Claire´s Cottage

*Chvíli čeká. Zaslechne v domku posléze tichý šramot. Někdo uvnitř bude, jen neví, jestli má štěstí na Claire nebo na Tobyho. Za chvíli má jasno.* Ahoj, Claire. *Odpoví jí na pozdrav. Krátce si ji prohlédne a pak skloní pohled dolů. Vejde dovnitř a když se po té Claire usadí na sedačce, přejde a posadí se vedle ní.* Jsem rád, že na tebe mám konečně štěstí. *Poznamená.* Jsme skoro sousedé a vůbec tě nevídám. *Dodá ještě. Při svých poznámkách se, ale trochu usmívá. Ví, že to není, jen její vina, že se míjejí, ale hlavně jeho neustálá vytíženost vším možným. Během svých slov sáhne do kapsy a vytáhne z ní krabičku, ve které je vyrobený zlatý kroužek a vsazený kousek očarovaného černého kyanitu. Krabičku Claire podá.* Konečně ho pro tebe mám. *Poznamená. Je zvědavý, jestli si od Claire poslechne nějaké vtipné poznámky, když jí takhle dává prsten. Vybaví se mu, jak si z něj dělala legraci Genevieve. Pak, ale zvážní. Vzpomene si na to, co se dozvěděl o Kolovi. Vzpomene si, že se s ním Claire stýkala.* Něco jsem se dozvěděl, Claire. *Pohlédne na ni.* O Kolovi. *Upřesní, o čem chce mluvit.* Zjistil jse, že se ne sám od sebe choval jako magor. *Pokračuje a nemůže si odpustit titul na Kolovu adresu i přes to všechno.* Nějakou dobu ho ovlivňuje uřknutí, které na něj použil Benjamin. *Povídá dále a při tom opatrně pozoruje Claire, jak na to bude reagovat.* Postupně se to stupňoval a on se choval čím dál tím víc jako šílený žárlivý blb. Teď je pod zámkem v Marcelově sídle. Je naprosto šílený. A nevím, jestli mu čarodějky budou umět pomoct. *Dopoví zbytek a místo Sophie raději použije slovo čarodějky. Nechce se o ni bavit a ví, že Genevieve už čarodějka není. Nechce tuhle zvěst o Gen, ale šířit dále. Nepřijde mu to správné. Komu to bude chtít povědět ona sama, ten to bude vědět. Když skončí vyčká reakce Claire.*

(Pousměje se nad jeho poznámkou. Má bohužel pravdu. Jackson je teď hodně časově vytížený. Ale i přes to by s ním trávila ráda více času. Jen jako kamarádka, nic víc. Bere ho jako staršího bratra, něco takového.) Ano, poslední dobou se toho hodně děje a tak jsi hodně časově vytížený. Mělo by se to zlepšit. A pak se třeba budeme vídat častěji, a třeba zajedeme na kafe. (Zářivě se zasměje, trochu doufá, že Toby ještě spí a nějakou chvíli ještě bude. Nerada by, kdyby ho napadalo se producírovat po domě jen v trenkách, nebo nedej bože nahatého. Jakmile vytáhne krabičku, nejde vidět jak je natěšená, až ho ozkouší. Vděčně se na něj podívá a pousměje se.) Ještě se ani pořádně neznáme a ty už mně žádáš o ruku? (Lehce škádlivě se ušklíbne. Když tohle říkala, dělala si samozřejmě srandu a bylo to dost dobře poznat. Její hlas byl totiž o oktávu víš než normálně, když mluvila, takže to znělo velice vtipně. Otevře krabičku a velice opatrně si ho nandá na levý prostředníček. Zachází s prstenem, jak kdyby byl z velice tenkého skla.) Je nádherný. (Vydechla nadšeně. Možná to dělalo i to, že měl určité schopnosti.) Díky, Jacku. Už se těším až ho vyzkouším. (Neubránila se a vděčně ho objala. Po chvíli se odtáhla a její úsměv se stáhl do nespokojeného výrazu, když slyšela o Kolovi. Bedlivě poslouchá, co ji Jackson říká. Nesouhlasně, spíše nevěřícně kroutí hlavou.) To by vysvětlovalo jeho chování. (Dodá si sama pro sebe. Kol se choval opravdu hrozně, v poslední době. Jasně, Kol byl sám od sebe blbec, ale teď, chudák Genevieve. Kola bere z části stále jako nejlepšího kamaráda. Avšak věci se mění. Pokud ho ale nebudou moct zachránit čarodějky, co s ním bude? Zabijí ho? Doufá v to, že ne. Že to Původní nedovolí, stejně tak Genevieve. Nedává to na tobě moc znát, ale je z části překvapená.) No, důležité je že jsi tu ve zdraví a v pořádku, ne? (Pousměje se, nemá k tomu moc co říct.) A co Genevieve? (Celkem by jí zajímalo, jak to snáší. Oni se s Kolem přeci tak strašně milují. Musí to pro ní být hrozné.)

