Bayou (Zátoka)

(Sleduje ho jak přikládá dříví do ohně, a jak sem tam dřevo zapraská. Podívá se na něj podezřívavým pohledem, ale nic neříká. Oni s Tobym jsou jen kamarádi a nic víc. Možná že to zní i vypadá jinak, ale není to tak. Svým pohledem se to snaží Jacksonovi naznačit, ale nemyslí si že to pochopí, proto toho radši nechá. Potom už ho velice bedlivě poslouchá. Tak to měl hodně velké štěstí, že se s nimi setkal a domluvil se s nimi. Vidí jeho výraz, a naprosto ho chápe. Klaus je prostě... Klaus. S ním je těžké uzavřít nějakou dohodu a vyhnout se při tom jeho rádoby vtipným poznámkám. Založí si ruce na prsou, a zaujme tak pro ní, příjemnější pozici. Dohodli? Probleskne jí hlavou, je pravda že Marcel se teď trochu zklidnil, ale i přes to se neubrání lehce překvapenému výrazu. Její výraz vypovídá o tom, že její překvapení roste s jeho slovy, hlavně s tím o Klausovi. Tak trochu jí pobídl k tomu, aby mu řekla svůj názor, nebo cokoliv jí napadne. Nechá ho však mluvit. Trochu se zarazí, když jí teď řekne že mu nevadí že se bude stýkat s Marcelem. Před tím kvůli tomu měli velmi ošklivou hádkou.) No, jestli tě tedy zajímá co si myslím, tak nad tím budu uvažovat nahlas. Pokud chceš dostat svého nepřítele, musíš myslet jako on. Francescu moc neznám, ale podle jejího chování, je trpělivá, umí si věci dobře načasovat a také chytrá. Ale my jsme chytřejší, nebo to aspoň budeme potřebovat. Jestli má stejný názor jako Oliver, tak bude chtít ovládnout město a zbavit se všech jejích odpůrců. A k tomu jí pár prstenů nebude stačit. Musíme jí prostě přelstít, oklamat, na něco nalákat a pak tvrdě a bez smilování zaútočit. Otázkou však zůstává, jestli Francesca nepošle jen své lidi a nezůstane někde v bezpečí. To by pak chtělo dva týmy. ( Je vtipné že o tom mluví jako o nějaké hře, například paintabllu. Odmlčí se a přemýšlí. Mezitím se rozhodne odpovědět.) Myslím, že v nejbližší době nehrozí aby jsme byli s Marcelem kamarádi. (Lehce se ušklíbne, Jackson to pochopí. Navíc mu nechce vysvětlovat co se stalo naposledy, když se ráno probudila nahá vedle Marcela. Tedy, on se už oblékala, ale i tak.) Ahoj Toby. (Pousměje se a lehce se uskromní, aby se mohl Toby vedle ní usadit. Přitom si ho prohlíží.)

(I přesto, že se je snažil neposlouchat, něco zaslechl. Sice mu do toho nic není a neměl by za to nijak Claire soudit, ale i tak mu příjde zvláštní, že se zrovna ona baví s Marcelem. Ale tak teď se tu děje hodně divných věcí a tak se musí tomu všemu nějak přizpůsobit. Na oba dva děkovně kývl a pak se posadil vedle Claire. Chvíli se díval do ohně a pak se kouknul na ty dva.) Tak co jste vyřešili? (Spojí si prsty a položí si je na kolena. Nechce se jim do toho nijak vtírat, ale zeptat se musel. Je to zvídavý člověk, ale taky pochopí, když mu to nebudou chtít říct. Sice jenom by mohl být klidně zrádcem, což samozřejmě není, ale někdo by si to mohl myslet.) Byl jsem se podívat u svého domku. No a zjistil jsem, že se tam zabydlela nějaká rodinka, tak pokud ti to nevadí Claire, tak bych u tebe ještě zůstal. (Vzpomněl si na to, když se rozhlížel okolo. Povídal si s nimi a sdělil jim, že s tím nemá problém a, že je tam nechá být. Prý se tam nastěhovali hned po tom útoku, zničilo jim to jejich chatku. A jelikož nechtěl být hnusný a vlastně tam ani nijak netoužil bydlet, nechal jim to. Nerad bydlí sám a takhle ani nebude muset, teda pokud s tím nikdo nebude mít problém.)

