdný kelímek postaví na stůl.)

Kol si uvědomí, že Claire si určitě ještě myslí, že je pořád uřknutý. Po tom, co ho osloví si sedne na židličku naproti ní. "Vlastně měl, kdybych byl pořád uřknutej... Včera večer za mnou byla Sophie a provedla na mě kouzlo, které mělo uřknutí odstranit.. Fungovalo," řekne a pokrčí rameny. "Potřebuju mluvit s Genevieve. Byl jsem u ní v bytě, ale nebyla tam. Ani v průběhu noci nepřišla.. A její nový číslo nemám..." celou dobu se dívá na Claire. "A tobě se chci omluvit za všechno, co jsem udělal, když jsem byl uřknutý." Claire se musí omluvit, měl ji rád. Ale až se potká s Jacksonem? Omluva nepřipadá v úvahu.

(Jakmile si sedne naproti ní, jde z ní cítit nervozita. Jde to poznat hlavně na jejím postoji těla, který je tak trochu odtažitý. Pozorně ho poslouchá a nejdříve přemýšlí, zda mu věřit nebo ne. Ale to co říká se zdá být pravdivé. Lehce se kousne do rtu, když řekne že nemůže sehnat Genevieve. Chce mu říct, kde je, ale bojí se čeho by byl i normální Kol schopen. A nechce ohrozit Jacksona. Jen jemně přikývne a uvolní se. Je ochotná mu věřit.) Fajn, omluva přijata. Nebyl jsi to ty. Byl jsi pěkně protivnej. (Ušklíbne se a ukrojí si kus zákusku a vloží si ho do pusy. Rozžvýká ho a spolkne.) Takže teď budeš hledat Genevieve? (Přeměří si ho pohledem.)

"Někdo by byl schopný říct, že jsem byl asi tak stejně protivný jako normálně..." ušklíbne se a potom přikývne. Jo, teď bude hledat Genevieve, prostě s ní musí mluvit. Musí se jí omluvit. A hlavně si s ní musí promluvit o tom rozchodu. "Jo, teď budu hledat Genevieve. Nejdřív zkusím zajít za Sophie, ale ta mi asi neporadí. Taky bych mohl zkusit Klause, což se mi moc nechce. Hayley mě nebude chtít vidět... Nakonec mi zbude stejně jenom ten prašivej pes ze Zátoky.." Je mu jedno, jestli ho má Claire ráda nebo ne. On ho nesnášel. Ale Gen najít chtěl, takže to by snad přetrpěl ho jednou navštívit bez toho, aniž by ho zabil.

(Zasmála se a lehce přikývla. Ano, Kol uměl být protivný. Někdy v tomhle byl horší než ženská. Poslouchá jeho úžasný plán. Takže stejně pojede do zátoky. Povzdychne si a podívá se zdlouhavě do očí. Nechce se jí mu to říkat, ale prostě to řekne. Nadechne se a když mluví, vydechne všechen zbylý vzduch z plic.) Genevieve v zátoce, viděla jsem ji tam včera večer. (Podívá se mu do očí a hledá tam něco, díky čemuž by mohla odhadnout jeho reakci. Doufá že neudělá nějakou hloupost a nepojede tam a neublíží někomu.)

Vypadá to, že chce Claire něco říct, tak Kol čeká, co z ní nakonec vyleze. Když řekne, že je Genevieve v zátoce, jenom se na ni chvilku dívá. Samozřejmě, že byla tam. Upřímně, čekal to. Teď šlo jen o to, jestli tam byla s Jacksonem, nebo tam byla s Hayley... "S Jacksonem?" zeptá se klidně. Zatím byl klidný, ale jestli se potvrdí, že tam byla s Jacksonem.. Neví, co udělá. I kdyby se rozešli, čekal by, že Gen bude chvilku trvat, než si najde někoho jinýho.. A ne že si hned za pár dní nabrnkne novýho chlapa. A už vůbec by nečekal, že to bude zrovna Jackson..

(Nevyřazoval žádnými špatnými emocemi, zvláště vztekem nebo nenávistí. Je ráda, že nedělá ukvapené závěry. I když, to co vidělo ji znepokojovalo, co by to teprve udělalo s Kolem. Zatím mu to neřekne. Chvilku nic neřekne a pak se mu zdlouhavě podívá do očí.) Netuším. Viděla jsem ji samotnou, seděla u jednoho ohniště, kam nechodí moc vlkodlaků. Nevím, jestli si mně všimla, ale já už chtěla být doma, kde na mně někdo čekal. (Pousměje se a pokračuje v jídle. Brzy už má všechno snědené a tak se koukne na Kola.) Chceš tam jet teď? (Podívá se mu do očí a zvedne se. Vezme si bundu a čeká co bude.)

Trošku ho uklidní, když Claire řekla, že viděla jenom Genevieve, bez Jacksona. Třeba ani Jackson neví, že tam je... pomyslí si. I když, kdyby o tom věděl, lezl by za ní jako ocásek a Gen by neměla možnost se ho zbavit. "Chápu, že ses s ní nechtěla potkat, vy dvě se nemusíte," koukne na ni a ušklíbne se. Když Claire řekne, že na ni doma někdo čekal, překvapeně pozvedne obočí. "Vida, vida, Claire si někoho našla?" koukne se na ni a zaculí se. "Nechci tě otravovat a navíc tady mám auto. Takže pak budu moct ze zátoky odjet sám. Budeš mít o starost méně... Ale dneska tam jistě pojedu, tak se ještě možná uvidíme."