*Poslechne si její reakci na jeho poznámku. S pousmáním pokývá hlavou.* Snad tady bude zase jednou klid. *Povzdechne si při tom. Sleduje pak nadšený výraz Claire, když uvidí krabičku, ve které je prsten. Nezklame ho, když pak zareaguje tou svou poznámkou. Zacukají mu koutky, ale ovládne se a vážně na ni pohlédne.* Jen tebe, Claire, jinou nechci. Už to vím.*Vydechne na oko zamilovaně a při tom si položí ruku na srdce. S pobaveným jiskřením v očích pak na ni koukne a doufá, že ho za tyhle blbinky nepraští. Raději už toho nechá. Nepřijde mu to zrovna nejvhodnější k žertování. Nechce něco přepísknout. Pozoruje ji pak už normálně, jak si prohlíží prsten, nasadí si ho.* Dávej na něj pozor, je to teď docela velká vzácnost. Teď je potřebujeme. *Poznamená. Věří tomu, že už moc takových prstenů nezíská. A kdo ví, jaké pak budou reakce ostatních frakcí z města až skoncují se zrádnými vlkodlaky. Pousměje se po té, když řekne že se těší až prsten vyzkouší.* Nádherný, hlavně praktický. *Pousměje se. Jemu už tak skvělý nepřipadá. Je samozřejmě rád, že ho může používat, ale na druhou stranu mu připomíná bratrovu zradu a všechno to, co se kvůli prstenům dělo. Kdyby tohle, jen trochu tušil, asi by žádné prstený nechtěl. Claire nakonec vezme zprávu o Kolovi docela dobře. Je za to rád. Trochu se mu uleví a přestane ji sledovat jako ostříž. Sklopí hlavu dolů a pokývá hlavou.* Magor je to, ale pořád. *Odvětí.* Nebo jim byl i před uřknutím. *Ušklíbne se. Jednou je to původní a pro ty on nemá sluešného slova. Nechce se, ale Claire dotknout, když se s ním stýkala. Po očku po ni nenápadně mrkne, jestli to náhodou svými poznámkami nepřehnal.* Zvládl jsem to. Byl jsem v sídle nepřítele a přežil to. *Poznamená důležitě. Samozřejmě je za ten hladký průběh rád. Nebýt Sophie neměl by si na nic stěžovat. Když nepočítá to, jak tam dnes našel Hayley. Jakmile si na ni vzpomene znovu mu začne vrtat hlavou, co se jí stalo. Zvedne ke Claire hlavu, když se zeptá na Gen.* Nemá to lehké. *Zavrtí hlavou.* Bratr, přítel. *Ušklíbne se nad tím, jaké chování od nich musela snášet. A ještě bude muset.* Ale ona to zvládne. *Pohlédne na Claire přesvědčivě. V tomhle má v Genevieve silnou víru.* Je silná. *Dodá ještě.*

(Jeho odpověď na její poznámku jí překvapí, ale mile. Neudrží se a musí se smát. Chtěla by si s ním takhle povídat více. Smát se, žertovat. Poplácá ho po rameni a dodá.) Měl by jsi jít zkusit herectví, šlo by ti to. (Usměje se a po té zvážní, když mluví o prstenu, aby ho hlídala.) Neboj se, Jacku. Budu ho střežit lépe než oko v hlavě a pomohu ti získat ty, co ti byli neprávem odcizeny. (Myslí to vážně a jde to na ní poznat. Jak na jejím stylu mluvy, tak na jejím výraze, který odpovídá za vše. Trochu pobaveně přikývne. Nechce se Kolem moc zabývat, už jen proto že je to Kol. Mávne nad tím rukou, je jí jedno jak o něm bude mluvit. To je čistě jeho věc. Sleduje jeho chování když mluví o Gen. Ano, má pravdu. Přitvrdí si tak slovy.) Máš pravdu. Genevieve je mocná čarodějka a silná žena. Moc jí neznám, nemá mě moc v lásce, ale i tak si to myslím. Nemá to v životě lehké. (Dodá a podívá se na Jacksona. Možná mu to neměla říkat,ale prostě chtěla. Doufá, že se znovu nepohádají.)

