Witch Lyceum

(Když vyšla ven, tak teprve tam začala plakat. Nechtěla to, ale neudržela se. Vlastně se jí slzy kutálely docela bez kontroly. Dostal ji. Zase ji dostal. Myslela si, že má pokoj, myslela si, že téma Benjamin je už uzavřené, ale nebylo. On je tady a zase jí dává najevo, že ona nemá nárok na to, aby byla šťastná a byla v klidu. Věděla moc dobře, proč si nikoho nepouštět k tělu, věděla, že by se to dříve nebo později pokazilo. A měla pravdu. Pokazilo se to, neměla chtít být někdy šťastná. Měla se smířit s tím, že bude prostě chladná a nenáviděná. Všichni to viděli. Její soukromí. Všichni toho byli svědkem, něčeho co mělo patřit jen jí, něčeho, co měla říct jen tomu, komu chtěla, komu si vybrala, že to poví. On to moc dobře věděl, proto to udělal. KDyž ji Kol mlčky obejme, rozvzlyká se ještě víc a nahlas. Nechce to, ale nejde to zastavit.)

*Než se dočká nějaké reakce ze strany Hayley, zahlédne periferně někoho sestupovat ze schodů v prvním patře Lycea. Otočí tím směrem hlavu a muže pozoruje. Má z něj okamžitě nepříjemný pocit, ale nechá si to pro sebe, a jen muže mlčky pozoruje. Události, které následují ho bohužel přesvědčí o tom, že v tomhle městě nikdy klid nebude. Pokaždé se najde někdo, kdo se rozhodne otravovat. Genevievina bratra, jak posléze pochopí, z jeho slov sleduje stále z rostoucím znechucením a opovržením. To, jak dokáže ublížit své sestře a má z toho pocit dobře odvedené práce.* (Opět čaroděj.) *Napadne ho, že jsou to opět tzv. služebníci přírody, kdo opět narušují klid v tomhle městě. Sleduje už pak výjev před sebou aniž by hnul brvou. Navenek je vůči tomu netečný. Jen jeho pohled naznačuje, že Benjamin Rousseau pro něj není více, než ten nejubožejší parazit, jaký mohl tenhle svět stvořit. Nestojí mu za to, aby se kvůli němu jakkoliv projevoval, především před ním. Upřímně lituje a v tuhle chvíli snad poprvé soucítí s Genevieve, kterou nikdy neměl v přílišné oblibě, ani potom, co pomohla Hayley. Jestli si její bratr myslí, že svým chováním na své okolí nějak zapůsobí, v jeho případě se mu to povedlo, ale tím nejubožejším způsobem. Po té, co se na scéně objeví čtyři muži s "dárky", od první chvíle v nich netuší nic dobrého. Pohlédne na Hayley, když jeden dostane. Než stihne nějak zareagovat a zabránit jí, aby krabici otevřela, udělá. Hned je u ní, aby ji nabídl svou podporu a účast. Vidí, jak těžce nese tuhle chvíli. Obejme ji a přivine k sobě. Tiše si povzdechne. Moc rád by ji nějak utěšil, povzbudil, ale v daný moment ho nic nenapadá.*

(Sleduje, jak Genevieve odchází pryč a nechá jí jít. Svou lekci pro dnešek jí uštědřil a další jí čeká v podobě nové Kola a další? No to si ještě rozmyslí, jakou další lekce dá své sestře. Byl opět na vrcholu a byl spokojený. Cítil, jak do jeho ochranného kruhu naráží útoky čarodějek a věděl přesně od koho ty útoky směřují. Jistě Sophie, vůdce covenu a nejbližší přítelkyně jeho sestry. Byla hloupá, že se vůbec pokusila o útok, ale také to značilo, že jeho sestru měla opravdu ráda. Proto se také rozhodl dát lekci i jí, ale časem. Další útok směřoval mladé blonďaté čarodějky. Věděl přesně, kdo ta čarodějka je. Dcesra Esther Mikaelson, sestra původních upírů. No pro ní žádnou lekci připravenou neměl a ani jí neplánuje, ale mnohé se může změnit. Upře pohled na Marcela a sleduje ho mírně pobaveným výrazem. On a litovat toho? To se nestane. Budou litovat všichni, ale on rozhodně ne. Po chvíli ze schodů začnou scházet ještě dvě další osoby. Těmi osobami jsou Monique a Abigail. Obě dvě se postaví k jeho boku. Ochranný kruh je ještě silnější, než býval před chvílí.) Ne, my vyhlašujeme válku. (Zadívá se na Marcela. Málem by zapomněl, že místním zástupcem lidské frakce je kněz. Jistě ten musel být zcela zhnusen. Otočí k němu pohled a zasměje se hlubokým až děsivým tónem.) Zodpovídat se? Komu? Bohu? (Zavrtí hlavou. Poté Benjamin, Abigail a Monique spojí síly a svou moc vyšlou proti všem přítomným upírům i vlkodlakům, kteří se během chvíle složí na zem v ohromných bolestech a ke všemu jim začne vytékat krev z nosu, uší a pusy. Proti nim měl teď šanci jedině celý coven nebo aspoň poloviční, ale první půlka covenu už odešla, aby odvedli ty mladší a druhá půlka byla tak ochromená, že se nezmohla na nic a navíc bez Sophiina slova si netroufli na nic, než jen zírat okolo sebe, jak všichni upíři a vlkodlaci padají na zem. Obyčejní lidé už dávno utekli pryč a někteří, kteří měli dost odvahy tady zůstat, začali utíkat teď.)

