Rousseaus Bar

(Na chvili si proste jen zavre oci a snazi se uvolnit, nejak se odpoutat od toho, co se ted stalo. Benjamin byl jistojiste nazivu a zdalo se, ze vse, co se odehralo v Lyceu, bude mit jeste nejakou dohru. Tedy alespon rozhodne mezi Kolem a Klausem ano. A pak tu byl Tunde. Byl zivy ci mrtvy? Jestli byl mrtvy, coo je ted se Sophie? Zakroutila hlavou a promnula si spanky, ale loktem zavadila o hrnek s kafem a cele ho na sebe, jeste horke, vylila. Zacala neuveritelne klit.) Do hajzlu. Tohle je fakt parada. (brala jeden ubrousek za druhym a prikladala si je na sebe, aby se zbavila vetsiny kavy. Nohy ji horely, byly oparene, ale jen si po nich prejela rukou a zamumlala neco a opareni bylo pryc)

(Za chvilku mu přinese číšník čaj a pak uslyší tu ženu u vedlejšího stolu klít. Otočí se na ní a všimne si, že se polila kávou. Pousměje se, určitě jí to musí pálit, pokud to byla čerstvá káva. Rozhodne se jí oslovit a bude přitom doufat, že není upír. Slyšel, že zde v New Orleans se to jen hemží upíry.) Jste v pořádku? (nadzvedne tázavě obočí a pousměje se)

(Cisti si ubrouskem rifle, ktere ted stejne jen tezko vycisti, popalena sice uz nebyla, ted ji ta kava hreje, ale za chvili to bude neprijemny studivy pocit. Odhodi dalsi ubrousek na stul, uz se tam nahromadila velka kupicka. Podiva se na Johna, ten ji mezitim prinesl poradnou uterku, tak si ji proste prehodila pres nohy a nechala si ji tak a objednala si rovnou dalsi kafe. Pak se podivala na kluka, ktery ji oslovil. Zprvnu si ho vubec nevsimla.) Bylo mi i lip, ale myslim, ze to preziju. (pousmeje se mirne. Ten jeho usmev je nakazlivy, protoze ona se rozhodne nemela dnes v planu usmivat)

(S úsměvem sleduje tu ženu jak se snaží tu kávu co nejvíce utřít ze svého oblečení.) Špatný den? (pousměje se) Věřte, že vždycky může být i hůř (jemně pokrčí rameny, vytáhne si čajový sáček z hrníčku a položí ho na šálek vedle hrníčku, přisype si jeden cukr a zamíchá. Pak trochu upije. Vzpomíná si na jeden den, kdy se mu nic nedařilo a měl pocit, že horší už to nebude a pak se dozvěděl, že jeho rodiče zemřeli. Od té doby, když se mu nedaří si vždy říká, že může být i hůř.)

Spatny? (podiva se na nej a povytahne slabe oboci) To je slabe slovo. Ano, jiste muze byt mnohem hur, ale tcerejsek se tomu dosti blizil a pretrvava to az do dneska. (dostala novou kavu, a ihned si usrkla) Vy jste mistni nebo turista? (podiva se na nej zvedave a nevi, jestli se ma usmivat taky, nebo ho za ten usmev prastit do ksichtu)

*Sedět doma už ho toluik nebavilo, takže se rozhodl, že si svou slost a sebelítost opět utopí někde v baru. Poslední dobou pil na své poměry hodně vína, ale skoro nic to s ním nedělalo, byl zvyklý a v dřívějších dobách bylo víno silnější a trpčí. Některé kousky, co zbyly na Plantáži, byly pro něj jen lehkým odvarem. Vstoupil do baru, zavřel za sebou dveře a všiml si Genevieve.* Genevieve, rád tě vidím. *Pokýval, ale všiml si, že s někým hovoří, takže se nechtěl vnucovat a jen si pokojně sedl k jeho oblíbenému stolku v baru. Nechtěl čaordějkui rušit v jejím rozhovoru, takže se jen usmál čekal na obsluhu. Na sobě měl černé kalhoty, košili tmavě červené barvy a přes to přehozenou elegantní černiou bundu. Vypadal upravěně, ale smutně. Jen se podíval po baru, kdo vše tam sedí a zapřel si ruce do podložek.*