*Pobaveně se usmívá, když se Claire jeho poznámce rozesměje. Spokojeně ji pozoruje. Při její další poznámce se pobaveně uchechtne.* Jasně, Claire. *Nehádá se, ale hned pokračuje.* Myslím, že bych dostal tak maximálně roli vlka v Červené Karkulce. *Samozřejmě si zase dělá legraci. Na chvíli odlehčit atmosferu mu nevadí a nemá problém si udělat legraci ze sebe. Pak zvážní, zadívá se na Claire, když mu slibuje pomoc. Je za její účast i pomoc rád. Upřímně. Rozhodnutí vzít ji tady shledává rozhodně jako dobré. Claire mu za tu krátkou dobu, co je tady v Zátoce už mockrát pomohla.* Děkuji, Claire. *Poděkuje jí.* Vážím si tvé pomoci. *Ujistí ji.* A myslel jsem to spíše tak, ať ti ho někdo nevezme. Jsem si jistý, že bys ho neztratila. *Dodá ještě. Oddechne si, když od Claire nic na Kolovo otitulování neuslyší. Slabě se pro sebe usměje. Zvážní opět, když Claire začne mluvit o Genevieve jako čarodějce. Trochu sklopí pohled a posmutní. Ví, že Genevieve už není čarodějka. Je z ní Kotva druhé strany a tento post jí "věnoval" sám její velký bratr Benjamin. Nepřipadá si, ale kompetentní k tomu, aby tohle šířil. Proto, jen neurčitě kývne hlavou. V tom dalším totiž s Claire už souhlasí.* Když mi dovolí, pomůžu jí, jak budu moct. *Pronese odhodlaně svůj slib do prostoru jejího domku. Zvedne při tom hlavu, ale nepodívá se do strany na Claire, ale někam rovně před sebe. Jeho výraz je velmi rozhodný. Sleduje jím dveře Claireina domku. Pohlédne na ni až po té, co slyší, že ji Genevieve nemá moc v lásce. Chvilku čeká, jestli mu neobjasní proč. Když, se ale nedočká, tak už se dnes vyptávat nehodlá. Všimne si totiž, kolik je hodin.* Proč tě Gen nemá ráda, Claire? *Zeptá se. Hned, ale zavrtí hlavou a položí jí ruku na hřbet dlaně té její a slabě stiskne.* Ale třeba zítra. Dnes už půjdu. Je pozdě. *S těmi slovy ruku stáhne a vstane.* Měj se pěkně a dobrou noc. *Popřeje jí se slabým úsměvem.* Pozdrav Tobyho. *Řekne ještě. S těmi slovy dojde ke dveřím, otevře, vyjde ven a zase je za sebou zavře. Zamíří k sobě, kde si jde krátce na to lehnout a spát.*

(Pobaveně se na něj dívá. Stále se ještě usmívá, jak si tu ze sebe dělají srandu. Je mnohem více uvolněná než normálně. Zadívá se na něj a znovu se hlasitě zasměje.) No, myslím, že ta by ti sedla perfektně! (Lehce do něj dloubne loktem a ušklíbne se. Pozoruje ho, jeho reakce na to, co řekla, a říká.) Není zač, Jacksone. Ty jsi mi pomohl, já ti pomohla. Pomáháme si navzájem. (Pousmála se. Vážně to pro ní nic nebylo. Stále má pocit že mu hodně dluží. Všimne si, jak sklopí pohled a posmutní. To se asi něco muselo stát. Něco, co u něj vyvolalo tuhle reakci pouze jen tím, že něco řekla. Něco, co předtím ne. Hlodá jí to hlavou a ráda by to zjistila. Nechce však vypadat jako když vyzvídá, aby z ní Jackson nedostal špatný dojem. A tak počká na to, jestli jí řekne něco víc. Přikývne na jeho slova. Genevieve toho pro vlky hodně udělala. Pomohla jim od kletby, zařídila prsteny. Pohlédne na ten svůj. Má z něj dobrý pocit. Cítí se tak nějak, lépe. Silnější, živější, plná energie. Trochu se zamračí, když se jí zeptá. Nadechne se, že mu to trochu objasní, ale dříve než stihne z úst vypustit jakákoliv slova, zarazí jí. Vydechne vzduch z plic a přikývne.) Dobře. (Pousměje se a na chvilku se podívá na jeho ruku. Podívá se však hned zpátky na něj, nechce si připadat divně.) Dobrou. (Oplatí mu úsměv.) Neboj se, budu. (Doprovodí se sám, takže ani nevstává. Po chvíli se dá něco dobrého, udělá hygienu a přemýšlí, do jaké postele si má jít lehnout. V jejím pokoji je hodně velké chladno, a tak se svlékne a vleze si k Tobymu do postele, která je od něj krásně vyhřátá. Obejme ho a proplete si s ním prsty. Po chvíli usne. Nezdají se jí žádné můry, zdá se jí o koních, loukách, o Tobym, vlcích a prstenu a dalších spousta věcech. Probudí se ráno tak akorát, vyspalá. Koukne se na Tobyho, který ještě spí a ušklíbne se. Začne ho jemně líbat na čelo, rty, tvář, krk a hruď a pokračuje až na břicho a doufá, že se tak Toby vzbudí.)

