New Orleans - City

Jo, oba potřebujeme rozptýlení. (Přikývla a pousmála se. Byla to pravda. On se rozešel s Genevieve, ona se rozešla s Tobym. Jak to bylo celé ironické. Zrovna v skoro stejnou dobu. Pohladila se po stehně. Sledovala cestu. Kol jí rozhodně nevezl do zátoky. Ne, on jí vezl k nim na plantáž. Zavrtí hlavou. Vidí, že Jackson k Genevieve cítí a toho se jen tak nezbaví. Nejde se jen tak zbavit lásky. Láska je jako růže. Zdálky je krásná, přeplněná barvami a voní. Jakmile k ní přijdete blíž, všechna ta krása a půvab se ještě znásobí. Pokud se jí dotknete lehce, opatrně, nemusí vás popíchat. Avšak pokud se jí chytne silněji a neopatrně, na prstech ucítíte špičky jejích záludných trnů. Růže už není tak hezká, stejně tak láska. Ale je jenom na vás, zda podstoupíte tuto oběť pro krásu téhle křehké a záludné růže. Jen lehce pohne koutky do smutného úsměvu. Všechno to jde do kopru. Teda, Claire má kopr normálně ráda, třeba taková koprovka, to je výborné jídlo, ale takhle ne. Podívá se mu do očí. Ano, jeho slova jí trochu zabolí, ale zároveň jí pomůžou.) To je ten problém, on mi to nikdy neřekl. Mám takový dojem, že ke mně nic necítil. Že si to všechno vymyslel, počkal až jsem se mu otevřela a pak když měl možnost mně jednoduše odkopl. Já to nakonec vyřeším tak, že budu lesba a seženu si nějakou prima ženskou. (Zasmála se. Musela se smát, jinak by začala zase plakat a to ona nechtěla. Jen přikývla.) Jsi si jistý, že je to dobrý nápad mně odvést na plantáž? A navíc, nic s sebou nemám. (Podívala se na něj. Přeci jenom, je smrtelnice, a tam budou upíři. Možná naštvaní hladoví Původní, kteří jí bez váhání zabijí.)

"No vidíš, nikdy ti neřekl, že tě miluje a ty se kvůli němu chceš takhle trápit, jo? To ať tě ani nenapadne, Claire Evans," osloví ji celým jménem, jakoby chtěl na to, co právě řekl, dát ještě větší důraz. Když řekne, že si stejně nakonec sežene nějakou prima ženskou, začne se pořádně, ze srdce, smát. "A nebo to nakonec dopadne tak, že my dva skončíme spolu, co?" koukne se na ni a začne se znovu smát, ale už ne tak jako předtím. Upřímně, nikdy moc nepřemýšlel nad tím, že by mohl být s Claire. Že by to někdy mohlo být třeba to, jako je mezi ním a Genevieve. Ne, to nepřipadalo v úvadu, Claire byla prostě jeho dobrá kamarádka, vlastně i nejlepší, protože Kol opravdu moc kamarádů neměl. "No neříkej, že by byla nějaká ženská větší výhra, než já?" podívá se na ni s úsměvem. Snad Claire dojde, že to nemyslel vůbec vážně, ale že to myslel z legrace. Prostě ji chtěl nějak rozveselit a ta představa - oni dva spolu, jako v normálním vztahu - byla vážně dost úsměvná, ne-li směšná. Když se zeptala, jestli je si jistý, že je dobrý nápad, odvést ji na plantáž, přikývne. "A kam bys chtěla jinam jít? Někam do hotelu? Nebo chceš odvést zpátky do Zátoky za tím pitomcem? Nene, pojedeš se mnou pěkně na plantáž. Finn mě jistě nebude chtít dalších pár století vidět a Sage? To samý. A už jednou jsem ho upozornil, že do tebe se plést nebude, takže se neboj. A co, že s sebou nic nemáš? Kdyžtak si něco vypůjčím od Sage, možná tam něco zbylo po Becce - ta by byla vážně ráda, kdyby zjistila, že nosíš její oblečení, co? A kdyby nic jinýho, já mám triček na spaní dost. A ty by pro tebe byly spíš jako noční košile, takže ještě lepší, ne?" koukne se na ni s úsměvem, pomalu se blíží k plantáži.