*Neujde mu její pohled, když naznačuje, že nemá nic proti jejich společnému bydlení s Tobym. Potutelně se při tom pousměje pod vousy. Samozřejmě si dělá z Claire legraci, a chce zkrátka vidět její reakci. Když mu naznačuje, že mezi ní a Tobym nic mimořádného není, už se tím více nazabývá.* Tohle je na vás. *Ujistí ji, že jim do toho mluvit nebude, pokud se domluví mezi sebou.* Řešíme zrádce a jak je odstranit z města. *Pohlédne na Tobyho. Nemá důvod mu to tajit. Ve chvíli, kdy mu řekl, že nemá problém s jeho pohledem na věc, se stal součástí toho, všeho. Mezitím poslouchá hlasité myšlenky Claire.* Ti dva hrozně chtěli to kouzlo, kterým Genevieve očarovala kameny. *Poznamená směrem k ní, když udělá pauzu.* Chci je někam nalákat na informaci, že tam najdou další kameny nebo znění kouzla. *Prozradí jim svou představu. Mluví tiše, tak, aby ho slyšeli jen Claire a Toby.* Na tom místě si na ně počkáme a skončíme to. Získáme tak zpátky nějaké kameny a budeme pak v lepší pozici, pokud nepřijdou všichni. *Pokračuje dále.* Podle mě nechá Francesca takovou práci svým poskokům, sama přijde maximálně k hotovému. *Přemýšlí teď nahlas on.* Jak už jsem říkal Claire, Toby. Je to na vaší domluvě. *Zopakuje pak i jemu svůj názor na to, jak si to vyřeší s bydlením. Na Claire, když mluví o Marcelovi a jejich kamarádství, jen koukne. Své jí k tomu pověděl.*

(Je ráda že se tím Jackson už dále nezabývá a jenom přikývne. Pozoruje zároveň Jacksona i Tobyho, aby jí nic neuteklo. Jackson má pravdu a mají ve směs stejné nápady, musí s ním jenom souhlasit a tak přikývne a ještě ho ujistí slovy.) Zní to dobře a myslím že by to mohlo vyjít. (Konečně nějaké vzrušení, adrenalin, Claire se na to docela začíná těšit. Je pravda, že to bere zčásti jako hru. Hru na život a na smrt. Vyposlechne si i Tobyho a upřímně se na něj podívá.) Mně to nevadí, Toby. Však víš jaký na to mám názor. (Ujistila ho slovy, i obměkčeným pohledem. Opravdu jí to nevadilo. Stejně tam zas tolik času netrávila a společnost někoho jiného než jejího stínu jí prospěje. Obrátí se znovu na Jackona.) Jsem stejného názoru a ráda se zapojím. (Lehce se pousměje, opravdu ráda by se zapojila. Zakručí jí v břiše, její tělo jí signalizuje že bude potřebovat cukry a živiny. Natáhne nohy před sebe a díky tomu se protáhne, hledí do ohně a přemýšlí, co si asi tak uvaří k večeři. Asi si dnes načne nějaký dobrý alkohol. Opravdu na něj začíná mít chuť.)

(Těší ho, že Jackson už ho nebere jako nějakou hrozbu, ale už ho sem přijal. Dokonce mu tady sdělují i plány.Už je zase mezi svými a rád. Naslouchá jak Jacksonovi, tak i Claire. Samozřejmě jim do toho nechce nijak zasahovat, sice jenom o tom neví tolik, jako oni. Jistě, vysvětlil mu vše, co se tu děje, ale stále to není tolik, aby si mohl hrát na chytrého. Jejich plány nezní ani trochu špatně, ale zase se bojí, aby nepřišli o nějaké další lidi. Ale Jackson to určitě vymyslí, tak aby nikomu nebylo ublíženo.) Všechno to zní super. (Koukne se na oba dva a souhlasně se svými slovy kývne.) A pokud bude třeba, klidně se i přidám. (Tentokrát jeho pohled patřil Jacksonovi. Claire o tom asi nemá tolik co rozhodovat.) Tak to jsem rád. (Teď už zase jeho pohled směřoval k oboum. Je vážně rád, že nemusí řešit nějaké stěhování. A navíc bude s někým a nebude muset být sám. Podívá se na Claire, které právě zakručelo břicho. Napadlo ho, že by jí mohl třeba něco ukuchtit, je vcelku dobrý kuchař a tak by něco vymyslel.)