(Po celou dobu, co Claire vedla rozhovor s Jacksonem, se ani jednou nevzbudil. Byl trochu unavený a přitom toho vlastně ani moc nedělal. Ale je fakt, že když on usne někdy okolo sedmé nebo v podobné době, tak už vydrží spát do rána. Ráno se probudil o něco dřív, než Claire. Napadlo ho, že třeba vstane a půjde zatopit nebo podobně. Jenže se mu nechtělo vylézat z Clairina objetí, mohl by jí vzbudit. Tak tedy vlepil Claire polibek do vlasů a hlavou se otočil ke zdi. Ještě chvíli spal a odpočíval, divil se, že ještě mohl usnout, když spal takovou dobu. Po skoro 30 minutách se probudil. Neprobudil se jen tak, Claire ho vzbudila a nebylo to nějaké nepříjemné vzbuzení, ale naopak velmi příjemné.) Taky ti přeji pěkné ráno. (Trochu se zasmál a chytil jí oběma rukama za tváře. Dal jí pusu a pak se na ní jen usmál.) Tak dneska mě to čeká.. (Trochu navodil smutnější náladu a jeho úsměv taky zmizel někam pryč.)

(Jakmile se vzbudil, usmála se na něj a polibek mu opětovala. Jakmile však zvážněl a schoval úsměv, tak trochu posmutněla i ona. Nechce aby odešel, ale on musí. Nejradši by šla s ním, ale to by nebylo věrohodné. Jednu ruku mu položila na bok a druhou na šíji. Dívala se mu do očí a trochu se pousmála.) Mám tě pozdravovat od Jacksona. Včera se tu stavil. Povídali jsme si a dal mi tohle. (Trochu se pousmála a ukázala mu prsten.) Určitě si povedeš skvěle a brzy taky jeden budeš mít. Musíš být však opatrný. Francesca má lidi všude. Nikdy nevíš jaká zeď má uši nebo oči. (Jemně ho políbila. Nechtěla si kazit den už hned ráno, ale chtěla ho varovat.) Uděláš pro mně jednu věc? (Koukla se mu vážně do očí a zkoumavým pohledem si ho měřila, čekala na jeho odpověď. Chová k Tobymu silné city a ví, že by ji hodně bolelo, kdyby o něj přišla. Nějak jí přirostl k srdci. Pohladí ho po šíji a rukou mu zajede do vlasů, které mu chvilku načechrává. Nejradši by v téhle posteli a jeho objetí zůstala celý den, pauznout tenhle moment a donekonečna ho přehrávat.)

(Pořádně si jí k sobě přisunul a hladil jí po zádech. Trochu se pousmál. Jistě, že tu byl, asi se mu nechtělo čekat, než se Claire odhodlala, že za ním půjde. Když řekla, že jí něčím obdaroval, tak si hned byl jistý, že to bude ten kámen. Teda nečekal by, že to bude v takovéhle podobě. Vzal ji za ruku a prohlédl si prsten.) Vypadá moc pěkně. (Mírně mu koutky zacukaly ke krátkému úsměvu. Jistě, že pokud si povede dobře, tak ho nějak obmění, ale co když to zpacká? Tuhle myšlenku okamžitě vybudí někam daleko a snaží se myslet pozitivně.) To je určitě pravda. (Zasměje se, když mu povídá o tom, že Francesca má špehy naprosto všude. Na chvíli se koukne ke dveřím, ale když něco Claire řekne, tak se obrátí pohledem zpět k ní.) O co jde? (Udiveně se na ní podívá. Přemýšlí, o co by asi tak mohlo jít. Asi to bude mít, co do činění s tím, že se dnes chystá jít na vražednou misi. Stačí udělat malou chybu a je v pasti a ztracen, jako nějaká malá myška. Samozřejmě i kdyby se mu je sebevíc podařilo přesvědčit, stále ho budou čekat nějaké problémy a bude se muset pravděpodobně držet dál od Claire. I když možná by tohle mohl použít, jako výhodu. Mohl by jim nakecat, že jen tak spí s Claire a ta mu naprosto věří, že se od ní může dozvědět všechno. Ano, tohle by možná mohl využít ve svůj prospěch. Zatím je, ale hlavní aby je přesvědčil.)

