Claire´s Cottage

(Jeho chování. Jak se opřel o linku, mávl rukou a sebral jedno ovoce a zakousl se do něj. Když se na něj teď dívala, nesouhlasně se mračila. Marcela teď rozhodně nechtěla řešit.) Opravdu se chceš probírat mým minulým milostným životem? (Nesouhlasně nad tím zavrčela a věnovala mu velmi nepříjemný pohled, který ho varoval, at si dá pozor, nebo to pro něj špatně dopadne. Uklízela nákup o něco rychleji a dala si na stranu bylinky, z kterých si uvaří čaj. Brzy už bylo vše uklizené a tak věnovala svou pozornost jen a pouze podrážděnému Tobymu. Začíná být docela unavená a teď i nevrlá.)

(Prohlížel si jí, jak uklízí nákup.) Jo vlastně chci. (Přikývl a ignoroval její zavrčení. Opravdu se mu nelíbilo, že chodila s někým, jako je Marcel. Namyšlený člověk, který si myslí, že je vůdcem všeho. Psychopat, toužící po neustálé kontrole nade vším. A určitě by šel nazvat i hůř. Dojedl ovoce a hodil ho do koše. Měl v sobě už trochu alkoholu, takže se nechoval, jak je u něho zvykem.) Jaký to bylo? Spát s člověkem kvůli, kterému jsem několik let žil jako vlk..Asi to muselo být perfektní. (Hrozně pichlavým hlasem řekl a tvářil se úplně stejným způsobem.)

(Toby začínal Claire pěkně štvát. Nechtěla mu však ale ublížit a tak si nechala svoje ošklivé poznámky schované někde hluboko uvnitř.) Pozor na pusu, Toby. (Ještě jednou ho pořádně varovala. To, co řekl ale potom, ji vytočilo doběla. Neovládla se, skočila po něm a svalila ho k zemi. Držela ho u krku, ale ještě ho neškrtila. Jen si ho hlídala aby jí neutekl. Oči měla žluté a plál jí v nich oheň rozhořčení. Její tesáky jí vyjeli ven a ukazovala tak zvíře, které v sobě ukrývá.) Nechci ti ublížit, ale pokud řekneš ještě jedno nepříjemné slovo, neručím ti za sebe, ani to co udělám. (Řekne dost rázně a povolí její stisk na jeho krku. Obličej má však stále stejný.)

(Těšilo ho, že jí naštval. Pravděpodobně je pro ní citlivé téma, tudíž k němu něco cítila a nebo možná ještě cítí. Její síla byla neuvěřitelná, ale přitom to vlastně ani nebyla její. Na vině byl ten hloupý prsten.) Co pak se děje, vlčku? Jsi snad naštvaná? A nebo jsem se tě nějak dotkl? Nechceš si zajít za tím Marcelem. (Celou dobu mluvil naštvaně a hlavně z něho mluvil alkohol.) A co mi uděláš? Věř mi, že mi nedokážeš ublížit víc než ten mocí a nadvládou posednutý upír. Ty ani nevíš, jaký to bylo. Nemoct prožít život jako normální člověk. Normálně se pobavit se svými přáteli. Cítila jsi se dobře ? Spát s ním s vědomým, že lidi jako jsi i ty, trpěli. Hm?  (Věděl, že silou jí nepřemůže, ale mohl by to na ní uhrát psychicky. A nebo taky ne a skončí s nepěkným zraněním .)

(Mezitím co nic neříkal se narovnala v zádech, ale nevstávala. Jen se na něj nevraživě dívala. Na jeho otázky neodpovídala. Jen mlčela. Cítila z něj alkohol, a podle toho, kolik toho vypil už na něj dost působí. Jeho slova jí bodala, jako tupý nůž. Proč tupý? Protože tupý udělá víc škod než ostrý. Tohle si bude muset dlouho odčiňovat. Když konečně domluvil, v očích se jí blýsklo.) Náš rozhovor právě skončil. (A jednou rychlou ranou do správného místa ho omráčila. Jakmile to udělala, svalila se do klubíčka vedle něj a prsty si zarývala do pokožky na hlavě. Na tváři jí hrál bolestný výraz. Jen tak chvíli ležela a čekala. Po chvíli vzala Tobyho a za ruce ho dotáhla k němu do pokoje, kde ho položila do postele. Následně vyšla před chatku, kam si sedla a vytáhla z kapsy cigaretu. Zapálila jí svým oblíbeným zapalovačem a několik minut si tam jen tak seděla, kouřila cigaretu a uklidňovala se. Jakmile usoudila za vhodné, vrátila se, osprchovala, udělala potřebnou hygienu, převlékla se a ulehla do svojí postele. Na noc se zamkla v pokoji. Nechtěla aby jí Toby ráno rušil, nebo cokoliv jiného.)

