New Orleans - City

(Nad jeho poznámkou se jen lehce ušklíbne. Neřekne mu, že nad tím přemýšlela, ale její výraz o tom lehce vypovídá. Nechá ho, aby jí pomohl s kabátem, a potom ho bedlivě sleduje. Když u ní byl blízko, jeho vůni cítila velmi zřetelně. Nad jeho otázkou si lehce povzdychne a koukne se mu do očí.) To není kvůli tobě, Kole. I když, pořád jsem na tebe trochu naštvaná za ten večer, ale v porovnání s tím co se poslední dobou děje je to naprostá maličkost. (Koukne se mu vážně do očí. Bohužel, je to pravda. Byla by radši, kdyby nebyl, ale je. Zpytavě se na něj koukne a pozvedne tázavě obočí.) A to je? (Našpulí u toho dost netrpělivě rty a pozoruje každé jeho gesto. Nad tím, co se mu stalo, se musí ušklíbnout.) No, na to přijdeš sám. Ale nesmíš se dívat do kufru! (Vyhrkne najednou. Jsou tam dárky, které budou překvapení, a nechce, aby je někdo viděl dříve, než to bude nutné a nezbytné. Mezitím číšníkovi Claire řekne, že si dá palačinky a potom milión věcí, co na to chce. Musí vypadat jako nějaká holka, co se rozešla s klukem a jde si sem zajídat svůj smutek. Nad jeho otázkou s lehce pousměje a přikývne.) Mám se fajn. (A potom zavrtí rychle nesouhlasně hlavou.) Ne, nic není v pořádku. (Řekne vyčerpaně a takovým tónem, že už to dál nesnese. Koukne se mu do očí. Někdy se přeje, aby se v nich mohla ztratit a myslet na něco jiného. Jenže to nejde.)

"Já se ti ani nedivím, že jsi na mě naštvaná, taky bych byl. Kdybych tam neměl auto, asi by sis musela zavolat taxíka, což by byla další komplikace... Promiň." Snad na to za chvilku zapomene, protože on nechce, aby na něj byla kvůli tomu naštvaná ještě o vteřinu déle. "A doufám, že mi řekneš, co se děje, když je tohle oproti tomu maličkost..." kouká se na ni tázavě, čeká na její odpověď, protože ho vážně zajímá, co se děje. "Jaké problémy...?" zopakuje si pro sebe otázku, jako by hledal správná slova, jak to vysvětlit. Protože mluvit o Genevieve... No co. "Víš, že se vrátila Genevieve... No a ona se teď nechová tak, jak by chtěla. Ten večer se se mnou nebavila moc normálně, chovala se ke mně zvláštně. A když z baru odešla, prostě jsem šel za ní. A pak nastaly ty problémy v podobě dvou mrtvých lidí. Musel jsem jí nějak pomoct, to musíš pochopit... Vím, že tě to, když mluvím o Genevieve štve. Je to na tobě vidět a vím, že se vy dvě nemáte rády. Ale co takhle se zkusit usmířit?" podívá se na ni tázavě. "Kvůli mně?" dodá ještě. Pokud se ty dvě nebudou chtít usmířit, jejich smůla. Štědrý večer spolu budou muset přetrpět. "Copak, copak? Z Claire se stal novodobý Jack Rozparovač, kterej shromažďuje mrtvoly svých obětí v kufru mého auta?" podívá se na ni pobaveně a potom se trošku zasměje. Když slyší, co si objedná Claire, chvilku se zamyslí a potom svoji objednávku změní. "Schválně, kdo sní víc palačinek. Jestli těhotná vlkodlačice a nebo Původní upír," ušklíbne se. Když řekne, že se má fajn, usměje se, ale jakmile to změní na 'Ne, nic není v pořádku', mírně se zamračí. "Jak nic?" Chce to slyšet, od toho tady přece je.

Tvoje omluva se přijímá. A teď už o tom nemluvme, byla to jen taková malichernost. (Mávne nad tím rukou. Teď to pro ni byla opravdová maličkost a pro ni byl teď Kol jediný, komu opravdu věřila a byl tu vždy pro ni. Jasně, pořád tu byl Jackson, ale ona ani neví, jestli jí bude někdy schopný odpustit, nebo se na ní vůbec podívat. Nad tím, že mu má všechno vyklopit se lehce zamračí a pak se na něj podívá.) Opravdu to chceš slyšet? (Tázavě se na něj podívá. Nejradši by ho toho ušetřila, ale už bylo pozdě něco vracet. Je jí jasné, že to Kol bude chtít vědět. Nějak se jí to ale nechce rozebírat. Nad jeho dalšími slovy jen přikývla. Genevive jí byla jedno, pokud netrápila Kola, Jacksona, nebo jí.) Jackson se zmínil. (Koukla se na něj vážně. Její hlas byl mrazivě klidný, a když se jí zeptal, jestli se s ní nechce usmířit, koukne se na něj, jestli to myslí vážně.) Nejsem si jistá, zda je to dobrý nápad. Ale zkusit bychom to někdy mohli. (Koukne na něj, dělá to vážně jen kvůli němu. Není jí moc příjemné, když se baví o Genevive. Připomíná jí to fakt, že ona Kola má a Claire ne. A asi ho nikdy mít nebude. Sice se říká, nikdy neříkej nikdy, ale Genevive je teď upír, je nesmrtelná a Claire je jen vlkodlak a ještě k tomu zbouchnutý. Další věc je, že Kol o ní takhle určitě nikdy nepřemýšlel, bere jí jako svojí nejlepší kamarádku. Bude se s tím muset nějak vypořádat, nějak to zvládne. Nad jeho další otázkou se lehce pousměje.) Ne, ale jestli chceš, můžeme zkusit, kolik mrtvol by se tam vešlo. (Šibalsky na něj mrkne. Nejde rozeznat, jestli to myslí vážně, nebo si dělá srandu.) Určitě já. Já teď totiž jím za dva. (Znovu na něj mrkne a potom se její rty roztáhnou do úsměvu. Ten jí hned ale přejde, když se jí Kol znovu zeptá na její pochmurnou náladu.) Fajn. Jsem těhotná. Otec toho dítěte je mrtvý, a štve mně to, i když to dítě nechtěl. Přišla jsem o prsten. Pohádala jsem se s Jacksonem. Možná budu vyhozena ze zátoky a ze smečky. Jackson nebo Hayley rozhodnou, zda mojí hlavu napíchnou na kůl nebo udělají něco horšího. Nemůžu pít alkohol, nemůžu nic. Jsem přecitlivělá a – prostě je toho na mně moc, Kole. A zítra je Štědrý den. (Sklopí pohled. Zítra je Štědrý den. Což znamená, že má dnes narozeniny. Musí se nad tím ironicky ušklíbnout.) No vidíš, a dneska mám ke všemu narozeniny. (Ironicky a pohrdavě se nad tím vším zasměje a potom semkne svoje rty co nejblíže k sobě, aby zahnala slzy, které se jí blížily k očím. Ještě však nebyly vidět.)