(Zní tak trochu jako její starší bratr. Pamatuje si, jí jednou starší kluci sebrali panenku a ona hrozně brečela. Když to zjistil její bratr, dosedl si na ty kluky, dal jim za vyučenou a další den Claire přinesl panenku zpátky domů. Ještě celý týden potom mu nosila kytky a maliny z nedaleké mýtiny. Jeho smích rozveselí i ji, takže se musí přinejmenším pořádně usmívat. Vyprskne smíchy když jí řekne že oni dva skončí spolu. Potom se na něj s úsměvem na tváři koukne.) To je moc vtipná představa. My by jsme se pořád hádali, prali a nebo se pošťuchovali. (Zakřenila se na něj. A zakřupala si prsty.) No to víš, že byla. Víš, žena má dvě prsa, většinou umí vařit, uklízet, prát a tak. (Položila si ruku na jeho palubní desku a pousmála se. Jen přikývne. Má pravdu.) Tak fajn. Ne, Rebekahy oblečení ne, má opravdu mizerný vkus. Cože jsi řekl svému bratrovi? Kole Mikaelsone, ty se nezdáš! Dobře, když tak ti vyrabuji skříň. Ale já stejně většinou spím, však víš, bez oblečení. (Mrkne na něj a promne si spánky. Zívne. Už aby tam byli.)

Je rád, když vidí, že ji aspoň na chvíli dokáže rozveselit, aspoň nemusí myslet na Tobyho, a to pro ni teď bylo nejlepší. "Aspoň by měl náš vztah dynamiku. Ale náhodou, zkus si to představit, už bychom nemuseli nikdy nikoho podvádět, když bychom byli spolu, jedno plus. Určitě bychom se k sobě nikdy nazačali chovat jako staří manželé. To by nehrozilo. Oba dva jsme akční, pořád bychom něco dělali. Já toho radši nechám, nebo najdu až moc pozitiv a to by nebylo dobrý," koukne se na ni a zasměje se. Taky by si mohl začít říkat, že by mu s ní bylo líp než s Genevieve. A to nechce. Zničehonic zastaví a podívá se na Claire. Chytne ji za ruku a dramaticky řekne: "Claire Evans, pokud budeme oba ještě... za rok single, začnu s tebou chodit," chvilku se na ni dívá úplně vážně a potom se začne smát, po chvilce zase nastartuje a rozjede se. "Tak teď jsi mě urazila, Claire," koukne se na ni vážně, ale pak se pousměje. "Žejo, že má? Konečně to řekla ženská. Já jí to oblečení vždycky stejně chválil jenom ze slušnosti, aby se na mě nenaštvala," řekne s úšklebkem na rtech. "No, začali jsme se do sebe tak trošku navážet. Teda spíš já do jeho největší lásky - maminky a on pak měl nějaký poznámky k mojí noční návštěvě.." řekne jenom a pokrčí rameny. "Moje skříň je ti k dispozici. A jestli se ti v mojí posteli spí dobře, milerád ti ji uvolním," podívá se na ni a pak se věnuje řízení.

(Poslouchá ho jak rozvádí svojí absurdní teorii. Která vlastně není až tak absurdní a dokonce má tak trochu něco do sebe. Ale ne. Kol o ní takhle určitě nepřemýšlel, neměla by ani ona. Ještě by z toho mohlo něco vzniknout. Jakmile zastaví, tázavě a hlavně trochu zděšeně se na něj dívá. Pak se začne smát.) Za rok??  To už s někým určitě budu, Kole Mikaelsone. (Bolí ji od toho smíchu a tak se za něj drží. Ušklíbla se.) Dobře děláš. Ta když se naštve, to je horší jak naštvanej bejk. A vůbec, ona by měla být zařazena do knihy ohrožených druhů, protože ona je opravdu jedinečná. (Mávla rukou a začala se znovu smát.) Aha. Teď jsi mi ho hodně popsal. Ten bude taky určitě případ sám pro sebe. (Pousměje se. Jako všichni Původní. Řekne si v duchu a dál už jen mlčí.) Fajn. Jo, byla fajn, zvlášť ty kamínka. Takže ty v ceně pobytu nejsou, jo? No tak fajn, beru to. (Nejdříve hrála že je z toho smutná, ale pak se usmála. Už jsou tady.)

Aby pravdu řekl, docela ho pobavilo, když Claire nevěděla, co čekat od toho, když najednou s autem zastavil. Zase ji rozesmál, to se mu líbilo. Claire už ani nevypadala tak strašně. Ne strašně jako vzhledově, chraň bohu, nikdy o ní neřekl, že by jí to neslušelo, nebo tak. Předtím vypadala strašně sklesle, smutně... Nedá se sice říct, že teď by nějak přehnaně zářila a sršela energií, ale smála se - aspoň něco. "Třeba budeš, třeba taky ne. Nebo taky můžu mít někoho já, co ty víš," koukne na ni a s úsměvem pokrčí rameny. Ano, sice si to pořád maloval tak, že bude s Genevieve, ale nemusí být. Copak ví, co se stane zítra? Ne. Takže už ani náhodou nemůže vědět, co bude za rok. Byla by vážně sranda, kdyby za rok ani jeden nikoho neměl. Protože ač se mohlo zdát, že tohle myslí z legrace, nemyslel. Vlastně proč by to nemohli brát vážně? "Ale já to myslím naprosto vážně, Claire Mikaelson," koukne na ni a na chvíli se zamyslí. "Sakra, dovedeš si představit, jak by vyváděla Rebekah, kdybychom spolu chodili? A dovedeš si představit, jak by vyváděla, kdyby ses jmenovala Mikaelson. Proboha." Celou dobu udržuje smích, ale teď se už smát vážně začne. A to hodně. "To máš pravdu. Navenek působí jako milá, nevinná blondýnka. Ale když se rozzuří.. To nechce nikdo zažít." Kouká se před sebe na silnici, protože musel zatočil. Zanedlouho budou na plantáži. "To si piš, že je. Beztak celou noc tiše záviděl a ráno si na mě jen chtěl vybít zlost, kvůli tomu, že se Sage to asi zrovna ten den nevyšlo," dívá se před sebe a pokrčí rameny. "Dobře, tak dneska spíš v mojí posteli. Zase," dodá a ušklíbne se na ni. Už jsou na plantáži. Zaparkuje na příjezdové cestě a vytáhne klíčky ze zapalování. "Tak jdeme," pobídne Claire a vystoupí z auta. Chtěl jí otevřít dveře, ale byla rychlejší.

