Rousseaus Bar

(Během uplynulého týdne nevycházela moc z bytu. Stále jí tížilo vědomí, že někoho zabila. Že zabila Kierana. Každou noc se jí zdál ten samý sen a vlastně to ani sen nebyl. Byla to vzpomínka. Pokaždé to bylo stejné. Vejde do kostela a na zemi leží Cami, nad ní se sklání Kieran s hrozivým pohledem a v ruce drží nůž, kterým se jí chystá zabít. Sophie zareaguje rychleji a její dýka skončí v jeho hrudi. Kieran leží bezvládně na zemi a kolem něj se tvoří kaluž krve. V tuhle chvíli se vždycky probudila s křikem a celá spocená. Nedokázala na to přestat myslet ani ve dne. Nezvládá to zrovna moc dobře. Vědomí, že zabila ji tíží na každém kroku. I když se jí nechtělo vycházet z bytu a být mezi lidmi, tak se nakonec odhodlala. Všechen svůj čas trávila nad pomocí s přípravami pohřbu Kierana a s pohřební hostinou v jejím baru. V týdnu se za ní zastavil Elijah. Jeho přítomnost ji potěšila a aspoň na tu dobu se dokázala odreagovat. Jako obvykle toho probrali spoustu a ona se konečně trochu více rozpovídala o svých pocitech z toho, co udělala. Neřekla mu o svých snech. Stejně by s tím nedokázal nic udělat.
Pohřeb se konal v kostele. Přišlo mnoho lidí, kteří zapnili celý kostel. Kieran by byl jistě nadšený, kolik lidí se s ním přišlo rozloučit. Obřad proběhl v klidu a bez nějakých potíží. Je ráda, že aspoň na tento den se nikdo nerozhodl jim koplikovat život. Pohřební hostina také probíhala v klidu. Sophie se tam sice nezdržela dlouho, ale zdržela se natolik, jak jen bylo slušné. Když všichni lidé odešli, tak opět sešla dolů a celé to tam uklidila.
Ráno se probudí vcelku brzy jako každý jiný den. Provede ranní hygienu, oblékne se a hned na to sejde dolů do baru. Rozhodla se, že dnešní kávu si dá tam ještě před otevřením baru a udělá si k tomu míchaná vejce. John a Jack tam ještě nebyli. Jack má sice dneska ráno směnu, ale přijde déle, protože se chůva jeho syna o nějakou dobu zdrží. Tudíž Sophie v baru bude nějakou dobu sama. Cami má volno a Kate odjela pryč. Potřebovala by nějakého nového zaměstnance, ale nechce se jí přijímat jen tak nějakého člověka. Práce v baru by se dala někdy nazvat i nebezpečným povoláním a v jejím baru obzvlášť. Nechce ohrozit něčí život a už vůbec nechce v baru nějakého cizince. Pustí si hlasitě rádio a zaleze do kuchyně, kde si začne dělat míchaná vajíčka. Dveře do kuchyně má otevřené dokořán. Potichu si zpívá slova písně, kterou právě hrají v rádiu.)

(Týden, který následoval poté, co konečně mohla znovu přijímat potravu a užívala si tak Kolova náručí, nebyl moc veselý. Dozvěděla se to až, když dostala parte. Kieran byl mrtvý. Nevěděla, jak se to stalo, ale věděla, co za to mohlo. Uřknutí, na kterém ona sama měla podíl. Tahle informace se jí nevstřebávala lehko. I když s Kieranem moc nevycházeli, považovala si ho a věděla, že je to čestný člověk a tohle si rozhodně nezasloužil. Byl to vůdce lidské frakce. A dobrý vůdce. Kdo ví, kdo teď nastoupí na jeho místo, ale nemusí to být nikdo, kdo měl stejné cíle jako Kieran. Kdyby tehdy nešla za Benjaminem, kdyby vychladla, nikdy by se to nestalo. Cami by měla stále strýce. Dávala si vinu za to, co se otci Kieranovi stalo. Věděla ovšem, že s tím opravdu nic nenadělá. Samozřejmě, že se zúčastnila smutečního obřadu a přišla vyjádřit svou úctu k člověku, jako byl Kieran, ale samozřejmě chtěla taky vyjádřit podporu Cami. Nebylo pro ni lehké dívat se jí do očí, protože i Cami ji z toho mohla vinit stejně tak jako ona sebe. Bylo jí mnohem lépe a nezdálo se, že by Esther přišla na to, že se něco děje. Zúčastnila se i smuteční hostiny, i když nezůstala až do konce. Zbytek dnů strávila vymýšlením nějakého plánu, co by mohlo zastavit Esther, ale moc toho nezmohla. Potřebovala by si vyzkoušet některá kouzla a tak vůbec, potřebovala by se nejdřív dostat do formy, aby vůbec něco mohla udělat, jenže k tomu jí chyběla magie.
Dlouho už nebyla za Sophie a vlastně jí také chtěla poděkovat osobně. Na pohřbu ani hostině se to nehodilo a pak už Sophie neviděla. Rozhodla se tedy z kraje rána, že se prostě sebere a půjde za svou kamarádkou. I když se toho ve městě děje tolik, ona cítila, že by chtěla dělat něco víc. Připadala si naprosto nevyužitě a jistě k tomu přispěl i ten její nový status upíra. Jako čarodějka byla nápomocná hodně věcem, jako upír má spíš pocit, že jen ostatním přidělává práci, protože se sama nemůže dostatečně bránit tomu, co by jí jako čarodějce šlo mnohem lépe. Vešla do baru. Bylo jen krátce po otevíračce a bar ještě zel prázdnotou, i když si je jistá, že sem nějací lidé brzy přijdou na snídani. Kuchyně byla otevřená dokořán a ona slyšela dost zřetelně, že je v kuchyni Sophie. Pousmála se a zamířila k otevřeným dveřím.) Budou tam vajíčka i pro mě? (Povytáhla obočí a opřela se o veřeje dveří.)

(Vůbec neslyší nějaké otevření dveří přes hudbu, kterou má puštěnou, což byla asi velká hloupost. Bar už měla otevřený a tak dovnitř mohl kdokoliv vejít a něco nepozorovaně ukradnout, protože Sophie se nevěnovala zrovna moc okolí. To, že je někdo uvnitř jí ohlásí až hlas, který zaslechne poblíž sebe. Otočí se na Genevieve a hned na to se usměje. V poslední době se moc neusmívala kvůli Kieranovi, ale pohled na Genevieve jí vždy zlepšil náladu a hlavně teď, když zas byla v pořádku. Dlouho se s ní neviděla, ale to byla také její vina. Vyhýbala se snad každé společnosti. Nakonec je ale ráda, že tu dnes Genevieve je.) Rozhodně se tam nějaké najdou. (Vezme do ruky ještě jedno vejce a rozklepne ho do pánve. Chvíli je ještě míchá, ale netrvá dlouho a jsou hotové. Rozdělí je pak na dva talířky a posype čerstvou bazalkou. Nakonec jen lehce osolí a přidá na talířky ještě vždy jeden krajíc chleba a k tomu vidličky. Otočí se zas zpátky na Genevieve a vezme talířky do rukou.) Posadíme se na bar ne? (Sice by si raději sedla ke stolu, ale musí být za barem, kdyby přišel nějaký zákazník a ona stále nemusela běhat sem a tam.) Ráda tě vidím. (Dodá ještě nakonec a pak už se s Genevieve vydá k baru. Ztiší rádio, aby se slyšeli a začne připravovat dvě kávy. Ani se Genevieve neptá, zda si ji dá nebo ne a prostě ji začne dělat.)

(Odlepí se od veřejí a vejde do kuchyně s úsměvem. Po delší době je zase se Sophie a může si s ní popovídat. Dokonce dostane i dobrou snídani. To byl bonus, který rozhodně vítala. Nikdy se jako upír nedokázala vzdát normálního jídla a asi to ani nedokáže. Naopak to pro ni teď bylo dobrým zpestřením unylé stravy. I když je opravdu ráda, že to kouzlo se povedlo, protože jinak by z ní byl za chvíli suchar.) Díky. (Chvíli ji ještě sledovala, ale pak se jí klidila z cesty, protože Sophie už nesla čerstvě udělaná vajíčka na stůl. Tedy na bar.) Ano, klidně si sedneme u baru. Vůbec mi to nevadí. (Zakroutila hlavou a pak Sophie následovala do lokálu. Bylo otevřeno zatím asi pouhých patnáct minut. Hosté se většinou linuli až tak půl hodiny po otevíračce, což bylo fajn, protože alespoň dávali možnost obsluze, aby se rozkoukala do nového dne.) Taky tě ráda vidím. (Usměje se a posadí se na bar. Sophie mezitím začne připravovat kávu. Ráda si dá, takže nic neříká. Jen jí znovu poděkuje, když dostane hrnek s voňavou kávou do ruky. Trochu usrkne, ale pak ji nechá malinko vychladnout.) Sophie, chtěla jsem ti ještě jednou a hlavně osobně poděkovat za to, co jsi pro mě udělala. Vím, že na tom má obrovskou zásluhu i Alisea a udělala to, i když nemusela, ale já sama bych za ní s tím asi nikdy nešla, takže jsem ráda, že jsi to tak pěkně zařídila a vyšlo to. Jsem zase na chvíli volná, než začne mít Esther podezření, že Kol nějak dlouho nejde. (Sklopila zrak k vejcím a ochutnala. Byly opravdu úžasně dochucené.) A pak už nebude volný ani Kol. (Povzdechla si) Jak to tady vlastně teď po odjezdu Kate jde? Ne, že by to tady nešlo už před příjezdem Kate, ale ty víš, jak to myslím. (Začala se do toho trochu motat.)