*Poslechne si názory obou, a když mu jeho nápad odsouhlasí, tak kývne.* Pak bychom na tom měli začít pracovat. *Poznamená a pohlédne krátce na Tobyho. To, co potřebuje, by nejraději svěřil na starost jemu. Tím by si i prověřil jeho loajalitu.* Chci, aby se k Oliverovi na oko přidal někdo z našich. Prozradil by jim, že chceme vytvořit další kameny. *Pokračuje dále tišším hlasem. Při tom střídavě sleduje teď Tobyho i Claire.* My tak budeme vědět, co chystají a připravíme se na to. *Dodá a pak pohlédne znovu na Tobyho.* Nechci tě do toho nutit, ale pokud si to vezmeš na starost, budu rád, že tam máme někoho, komu můžu věřit. *Pokračuje.* Mohlo by se ti podařit získat i minimálně jeden očarovaný kámen. Když budeš hodně zručný, mohl bys jim jich sebrat více. *Povídá dál. Pak se otočí na Claire.* Jsem rád, že se toho chceš zúčastnit, Claire. Tak trochu jsem s tvou účastí počítal od začátku. *Odpoví jí.* Jen ti musím obstarat ten kámen. *Dodá ještě. Má už nápad, jak to provede. Ten jeho je dost velký na to, aby ho mohl rozpůlit a mít z nich dva. Předpokládá, že účinek kouzla by to nemělo nijak ovlivnit. Udělá pak přestávku a nechá jim oběma prostor k reakcím. K tomu jejich společnému bydlení už se nevyjadřuje. Zaslechne, že Claire má nejspíše hlad. Je fakt, že taky jedl již před několika hodinami. Hlad sice ještě nemá, ale uvědomuje si, že už pomalu nastává čas na večeři. Povzdechne si. Přemýšlí, jak to vyřeší ve svém případě.*

(Ano, měli by se začít brzy připravovat aby vše stihli a plán se povedl. Poslouchá co Jackson chce po Tobym, bude muset být hodně opatrný, aby se neprozradil a celý jejich plán kvůli jeho nešikovnosti nezkazil. Pousměje se a přikývne. Je ráda že s ní počítal a chystal se jí zapojit. Konečně může něco dělat, přispět ke správné věci a ukázat že vlkodlaci nejsou frakce, která je slabá a bezbranná. Opravdu se těší, zvláště když řekne že jí chce obstarat ten kámen. Je vidět jak se jí rozzářila tvář a úplně přestala vnímat hlad, který jí požírá žaludek.) Bude mi potěšením. (Usměje se. Její úsměv přechází do jistého šklebu, ale po chvíli zase zmizí a vrátí se jí normální výraz. Je zvědavá jak se k tomu Toby postaví a vyjádří. Tohle je pro něj šance, kterou nedostane dvakrát. Měl by ji přijmout, ale je jen na něm, jak si s ní poradí. Jen doufá, že se nenechá zabít.)

(Hned jak se zmínil o tom, že by chtěl někoho z té dobré strany na té straně špatné, tak tomu on sám říká. Napadlo ho, že by to mohl být právě on. Sice jenom se teprve teď vrátil a mohl by hrát, že je proti upírům a chce se k nim přidat. Překvapilo ho, že stejné myšlenky měl i Jackson. Otočil se na něho a s kamennou tváří kývl.) Vlastně jsem nad tím teď taky přemýšlel. Rád to příjmu. A myslím si, že budu dostatečně uvěřitelný. (Chvilku se na něho díval a pak se koukl zpátky do ohně. Opravdu si myslí, že je jeden z nejlepších kandidátů. Claire podle něho nepřipadá v úvahu, všichni musí vědět, že s tím spolupracuje. A on je tu jen chvíli a tak by si mohli myslet, že ho ještě nikdo nijak neovlivnil.) To bych asi mohl. Samozřejmě, že asi ne hned ze začátku, ale mohl bych se o to pokusit. (Samozřejmě se nějak nechlubí, že umí krást. Což tedy trochu umí, když byl mladší, tak rád dělal problémy a krádež byla jedna z jeho oblíbených věcí. Teď už samozřejmě nekrade, už z toho vyrostl, ale určitě má pořád nějaké zkušenosti. Usměje se na Claire, které Jackson právě nabídl, že jí obstará kámen.)

*Čeká, jak se Toby vyjádří k tomu, co mu nabídl. Když slyší, že nad tím uvažoval rovněž, slabě se pousměje, ale zároveň i spokojeně, neboť je rád, že se na to oba dívají stejně.* Skvělé Toby. *Ujistí ho hned, jak mu odsouhlasí, že se bude vydávat za špeha.* Když budeš sympatizovat s Oliverem nikdo tě nebude podezírat, když jsi sotva přijel a viděl, co se v Zátoce zatím stalo, a jaké to mělo následky. *Poznamená k němu i ke Claire.* Klidně Oliverovi nabídni, že pro něj budeš "zjišťovat" další informace v Zátoce. *Pokračuje dále. Chce, aby to bylo pro Tobyho zároveň, co nejbezpečnější a když se bude vracet do Zátoky, nikdo ze zrádců ho nebude podezírat.* Já tě tady zdržuji od něčeho do žaludku, Claire, promiň. *Otočí se pak k ní a omluvně se na ni pousměje. Po té zvážní.* Ten můj je dost velký na to, abych z něj mohl udělat dva. *Vrátí se ke kameni, když vidí, jak Claire zazáří oči.* Chtěl jsem ti jeden dát už o tom úplňku, abys nemusela podstoupit tu proměnu takhle nahonem, bez přípravy. Měli bychom tak více času na přípravu do dalšího úplňku. *Trochu zvážní, když Claire až teď zpětně prozrazuje své úmysly, které nemohl uskutečnit.* Naneštěstí mi to nevyšlo podle mé představy. *Zamračí se, ale pak toho nechá a povzdechne si.*