Po tom, co Genevieve odešla z plantáže si vzal lahev se silným alkoholem a šel k sobě do pokoje. Tam si flašku načal a začal pít. Jeho pocity byly smíšené - byl strašně naštvaný a rozzuřený, jak na Jacksona, tak i na sebe a na Gen. Na ni hlavně kvůli tomu, že ho zabodla dýkou. Ne, to jí jen tak neodpustí. Samozřejmě ho taky štvalo, že se vyspala s Jacksonem. Ano, on sice spal s Claire, ale to bylo... Něco jiného. Aspoň podle něj. A nejenže byl rozzlobený, bylo mu také smutno z toho, co si s Genevieve řekli. Jak si jen mohl myslet, že by se to mezi nimi mohlo urovnat? Po tom, co jí udělal? I když nevědomky, když nebyl sám sebou, udělal to. A taky chtěl zabít toho jejího Jacksona (což chce pořád), to jí jistě hodně vadí a je na něj nazlobená. Už se ani nepamatuje, v kolik vlastně usnul, ale docela jistě ví, že mu s tím dost pomohla ta flaška alkoholu, protože ráno ležela na zemi vedle postele - naštěstí nerozbitá, aspoň neměl práci navíc.
Posledních pár dní byl většinou doma, občas si zašel večer někam do baru a pořádně se tam opil. A právě to plánoval udělat i dneska. Zrovna teď, bylo něco k večeru, seděl ve svém autě a mířil si to do svého dalšího oblíbeného baru. Když tam dojel, zaparkoval na nedalekém parkovišti, došel až k baru a vešel dovnitř. Bylo tam docela plno - přece jenom je večer. Možná by si ani nikdo nevšiml, kdyby se někdo ztratil... Sedne si na barovou židličku, mávne na barmanku a objedná si panáka whiskey.

(Včera večer si to divadlo moc užila. Zprvu jí to moc nebralo, ale postupem času jí to bavilo více a více. Nasmála se tolik, jako snad nikdy předtím. Opravdu se jí to moc líbilo. I Ryanovi. Byla moc ráda, že jí tam vytáhl a donutil jít. Když odcházeli, tak se jí pokusil políbit. Claire však uhnula a tak jeho polibek skončil na její tváři. Nechtěla si s ním začínat něco v tomhle smyslu. Ne, to opravdu ne. Ryan byl milý chlapík, zasloužil si něco lepšího. Poděkovala mu a odjela domů. Jako každý den si uvařila čaj a těšila se klidnému spánku. Ráno se však probudila brzy. Mohlo za to škrábání na její dveře. Došla tedy otevřít, aby se podívala, co jí to budí. Avšak než něco stihla udělat, okolo nohou se jí prosmýkla černá kočka s bílou náprsenkou a zanechávala za sebou blátivé otisky jejích tlapek. Claire se pousmála. Brzy našla černého obyvatele jejího domku zachumlaného v Tobyho posteli. Zamračila se. Bude tu postel muset převléknout. Udělala to tedy následovně. Vyhnala kočku do kuchyně, kde jí dalo něco k snědku a převlékla Tobyho postel. Potom do jeho pokoje zavřela. Vše bylo tak nedotčené, jako kdyby tady Toby nikdy nebyl. Podívala se na kocoura. Mlsně se oblizoval a koukal na ní, posazený na radiátoru. Po nějaké době honění ho konečně chytla, jelikož k ní nechtěl. Chystala se ho jít umýt, jelikož byl celý takový špinavý. Musel se sem zatoulat odněkud z města, tady kočky nežijí. Donesla ho do koupelny a zavřela dveře, aby jí nemohl utéct. Položila ho do vany a zapnula vodu. Tohle bude zběsilé. A taky že bylo. Kocour se bránil zuby nehty, a to opravdu doslova, takže když Claire konečně skončila, měla úplně rozdrásané ruce. Otevřela kocourovi, aby šel ven, ale zůstal ležet na gauči a uraženě se na Claire dívat. Chtěla jet do města a teď jí tu zdržuje kocour. Otevřela mu tedy malinko okno, aby mohl kdykoliv odejít a nechala ho tam. Odjela do města. Bylo už k večeru a to město bylo nejkrásnější. Dnes byli krásně vidět hvězdy a ta hudba k tomu. Několik hodin se jen procházela těmi nejrušnějšími uličkami města a nakonec dnešního výletu zabrousila do jednoho baru, kde ke svému spatřila Kola. Bez váhání si k němu sedla, objednala si vafle a podívala se na něj. Nevypadal nějak vesele, ani šťastně.) Ahoj. (Promluvila na něj tiše a položila mu ruku konejšivě na jeho rameno. Opatrně ho po něm pohladila. Nebylo jí příjemné ho takhle vidět.)