Páni, tak to bude asi hodně špatné (kývne a upije trochu čaje.) Místní nebo turista? (zopakuje otázku a jemně nadzvedne obočí) Ono je to trochu komplikovanější.. Narodil jsem se tady, ale pak jsem na chvíli odjel a teď jsem zase zpátky (pokrčí rameny, pousměje se) Vy pocházíte odsud? (změří si ji pohledem jestli jí tady náhodou předtím neviděl, je mu trochu povědomá, ale ruku do ohně by nedal za to, že jí zná.) Jinak.. já jsem Kaleb (usměje se, podal by jí ruku, ale sedí trochu dál, proto jen kývne hlavou. Pak ji osloví nějaký muž. Tím pádem vlastně už zná její jméno, prohlédne si toho muže, přijde mu podezřelý, možná je to upír. Ale takhle vlastně uvažuje o skoro každém. Dokonce má strach, že i ona je upírka. Asi by měl být více důvěřivý k lidem a hned si o všech nemyslet, že jsou upíři.)

Aha. No, jsem ten samy pripad. Narodila jsem se tu, zila jsem tu, pak jsem byla dlouho pryc (nebude tady cizimu vysvetlovat, ze byla mrtva sto let a pred pul rokem ji nekdo ozivil.) a ted jsem zase tady. Chybelo mi to tu. Ta atmosfera tohohle mesta, i kdyz rada si od ni nekdy odpocinu. (pak vejde dovnitr Finn a ona si hned vzpomene na jejich rozhovor. Vi, ze dokud je tu Kaleb, asi nebude nalehat, aby si promluvili, ale pak? Co kdyz bude nalehat na to, aby Sage ozivila co nejdriv? Ona na to ale neni pripravena a uz vubec ne po tomhle otresu. To same to bylo s Jacksonem a jeho prsteny.) Zdravim, Finne. (kyvne a letmo se pousmeje) To si dovedu predstavit. (odpovi mu na jeho, ze ji rad vidi. Pak se otoci na Kaleba.) Genevieve, ale to uz vite. Tesi me, ze poznavam dalsiho carodeje, patriciho do covenu. I kdyz jste prisel v nestastne dobe. (rozhodne se, ze uz nebude chodit kolem horke kase, kdyz je ten carodej mistni, neni cizi. Ma docela silnou energii, kterou kolem sebe vyzaruje.)

Tak to jsme na tom stejně (přikývne a pousměje se. Je zvláštní, že mají dvě věci společné. Bydleli tu, odjeli a pak se vrátili, protože jim to tady chybělo. Zajímavé.) Přesně moje řeč (odpoví ji na to, že jí to tady chybělo, přikývne. Trochu ho překvapí, když o něm řekne, že je čaroděj, který patří do covenu. Hned na to se, ale usměje) Také patříte do covenu? (jemně nadzvedne obočí a pousměje se) V nešťastné době? (zopakuje jako otázku) Možná by jste mě mohla zasvětit do toho co se tady v posledních dnech odehrává (upije trochu čaje a pak mu číšník konečně přinese i tu omeletu. Už umíral hlady. Začal pomalu jíst)

(Sejde dolů z jejího bytu do kuchyně a zamíří rovnou do baru. Ihned si zakryje oči, protože slunko jí svítí rovnou do obličeje. Všude bylo moc světla. Nejspíš si prostě vezme jen flašku a odejde zas nahoru, kde si zatáhne všechny závěsy a bude tam pít hezky po tmě a v klidu. Už vidí ty pohledy Johna a Kate, až si bude brát flašku nahoru. Jenže ona na to teď měla dost velké právo, i když je teprve brzy ráno.
Moc se po baru nerozhlíží a prostě zamíří za bar, kde začne hledat nějaký dobrý alkohol. Whiskey už měla dost a gin nechtěla. Otočená zády k baru si prohlíží vystavěné flašky. Možná mohla jít spíš do skladu a tam rovnou zůstat. Byla tam tma a nikdo tam nechodil. Ideální místo.)

