New Orleans - City

"Jaký neúspěch?" zeptá se jí hned, protože ho to celkem zajímá. Co by Claire nemohlo vyjít? Té snad vychází vždycky všechno. "Jo, budeme na tom podobně. Je ale fajn, že jsem narazil na tebe, budu mít chlastacího parťáka," řekne a trošku se zasměje. "Dneska jsem zrovna neměl náladu na to, abych pil sám," koukne na ni a smutně se pousměje. Potom se spolu s ní rozejde k baru. Po chvilce vejdou dovnitř a oba dva si sednou k baru. Kol mávne na barmana, že chtějí dva panáky něčeho tvrdšího. "Doufám, že nevadí, že objednávám tohle? Vypadáš, že by sis dala něco tvrdšího.." řekne a zkoumavě si ji prohlíží.

Však víš, noční můry, čarodějky a jejich "Ne, ne, já vám nepomůžu, je tu spousta dalších čarodějek a bla bla bla." (Protočí nad tím oči a mávne rukou.) Taky bych mohla zapíjet to, že jsem přežila další útok Rebekah a tentokrát měla komplice, ale o tom už jsi zřejmě slyšel. (Pokrčí rameny. Nechá to plavat. Neměla by to pořád rozebírat a užírat se tím. Už je z toho vážně unavená.) Jako za starých časů. (Pousměje se a vejde do baru. Sedne si vedle něj a když před ní postaví panáka, jen se zaxichtí.) Ty jo, dnes to poteče ve velkém. A co se vlastně stalo tobě? (Lehce do něj šťouchne a kopne do sebe panáka. Zašklebí se a postaví ho na stůl. Bude to pár dní, co nepila. Začíná vycházet ze cviku.) Objednej co chceš, hlavně když to zaplatíš. (Pousměje se a přehodí si nohu přes nohu.)

Kol se trošku zamračí, když mu Claire řekne něco o nočních můrách. "No popravdě nevím. Ještě jsi mi nestačila říct nic o těch nočních můrách," řekne a pokrčí rameny. "Nojo, čarodějky.. O těch mi ani nemluv... Mohla bys ale zkusit Aliseu, i když je teď těhotná, s nočními můrami by si určitě poradit dokázala." Zbavit někoho nočních můr nebylo nic složitého. Stejně se většinou míchaly bylinky.. Kouzla se skoro nepoužívala. "Jo, jako za starých časů," řekne a usměje se. Potom spolu společně vejdou do baru a Kol do sebe hned hodí svého panáka, co objednal. "Co se stalo mně?" koukne na ni a zopakuje otázku. "Benjamin se stal, uřknutí se stalo a hlavně se stal rozchod s Genevieve," pokrčí rameny a objedná jim další rundu. "Neboj, přece bych tě nenechal platit," ušklíbne se na ni.

(Podrbe se na hlavě. Myslela si, že mu o tom říkala, ale to už je jedno. Tiše si povzdechne.) Trvá to už déle. Když jsem byla upír, dalo se to snést, ale od té doby co jsem vlkodlak se to zhoršuje a zhoršuje. Nestraší mně jen má minulost, ale i moje budoucnost. Jednu chvíli sedím na gauči, pozoruji muže, kterého miluju, jak si hraje s mými dětmi, a pak je najednou střih. Všude je krev, části těl a vím, že všechno je to moje vina, že jsem to mohla zastavit, ale neudělala jsem nic. (Zakroutí hlavou, to mu musí stačit. Určitě si to dokáže představit.) Nemyslím si, že ta by mi pomohla. Nemá mně moc v oblibě. (Ušklíbne se. Lehce smutně se pousměje a položí mu soucitně ruku na rameno.) To bude zas dobré, Kole. Vy s Gen si k sobě zase najdete cestu. (Jemně ho pohladí a stáhne ruku k sobě. Vezme panáka a kopne ho do sebe. Znovu se zakření.)

Kol pozorně poslouchá, co všechno mu Claire říká. Je si jistý, že mu o tomhle neříkala, to by si totiž pamatoval. "Myslím si, že tu druhou, nepříjemnou, část, by moje sestra nějak odstranit dokázala..." řekne a koukne na ni. Sice neví, jak to mezi sebou ty dvě mají, ale Alisea není ten typ člověka, který by se na někoho vykašlal. Za chvilku ale slyší, jak mezi sebou ty dvě vychází. Teda spíš nevychází. "Tebe možná nemá v oblibě, ale řekl bych, že mě docela jo. Když jí řekneš, že tě posílá Kol, nemyslím si, že by ti nepomohla.." pousměje se. Když řekne, že si k sobě s Gen určitě najdou cestu, trošku zavrtí hlavou. "Ne, to si nemyslím," řekne, na chvíli nic neříká, ale potom zase pokračuje, "Nemůže být s někým, z koho má strach. Nemůže být s někým, kdo jí tak moc - ač nebyl sám sebou - ublížil. Řekla mi to dost jasně a já jí slíbil, že ji nechám na pokoji." Lehce se pousměje, když ho Claire pohladí po rameni. "Ale tak koukám, že aspoň někdo má ve vztazích štěstí?" řekne a tázavě se na ni podívá.

(Ano, dokázala, ale to by nejdříve musela chtít. Položí si ruce a pohladí se po předloktí. Pousměje se a přikývne.) Tak dobře, zkusím to, snad to vyjde a pomůže mi. (Je ráda, že je Kol vstřícný a chce jí pomoct. Ona by mu ráda pomohla,  ale neví jak. Pozoruje ho, jak odmítavě zavrtí hlavou, že ne. Nevěří tomu.) Kole. (Chvíli se odmlčí, jakoby hledala ty správná slova, i když věděla přesně, co chce říct.) Já nevím, co přesně jsi ji udělal, ale myslím, že Gen ti zvládne odpustit. Bude to chtít čas, ale nakonec to dokáže. Odpustí, ale nikdy nezapomene, na to nesmíš zapomínat. (Povzbudivě se na něj podívá a objedná další dva panáky. Zasměje se a lehce zavrtí hlavou.) Nechci to moc rozkřikovat, ale ano, momentálně s někým jsem. Možná, že ti ho někdy představím, ale. Je to složité. Nemáme na sebe moc času, a poslední dobou se hádáme. Třeba naposled, mi vyčítal, že jsem spala s Marcelem. On je tak zakomplexovaný. (Musela se tomu zasmát, ale pak jakoby zamrzla.) A to ještě neví, co jsem měla s tebou. (Zavrtí nesouhlasně hlavou.) Teď budeme zřejmě nějaký čas od sebe, tak se alespoň nebudeme hádat. (Pousměje se a kopne do sebe další rundu.) Nevím, jestli tvrdohlavý zakomplexovaný, ač svalnatý a pohledný vlkodlak,  znamená štěstí. A zapomněla jsem dodat odsuzovačný. (Pokrčí rameny, prohrábne si vlasy a podívá se na Kola.)