Kol už do sebe stihl obrátit pár skleniček s alkoholem, ale ještě nebyl opilý, k tomu měl ještě daleko. On totiž vydržel, co se týče tohohle, docela dost. Od barmanky si objednával zrovna další skleničku a tak si ani v tom hluku, který v baru byl, že dovnitř vešel někdo další. Někdo, koho moc dobře znal. Všiml si teprve tehdy, když na svém rameni ucítil něčí ruku. Trošku otočil hlavu a usmál se, rád Claire zase viděl. "Claire," osloví ji a tímhle jí vlastně odpoví na to 'ahoj'. Automaticky mávne na barmanku a ukáže na prstech, že chce místo jednoho panáka dva. "Doufám, že mě v tom nenecháš a dáš si se mnou," podívá se na ni, vlastně i trošku tázavě. Doufal, že se s ním napije - nebyla by to Claire, aby odmítla. Když barmanka položila skleničky před ně, šoupl ji před Claire a tu svojí si vzal do ruky. Počkal, až si ji vezme i ona a ťuknul si s ní. "Jak se vůbec máš?"

(Jakmile na ní Kol promluvil, ucítila z něj alkohol. Od té doby co je vlkodlak, vnímá vůně nějak jinak. Byla zde přítomna i Kolova normální vůně, kterou Claire preferovala před tou, kterou ucítila jako první. Také se lehce pousmála, ale neměla k tomu moc důvodů. Děje se toho teď mnohem více, než by chtěla. Jakmile jí objedná panáka, musí se usmát. Upřímně, nefalšovaně, usmát. Rychle zavrtí hlavou, že nenechá. Avšak potom si uvědomí, že nemůže. Polkne a koukne se starostlivě na skleničku. Vzala jí do ruky a ťukla si s ním. Jakmile on kopl do sebe svůj obsah skleničky, přiložila mu k ústům i tu její a zaklonila mu jemně hlavu tak, že on byl tak trochu nucený to vypít za ní.) Ty to potřebuješ víc než já. (Pousmála se na něj a pohledem sjela k vaflím, které jí přinesla servírka. S chutí se do nich pustila a vychutnávala si každé sousto. Byla vyhladovělá a ty vafle byli opravdu výborné. Otočila se na něj a smutně se pousmála.) V rámci možností fajn. Budu hádat. Ty se máš příšerně. Protože pořád miluješ Genevieve, ale ona je s Jacksonem. Ty ses ho pokusil zabít, ale Genevieve se podařilo to odvrátit. Myslím, že díky tomuhle jí mám o něco radši. (Tázavě na něj koukne a je plná očekávání, zda se trefila. No jistěže se trefila, jinak by tu neseděl a neopíjel se. Možná že ho začínala i propichovat pohledem, protože se jí nelíbilo, že chtěl ublížit Jacksonovi. Ještě mu neřekne o hádce a o jednom faktu, který ji tak trochu utvrdil v její teorii.)

Zeširoka se na ni usměje, když vidí, že souhlasí a dá si s ním panáka. Ťukne si s ní tedy a kopne do sebe na ex obsah svojí skleničky a pak se koukne na Claire a čeká, až do sebe hodí i ona tu svoji. Trošku zvědavě pozvedne obočí, když najednou skleničku přiloží k jeho ústům a vlastně ho tím donutí alkohol vypít. Nejdřív chtěl něco namítnout, že je to její, proč mu to dává, ale nakonec jenom mírně pokrčil rameny a vypil to. "To možná potřebuju, ale rozhodně to neznamená, že tady budu pít sám. Lepší je pít s někým, no ne?" podívá se na ni, nečeká na její souhlas a u barmanky objedná další. Ne, z tohohle se už nevymluví. Podíval se na její porci vaflí, které jí zrovna přinesla servírka. Ano, vypadaly chutně, ale on by si je nedal. Nemá na ně chuť ani náladu. Když už něco, dal by si hooodně teplé krve přímo z krční tepny. Jo, to by mu teď přišlo k chuti rozhodně víc než nějaké vafle. Když se na něj pousmála, moc dobře viděl, že to není takový ten její veselý úsměv - podobný tomu, jak se na něj usmála, když jí dneska objednal skleničku poprvé. Vyslechne si, jak se má a vyslechne si také to, jak si myslí, že se má on. Jakmile to dopoví, musí uznale pokývat hlavou. "Bingo. Ale možná nakonec dobře, že jsem ho nezabil, protože pak bys mě nenáviděla stejně jako ostatní, včetně Genevieve, co?" koukne na ni tázavě. "A neřekla jsi ještě jednu věc - Genevieve mě probodla dýkou. A to já jí jen tak neodpustím... Ale tak jí je to evidentně jedno."