Pousměje se a uleví se mu, když řekne, že už o tom nebudou mluvit. Je rád, protože nechce, aby na něj byla Claire naštvaná. Ono bude stačit, že na něj bude naštvaná zítra. Už by měl začít přemýšlet nad tím, jak si to u ní vyžehlí... "Ne, nechci to slyšet," řekne s plno ironií v hlase. "Samozřejmě, že chci, Claire. Jinak bych se na to neptal," řekne nakonec a čeká, jestli mu vůbec něco řekne. "O Jacksonovi mi ani nemluv. Místo toho, aby jí nějak pomohl se sebeovládáním, ještě se jí nabídne, aby se z něj napila. Blázen," zavrtí nechápavě hlavou. Až ho potká, pěkně si ho podá, a nejen za tohle. Za hromadu jiných věcí. Popravdě, Kol si vždycky najde něco, aby na něj mohl být naštvaný. "A já si myslím, že to dobrý nápad je, protože nechci, abyste byly pořád rozhádané. Už mě nebaví, jak spolu nedokážete vycházet. Obě dvě vás mám rád. Snad bude od té laskavosti i Gen a zkusí to..." Claire ještě neví, že to vyzkouší už zítra. Kdyby to věděla, nikdy, ale opravdu nikdy na to nepřistoupí. Protože kdo by chtěl trávit Vánoce s člověkem, kterého nemá opravdu vůbec ráda? "Žijeme v New Orleans, jistě se ještě někdy anskytne příležitost, kdy budeme ten kufr moct narvat až po strop mrtvolami," ušklíbne se. Nechtěl ale, aby ty mrtvoly měl na svědomí on, Claire, nebo třeba Genevieve... "Ty jíš sice za dva, ale já jsem pořád Kol Mikaelson, ač by to možná někdo neřekl, kvůli mojí postavě, jsem vážně jedlík. A nemůžu ztloustnout, takže se můžu cpát jaaak chci," usměje se na ni. Potom už jim číšník přináší palačinky. Jinde by museli na jídlo čekat déle, ale tady to byla vážně velká rychlovka. A vypadalo to parádně. Potom ji poslouchá, když mu začne vyjmenovávat všechny věci, co se staly. "Otec toho dítěte byl pitomec, kterej o něj nestál. Sice nebude mít ten kluk tátu, ale bude mít parádního strejdu, nemyslíš?" řekne s úsměvem a pokračuje: "Jestli o ten prsten moc stojíš, jistě ho někde dokážu sehnat... Třeba od Alisey. Jen sehnat to kouzlo," pokrčí rameny. "Pohádala ses s Jacksonem? Tomu debilovi snad nestačilo to, že jsem ho málem zabil? Stejně si myslím, že tu hádku začal on, protože ty ho máš až moc ráda na to, abys na něj byla hnusná. Jestli ho někdy uvidíš, vyřiď mu, že mě vážně nechce potkat..." Zní teď strašně ochranářsky, jako by mu vadilo, že se s ní Jackson hádal. A taky že mu to vadilo. "Ta smečka stejně stojí za starou belu, když je alfou Jackson. A s Hayley promluvím - poslední dobou spolu celkem vycházíme... A k tomu Štědrému dni... Nechceš zítra přijít na Plantáž?" podívá se na ni tázavě a doufá, že jeho nabídku přijme. Když řekne, že má narozeniny, překvapeně zvedne obočí. "Proč ses nezmínila dřív?" podívá se na ni, snad i trošku káravě. Potom mávne znovu na číšníka a něco mu pošeptá. Číšník odcupitá rychle do kuchyně a Kol se zase věnuje Claire. "Jestliže máš narozeniny, neměla by ses dneska trápit..." řekne zadumaně. Přemýšlí, jak by ji mohl rozveselit. Dá jí dárek. Ano. Sice je k Vánocům, ale do zítra sežene něco jiného. Ale dá jí ho až později. V tuhle chvíli už má v sobě už víc něž půlku svojí porce palačinek.