(Jakmile je káva hotová, položí hrnky na bar a sedne si za něj na barovou židli přesně naproti Genevieve. Takhle na sebe budou lépe vidět a ona když tak mohla obsloužit zákazníky, aniž by obcházela bar sem a tam. Zatím tedy nikdo nepřišel a byla za to vlastně ráda. Má čas si v klidu popovídat s Genevieve a nemusí nikam odbíhat. Vezme si vidličku do ruky a nabere si s ní trochu vajíček. Až teď vlastně zjišťuje jaký má hlad. Mezitím co ona jí, Genevieve mluví. Nijak jí nepřerušuje a hlavně by ani nemohla s plnou pusou, aniž by něco neskončilo na baru. Polkne sousto a napije se trochu kávy.) Nemusíš mi vůbec děkovat. Byla to pro mě samozřejmost a hlavně bych se na tebe nemohla dívat, jak trpíš. Alisea na tom opravdu má obrovský podíl. Bez ní bych se asi těžko jen tak napojila na Esther a zrušila to kouzlo. Ale popravdě to udělala hlavně kvůli Kolovi. Pořád se nemůže dostat přes to, že jsi zabila Rodericka. (Tohle jí sice Alisea neřekla, ale Sophie to tak nějak tuší. Roderick byl sice hajzl, který se raději honil za pomstou, než aby se věnoval Alisee a jejich nenarozené dceři, ale byl to otec Nikolasy a Alisea ho i přes to milovala. To je jasné jako facka.) Ještě jsem ani Esther neviděla a už jí mam plné zuby. Nechápu, jak může existovat taková mrcha. (Zavrtí hlavou a pronese její jméno se značným odporem. Ta ženská prostě měla dar. Dar, aby jí každý nenáviděl a přitom ani nepoznal.) Já doufám, že se jí nic nepodaří. (Jenže opravdu mohla jen doufat. Nebyl žádný plán, jak se jí zbavit. A ona jistě má v plánu mnoho věcí. Skousne si ret, když ji Genevieve položí otázku. Zhluboka se nadechne.) Nic moc. Cami si vzala volno, ale to jí rozhodně nemohu vyčítat. Nejspíš bych jí ho dala, i kdyby ho nechtěla. Jack se musí často věnovat malé Joshovi, protože Nicole je od rána do večera v práci. A nemůžu stále žádat Johna, aby bral všechny směny. Do toho se blíží datum svatby, kterou organizuji. Je to šílené. Ale nechci si sem brát nějakého cizince, kterého bych tím ke všemu ještě ohrozila. (Pokrčí rameny a vydechne.)

(Upije svojí kávy a ještě v okamžiku, kdy měla ještě hrnek u úst začne vehementně kroutit hlavou. Hrnek pak položila a podívala se na Sophie. Možná si myslela, že to bylo samozřejmost, ale to rozhodně nebyla pravda. Pro ni nebylo samozřejmostí nic. Ví, že jsou kamarádky a že by to udělala i ona pro Sophie, ale nedalo se to nazvat samozřejmostí, protože ona ví, že kdyby neměla štěstí v tom, že je se Sophie kamarádka, byl by to jistě větší problém.) Není to samozřejmost, Sophie. Jsem ti opravdu vděčná. Koupila jsi nám tím s Kolem čas. Třeba něco vymyslíme. (Pokrčí rameny a dá si do úst další sousto vajíček. Pravdou je, že by bylo potřeba Esther nějakým způsobem překvapit, ale to se nebude rozhodně dělat snadno.) Věřím, že se přes to nepřenesla a opravdu mě mrzí, že jsem zabila otce dítěte, ale nemrzí mě, že jsem zabila Rodericka. (Snad Sophie pochopila, jak to myslela. Roderick byl prostě vrah Klause a tohle si zasloužil a ona by to udělala znovu. Ale zabila tím otce malé holčičky, to jí na tom vadilo. Ale jinak ji to víc nijak moc nemrzelo. Zasloužil si to, co dostal. Stejně tak by se klidně te´d mohla Alisea rozhodnout, že zaslouží zemřít, protože jí zabila manžela. Bylo to všechno o úhlu pohledu.) Můžu taky jen doufat, ale to je tak to jediné, co proti Esther mám. A to mi nestačí. (Kousne se do rtu. Jakmile šlo o Esther, byla opravdu v koncích a nevěděla, jak to bude dál a co se všechno ještě stane. Když jí pak začne Sophie vyprávět o tom, jak se jí pomalu osazenstvo z barem sype, musí se ušklíbnout. Tenhle bar byl až moc vyhlášený, aby to tu ztroskotalo na obsluze. A navíc, kdysi patřil její rodině, takže ji k němu váže pouto, ne že ne. Sophie to rozjela ve velkém, ale o bar se pořádně teď nemá kdo starat, protože všichni něco mají. Takhle by to skončit nemělo. Proto ji něco napadne a možná i opravdu doufá, že s tím bude Sophie souhlasit, protože ona by o to stála a alespoň by něco zase dělala. Nezoufala by si jen nad tím, že skončila jako upír.) Zaměstnej mě. (Podívala se na ni s vážnou tváří.) Tenhle bar znám jako svoje boty a obsluha za barem mi opravdu taky není cizí.

(Ví, že nemá cenu se hádat s Genevieve. Pro ní to prostě samozřejmost byla. Genevieve je její nejlepší přítelkyně a udělala by pro ni cokoliv. Navíc ona sama to kouzlo nezrušila. Ona vlastně jen napsala kouzlo a větší část kouzla provedla Alisea. Přesněji řečeno ona se napojila na Esther a kouzlo pak zrušili společně. Není si jistá, že by to Sophie zvládla sama, ale pokud ano, tak by to nebylo hned. Takhle to bylo o dost rychlejší.) Já jsem hlavně ráda, že jsi v pořádku. Byla to pro mě jedna z nejlepších zpráv za poslední dobu. (Usměje se upřímně. Kdyby takových dobrých zpráv bylo více nejspíše by nebyla její nálada každou chvíli na bodu mrazu. Možná by neustále nemyslela na Kierana. Jenže všechny události v ní vyvolávali ještě větší frustraci.)  Otce dítěte, který se o své dítě ani nezajímal. Věděl o Nikolase hodně dlouhou dobu a za Aliseou nešel. (Ušklíbne se. Vlastně ani neví, zda už říkala Genevieve, že to byl právě on, kdo byl v těle Johna. Nejspíš se jí svěřila jen s domněnkou Elijaha, ale oficiálně to nepotvrdila. Když nad tím tak uvažuje, tak o Roderickovi vědělo opravdu málo lidí, než ho Genevieve zabila.) Esther je tvrdý oříšek. Mě samotnou nenapadá vůbec nic, jak se jí zbavit. Nejraději bych na ní shodila atomovku, ale věřím, že i z toho by se nějak dostala. (Znepokojeně se nad tím zamračí. Co by mohlo zastavit Esther? Jak se k ní vůbec mají dostat? Přijde jí to nemožné. Je to horší než s Benjaminem. To měli aspoň nějaké nápady, ale teď? Nikoho nic nenapadlo. Jako by snad všechny nápady vypotřebovali na ty předtím. Napije se opět kávy, ale Genevieve jí naprosto zaskočí a ona kávu skoro vyprskne přímo na ní. Naštěstí v puse kávu udrží a polkne. Nevěřícně se na ni podívá. Nečekala by snad nikdy v životě, že tohle uslyší. Věděla sice, že za barem už vypomáhala, když tento bar patřil její rodině a už tu několikrát míchala drinky pro sebe a pro Sophie. Dvojčata ji už také brali jako jednu z nich.) Seš si tím jistá? Vím, že tvou nejhlavnější vášní je hudba a možná by ses dokázala i proslavit. Měla by jsi vlastní koncerty. Takhle by jsi na něco takového neměla skoro čas.