*Gen hodně vzlykala a plakala už když za ní přišel, ale když ji obejmul, začala vzlykat ještě víc. Ani neví, jestli o tom začít nějak mluvit.. Ale ne. Když bude Gen chtít, začne o tom mluvit sama, Pořád ji objímá, zvedne jednu ruku a začne ji hladit po vlasech.* No tak, Gen. *řekne potichu a trošku se od ní odtáhne a koukne se jí do očí. Palcem jí utře slzy a potom ji pohladí po tváři.*

(Podívá se na něj, když se od ní mírně odtáhne) Jo, máš pravdu, neměla bych vyvádět (Tohle sice Kol vůbec neříkal, ale ona si to říkala. Nikdy nechtěla takhle vyvádět a už vůbec ne před někým. A taky nebude. Nesmí. Přestaň s tím brečením. Snaží se po chvíli uklidnit. Sice jí slzy stále tečou z očí, ale už nevzlyká.) No, tak to vypadá, že bych ti asi měla všechno říct. Asi už je ten správný čas. I kdžy pro mě by asi nebyl nikdy, ale když se stalo tohle, už ti to nemůžu tajit. (podívá se na něj) Ale nechci ti to říkat tady. (dodá nakonec nakřáplým hlasem)

*Když Benjamin promluvil, tak se jí znovu udělalo zle a ten vztek, ten vztek, který měla už chtěl jí na povrch a to hlavně i díky tomu, že uviděla ty dvě malé potvory, které z hloubi duše nenáviděla tímto ještě víc. Odtrhla se od Elijaha a udělala krok v před k tomu, aby něco řekla. Už chtělo z jejích úst vyletět tolik věcí, kterým by mu vyhžovala, že za tohle zaplatí smrtí. Ale v tu chvíli, kdy to chtěla udělat začala cítit tu spalující bolest. Chytne se za břicho a zakřičí bolestí. Svalí se na zem a svíjí se tam, celým tělem ji projíždí otupující bolest, že má pocit, že to dlouho nevydrží a za chvíli snad upadne do bezvědomí. A pak cítí, jak ji po tváři začne stékat horká krev, ale nejen z uší a z nosu, ale potom i z úst. V tu chvíli chce začít křičet, chce začít tak hlasitě křičet, aby jí pomohli protože to dítě, to dítě, které nosí v sobě teď je v obrovském nebezpečí. Z očí jí i tak vyhrknou další slzy, svíjí se v čím dál větších bolestech. Její ústa se stále naplňují krví a má pocit, že se za chvíli udusí. Tohle nemůže přece zvládnout, nemůže dlouho vydržet takový příval fyzické bolesti, tolik krve, co opustí její tělo. A jak to má zvládnout to dítě? Jak má teď zachránit to jediné na čem ji záleží ze všeho nejvíc? Kdyby mohla křičet o pomoc, tak už by to udělala. Křičela by tak hlasitě, až by jí to rozervalo plíce, jen aby jí někdo pomohl a pomohl i tak té malé, nenarozené. Jak může být někdo takové monstrum, taková bestie, když udělá tohle. Nebála by se o sebe, ale bojí se o to dítě, nejvíc o to dítě. Chce jí pomoct, ale nemůže. Je naprosto bezradná a tohle nenávidí. Ten pocit naprostého zoufalství. Vzpomene si i na Elijaha, ale nemůže se soustředit. V hlavě má jen to, ať se odtud dostane a přesvědčí se, že to dítě je v pořádku. Nenáviděla ho už teď, nenáviděla Monique a Abigail. Nenáviděla to, jak moc velkou sílu mají. A hlavně nenáviděla to, že nemůže pomoct své dceři. *

(Podívá se na Sophie, když se tam objeví Monique a Abigail. Takže tyhle dvě spolupracují s ním. Mohlo mu to dojít, že je čeká ještě nějaké překvapení. Moc, kterou jim Sophie svázala, měly zase zpět a všichni tři naráz na ně použili kouzla. Nemůže se tomu bránit. spadne na zem v obrovských bolestech. Takovou nezažil už hodně dlouho. Krev mu vytéká ze všech obličejových otvorů. Možná, že kdyby Ben chtěl, mohl by je tady všechny zabít, až na původní. Ale on jistě nechce. Chce jim jen dát najevo, že jsou pokoření a že jemu nesahají ani po kotníky)