Byla jsem. To je to spravne slovo. Uz delsi dobu nejsem. Uz delsi dobu necerpam silu od predku, ale spoleham jen na sebe. (napije se kavy a pak se znovu soustredi na Kaleba.) Prisel jsi (presla na tykani) doprostred valky. (porozhledla se po baru a uvidela Sophie. Jeji srdce poskocilo. Polkla, necitila z ni zadnou magickou energii. Vstala) Sophie (rekla jeste u stolu a hledela ji do zad)

*Zpráva Genevieve.*

kód:

Ahoj, Genevieve, jsem zpátky, můžeme se sejít? Jackson.

Vážně? Nebyla jste spokojená v covenu nebo co? (usměje se, všimne si, že mu začala tykat. Možná to je vhodné, když je také čarodějka, i když on je zvyklý na domluvě co se týče týkání. No tak pro tentokrát to poruší a začne jí taky tykat) Války? (zamračí se) Mezi kým? Dal bych ruku do ohně za to, že jsou v tom zapletení upíři (přimhouří oči a jemně zakroutí hlavou, nenávidí je. Všechno zničí, jsou jen čiré zlo. Tak ho to také odmala rodiče učili, neexistuje žádný dobrý upír, jenom špatní a všech je třeba se zbavit. Do teď si vzpomíná na jejich slova. Pak Genevieve osloví nějakou dívku, otočí se tam kde se dívá, prohlédne si ji, ale pak se začne znovu věnovat svému jídlu. Nechce vypadat neslušně a civět. Jak to tak vypadá Genevieve tady zná snad úplně všechny. Jen je škoda, že nepatří do covenu, rád by si s jejich, dalo by se říct, vůdcem promluvil o jeho návratu. Doufá, že nebudou mít problém s tím, že tehdy tak na rychlo odjel.)

(Konečně si vybere jednu flašku - tequilu. Hned si jí otevře a napije se rovnou z flašky, ale na to uslyší až moc dobře známý hlas, jak jí oslovuje. Otočí se a odendá flašku od úst. Podívá se na Genevieve a polkne. Neví jestli je čarodějka nebo taky prochází proměnou, nedokáže to vycítit a to jí štve. Jenže Genevieve nevypadala, že by jí nějak vadilo světlo. Stojí jako přikovaná k zemi. Neví jestli jít za ní nebo prostě utéct z baru. Nakonec se odhodlá a obejde bar. Zhluboka se nadechne a přijde k ní blíž i s flaškou v ruce.) Genevieve (Vydechne. Až teď si všimne, že vedle u stolu sedí nějaký mladík, kterého na pohled poznávala. Chvíli si ho prohlíží, než si spojí obličej se jménem.) Kaleb. Zpátky doma? (Pamatovala si ho o dost mladšího, ale i tak ho poznala. Věděl, že někam odjel, i když nevěděla kam. V tu dobu tady nebyla, ale v záznamech to bylo. Jeho rodiče odjeli pryč ještě před ním a pak už se o ně coven nezajímal. Docela jí překvapuje, že se vrátil. Dál mu svou pozornost nevěnuje a pohled otočí zpět na Genevieve.)

Nemam proti covenu jako takovemu vubec nic (pokrci rameny) Ale o predcich se to tak uz rict neda. Proste jsem se od predku odpoutala. (kdyz zacne mluvit o tom, ze v tom jiste maji prsty upiri, musi se pobavene usmat) Valky maji vice stran, jinak by to nebyly valky. Kazda strana si mysli, ze ma pravdu a ze dela dobre. A co ty? Nenavidis upiry? Nebo bys s nimi dokazal udrzet mir? Ci dokonce si nejakeho upira oblibit? (podiva se na nej zvedave. Pak uz se jen soustredi na Sophie. Kdyz obejde bar a prijde k ni, proste se ji vrhne kolem krku a obejme ji. Pak si ale uvedomi, ze asi neudelala moc dobre, protoze ji drazdi tepem svych tepen. Odtahne se rychle. Nechtela probirat tady v lokale, co se stalo.)