(Je pravdou, že v poslední době opravdu New Orleans nepřetéká dobrými zprávami. Smrt otce kierana zasáhla hodně lidí, příchod Esther taktéž. A to vlastně ani nevěděla o tom, že je ve městě psychopatický Kai. Vlastně si poté, co se jí Elijah ptal na tak divnou otázku, ani nevzdychla, že by se po tom mohla pídit nějak víc. Pak měla totiž starost sama se sebou a s tím, aby Kolovi zabránila co nejdéle, aby mu nedovolila jít za Esther. To se jí povedlo, ale stejně neví, na jak dlouho. Cítí se opravdu bezmocně.) Ano, moc dobrých zpráv se tu poslední dobou nešíří. Smrt otce Kierana je moje chyba. (Přizná se Sophie, co jí od smrti kněze trápí.) Kdybych se dokázala udržet, kdybych vládla svůj vztek a hněv, jako jsem to vždycky dělala, nestalo by se to. Benjamin by to nezjistil, kdybych za ním sama nepřišla vzteky bez sebe. Byla jsem rozčílená, že se mi stále montuje do života, že mi nedá pokoj a stále určuje, co a jak mám dělat a co smím a nesmím a co vůči mně mohou ostatní. Kdybych za ním tehdy nešla, Kieran by byl stále tady. Udělala jsem zásadní chybu, kvůli které zemřel nevinný člověk, jediná rodina, kterou ještě Cami měla. (Sklopí zrak a dívá se na chvílí jen někam tupě do desky baru, než se chopí svého hrnku a napije se kávy.) Hlavní je, že je Alisea a její dcera v pořádku. Na ničem víc ani nesejde. (Uzavře tuhle kapitolu, protože se o tom nechce bavit. Ani vlastně neví, co by k tomu měla víc říct, protože je jasné, co udělala a věděla, že by to udělala znovu. Pomstila Klause alespoň takhle, když už nemohla udělat nic jiného. Veškeré její pokusy o to, jak by ho mohla vrátit zpátky selhávaly na tom, že nemohla nic sama ozkoušet. Je to stejné jako teď s Esther. Možná měla znalosti, ale neměla schopnosti, které by její znalosti uvedly do chodu. Přestávala být čarodějkou každým dnem čím dál víc. Děsilo ji to.) Esther nám bude dělat vrásky ještě hodně dlouho. (Oblízne si rty a dojí vajíčka, aby jí nevychladla. Pak už jen čeká, co řekne Sophie na to, že by ona mohla pracovat za barem. Když začne mluvit o hudbě, musí se usmát.) Ne, myslím, že sláva pódií asi není nic pro mě. Zjistila jsem, že nejlíp mi to jde doma, když jsem sama. To si pak hraji a zpívám, jak je mi libo. Já nepatřím na pódium. (Zakroutí hlavou) Opravdu bych tu ráda vypomáhala. (Utvrdí ji.)

(Svraští zmateně obočí, jakmile  Genevieve zmíní, že smrt Kierana je její chyba. Nechápe to. Benjamin přeci uřknul Kierana a ona ho pak zabila. Nadechne se, aby něco řekla, ale pak jen vypustí vzduch zas ven. Pozorně ji při jejím povídání poslouchá. Hned na to zavrtí nesouhlasně hlavou. Rozhodně si nemyslí, že to byla chyba Genevieve.) Genevieve není to tvoje chyba. Něco se ti nelíbilo a vyjádřila jsi na to svůj názor. Nemohla jsi vědět, že pak Benjamin půjde za otcem Kieranem a uřkne ho. Takhle bychom si to mohli vyčítat všichni, protože jsme nezvládli Benjamina včas porazit. (Podívá se jí upřeně do očí, ale Genevieve hned na to zrak sklopí.) Vlastně jsem ti ohledně jeho smrti chtěla něco říct. Nebo spíše potřebuji? (Prohrábne si rukou vlasy a hlasitě vydechne.) To já zabila Kierana. (Poví jí stručně. Genevieve byla první člověk, s kterým o tom chtěla mluvit, ale nějak se neodhodlala zvednout zadek ze svého gauče a jít za ní. Nakonec si o tom tedy trochu promluvila s Elijahem, ale ani tak ze sebe nevypustila všechno. S lehkým pousmáním pak přikývne hlavou na její poznámku o Alisee a její dceři. Nic už k tomu neříká. Během další chvílie už dojí vajíčka a talířek položí pod bar na pracovní desku. Nechce se jí teď zvedat a odnášet ho do kuchyně do dřezu. Stejně ještě žádný zákazník nepřišel a tak se jí žádné nádobí nehromadilo. Může to tudíž ještě počkat.) Taky si myslím. Byla už i za Elijahem. (Jakmile Genevieve dojí vajíčka, tak její talířek položí na ten svůj. Poté se napije kávy, která pomalu chladla, ale jí to nevadilo.) Jestli to myslíš teda vážně, tak tě beru. Aspoň tě můžu někdy využít i v kuchyni, Kate jsem nemohla. (Usměje se. Je ráda, že tak rychle sehnala někoho na výpomoc do baru a ke všemu to byla Genevieve, které věří a znala tento bar perfektně.) Nechceš mi dělat barmanku na další akci? Bude to svatba. (Tázavě se na ni podívá. Opravdu by se jí ještě hodili nějací lidé na tu svatbu. Nechce tam brát ty, kteří teprve začínají a zaučují se v tomto oboru. Chce, aby ta svatba byla dokonalá a bez jediné chyby.) Zdravotní pojištění ti platit nemusím, že ne? (Povytáhne obočí a pobaveně se na ní podívá.)

(Zakroutí hlavou.) Nemohla jsem to vědět? Ale jistěže mohla. A měla jsem to vědět a předpokládat. Přesně o to mu tenkrát šlo. Ničil životy všech a bylo mu to úplně jedno. Chtěl mě od všech odříznout a tak je trestal. Kieran nemusel být jedním z nich, kdybych držela jazyk pro jednou za zuby. (Dívala se pak do desky baru, jenomže náhle musela vzhlédnout, když jí Sophie řekla, že to ona zabila Kierana. Natáhne ruku a přes bar chytí tu její.) To je mi líto, Sophie. Nechtěla jsem, abys to musela kdy zažít. Nechtěla jsem, abys kdy musela někoho zabít. A už vůbec ne Kierana. (Stiskne jí ruku na důkaz podpory. Nevěděla, jak Kieran zemřel, ale teď už to ví. Nikdy nebylo lehké zabít kohokoliv, natož někoho, koho jste si celý život vážili a kdo pro vás byl důležitý. Nebylo snadné zabít Kierana, ale Sophie to zřejmě musela udělat, protože kdyby to nebylo nevyhnutelné, nikdy by se k něčemu takovému neuchýlila. K Esther se už také nevrací a spíše se zaměří na jejich budoucí spolupráci.) Můžeš mě využít, kde jen budeš chtít. Když mě budeš potřebovat za barem, budu tam, když v kuchyni, tak budu v kuchyni. Opravdu to pro mě není problém. A vlastně budu i ráda. Na tenhle bar mám dobré vzpomínky. Trochu si je alespoň oživím přímo za barem. (Pousměje se a pak vydechne, když řekne, jestli by jí nepomohla jako barmanka s tou svatbou.) Ale jo, proč ne. Třeba na té svatbě něco okoukám. (Myslela tím samozřejmě pro sebe a Kola. Byla ráda, že to neskončilo jen tím, že ji požádal, ale že sám také o svatbě mluví a pomalu ale jistě už si plánují, jak to bude všechno vypadat.) Když už jsme u těch svateb. (Kousne se do rtu a pak pokračuje.) Půjdeš mi za svědka, Sophie? (Uvědomila si, že ji o to ještě nepožádala, což rozhodně chtěla udělat. Teď si to připomněla. Pak se musí zasmát při její poznámce o pojištění.) Taková diskriminace. To, že jsem upír, ještě neznamená, že si nemůžu třeba uříznout v kuchyni prst. Ten mi jen těžko doroste. (Namítne. Samozřejmě to vše myslí v legraci. Opravdu nechce, aby za ni Sophie platila pojištění.)