Ty ale nevyvádíš, Gen. Neviděl jsem nikoho silnějšího a statečnějšího, než jsi ty. *teď to myslel psychicky.. většina lidí i čarodějek by tohle zkrátka nevydrželo a rozplakalo by se už tam. Ale Gen? Ta to dokázala snášet statečně celou dobu.* Pokud si myslíš, že je správný čas a že mi to chceš říct.. *nemůže ji k tomu přemlouvat, pokud mu to říct nechce.* Můžeme jet k tobě do bytu, tam asi bude klid? *koukne na ni tázavě. Má tady auto, takže by tam byli opravdu za chvilku.*

(Jen naprosto šokovaný a znechucený vším, co tady Ben předvádí. A ještě takové rouhání, ale to teď bylo vedlejší. Tenhle chlap je teď nejspíš hrozbu číslo jedna pro všechny. Rád by něco udělal, ale je bezmocný. K tomu ho ještě dav utíkajících lidí tlačí pryč. Brání se, ale proti davu nemá šanci. Možná je t pro něj i lepší, protože zůstane bez úhony a Cami tak bude mít svého strýce ještě aspoň chvíli. Dav ho vytlačil až ven z budovy.)

Jet? (podívá se na něj) Ty ses naučil řídit? (hned ji napadne, žádný taxi nebo tak... prostě ji napadlo, že už se to opravdu naučil a vzhledem k tomu, co teď zažila, by byla i ráda, kdyby se rozptýlila něčím takovým jako jízda s Kolem... hlavně proto, protože ví, co jí u ní doma čeká... asi nejtěžší moment delší doby. Říct Kolovi pravdu, co se dělo. Tedy asi mu nedokáže říct vše naráz, ale hodně by mu toho říct mohla.)

*Chce Hayley navrhnout odchod z tohohle místa, neboť pro něj oslavný večer skončil. Když se od něj Hayley odtáhne a vykročí směrem, kde stojí čaroděj. Natáhne se pro ní a chytí ji za paži. Nemůže jí dovolit, aby takhle riskovala. Pak ustrne v pohybu, neboť zahlédne ty dvě mladé čarodějky, jak se přidávají k Benjamin Rousseau. Sleduje je. Příliš pozdě si uvědomí svou chybu. Když ucítí v hlavě nesnesitelnou bolest. Jeho ruce téměř instinktivně vystřelí k hlavě a chytne se za spánky. Snaží se ztlumit výkřiky bolesti, které se mu derou ven z hrdla. Klesne na kolena a pak se zhroutí k zemi. Ta bolest je tak silná, nesnesitelná, že se nedokáže na nic jiného soustředit, na nic myslet. Těsně před tím, než ucítí krev v ústech i to jak mu teče z nosu, uvědomí si, že tohle nyní postihlo všechny tady.* (Hayley a dítě.) *Zní mu v hlavě. Podaří se mu zvednout hlavu a rozhlédne se. uvidí ji kousek od sebe svíjet se ve velkých bolestech. Začne se k ní plazit, ale krev ho začne dusit a cítí, že mu začíná docházet vzduch, nemůže skoro dýchat.*

Jo, naučil jsem se to. *pousměje se na ni. Bez Claire by se ale řídit nenaučil.* A myslím, že se to teď docela hodí. *usoudí, chytne Gen za ruku a dovede ji až ke svému autu. Odemkne ho, otevře dveře na místě spolujezdce, aby mohla Gen nastoupit, pak je za ní zavře a nastoupí na svoje místo řidiče. Na nic nečeká, nastartuje a rovnou se rozjede k jejímu bytu..*

(Sledovala, jak Genevieve odchází z lyacea. Normálně by šla za ní, ale toho se ujal Kol a Genevieve teď nepotřebovala další soucitný pohled. Potřebovala někoho, kdo si dokázal zachovat klid a doufala, že Kol tou osobou bude. Ona sama rozhodně v klidu nebyla a tudíž by ani Genevieve zrovna nepomohla. Podívá se na Marcela, když začne mluvit. Tohle bude ještě špatné. Marcel ho provokoval. Opět upře pohled na Benjamina, ale v tu chvíli začne scházet po schodech Monique a Abigail, které se k němu připojí. Ty dvě se s ním spřáhli. Je jí jasné, že jejich moc nezůstala spoutaná dlouho. Její emoce byli na vrcholu vypuknutí. Tohle bylo mnohokrát horší, než co kdy zažila. Tohle byla opravdová válka mezi těmi třemi a ostatními frakcemi. Neví, co dalšího může čekat. Najednou se kolem ní začnou skoro všichni skládat k zemi. Začne se rozhlížet a zjistí, že všichni, kteří jsou právě na zemi, jsou upíři a vlkodlaci. Jistě útočili a dávali najevo svou obrovskou moc a ta opravdu byla obrovská ve spojení těch třech. Mohla by ten útok odrazit pomocí covenu, ale všichni členové byli rozmístěni po celé místnosti a nemohli se tudíž pořádně spojit a na druhou stranu byla tak ochromená tím vším, že ani na útok skoro nemyslela. Její pohled padne na Hayley, která se svíjí v bolestech, ale hned na to je u ní Alisea, která má dostatek síly, aby pomohla aspoň jí. Pak jí pohled padne na Elijaha, Sophie mu mohla pomoct, ale v tuhle chvíli se starala o někoho jiného. Blízko Elijaha jsou dvě čarodějky z jejího covenu. Pokyne jim hlavou, aby mu jakkoliv pomohli, bylo jí jedno jestli kolem něj vytvoří ochranný kruh nebo ho odvedou, ale nemohla se dívat, jak trpí bolestí Ne tenhle původní. Ona sama došla rychlým krokem k Marcelovi a klekla si k němu, nezatěžovala se ochranným kruhem. Chytila ho za ruku a pomocí kouzla mu alespoň trochu zmírnila bolesti. Když už netrpěl tolik bolestmi, vytáhla ho zpátky na nohy, jak jen mohla a snažila se ho odvést pryč, z dosahu kouzla, který seslali benjamin, Monique a Abigail.
Pořád nemůže uvěřit tomu, co se tady děje. Byl to opravdu jeden velký chaos. Jedno velké utrpení.)