(Pozoruje je a poslouchá, nemá k tomu co říci, jenom doufá, že dělají správně. Když řekne že jí zdržuje od jídla, které neměla asi 8 hodin, pohladí si břicho a pak mávne rukou, že na tom nesejde. Avšak až přijde do chatky, určitě vyžere celou ledničku, takže zítra bude muset na nákup. Poslouchá Jacksona, jakmile jí vysvětluje co se chystá udělat. Ona o tom kouzle moc neví, takže jen doufá že kámen neztratí svou moc, to by bylo špatné. Soucitně se na něj podívala, ona mu to už dávno odpustila. Stalo se, stalo, co se dá dělat. On měl na starosti mnohem důležitější věci.) Jacksone. (Vysloví jeho jméno jemně.) Co se stalo, stalo. Nemůžeš za to že ti všechno nevyšlo podle plánu. (Jemně mu stiskne rameno, nechce se tím už zabývat a přidělávat si tak starosti. Stejně by si tím musela projít. Nevyhnula by se tomu. Zavrtí se na lavici, začíná být už docela unavená. Protáhlo se jim to docela dlouho. Déle než čekala. Doufá že Toby aspoň v chatce zatopil, nerada by v noci umrzla.)

To zní dobře. (Kývne mu na to a představuje si, jak mu to asi půjde. Docela si i věří. Myslí si, že lhát se už naučil dobře. Sice jenom musel lhát o tom, co vlastně je zač. A tak teď to bude skoro to samé, akorát s tím rozdílem, že si bude hrát na člověka, co nectí Jacksona a stojí o pomstu.) Ano, to bych mohl. Ale asi to bude chtít získat jeho důvěru. I když si myslím, že teď bude věřit skoro každému, sice jenom potřebuje hodně lidí, aby mohli porazit upíry. (Tedy aspoň podle něho, by to tak mohlo být. Podívá se na Claire, která vypadá velmi hladově. V hlavě vymýšlí, co by tak mohl uvařit. Ani neví, co má v lednici, ještě se tam nepodíval. Neměl nějak moc hlad a tak nebylo třeba. Poslouchá, co říká o úplňku, kamenu a Claire. Nijak se k tomu nevyjadřuje. Sice jenom to není ani trochu jeho věc a tak prostě mlčí. Necítil se ani moc unavený, protože se dneska prospal o hodinku déle, ale viděl, že oba dva už nejsou zrovna moc energičtí.)

*Když Toby odsouhlasí jeho návrh, tak jen spokojeně kývne.* Uvidíme. *Odvětí. Od chvíle, co ho Oliver zradil už se nesnaží odhadnout bratrovo jednání.* V tom, jak budeš postupovat ti nechávám volnou ruku. Nezapomeň se mu, pak zmínit o tom, co "chystáme" dál. *Pokračuje a u slova chystáme naznačí uvozovky. Myslí tím ten výmysl na jejich chycení.* Budeme pak mít lepší pozici, když na druhou stranu budeš vědět, co chystají oni. *Odvětí. Musí ve městě najít místo, kde pak celou věc uskuteční. Na chvíli se zadívá do ohně a projíždí si v paměti místa ve městě. Z toho jej probere Claire, když ho osloví a pak se ho snažé utěšit. Pohlédne od ohně na ni. Z jeho výrazu je jasné, že on si to, co mu Claire povídá nemyslí. Ví, že do jisté míry za tohle vše zodpovědný je. Nechce se, ale dnes s Claire hádat. Zdá se mu, že dnes by jejich setkání mohlo proběhnout v klidu.* Díky, Claire. *Pousměje se pak na ni nepatrně. Po té se zvedne.* Díky za válečnou poradu lidi. *Otočí se k nim a pohlédne na ně.* Pusť se do toho Toby. *Pobídne ho a pak ještě koukne na Claire.* Zítra vymyslím něco s tím kamenem. *Dodá.* Teď už vás nechám. Mějte se a dobrou noc. *Rozloučí se s nimi. Po té zamíří od ohně do svého domku.*