(Jakmile si z ní začne utahovat, lehce se na něj káravě podívá. To by nebyl Kol, kdyby si z ní nezačal při první příležitosti utahovat. Neměl by jí takhle škádlit, je dost špatně citově rozpoložená těhotná vlkodlačice s kterou si hormony dělají, co chtějí. Jakmile Kol pokračuje s Genevieve, chce to přejít nějakým obličejem, ale potom jí to začne dávat smysl. Co se stalo, proč byl Jackson takový a makový.) Jackson jí chtěl jen pomoct. (Koukne mu do očí káravě, jemně a zároveň lítostně. Je jí ho líto. Oliver, Genevieve a teď ona. Také toho musí mít až nad hlavu a ona mu ještě přitížila. Do nějakého usmiřování s Genevieve se jí opravdu nechtělo. Obě vás mám rád… Ale Genevieve máš radši. Řekla si v duchu a polkla. Tohle bolelo. A přitom si to způsobila sama.) To zní jako skvělá zábava. (Usměje se na Kola při zmínce o kufru a mrtvolách. New Orleans, město, kde jste živí a pak najednou mrtví a naopak. Nejvíce nevyzpytatelné město na světě, ale krásné. Nad jeho další poznámkou se jen pousmála.) To máš dobrý. Já za chvíli budu jako koule. Nejhorší na tom je, jak se mi zvětšily boky a celkově jsem nějaká oplácanější. Nechceš si to prohodit? (Koukla na něj, jak dealer na svého zákazníka při předávce a mrkla na něj. Koukne na palačinky a hned se do nich pustí. Poslouchá, co jí říká.) Jasně Kole, ale ty budeš jen jeho "strýc". Bude mít miliony takových "strýců", ale žádného otce. Strýc a otec není to samé. Jediné, co bude mít, je tu nejhorší matku na světě. (Teď se začne v jídle trochu nimrat. Hlad neměla, ten nemá poslední dobou vůbec, tedy, jak kdy, ale spíše chuť. A ta jí pomalu přecházela. Nad jeho dalšími slovy jen zakroutí hlavou.) Stojím, ne tak moc, ale stojím. Ale nechci ho získat takhle. Chci si ho něčím zasloužit. Já už ani nevím, co chci. (Koukne se mu do očí a strčí si do pusy pár soust, která rozžvýká. Koukne se potom na Kola.) V tomhle městě mi opravdu záleží jen na dvou lidech. Na tobě a na Jacksonovi. Neboj, myslím, že se s ním nějakou dobu neuvidím. Hele, mně to mrzí a vadí mi to. Prostě, on je pro mě důležitý. A nechci přijít i o něj. Pak už bys mi zbyl jenom ty. Tedy, ne že bych si mohla stěžovat, ale ty máš Genevieve a tím pádem se nebudeme tolik vídat. Navíc, jsi upír a Původní, takže si s tebou nemůžu popovídat o vlčích věcech. (Koukne se na něj a rychle palačinky sní. Znovu na něj pohlédne.) Ale alespoň jsem byla něčeho součástí. Měla jsem něco jako rodinu. Myslím, že s ní promluví Elijah, ten se na mně zaměřil, když jsi odešel z baru. Nebylo to nic příjemného. Jak chceš Kole, nemusíš se za mě přimlouvat. Něco jsem provedla, musím za to nést následky. (Koukla se na něj. On jí pozval k němu na Štědrý den? Srdce se jí rozbušilo očekáváním. Horlivě přikývla, aniž by si něco uvědomila. Stejně by jinak seděla doma a snažila se nevnímat to, že je Štědrý den. Ona ani nezdobila chatku, ani nebalila dárky, ani neměla stromeček. Vánoce neměla ráda a tak je poslední dobou bojkotovala, protože by jinak byla sama.) Protože je to absurdní nějak oslavovat. Já je nikdy neslavila, jen jsem se většinou opila do němoty a pak nějaké drogy a sex, víš, jak to chodí. (Koukla na něj. Poslední dobou nesnášela všechno. Znovu se na něj koukne a zavrtí nad tím hlavou.) Nech to plavat, Kole. A opovaž se mi dát nějaký dárek! (Ukáže na něj vztyčeným ukazováčkem a pořádně si ho přeměří. Jak ráda by teď byla s ním na Plantáži, u něj v pokoji, v posteli, a ležela s ním v objetí, klidně nahá, ale s ním. Cítila by jeho ruce na těch svých, položené na jejím břichu. Návrat do reality jí zajistila vidlička, s kterou Kol cinkl o talíř více, než původně chtěl.)