Takže je v tom zapleteno více druhů nadpřirozena (řekne spíše pro sebe, když se zeptá na další otázky trochu ho ty poslední dvě překvapí. Přikývne) Ano, rodiče mě tak vychovali.. (odmlčí se) Jestli bych s nimi dokázal udržet mír? Nebo si nějakého oblíbit? (zopakuje po ní a jemně nadzvedne obočí) To první.. možná a to druhé rozhodně ne.. upíři jsou zlo, které je třeba odstranit z tohoto světa (zadívá se na ní, pak když se ta dívka, kterou oslovila Genevieve se otočí a jde k nim blíž, hned jí pozná. Sophie Deveraux. Jedna ze členek covenu. Pousměje se a přikývne) Ano jsem zpátky.. (pak už mlčí a dojí poslední kousek omelety, talíř odloží a přisune si blíž k sobě čaj. Trochu upije, pak si všimne jak jí Gen obejmula. Netuší jestli se něco stalo nebo se jen dlouho neviděly, ale Sophie nevypadá zrovna nejlíp. Zajímalo by ho co se jí mohlo stát, že vypadá tak zničeně, nebude se jí ovšem ptát, bylo by to od něj neslušné. Není tak silný, proto nedokáže rozeznat, kdo má magickou moc a kdo ne.)  

(Překvapí jí, když jí Genevieve tak náhle obejme. Chvíli stojí jako zkoprnělá, ale nakonec jí objetí opětuje. V tu chvíli se o něco více uklidnila. Možná tohle bylo právě to, co potřebovala. Žádné slova a přísliby, prostě jen objetí od člověka, kterému na ní záleželo. Jenže ten pocit klidu přejde stejně rychle jako přišel. K uším jí dolehne pravidelný tep a doslova slyší, jak Genevieve proudí krev krční tepnou. V tu chvíli si taky uvědomí, že Genevieve je stále člověk. Na upíří krev by nejspíš takovou chuť neměla nebo snad měla? Zdá se, že o upírech toho neví ještě hodně. Když se od ní Genevieve odtáhne, pohledem stále sleduje její krk. Radši se znovu napije z flašky a vytěsní z hlavy to, že by se jí nejraději zakousla do krku. Tohle nemohla udělat.) Alphonz Bellatunde Delgallo je mrtvý. (Neví proč zrovna teď řekla celé jeho jméno. Možná už to Genevieve věděla. Ale stále nechápe, jak to že je Genevieve člověk. Kol říkal, že když zemře Tunde, tak umře nejen Sophie, ale i Genevieve. Jenže tohle asi nebylo zrovna nejlepší místo na rozebírání takových věcí. A hlavně ne před Kalebem. Pokud nevycítil, že už nadále není čarodějka, tak by to mohl brzo zjistit a rozhlásit to v covenu. Vlastně ho vůbec neznala. A nevěděla na jaké straně bude teď stát. Rozhlédne se po baru a uvidí Finna a až pak si všimne ještě Kate. Bezva zrovna dneska si všichni usmysleli, že půjdou k ní do baru. I když Kate tu pracovala, takže jí nic vyčítat nemohla.)