Ničil taky ten tvůj život a nenechala sis to líbit jako vždycky. Možná jsi to mohla předpokládat, ale nemohla jsi to vědět jistě. Není tvá chyba, že ho uřknul. Kdyby ano, tak by ti to sám Kieran vyčítal. Nemůžeme dopředu vědět, co se stane. Kdyby ano, tak mi věř, že bych mnoho věcí udělala jinak. Nezpochybnila bych třeba Sklizeň a Monique by tu možná stále byla. Ale víš co? Zase bych nepoznala tebe. Nemůžeš si to vyčítat. (Podopoří jí svými slovy, aby si nic z toho nevyčítala. Ale naprosto Genevieve chápe, že se tak cítí. Ona sama si vyčítala mnoho věcí, ale raději na ně už nemyslela. Lidé prostě chybují a z chyb se učí, i když někdy pomaleji. Poví jí pak o tom, že to byla ona, kdo zabil Kierana. Ucítí na své ruce dotek, jak ji chytila Genevieve.) Já vím, že jsi to nechtěla. Ani já sama to nechtěla. Příčí se mi i zabít nějaké zvíře. A vím, že jsem to udělat musela. Chystal se zabít Cami a jeho vyléčení bylo prakticky nemožné. Tak či tak by to jednou přišlo ale, ... (Zarazí se uprostřed věty a dopije zbytek kávy, kterou měla v hrnku.) Ten pocit je příšerný. (Vydechne. Není jí lépe po vysloveních těch slov a ví, že ani nebude, ale neříkal Elijah, že by o tom mluvit měla? Sice neví k čemu to bude, ale před Genevieve by stejně těžko skrývala své pravé pocity. Aspoň, že téma Esther už ukončí a věnují se poté jen domluvy ohledně baru a Genevieve.) A já jsem ráda, že nemusím zaměstnat někoho cizího. Bude to skoro jako dříve. Akorát předtím jsi bydlela v mém bytě, teď budeš pracovat v mém baru. (Takhle se aspoň spolu budou vídat o dost více než do teď. A třeba to opravdu bude jako dříve. Vysedávání v baru po zavíračce a klábosení na vším možným. Usměje se, když přijme její nabídku. Takže barmanku si může vyškrtnout ze seznamu. Naslouchá Genevieve, když pokračuje v témetu svatby. Že by se konečně s Kolem dohodli na datumu? Sice to není moc dlouho, kdy se zasnoubili, ale třeba to už začali řešit. Jenže Genevieve jí řekne naprosto něco jiného. Položí jí otázku, z které je Sophie nadšená a potěšená.) Počítej se mnou. Moc ráda ti půjdu za svědka. Jen mě nenuť do růžové. (I když si teď není jistá, zda nenosí růžovou spíše družičky. No to bylo vlastně jedno. Ona si na sebe růžové šaty nevezme nikdy ani za milion.) Přilepím ti ho vteřinovým lepidlem, aby sis nestěžovala. (Zasměje se. Hned na to uslyší otevírání se dveří, a proto koukne směrem k nim. První zákazník za dnešek, když nepočítá Genevieve, ta totiž byla spíše návštěva. Koukne se na Genevieve a zvedne prst na znamení, že je hned zpátky. Zvedne se z barové židle a přejde k zákazníkovi. Muž chce naštěstí jen kafe, které Sophie připraví během chvilky a pak už se věnuje opět Genevieve.) Mam vlastně ještě jednu novinku. (Skousne si ret.) Zjistila jsem, kdo byl ten milenec mé matky a ještě něco. Jsem jeho dcera. Ten muž se jmenuje Chris Claire a Davina je má sestra. (Vyklopí to všechno najednou. Nemá důvod tohle tajit. Řekli si s Davinou, že to tajit nebudou a Sophie to řekla jako první Genevieve.)

Víš co? Nemluvme už o tom. Je to ještě příliš choulostivé téma, než abychom na to dokázaly nahlížet objektivně. Tohle asi spraví jen čas. A taky... chci si promluvit s Cami. Znovu jsme se domluvily, že k ní budu docházet na terapie. Ale nemysli si snad, že jsem kvůli tomu nutně blázen. Jen mi prostě pomáhá mluvit s někým, kdo nikdy nebyl nijak zainteresovaný do mých problémů, s někým, kdo může na můj příběh nahlížet trochu jinak než ti, kteří jsou mi hodně blízko. (Vysvětlí jí, i když si je jistá, že by jí normálně nic vysvětlovat nemusela. Cami jí ale opravdu pomohla a to u ní byla jen na jednom sezení. Ale pak se to bohužel zvrtlo a ona neměla šanci se u ní vypovídávat dál. Teď se jí ta šance znovu naskytla.) Sophie, pro nikoho není lehké, když někoho zabije. Pokud má ten člověk tedy svědomí. A pokud to ještě vůbec vnímá a počítá. Je jasné, že ti to není jedno a ani nebude. Bude tě to provázet ještě dlouho, ale jednoho dne zjistíš, že můžeš jít dál bez toho, aniž by sis každý den připomínala, co jsi vlastně udělala. (Neví, jestli jí tohle utěšilo. Vlastně to ani tak nemělo utěšit. Prostě jí řekla pravdu, jak to teď bude. Ona byla upřímná za každou cenu. I když pravda nebyla zrovna nejrůžovější.) Ano, už se opravdu těším, až si stoupnu za tenhle bar a budu obsluhovat. Takže mi dej prosím vědět, až budeš znát moje směny. (Pousměje se a pak se věnují tématu svatba.) Jsem vděčná, že jsi to přijmula a neboj, do růžové tě rozhodně nutit nebudu. Vzít si na sebe budeš moci, co chceš. (Ujistí ji, že ona rozhodně nechce být nijak pedantská. Pak už se ale zaměřila na to, jakou že novinku to Sophie ještě má. Zůstala na ni zírat s otevřenou pusou.) Někdy mám pocit, že New Orleans je jedna velká telenovela. (Ušklíbne se) A Davina už to ví?

Dobře, nebudeme to řěšit. Ale aspoň víš, co si o tom myslím já. (Kývne hlavou na potvrzení slov, že to opravdu už nebude rozebírat.) Věř mi, že si nemyslím, že jsi blázen. Chápu tě. Někdy je fajn si promluvit s někým, kdo tě nezná tak dobře. A kdo v dnešní době nemá svého terapeuta? Ale jsem ráda, že k ní chodíš na sezení a pomáhá ti to. (Lehce se pousměje. Sama o něčem takovém nikdy nepřemýšlela a stejně by ani nemohla. Ke Cami chodit na sezení chodit nemohla. Bylo dobré kamarádky a tudíž by Sophie měla tendenci neříkat úplně všechno, aby jí tím nezatěžovala a na druhou stranu Cami by jí nejspíše chtěla pomoci jako kamarádka a ne jako terapeut. A k němkomu naprosto cizímu? To by mohla jen těžko. Jedině, že by to byl někdo z nadpřirozené komunity nebo by to všechno musela říct zaobaleně, aby nic neprozradila. Vyslechne si pak její slova a slabě kývne hlavou. Je ráda za její upřímnost. A možná má pravdu. Třeba si to jednou nebude každý den připomínat, i když v sobě to bude mít stále. Na něco takového se nedá zapomenout a hodit to za hlavu. Jednoho dnes snad zmizí i ty sny. Všechno chce jen čas. Nic už k tomu neřekne, nebylo třeba. Raději se věnuji o dost příjemnějšímu tématu.) Zkusím směny rozplánovat už dneska. Stejně je nemám naplánované ani na tenhle týden a prostě se s klukama nějak domlouvám co a jak. (Teď, když tu bude mít Genevieve, tak by ani nemusela Jacka posílat do kuchyně, když ona nebude mít zrovna čas a bude se věnovat papírům nebo organizování. Ale přeci jenom bude spíše Genevieve nechávat za barem, kuchyň byla nejvíce Sophie parketa, i když Genevieve samozřejmě vařila výborně.) Jinak to ani nešlo. Něco takového bych odmítnout nemohla. Máte domluvené už místo nebo datum nebo cokoliv jiného? Kdo vlastně půjde za svědka Kolovi? (Odejde pak obsloužit zákazníka a když se vrátí, řekne Genevieve novinku o tom, že Davina je její sestra.) Davina to ví. Vlastně na to přišla ona. V dopisech byl skrytý text, který se nějak náhle objevil. Díky tomu to víme.

(K tomu všemu s Kieranem a Cami a tím, čím si kdo z nich prochází, už se nevrací. Má pocit, že na tohle téma už si toho řekly navzájem dost a neměly by se tím takhle pořád utápět a zaobírat. Rozhodně jim to nijak nepomůže. Takže se opravdu raději zaměří na její budoucnost v baru a taky na tu svatbu.) Super, uvidíš, jak to tedy naplánuješ. Já už určitě za chvíli půjdu, mám docela hlad. (Sophie jistě pochopí, co tím myslela. Samozřejmě, že jí prostě nemohla stačit obyčejná vajíčka. Potřebovala krev a ještě stále se tak nějak dostávala z toho stavu, ve kterém byla díky Esther. Pila teď víc než předtím a to už i předtím pila hodně, protože byla nováček. Pak ji Sophie zarazí otázkou, kdo půjde za svědka Kolovi. Měl jít Klaus, ale když to přijal, nebyl to vlastně Klaus ale nějaký vlkodlak. Už se to docela rozšířilo, takže věděla všechno. Docela ráda by si konečně promluvila s pravým Klausem, ale vypadalo to, že oba teď asi zřejmě měli dost starostí, než aby jeden druhého vyhledal. No a řekněme si popravdě, ona už nebyla čarodějka a Klaus tak její pomoc jistě nevyhledával, protože by mu nijak nápomocná nebyla. Takže vlastně neví, jestli Kolovi za svědka půjde nebo ne.) No, tohle je trochu složitější. Klaus. Kol chtěl, aby mu šel za svědka Klaus a ten také souhlasil, jenomže to nebyl on, ale ten vlkodlak, co okupoval jeho tělo. Takže tahle otázka zůstává ještě nedořešená. Ale už vím, kdo mě bude vést uličkou. Elijah se té úlohy zhostí. Myslím, že náš vztah je na dobré cestě, už na sebe tak neprskáme. (Pousměje se) Aha. Je to zvláštní, vůbec si nejste podobné. Ani trochu. A přesto jste sestry. Takže jsi našla další součást svojí rodiny. A jak to Davina bere? (Podívá se na ni a čeká na odpověď, ale už začíná být mírně nervózní kvůli svému hladu. Když se dočká odpovědi, tak se zvedne.) Omluv mě, ale já už tedy půjdu. Začínám být nervózní. Měj se a dej mi vědět, jak ty služby. (Pousměje se, sklouzne ze stoličky a pak odejde z baru.)