To nemusíme. (Potvrdí mu jeho slova i jeho úšklebek, který je pro Kola typický. Jeho pobavený výraz je vtipný a ani potom co se kousne do jazyka se nemůže nezasmát. Trochu záhadně se na něj podívá a založí si ruce na prsou.) Možná, nebo to bylo jen kvůli nějaké vlkodlačí záležitosti. (Pousmála se. O ní a Tobym ještě nikdo nevěděl. Jackson něco tušil a Kolovi to tak trochu nepřímo řekla. Oplatí mu jeho úsměv.) Snad nežárlíš. (Ironicky si do něj rýpla. Jasně, že to nemyslela vážně, protože Kol miluje Genevieve a s Claire jsou jen přátelé. No, o něco bližší než je to obvyklé, ale jí to nevadí. Zvykla si. Přikývne.) Fajn. Já jdu provětrat jednomu miliardářovi provětrat konto v nějakém super drahém obchodu a pak pojedu domů. Takže se asi uvidíme. A ne že budeš někomu lámat vaz nebo něco takového! (Varuje ho a pak se chtě nechtě znovu zasměje.) Tak ahoj, a ráda jsem tě viděla. (Poplácá ho po rameni, nasadí si brýle a jde nakupovat. Po několika hodinách kdy nakoupila spoustu věcí, s plnými rukami tašek a jedním prázdným kontem cizího chlapa došla k autu a tašky si hodila do kufru. Rozjela se do zátoky.)

(Usmál se nad jejím zamračením. Chvíli poslouchal a vstřebával její názor. Vlastně si o tom myslí úplně to samé. Je to pitomost a zesměšňuje to upíry. Ale teď se musí držet role a pořádně si dávat záležet.) Já si myslím, že to mělo skončit tím, že se to bude točit jen okolo Edwarda a (Zasekl se. Nemohl si hned teď vzpomenout na jméno toho vlkodlaka.) toho dlouhovlasého indiána. Víš, žili šťastně až do smrti vlkodlaka a pak se chudák upír musel taky zabít..Protože nedokázal žít bez svého vlkodlaka. (Sdělil jí to, jak si myslí, že by to mělo vypadat. Rozhodně je tohle ještě větší pakárna a blbost, než samotné Stmívání, ale aspoň je zábava. A taky to trochu zní jako, kdyby se jednalo o Marcela a Jacksona.) Panebože. Co ty jsi za člověka. Takový bůh a nelíbí se ti? (Nevěřícně vyvalí oči a jen jí sleduje. Otočil se směrem k cukrárně a přikývl. Podle názvu to je ona. Ta jeho oblíbená cukrárna. Mířil spolu s Bekhou do cukrárny a trochu se usmíval, protože mu neviděla do obličeje. Posadil se naproti ní, ale už se tvářil neutrálně. Ani se neusmíval a ani  se nemračil.) Tak to teda štěstí mám. (Mírně se usmál. Ale začal se mračit, když mu řekla, že vypustí Kola.) Ne to ne. Já už ho teď rád nemám. Dřív jo, ale teď mám radši Jacksona. Je to větší fešák. (Usmál se sladce a čekal na servírku, která za několik vteřin doběhla. Objednal si jeden kousek medovníku a jeden kousek dortu s čokoládovou polevou. Ještě si objednal kafe, aby to měl čím zapít. Poslouchal, co si objednává Rebekah a usmíval se.)

Vlastně to ani nezní blbě..Možná, že se na to nakonec dám. Bude ze mě režisér a budu slavný. Všichni mě budou milovat a obdivovat. (Mluvil zasněně.) To je vážně, vážně super nápad. Taky si myslím, že to bude úspěšný. Sice jenom, kdo by nežral film s homosexuálními upíry, vlkodlaky? (Krátce se zasměje.) To je taky pravda. Jsem rád, že je jen a jen můj..Ale doufám, že mi ho nepřebere nějakej vlkodlak. To bych se pak už neudržel..a .. (Zamračil se a ukázal prstem podříznutí krku.)  No myslím si, že Diego asi  není nejlepší parketa. Ani pro tebe, natož pro těhotnou čarodějku, která ho už naštvala. Jojo zátoka,tam jsou docela pěkní vlkodlaci, kteří nesnáší Původní...  (Krátce se usmál, ale když zmínila Olivera, zatnul zuby a potichu s nimi skřípal. Nesnášel toho člověka a ještě víc nerad o něm mluvil. Jeho výraz se na několik vteřin úplně změnil. Neměl toho blonďatýho svalouše prostě rád a to, že o něm Bekah mluví, není zrovna dvakrát příjemné. I když jenom vtipkuje.) Myslím si, že ten to má na háku. Radši si vyber jinýho. Přece nebudeš chodit s chodící mrtvolou. (Trochu falešně se usmál a zadíval se do svého jídla, které mu teď přistálo pod nosem. Napije se ze svého kafe a koukne se na Rebekah.) Co? (Poví, když jí uvidí, jak se usmívá.) To je ale škoda, že mi nevěříš. Doufal jsem, že zrovna ty to budeš chápat. (Odvrátil pohled a smutně se díval.) Dočasné období? Já jsem se tak prostě narodil. Není to jen dočasné období. (Na chvíli se na ní koukl.) Vážně nevím, jak ti mám dokázat, že jsem gay. (Kroutil hlavou a trochu se usmíval.)