Nevinně se zaculí, když si všimne, jak se na něj káravě dívá. Čekal, že mu řekne něco, na co se ptal, ale ona mlčí. Dobře, nebude se jí vyptávat... Snad mu to řekne později. A když ne, nějak to z ní prostě dostane. Když řekne, že Jackson chtěl Genevieve pomoct, trošku se zamračí. Kol moc dobře věděl, jak to bylo, Genevieve mu to ukázala. "Řekl ti Jackson svojí verzi? Řekl ti, jak se k ní choval? Claire, on ji doslova provokoval, i když věděl, jak na tom je. A ona ho varovala, říkala mu, ať zmizí, ale on v provokaci pokračoval - a to ho málem stálo ten jeho mizerný život. Genevieve mi to ukázala. Viděl jsem, jak to bylo, a jestli mi nevěříš, klidně ti to ukážu," řekne rozhodně. Jemu to problém nedělá, aspoň by jí třeba došlo, co je to za pitomce. Jen nevěděl, jestli se třeba nebojí toho, že uvidí vážně Jacksona takového, jakého ho nezná. Třeba to právě nechtěla. "Jo, to zní. Jenom doufám, že nebudu muset ty mrtvoly uklízet někdy po tobě. A nebo ty po mně," ušklíbne se a napije se nealkoholického pití, co jim číšník přinesl. "Už je na čase, aby ses začla zakulacovat. To víš, Hayley už těhotná není, Alisea to bude mít za chvíli za sebou... Neměl bych si z koho utahovat, ještě že tě mám," usměje se. Byl si jistý, že si to utahování nebude brát nějak moc vážně. Znala ho, věděla, že tohle k němu prostě patří. Kol bez svých otravných poznámek by prostě nebyl Kol. "A ne, nechci si to prohodit. Já jsem sám se sebou spokojenej," ušklíbne se. "A navíc, ty za pár měsíců budeš mít postavu zase tak pěknou, jako předtím," usměje se na ni. Nepřišlo mu, že by si mohla myslet bůhví co, na co třeba myslí. Jistě, její tělo si taky párkrát důkladně prohlédl, ale zrovna teď na to nemyslel. Teď, když se vrátila Genevieve nemůže myslet, že kdyby se nevrátila... Žádné kdyby. Ona je prostě tady a on je s ní. "Neřekl bych, že bude mít zrovna milion takových strýců. Já jsem přece unikát," zaculí se na ni a pak pokračuje, "tisíce dětí vyrůstají bez otce, a ty rozhodně nebudeš špatná matka, to neříkej, protože to není pravda," řekne rozhodně a podívá se jí do očí. Podle něj bude výborná matka, už jenom kvůli tomu, že ona neměla dětství ideální. A Kol jí bude určitě pomáhat. Sem tam prcka pohlídat - pro Kola Mikaelsona žádný problém! "Nenimrej se v tom a jez. Chceš vyhrát, ne?" ušklíbne se a pokračuje v jedení svých palačinek. "Já teda nevím, ale asi to nebude moc příjemný se měnit při úplňku, když jsi v tom, ne? Takže bych Alisee mohl říct. A nebo ty. Mám dojem, že spolu docela vycházíte?" podívá se na ni tázavě a zase sní pár soust, za chvíli už to bude mít snědené. "Můžu Jacksonovi domluvit, aby se vůči tobě nechoval jako totální imbecil. A teď se tě neptám na svolení. Jestli mi přijde pod ruku a bude se chovat slušně, jenom mu domluvím. Pokud se bude chovat neslušně, dopadne to trošku hůř. Ale ne, nezabiju ho, protože nechci, abys mě nenáviděla," ušklíbne se. Kdyby ho Claire neměla tak ráda, asi by byl už někde na hřbitově pod drnem, o to by se Kol postaral. Teď skončí třeba jenom s pár zlomeninami, vyraženými zuby, monoklem... Kol se ještě rozmyslí. Ale už teď ví, že ho pěkně zmaluje. "A k tý Genevieve - jo, je zpátky, ale to neznamená, že se s tebou chci scházet nějak míň, Claire. A i kdyby proti tomu náhodou Gen něco měla, je mi to jedno, protože vídat se s tebou prostě chci a budu." V jeho hlase je slyšet jistota. Vážně si od Gen nenechá mluvit do toho, jestli se může s CLaire vídat a nebo ne. "Když je to tak úžasnej kamarád, odpustí ti a bude si s tebou povídat o vlčích věcech." Když dojí palačinky, usměje se, "Vidíš, vyhrála jsi." Když řekne, že mluvila s Elijahem, vypadal trošku překvapeně. "Rozhodně se za tebe přimluvím, protože za to může i Rebekah, pořád se spolu kočkujete, jako by toho nebylo už dost... Jo, to mi připomíná... Alisea na mě apelovala, abych s tebou promluvil. Že byste se měly s Bekou usmířit. Ona si o tom prý promluví s Bekou." Musí se usmát, když souhlasí s tím, že bude zítra na Plantáži. "Ještě ti zavolám nebo pošlu zprávu, kdy máš přijít," pousměje se a když řekne, že se to nemusí oslavovat, protočí nechápavě očima. "Tak pít bohužel nemůžeš, drogy taky brát nesmíš. A sex... Sex," ušklíbne se a zatváří se tak, jako by si byl vědom toho, že řekl něco ne moc vhodného. Asi o tom není vhodné mluvit. I když si to mezi sebou vyjasnili... Měl mlčet. Když řekne, aby to nechal plavat, jenom se záhadně usměje, hodí do sebe posledních pár soust a položí vidličku na talíř. Trošku víc cinkne, ale ani mu nepřijde, že Claire vyrušil z nějakého jejího snění. To už k nim jde číšník, odnese talíře a po chvilce už sem kráčí s dortem. Nebyl sice moc velký, ale to nevadilo. Pro tuhle chvíli stačil. Taky nesl láhev s vínem. "Pozdě, nenechám to plavat," řekne a ušklíbne se na ni. "Je tam jenom jedna svíčka, protože si nepamatuju, kolik ti přesně je. A však víš, není slušné se na to dámy ptát," zaculí se. "Takže doufám, že sis nechala ještě nějaké místo na dezert." Číšník každému z nich dá na talířek kousek dortu a otevře flašku vína. "Myslím si, že když máš ty narozeniny, tak jedna malinká sklenka vína neuškodí," šibalsky se na ni usměje a usrkne trošku vína ze svojí sklenky.