(Už se tím opravdu nechce zabývat a tak stáhne ruku k sobě, pousměje se na něj a kývne, že není zač.) Dobře. (Koukne na něj.) Dobrou noc, Jacksone. (Pozoruje ho jak odchází a po chvíli se taky zvedne. Koukne se na Tobyho a všimne si že tu Jack nechal hrníček od čaje. Vezme ho domů, umyje a vrátí mu ho. Pomalu se rozejde a čeká na Tobyho. Pomalu spolu dojdou až k jejich chatce, vejdoz dovnitř a Claire za nimi zamkne. Uvnitř je zima. Podívá se na Tobyho. Znovu jí zakručí v břiše. Svlékne ze sebe mikinu, boty a ponožky a hodí to do koše na prádlo. Dojde si udělat čaj, udělá ho i Tobymu, vypije si ho a v chodbě se začne svlékat. Do spodního prádla. Oblečení hodí znovu do koše na prádlo a napustí si horkou vanu. Dveře od koupelny nechala nedopatřením otevřené, ale je jí to jedno. Celá se ponoří do vody a až po chvíli se vynoří. Začne ze sebe drhnout všechnu špínu a pot.)

(Vesměs všechno Jacksonovi odkýval. Měl ve všem pravdu a byli to opravdu dobré nápady. Už se i docela těší na to až to vypukne. Nebo i jenom na to, až se k nim připojí. Sleduje ty dva, jak si spolu prohodili pár slov.) Kdykoliv. A dobrou noc. (Usmál se a pak rychle následoval Claire. Došli spolu do chatky a dali si čaj.Mezitím co ona byla ve vaně, vrhnul se na krb. Vložil do něj pár polínek a pak papír, založil oheň a čekal, až se to pořádně rozhoří. Mezitím co čekal, zkontroloval obsah ledničky. Našel tam nějaké těstoviny a maso. Napadlo ho, že udělá zapečené špagety, je to rychlé a jednoduché. Dá vařit špagety a maso, potom to všechno hodí do pekáče a trochu okoření. Vloží pekáč do trouby a pak jde přiložit do krbu.)

(Stále ještě ubližoval nebohému stromu, ale i přes to jak do toho byl zabraný, si všiml, že se k němu někdo přibližuje. Okamžitě strom nechal být stromem a otočil se směrem k hluku. Ihned zahlédl Claire, která někam běžela pryč. Trochu si popošel, aby viděl, kam až doběhla a klidným krokem k ní došel.) Co? Teď ode mě budeš utíkat? (Chtěl jí podat ruku, aby mohla vstát, ale nakonec si jen dal ruce do kapes. Sledoval jí, jak leží na zemi a chytá dech.) Už nemáš tolik síly, co? (Provokoval jí i přes to, že věděl, že prsten má stále na ruce. Prostě si to nemohl odpustit. Chová se úplně jinak, než je u něho zvykem. Naštěstí si všechno pamatuje a je se vším co řekl spokojen. Rozhodně se jí nechce omluvit a tak se jen opře strom. Ruce si založí na hrudi a sleduje jí.) To jsi si vážně myslela, že se to nedozvím? A nebo ti to prostě bylo jedno? (Položil jí jeho otázku a nevypadal zrovna mile. Podíval se na svoje ruce a všiml si, že si trochu upatlal triko krví.)

*Předchozí den si dopřál trochu klidu a trávil ho v Zátoce. Věnoval se těm běžnějším věcem. Hodně také přemýšlel. Nad Hayley, Genevieve, nad zradou svého bratra, jak dopadne jeho snaha zrádce chytit a potrestat. Uběhl mu docela příjemně, po dlouhé době.
Dnes opět vstane brzy. Opláchne se, převlékne, udělá si snídani, kterou sní. S hrnekm čaje pak výjde ven. Chce si ho vypít u ohně, ke kterému ze svého domku zamíří. Během toho k jeho citlivému sluchu dolehnou podezřelé zvuky. Zastaví se a zaposlouchá pozorněji. Mírně svráští čelo. Zní mu to jako nějaká výměna názorů. Je už skoro u ohniště a tak na jednu z laviček postaví hrnek s čajem a po té se vydá po zvuku za hlasy. Brzy zahlédne Tobyho a Claire. Ať mu to nedává žádný smysl, zdá se, že hlasy slyšel od nich. Nechápe, proč by se hádali. Naposledy měl dojem, že si docela rozumějí. Zamíří rovnou k nim. Snaží se něco pochopit, než si ho všimnou.*