*Dusila se svou vlastní krví, ani netušila, kolik krve už ztratila. Svíjela se v ukrutných bolestech a v hlavě jí hučel jen hlas "Prosím, zachraňte mé dítě". Ani nestihla postřehnout, že Alisea ji v tu chvíli z toho utrpení vytáhla a udělala okolo nich ochranné kouzlo. Když přestala na ni působit bolest a konečně se mohla volně nadechnout, tak se stáhla do klubíčka a držela si své bříško jednou rukou. Tu druhou měla volně podél sebe. Neschopná se pohnout, neschopná mluvit, vyčerpanost, únava, strach, zmatek. To bylo to, co právě cítila. Podívá se směrem k Alisee a je vděčná, že jí z toho dostala a její dítě taky, je jí tolik vděčná, ale nemůže nic říct. Vzpomene si i na Elijaha a oddělá ruku ze svého břicha, kterou položí na zem a ve zbytku jejích sil se podívá okolo. Zahlédne pohledem Elijaha a ten pohled ji ničí, chce vykřiknout, ať mu někdo pomůže, ale na to nemá dostatek sil. Zabloudí pohledem i k Rebece, protože i ji na ní záleží a ničí jí to, že ji vidí svíjet se ve stejných bolestech, které pociťovala ještě před chvílí i ona sama. Jakmile její oři spočnou na vlkodlacích, kteří tam umírají, když vidí, že život z nich vyhasl, chce se jí křičet. Steče ji po tváři další slza a uvnitř sebe se nenávidí za to, že jim nedokáže nějak pomoct, že ztrácí vlky z jejich smečky. Tohle bude řešit, nenechá to jenom tak. Za to Benjamin, Monique a Abigail zaplatí vlastní krví. Prolívají krev jejího druhu a nejenom jejího, ale i ostatních. Za to zaplatí tou svou. Cloumá v ní stále ten vztek, který ji vysiluje. Ještě jednou se podívá na Aliseu prosebně a potom si lehne na záda a zavře oči. Je vysílená, naprosto. A v hlavě ji pořád nepřestává hučet, stále tam má ten hlas, který křičí, ať zachrání její dítě. Zároveň se i modlí, aby bylo v pořádku. Není v bezvědomí, stále je při smyslech, ale už nemá sílu. Její síla se vytratila pod náporem bolesti, ztrátou krve a toho, že se nemohla nadechnout.*