(Když řekla, že je jejich rozhovor u konce, tak čekal jen nějakou facku a pak, že odejde pryč. Jenže ne. Asi Claire naštval hodně a tudíž jí facka, či nějaká ta rána do obličeje, nepřipadala jako pádný trest. Omráčil ho. Spal tedy tak až do rána. Trochu se udivil, že se probudil ve své posteli. Asi ho tam nějak dotáhla. Tak se tedy oblékl a šel do koupelny. Umyl si obličej, vyčistil zuby a pak se začal holit. Jelikož by ještě stále naštvaný, tak se pořezal. Snažil se zastavit krev, aby mu nestékala po obličeji. Ani neměl hlad, takže když šel do kuchyně, tak si nic nedal a vyšel rovnou ven. Neměl v úmyslu se jí omlouvat to žádném případě. Vyjde z domu a cítí potřebu, že to ze sebe potřebuje vymlátit. Rozhodně ho nenapadne jít za Marcelem a rozbít mu držku, i když by to opravdu rád udělal. Raději si najde nějaký strom nedaleko v lese a naštvaně do něho začne bušit. Po chvíli už má ruce trochu od krve, ale stále nepřestává.)

(Ráno se vzbudila velice brzy, a tak slyšel jak Toby práská dveřmi a jak zlostně nadával, když se pořezal. Jakmile uslyšela, že odešel z domku, vyšla ze svého pokoje a převlékla se. Došla do koupelny a opláchla se, učesala a pak něco málo snědla ke snídani. Uvařila si čaj z bylinek, které si včera koupila. Byl velice lahodný a uklidňující. Najednou jí přijde chatka moc malá a tak se vydala ven na čerstvý vzduch. Tak trochu doufá, že nenarazí na Tobyho. Ovšem bohužel, narazí. Hned jak ho spatří, snaží se co nejrychleji zmizet. Avšak, listí hrozně šustí stejně jako praskající větvičky a tak se jí nepodaří odejít jen tak. Je jí jasné že jí Toby slyšel a tak se dá do běhu. Běží co nejrychleji může a po chvíli jí přestává stačit dech. Svalí se na zem a začne se vydýchávat. Ani neví, co jí tak zničeho nic popadlo. Asi vypadne na pár dní z města. A nebo se s Tobym jednoduše pořádně pohádá a vypustí to ze sebe.)

(Vejde do chatky a svlékne se. Sedne si na gauč jenom v kalhotkách a triku s přikryje se dekou. V ruce drží skleničku prvotřídní kvalitní nefalšované ruské vodky, ze které upíjí. Chce to s Tobym nějak vyřešit. Rozumně, pokud možno. Avšak začíná na ní pomalu působit alkohol a ten jí zatemňuje mozek a odbourává stres a zábrany.)

(Procházel se hodně dlouho, tudíž ho už začali bolet nohy. Jenže se moc nechtěl vracet zpátky do chatky, raději by přenocoval v autě. Jenže nemá žádnou deku a už začíná být zima. Vejde tedy do chatky a rovnou uvidí Claire. Jen na ní kývne, protože nemá zrovna chuť mluvit. Přejde do svého pokoje a začne si tam balit nějaké věci do krabic. Doufá, že teď nepříjde Claire a nebude mít nějaké další kecy. Naháže si oblečení do krabic. Posadí se na postel a dívá se na dveře. Spojí si ruce a pak si o ně opře svojí hlavu.)

(Jakmile zajde do pokoje, zvedne se a co nejtišeji dojde k futrům jeho pokoje a sleduje ho do té doby, než si spojí ruce a opře se o ně. Vyjde zpoza dveří, je na ní poznat že je zklamaná.) Toby. (Vydechne bolestně jeho jméno. Neví co má říct, nechtěla přeci ustupovat, ale teď je jí to jedno. Nechce aby jí opustil. Ne dnes. Ještě není připravena. Přejde k němu blíž a s pootevřenou pusou a vyděšeným výrazem ho pozoruje.) Ne. Ne, prosím. (Tiše zašeptá. Špatně se jí mluví, křeč jí svírá žaludek a v krku se jí tvoří knedlík.)

(Uvědomil si, že nezavřel dveře a tak sem mohla Claire kdykoliv vběhnout. Otočí se za hlasem.) Co? (Jeho obočí se zvedlo a na tváři se mu utvořil pobavený, možná až trochu zdrcený posměšek. Vrátí se zpátky k balení. Sice se mu nechce hned odejít, ale ví, že déle už tu nemůže zůstat. Prostě ne a hlavně ne dnes.) Prosíš? A o co? Claire sama dobře víš, že takhle to prostě nepůjde. (Zakroutí hlavou a nakonec hodí poslední triko do krabice. Posadí se zpátky ke krabici a sleduje Claire.)