(Slyší jeho kroky a tak se rychle vyhoupne na nohy.) Zavři už hubu, Toby! (Naštvaně na něj zakřičí. Opravdu nemá náladu ho poslouchat.) Pořád mám dost síly na to, abych ti rozbila pusu. (Zlostně na něj zavrčí a postaví se proti němu tak, že je schopná kdykoliv zaútočit, nebo se bránit. Vře to v ní víc než včera. Je to i kvůli tomu, že si Toby moc dobře uvědomuje co říká, a jak se asi cítí.) Jo, možná mi to bylo jedno, protože už s ním nejsem a nic k němu necítím. Já ti taky nepřipomínám tvoji minulost a oba víme, že taky není nejhezčí. Řeknu ti jednu věc, kterou jsi asi nestihl pochopit. Já jsem špatný člověk! Vždycky jsem byla a myslím, že ani za těch 900 let se to nezměnilo. (Ona věděla kam bodnout, stejně jako Toby. Křičela na něj z plného hrdla a její pohled ani výraz nebyl příjemný. Rty má sevřené k sobě velice pevně. Nevšimne si Jacksona, protože je až moc zaujatá proti Tobymu. Dívala se mu do očí a neuhýbala pohledem. Protože jakmile by uhnula, nebo ustoupila, prohrála by. A to ona nesnáší. Má takový dojem, že v tomhle případě nemůže vyhrát nikdo.)

(Pousměje se nad tím, co na něho zakřičela. Má opravdu takovou náladu, že tu tlamu jen tak nezavře.) Víš, že by jsi, ale neměla ten prsten zneužívat.. Měla by jsi ho používat jen v případě ohrožení.. (Poví stylem, jako nějaký rodič, který poučuje své dítě o tom, že prostě musí do té školy a jinak to nejde. Nebo jakýkoli člověk, který rád někoho poučuje. On si v tom sice moc neliboval, ale momentálně si liboval ve všem.) A ani si necítila povinnost mi to říct? Možná bych to i přijal. Stačilo si o tom promluvit a měla jsi na to hodně času. (Stále opřený o strom sleduje Claire.) Takže teď tu na mě vytáhneš něco, čeho nesmírně lituji? Opravdu hrdinské..Ale moc dobře víš, že já ti o tom aspoň řekl. A není to něco, jako chrápání s upírem. (Připadal si jako nějaký žárlivý hlupák a taky ním teď byl. Nikdy nebyl žárlivý a vlastně ani neměl důvod. Štvalo ho, to že se jí otevřel a ona mu neřekla úplně vše.) Ano. Tak teď už to rozhodně vím. (Mávl rukama a obešel jí. Chvíli šel, ale Jacka si zatím ani nevšiml. Taky to bylo asi tím, že se jen díval do země a nesledoval cestu. Kousek před ním zvedl hlavu a zůstal stát nejen pohledem na něm, ale ani jeho tělo se nepohnulo.) Jacksone. Asi jsi slyšel náš skvělý rozhovor. (Přikývl. Jemně si přejel po kloubech na rukách a pak si je schoval do kapes.)

*Slyší, že se Claire s Tobym hádají, ale nedokáže z těch útržků přijít, co je toho příčinou. Rozhodně ho to netěší. Vidět zrovna ty dva rozhádané. Má dost toho, co musí řešit kvůli bratrovi ve městě, Hayley, Genevieve a jejího žárlivého uřknutého přítele. Nepokoje v Zátoce ať už jakéhokoliv druhu tolerovat nehodlá. Hlavně, když se to týká upírů. Pochopil, že důvodem jejich hádky bude něco s nimi.* Ahoj, lidi. *Pozdraví je, aby na sebe upoutal i pozornost Claire. Pohlédne na Tobyho a zpýtavě si ho měří.* Můžu vědět, co se tady po ránu děje? *Pozvedne nepatrně obočí při své otázce. Zastaví se u nich a střídavě je sleduje. Nevypadá u toho zrovna nadšeně.* Máme problémů dost i bez toho, abyste se museli hádat mezi sebou... *Řekne jim na to svůj názor trochu rázněji.*

(Ke Claire už se neotáčel a jen sledoval Jacka. Netěšilo ho, že zaslechl jejich rozhovor, ale věděl, že by se to stejně nějak dozvěděl. Na jeho Ahoj lidi, jen kývl a dál se k tomu nevyjadřoval. Jednou se ohlédl na Claire a pak už se jen díval na zem.) Nic..Vůbec nic. (Pokrčil ramena. Dívá se na jeho nohy, které se k nim přibližují. Možná by měl Jacksonovi říct, co všechno včera zpackal. Ale tím, že se něco dozvěděl, má teď menší chuť se k nim doopravdy přidat. Jenže by to zase nemohl udělat Jacksonovi. Připadal si trochu blbě, když ho upozornil, že mají problémy i bez nějakých hádek. Jen přikývl a sklesle se na něho podíval.) Máš pravdu. (Otočil se zpět na Claire, ale omluvit se jí nehodlal.) Včera jsem mluvil s Oliverem. (Už zase mluvil k Jackovi. Jeho hlas mu mohl naznačit, že rozhovor nebyl nejlepší.)