"A kdyby to nevyšlo, zajdu za ní prostě sám. Stejně jsem jí slíbil, že se u ní někdy zastavím. Ještě jsem u ní doma nebyl," řekne a pokrčí rameny. Když byla Alisea u něj, ve sklepě, choval se k ní docela normálně. Možná měl zase nějakou světlou chvilku. No, možná.. Určitě. Kdyby neměl, byl by schopný jí něco udělat. Pozdvihne obočí, když Claire řekne jeho jméno a pak se na chvilku odmlčí. Čeká, co z ní vypadne. "Ne, neodpustí mi. A i kdyby ano, nebude se ke mně chovat nikdy tak, jako předtím. Když jsem byl uřknutý, choval jsem se k ní strašně. Nejdřív jsem na ni jen řval, nadával jí, podezříval jsem jí, že má něco s Jacksonem, dokonce i s Klausem...," řekne a ušklíbne se. "Ale postupně se to začalo stupňovat. Začal jsem ji napadat i fyzicky, ovládl jsem ji, aby nemohla opustit byt, aby nikomu neřekla, co jí dělám. Rozbil jsem jí i mobil, aby nemohla dát nikomu vědět. Dostal jsem ji na úplný dno." I když ne vlastní vinou, dodá si v duchu. Ale říká si, že to měl vytušit. Měl vědět, že ho Benjamin uřknul. A radši se Claire ani nezmiňuje s tím, že Gen vlastně skoro znásilnil. On by ji znásilnil, kdyby to nedělala 'dobrovolně'... Neřekl jí to, protože se za to styděl. "Vsadím se, že ti to vyčítal jen proto, že je to upír, co? Měl by si ale uvědomovat, že ty jsi byla taky upírka, tak je asi jasný, že jsi nespala s vlkodlakama," řekne, nechápavě zakroutí hlavou a zasměje se. "No, tak to nevím, jestli je dobrý nápad mi ho představovat. Může se dozvědět, že jsme spolu spali.. A to by bylo teprve něco. Myslím, že by to bylo horší než to, když se dozvěděl, že jsi byla s Marcelem. Pro něj asi bude - podle toho, jak mi ho popisuješ - dost problém i to, že se spolu přátelíme," řekne a pokrčí rameny. "Tak jestli ho miluješ, není co řešit. Nějak přežiješ to, že je tvrdohlavý, zakomplexovaný a odsuzovačný. Genevieve má taky nějaký chyby. Ale ty k ní prostě patřej a takovou jí mám rád," pousměje se a pokrčí rameny. S Claire se dokázal bavit takhle na rovinu. Tohle by třeba ani před Elijahem neřekl. Sice by si z něj neutahoval, ale radši to řekne Claire. Mezitím, co povídal, do sebe stihnul hodit skleničku a objednal další.

(Přikývne. Takže tohle má z krku a zajištěné. Alespoň něco, na co nemusí myslet.) No, zkoušela už jsem nějaké bylinky, ale nic nepomáhalo. (Povzdechne si, pokrčí rameny. Stejně s tím ona sama nic nezmůže. Poslouchá ho pozorně. Mluví jako zoufalec. Zblázněný, mladý, zamilovaný kluk, který neví co by.) Sice to nerada říkám, ale Genevieve je silná, a zvládne to. Tedy, podle toho co jsem slyšela, tak ano. Chce to čas. Možná, že už to nebude jako předtím, ale může to být jiné, lepší. Můžete být zase spolu. A pokud by ti neodpustila. (Odmlčí se, zahledí se do skleničky. Doufá, v Kolovo dobrou, že se to však nestane.) Jsi přece nesmrtelný upír, najdeš si jinou ženu. Po světě jich chodí miliardy. Možná to nebude hned, možná až za 300 let, ale já ti slibuju, že budeš šťastný. Ať s Genevieve, nebo bez. Budeš šťastný svým vlastním způsobem. Máš na to ještě, celý život, dokud tě někdo nepropíchne bílým kůlem, nebo nenastane konec světa. (Musela se tomu zasmát. Ze začátku mluvila vážně, ale poslední větu řekla s velkou nadsázkou. Avšak chtěla pro něj, aby byl šťastný. Když začnou mluvit o Tobym, utvoří se jí vrásky na čele.) To taky. A taky kvůli tomu, že to on na ně uvrhl kletbu. (Už to neřeší. Nějak se s Tobym usmířili, ale každý na to má svůj vlastní názor.) No, asi máš pravdu. On to vlastně neví, že se s tebou bavím. Ale asi bych mu to měla říct, než se to dozví od nějakého chytráka. Ale, proč bych mu to měla říkat? (Řekne, a kopne do sebe další porci alkoholu.) Konec konců, je to moje věc, s kým se bavím a jemu to může být ukradené. To já jsem ta starší a zkušenější. On je jen malý ztracený vlček, který našel mně, velkého, ztraceného, ani nevím co. (Trochu více nahlas než předtím se zasměje. Měli začít něčím jemnějším.) Tak to jsi řekl moc hezky. A ta první věta, nebyla v nějaké reklamě? Když ho miluješ, není co řešit. No, a tady nastává ten problém. Já nevím, jestli ho miluju. Ale asi jo. (Položí si hlavu na ruce, které si složila na baru a dívá se na Kola.) Dneska půjdu domů asi pěšky. (Zasměje se a přivře letmo oči.) Hele, pokud budeš chtít pomoct nějak dostat Genevieve zpět, jen řekni a já přijedu, a pokusím se ti pomoct. (Pousměje se a zazáří tak její zuby.)

"A ty bylinky sis míchala sama, nebo ti někdo radil?" podívá se na ni tázavě. "Protože pokud to byl někdo, kdo tomu vůbec nerozumí, je jasný, že ti to nepomohlo," řekne a ušklíbne se. "Kdybys vycházela ty, nebo kdybych se já bavil s Genevieve, ta by určitě nějaký způsob našla. V bylinkách se hodně vyzná." Kol se v nich koneckonců taky celkem vyznal, ale už dlouho se jimi nezabýval. Kdyby přišlo na nejhorší, může jí zkusit poradit on sám, ale radši ať zajde za jeho sestrou. "Divil bych se, kdyby to bylo někdy lepší.. Jinou? To asi těžko, jinou nechci. Víš, všichni říkají, že si mysleli, že jsem se začal jenom měnit zase na toho starého Kola, když jsem byl uřknutý. Dokonce i Klaus to řekl. A nemohl tomu uvěřit, protože si myslel, že má na mě Genevieve dost velký vliv. A taky že má. Ale teď, když s ní nebudu.. Klidně se můžu zase začít chovat tak, jako jsem se choval před lety. Možná ještě hůř než když jsem byl uřknutý. Čím dál víc začínám přemýšlet nad tím, že až Alisea porodí, požádám ji, aby na mě provedla kouzlo, které mě změní zpátky v člověka. Teda čaroděje. Sice už nebudu mít Genevieve ani nesmrtelnost, ale budu mít magii." Musel se nad tím pousmát, byl by to úžasný pocit. To, když jím Genevieve pouštěla na dovolené svoji magii, bylo oproti tomu nic. Magie by proudila celým jeho tělem pořád. Jako tomu bylo dřív. "Tímhle jsi mě vlastně přivedla na jednu otázku," řekne s pobaveným úsměvem na tváři a pak pokračuje, "Mně dokáže zabít jenom kůl z bílého dubu.. Co by se sakra stalo, kdyby byl konec světa? Jsem přece nesmrtelný, nemohl bych umřít. To je k zamyšlení," řekne a zasměje se. "Takhle se mi to líbí! Nic mu do toho není, s kým se bavíš. On se taky určitě baví s hromadou lidí, kteří by ti nemuseli být sympatičtí," řekne a ušklíbne se. K Marcelovi už se nevrací, pil mu krev. "Jo, myslím, že to bylo v reklamě. Však víš, dřív televize nebyla, musel jsem to teď nějakým způsobem dohnat," řekne, pokrčí rameny a zasměje se. Když řekne, že asi půjde domů pěšky, musí se zasmát znovu. "Nejsem si jistý, že pěšky dojdeš až do Zátoky," koukne na ni a objedná další pití. "Díky za nabídku, až něco vymyslím, dám ti vědět," slíbí a mrkne na ni.