(Chvili se jeste diva na Sophie. Jeji oci rikaji, ze si o tom promluvi, az se odlepi tady z lokalu. Klidne by sla hned, ale je jen na Sophie, kdy rozhodne, ze si je schopna promluvit.) Ano, ja vim (sklopi zrak. Citi se provinile, ze ji nic neni a Sophie ted trpi. Pak se otocina Kaleba, ktery ji pred chvilkou rekl jeji stanovisko k upirum. Tohle Sophie taky schazelo. Dalsi radikal. Rozhodla se, odpoutat od ni pozornost. Kaleb nesmi poznat, ze prochazi premenou, ne, kdyz je Sophie vudce covenu.) Aha, takze radikalni vychova, radikalni nazory, i kdyz ne vsichni se ridi svou vychovou. Ja mela taky dost radikalni vychovu a neberu vsechny upiry jako nekoho, kdo je potreba znicit. (podiva se na Kaleba a rozhodne se zajit jeste dal) Muj milenec je Puvodni upir (usklibne se. Schvalne pouzila slovi milenec, aby to bylo vic nez jasne.) Takze tvoje nazory nesdilim. A v tehle valce stojim tedy na srane, ktera by se ti nelibila. (rekne stroze)

(Snaží se je neposlouchat ani se na ně nedívat, nechce vypadat vlezle a navíc mu nic není do toho co se mezi nimi děje. Spíše ho teď zajímá ta válka. Pak ho z jeho myšlenek vyruší Genevieve. Zadívá se na ní a poslouchá co mu říká. Možná má pravdu, že se tím nemusí řídit, ale v ničem jiném nevyrůstal, jak by tedy mohl začít mít rád upíry, připadalo by mu to jako, že zradil své rodiče. Když řekne, že její milenec je Původní upír, zamračí se a jemně pootevře ústa. Tohle mu přijde dost nechutné. Čarodějka a upír? A ještě k tomu Původní? Ti jsou ze všech nejhorší.. ) Nepotřebuji, aby někdo sdílel mé názory.. ale jsi čarodějka, nepřijde ti tak trochu, že jsi tím zradila svůj vlastní rod? (jemně nakrčí čelo. Trochu jí nechápe, řekla mu, že měla také takovou výchovu. Zajímalo by ho jak se od té výchovy dokázala odtrhnout. On sám to nikdy nedokázal, vždy si myslel, že takhle je to správné a ani na chvíli ho nenapadl opak. Ale nyní ho to napadlo. Možná by pak už v sobě neměl tolik nenávisti. Pak se podívá na Sophie. Opravdu nevypadá dobře.) Jsi v pořádku Sophie? Vypadáš.. (neumí na to nalézt to správné slovo, proto to nechá otevřené a zadívá se na ní starostlivě.)

*Pozorně poslouchal vše, o čem všichni mluvili; cokoliv mohlo být v budoucnu důležité, to už se naučil. Rukou pokynul na Kate, o které věděl, že je servírka, ve tváři zachmuřený. Podle výrazu bylo vidět, že je někde hluboko uvnitř sebe, ale stále dobře vnímal okolí. O nového čaroděje se moc nezajímal, začal by, až by mu Genevieve nepomohla. Kroužil jedním prsten po desce stolku a pozvedl hlavu, aby našel všechny přítomné v místnosti. Po Kalebových slovech se mírně zamračil, jako kdyby mluvil o něm... Věděl, co to je zrada, ale bylo to v dobrém.*

(Kývne, když jí Genevieve řekne, že to věděla. Jak by taky ne. Procházela proměnou a to znamenalo, že Tunde je mrtvý. Ale pořád nějak nechápala, to že Genevieve se nic takového neděje. Třeba se Kol spletl a ona nebyla propojená s Tundem? To se dozví nejspíš až déle. Otočí pohled na Kaleba, když na něj Genevieve začne mluvit. Poslouchá jejich rozhovor. Zatne čelist, když promluví Kaleb. Má zvýšené emoce a zrovna je nedokáže moc ovládat.) Nezradila svůj druh. A pro tvou informaci, lidi z covenu nezabíjí upíry. Takže se od své výchovy budeš muset odprostit. (Koukne na něj vážně. Kaleb byl docela dlouho pryč a musí vědět, jak to tady teď funguje.) A ještě něco. Už neplníme rozkazy předků. Nejsou naši rádci ani vůdci. Coven má jen jednoho vůdce a to mě. (Vydechne a znovu se napije z flašky. Má pocit, že jí hlava každou chvíli bouchne. Zhluboka se nadechne a vydechne. Trochu se opět zklidní a podívá se opět na Kaleba.) Promiň, jen jsem se špatně vyspala. Radši jdu do kuchyně a udělat si bylinkový čaj. (Trochu se cítila špatně z toho, že na Kaleba byla celkem hnusná. Nebo spíš přísná? On za nic nemohl, ale nemohla mu vysvětlit, že prochází proměnou a cítí se jako na houpačce. Že by mu nejraději vysála všechnu krev a pak utrhla hlavu. Potřebuje teď být sama. Sama v kuchyni, kde jí to vždy uklidňovalo. Podívá se na Genevieve a dává jí jasně najevo, že teď potřebuje pár minut na klid. Pak se otočí a odejde do kuchyně. Zavře za sebou dveře a zatáhne závěs, aby nebylo dovnitř vidět z baru.)