*Čeká, jestli mu Claire nebo Toby něco řeknou. Za jiných okolností by se jim nejspíše do jejich osobních věcí nepletl, ale nehodlá teď nic riskovat. Pohlédne na Tobyho a při jeho "vůbec nic" pozvedne zpýtavě obočí. Z jeho výrazu je vidět, že mu to, jako nic nepřipadalo. Nechce je vyslýchat a tak se dál nevyptává. Zatím. Rozhodně si na ně, ale bude dávat větší pozor. Nepotřebuje, aby se mu tady vlkodlaci hádali mezi sebou. Ještě k tomu zrovna Claire s Tobym. Vydechne.* Doufám, že jste v pohodě. *Odvětí.* Nyní opravdu nepotřebujeme rozbroje mezi sebou. *Promlouvá jim tak trochu do svědomí.* Žádný upír za to nestojí. *Dodá. Neví přesně, o co jde, ale tohle slovo zaslechl docela zřetelně, takže se domnívá, že zatímhle jejich rozkolem nějaký bude. Jen neví, kdo a proč. Koukne na Tobyho, když mu dá za pravdu a slabě kývne hlavou. Jakmile se zmíní o jeho bratrovi, zadívá se na něj zkoumavě, tázavě. Jeho tvář se, ale zachmuří. Má na Ollieho zlost za to, co provedl a nejraději by ho přetrhnul. Při tom mu, ale bratr chybí. Neví, co s ním bude dál. Klaus nad ním vyřkl rozsudek smrti. Nemá představu, jak tomu zabránit. Jeho pohled se tak nad těmi myšlenkami na moment rozostří. Hned si to ovšem uvědomí a dojde mu, že Toby nezní právě nadšeně.* Jak to proběhlo? Podařilo se ti něco? *Začne ho zpovídat, když se Toby nemá k tomu, aby mluvil sám. Vyzařuje z něj trocha netrpělivosti a také nervozity. Potřebuje to s bratrem a vlkodlaky vyřešit, co nejdříve. Už tak má za to, že to trvá a vlkodlaci můžou každou chvíli znovu něco provést. Chce tomu předejít.*

(Nevrle se na něj koukne a zavrčí.) Zvládla bych to i bez něj. (Odsekla a zatnula ruce v pěst. Zarývala si nehty do dlaní.) Měla jsem k tobě přijít a říct: Hele, víš, já jsem spala s Marcelem. Jo jasně, fakt jednoduchý. Marcel nebyl jedinej. (Zavrčí nespokojeně a mezitím co jí obchází, zpětně na něj zavolá.) Je fajn že se mnou souhlasíš. Měl by jsi na sebe být pyšný že jsi si začal s tak-. ( Mezitím co mluvila se k němu otáčela. Až teď však zaslechla Jacksonova i Tobyho slova. Zastavila se v půlce věty a otevřenou pusu rychle sklapla. To se to fakt pěkně vyvíjí. Pomyslí si. A povzdechne si. Doje k nim a podívá se lehce provinile na Jacksona.) Zeptej se Tobyho. O tomhle samém tématu jsme se také hádali, možná by jsi mu mohl rozšířit obzory. (Promne si čelo a pak jen přikývne.) Máš pravdu. (Odmlčí se. Vztek v ní však neuchládá. Ovládá se jen díky Jacksonovi.) Jo, jsme v pohodě. (Dodá, a snaží se znít přesvědčivě. Už jen kvůli Jacksonovi. Dál moc nic nedělá, jen vyčkává zda bude Jackson ještě něco chtít.)

(Ignoroval její hnusná slova a hlavně jim nechtěl přidávat velký význam. Doufal, že mu to vykládá jenom tak a nebo, protože jí naštval. Přišlo mu vtipné, jak hned sklapla a raději už to ani nedořekla. Přijde mu, že z Jacksona mají všichni nějaký ten respekt a hlavně si ho všichni váží. Přikývl na to, co řekl Jack. Opravdu za to upír nestojí. A nikdy nebude a nikdy nestál. Byla to jen hloupá hádka, která by asi nebyla tak hrozná, kdyby nebyl naštvaný z té jeho schůzky.) Neprobíhalo to nejlépe. Ale řekl, že to možná ještě zváží.. A zkusím se s ním ještě jednou sejít. Tentokrát si to budu muset všechno pořádně (Zdůraznil slovo pořádně.) promyslet. (Na chvíli si prohlédl barevné listí na zemi a pak se pohledem vrátil k Jackovi.) Řekl jsem mu, že se k němu chci přidat..Nevím, zda mi to uvěřil. Možná bych mu mohl něco říct, něco co by ho mohlo nějak přesvědčit. Ještě si to promyslím. (Kývl na něho. Chtěl by se teď jít jen projít a nechat si vše projít tou jeho hlavou. Možná to tak i udělá a nechá je, ať si promluví mezi sebou. Zatím si ale počká na Jackův názor.)