(Neví, co přesně se stalo, ale Kolovo mračení se jí nelíbí. Ona samozřejmě nemohla vědět, jak to přesně bylo, nebyla u toho, ani jí to nikdo neukázal nebo podrobně nepovyprávěl. Pozorně ho poslouchá a lehce se u toho mračí. Nelíbí se jí, co jí Kol říká a jde to na ní dost dobře vidět. Mračí se, nebo se tváří dost zvláštně. Nad jeho nabídkou, že jí to ukáže, jen zavrtí nesouhlasně hlavou.) S Jacksonem jsem o tom nemluvila. Tak daleko jsme se bohužel, nebo možná bohudík nedostali. Nechci to ukazovat. Ne že bych ti nevěřila, ale už nechci řešit nic dalšího. (Koukne na něj a potom se lehce pousměje. Nechtěla to vidět, už z toho důvodu, že tam byla Genevieve. A nechtěla se tím prostě už zabývat. Stačilo jí to, co musí řešit už teď. Nad jeho další poznámkou se jen znovu pousměje.) No, člověk nikdy neví. (Koukne se na něj a také se napije pití, co jim číšník přinesl. Alespoň si tím svlažila hrdlo po delší době. Nad jeho další poznámkou se nejdříve zamračí, ale potom se zasměje. Jistě, hlavně že si Kol bude mít z koho moct utahovat. Nad jeho poznámkou se jen lehce pousměje. Má pravdu.) To ano, ale až za pár měsíců. (Přitakala a oblízla si rty, které už měla po delší době mluvení vyschlé. Ona tedy nemyslela na to, ž by si jí Kol mohl snad teď představovat nahou. Stačilo by si ji představit v legínách a upnutém tílku, to by úplně stačilo. Nad jeho poznámkou, že on je přeci Kol Mikaelson a nikdo ho nemůže překonat, se jen zazubí, je trochu jako Marcel.) No jo, Kole, ty jsi prostě – ty. (Zazubí se. Nad jeho dalšími slovy se jen nesouhlasně zamračí. Něco by namítla, ale ví, že to nemá cenu. A proč se zrovna dnes hádat s Kolem o úplné hlouposti? Je přesvědčená, že bude. Kdo by chtěl za matku jí? Nikdo. Nikdo by nestál o matku, která se ráda opíjí, a běh ví co všechno. Znovu se usměje nad jeho další poznámkou. Jistě, že chce vyhrát. Proto začne zase znovu jíst normálně, snad i rychleji než předtím a na konci to pořádně zapila tím nápojem, co jim číšník přinesl. Potom na něj koukne.) Teď když jsem těhotná, tak se měnit nebudu, ale potom ano, takže při úplňku budeš vždy hlídat. A ano, je jedna z mála, se kterou vycházím, a ona vychází se mnou. (Zasměje se na něj a uličnicky se na něj podívá. Nedokáže si ho představit jako chůvu. Ale bude vědět, že s Kolem její syn bude v pořádku. Usměje se a zároveň se zamračí, když jí řekne to s Jacksonem.) Myslím, že na to, abych tě nenáviděla, bys toho musel udělat mnohem více. (Ušklíbne se. Je jí jedno, co Jacksonovi udělá, protože ona mu stejně nemůže nijak zabránit a určitě u toho nebude. Jistě, na jednu stranu jí to štve, ale je to Kolovo rozhodnutí a ona ví, že by mu to nerozmluvila. Nad jeho dalšími slovy jen přikývne hlavou. Další věc, na kterou by mu něco řekla, ale neřekne, protože se nechce hádat atd. A nad jeho dalšími slovy se už radši ani nepozastavuje, to také nemělo cenu. Počká, až dojí palačinky a řekne těch pár slov, které v ní vyvolají tak známý a příjemný pocit. I když je to hodně slabý odvar od toho, jaké to, vyhrát něco velkého.) Ano, o tom se také dozvěděl. Rebekah si řekla svojí verzi, já tu svou a tím to skončilo. Já se s ní nechci usmiřovat. Jediné co chci, je aby mně nechala na pokoji, ignorovala mně, nebo mně alespoň tolerovala, ale usmířit se s ní nechci. Ne. Takže se o to ani nepokoušej, protože tohle nevyjde. To už je tu větší pravděpodobnost, že to vyjde s Genevive. (Odpověděla mu na jeho „nabídku“. A to znamenalo, že to určitě nepůjde. A s Genevive to asi také nevyjde, ale jí to je jedno.) Jasně. (Odpoví na jeho, že jí dá vědět. Nad jeho dalšími slovy se na něj jen tázavě podívá.) Děláš mi tu snad nabídky, Kole Mikaelsone? (Tázavě a zároveň podezřívavě se na něj koukne. Jistě, že by se s ním chtěla vyspat, co by za to dala, ale zároveň se bojí, že by se její city prohloubily a to ona opravdu nepotřebuje. Už teď, v jeho blízkosti jí srdce buší rychleji než obvykle a je celkově taková celá nervózní. Nedává to na sobě ale znát. Jakmile spatří číšníka s dortem, koukne se nepříjemně na Kola.) Ty ze mě chceš udělat tu kouli ještě dřív, než to bude nutné. (Neodpustí si kousavou poznámku a potom se usměje.) To radši ani nechtěj vědět, kolik mi je. (Zazubí se na něj. Ani ona to pořádně nevěděla. Musela by to spočítat. Někdy to udělá, až bude mít čas a náladu.) Místo na dezert se najde vždycky. A trochu vína mně nezabije. (Koukne na něj a také se napije e svojí sklenky. Je to taková vodička oproti nějakému dobrému tvrdému alkoholu, ale alespoň něco než nic. Koukne se mu do očí, ve kterých se jí zablýskne a potom se pustí do dortu.)