(Genevieve už dále nerozebírá nijak Kierana ani v jednom případě a ani své sezení s Cami, proto ani sama Sophie se k tomu nevrací. Mohli by na tohle téma vést konverzaci ještě hodně dlouho, ale ve výsledku by byli přesně tam, kde teď skončili. Slíbí Genevieve, že ještě dnes zkusí zpracovat směny a dá jí vědět co a jak. Hned pochopí Genevieve, jak to myslela, když řekla, že má hlad. Znamená to, že si půjde dát krev. Jako upír sice jedla normální jídlo, ale to jen na chuť. Nemohlo ji to zasytit, protože při životě jí drží krev na rozdíl od Sophie. Chápavě přikývne hlavou.) Jistě. (Lehce se pousměje. Sice by si s Genevieve ráda povídala klidně celý den, ale stejně se jí do baru nahrnou brzy zákazníci a ona nebude mít čas, když je tam sama. Položí Genevieve otázku ohledně toho, kdo půjde za svědka Kolovi. Opravdu by jí to zajímalo. Claire to jistě nebude. Za prvé Genevieve jí neměla ráda a za druhé Claire chovala ke Kolovi city a tak ani neředpokládala, že by se na jejich svatbě ukázala. Hned jí napadne Elijah, ale její úvahu jí Genevieve hned vyvrátí. Nečekala, že by Kol požádal Klause. Ale co jí na tom vlastně překvapovalo? Byl to jeho bratr. Pak jí naprosto překvapí informace, kdo bude vést Genevieve uličkou. Příjemně jí to překvapí. Tohle byla zásadní změna v jejich vzájemném vztahu. Ještě před několika měsíci se spolu skoro nebavili a teď ji Elijah povede uličkou? Sophie se rozlije úsměv na tváři.) Třeba bude souhlasit i pravý Klaus. A co se týče té druhé informace. Překvapivé, ale nikdo se na tuhle pozici nehodí více než Elijah. Tím jsem si jistá. (Samozřejmě by se na to nejvíce hodil Genin otec, ale ten byl mrtvý přes sto let.) A o tom zlepšení ve vašem vztahu vím. Elijah mě informoval. Jsem vážně ráda, že jste to vše mezi sebou urovnali. (Usměje se upřímně. Vážně jí to těší.) Vzhledově patřím spíše do rodiny své matky, takže asi pro to. Ale v chování jsme si podobné. Jen by mě nikdy nenapadlo, že bychom mohli být nějak příbuzné, natož sestry. Jo, našla. (Kývne hlavou a pousměje se. Už jí to nepřijde nijak divné. Prostě ten fakt přijala. A je vlastně ráda za to, že zrovna Davina je její sestrou, leč nevlastní. Neví, co by dělala, kdyby to byl někdo jiný. Někdo naprosto jí neznámý nebo snad někdo, kdo nesdílí její názory a nenávidí upíry.) Moc jsme o tom nemluvili. Když jsme se to dozvěděli, tak jsme byli moc šokované. Řekli jsme si, že to nebudeme nějak hrotit. Obě jsme si potřebovali zvyknout. Pak už jsem s ní mluvila jen na tom pohřbu a to nebyla vhodná chvíle na rodinný pokec. (Pokrčí rameny. Nejvíce by jí asi zajímalo, zda už to ví Marcel a co na to popřípadě řekl.) Dobře. Nebudu tě zdržovat. Měj se a neboj, dám ti vědět. (Usměje se a vyprovodí Genevieve pohledem z baru. Pak už se jen věnuje zákazníkům. Během chvíle se jím tam navalí několik zákazníků. Jack naštěstí přišel jen dvě hodiny po otevíračce, takže se Sophie nijak nestrhla. V baru, respektive v kuchyni je až do odpoledne než jí přijde vystřídat John. Spíše tedy John střídá Jacka a Jack střídá Sophie. Jakmile se ocitne ve svém bytě, pohled jí padne na koš s oblečením, které patří Adamovi. Při tom všem mu to oblečení zapomněla poslat. Nejspíše byl nejvyšší čas, ať nemusí vyhazovat za celý nový šatník. Přejde ke koši a vezme do ruky jedno triko. Z police si vezme mapu Ameriky a ve svém šatníku prach na lokační kouzlo. Pak už jen stačilo provést lokační kouzlo, aby zjistila, v jakém městě se právě nachází. Překvapí jí, když zjistí, že je stále v New Orleans. Opakovala lokační kouzlo znova, ale tentokrát s mapu New Orleans. Mohla sice zavolat někam, aby to zjistila, ale kdo jí řekne polohu dost slavného zpěváka? Mohla být přeci nějaká šílená fanynka. Jakmile zjistí, kde Adam právě je, vydá se tam i s tím košem oblečení. Jako obvykle si půjčí Johnovo auto, protože nepotáhne pěšky ten koš.)

*Myslela si, že zbytek dne už stráví doma, jenomže to by ji nesměl přijít nečekaný email ve kterém bylo, že by se s ní potřeboval sejít jeden muž Damien kvůli nějakým záležitostem ve spojitosti s Kieranem. Měl štěstí, že se podívala do své emailové schránky, jelikož měla v plánu dořešit poslední detaily ohledně těch symbolů, ale tohle taky upoutalo její pozornost. Nezná toho muže, alespoň to jméno, kterým se podepsal nikdy neslyšela, nepřipadá jí povědomé. A už vůbec netuší, co měl společného s Kieranem, jestli byl na pohřbu, proč rovnou za ní nepřišel? Možná jen nechtěl být nezdvořilý a je pravda, že v ten den byla velmi zaneprázdněna. Ale nemá sebemenší ponětí, co může chtít. Pokud měl s ním nějaké věci v jednání, není si jistá, že by mu mohla nějak pomoct, protože o Kieranových kontaktech neví skoro nic, vlastně vůbec nic. Svěřil se jí s rodinným tajemstvím, ukázal ji tu skrýš, ale nic jiného jí neřekl a Cami se ani neptala, protože neměla důvod. Spíše ji zajímá, zda je to člověk, upír, čaroděj a nebo snad vlkodlak. Její zvědavost ji nedá a odepíše mu, že se s ním tedy sejde dnes večer v Rousseau's a domluví si s ním přesný čas. Dnešní den má opravdu nabitý. Nejdříve si musela obejít některé úřady, poté strávila celé ráno s Elijahem a dnes večer má ještě nějakou schůzku o které vlastně nic neví. Vezme si proto kabát, obleče si ho a vyrazí do Rousseau's. Vlastně by byla ráda, kdyby tam zastihla Sophie, aby ji mohla osobně říct, že by se už ráda vrátila do práce. Potřebuje si opět zaměstnat svou mysl, jelikož takhle bude pořád jenom myslet na ty špatné věci. Když tam dorazí, předpokládá, že ten muž jménem Damien si jí najde. Ona netuší, jak vypadá, ale on by to vědět mohl, když má na ní kontakt. Přijde k baru a uvidí za ním Johna se kterým se hned pozdraví a hodí společně krátkou řeč, přičemž se nezapomene zmínit, že kdyby náhodou viděl Sophie dřív, než ona aby ji předal vzkaz s tím, že by se ráda vrátila nazpět. Více dnů volna už vážně nepotřebuje. Objedná si bourbon a jde se posadí do jednoho prázdného boxu. Vysleče si kabát a odloží ho vedle sebe. Posadí se a když jí John přinese její objednávku, tak uchopí skleničku do ruky a hned se napije. Možná by k ní mohl přistavit celou flašku, ale zase má setkání a tak nechce snad působit jako nějaký alkoholik. Nemůže na něj působit špatně při prvním dojmu. Je lepší se sejít na veřejném místě, kde jste lidem na očích, protože vážně netuší, kdo to může být.*