(Vážně se na něj podívala.) Kole, ráda bych se s tebou napila, ale nemůžu. (Koukla se na něj. Určitě se zeptá proč, taky hned začala přemýšlet nad dobrým důvodem. A už jich pár napadlo. Jakmile před ní servírka postaví skleničku, přisune ji ke Kolovi. A odmítavě zavrtí halou. Nemůže pít. Prostě ne. A taky nechce Kolovi říct pravý důvod. Nechce to zatím říkat nikomu. Ona sama si to nechce připustit a ještě není rozhodnutá, jak s tím vším naloží. Má několik možností. Usměje se když zahlédne jeho pohled na její vafle.) Neříkej, že máš hlad. (Zaculí se na něj. Už se začínala pomalu odreagovat a uvolňovat. Kol na ní měl nějaké blahodárné účinky. Zamračí se na něj a položí si ruce na stůl. Odloží příbor na prázdný talíř a během chvíle ho servírka odnese.) Já myslím, že by to nebyla nenávist. Jasně, nějakou dobu bych tě nemohla ani cítit, ale myslím, že bych ti odpustila. Kole. Nebavme se o tom. Tebe i Jacksona mám ráda, každého jinak, ty jsi pro mně, já nevím co to přesně je, ale popsala bych to jako nejlepší kamarád a Jackson jako můj starší bratr. Nechci jednomu dávat navrch atd. Nechci se mezi vámi rozhodovat a nechci se o tomhle bavit. Tečka. (Odmlčí se a v jejím obličeji lze vidět rozhodnost, vážnost a hlavně ráznost. Její pohled na něj se obměkčí jakmile řekne, že to Genevieve nikdy neodpustí.) Tuhle jsem se ní hádala. Potkala jsem ji v zátoce. Snažila jsem se jí promluvit do duše a myslím, že to trochu pomohlo. Když jsem začala zmiňovat tebe a naše výměna názoru gradovala, vygradovala do toho, že byla Geneive úplně rozhozená a rozčílená doběla, protože jsem měla pravdu. A ona to věděla. Stále je tu naděje, Kole. (Koukla na něj vlídným pohledem a objednala si u servírky čaj. Lehce se pousmála.) Měli by jsme se začít bavit o něčem jiném, nebo mi exploduje hlava.

Trošičku se zamračí, když Claire řekne, že se s ním nemůže napít. Proč by sakra nemohla? "Jestli chceš, abych ti slíbil, že se spolu v opilosti už nevyspíme, klidně to udělám, ale nevím, jestli to dodržím," koukne na ni a ušklíbne se. Ale ne, to jistě nebyl ten důvod. Proč si s ním nechtěla dát? Normálně, kdyby se nic nedělo, by si dala, a ještě ráda. Opili by se a třeba by... Ne, teď řekl, že by nic nebylo, tak nad tím nebude ani přemýšlet. Ještě by za tím Claire začala hledat něco víc a to by nebylo dobře. "Ne, nemám hlad. Mám spíš chuť, ale vafle bych si nedal. Jsem upír a zrovna teď bych si vážně dal čerstvou krev. Ještě než jsi přišla, přemýšlel jsem nad touhle blonďatou barmankou..." otočí se k baru a chvilku ji sleduje. Potom se obrátí zpátky na Claire. "Nechci znít nějak moc sebevědomě, ale... Myslím si, že jsem na tom líp. Přece jenom, nejlepší kamarád má větší výhody než starší brácha," zaculí se na ni a hodí do sebe panáka. "Tak to ho vlastně můžu zabít, když vím, že bys mi nakonec odpustila, co?" podívá se na ni a zasměje se. Bylo mu jedno, že řekla 'tečka', tohle ještě říct musel. Pozdvihne obočí, když mu začne Claire vykládat, že se pohádala s Genevieve v zátoce. "Neříkej mi, že věčně tvrdohlavá Genevieve si nechala od tebe promlouvat do duše. Tomu se mi nechce věřit," zavrtí hlavou, aby svoje tvrzení ještě zdůraznil. "Co přesně říkala, když jsi začala mluvit o mně?" zvědavě se na ni podívá a čeká, co z ní vypadne. Nedivil by se, kdyby to byly věci typu 'Jackson je pro mě lepší'... "Nemyslím si, že je tu naděje. Jasně mi to řekla," řekne prostě. Samozřejmě se jí nechtěl vzdát, ale tohle už se asi nespraví. "Co jsi dělala poslední dva dny? Jenom to, že se máš fajn, mi nestačí."