Poradil mi jeden čaroděj. Na jméno si teď nevzpomenu, ale vypadal že je zkušený. (Pousměje se. Nejhůře by to dopadlo snad jen pokud by si to míchala sama. Radši nechce myslet na možné různé nežádoucí účinky. Poklepe si na bradu.) No, nejdřív zkusím Aliseu a kdyby to nevyšlo, budu hledat dál. (Pousměje se a začne si namotávat vlasy na prst. Pozorně ho poslouchá a tak trochu nechce uvěřit, co jí říká. Aniž by to zaznamenala pootevře udiveně ústa. Potom jen rychle zamrká. Nenechá jeho proslov bez odpovědi. To si nemůže dovolit.) No, jaký jsi byl dříve vím jen z doslechu, takže to nemůžu posoudit. Ale, pokud by jsi se choval ještě hůř než když jsi byl uřknutý, šlo by to do kopru. A myslím, že to nikdo nechce. A teď jedna důležitá věc. Slavný Kol Mikaelson se chce stát člověkem-čarodějem? To by jsi se jen tak nechal přeměnit v člověka? (Nejdříve na něj nechápavě kouká, ale jak si to pomalu uskládává v hlavě a uvědomuje si, že ho i celkem chápe.) Hele, já tě vlastně docela chápu. Ale, nejdříve si to nech pořádně projít hlavou, aby jsi toho potom nelitoval. Každopádně, budu na tvojí straně ať budeš upír, nebo čaroděj. Nakonec, jsi můj skoro jedinej kámoš. Bože, proč mně nikdo nemá rád? To jsem tak otřesná? (Začne se smát, když se ho ptá na otázky. Je pravda, že jí nemá rádo dost lidí. Poslouchá jeho teorii.) No, to tedy. Kole, sakra, teď nad tím budu v noci přemýšlet a nebudu moct usnout. (Plácne ho do ramene, jen tak ze srandy, ale trochu silněji.) Jo, určitě to bude spousta vlkodlaků, kteří jsou rychle výbušní a černý humor je jim úplně cizí. (Začne se znovu smát, protože tohle byl přesný popis Jacksona. Tedy, byl hodně zkreslený alkoholem, ale to teď Claire nevnímala.) No, dohnal jsi to až až. (Znovu se zasměje a zavrtí nesouhlasně hlavou.) Hele, nepodceňuj mně! Já zvládnu všechno! (Zasměje se. Přijde jí, že se pořád směje. Je to nakažlivé jako mor.) Kdyžtak mně odvezeš, no. (Oznámila mu to jako hotovou věc a kopla do sebe další rundu.) Jo jo, jo. Volejte Claire, když se budete chtít ožrat, nebo cokoliv jiného, ona je dělaná pro špatný věci. (Ušklíbla se a položila si halvu na stůl.)

"Vypadat může kdovíjak zkušeně, ale může to bejt pěknej packal. Taky ti mohl poradit špatně a ty bys tady nemusela vůbec sedět," řekne a koukne na ni. Být jí, neříkal by si o pomoc úplně neznámým čarodějům, nemuselo by to dopadnout dobře. Sice nevěděl, jak to má s Davinou, ale ta by jí snad gtaky dokázala pomoct. I když nebyla tolik zkušená, mohla by zase zkusit nějaké kouzlo. Tak pitomá snad není. "Buď ráda, že to znáš jen z doslechu. Dřív jsi mě potkat vážně nechtěla," řekne a ušklíbne se na ni. Není si vůbec jistý, jestli by mu Claire sedla tak jako teď. Spíš ne. Pravděpodobně by jí hned zakroutil krkem, to by mu rozhodně nedělalo problémy. "Vlastně jo, nechal. Už jsem nad tím přemýšlel, když jsem byl s Genevieve. Dokonce jsme se o tom bavili. Víš, Claire, já jsem čaroděj dřív byl a miloval jsem to. To, že nás matka přeměnila v upíry bylo strašný, protože jsem o svojí magii přišel. Proto jsem se začal chovat tak, jak jsi mohla slyšet," koukne na ni a pokrčí rameny. "Neboj se, nechám si to projít hlavou, a to pořádně. Docela by mě zajímalo, jak by reagoval Finn. Že bych byl člověkem dřív než on? To by ho zabilo." Při představě, jak by se Finn tvářil, se musí ze srdce zasmát. Ten pohled by byl k nezaplacení. "To vážně nevím... I když.. Všechny ženský na tebe asi žárlej a chlapi se s tebou nechtěj přátelit proto, že by z toho asi nic nevytěžili," řekne a ušklíbne se. Určitě pochopila, co tím myslel. Sice Claire nebyla zrovna slušňačka, ale s každým na potkání se taky hned nevyspala. A zvlášť teď, když má toho vlkodlaka. Zasměje se, když ho Claire bouchne do ramene, ale nějak jí to neoplácí. Kdyby jí to oplatil přibližně stejnou silou, mohla by prolítnout zdí. "Tímhle popisem jsi mi jednoho vážně otravnýho vlkodlaka připomněla," koukne na ni a zasměje se. Vsadil by se, že myslí na toho samého. "To by sis moc nepomohla, kdybych tě měl odvézt. Jestli sis nevšimla, dneska taky chlastám. A ne zrovna málo," zašklebí se na ni. "A ani jako střízlivý nejezdím zrovna vzorně, takže bys to taky nemusela přežít, vlčku," koukne na ni a věnuje jí jeden úšklebek. Mezi tím, co mluvili, vypil dalších pár panáků. Začal si všímat toho, že na Claire už alkohol začal docela působit... Nebude chybět moc a on se začne taky motat. "Nespi," řekne a zasměje se, když vidí, že Claire položila hlavu na bar. Hned na to objedná další rundu.