(Užívala si jeho doteky, jak u sebe byli blízko. On byl stále ještě nahý a ona na sobě měla jen kalhotky a podprsenku. Mohla tak krásně cítit jeho kůži na jeho. Jen tak si tam leželi, schovaní pod peřinou a vedli zrovna ne moc hezké téma. Přikývla, není důležité jak vypadá, ale jak bude fungovat. Samozřejmě, vzhledová stránka se jí také moc líbila. Usmála se.) Doufám, že bude i tak dobře fungovat. (Znovu ho pohladí na šíji a druhou rukou přejede na hrudník. Nadechne se, jak by se připravovala na dlouhý proslov a pak se sebe s výdechem vydá pár slov. Pár slov, která jsou pro ní důležitá.) Toby. (Pohlédne mu do očí.) Nenech se zabít. Slib mi to, že se nenecháš zabít a až bude po všem, vrátíš se ke mně sem do chatky. (Přitiskla se k němu co nejblíže a přejela mu místě, kde se nachází srdce. Chtěla cítit, jestli se mu náhodou nerozbuší, nebo něco takového. Opravdu o něj nechce přijít. Bojí se toho, že nebude schopen zabít, cizího člověka. Že je moc slabý na to, aby tohle zvládl. Ale on určitě překoná její obavy a dokáže jí pravý opak. Doufá v to.)

To určitě bude. (Ujistil ji svým nejvíce přesvědčivým hlasem a úsměvem na podobné bázi. Její doteky mu jsou velmi příjemné, ale její pohled už ne tak moc. Samozřejmě, že je to o té akci, na kterou se dnes chystá. Nechá ji ať se k němu přitiskne a zatím nic neříká. Je úplně v klidu a jen se rozváží nad tím, co ze sebe nechá vypadnout a co zase zahrabe někam do hlubin jeho mozku. Trochu se od Claire odtáhne, aby jí viděl do očí.) Nemusímš se o mě tak bát.. (Na chvíli ztichl) Nejdu přece do války. Jdu si jen pokecat se starým známým a no možná zemřu, ale jen možná. (S pobaveným úsměvem na tváři se na ní podívá. Jemně jí pohladí po rameni. Vážně si teď snaží věřit a přejít od té jeho nedůvěry s sebe samého. Protože pokud nebude sebevědomý, tak to moc daleko nedotáhne. Když uvěří sám sobě, tak i všichni ostatní uvěří jemu.) Neměli by jsme už vylézt? (Usmál se na ní a čekal, zda se jí bude chtít a nebo ne.)

(Vyčkává na jeho reakci a bedlivě ho pozoruje. Snaží se uhodnout, co se mu asi tak může honit hlavou. Jakmile ji ujistí, že se nemusí tak bát, moc jí nepřesvědčí, ale malinko se uklidní. Jeho následující slova jí však trochu naštvou a tak na něj vyskočí, tak že on leží na zádech a ona na něm obkročmo sedí. Ušklíbne se a trochu mu zatlačí prstem do ramena.) Tak hele, hele. Tady není žádné možná. Prostě to zvládneš a basta. (Zakření se a opře se rukama o jeho hruď. Nakloní se k němu a políbí ho. Uprostřed polibku ho kousne jemně do rtu a usměje se.) Jo, asi měli. Ale já mám tuhle postel tak ráda. (Ušklíbla se. Nejen že s jí na ní dobře spalo, ale za to mohl i Toby. A navíc, měla na ní hezké vzpomínky. A zvedla se znovu do sedu, ale stále na něm seděla.) Nejdřív by jsi se asi měl obléct, co kdyby někdo přišel? (Zašklebila se na něj a začala ho jemně pošťuchovat.)

(Čekal, že možná trochu naštve, ale že by až tak, to nečekal. Krátce se zasmál a chytl jí za boky, díval se jí do očí a usmíval se. Jen přikývl a zatím si užíval to, že znovu nemusí mluvit.) Budu ti věřit. (Sladce se usmál a chystal se jí políbit, jenže Claire byla o něco rychlejší. Hladí jí po zádech a jemně políbí. Jeho úsměv se roztáhne trochu více, když mu poví, že tuhle postel má ráda.) Já taky. (Přikývl a usmál se) Je taková měkoučká. (Zasměje se. Přitom na tomhle vůbec nezáleží. Líbí se mu, protože má dokonalé vzpomínky a to taky je vážně měkká. Uvědomí si, že vlastně ještě úplně nahý.) To bych asi radši měl. (Jemně jí chytne za boky a převalí jí na záda tak, aby Claire ležela vedle něho a on mohl volně vylézt. Odrhnul ze sebe deku a šel rovnou ke skříni. Nasoukal se do spodního prádla a pak do nějakých tepláků a trička. Otočil se na Claire a pomalu se k ní naklonil.) Jdu do koupelny. (Políbil ji a ze stolku si vzal tašku, ve které měl věci na holení, kartáček a podobné hygienické potřeby. Krátkým krokem došel do koupelny a nejdříve si vyčistil zuby. Pak si namočil ruce a prohrábl si vlasy, tak aby je měl rovné a podle jeho představ. Dneska holení asi vynechá.)