*Snaží se i přes tu bolest a nedostatku vzduchu dál dostat k Hayley. Má pocit, že zešílí. Jeho bolest je nesnesitelná a krev, kterou má všude ho také velmi limituje. Vidět takhle i Hayley, ten strach o ni, o dítě jeho utrpení zmnohonásobuje. I když je kousek od ní, zdá se mu ta vzádlenost neskutečně dlouhá. Téměř jako ve snu vnímá, že k Hayley někdo přistoupí a pak vidí, že její bolest přestaly. Tu osobu nyní vnímá jako spánosnosného anděla. Teprve po chvilce si uvědomí, že je to Alisea, jeho sestra. V tu chvíli děkuje bohu, že už není upír a nyní zde nemusí trpět s nimi. Malinko se mu díky tomu uleví, ale stále to není téměř nic. Přesto má stále jediný cíl, dostat odsud Hayley co možná nejrychleji pryč. Od čaroděje neví, co čekat. Najednou jeho bolest i to ostatní zmizí stejně tak rychle, jako se objevily. V první chvíli má dojem, že si to, jen představuje. Zamrká a snáze otevře a zaostří pohled kolem sebe. Všimne si dvou čarodějek, které se snaží ochranným kouzlem ochránit i jeho. Je to pro něj opravdu velké překvapení. Netuší, že to bylo na žádost Sophie. Trvá, jen pár vteřin, než se vzpamatuje. Vykašle zbytky krve, které mu ještě zůstaly v puse a pak se vyškrábe na nohy. Cítí, jak se chvěje, ale to už není kvůli tomu, co se děje, ale tomu, co právě prožil, a co vidí kolem sebe. Zahlédne Rebekah na zemi svíjející se bolestí. Trhá mu to srdce, ale v tuhle chvíli jí nedokáže pomoct. Má oči, jen pro jedinou osobu. Hayley. Přesune se k ní. Koukne vděčně na Aliseu.* Musíme odtud. *Odvětí, než klesne na kolena a skloní se k Hayley. Je vidět, jak moc ho mučí vidět ji takhle.* Hayley. *Osloví jí téměř něžně, ale jeho hlas je podbarvený šíleným strachem o ni. Chytne ji za ruku a druhou shrne z čela vlasy, které se tam přilepily. Pak už na nic nečeká. Vezme ji do náruče, jako nic i s ní vstane, ještě jednou se podívá na Aliseu.* Postarej se o Rebekah, prosím. *Požádá ji a pak i s Hayley upíří rychlostí zmizí z prokletého Lycea. U auta, kterým sem přijeli je okamžitě. Otevře dveře a posadí ji na sedadlo spolujezdce. Sehne se k ní a šílený strachem o ní se na ni dívá.* Hayley, jak je ti. *Potřebuje od ní něco slyšet. Nelíbí se mu, nevypadá vůbec dobře. V hlavě mu to běží na plné obrátky, snaží se přijít na nějaký způsob, jak jí pomoct.*

*Najskôr si nebol veľmi istý, či práve chcel ísť na nejakú oslavu, ktorá bola vôbec spätá s čarodejnicami. Samozrejme, sa mohol aspoň dozvedieť, ako pokračuje jeho ultimátum, ale prakticky stačilo zájsť do Rosseau´s. Nemal tam čo robiť a už vôbec nie vzdávať im nejaké dary alebo čokoľvek podobné. Netajil sa tým, že by ich všetky najradšej zabil, možno okrem Genevieve, ale na to mal svoje dôvody a ona už nepatrila navyše do covenu.  Zastaví sa pred miestom a sleduje ľudí okolo seba, ako poväčšine s krikom utekajú von, sleduje ten chaos a vo vzduchu cíti krv. Jediné, na čo v tú chvíľu myslel bolo to, či tu bola aj Hayley. Obzeral sa okolo seba a prechádzal davom, pričom mu bolo jedno, do koho vrazí. Netušil, čo sa deje, ale bolo mu jasné, že to muselo byť niečo vážne, ak to ľudí tak vystrašilo. Pár metrov od seba uvidí Elijaha s Hayley, ktorý ju nesie na rukách. Jeho brat nevyzeral tiež z ďaleka tak, ako by mal. Na saku mal krv a celkovo mu prišiel dosť oslabený, na to, že je Pôvodný. Netuší, či je Hayley v poriadku, ale v tom momente ho zasiahne strach, podobný aký mal, keď ju čarodejnice uniesli a chceli zabiť. To je presne vec, o ktorej hovoril, nič nebolo pri čarodejniciach v bezpečí, z ich oslavy ľudia doslova utekajú o život, akoby ich mal každú chvíľu niekto zabiť. Počul hlasy z vnútra, niektorí sa zvíjali v bolestiach, iní už ani nemohli kričať. Upírskou rýchlosťou sa pohne z miesta a po pár metrov sa postaví rovno vedľa svojho brata pri aute.* Ste v poriadku? *Spýta sa zostra ako jej, tak aj Elijaha, pričom ju prejde rýchlym pohľadom. Je mu vážne jedno, kto jej to spôsobil, už žiadne ultimáta ani vybavovanie pred frakciami, jednoducho ho nájde a po kúskoch rozštvrtí.*