Neříkej, že o mně máš strach. (Ušklíbla se a trochu se pousmála se. Možná že se jí i na chvíli na líčku objevila červeň, ale to opravdu na chvilku. Cítila se tak trochu, poctěně, že někomu na ní záleží. Zacvaká prstenem o barovou desku a koukne s na něj.) Třeba chtěla. Byli léta, kdy jsem vyvražďovala celé vesnice a pak jsem měla v patách vždy několik lovců. Ale, nikdy mně žádný nechytil. Místo toho, jsem chytala já je. Vlastně, já je nezabíjela. Naštěstí jsem věděla o tom jejich prokletí, nebo co to bylo. (Pousmála se. Bylo to úžasné. Ostatním mohlo přijít, že měla vypnutou lidskost, ale vlastně neměla. Bylo to opravdu komické, když se jí snažili někteří upíři domluvit, aby jí znovu zapnula. Poslouchá ho. Jsou na tom podobně, tedy ne tak úplně. Její otec jí nedovolil dříve skoro nic a většinu času musela být pod něčím dozorem, aby nikoho nezabila. Jinak by se spustila její kletba. Její otec vždy říkal, že jsou to zrůdy, že upíři a vlkodlaci jsou zrůdy. Její rodina byla zvrácená. Vlastně, ona nikdy nepoznala, jaké to je být normální, mít milující rodinu a někoho, kdo by ji miloval. Možná, že to poznala, ale nemůže si vzpomenout. Jde na ní vidět, co se jí asi tak honí hlavou a jen přikývne.) Ani nevíš, jak moc chápu tvůj pocit. Můj otec byl zvrhlík a nikdy by nedovolil, aby se ze mně stal vlkodlak. Mého bratra však neuhlídal a při jedné rvačce spustil svou kletbu. Vždy mi všechno vyprávěl. Jeho pocity. Bolest, ale zároveň i svobodu, kterou zažíval, když se proháněl lesem jako zběsilý a hrál na honěnou s větrem. A já jsem, já jsem to tak moc chtěla zažít, být-volná. (Odmlčí se, kopne do sebe další alkohol se slovy na zdraví a pokračuje.) Ale osud pro mně měl jinou cestu. Pro všechny z nás. (Podívá se mu do očí a pak se posmutněle pousměje.) Proč, proč se bavíme o takovýhle věcech? Neměli by jsme se radši smát? (Pousměje se trochu. Cítí, jak se v jejím nitru začíná rozrůstat smutek, který by tu vůbec neměl být.) Tvůj bratr chce být taky člověkem? No, neznám tvého bratra, ale jak to popisuješ, určitě by to byl vtipný pohled. (Usměje se a přitáhne si blíže k tělu černý svetřík.) Nevím, jestli mám poděkovat, ale... Díky. (Zasměje se.) Alespoň nevypadám jako zoufalá laciná holka. (Pousmála se a významně se na něj podívala.) Myslím, že máme na mysli toho stejného. Začíná na J, má černé delší vlasy, hrozný vousy. (Počítá na prstech a ukazuje mu, jak dlouhé ty vlasy a vousy má. Přehání u toho a tak se po chvíli začne smát.) No to, řídit by jsi snad zvládl. To jsem tě snad nenaučila řídit dobře? Tak si vezmu taxi, nebo pojedu nalitá, a nebo přespím v hotelu a Toby mně zítra zabije. (Poslední slova si říká tiše, spíše pro sebe a pak se ušklíbne. Slíbili si, že zítra budou spolu. Jen oni dva. Na jeho slovo vlčku se na něj podívá, nekloní se k němu, ukáže mu její žluté oči a špičáky jen tak, aby je mohl vidět jen on a nikdo jiný.) Pozor, tenhle vlček kouše. (Pousměje se a stáhne se zase k sobě, i její obličej je normální.) Já nespím, jen odpočívám. (Pousměje se, kopne do sebe dalšího panáka.) Já nevím jak ty, ale já začínám mít dost. (Zakření se.)

"Možná, trošku," řekne a zaculí se na ni. Ona byla jedna z mála lidí, o které měl opravdu někdy strach... Teda vlastně.. Za poslední dobu to byl druhý člověk, o kterého měl strach. Ten první byla samozřejmě Genevieve. O sourozence ani strach mít nemusel - jsou nesmrtelní, stejně jako on, jen tak někdo je nezabije. "Proč se o tomhle dozvídám teprve teď?" koukne na ni tázavým pohledem. "Vidíš, tak to bych tě možná hned nezabil. Přece jenom, tenkrát nebylo moc upírek, které by utíkaly lovcům.. Teda spíš nebyly žádné, které jim uniknout dokázaly," koukne na ni a ušklíbne se. Většinou jenom se zábavou sledoval, jak je nechávali lovci upalovat na slunci. A nebo jak jim propichovali, před hromadou lidí, srdce dřevěným kolíkem. Většina z nich byla buď mladí upíři, kteří o lovcích nevěděli vůbec nic a nebo to byli zkušenější upíři, kteří jim ale nestačili uprchnout. Poslouchá, co mu Claire vypráví o své rodině a hlavně o svém bratru. "Vypadá to, že naši rodiče, tedy aspoň tvůj otec a moje matka, byli stejně zvrácení - oběma zkazili život." Neví, jestli taková byla i její matka, protože mu o ní nic neřekla. "Ty, kdybys nebyla vlkodlakem, tak bys byla zcela určitě čarodějkou. Jsem si jistý, že by se ti to líbilo. Ta energie, co proudí celým tvým tělem.. Je to součást tebe, úžasný pocit. Když jsi byla upír, byla jsi závislá na krvi, i když ti to bylo třeba proti srsti, musela jsi pít a přiznej si, prostě ti chutnala. Ale magie, ta energie.. Je tvojí součástí stejně jako krev, kterou musíš jako upír pít. Je to ale zároveň něco mnohem lepšího. Krev tě nutí zabíjet, magie nikoliv. S magií můžeš i pomáhat.. Nebo ne přímo s magií, vždyť stačí znát ty bylinky..." Když to dořekne, musí se pousmát. Už dlouho nevzpomínal na to, jaké to je, až posledních pár dní. Myslel si, že už to dávno zapomněl, ale to se mýlil. Když do sebe Claire kopne další sklenku, pozvedne ji, stejně jako ona na zdraví a hodí ji do sebe též. "Osud je někdy svině," řekne nakonec a smutně se pousměje. "Můj bratr je celý k smíchu. Celou dobu se nás snaží zabít, už několikrát nás zradil.. A mně se pak Elijah diví, že ho nesnáším," řekne a nechápavě zavrtí hlavou. "Vůbec nemáš zač, Claire," řekne a pousměje se na ni. "Ne, to rozhodně nevypadáš." Když začne popisovat Jacksona, nemůže se přestat smát. "Jo, přesně tohohle pitomce mám na mysli," řekne jí, když se trošku uklidní. "Měl by se oholit. A ostříhat. Takovým lidem házím na ulici vždycky pár drobných, je mi jich líto," řekne naoko smutně a pak se zasměje. "Nikdo by mě nenaučil řídit líp! Ale přece jenom, vážně bys to se mnou chtěla riskovat? Když už jsem opilej?" koukne na ni tázavě a pak ho něco napadne. "A na plantáži přespat nechceš? Ve vší počestnosti samozřejmě... Pokud se to ten tvůj Toby nedozví, neměl by být problém, ne?" Podívá se na ni a čeká na její odpověď. Když na něj Claire vycení svoje tesáky, prohlíží si je. "Možná kouše, ale mně by nekousl," sladce se na ni usměje. "Já bych klidně ještě vydržel, ale chápu no, mně se v pití už nevyrovnáš," koukne na ni provokativně a zašklebí se. Pak jim objedná další a hned to do sebe kopne.