(Bolelo ji, jak se k ní choval. Už to nebyl vztek, ale smutek. Odvrátí od něj pohled, ale pak se kněmu zase vrátí. Dojde k němu ještě blíž a posadí se vedle něj. Chytne ho za ruku a jemně jí pohladí. ) Dej mi alespoň šanci to nějak urovnat. (Hlesla bezmocně.) Jen mi řekni, že je tady stále ještě naděje, pro nás dva. Že to nebyli všechno jen lži. Že neodcházíš napořád. (Už nemohla dál mluvit. Vzpoměla si na otcova slova. Ten kdo miluje nikdy neopustí. Má pocit že se za chvíli rozbrečí. Násilím ho tu však držet nebude.)

(Zahledí se na jeho ruku. Její dotek mu právě není příjemný, spíše jako nějaký jed. Odtrhne se od ní.Na její první větu jí neodpovídal, nechal tu větu někde ve vzduchu. Možná, že je tu šance, ale neví, zda by se jí měl chopit. Jediné, co ví, je to, že se dál nechce hádat. Buď to ukončí a nebo to překousne. Jen prostě potřebuje trochu popřemýšlet.) Neodcházím na pořád. Vlastně jen na noc. (Vezme krabici a otevře skříň. Hodí ji do ni a vezme si jen deku. Potom si ještě na posteli sebere teplou mikinu. Přejde ke dveřím a v ruce mačká svojí deku.)

(Když Toby stáhne svou ruku rychle k sobě, ještě chvíli nechá ruku položenou na posteli a potom ji pomalu stáhne k sobě a položí si ji na nahé stehno. Na jeho větu jen lehce přikývne. Nemá k tomu co říct. Ví, že její slova by to mohla jen zhoršit. Toby potřebuje čas, a ten mu Claire dá. Prozatím. Sklopí pohled k zemi a celá se tak nakloní dopředu, blíže svým nohám. Zavře oči když kolem ní prochází a jakmile uslyší, že se zastavil, pokusí se o souhlasný pohled, ale nejde jí to. Složí si ruce do klína a opře si o ruce čelo.)

(Pohlédl si jí od jejích nohou až k jejímu obličeji, který schovávala ve svých dlaních.) Zatím (Jemně přikývl a polohlasně řekl. Pevně mačkal svojí deku a v druhé ruce mikinu, ve které měl klíče. Vyšel z domu a zavřel za sebou dveře. Po krátké chvilce došel k autu. Odemkl a šel rovnou do kufru. Složil zadní sedačky tak, aby se tam vytvořila provizorní postel. Hodil si tam deku a nasadil si mikinu. Vlezl do auta a zavřel dveře. Zamkl si zevnitř auto, aby ho náhodou nikdo nepřepadl, i když tohle ho zrovna tady nečeká. Přelezl dopředu a posadil se na sedadlo. Zatím se ještě nechystal spát a tak si jen nastartoval motor, aby si trošku přitopil a pustil nějakou hudbu.)

(Jakmile odešel, lehla si do jeho postele a přikryla se peřinou. Dýchala jeho příjemnou vůni a uvolněně, spíše smířeně dýchala. Prohlížela si detailně jeho pokoj a všechno co v něm měl. Stále neví, co k němu cítí a začíná jí to štvát. Zavře oči a snaží se vypudit ze sebe všechny emoce a usnout. Po nějaké době konečně usnula a její sny byli docela poklidné, možná že za to mohl tenhle pokoj, nebo ta postel.)

(Prospal jednu noc v autě, ale tu druhou už se vrátil do domku. Myslel si, že tam snad potká Claire a omluví se. Přehnal to. Trochu ano. Dneska uslyšel, že se Claire vrací domů až později. Když uslyšel, že jde do vany, tak přemýšlel, zda za ní má jít a nebo ne. Nakonec šel. Zaťukal na dveře od koupelny a pak vešel dovnitř.) Claire? (Zatím se na ní nedíval. Sice jí už nahou viděl, ale i přes to se nedíval.)

(Za boha si nemohla dosáhnout na ty záda a navíc jí tyhle pohyby boleli. Tiše zasténala. Musí si nějak poradit. Vyrušilo jí zaklepání na dveře. Podívá se tam. Sedí, takže jí jdou vidět prsa i břicho.) Toby. (Tiše a měkcce vydechla jeho jméno. Zadívala se mu do očí. Je ráda, že ho vidí. Když byli od sebe, stihla si uvědomit jednu věc. A to, že si myslí, že ho miluje. Né tak moc, ale je to spíše zárodek lásky, který se bude postupně vyvíjet. Nevypadala nejlépe. Pod očima měla kruhy a bolavá ruka jí vysela dolů od okraje vany. Zajímalo by jí, o čem s ní chce mluvit. I když, odpověď už zná.)