Vidí na ní, že se jí rozhodně nelíbí, co právě teď říká. Nevěřila mu? Nebo si jenom nechtěla přiznat to, že se Jackson choval jako naprostý kretén? "Tak fajn, nci ti ukazovat nebudu, ale s Jacksonem by sis o tom promluvit mohla. A pak bys mi mohla říct, co za lži ti nakukal, prosím. A už o něm nebudeme mluvit, nechci se zase našvat. A ty víš, že mluvení o Jacksonovi mi rapidně zhoršuje náladu. Horší než mluvení o něm už je jenom mluvení s ním," nepříjemně se ušklíbne a o Jacksonovi už mlčí, tedy aspoň prozatím. Na to jejich sériové zabíjení a ukládání mrtvol v jeho krásném čistém autě už nic neříká. Doufá, že se takovým problémům vyhne na co nejdelší dobu.. Stačil ten masakr v Sídle. A upřímně, nechtěl by to uklízet. Když se zamračí, tak nejdřív neví, co od ní očekávat, jestli se třeba náhodou neurazila. Když se ale začne smát, taky se trošku zasměje a uleví se mu. "To uteče stejně jako voda, uvidíš," pousměje se. Své těhotenství bude mít co nevidět za sebou a svojí dokonalou postavu taky. 'Sakra Kole, na co to myslíš? Doma máš Genevieve s taky krásnou postavou!' Ale co. Chlap snad neměl zakázano myslet na někoho jiného, a když o tom nikdo nevěděl, proč ne? Důležité bylo, že jen myslel a nechtěl nich jiného. Když se na něj zazubí, usměje se. Kdyby jen věděl, že si myslí, že je 'trochu jako Marcel', asi by za sebe v tuhle chvíli neručil. Jeho přirovnávat k Marcelovi? Bral by to jako urážku. Velkou urážku. Široce se usměje nad tím, když vidí, že Claire zase začne normálně jíst. Je vidět, že byla vážně soutěživá. Tuhle vlastnost u ní poznal vlastně už tenkrát na tom paintballu. Mohli by si to někdy zopakovat. Jakmile mu řekne, že se o úplňku měnit nebude, protočí oči nad svojí blbostí. "Jasně, že se nebudeš měnit. Nějak mi to nedošlo... Jo, hlídací agentura Kol Mikaelson s.r.o. k službám," ušklíbne se. Rád bude toho prcka hlídat. "O úplňcích bude v Zátoce stejně kllid. Většina vlkodlaků se bude prohánět někde po loukách... Super. Když se máte tak rády, mohla bys ji o ten prsten požádat. Dát si kafíčko, trošku mě pomlouvat. Copak já vím, jak to u vás chodí, tyhle dámské dýchánky," ušklíbne se a pokračuje v jedení a sem tam se napije. "Stejně ho nezabiju. Zatím. Protože bys na mě byla určitě naštvaná." 'A nejen ty, ale i Genevieve, Hayley...' dodá si v duchu. Hned by měl víc problému s těmahle pár ženskýma. Když začne říkat, že to s Rebekou opravdu nepůjde, jenom chápavě kývne hlavou. "Chápu, že se vy dvě nesnášíte, ale obě dvě byste mohly upustit od toho zabíjení. Teda spíš Beka, vzhledem k tomu, že ty ji zabít nemůžeš. Takže jestli seš ty ochotná ji tolerovat, ještě si možná promluvím i s ní. I když to má na starosti Alisea... Uvidím a dám ti vědět, jestli na tomoje milovaná sestřička přístoupila. S Genevieve to vyjde. Teda doufám." Taky doufá, že se proti němu ty dvě nespolčí, to by bylo něco. Bůhví, co by mu za to, co jim udělal, provedly. Když se zeptá, jestli jí tady dává nabídky, opře se lokty o stůl, nakloní se k ní a podívá se jí do očí. "Já? Nikdy," sladce se usměje, chvíli se jí dívá do očí, ale pak se zase odtáhne a trošku se zasměje. Samozřejmě, že si dělal legraci. "Možnááá? Třeba chci co nejdýl vypadat líp než ty!" zasměje se a když řekne, aby se ani neptal, kolik jí je, usměje se. "Dvacet? Jednadvacet? Já nevím. Víc, míň?" zasměje se nakonec. "Ještě sfoukni tu svíčku, a můžeš si i něco přát." Potom se pustí do kousku dortu, který mu dá číšník na talířek a za chvíli ho má v sobě. Stejně tak sklenku s vínem. Počká až Claire taky dojí a potom číšníkovi řekne, aby jim dal ten dort do krabice, že si ho bere sebou. Byl to její narozeninový dort, jen ať si ho sní celý ona. Potom zaplatil a spollečně se vydali k autu. Kol celou cestu nesl svoji tašku s dárky. Rozhodl se, že jí ho dá k narozeninám až v Zátoce. Nasedli do auta, Kol nastartoval a rozjel se směr Zátoka.

(Ráno vstal velmi brzy. Osprchoval se a dokonce se i oholil, oblékl se do nějakého oblečení, které vypadá aspoň trochu slušně. Vyšel z pokoje a zamkl ho, měl tam schované dárky a nechtěl, aby je Davina našla. Ačkoliv mohla klidně použít nějaké kouzlo, aby tam vešla, ale snad to neudělá. Byt voněl po krocanovi a ostatním jídle, kuchař vytuhnul gauči. Taky není divu, když skoro celou noc vařil tolik jídla. Marcel ho probudil, ovlivnil ho, aby na to zapomněl a strčil mu nějaké peníze do kapsy. Nechtěl ho jenom tak sprostě využít a navíc jsou Vánoce. Odešel chvíli po kuchaři, musel ještě sehnat nějakou stužku na jeden dárek. Nebude ho balit, protože je až nadměrně veliký, tak prostě koupí jenom pěknou stužku a třeba i mašli. S úsměvem na tváři se procházel městem, měl namířeno do obchoďáku. Věděl, že ten bude určitě otevřený, město bylo krásně ozdobené, všude vánoční světla. Santa Clausové škemrající o peníze, lidi zpívající hloupé, vánoční koledy. Prostě Vánoce. Vešel do krámu a hledal nějaký krám, kde by mohl najít stužky. Neměl v tom moc přehled, byl tam asi třikrát a pořád si ani nepamatuje, kde jsou záchody. Na chvíli přestal hledat krám a pozoroval Santu, jak si nechává děti posadit na klín. Vždycky mu to přišlo hrozně úchylné, ale některým lidem to asi přišlo roztomilé. Všiml si Beky, jak pozoruje nějakou malou blondýnku. Pomalu k ní přešel, byl velmi potichu, takže ho možná neslyšela.) Myslím si, že se z ní moc nenapiješ. Ale možná bude chutná. (Taky se podíval na malou holčičku a pak zpátky na Beku. Vypadala velmi smutně. Asi na ní přišla jedna z jejích chvil "Já chci dítě!".)