*Po celou dobu měla zavřené oči, je vyčerpaná, hodně vyčerpaná a cítí se slabě. Když ji Elijah zvedl a vzal do náruče, sotva se ho chytla alespoň jednou rukou okolo krku, ale byla vděčná za to, že to udělal. Vlastně byla šťastná, že věděla, že je v pořádku a že ji a dítěti pomůže. Ovšem stále měla strach i o Rebeku a chtěla Alisee vyjádřit své díky za to, že ji pomohla. Stále se ale nejvíc bála o to dítě. Jakmile ji posadí do auta a začne na ni mluvit, otočí hlavu jeho směrem a otevře oči. Pootevře ústa, aby mu odpověděla, ale v tu chvíli se tam objeví i Klaus. Očima zamíří k němu a upírá je na něj překvapením, že je tady. Vlastně ho tam čekala o moc dřív, ale možná bylo lepší, že tam nebyl a nemusel zažívat to, co oni. Očima těká z jednoho na druhého a ruka ji opět vystřelí k bříšku, skloní zrak a dívá se na břicho. Genevieve jí řekla, že kdyby měla špatný pocit ohledně dítěte, bylo by to oprávněné. Ale sama je vyděšená, jak má vědět, co je teď dobrý pocit? Podívá se na oba dva.* Potřebuji vědět, že je to dítě v pořádku. *Řekne poněkud vystrašeným a zoufalým hlasem. Tohle je opravdu teď pro ní priorita a taky by chtěla odtud vypadnout co nejrychleji, umýt ze sebe tu krev, kterou má po celém obličeji, oblečení, ale ještě i uši a vlasy má od krve. Cítí se neuvěřitelně vyčerpaně. Až potom zareaguje na otázku Klause, takže na něj opět upře zrak.* Myslím, že bez Alisey by jsme byly mrtvý. *Tím samozřejmě naráží na sebe a to dítě a je to tak, ještě chvíli a udusila by se svou vlastní krví a nebo by ji zabila ta bolest, kterou jí ti tři působili. Mohla být mrtvá, dnes opravdu mohla zemřít a neudělal by s tím nic. Podívá se potom na Elijaha a zadívá se do jeho očí.* Děkuji, Elijahu. *Usmála by se, ale nemá na to sílu a ani se jí do toho zdaleka nechce. Bez něj by byla ještě v Lyceu, bůh ví, co by se dělo, kdyby jí neodnesl. Je mu vděčná za to, že se o ni tak stará.*

(Bolestli se stavaly nesnesitelnymi. Videl rozmazane. Ale citil, ze vsude kolem nej je krev. Najednou u sebe citil pohyb. Sophie. Chytla ho za ruku a jemu se v tu ranu zacalo ulevovat. Ale bolesti neprestaly. Mohl ale aspon trochu vnimat. Kdyz ho vytahla na nohy a snazila se ho dostat ven, nebranil se. Nemel dostatek sily, aby se odsud vymotal sam. Nevnimal vsechny dalsi kolem sebe, i kdyz si uvedomoval, ze tam nekteri umiraji. A je si jisti, ze nejen vlkodlaci, ale i upiri podlehaji jejim kouzlum. Jen doufa, ze neni nic Rebece, kratce ji zahledl, jeste nez Ben zacal se svym proslovem. Vysoukaji se se Sophie ven a on zacne hlasite oddechovat. Mel by tam jit zpatky, mel by pomict svym muzum, ale vi, ze by nic nezmohl. Podiva se na Sophie) Tak se mi zda, ze problem neni vyresen ani v nejmensim.)

*Celou dobu má oči, jenom pro Hayley a snaží se zjistit, jak na tom je. Ona i dítě, má o ně strach, který ho doslova ochromuje a nedokáže se pořádně soustředit ani myslet. Vezme jí za ruku a snaží se na něco přijít. Když se zaposlouchá, uslyší bít srdce Hayley i srdce dítěte. Je rychlé, ale zdá se mu silné a pravidelné. Přemýšlí, jestli vzít Hayley do nemocnice nebo domů a zavolat pomoc k ní. Střídavě sleduje její tvář, bříško nebo ruku za kterou ji drží. Klause zaznamená až vedle sebe zaslechne jeho hlas. Slabě s sebou trhne. Zvedne k němu oči. Záblesk strachu a bezradnosti v těch jeho nelze přehlédnout.* Někdo ji...je musí prohlédnout. *Vypraví ze sebe po chvilce. Nic jiného ho v daný moment nezajímá. Pohlédne směrem k Lyceu.* Rebekah je ještě uvnitř... *Vydechne, neví, jak pomoci oběma ženám najednou. Napadne ho, že by se na Hayley mohla podívat Alisea. Jako čarodějka jistě zmůže hodně. Jen neví, kde se zdržela.* Benjamin Rousseau. *Pronese jméno toho, kdo zapříčinil tohle všechno. Pohlédne na Klause, jestli mu to něco řekne.* Je to hlavně jeho práce. *Oznámí mu. Snaží se alespoň trochu uklidnit, a začít fungovat. Koukne zpět na Hayley a stiskne její ruku.* Budete v pořádku, oba dva. *Vydechne tak přesvědčivě, jak jen v danou chvíli dokáže.*