(Pohladila ho po rukách, kterýma jí hladil po bocích. Pousmála se a dívala se mu do očí. Mrkla na něj, když řekl, že tuhle postel má taky rád. Ano, měkká opravdu je. Nic na to už dál však neříká, není co říkat.) To by jsi tedy měl. (Přikývne a ušklíbne se. Jakmile jí převalí, čeká něco jiného, ale nestěžuje si. Pozorně ho sleduje když vylézá z postele úplně nahý a obléká se. Nedokáže odolat a musí se usmívat, jako sluníčko. Přišlo jí to tak trochu nemožné, vlastně ani neví, jak to teď mezi s sebou mají. Zvedla se na posteli do sedu a přikývla.) Jasně. (Jakmile jí políbil, polibek mu jemně oplatila a když odešel do koupelny, promnula si oči a protáhla se. Vylezla z postele a oblékla se do černých legínů a světle zelené mikiny s kapucí, která se přetahuje přes hlavu. Potom šla k Tobymu do koupelny a opláchla si obličej, vyčistila si zuby a udělala všechno, co se ráno v koupelně dělá. Následně se vydala do kuchyně a když otevřela ledničku, jen trochu zklamaně vydechla. Byla poloprázdná a skoro nic tam nebylo. Jen tak bezmocně se do ní dívala a čekala jestli se něco jen tak neobjeví. Bohužel neobjevilo.)

(Začal si mýt ruce, když se ve dveřích objevila Claire. Otočil se na ní s milým pohledem a chvíli ji sledoval, jak si čistí zuby. Vrátil se zpátky do svého pokoje a oblečení, které se válelo na zemi, hodil do koše na prádlo. Svým způsobem ustlal postel a šel za Claire do kuchyně. Sledoval jí, jak se snaží v prázdné lednici, něco najít.) Nechceš jít nakoupit? Mám nějaké peníze, tak bych tam mohl zajet. (Trochu se usmál a dal vařit vodu na čaj popřípadě kafe. Po krátké chvíli si už zaléval kávu) Dáš si čaj a nebo kafe? (Trochu se na ní usmál a když mu sdělila, co chce, tak jí okamžitě její požadavek splnil a zalil hrníček vodou. Podal jí ho a usmál se sladce. Sám si už sedl na gauč a hrníček s kávou položil na stolek. Začal rozdělávat oheň. Konečně už mu to začalo hořet a tak se mohl posadit. Všiml si, že už jim dochází dřevo a tak ho napadne, že pro něj zajde ven) Dojdu pro dřevo, ok? (Jemně jí pohladil po ruce a políbil ji na tvář. Ještě chvíli čekal, zda se třeba nepřipojí.)

No, myslím že by jsme měli jít nakoupit. Já tam klidně sjedu. (Koukla se na něj a pousmála se.) Ty by jsi měl jít za Oliverem. (Dodá vážně. Čím dřív tam půjde, tím dříve proběhne jejich plán a tím dříve se vše uklidní a budou spolu moct být zase spolu. Zapřemýšlela nad jeho otázkou.) Kafe, díky. (Sledovala ho jak zalévá hrníček s vodou a zavřela konečně lednici, kterou nechala otevřenou. Posadila se vedle něj na gauč a míchala si kafe. Trochu z něj upila a dívala se na Tobyho jak rozdělává oheň. jen přikývne na jeho nabídku, že dojde pro dřevo.) Dobře. (Usměje se a sedne si na gauči do tureckého dřepu. Prsty obmotá okolo hrníčku a ohřívá si je o něj. Přemýšlí nad tím, co bude dnes dělat. Určitě chce jet do města, na ten nákup a možná že se staví ještě někde. Dopije kávu, mezitím co on šel pro dříví a vstane z gauče. Začne se protahovat, různými způsoby. Má nějaké zatuhlé svaly a není to ani trochu příjemný pocit. Jednou nohou stojí na zemi a druhou má opřenou o zeď. Sleduje mezitím dveře.)