(Jeho den nebyl nijak extra zvláštní. Půlku dne strávil ve škole, učením nezbedných harantů, kteří o to ani nestojí. Samozřejmě že i tam se najdou výjimky. Má ve třídě inteligentní děti, kteří se zajímají o učivo a vážně chtějí, aby z nich jednou bylo něco. Něco, kde nebudou muset nosit oranžové vesty a tahat se s lopatou po městě. Hned, jak se vrátil z domu, udělal si nějakou krátkou přípravu do školy. Přemýšlel nad tím, zda si má jít zacvičit nebo vyřešit něco jiného. Ale nakonec jeho mysl rozhodla, že půjde řešit něco jiného, důležitějšího než jeho svaly. Usadil se tedy před svůj notebook, otevřel prohlížeč a najel na e-mail. Poslal zprávu Camille O'Connell, neteři otce Kierana, který byl takovým jeho spojem, zdrojem informací. Jenže teď, když je bohužel po smrti, už nemá možnost dostat se ke složkám, ke kterým měl dříve přístup. Nezbývalo mu tedy nic jiného, než oslovit jeho rodinu a doufat, že tuší alespoň něco o tomhle městě a o práci Kierana. Domluvili si schůzku v jednom z místních barů, který patří jedné čarodějce. To se ještě ve složkách, které si občas u otce O'Connella prohlížel, našel. Sophie Deveraux. Vyrazil tedy o několik minut dříve před určeným časem srazu. Bar našel poměrně rychle a tak vešel rovnou dovnitř. Nejdříve se trochu rozhlížel a když zahlédl blond vlasy, zamířil k té slečně. Viděl jí už na tom pohřbu, tudíž moc dobře ví, jak vypadá.) O'Connell? Camille? (Zeptal se i přes to, že si byl téměř stoprocentně jistý, že to je ona. Usadil se na proti ní. Bundu si nechával na sobě.) Damien Walker (Podal jí ruku a čekal, zda přijme jeho potřesení. Jeho pohled byl chladný. Nikdy moc ženám nevěřil a proto ho moc netěšilo, že se tu má sejít právě s ženou. Doufá v to, že jejich rozhovor skončí podle jeho představ a on odejde s tím, že složky budou jeho.)

*Sedí u stolu a vyčkává na příchod muže se kterým se má sejít. Netuší, jak vypadá, kolik mu tak může být a proto se ani neobtěžuje s tím, aby ho pohledem vyhledávala. Jenom sedí a občas se dívá před sebe, občas se porozhlédne po baru a nebo se dívá do své sklenice a přemýšlí. V hlavě toho má opravdu hodně a tak ji skáče jedna myšlenka přes druhou, jako kdyby ani nevěděla na co přesně má myslet první. Loktem se zapře o desku stolu a promne si spánky. Zavře přitom na chvíli oči a i člověk, který ji nezná by si mohl povšimnout, že ji pravděpodobně něco trápí. Z toho rozjímání ji vyruší mužský hlas, který je trochu hrubší a tak očekává, že to bude ten muž se kterým se má setkat. Ruku položí na stůl a vzhlédne k tomu muži. Její pohled se střetne s tím jeho a na první dojem může posoudit, že je to velmi přitažlivý muž, mladého věku, ale to jakým tónem mluví, jaký zaujímá postoj hned usuzuje, že je odtažitý a nepouští si lidi příliš k tělu. Přikývne souhlasně hlavou.* Ano, to jsem já. *Už se chce zvednout, aby mu podala ruku, ale on místo toho se posadí naproti ní, takže zůstane sedět a jenom se jemně pousměje. Zatímco jeho vystupování je odtažité, tak Cami se snaží působit spíše přátelským dojmem. Po představení natáhne ruku jeho směrem a jemně ji uchopí a trochu ji stiskne, potřese si s ním.* Camille O'Connell. Ale preferuji raději Cami. *Koutek úst ji vystřelí do strany a v ten moment stáhne ruku a položí si ji na stůl. Samozřejmě, že ji tak nemusí oslovovat, pokud nechce, ale vždycky to říká, když se někomu představí. Své jméno celé nemá prostě příliš v lásce, nikdy se ji příliš nelíbilo, když jí říkali "Camille" ale od určitých lidí si na to zvykla a ví, že jí ani jinak oslovovat nebudou. Ne každý je fanouškem přezdívek. Nadechne se zhluboka a promluví.* Takže o co se přesně jedná? Kieran se mi nikdy o vás nezmínil. *Řekne hned narovinu, aby věděl, že o něm neměla doposud žádné informace a ani nevěděla, že by se s někým takovým přátelil. Netuší, zda mu má vykat a nebo tykat, takže raději volí tykání, i když je to takové neosobní. Navrhla by mu to, ale nějak tuhle část nechává na něj jenom kvůli tomu jaký přístup k ní má. Když působí takhle chladně nechce být ta, která to navrhne, i když by mohla.*

(Jeho chování ke Camille není nijak přátelské a milé. Je odtažitý a jednoduše si okolo sebe udržuje určitou bublinu. Bublinu, do které nikoho moc nepustí. A hlavně ne žádnou ženu, krom tedy dětí. Na ty je vcelku milý, pokud mají tedy vybrané chování a nejsou to nějací mladí rozmazlení bastardi. Na ty rozhodně milý není, ale taky po nich večer nejde hodit pár nožů či je rozstřílet jako cedník. Přikývne na její ujištění, že se vážně jedná o tu O'Connell a, že to není nějaký její dvojník. Usadí se naproti ní a podá jí ruku, aby si s ním mohla potřást. Její stisk je jemný, ale ten jeho je o něco pevnější, ale zase ne tak, aby jí pak musel odvést na pohotovost. Přikývne na její slova o tom, jak by jí měl když tak nazývat. Ale on asi bude preferovat buď žádné oslovení a nebo slečno. Trochu se uvelebí na židli a pohlédne směrem, odkud přichází obsluha. Otočí se zpátky na Camille. Ani mu nepřijde divné, že se o něm Kieran nezmínil. To, co mezi sebou vesměs měli bylo tajné, jelikož kdyby se to doslechl nějaký jiný člověk, mohlo by to ublížit jak jemu tak i Kieranovi.) Kieran a já jsme měli takovou..dohodu. (Dodal po krátké pauze a pak pokračoval ve vysvětlování.) Dával mi různé informace o tomhle městě. Počítám s tím, že vás obeznámil s jeho (Na chvíli se odmlčel, jelikož k nim přišla obsluha. Objednal si jenom nějakou sodu a pak počkal, než muž odejde.) povinností, kterou měl vůči tomuto městu. (Prozatím mluvil v takových heslech. Nechtěl tu na ní rovnou vybalit to, zda ví, že se po tomhle městě toulají čarodějky a ostatní havěť. Camille taky klidně nic nemusela tušit a on tu byl jenom zbytečně. Díval se do jejích očí a jeho výraz je už od začátku prázdný. Na jeho tváři nebyla ani známka po nedávném úsměvu a ani po něčem podobném.)

*Jeho stisk je pevnější, než ten její, ale tak to je samozřejmostí vzhledem k tomu, že je to muž. není to však nic, co by jí nějak bolelo, jistě moc dobře ví, že stisk má být pevnější, ale ne tak pevný, abyste člověku rozdrtili ruku. Poté už se věnuje jenom jemu a promluví na něj jako první, i když by měl mluvit hlavně on, když požádal o tuhle schůzi. Jenomže je moc zvědavá na to, aby čekala a tak se ho přímo zeptá, o co se vlastně jedná. Pozvedne obočí trochu nechápavě. Stále neví, co je to za muže a co tak mohl mít její strýc za domluvu a ještě k tomu za takovou, že i po jeho smrti za ní tento neznámý muž přijde a něco po ní chce. Dohoda s Kieranem je čistě jenom s ním. Neočekává snad, že ona v tom bude pokračovat, když ani přesně neví, o co jde, že ne? Raději mlčí a dívá se na něj, stále vyčkává na moment, kdy řekne něco blíže. Nečeká příliš dlouho a hned jí dojde kvůli čemu tady ten muž je a o co přesně se jedná. Už - už se nadechuje, aby něco řekla, ale přijde za nimi John a tak obrátí svou pozornost k němu s úsměvem a objedná si další bourbon. Damien tak může vidět, že se s ním pravděpodobně dobře zná, protože mluví spolu jako přátelé. Dopije obsah své sklenice vyčká si na další. Začne se znovu věnovat Damienovi, který dokončí to, co chtěl dodat. Položí obě ruce na stůl a usměje se na něj přívětivě.* Vy jste mu pomáhal shromažďovat informace a nebo jste jenom někdo, komu Kieran ty nasbírané informace předával? *Zeptá se trochu zvědavě a nakloní hlavu mírně do strany. Svou veškerou pozornost věnuje jenom jemu. Ještě, než stihne promluvit, tak začne znovu mluvit.* Mohu se zeptat, kdo přesně jste? A jak jistě správně odhaduji, tak budete teď po mě chtít, abych vám předala složky s informacemi o bytostech ve městě. *Začne s ním mluvit narovinu, protože není důvod k tomu, aby spolu mluvili v nějakých hádankách. Bylo zcela jasné, že on ví o upírech, čarodějkách a vlkodlacích a stejně tak bylo jasné, že i ona je s tímto velmi dobře obeznámena. Netuší, co s ním měl její strýc a neměl, ale teď je to v jejich rukách a naloží s tím tak, jak uzná za vhodné.*