(Ruce měl schované v kapsách jeho nových černých riflí. Dneska si dokonce vzal i teplejší bundu, protože venku začíná být větší a větší zima. Mírně se pousmál na Beku. Sice byl pořád trochu naštvaný, ale vlastně ani na to neměl moc velký důvod.) Ale znáš mě. Já jsem hrozný sadista. (Pokrčil rameny jako, kdyby o nic nešlo. On by se ale k ubližování dětí nikdy nesnížil. Je to jedno z mála pravidel, které má a, které ještě neporušil. Nikdy nezabiju žádné dítě. pověděl mu tichý hlas v jeho hlavě. Má sice dost pravidel, ale tohle je jedno, na kterém si nejvíce zakládá. Pak tu je ješta taky to, že se nekrmí na místních. A to také pořád platí.) Ona ještě asi spí, včera jsme byli vzhůru docela dlouho, takže pravděpodobně ještě dospává. (Přikývl, ale už se nějak neusmíval. Podíval se přímo před sebe a zahlédl jeden krám, otočil se na chvíli na Beku.) A co ty tu? (Zvídavě se zeptal a pozvedl jedno obočí.) Chodíš sem často? Pozorovat malé děti? (Znovu se podíval na malou holčičku, která už teď byla na druhé straně nákupního centra.)

Vlastně už do Jacka nejsem zamilovaný, tak trochu se na mě naštval. Ale, co stávají se i horší věci. (Pokrčil rameny a tvářil se jako, že ho nějak neranilo. A vlastně ani moc ne. Prostě se s Jackem přestal bavit, každý měl prostě jiné názory.Ale možná je zase osud svede dohromady a budou spolu nějak spolupracovat. Spolupracovat jako normální ne-gay lidi. ) Né takový já nejsem..No, asi by to pro mě moc dobře nedopadlo. (Odpověděl krátce, když se otáčel hlavou pryč. Podíval se na Beku, která se právě vyhnula odpovědi na jeho otázku. Sice tohle slyšet nechtěl, ale aspoň ho to pobavilo.) Byla by jsi skvělá matka. (Pronesl s velmi vážným výrazem v hlase. Dlouho mu to nevydrželo, ale hned se zase začal usmívat. Díval se na Beku, jak pozorovala tu malou. Nechápal, proč si prostě někde nesežene nějaké dítě, když ho tak chce. Marcel sice nikdy moc po děckách netoužil, ale nakonec jedno získal. Bylo to neplánované, ale vzešlo z toho něco neskutečně dobrého. Krátce přikývl, když upravila svojí výpověď. Tak už z ní není pedofil, ale masochista. Stále by to byla určitě ukázková máma.) Tak to pak jo. Ne, to ne. Já už mám dárky doma už několik týdnů. Zaběhl jsem si sem pro nějakou stužku a mašli na jeden dárek. (Udělal jeden krok blíž ke krámu, kam chtěl zajít. Otočil se na Beku.) Doprovodíš mě do krámu a nebo tu budeš dál pozorovat ty děti? (Tázavě pozvedl obočí a čekal, až něco řekne. Dneska se nesnažil myslet na to, že se s ní před pár dny pohádal. Jsou Vánoce a on by měl dneska a zítra myslet jenom pozitivně. Proto taky trochu vypudil ze svojí hlavy Kaie nebo aspoň napůl. Sice ho tam ten neřád pořád ''straší", ale nemyslí na něho pořád. Myšlenky spíše směřuje k tomu všemu, co ho ještě chystá.)

(Už k tomu nic neříkal a jenom zakroutil hlavou. Rozhodně to nebyla žádná hádka, spíš prostě šlo o neshody jejich názorů. Ale tak to už je asi normální. Vždyť on je přece krvežíznivý upír a Jack je zase mrzutý vlkodlak. To prostě nejde dohromady. Všiml si, že mírně posmutněla, když řekl jeho názor o tom, jak skvělá matka by byla. Rebeka by vlastně mohla být dobrá máma, ale teď to myslel spíš ironicky. Ale raději to nebude říkat, protože jinak se ještě víc naštve. Dívá se na ní s malým, nevýrazným úsměvem na tváři.) Můžeš pozorovat mojí roztomilost. Určitě jsem o mnoho roztomilejší, jak ty děti. (Na chvíli se usmál a pak se otočil zpátky k tomu krámu. Chtěl už rovnou jít, ale když ho urazila, že by mohl vybrat něco nevkusného, tak se na ní podíval.) Pff. Já? Já mám styl a to mi věř. (Zakroutil hlavou a chvíli se tvářil nesmírně uraženě. Pak už na ní ani nečekal a rovnou se vydal do krámu. Dlouhým krokem tam došel, usmál se na prodavačku, která mu hned ochotně šla nabídnout pomoc. Slušně její pomoc odmítl a šel hledat nějakou pěknou velkou mašli a nebo stužku. Chtěl, aby obojí bylo červené barvy, protože červená je prostě červená. Zahlédl jednu velkou červenou mašli, která se dala nějak přilepit na dárek. Docela se mu líbila, ještě se však rozhodoval, jestli jí má vzít a nebo ne.)

(Zakroutil nesouhlasně při její otázce. Nic jiného jí na to však neříkal. On sám na to měl prostě svůj názor a každý moc dobře ví, že je Marcel sebevědomý a má se rád. A to je věc, která přece není špatná. Každý by se měl rád a měl by být rád za to, jaký je. A takový on přesně je. Hlavně taky nemá důvod nemít rád sám sebe, vždyť má neodolatelný úsměv, tělo a hlavně barvu. Což ho dělá o několik procent krásnějším. Kdo by mohl odolat čokoládovému tělu? Nikdo, teda možná nějaký zatvrzelý rasista a nebo blbec. Bez nějakých dalších slov se vydal do krámu, v něm zabloudil k jedné pěkné mašli. Ucítil dech na jeho zádech, nemusel se otáčet, protože moc dobře věděl, kdo to je. Beka má specifickou vůni a hlavně na něho chvíli potom promluvila, takže ho utvrdila v tom, že se nemýlí.) Já vím, že je pěkná. (Pronesl rozhodně a vzal si jí. Hned kousek od nich byly nějaké samolepky. Typu "Pro mojí nejlepší mámu" a "Pro super dědu". Bohužel tu nikde nebyla samolepka "Pro mojí čarodějnou, dcero-sestru-kamarádku". Nic podobného tu asi nenajde, takže se pohledem podíval zpátky na mašle. Podíval se na druhou stranu, kde byly samé hlouposti. Rozhodně by nic z toho, co tam je nekoupil pro Davinu. Pro ní už měl stejně dárků dost a určitě jí nebude vadit, že od něho nedostane oranžovo-modrou lepící pásku se srdíčky.Otočil se celým tělem na Beku a odstoupil od ní jeden krok.) Vím, že jsem neodolatelný, ale nemusíš se na mě takhle lepit. (Mrkl na ní a pak se mile usmál. Odešel od ní jeden krok, rozhlédl se po krámu. Teď už potřeboval jenom nějakou pěknou stužku a mohl v klidu odejít pryč. Udělal pár kroků a pak se zastavil.) Doufám, že mi nekoukáš na zadek. (Otočil se na ní a krátce se šibalsky usmál. Pak už se zase díval před sebe a šel k malému stojanu, kde bylo mnoho, mnoho stužek.)