Tak teda fajn. (S velkým odporem přikývl, ale nakonec se trošku usmál.) Půjdu. Jen nevím, kde bych ho měl sehnat. (Pokrčil ramena a dál už se k tomu nevyjadřoval. Asi zajde do nějakého baru a nebo prostě bude procházet městem, než na něho narazí. Pravděpodobně bude někde poblíž domu Correy a nebo někde poblíž. A nebo se bude opíjet v nějakém levném baru, kam nezabrousí žádný upír. V hlavě už si vybavuje jedno místo, kam jako malý občas zaběhl. Samozřejmě jen pro rodiče a nebo se jen tak podívat na ožralé vlkodlaky.) Tak já jdu. (Usměje se a naposledy si upije z jeho kávy. Položí ji zpátky na stolek a jen si doběhne pro mikinu v jeho pokoji. Přehodí si jí přes sebe a jde ven. Dorazí k velké hromadě dříví a vezme si několik polínek. Má velké ruce, tudíž jich dokáže pobrat najednou hodně. Položí je před dům Claire a pak jde ještě jednou. Znovu je pohodí před dům a nějaké si vezme sebou dovnitř.) Páni.. (Jenom podotkne na ten její postoj a zasměje se. Jde rovnou přiložit. Trochu si opráší ruce má je od smůly a tak si je jde umýt do koupelny. Vrátí se zpět a posadí se na gauč. Podívá se na Claire.)Nějaké jsem donesl před domek, aby jsi pro dřevo nemusela, tak daleko. (Usmál se a vzal si zpátky do ruky svojí kávu.)

(Trochu pokroutí hlavou, ve smyslu že ani moc neví.) Tak s tím ti neporadím. (Trochu se pousmála. Opravdu mu s tím nijak moc nemohla pomoct. Jistě, ve městě měla par informátorů, ale ti tohle nemohou vědět. Pak už se jen věnuje protahování. Mezitím než Toby přijde, prohodí si nohy. Jen se usměje jeho udivenému a zároveň obdivuhodnému výrazu. Stojí už normálně a dívá se na Tobyho, jak přikládá do krbu. Přikývne.) Dobře, díky. (Usměje se. Toby jí teď má za zády, takže nevidí co dělá. Ušklíbne se a potichu dojde za ním. Objeme ho rukama a začne mu dávat pusy na krk. V očích se jí šibalsky blýská, ale to Toby nemůže vidět. Opře si ruce o gauč a přeskočí ho tak, že přistane vedle Tobyho. Jen vidí jak se mu v hrníčku houpe kafe, ale nevylije se. Jak celé dny byla zavřená doma, má v sobě spoustu energie, kterou potřebuje dostat ven. Má takovou hravou náladu. Nejradši by se s Tobym jen tak prala, ale ne moc vážně, spíše ze srandy. Nebo vážně? Otestovala by jeho schopnosti.)

Není zač. (Usmál se, ale neotáčel se na ní. Jen upíjel ze svého hrníčku a trochu dumal nad tím, co asi kuje za jeho zády. Po chvíli se to už, ale dozvěděl. Nechal jí, dávat mu pusy na krk a jen jí jemně hladil po ruce. Vážně se mu tohle líbilo. Nechápal, že by se tomuhle někdy chtěl vyhýbat. Byl opravdu velký idiot, ale teď už není. Má Claire a nebo nemá? Vlastně ani neví, jak to mezi nimi je. Možná jsou jen zvláštní přátelé. Jenže ne, to on nechce. Už se nechce jen kamarádit. Znovu pocítil, jaké to je mít k němu velké city a už se nechce schovávat za nějaké obavy. Zamyšleně se díval z do zdi, že asi ani pomalu nevšiml Claire, která k němu teď přiskočila. Okamžitě se probere a položí hrníček na stůl. Otočí se na Claire a přiblíží se k ní, přibližuje se tak dlouho, dokud už neleží na gauči. Jednu ruku si opře hned vedle hlavy Claire a druhou má volně. Je na ní vcelku tělem přimáčkly, ale ne tak aby jí to bylo nepříjemné. Jemně jí políbí na krk a pak se jí chystá políbit na rty.)

(Pomalu se pokládá zády na gauč, přesně tak, jak jí k tomu Toby směřuje. Podívá se na jeho ruku, kterou si opřel hned vedle její hlavy. Cítí jeho tlak na jejím těle, ale jí to nevadí. Netrpí klaustrofobií, že by se bála. Kousne se do rtu, když jí políbí na krku. Kdyby si mohla vybrat z různých druhů polibků na různá místa, vybrala by si právě polibek na krk. Měl na ní zvláštní způsob působení. Tep se jí zrychlil a přivírala slastně oči. Ale její nálada jí nepřešla, takže když se jí chystal políbit, ušklíbla se, vlepila mu rychlou pusu, ještě mohl vidět jak se jí žlutě zablýsklo v očích a tou největší silou ho obrátila tak, že on ležel na zádech a ona na něm ležela. Jednu ruku měl položenou vedle jeho hlavy, jako jí měl přesně on před chvílí a tak se jí na rukou rýsovaly svaly. Jistě že je neměla tak velké jako Toby, ale něco tam přeci jen měla. Ušklíbla se a tak jí byli vidět její protáhlé zuby, ke kterým patřili i žluté oči. Ano, prsten fungoval přesně tak, jak měl. Naklonila se k němu a políbila ho na tvář, její obličej byl už normální. Teď už na něm seděla a přitáhla si ho k sobě, naklonila se k němu a začala ho líbat.)