*Všimne si Hayleyn prekvapený pohľad a nemôže sa zbaviť pohľadu plného obáv. Sleduje ju, ako si siaha rukou k bruchu a rovnako ako on má strach, či je dieťa v poriadku. Ešte raz ju prejde pohľadom a tentokrát dlhšie, než na pár sekúnd. Na to, ako je celá od krvi, necíti, žeby bola nejako zranená alebo u nej niečo nebolo v poriadku. Rytmus srdca dieťaťa sa zdal súmerný a pravidelný ako vždy, len ten jej bol zrýchlený pod náporom strachu. Prišla mu len slabá, ale nie v ohrození.* Budete v poriadku, dieťa sa zdá byť v poriadku. *Uistí ju, aby sa zbytočne nestresovala. Neniesla pod srdcom obyčajné dieťa, on sám netušil, čo presne to bude, ale určite to nie je normálne tehotenstvo. Jeho dieťa je silné, ona je silná, zvládli to. Ale aj tak by bol radšej, ak by ju prezrela nejaká čarodejnica, ktorej verí, čiže buď jeho sestra alebo Genevieve. Keď spomenie, že bez Alisey by boli mŕtvi, tak len mierne nakrčí čelo, ale nijako to nekomentuje. Musela im pomôcť mágiou pred čarodejnicami, ale stále nevedel, čo presne sa tam stalo a ešte stále deje. Pozrie sa na Elijaha a kývne hlavou.* Teraz však musí ísť domov, nie je tu v bezpečí. *Prenesie rozhodným tónom v hlase, pričom mu venuje dôležitý pohľad a počúva ho, keď stočí pohľad k budove. Akonáhle povie, že Rebekah je vnútri, tak sa zahľadí k Lýceu tiež. Ak sa tam dialo už čokoľvek, akonáhle by vošiel, postihlo by ho to tiež. Už premýšľa, čo by mohol urobiť a hlavne, kde je Alisea, keď začuje tie dve slová, ktoré ho zo všetkých úvah rýchlo vytiahnú. Sprudka otočí tvár späť k Elijahovi a mierne sa mu rozšíria oči. Takže Genevieve mala v podstate pravdu, keď sa rozprávali. Benjamina oživili čarodejnice a teraz isto nechce nič iné, než pomstiť sa mu, a to zabitím dieťaťa.* Odvez ju, hneď teraz...*Povie omnoho ráznejšie, než predtým. V hlave mu to šrotuje na plné obrátky, pričom sa tvári priam bezradne. Mohol ho zabiť raz, ale teraz si bude dávať o to lepší pozor. Prečo len mŕtvi nezostávajú mŕtvymi?* Idem nájsť Rebekah a Aliseu, potom prídeme za vami na plantáž...

*Dívá se na Elijaha a jen slabě pokýve hlavou nahoru a dolů. Mírně stiskne jeho ruku a podívá se na jejich ruce, které jsou propojené, ale po chvíli ji odtáhne a promne si obouma rukama obličej. Krev ji už začíná zasychat na obličeji, vážně potřebuje domů. Obrátí se k Elijahovi.* Budeme v pořádku. *Odpoví už poněkud klidnějším hlasem. Teď když se trochu uklidnila, tak cítí, že není už v žádném nebezpečí. Strach ji asi zatemňoval její pocity. Jak by ale nemohla mít strach po tom, co prožila tam uvnitř. Podívá se na Klause a nemůže jinak, než souhlasit, aby ji Elijah vzal domů. Dívá se na něj, nadechne se zhluboka. Chce mu říct, že si s ním chce promluvit o samotě, ale vzhledem k tomu, že přijede na plantáž nemá důvod. Tam si s ním jistě bude moct promluvit, přesto mu ale něco sdělí.* Vím, že to není tvoje starost, ale pokud tam uvidíš ještě nějakého vlkodlaka, který žije, prosím postarej se o to, aby se z tama dostal. *Požádá ho o tuhle laskavost, i když si není jistá tím, zda by to pro ni vůbec udělal. Odvrátí od něj pohled, který zamíří k Elijahovi.* Klaus má pravdu, odvez mě domů, prosím. *Vydechne při těch posledních slovech. Nechce tady už zůstávat, navíc se cítí unaveně a nejradši by spala teď pořádně několik dní.*

*Ještě stále ve svém nitru pociťuje tu hrůzu a děs, které byl nyní svědkem. Navenek už to, ale nejde téměř poznat, snad, jen z výrazu jeho pohledu. Když pak vidí, že se i Hayley uklidňuje je to pro něj velké pozitivum. Po té, co mu jeho domněnku potvrdí i Klaus a pak Hayley, přestane si v daný moment dělat starosti o dítě. Ještě jednou stiskne její ruku, ale pak ji pustí a vstane. Pohlédne krátce na Klause a kývne.* Uvidíme se doma, bratře. *Poznamená krátce věcně.* Buď opatrný. *Nabádá ho a v očích se mu mihnou obavy.* Spojil se s Monique a Abigail a jsou velmi silní. *Varuje ho. Je si jistý, že takovou bolest za celou dobu nezažil. Pak už rychle obejde svůj vůz, nasedne a co nejrychleji odveze Hayley zpátky do domu na plantáži.*