Mne to tak neprijde. Jinym mozna ano, ale proste jen nejsemm ten typ, co by poslouchal mrtve, kdyz je mezi zivymi. Tedy vetsinou neposloucham ani ty zive. Mam proste svuj vlastni mozek a svoje postoje a nazory, ktere se nekomu sice libit nemusi, ale nebudu je kvuli tomu menit. (podiva se na Kaleba zkoumavym pohledem) Tak to proste je. (zkonstatuje nakonec a pak uz jen posloucha Sophie, jak na Kaleba vyjela a pak jen kyvne hlavou, ze ji dopreje chvilku o samote a v klidu)

*I když nijak nepospíchá, nakonec dojde k baru. Cestou přemýšlel, jak přimět Sophie změnit názor pokud možno dobrovolně. Pořád očekával, že se mu ozve někdo, kdo byl v Lyceu. Začíná mu vadit, že se Klaus ještě neukázal ani nijak neozval. Už za dveřmi zaslechne množství hlasů. Napadne ho, že je tam dnes hned z rána docela živo. Nakonec vstoupí dovnitř. Na sobě má jako téměř vždy jeden ze svých obleků. Dnes tmavě šedý, světle modrou košili a tmavě modrou kravatu. Přelétne místnost pohledem. Zaujmou ho nejprve dvoje rusé vlasy, které prozařují místo. Jedny zahlédne u baru a druhé u jednoho ze stolů. Dívku u baru si vybavuje z krátkého setkání, před schůzí. Ví, že zná jeho bratra. Druhé vlasy patří majitelce, jejiž přítomnost ho překvapí, ale rozhodně nemůže říct, že nepříjemně. Spíše by tady a teď Genevieve nečekal. Konečně, ale může zjistit, co se stalo. Barmanku pozdraví krátkým kývnutím hlavy a vydá se ke stolu Genevieve. Fakt, že je tam s ní i Sophie... alespoň si tak ušetří některé vysvětlování. Ta, ale odejde.* Možná je to nyní takhle lepší.* Pomyslí si, když sleduje jak mizí v zadní části baru. Mladíka nezná. Cestou k nim si všimne i Finna, který seděl nedaleko u stolu. Zkoumavě si ho prohlédne. Zdá se mu ještě skleslejší a zachmuřenější, než když spolu naposledy mluvili na plantáži. Trochu si povzdechne, že na něj nemá více času. I jeho pozdraví pokývnutím hlavy.* Zdravím. *Upoutá na sebe pozornost Genevieve, kdyby si ho dosud nevšimla. Jeho pozdrav je adresovaný i mladíkovi, ale jen ze slušnosti. Jeho tvář je dnes vážná, možná vypadá trochu podmračeně unaveně z událostí posledního dne. Už cestou ke stolu a když u něj zaregistroval Genevieve se snaží něco pochytit nebo odhadnout, jak na tom je. Je si více, než jistý, že slyší její srdce, což je pro něho dost velké překvapení. Genevieve nevypadá jako někdo, kdo prochází proměnou. Je to pro něj záhada. Když zastaví u jejího stolu, upře jeden tázavý pohled na Genevieve.* Genevieve... *Osloví ji. Je více, než jasné, co chce vědět.*