(Camille rovnou začne jejich rozhovor přímou otázkou. Asi nechce chodit okolo horké kaše a zajímá jí, proč tu je a, co přesně po ní chce. A on s tím vlastně nemá problém. Nechce tu dlouho chodit okolo plotu, ale trocha opatrnosti neuškodí. Hned, jak bude vědět, že všechno je jasné, otevře si vrátka a rovnou začne mluvit na plnou hubu. Začne tedy mluvit a ve chvíli, kdy se chtěl trochu rozpovídat, dorazila k nim mužská obsluha. Objednal si u něho sodu za to Camille, ta si objednala další bourboun. Nic k tomu neříkal, tvářil se pořád stejně. Všimne si, že Camille toho muže zná, napadne ho, že buď jsou to nějací přátelé a nebo je stálou zákaznicí, tudíž jí všichni znají. Ale rozhodně nechtěl hned vytahovat nějaké hnusné poznámky a držel jazyk za svými bílými zuby.) Tak trochu něco od obojího. Já jsem mu poskytoval nějaké a on mi zase poskytoval nějaké jiné informace. (Pověděl klidným, ale rozhodně ne zrovna dvakrát přívětivým hlasem, hned po jejích dalších větách. Udělal mezi odpovědmi krátkou pauzu.) Vypadá to, že nebude hloupá. (Se špetkou sarkasmu odpověděl.) Já jsem-lovec. (Po trochu delší pauze řekl. Netušil, jaký vztah má s upíry a natož s Původními. Kdyby tušil, že spí s Klausem Mikaelsonem a, že ještě nedávno spala s Marcelem Gerardem, což je namyšlený, povrchní upír, který tu kdysi vládl. Respektive vládl nadpřirozenému obyvatelstvu. Samozřejmě, že věděl i o něm. Tento muž rozhodně nešel přehlédnout a i otec Kieran mu o něm dal nějaké informace. Stále se jí dívá do očí a ani neuhne ve chvíli, kdy jim číšník přinese ty dvě sklenky. Zdvořile mu poděkuje a počká, než zase odejde.) Váš strýc byl inteligentní muž. Věděl, proč to dělá. A já po vás nežádám tolik, chci po vás jenom pouhé cáry papírů. (Řekl ve chvíli, kdy číšníkova záda byla dostatečně daleko. Konečně přerušil oční kontakt a napil se ze své sklenky.)

*Přikyvuje na jeho slova a vypadá to, že si získal její naprostou pozornost. Stále netuší, co je tento muž zač, ale čím dál více ji zajímá, kdo přesně je a co měl společného s Kieranem. Netrvá to příliš dlouho a zjistí, co po ní vlastně bude chtít, tohle si dokáže odvodit i sama a nepotřebuje už dalšího jeho odpovědi, i když se raději ujistí, než aby si něco myslela a ono to tak nebylo. Ale kdyby se mýlila, tak by tady nebyl, nebavil by se s ní takhle. Tohle setkání se začíná stávat opravdu zajímavé a nedokáže uvěřit tomu, co všechno bylo před ní ukryto. A co všechno ještě je. Měla ten dojem, že co se týče rodiny O'Connellů, tak už nic jiného zjistit nemůže, nic, co by jí nějak překvapilo, ale ne. Stále jsou tady věci a záležitosti, které ji nepřestanou šokovat. Měla za to, že čistě jenom její rodina sbírala informace, ale teď se dozvídá, že v tom byl a je ještě někdo další. O tomhle se jí mohl Kieran zmínit, ale teď už je to všechno stejně jedno. Ihned mu řekne, že jí je jasné, o co přesně jde a nad jeho poznámkou se musí trochu pobaveně pousmát.* To, že mám blond vlasy nemusí hned znamenat, že jsem pitomá. *Její hlas je klidný a vyrovnaný. Řekla by klidně ještě něco dalšího, ale nechce snad vyvolávat nějaké konflikty. Ono stejně se zdá, že tohoto muže nemůže jen tak něco rozhodit, stejně tak jako ji. Ovšem nad jeho další odpovědí se zarazí a trochu znejistí. Sepne ruce k sobě, která má stále položené na stole a dívá se na něj. Může vidět v jejich očích, že přesně neví, co si pod tím má vyložit.* Lovec? *Zeptá se tím stylem, že by byla ráda, kdyby to více rozvedl. Nemyslela si nikdy, že by snad Kieran spolupracoval s nějakými lovci. Koho lovili? Nadpřirozenou komunitu? O co tady přesně jde? Nadechne se zhluboka a odvrátí od něj pohled, když jim John přinese objednávku. S úsměvem mu poděkuje, ale hned se pohledem vrátí k Damienovi. Naslouchá mu a zatímco on na chvíli poté přeruší oční kontakt, tak Cami ho bedlivě pozoruje.* Ano, to byl. *Řekne souhlasně s trochou smutku v hlase. Je jasné, že jí ještě nemohla přebolet jeho ztráta. Vždyť je to teprve pár dní.* Mluvíte o pouhých cárech papírů, ale přesto jsou pro vás důležité. A ty vaše cáry papírů obsahují mnoho, velmi mnoho o lidech z nadpřirozené komunity. Nevím, co všechno jste měli s mým strýcem v dohodě, ale bohužel vám musím oznámit, že u mě nastávají trochu jiná pravidla. *Stále je k němu příjemná, ale vyřazuje z ní i jakási tvrdost, že si stojí za svým a jemu může být jasné, že se mu ty složky jenom tak do rukou nedostanou. Může jenom odhadovat, proč to tak je. Teď je celá tahle záležitost v její režii.*

(Je mu docela nepříjemné sedět tu naproti člověku, které naprosto, ale naprosto vůbec nezná. Netuší, co od ní může očekávat a, čeho zase nikdy nedosáhne. Nelíbí mu ta nejistota, ale nedává to na sobě znát. Jeho tvář je neprůhledná a za jeho maskou se schovává mnoho věcí. A mezi ně patří i city. Ano, má nějaké city, není to necitelný člověk. Spíše člověk, který má zásady a je vychovaný v takovém odlišném duchu. Rozhodně s ním nebylo moc zacházeno jako v bavlnce a jeho otec v době, kdy ho učil obraně, nebyl jemný a neměl ohledy. Byl tvrdý a nelítostný, protože přesně tací upíři jsou. Jsou to monstra, monstra, která si nezaslouží v klidu procházet po této planetě. Po planetě kterou zamořili tou jejich nemocí, nepřirozeností a ohavností. Prozradí jí důvod, za kterým sem přišel. Řekl jí, že on a Kieran měli určitou dohodu. Z jejího pohledu mu bylo jasné, že o tomhle nic netušila. A byl za to rád, jelikož by byl trochu zklamaný tím, že to Kieran prozradil. Ale na druhou stranu by to trochu ulehčilo jejich komunikační problémy.) Nemyslel jsem to jen kvůli vaším blond vlasům. (Poví stylem jako, kdyby si myslel, že všechny ženy jsou naprosto hloupé. A ono to tak vlastně trochu i mělo vyznít. Ale rozhodně si nemyslel, že každá žena je pitomá a slouží jenom jako doplněk. Zas takový člověk nebyl. Všiml si, že jí to vlastně vůbec nerozhodilo a to se mu líbilo. Jiné ženy by jistě nereagovali takhle klidně. Prozradí jí, co je zač a rozhodně mu neujde její pohled.) Ano. Lovec. Neslyšela jste nikdy o lovcích? Víte, ve zkratce, my lovci lovíme. (Momentálně to řekl s trochou větší dávkou sarkasmu a jeho hlas byl velmi pichlavý. Rozhodně teď ještě neměl v plánu říkat, že loví Původní upíry. Nemohl tušit, zda sympatizuje s upíry a nebo ne. V tomhle městě si byl jistý pouze svou rodinou a Kieranem, kterému důvěřoval. Jeho oči jí celou dobu pozorovaly a nespouštěly z ní oči. Uhnul pohledem, až ve chvíli, kdy je opustil číšník. Trochu se napil, aby aspoň trochu spláchl to sucho v puse. Upřímně řekl svůj názor na Kierana a poté vyřkl svůj požadavek. Ano, pro něho to rozhodně nebyly cáry papírů. Jsou to důležité spisy, spisy, které by se mu nesmírně hodily. Mohl by z toho zjistit tolik věcí, které by mu mohly pomoci. Je až překvapivé, jak žena jako Camille může v jednu chvíli vypadat tak mile a nevinně, a v druhé mluvit s takovou tvrdostí. Bylo to jako, kdyby na něho právě mluvil příjemný kámen. Milý, ale přitom tvrdý. Ano, trochu se mu líbilo, že si stojí za svým a, že má jistá pravidla, která nechce porušit. Ale na druhou stranu se mu vůbec nelíbilo, že jedná takhle. Proč mluví jako, kdyby jí záleželo na těchto lidech?) A můžu alespoň vědět z jakého důvodu mi ty složky nechcete dát? (Položil skleničku, kterou doposud držel v ruce, na stůl. Pohlédl zase do jejích očí.) Je to protože sypmatizujete s nadpřirozenou komunitou? (S naprosto vážnou tváří a na plnou pusu se jí zeptal.)