(Když ostatní členové covenu viděli, jak Sophie pomáhá Marcelovi a dvě jiné čarodějky Elijahovi, rozhodli se pomoct také. Vyvedli zbytek upírů i vlkodlaků, kteří ještě dýchali, ale některým už nebylo pomoct. Umírali jak vlkodlaci, tak i upíři. Byl to jeden velký masakr.
Podívá se na Marcela a těžce vydechne) Ne, to rozhodně není. mělo mi dojít, že se něco chystá. Předci neodporovali mému rozhodnutí, Genevieve trápily sny, který jí Benjamin celou tu dobu vyvolával, byl až moc velký klid. (Jo předci jí nepotrestali za to, že odmítla zabít to dítě, oživili si někoho, kdo to udělá a určitě s radostí. Není divu, že Monique a Abigail se nepokusili o zabití toho dítěte znovu, čekaly. Tohle byla jedna velká noční můra. Když si myslela, že je zase všechno v pořádku, tak se to zhroutilo ještě více, než to bylo předtím. Benjamin přišel a vyhrál. Neví, čeho všeho je schopný, ale je si jistá, že naprosto všeho. Byl nechutně zvrácený a toužil po moci stejně jako předci.
Rozhlédne se kolem a dívá se na své členy covenu, jak vyvádějí ven ostatní. Teď je opravdu ráda, že už v polovině Benjaminovo proslovu a ponižování Genevieve nechala odvést pryč ty mladé. Tohohle určitě nemuseli být svědkem.)

*K veci, o ktorú ho Hayley požiada sa nijako nevyjadruje. Teraz preňho nie sú dôležití nejakí vlkodlaci a nie je si istý, že bude mať vôbec možno nejakému pomôcť, aj keby chcel. Na druhú stranu láskavosť za láskavosť, to bola väčšinou jeho politika. K Elijahovi len kývne hlavou, vidí na ňom, že naňho to, čo sa stalo doľahlo, teda lepšie povedané strach o Hayley a dieťa. Bol rád, že sa o ňu za každých okolností má kto postarať, že je jeho brat pri nej, pretože mu v tejto veci dôveroval a určite mu dôverovala aj Hayley. Avšak netušil, na koľko dôveruje jemu. Nie je to tak, žeby sa o ňu nezaujímal, teda možno je to z časti pravda. Stačilo mu vedieť, že dieťa, ktoré nosí je v poriadku, ale zároveň v nej niečo videl. Istý potenciál a hlavne vodcovské schopnosti, vedela sa zastať svojho názoru a napriek všetkému, čo sa stalo stále zostávala silná. Aspoň sa dozvedel, že Sophie stále nijako nepokročila, vlastne dal čas svojím nepriateľom a aj priestor. To bolo presne to, čomu sa chcel vyvarovať. Hrozby by sa mali ničiť a nie nechávať na náhodu. Nadávať však mohol len sebe a popravde by to smrť Sophie asi veľmi nevyriešila, skôr smrť tých dvoch zmijí. Sleduje Elijaha, ako nastúpi do auta a odíde aj spolu s Hayley na plantáž. Následne sa pozrie k Lýceu a mierne prižmúri oči. Rýchlym krokom sa zoberie dnu, pričom si všimne Marcela so Sophie, ktorej dá celú túto záležitosť vyžrať, ale nie teraz. Marcel vyzerá byť v poriadku a v tejto chvíli ho viac zaujímajú jeho dve sestry, tak sa bez toho, aby sa zastavoval vydá ďalej až k dverám. Vie, že ak by šiel dnu, tak by to preňho nedopadlo dobre, navyše, ak by ho Benjamin uvidel, ale musel zistiť, kde je Rebekah. Započúval sa do zvukov, ale veľmi mu to nepomohlo. Väčšina tých, čo bola vo vnútri, bola pomaly polomŕtva, ak nie mŕtva. Inak tam bolo pár čarodejníc, ktoré im pomáhali dostať sa von. Všimol si jedného, ako sa plazí von a bol už skoro pri ňom. Pevne zaťal čeľusť a privrel oči, pričom sa upírskou rýchlosťou presunul ten kúsok k nemu. V momente mu z uší mu pomaly začínala kvapkať krv. Neznesiteľná bolesť sa mu ozývala všade v hlave. Bolo to ako keď ti jedna čarodejnica varí mozog krát sto. Chytil sa pevne rukami za spánky. Musel niečo urobiť, nemohol sa tu len tak zložiť, navyše ak stále nevidel Rebekah ani Aliseu. Chvíľu mu to trvalo, než v sebe prebudil svoju vlkodlačiu stránku. Jeho oči sa sfarbili do zlato-žlta a pod nimi mu naskočili menšie žilky. Dodalo mu to trochu sily, na to, aby ho stihol schmatnúť a prehodiť von cez dvere, akurát tak, aby k nemu kúzlo nedoľahlo. Pomohol mu dostať sa von, ako ho žiadala Hayley, no vlkodlaci nebola jeho starosť, takže sa ním ďalej nezaoberal. Medzičasom Alisea pomohla Rebekah a obe dve sa začali drať z lýcea. Videl ich od dverí, bola na tom podobne ako Elijah, aj keď trochu horšie, keďže tam bola dlhšie. Potrebovala určite krv. Pozrie sa na pár sekúnd na Aliseu a schmatne Rebekah, pričom nasadnú do jej auta, ktoré je odparkované neďaleko a vyrazia na plantáž. Predtým než odišiel sa ešte pozrel okolo. Bol to strašný pohľad, aj keď on sám videl horšie, toto sa ho však z časti týkalo, a to osobne.*