(Dál jí líbá na krku a později i na lícní kosti. Velmi ho překvapila, když mu vlepila rychlou pusu. Ale víc ho překvapilo to žluté zablýsknutí v jejích očích. Vypadalo to trochu rajcovně a tak se tomu nijak nebránil. Potom co ho ale obrátila na záda, se trochu zarazil nad jeho silou. Trochu se usmál, když viděl, jak se jí napnuly svaly. K jejím žlutým očím se po chvíli přidaly i tesáky.) Klídek, vlčku. (Provokativně řekl a usmál se. Jemně jí chytil za boky a opřel se o opěradlo gauče. Stále ji držel za boky a líbal jí. Užívá si to, všechno je více emotivní a hlavně dokonalé. Od jejich rtů se znovu přesune ke krku. Příjde mu trochu vtipné, že tohle je jedno z nejvíce příjemných míst na polibek.)

(Jakmile jí řekl vlčku, ušklíbla se mezi polibky a užívala si že je mu tak blízko. Moc ráda by si zopakovala to co se dělo, včera, ale vyruší jí z toho zakručení v žaludku. Zasměje se a nechává ho líbat jí na krk.) Toby. (Tiše vydechne a usměje se.) Moc ráda bych se s tebou líbala a všechno možné, ale já bych měla sjet na ten nákup a ty máš taky jisté povinnosti. (Lehce vzdychla a pomalu se mu podívala do očí.) Nechci tě odhánět, ale čím dřív tam půjdeš, tím líp. (Pousměje se, vezme jeho obličej do svých rukou a jemně ho políbí. Po chvíli se od něj odtáhne a pomalu z něj sleze. Chytí ho za ruku, po které ho pohladí. Pustí mu jí až po chvilce a dojde si pro bundu, klíčky od auta, mobil a peněženku, a všechno si to nasouká tak různě do kapes. Podívá se na něj vážně.) Já jedu nakoupit. Kdyby jsi už nebyl tady, až přijedu, tak na tebe mám ještě jednu věc. Sem tam mi dej vědět, jak se všechno vyvíjí a tak. Pokud nemáš moje číslo, najdeš ho napsané na papírku na mém stole. (Pousměje se, dojde k němu, a znovu ho políbí. Ještě chvíli se líbají, než se od něj Claire odtrhne.) Tak zatím, Toby. A hodně štěstí. (S těmito slovy vyjde z chatky a zamíří k autu. Nasedne, nastartuje a odjede ze zátoky do města.)

(Po krátké cestě plné nadávek, které směřoval sám sobě, se dostal k domku. Rovnou vzal nějaké dřív, aby mohl přiložit. Vzal si klíč z poza rohožky a otevřel dveře. Klíč pak položil na linku a šel přiložit. Odešel do svého pokoje a převlékl se do tepláků. Nerad doma běhá v riflích. Přešel k lednici a našel tam jen dvě láhve. Moc dobře ví, co mu Claire zakázala, ale nějak mu to teď bylo jedno. Vzal si jednu flašku, která byla prázdnější a posadil se na gauč. Jen čuměl do blba a lil do sebe alkohol.)

(Claire dojela do zátoky, zaparkovala a s plnýma rukama došla do chatky. Zjistila že je odemčeno a tak jen kopla do dveří. Měla tak hned na ráně opíjejícího se Toby. Byla z toho trochu překvapená, nemyslela si že tu bude a už vůbec, že bude pít. Položí tašky na linku a zavře za sebou. Svlékne ze sebe kabát, který pověsí na věšák.) Ahoj. (Dojde k němu a políbí ho na tvář. Při tom se podívá na jeho flašku.) Hele, tenhle chlast je tak padesát let starej, šetři s ním. (Vypáčí mu  flašku z ruky a položí jí na stůl.) Co se stalo? (Ustaraně se na něj podívá a začne pomalu uklízet nákup.)

(Otočil se ke  dveřím, když uslyšel menší ránu. Viděl, že má plné ruce a rozhodl se, že by jí mohl pomoct, ale nakonec to nechal být.) Ahoj. (Potichu podotkl a svíral flašku do té doby, než mu jí Claire sebrala z rukou. Nijak se k tomu nevyjadřoval a jen jí nechal, ať si jí vezme. Sledoval jí, jak míří do kuchyně a šel za ní. Opřel se o linku.) To je jedno. (Mávl nad tím rukou a sáhl do tašky. Vyndal nějaké ovoce a kousl do něho.) Co kdyby jsi mi raději řekla o Marcelovi? Hm.. (Hnusně se na ní usmál)