(Zavrtí hlavou. Ne, kvůli tomuhle to nebylo. Ona se tomu už teď ani nebránila, vyspat se s Kolem. Ba naopak, možná že to každým dnem chtěla víc a víc. Přinášelo jí to zvláštní druh štěstí. Vždy to bylo dokonalé. Kol byl prostě výborný milenec. Taky aby nebyl, měl dost času na nasbírání zkušeností.) To není kvůli tomu. Prostě jsem si řekla, že budu žít zdravěji. Vyházela jsem všechny cigarety a vyřadila alkohol. Chci se změnit a tohle jsou malé krůčky, které mi pomohou. (Pousmála se. Byla to pravda, ale ne celá. Chtěla se změnit kvůli sobě, kvůli Jacksonovi a hlavně kvůli dítěti, které se teď vyvíjí v jejím lůně. Jako kdyby bylo potrestání, za její hřích. Záleží ještě na Tobyho rozhodnutí, ale stejně jí to bude připomínat její prohřešek. Spojila si prsty a dlaně složila do klína. Podívala se mu do očí.) Ne, tuhle barmanku ne. Vidíš tu jizvu na krku, kterou se marně snaží zakrýt? Tu rozhodně ne. Mám tu pro tebe jiný návrh. (Koukla se mu do očí a odhrnula si vlasy z pravé strany krku a položila je na levé rameno. Popošoupla se blíže k němu a naklonila se. Počkala si na jeho reakci a potom se o kousek odtáhla. Jen se zatváří odtažitě nad jeho otázkou, ale neodpovídá. Nemá to cenu. Znovu na něj pohlédne.) No, taky že moc nenechala. Kole, já už si to moc nepamatuji, ale můžeš mi vlézt do hlavy a zjistit si to. (Poklepala si na čelo a upila z čaje, co jí přinesla servírka.) Byla jsem u pár doktorů na prevenci, chodila sportovat, nasávat vůni lesa, parku a města, relaxovat. A co ty? Nechápu, proč tě to tak zajímá. (Lehce se ušklíbne. Cítí v sobě horko, co v ní Kol vyvolává. Cítí to nutkání ho hned teď políbit, ale nesmí. Ale ona to tak chce. Celou dobu hypnotizuje jeho rty a oči. Vlastně ho sleduje až moc a všímá si každého detailu.)

Kolovi se nějak nechce věřit, že to bylo jenom kvůli tomu, že by chtěla Claire začít žít zdravěji. Ne, to rozhodně nebude jediný důvod. Napadaly ho další věci, kvůli kterým by mohla přestat, ale... Ne. Nad tím ani nepřemýšlel. Zkusil se zaposlouchat, pozorně, ale neslyšel nic jiného, než Claiřino srdce. Neslyšel žádné malé slabé srdíčko uvnitř ní. Ano, sice mohlo být brzo, ale stejně... "Claire," osloví ji a zadívá se jí do očí, "nějak se mi nezdá, že zrovna ty bys přestala jen tak ze dne pít a kouřit. Když jsem ti říkal, že bys měla přestat, nepřestala jsi. Co tak najednou? A neříkej mi, že je to jen tím, že chceš žít mnohem zdravěji, protože na to ti fakt neskočim," koukne na ni a ušklíbne se. Chce to vědět a ví, že mu to Claire dřív nebo později řekne. "A nemyslím si, že by ses musela nějak moc měnit. Nelíbí se mi, když nepiješ, protože potom piju sám." Když začala říkat, že tu barmanku rozhodně ne, otráveně protočil očima. Docela se mu zamlouvala - hezká, mladá, plná energie... Jakmile řekne Claire, že má jiný návrh, tázavě se na ni podívá a když odhrne vlasy na jednu stranu, usměje se na ni. Sice to nebude jako od někoho cizího, od někoho, koho může zabít, ale nevadí. Oběma rukama ji chytne za pas, pžiblíží se k jejímu krku a začne pít. Takhle to udělal proto, aby to nebylo moc nápadné. "Snad si toho nikdo nevšiml," uculí se a zase se od ní úplně odkloní. "Nebudu ti lízt do hlavy. To už by bylo poněkolikáté. A třeba bych se dozvěděl i něco, co nechceš, abych věděl." Potom poslouchá, co Claire dělala v posledních uplynulých dnech. "Co myslíš? Byl jsem na plantáži, alkoholu je tam dost.. New Orleans je taky plný barů.. Měl jsem dost práce, no. A dneska v ní pokračuju," ušklíbne se. Nějak si nevšímá toho, že by Claire nějak moc pozorovala jeho rty.