*Claire se mu zdá po jeho příchodu najednou příliš tichá. Když na ni během své promluvy kouká, znovu zauvažuje do čeho jim to vůbec vstoupil. Po její poznámce, kdy se zmíní, že se o tom taky hádali na ni chvilku hledí. Oni dva se hádají poměrně často, takže nemůže s jistotou říct, co má teď Claire na mysli.* My se hádáme docela často, Claire. *Poznamená proto sice vážně, ale slabě se nad tím pobaveně ušklíbne. Docela rád by trochu uvolnil atmosféru. Zdá se mu, že je ve vzduchu až příliš napětí. Kousne se do jazyku, aby zakryl pobavený úsměv, který u něj vyvolávají Claire s Tobym. Ta změna v jejich chování, kdy najednou tvrdí, že se vůbec nic nestalo. Přišlo by mu to úsměvné, ale v tomhle období. Nechce nic opomenout. Nemůže si dovolit dělat další chyby, jako před tím s bratrem a těmi, kteří odešli s ním. Není si jistý, jestli se Tobymu a Claire vnucovat do jejich problémů. Nepřijde mu to vhodné. Jen doufá, že nebudou pokračovat sotva odejde. Zatím se, ale nikam nechystá. Zaujmou ho Tobyho slova. Mírně přimhouří oči v soustředěném a lehce podezřívavém výrazu. Čeká, co mu Toby poví, když to podle něj neproběhlo zrovna nejlépe. Toby ho moc nepotěší. Doufal, že si lépe promyslí, co Oliverovi řekne, než za ním půjde. Zůstane, ale vážný a nedá to najevo. Pozorně ho vyposlechne. Po té přikývne.* Chci, aby si bratr myslel, že ti věřím, jsme přátelé. Děláš to tak proto, abych ti řekl, co chystám a ty to mohl použít proti mě a jít s tím za Oliverem. Můžeš mu říct, že ho chci dostat za to, co udělal a k tomu potřebuji nové očarované kameny. Pověz, že je sháním a potom si je nechám očarovat. *Naznačuje Tobymu svou představu toho, jak Olivera zlákat a přesvědčit, aby ho vzal.* Když mu řekneš, že toužíš po pomstě upírům a čarodějkám za to, že nás prokleli, a že nesouhlasíš s tím, co chci já, jsem si jistý, že ti uvěří, pokud si dáš záležet. *Povídá mu. Přistoupí k Tobymu během svých slov blíže, položí mu ruku na rameno a tišším hlasem mu to říká.* Oliver se chce mstít a vládnout. Když mu budeš přizvukovat, tak budeš jeho. *Dodá ještě přesvědčivě. Stiskne Tobyho rameno, na kterém má po celou dobu svou ruku. Dívá se mu při tom do očí. Po té, co domluví, ruku spustí. Pohlédne z Tobyho na Claire.*

(Nad Jacksonovou poznámkou se chtě nechtě ušklíbne. Ano, bohužel má pravdu. Hádají se v jednom kuse a Claire má pocit, že už se nahádali na sto let dopředu. Zamračí se nad Tobyho slovy. Nevěděla, jak to probíhalo ale teď už vše chápe. Zapadá jí to do sebe jako puzzle. Vybíjel si na ní svůj vztek. Zlostně se jí zablýskne v očích a ruce sevře v pěst. Snaží se ho pochopit, ale nejde jí se uklidnit. Další věc je ta, že se bojí že zkazí jejich plán. Jedinou věc co mají, je moment překvapení a ten si nemohou dovolit ztratit. Potřebují, aby ten plán vyšel. Vyposlechne si je oba a čeká, zda po ní bude ještě někdo něco chtít. Pokud ne, odejde a pokud ano, zůstane, vyslechne si požadavky a rozhodne se co a jak. zatím však nikdo nic neříká a tak setrvává na svém místě. Přešlápne z nohy na nohu a jakmile se na ní Jackson podívá, pohled mu stejnou měrou opětuje. Možná že na něj kouká déle než by měla, ale alespoň se tím rozptyluje a částečně i uklidňuje.)