(Opravdu mu na ní záleží. Nejdříve se jí to moc nechce věřit, ale je to tak. Jen mrkne a pousměje se. Alespoň ví, že když jí někdo zabije, nezůstane to jen tak. Nějaká dobrá zpráva za dnešek. Jen rozhodila rukama, když se jí zeptal.) Nikdy jindy nebyla vhodná doba, nebo se mi to nechtělo vytahovat. (Ušklíbla se pohodila si vlasy.) Stačilo mít znalosti, informátory, známé, a lidi co za tebe udělají špinavou práci. Třeba by jsme byli parťáci. (Ušklíbla se, podívala se na barmana a už mu brala skleničku z ruky a kopala jí do sebe. V rukou lovců končilo hodně upírů, hlavně těch nerozvážných a mladých. Ona si nejdříve zjistila všechno důležité, nashromáždila informace a přemýšlela nad všemi možnými věcmi, které ještě nevěděla. Nad jeho dalšími slovy jen přikývne. To jeho vyprávění, je tak reálné a krásné, že mu všechno věří a dokonce, by to chtěla poznat.) Nemyslím si, že bych byla čarodějkou, neměla jsem k tomu sebemenší předpoklady, jelikož matka, ani nikdo jiný, pokud vím, z mé rodiny nebyl čaroděj či čarodějka. Tak jak to vyprávíš, to zní jako něco úžasného, jako něco, co je tak krásné až nereálné. Ale ono to reálné je. Bohužel, tenhle pocit nikdy nepoznám. (Posmutněle se usmála a prohlížela si jeho obličej. Z jeho obličeje jakoby přímo zářilo světlo, když jí to vyprávěl.) Doufám, že tenhle pocit znovu zažiješ. Ať už dříve, nebo později. (Pohladila ho jemně po ruce, kterou si následně položila na stehno.) Na osud! (Řekne a kopne do sebe panáka. Ušklíbne se.) To zní jako "super" bratr. Takového bych taky "chtěla" mít v rodině. (Zasměje se a prohrábne si vlasy. Miluje tenhle mangový šampón. Až jeho smích ho vytrhne z přemýšlení o šampónu. Začne se taky smát.) Jo, to by měl. (Nastaví ruku a plácne si s ním.) No, taky aby. Popravdě? Je dost velká pravděpodobnost, že by jsme skončili v pangejtu, takže asi radši ne. (Zakření se a založí si ruce na prsou.) No, já proti tomu nic nemám, ale máte tam volno? A nebude tam náhodou nějaký upír, nebo upírka, která mně bude chtít zabít? Ano, Toby se to nedozví. (Koukne na něj a kopne do sebe posledního panáka.) Opravdu? Jsi si jistý? (Zavrní mu škádlivě do ucha a ušklíbne se. Dělá si z něj legraci. Dnes nechce přesáhnout limit a podvést Tobyho, i když Kol je v posteli 1000x lepší. Pozvedne pohrdavě obočí.) Vážně? Tak nám kup dalších pár flašek na Plantáž, a uvidíme, kdo vydrží víc. (Mrkne na něj. Do rána se z toho musí vyspat a brzo ráno musí přijet domů, nejlépe, aby si toho Toby vůbec nevšiml. Kopne do sebe další. Sakra, to bude kocovina. Pousměje se a kouká se na Kola.)

Po tom, co se celkem dlouho hádal s Finnem, byl vážně spokojený. Měl dojem, že ho vážně hodně rozhodil a donutil ho nad věcmi přemýšlet. Dokonce ho jednou i chytnul pod krkem, a to kvůli Claire. Doufal, že to s tím jejím Tobym dopadlo dobře. Claire už nějaký ten pátek znal a moc dobře věděl, že to není žádný moc velký nervák, takže věřil tomu, že to prostě nějak uhraje.. Třeba na to, že se jí rozbilo auto a nebo že musela být v práci. Je chytrá, vynalézavá, jistě to zvládne. Odpoledne si došel někam do města na jídlo a potom se rozjel ven z města, chtěl jet na letiště a prostě si tam se svým autem jen tak zablbnout. Hodila by se k tomu Claire, ale ta na něj teď jistě neměla náladu a měla dost práce s Tobym. Už vyjíždí z města, když v tom vidí na kraji silnice stát policejní auto. To by nebylo ještě nic zvláštního, kdyby za tím autem nestál Claiřin sporťák. Pomalu zastavil a když viděl jednoho mrtvého policistu, kterému šla hlava nepřirozeně do strany, bylo mu jasné, že se tady děje něco, co by se dít nemělo. Vystoupil z auta, došel až k tomu Claiřinému sporťáku a trošku v dálce viděl Claire, jak se sklání k tomu policistovi. I z té dálky mohl poznat, k čemu se tam schyluje. Okamžitě se upíří rychlostí přemístil za Claire a zbraň jí vyrazil z rukou tak, že dopadla pár metrů od ní. Chytne ji za jedno zápěstí, následně i za to druhé a otočí ji k sobě. "Co to do tebe sakra vjelo?!" kouká se jí do očí a nevypadá zrovna klidně. Moc dobře věděl, že Claire je typ člověka, který toho, co udělala, bude litovat.

(Kouká se policistovi do očí. Přemýšlí, co s ním udělá. Zda ho tu nechá na pospas osudu, nebo ho prostě dorazí. Je tu spousta krve. Jde cítit na sto honů. Ta její přirozeně železitá nasládlá vůně. Z ran toho muže jí vytéká spousta. Jak si tak přemýšlí, najednou ucítí jak jí někdo vyrazil zbraň z ruky, pevně jí chytl za obě zápěstí. Nelíbilo se jí to, ale muž byl silnější a ona nemohla nic dělat. Když si ji otočil k sobě, křivě se pousmála.) Kdo z nás ho zabije? Já nebo ty? Mrtvej už je stejně. (Kouká se mu do očí. Jeho otázka je tak - nudná.) Co to do tebe sakra vjelo? Třeba to, že jsem nechtěla jet na stanici kvůli pití a vysoký rychlosti při jízdě. (Pokrčí rameny, že se zas tak moc nestalo. Není skoro vůbec upravená. Vlasy má rozcuchané, není namalovaná a oči má stále zarudlé od dlouhodobého breku. Je slabá, je naivní, je špatná, je nenáviděná, je všechno, všechno to špatné. Stáhne rty k sobě. Tohle je muž, se kterým se vyspala, a zničila tím všechno hezké ve svém životě, zničila sebe Tobyho. Zničila ho. A najednou se jí znovu hruď bolestně zvedne a obličej pokřiví. Potřebuje pryč, potřebuje rozptýlení.)

Když se ho Claire zeptá, kdo ho nakonec zabije, chvilku se na ni jenom tak díval. Její setkání s Tobym asi nedopadlo vůbec dobře a Claire je z toho docela na dně. Pořád ji pevně drží za obě zápěstí a potom se přes její rameno (přece jen je docela vyšší než ona a dneska neměla boty na podpatku, takže mu to nedělalo žádné problémy) podíval na policistu. Ležel v kaluži krve, už ani nenaříkal. Vlastně už ztratil tolik krve, že byl na pokraji smrti. Koukne se Claire znovu do očí a potom zakroutí hlavou, tohle by totiž vůbec nemusel dělat.. "Ty ho rozhodně nezabiješ, protože vidím, že seš opilá a jsem si jistej, že zítra budeš litovat už jenom toho jednoho poldy. Trošku ti to ulehčím," dívá se na ni, potom jí ruce pustí a přejde k policistovi. Když si k němu dřepnul, zjistil, že už není vlastně ani při smyslech, jak hodně ztratil krve. Už by ho ani nezachránil. Nestihl by mu vyndat kulky, to by dřív vykrvácel úplně. Takže ani chvilku neváhal a jedním rychlým trhnutím rukama mu zlomil vaz. Potom vstal, chlapa si hodil na záda a odnesl ho k policejnímu autu. Otevřel dveře a položil ho na zadní sedadlo. To samé udělal i s druhým policistou. Vzadu v kufru vyndal kanystr s benzínem a auto jím polil. Potom došel zpátky ke Claire, které už dávno muselo dojít, co chtěl udělat. Chmátl jí do kapsy u mikiny - zapalovač tam byl. Moc dobře věděl, že Claire pořád kouřila, takže někde při sobě zapalovač pořád nosila. "Tvoje volba, Claire," řekne jenom a pokrčí rameny. "Nevím, co se ti stalo, i když to tuším, ale jednu věc vím naprosto jistě - tohle ti bude zejtra sakra líto," celou dobu se na ni dívá a potom jí podá zapalovač. "Kdo z nás to zapálí? Mám já nebo ty? Mrtvý už jsou stejně oba."