(Jeho pohled jí vyvedl z míry. Zamrkala očima, když řekl její jméno. Nahlas polkla a sklonila hlavu. Podívala se mu naprosto vážně do očí a porozhlédla se po baru. Nadechla se a tiše promluvila.) Ne tady. Nechci, aby to někdo věděl. (Její tón zněl až moc vážně. Opravdu nechce, aby to někdo věděl. A bojí se to říci i Kolovi. Bojí se jeho reakce. Vždyť ona sama neví jak na to reagovat. Pohladila se po bříšku a pousmála se nad jeho další reakcí. Když se k ní nakloní a chytne jí za boky, projede jí vlna horka. Uvolní se a nechá ho ze sebe pít. Přitom ho hladí jemně a konejšivě po zádech a šíji. Jako kdyby byla její dítě. Nasává jeho vůni a užívá si ten opojný avšak pomíjivý pocit blaha, který způsobuje Kolovo krmení. Jen lehce přikývne a přehodí si vlasy zase rovnoměrně na obě dvě strany.) Nemyslím si, že bys tam našel něco, co ještě nevíš, Kole. (Pousměje se a znovu se napije z hrnku se svým ovocným čajem. Vezme jeho dlaň do té své a koukne se na něj. Měl by se zabavit i jinak než pitím alkoholu.) Kole, zkus se s tím vyrovnat jinak. Můžu ti pomoct. Nechci tě hlavně vidět každý den úplně na sra*ky. Tohle ti za to fakt nestojí. Je tu spousta dalších věcí, co můžeš dělat. (Pohladila ho bříškem palce po dlani a pousmála se. Dopila svůj čaj a koukla se na něj.) Vypadněme odsud. (Začala pomalu slézat z barové židličky, čekala, zda bude souhlasit. Až teď si uvědomovala, jak moc ho chce políbit. Až teď si uvědomovala, jak moc jí chybí být s někým. Ale doopravdy, ne jenom tak. Že postrádá cit a lásku. Víru. Že chce, aby její dítě mělo otce. Teď už ví, že si ho nechá. Je o tom pevně rozhodnuta. Znovu se pohladí po bříšku a koukne se na Kola. Nechápe, proč je to všechno tak složité. Proč to tak musí být. Štve jí to. Ale nezmůže s tím nic. Hlavní co teď potřebuje, je mluvit s Tobym.)

Napjatě čeká, jestli mu Claire řekne víc o tom všem. Chtěl, aby mu to pověděla - proč přestala najednou pít alkohol a kouřit, proč se chce změnit k lepšímu. Sice tušil, kvůli čemu by to mohlo být, ale nějak moc si to nepřipouštěl, nemyslel si, že by to byla pravda. "Dobře, tak půjdeme někam jinam a tam mi to řekneš," řekne nakonec a dívá se na ni. Když si Kol všimne toho, že si pohladilo bříško, trošku pozvedne obočí, ale nic neříká. Ta jeho teorie byla čím dál tím pravděpodobnější... "Určitě je toho hodně, co nevím - třeba to tvoje malý tajemství, kvůli kterému jsi přestala pít a kouřit..." Ano, s tímhle se mu Claire jistojistě ještě dnes svěří, ale určitě o ní nevěděl všechno - to ani ona o něm. Nikdo o něm nevěděl všechno, dokonce ani Genevieve ne. Když ho Claire chytne za ruku a párkrát mu přejede po dlani palcem, pousměje se. "Jinak? A jak? Dobře, Claire. Poraď mi, pomoz mi, zabav mě. Dělej, co chceš." Jestli vymyslí větší zábavu než je pití alkoholu, asi jí zatleská. Tedy ne, že by nebyla lepší zábava, ale v téhle situaci? Pro Kola to bylo to nejlepší. Po chvilce zvedne ruku, aby vypil posledního panáka, takže Claire ho už nedrží. Když řekne, aby odtamud už vypadli, zvedne se ze židličky a vytáhne peněženku. Z té vyndá nějaké peníze, včetně trošku většího dýška, a položí je na bar. "Jo, jdeme," řekne jenom a vydá se ke dveřím. Podrží je, aby mohla Claire z baru vyjít a potom jde ven hned za ní.