(Otočí se na ní tedy konečně a sleduje její krásné tělo. Podívá se jí do očí.) Chci se ti omluvit.. (Příjde k ní blíž a zahlédne krev. Okamžitě se zděsí a předkloní se k vaně.) Co se stalo? (Vyděšeně jí sleduje. Tak hodně ho mrzí to, že na ní byl tak zlý. Ale v tu chvíli ani jinak nemohl. Všiml si, že její celé tělo je čisté kromě jednoho místa. Vzal z vany houbu a přešel k jejím zádům.) Neboj budu opatrný (Ujistil ji potichu a jemně jí začal smývat krev.)

(Lehce přikývne. Tak trochu ho chápe a chce mu odpustit, jak moc! A taky že odpustila. Jeho vyděšený výraz jí trochu vyvede z míry.) No, jeden upír a jedna Původní si mně nějakou dobu podávali. Prohodila mně oknem a zlomila ruku, takže si nedosáhnu na záda, abych si to omyla. (Posmutněle se na něj koukne. Jen přikývla a nechávala si od něj smývat ze zad její zaschlou krev. Když už byl hotový, otočila se na něj a chytla ho za ruku. Je ráda, že tu teď je. Pohladí ho po ruce bříškem prstu.)

(Byl trochu klidnější, když přikývla. Ale zase se začal tváři zděšeně, když se dozvěděl, kdo jí tohle provedl. Má teď opravdu chuť se přidat k Oliverovi. Ale nemůže to udělat Jackovi. Poslouchal, co všechno se jí stalo a jen nevěřícně kroutil hlavou.) To je hrůza (Smutně podotkl. Nechal houbu, až sklouzne dolů do vany a věnoval se Claire. Nechtěl mluvit. Neměl na to chuť ani náladu. Jen se jí díval do očí a mírně se usmíval.)

(Trochu se pousmála nad jeho výrazem. A to mu ještě neřekla, co všechno jí Bekah provedla. Ale teď mu to nechce říkat. Naklonila se k němu a objala ho jen zdravou rukou. Přitáhla si ho k sobě co nejblíže a tak cítila, jak se mu lepí, od ní teď už mokré, triko na tělo. Rýsovaly se mu svaly. Zajela mu rukou do vlasů a jemně ho pohladila. Nasávala jeho vůni a užívala si tuhle krásnou chvíli. Nechtěla ho nikdy pustit.)

(Nechal se od ní obejmout. Cítil, že se mu prosáklo tričko, ale bylo mu to jedno. Ještě chvíli byl v jejím obětí a pak se odtáhl. Vstal. ) Půjdu si lehnout, promluvíme si zítra nebo až budeš mít čas (Nakonec řekl a odešel z koupelny. došel do své ložnice a sundal si mokré triko
Přehodil ho přes židli a pak zalehl do postele. )

(Podívala se mu do očí a jen tiše přikývla. Ještě chvíli byla ve vaně, ale pak vylezla, usušila se a došla si do kuchyně pro čaj a jídlo, které si vzala do obýváku a všechno to spucovala. Potom si vzala deku, do které se zabalila a z gauče pozorovala praskající dřevo. Přemýšlela nad tolika věci, a její nálada byla na bodu mrazu. Pořád dokola jí v hlavě zněla jedna věta. Její vnitřní hlas na ní křičel, že je slabá, zranitelná a spoustu dalších věcí. Nejdříve se jí do očí nahrnuly slzy a obličej se jí stáhl do bolestného výrazu. Objala se jednou paží a po chvíli začala potichu, aby nebyla slyšet, vzlykat. Jen tak tam seděla a plakala. Byla unavená. Tohle nebylo, to co chtěla. Nechce takhle žít. Přitáhla si kolena k tělu a zavřela oči. Ani nevěděla, jak se jí to povedlo, ale v tomhle rozpoložení usnula. Byla vyčerpaná a oslabená.)

(Seděl ve své ložnici a něco si čáral do sešitu. Musel mít rozsvíceno, protože z venku sem docházelo jen mírné světlo, které vrhal měsíc. Přemýšlel i nad rozhovorem, který se udál nedávno a jen se mírně mračil. Uslyšel dveře a tak odložil skicák. Čekal, zda se Claire za ním přijde podívat a nebo ne. Chvíli čekal a pak uslyšel kliku od jeho dveří. Usmál se a posunul se k opěradlu postele, tak aby si tam mohla sednout.) Super. Dám si a rád. Posaď se. (Krátce se pousměje a čeká na svojí pizzu. Má už docela velký hlad. Od odpoledne toho moc nejedl.)