(Kouká se mu do očí a cítí jeho tlak na jejím rozbolavělém zápěstí. Na jeho slova moc nereaguje. Ohlédne se na něj a vážně řekne.) Zítra ráno budu litovat spousty dalších věcí, což znamená sehnat vodku a rum. (Lehce se jí zvedne pravý koutek do úšklebku, který během chvíle zmizí jak pára nad hrncem. Šla za ním jako poslušný pes a pozorovala ho. Jakmile jí vyndal zapalovač, sáhla do druhé kapsy a vyndala si cigaretu, kterou si strčila mezi zuby. Vzala si od něj zapalovač, zapálila si cigaretu, vdechla kouř a následně zapalovač hodila na auto, které během chvíle vzplálo. Byl to neuvěřitelný smrad. Koukla se na Kola a na jejich auta.) Co teď, hrdino Kole? (Je vážná, i když tak dlouho asi nevydrží. Dojde k něm. Je na něj naštvaná za to, že dovolil aby se spolu vyspali. Ale i přesto došla až k němu a znenadání ho objala. Chvíli přemýšlela, že by mu zlomila vaz a odjela, ale radši tuhle myšlenku zapudila dříve než stihla zakořenit. Cítila jeho teplo a vůni, které vydávalo jeho tělo. Přesně tohle potřebovala. Zatnula zuby a svaly se jí napjaly pod nátlakem. Nechce znovu brečet. Jen by pořád brečela. A jedno ví jistě. Dnes večer nechce být sama, jelikož se bojí, co by se mohlo stát.)

Nechápavě a snad trošku nešťastně zavrtí hlavou, když řekne, že někde potřebuje sehnat vodku a rum. "Vodka i rum se jistě někde seženou.." řekne jistě, jako by jí snad chtěl dovolit, aby ještě pila, ale ne, to vážně v úmyslu neměl. Byla už takhle dost opilá. A nebo jí klidně pár skleniček povolí, ale on pít nemůže, protože bůhví, jak by to dopadlo. Mohli by spolu skončit v posteli, jako posledně. Podruhé za tak krátkou dobu.. To by Claire asi dostalo ještě víc. Byla by ještě víc mimo, než je teď. Pokud to teda ještě víc jde. Sledoval ji, když si od něj brala zapalovač a zapalovala si cigaretu. Sledoval i to, jak bez zaváhání zapálila auto, které okamžitě vzplálo. Za chvilku už začínal cítit smrad spáleného masa, nebyla to příjemná vůně. A vůbec to celkově všechno strašně smrdělo. "Co teď?" koukne na ni a otázku zopakuje.. "Dáš mi tvůj mobil a společně seženeme někoho, kdo tvoje auto odveze někam pryč. Někoho, kdo bude ochotný takhle v noci přijet. A musí to být někdo, koho můžu ovládnout.." Když to dořekne, pokrčí rameny. Nebo taky mohli zastavit nějaké auto, ale vzhledem k tomu, že tudy jich moc nejezdí, mohli by taky čekat až do rána. Když k němu Claire dojde a najednou, zničehonic, ho obejme, chvilku má ruce podél těla, ale vážně jen chvilinku. Potom ji oběma rukama obejme a pohladí ji zezadu po vlasech. "To bude v pohodě." Přišlo mu, že by se teď hodilo, aby řekl něco takového. Něco, co jí aspoň trošku podpoří. Jak je Claire menší, má hlavu opřenou o jeho rameno, takže to ani nemusel říct nějak moc nahlas. Vlastně jí to zašeptal do ucha.

(Jeho slova jí překvapí. Jako kdyby jí to snad povoloval, nebo jí to odsouhlasil. Důležité je, aby se neopila, neopil se i Kol a znovu spolu neskončili v posteli. I když, teď už by jí to tolik nevadilo. Užila by si s Kolem a neměla by žádné výčitky svědomí. S Tobym už spolu nejsou, tedy podle ní, i když to ještě nebylo vyřčeno. A ona to stejně nechce ani slyšet. Lituje toho. Lituje, že se vyspala s Kolem a lituje, že to před Tobym neuhrála. Mohlo to být v pohodě. Toby by se nic nedozvěděl a možná by byli oba dva šťastní, tulili se k sobě a užívali si to výborné jídlo, co Toby připravil. Vydechla kouř a užívala si ten pocit, který ji přinášelo kouření cigarety. Bylo jí líto jejího krásného zlatého zapalovače s trávou. Měla ho už dlouho a taky byl pěkně drahý. No co, nechá si vyrobit jiný. Přikývne na jeho slova a vdechne kouř. Vytáhne mobil a vytočí Ryanovo číslo. Jakmile jí to zvedne, hned spustí.) Ahoj Ryane. Mohl by jsi přijet? Nabourala jsem a potřebuji odtáhnout auto. Ne, jasně že nekouřím. Vždyť říkám že ne. Jo fajn, kousek za městem. Jo, jo, kousek od práce. Fajn, díky, si zlato. Ahoj. (Típla to a koukla se na Kola. Strčila mobil do kapsy a dokouřila cigaretu. Hodila jí do ohně, který sžíral policejní auto.) Teď nám stačí jen nabourat auto. Hele, co kdyby jsi svojí super sílou kopl do předku, a řekneme že ten debil ujel. (Pousměje se a nasedne do Kolova auta na místo spolujezdce. Ryan tam během chvíle byl i s odtahovým autem.)