(Jen přikývla. Řekne mu to někde v klidu a v soukromí. Hodně se toho tím měnilo. Položila si ruce na stehna a pohladila se po nich.) O kterém se brzy dozvíš. A neřekla bych, že je to malé překvapení. (Podívá se mu znovu do očí, tentokrát zamyšleně avšak stále vážně. Její tón se také nezměnil. Nemyslí si, že by to byl dar. Ani neví, jak se správný rodič chová. Žila v jiné době a její rodiče byli zvláštní. Určitě nebyli správní rodiče. Pousměje se, až když jí povolí ho zabavit jiným způsobem.) Dobře. Můžeme se jít projít po městě, parku, dát si dobré jídlo, dělat věci co dělají normální lidé. Můžeme si třeba udělat závody kdo je lepší s lukem atd. Mohl bys u mě přespat, ale asi to není dobrý nápad. To je jedno, byl to jen hloupý nápad. (Pousměje se a obejme ho kolem ramen. Lehce ho poplácá a zvedne se ze židle úplně. Vyjde z baru a koukne se Kolovi do očí. Má na sobě červené triko s výstřihem do v, černé kraťasy, kotníčkové boty a koženou bundu. Vlasy má stažené do vysoko vyčesaného ohonu a její uši zdobí černé náušnice, stejně jako přívěsek od Jacksona její krk a jeden starý náramek na pravém zápěstí.) Tak kam půjdeme? (Tázavě se na něj podívá a strčí si ruce do kapes. Znovu chce Kola políbit, ale drží se na uzdě.)

"Upřímně, tak nějak čekám, že to nebude nic malého.." podívá se na ni a ušklíbne se. Tedy, vlastně to teoreticky teď bylo ještě dost malé, až časem to přeroste v problém větší. Teda pokud jsou Kolovy domněnky správné. Popravdě si moc neumí Claire představit s miminem v náručí... Nepochybuje ale o tom, že by byla skvělá máma. Musí se usmát nad tím, když Claire začne vyjmenovávat všechno to, co by mohli ještě dneska dělat. "Což o to, s procházkou po parku nebo po městě problém rozhodně nebude. I na večeři si s tebou klidně zajdu, ale závody s lukem, Claire? Porazíš mě," řekne a zasměje se. "Škoda, že už si nemůžeme dát závody v rychlosti, to by teď bylo totiž dost jednoznačná výhra... A to přespání... Tak posledně jsi měla snad i gauč, ne?" podívá se na ni tázavě a potom se usměje, když ho obejme kolem ramen. Kdyby spal přeci jenom u ní, nemohl by s ní znovu skončit v posteli, ne, to by nešlo. A na gauči by to přežil. Když vyjdou ven z baru, teprve teď má Kol možnost pořádně si ji prohlédnout - slušelo jí to, ostatně jako vždy. "Myslel jsem, že ty mě máš zabavit a ne já tebe. Je to na tobě," podívá se na ni a pokrčí rameny, potom se trošku zasměje. Spolu s Claire se někam rozejdou a on si mezitím strčí ruce do kapes od mikiny.

(Rozhodla se, že se půjde jen tak projít do města. Vlastně už cíleně na procházce ve městě nebyla, ani nepamatuje. Teď, co trávila většinu času v zátoce, především. Stále si ještě nebyla ale v zátoce pro věci a nemluvila s Jacksonem. Bude to taky muset v co nejbližší době napravit. Jak tak jde ulicí a rozhlíží se kolem, aby si připomněla jí známá místa, zahlédne naproti sobě Rebeku. Zdá se jí zadumaná. Koukala se do země a nevnímala okolí. Posléze se na ni trochu víc zaměří a zjsití, že vlastně pláče. Dojde až k ní a rozhodne se ji oslovit.) Bex? Co se stalo?

(Když se na ni Beka podívá, jen se utvrdí v tom, že opravdu brečela. Už dlouho ji neviděla, a tak vlastně ani nevěděla, jak se vším poslední dobou válčí, ale snažila se uhodnout, že tohle soužení bude jako vždy kvůli chlapovi. A ani by nemusela hádat dlouho, o koho by se jednalo. Po chvíli se jí tato domněnka potvrdí. Beka byla takhle zničená kvůli Mrcelovi. Vlastně jí snad ani pořádně nemusela říkat, co jí provedl, ona to tušila. Marcel měl prostě jiný názor na život nž Beka a dřív nebo později si to i Beka musí pořádně uvědomit. Ale samozřejmě, že jí nebude nějak shazovat, že je naivní a že to za ty roky ještě nepoznala. I ona si na to musela jednou prostě přijít sama, ať to bylo jakoukoliv cestou. Zhluboka se andechne a vzápětí vydechne.) Víš co? Půjdeme ke mně a všechno mi povíš. (pousměje se. Vlastně se sama sobě trochu divila, jak dokázala odpustit osobě, která ji zabila, celkem rychle. Tedy ano, odpustila jí, ale samozřejmě si to pamatovala a nezapomene. Pak se s Bekou vydala směrem k jejímu bytu, který vlastně nebyl až tak daleko. Byl na okraji Francouzské čtvrti a za hranice se nedostaly s Bekou zase tak moc daleko. Když dorazily do jejího bytu, pozvala ji dál. Ona a Kate jsou teď jediné zvané.)