*Povytáhne o to více obočí, když řekne, že to nebylo jenom díky jejím vlasům. Chápe jeho obranný postoj, není přátelský a bere to. Nemá mu to vlastně vůbec za zlé, prostě jsou lidi, kteří si raději drží odstup a dávají to najevo a na té druhé straně jsou lidi, kteří jsou velmi přátelští a lehce někomu věří. Dalo by se říct, že Cami je něco mezi. Přátelská, usměvavá, dokáže si lidi pustit k tělu, ale neznamená to, že jim hned věří a teď nevěří ani jemu. Jenomže když už chtěl nějakou schůzi a něco po ní chce, což chce, tak by měl volit přátelštější přístup, než aby se ji snažil v prvních minutách nějak urazit tím, že by snad mohla být hloupá. Tohle byl kompliment, ale znamená to i to, že si to o ní mohl myslet a že má tak trochu předsudky a to pravděpodobně vůči ženám. Může jen odhadovat, co se asi tak stalo, když volí takový přístup. Nechce to ale dnes zjišťovat, protože přeci kvůli tomu tady není a on si tady nepřišel s ní jenom tak popovídat.* Takže máte předsudky vůči ženám. *Není to ani žádná otázka, spíše to konstatuje. To, jak s ní mluví a jakým tónem to říká je jasné, že je takový. Ne, že by jí to nějak uráželo, ale nemá předsudky ráda, vlastně to ani není nic pěkného. Jenomže nechce tady na něj hned vybalit své psychologické myšlení. Stále je však naprosto klidná, nebere si to totiž osobně a nebo snad jako urážku. Zůstane trochu zaražená od doby, co se zmíní, že je lovec. Proto to znovu zopakuje, aby jí to více rozvedl, ale ne proto, aby z ní snad dělal hlupáka. Přeruší na chvíli oční kontakt a podívá se někde do strany s výdechem. Za chvíli se však vrátí nazpět k němu.* Ptala jsem se vás proto, abyste mi to více rozvedl, ne proto, abyste ze mě dělal hlupáka. Neslyšela jsem takto o lovcích. Musíte mě omluvit, ale pravděpodobně nejsem v tomto zasvěcená tak dlouho jako vy. Upíři? Hybridi? Čarodějky? Vlkodlaci? Prosím, ale nikoliv lovci. Znamená to tedy, že lovíte ty, kteří nejsou tak zcela lidé. *Zodpoví si po tomhle jeho výstupu raději sama, protože i když jí neodpověděl tak, jak očekávala, tak to z toho dokázala pochopit, když řekl, že prostě loví a zajímá se informace o nadpřirozenu. Tohle se jí ale nelíbí, vlastně vůbec. Kieran přeci nemohl jenom tak nechávat zabíjet ostatní, tohle nemůže být pravda. Už tak je tady dost problémů a teď ještě někdo, kdo by mohl ohrožovat ty, které miluje a na kterých jí záleží? I když je uvnitř docela rozhozená, tak přesto to nedává navenek znát. Ihned ho taky upozorní na to, že ačkoliv měl on s jejím strýcem nějakou dohodu, tak u ní je to trochu jiné a nemůže počítat s tím samým, nemůže si prostě myslet, že mu jen tak předá informace o lidech, které má ráda a on by je mohl ohrozit. Jeho otázky ji nepřekvapí, ani jedna z nich. Pravděpodobně to vyčetl z jejího postoje, ale ona nemá vážně v popisu práce mu vysvětlovat, proč to nechce. Ale samozřejmě, že to udělá.* Protože vás neznám, Damiene. Vy byste snad dával do rukou něco, co je i pro vás důležité někomu naprosto cizímu? Vidím vás dnes poprvé a Kieran mi o vás taky nikdy neřekl. Jak si mohu být jistá, že nejste podvodník? A taky se jedná o rodinné záležitosti a pokud nejste O'Connell, tak jedině já mám právo rozhodovat o tom jak s nimi bude naloženo. *Její postoj se za celou dobu nemění. Přeruší oční kontakt na chvíli, kdy sklouzne pohledem ke své sklenici, kterou uchopí a napije se z ní. Hned ji zase odloží a opět si Damien získává její pozornost.* Ne všichni jsou takový jaký si myslíte. *Sice mu neodpoví tak úplně, zda sympatizuje s nadpřirozenou komunitou, ale tohle může být pro něj dost dobrá odpověď na to, aby pochopil, že tomu opravdu tak je. Stále působí přátelsky, ale stojí si za svým a zdá se, že s ní jenom tak nepohne.*

(Je mu naprosto jasné, že by měl trochu změnit svůj přístup, jelikož jí tu o něco žádá. Něco po ní chce a chová se k ní velmi nepřátelsky, a svým způsobem jí tu trochu uráží. Jenže on už je takový a pravděpodobně vždycky bude. Vždycky bude odtažitý vůči ženám. Nevěřil jim, neměl důvod jim věřit. Viděl, že ale žena před ním není jen tak ledajaká. Už od pohledu se zdála jako velmi tajemná a přitom naprosto otevřená žena. Milá, možná až trochu moc milá, ale přitom zase určitě umí být drsná. Jednoduše zajímavá žena, ne nějaká hlupačka, kterou zajímají pouze modní doplňky, alkohol a muži, kteří jí tyto dvě věci zaplatí. Samozřejmě si tím nemůže být stoprocentně jistý. Možná je jenom dobrá v přetvářce. Skoro každý se svým způsobem přetvařuje a Damien je právě zářný příklad. Přetvařuje se, nandavá si masky a chová se odtažitě, aby nikdo nepoznal, jaký doopravdy je. Poví poznámku k její inteligenci, od které se dostali až k jeho předsudkům vůči ženám. Ano, dalo by se říct, že proti nim má předsudky.) Dalo by se to tak říct. (Krátce zakončil toto téma. Je už jenom na Camille, zda se k tomu nějak vyjádří a nebo už to také nechá být. On už k tomu ale nic nebude říkat. Toto téma uzavřel. Dál se nepotřeboval vyjadřovat k jeho averzi vůči ženám. Nemůže nepostřehnout to, jak je zaražená od doby, co zmínil, že je lovcem. Pravděpodobně ještě neslyšela o lovcích, což je docela překvapující. Muselo jí být jasné, že když tu jsou ti špatní, tak tu musí být i ti dobří. Vždycky to tak je, tak proč by to mělo býti jiné v této situaci? Naskytla se mu možnost změnit jeho chování. Vysvětlit jí, co je zač. Ale ne, on to využil k tomu, aby z ní udělal ještě většího hlupáka. Ale Camille se jenom tak nenechá. Okamžitě mu to vrátí a už není tak miloučká jako před tím. V jednu chvíli měl dokonce se i pousmát, ale raději si udržel svou masku.) Takže víte všechno o těchto stvoření a nenapadlo vás, že tu bude i někdo, kdo se je bude snažit zastavit? A ano. Znamená to, že lovím monstra a ne lidi. (Jeho názor na nadpřirozeno byl téměř jednoznačný. Nesnášel upíry, ale k ostatním frakcím tak velikou zášť nenesl, ale stále je prostě neměl v lásce. S čaroději jeho rodina problém neměla, občas byli i velmi výpomocní. Ale samozřejmě jim taky nikdy nemohli věřit. Vlkodlaci, s těmi neměli blízké vztahy. Vlastně téměř žádné. Pokud tedy nepočítáte šamany. Po těch z nějakého důvodu lovci šli. On s tím tedy nemá tolik zkušeností, ale určitě by doma našel nějaké spisy, které se týkají šamanů. Možná by se na to mohl podívat. Třeba by mohli být nějak nápomocní a nebo alespoň jejich věci. Upřímně o nich nic neví a měl by si něco zjistit. Na rovinu se jí zeptá, proč by mu ty složky nechce dát. Odpověď se mu samozřejmě nelíbila.) Samozřejmě chápu vaše rozhodnutí. (Krátce odpověděl. Nemělo cenu jí tu říkat, jak dělá velkou blbost. Jak by si měla rozmyslet, o čem to mluví. Následně se jí zeptá, zda nějak sympatizuje s nadpřirozenem.) Jistě. Ne všichni jsou monstra, že? Ne všichni jsou vrazi. (Nevěřícně řekl a pohledem jí téměř propaloval. Nakonec ukončil oční kontakt a pohlédl do sklenky. Vypil celý obsah sklenky a položil si ji dál od sebe.)