Poslouchá, jak Claire, když mluví do telefonu tak i toho Ryana z práce, se kterým mluví. Asi to byli fakt dobří kamarádi, když kvůli ní chce takhle v noci vyjet až za město. A nebo do ní byl úplně hotovej, jako spousta chlapů. To bylo taky dost pravděpodobný. Musí se ušklíbnout, když mu Claire do telefonu říká, že nekouří. Vlastně to byl on, který jí měl pomoct přestat kouřit, ale tak co. Teď cigáro potřebovala, moc dobře věděl, že jí to aspoň trošku pomůže od stresu. "Víš, vlastně by to stačilo udělat mnohem jednodušeji, než říkáš, ale když už Ryan přijede i s odtahovým vozem, tak asi nemáme moc na výběr. Škoda, tvoje auto bude zase rozbitý," koukne na ni a pokrčí rameny. Potom jde až k jejímu autu a párkrát do předku kopne, přesně tak, jak řekla Claire. Dokonce se z něj začalo i trošku kouřit. "Aspoň to bude vypadat věrohodně, co říkáš?" koukne na ni s úšklebkem a potom si sedne do svého auta na místo řidiče. Pustí aspoň rádio, aby tam neseděli v naprostém tichu. Když Ryan přijel, Kol i s Claire vystoupil, ale ani ji nenechal nic říct. Došel až k Ryanovi, obě ruce mu položil na ramena a zadíval se mu do očí. "Claire naboural nějakej blázen v černém renaultu, z místa nehody ujel. Můžeme být rádi, že se jí nic nestalo. Nemá cenu volat policajty. Ty odtáhneš její auto do opravny, kde ho dáte do pořádku, protože Claire příštích pár dní nepřijde asi do práce. Nebudeš si pamatovat hořící policejní auto. Nebudeš vědět o tom, že jsem s tebou mluvil. Celou dobu s tebou totiž mluvila tvoje kamarádka Claire a já jsem seděl v autě. Řekla ti, že se o ni nemusíš strachovat, že se o ni postarám. Teď běž." Ryan se na něj celou dobu díval nepřítomným pohledem a když mu Kol řekl, ať jde, pustil se do práce a za chvilku bylo Claiřino auto i s Ryanem pryč. Kol seděl společně s Claire v autě. "Tak co, můžeme jet?" koukne se na ni a pohledem na ní zůstane, čeká, co mu odpoví.

(Ušklíbne se a koukne se na něj. Je jí jedno, jestli jí trochu porouchá auto. Stejně si chtěla vyměnit pár součástek vepředu a teď k tomu bude mít pořádný důvod. Konečně se k tomu dokope.) Stejně bych ho rozebrala, no co. Alespoň k tomu mám pádný důvod. (Zase rozbitý? Kdy ho naposledy rozbila? Nějak si nemůže vzpomenout. Zavrtí nad tím hlavou a nechá to plavat. Přivře oči vždy, když kopne do auta. Přijde jí, jako kdyby kopal do ní, proč mu to vůbec povolila? Přijde si, že má rozdvojenou osobnost. Nebo si spíše pořád proti řečí. Třeba jí z toho všeho prostě šiblo. Ani by se nedivila. Nakonec by skončila v blázinci v jednom z těch jejich postrojů s přišitými rukávy. Jakmile pustí rádio, poslouchá co hrají a po chvíli to přepne. Neposlouchá takový ten divný styl, kdy se rychle mluví do hudby. Tenhle styl pro ní není hudbou a jejím uším taky nesedí. Jakmile na další stanici zaslechne svoji oblíbenou kapelu, zvýší hlasitost a koukne se na Kola.) Tuhle skupinu miluju. Byla jsme na většině jejich koncertů a vždy to stálo za to. Dokonce jsem se pomocí ovlivnění dostala tak blízko, že jsem s nimi šla do studia, kde nahrávají a uspořádali koncert jen pro mně. Doma v šuplíku s nimi mám fotku, která je z druhé strany podepsaná. (Lehce se pousměje. V očích se jí odráží jakási záře, která se tam objeví vždy, když mluví o něčem, co je jí blízké a příjemné. Zaposlouchá se do písničky. A zamračí se.) Tahle písnička je super, ale teď tak trochu vystihuje mně a Tobyho. (Zakření se nad tím a začne si zpívat. Je jí jedno, jestli jí někdo uslyší, zpívat umí dobře, co by si nezpívala.) I should have seen it from the start
That you would rip my heart to pieces and then throw it into the trunk of your car
Drive to the edge of the city, erasing any trace we were together before you felt guilty
Oh and I just couldn’t resist, it was the look in your eyes and the grace of your lips
You looked so different in the light that I’d been shining on you
You gave me heaven then you took it away
You let me in but you said I couldn’t stay
Now my feet are back on the ground
And I’m stuck in a reality without you, without you, without you
And now I’m stuck in a reality without you (Přestala zpívat až když Ryan zastavil a všechno to sledoval. Ztlumila hudbu a vylezla z auta. Opřela se o dveře zády a pozorovala Kola, a poslouchala co říká. Jen přikývla a došla ke Kolovi.) Zítra mu zavolám a řeknu mu, že jestli na moje auto sáhne Jack, tak že mu zlomím obě ruce. (Řekla to zcela vážně. Jack to byl takový ožrala, co nezvládl vyměnit pneumatiku aniž by sebou třikrát šlehl o zem. A když něco přestříkával, vypadalo to hůř než úděsně. Nasedla do Kolova auta a koukla se na něj.) Je mi ho líto. Chudák kluk. Neměl to jednoduchý. Rodiče nepoznal a dětství strávil v dětských domovech. Musím mu dát sporýš. (Promnula si ruce a přehodila si kapuci mikiny přes halvu. Chtěla si opřít halvu o okýnko, jenže bylo studené a tak si přes halvu přehodila kapuci. Položila si halvu a koukala se z okýnka. Tak trochu se schoulila do klubíčka, i když nohy nechala na podlaze.) Lásku jen bereš, neumíš jí dát, bez citu jsi - a ví to samo nebe. (Jen tiše řekne a její pohled směřuje stále ven. Tenhle sonet si pamatovala nazpaměť. Přečetla všechno, co napsal. Zamilovala se do něj. Byl to úžasný spisovatel.)

"Nechápu, proč chceš rozebírat tak hezký auto, ale budiž, je tvoje," řekne jenom a pokrčí rameny. Potom se už pustí do práce. Nemůže si nevšimnout, že přitom, jak do auta kope, Claire zavírá oči. Asi si to zrovna moc neužívala, taky aby jo. Znal ji a věděl, že má svoje auto hodně ráda. Možná by to do ní moc lidí neřeklo, ale v autech se vyznala mnohem víc než většina chlapů a dokázala vyřešit hromadu problémů týkajících se jich. Když si zase sedli zpátky do auta, jenom nervózně klepal prsty do volantu, když Claire přepínala stanice na rádiu. "Vidíš, to mě na ně budeš muset někdy vzít, protože ten styl, co hrajou, nezní vůbec špatně," koukne na ni a pousměje se. Upřímně, tenhle styl mu byl z té moderní hudby nejblíž. Byl to spíš rock než pop a to se mu líbilo, měl radši drsnější hudbu. Ale nepohrdnul ani hudbou vážnou, na kterou byl zvyklý před mnoha lety.. Všichni dřív poslouchali vážnou hudbu, a teď? Všude slyšel ten 'popík', chlapečky co zněli jak holčičky. Ne, tohle se mu nelíbilo. Trhalo mu to uši. Když Claire řekne, že ta písnička vystihuje ji a Tobyho, zaposlouchá se trošku pečlivěji než doteď. Chvilku poslouchal, jak zpívá - líbilo se mu to, zpívala vážně pěkně, klidně by se tím mohla i živit. Kol sice neměl moc hudební sluch, ale neměl ani hudební hluch, takže kvalitní zpěvačku poznal. Po tom, co dozpívala, už jí nestačil nic říct, protože přijel Ryan. "Když jsi řekla, že bys Jackovi zlomila obě ruce, chvilku jsem se zaradoval, ale pak mi došlo, že asi myslíš jinýho Jacksona, škoda," řekne s úšklebkem na tváři a pak pokrčí rameny. Kdyby jen věděl, že se právě u Gen v Zátoce schyluje k něčemu, co absolutně neschvaloval, neváhal by ani chviličku a Jackson by neměl Gen čím osahávat. A možná by ani neměl ten svůj slizkej jazyk. To by si Kol ještě rozmyslel... Poté, co nastoupily zpět do auta poslouchal, co říká Claire o tom jejím kamarádovi. "Zdá se, že teď má ale ještě pořád lepší život než většina z nás," řekne a trošku se ušklíbne. "Je dobře, že dneska ještě sporýš neměl, protože by se asi moc dobře nevysvětlovalo, kdyby si pamatoval hořící policejní auto.." Když si Claire přehodí přes hlavu kapucu, nastartuje a rozjede se směrem na plantáž. Po chvilce slyší, co si Claire zamumlala. Moc dobře to slyšel, i když to možná nechtěla. Nic na to neříká, až po chvilce jízdy promluví. "S Tobym to asi nedopadlo dobře?" otočí k ní hlavu, i když jí nevidí do očí, chvilku se na ni dívá.

(Tak trochu jí bavilo škádlit lidi a když viděla Kola, jak nervózně klepe do volantu, musela se v duchu slastně ušklíbnout. Ano, byla škodolibá mrcha, která se v tom občas až moc vyžívala, ale uměla být i hodná a soucitná. Pootočí se na něj celým svým tělem a spokojeně přikývla.) Fajn, kouknu na net a můžeme si udělat celodenní výlet na jejich koncert. (Ušklíbla se. Je ráda že přijel. Začne se nahlas smát, když jí řekne svůj poznatek. Po chvíli přestane a podívá se na něj. Tomuhle Jacksonovi, vlkodlakovi, by neblížila. Ne úmyslně. Hodně mu toho dluží, ale pomalu tento dluh splácí. Lehce ho za to bouchla do ramena. Nechce aby Jacksonovi ublížil, už jenom kvůli tomu, že by to Jackson nemusel přežít. Zadívá se mu do očí a pozvedne varovně ukazováček.) Nechci, aby jsi Jacksonovi něco udělal. Je to jasné? (Myslí to vážně. Svůj prst k sobě nakonec po chvíli stáhne a založí si ruce na prsou. Musí se pousmát. Je to hořký úsměv, ale stále to je úsměv.) Tím myslíš koho? Sebe, nebo tuhle opilou zoufalou s ztracenou holku, která sedí vedle tebe? (S úšklebkem se na něj podívá.) No, to je pravda. (Sledovala cestu a přemýšlela. Co když ti muži měli rodinu? Co když na ně někdo doma čeká, a oni se už nikdy nevrátí? Třeba na ně čekají jejich ženy a děti, které budou proklínat jí, že jim zničila život. Přestala nad tím přemýšlet. Tohle si nemůže dovolit. Zavrtí hlavou. Viděl jí, co udělala a ještě se ptá? Zakroutí hlavou a začne se znovu mračit.) Ne, nedopadlo. Vsadím se že už si zabalil a přestěhoval se někam do Afriky a ještě mi nechal na posteli vzkaz ve kterém se objevilo spousta sprostých slov a nějaké to vyjádření jeho "lásky". (Obrátí oči v sloup. A koukne se na něj.) Opravdu si myslíš, že kdyby to dopadlo dobře, udělala bych to co jsem udělala, a neseděla s ním na gauči a-. Připravil pro nás oběd se vším všudy a já se na něj vykašlala. Bože, já jsem tak pitomá. Vypadalo to všechno jako z pohádky. Jsem nepoučitelná. Mohla jsem vědět že to nějak podobně dopadne. Vždycky to dopadne stejně. Odejde. Je jedno jakým způsobem, jako kdyby mi osud nepřál, abych byla šťastná. (Slza jí ukápla na triko. Bylo těžké o tom mluvit. Rychle si z obličeje setřela kapky smutku a koukla se z okýnka.) Konec konců, neměl by jsi se věnovat řízení a koukat na cestu? Ráda bych přežila dnešní večer, abych se zítra mohla užírat pocitem viny. (Říkala to jenom proto, aby trochu rozehnala to napětí co tady bylo. Schovala si dlaně i s prsty do rukávů a schovala si je do klína.)

"Super, už teď se těším. Ale ať je to co nejdřív, prosím. Zdá se, že si oba potřebujeme trošku orazit..." Ač se asi zdálo, že je Kol úplně v pohodě, nebyl. Možná mu náladu trošku vylepšila ta dnešní hádka s Finnem, ale i když si říkal, že na Gen nebude myslet, myslel na ni. Myslel na to, jestli je v pořádku, co dělá, jak se má.. A jestli mu už aspoň trošku odpustila. Nebo nad tím aspoň přemýšlela. Taky ho napadlo, že by se měl co nejdřív stavit pro věci v jejím bytě, dokud tam Gen není. Jistě ocení, že se vypakoval sám, bez její pomoci. Bude přímo nadšená, že se s ním nebude muset potkat. Když zvedne varovně ukazováček a začne na něj ukazovat, jemně jí do něj strčí tak, aby už na něj neukazoval. "Pokud si bude Jackson hledět svýho a nebude se plést do věcí a do lidí, do kterých mu nic není, možná, že ho nechám na pokoji. Uvidím," řekne s úšklebkem. Nechápavě zavrtí hlavou, když se ho zeptá, koho myslel. "No, tak nejdřív jsem myslel teda spíš sebe a celou moji rodinu, ale jak nad tím tak přemýšlím, tak tahle holka, která je opilá, ale rozhodně ne zoufalá a ztracená, to taky nemá zrovna lehký," koukne na ni a pousměje se. K Ryanovi se už nijak nevyjadřuje. Potom, co se zeptal, jak to s Tobym dopadlo, po očku sledoval Claire i silnici. Jistě, že to nedopadlo dobře, to mu došlo. Když tak mluvila, přemýšlel o tom jejím Tobym. A něco ho napadlo. Možná, že se to Claire dotkne ještě víc, ale říct to musel. Taky jí to mohlo pomoct. Nevěděl, co to s ní udělá, ale riskne to. "A jsi si jistá, že tě vážně miloval tak, jak říkal?" koukne se na ni tázavě, chvilku mlčí, ale pak pokračuje, "jestli tě vážně tolik miloval, proč ti nedokázal to, co se stalo, odpustit? Je toho na tebe už hodně - ty noční můry.. A rozhodně je toho víc. Prostě ses opila, udělalas chybu. Oba dva jsme udělali chybu. Ale kdo je nedělá?" koukne se na ni a zavrtí hlavou ze strany na stranu. "I Toby dělá chyby a jestli ti nebyl schopnej jednou odpustit, jedině by ses s ním trápila. Ty bys byla schopná mu odpouštět hodně věcí, jak tě znám, ale on? Něco takovýho se stalo poprvé a on už se k tobě obrátil zády." Pak se na chvilku odmlčel a díval se na ni. Zrovna jeli po rovince, nemusel se moc věnovat řízení. "Jo, asi bych měl. Ale učila mě nejlepší z nejlepších, takže neboj, dneska dojedeš v pořádku," pousměje se na ni a zase se začne věnovat řízení.