(Uslyšel její hlas a jenom přikývl. Rozhodně už tam nic dobrého nebylo. Možná tak jedině, kdyby potřeboval barevnou izolepu, aby si něco oblepil. Mohl si tím třeba vyzdobit skříně, viděl, že to tak v poslední době dělá hodně dětí. Jemu to však přišla jako pitomost. Kdo by si sakra oblepoval nábytek izolepou? Na krátký moment byl jeho obličej nesmírně blízko k tomu Beky. Nebylo to dlouho, protože on se hned o jeden krok vzdálil.) Zhubnout? Chceš říct, že jsem tlustý? To nejsou špeky, ale svaly. (Mrkl na ní a tvářil se jako, kdyby jí o něčem poučoval. Odešel od ní o pár kroků, než se obrátil zpátky a obdaroval jí jednou poznámkou. Bohužel, když se otočil, tak se mu Beka na zadek nedívala. Ale byl si jistý, že to už jednou určitě udělala. Ani by se jí nedivil, kdyby se podívala.) Jo a tím myslíš tyhle fialové, opelichané řetězy? Myslím si, že můj zadek je mnohem zajímavější a krásnější. (Podíval se na ty řetězy a pak zpátky na Beku. Na tváři měl takový vítězný a pyšný úsměv. Odešel od Beky a šel se věnovat dál stužkám. Občas se podíval na Beku, která si s někým psala. Zdála se být šťastná, zaslouží si to. Jenom se nad tím trochu usmál a pak se vrátil pohledem ke stužkám. Vzal si do ruky jeden balíček stužek, který byl červený a okraje byly lemované zlatou barvou.) Já vím. Vezmu si asi tuhle. Nechápu, proč to tak najednou řeším. Jsou to jenom Vánoce. (Pronesl poněkud nechápavě. V jedno ruce držel větší červenou mašli a v té druhé zase červeno-zlatou stužku. Popošel jeden krok blíž k Rebece.) Našla sis někoho nového? (Pronesl milým hlasem a stejně se i usmál. Neměl teď moc důvod žárlit. Přál jí, aby si našla někoho, s kým bude vážně šťastná. Nechal jí tam, ať si s někým píše a zamířil ke kase. Zaplatil prodavačce a vzal si tašku, do které mu prodavačka dala nákup.)

(Nad její otázkou jenom zakroutil hlavou. Na tváři měl pobavený úsměv a tvořily se mu vrásky okolo očí, jak se usmíval. Nic k tomu už však neříkal, sám na to měl svůj názor. A navíc vědě, že Beka jenom vtipkuje. On rozhodně nemá špeky, fyzicky je to nemožné, protože upíři mají super zázračný metabolismus. Asi to je tím, že se stravují tak dobrým ''jídlem''. Poslechne si její výmluvu a kroutí hlavou.) Takže jsi teď na bílou čokoládu? Víš, že technicky vzato bílá čokoláda ani není čokoláda? (Poučil jí a tvářil se jako nějaký učitel. Místy pozoroval Rebeku, jak se horlivě věnuje svému telefonu. On se na druhou stranu věnoval stužkám. Nechá Rebeku domluvit, zakroutí nad tím hlavou.) Ona by měla pěkné Vánoce i bez kdejakých stužek a dárků. Bude je přece slavit se mnou. To se neboj, už jsem jí koupil 120 dárků a polovina z nich jsou ponožky, každá pěkně zabalená zvlášť. (S úsměvem na tváři odpověděl. Ještě chvíli pozoroval Beku při jejím esemeskování a pak se jí zeptal na otázku. Viděl, že jí otázka trochu překvapila a tak se dál jenom usmíval.) Tak to jo. Šťastný kluk. (Pronesl s menším náznakem sarkasmu. Nemyslel to nějak zle, ale chtěl jí jenom poškádlit. Víc se k tomu už nevracel. Byla to její věc a on do toho nemá, co kecat. Se stužkou a mašlí se vydá ke kase. Zaplatí prodavačce a pak si vzal tašku s jeho obřím nákupem.) Nepotřeboval jsem tvůj dohled. Zvládám nakupovat sám, už od svých..no několika let. Akorát dřív nebyly nákupní centra, ale už tenkrát jsem uměl nakupovat. (Mrkl na ní a ještě chvíli tam postával.) Kafe? Víš, že kafe je hrozně, ale hrozně nezdravý? Měla by jsi si dávat bacha na to, co piješ. (Odpověděl jí takhle a tím se vyhnul odpovědi k tomu, jestli půjde a nebo ne. Vyšel z krámu, aby tam jenom tak nepostával. Ušel pár kroků od obchodu a čekal na Beku.)

A víš vůbec, jak hnusná bílá čokoláda je? Říkám ti normální čokoláda je prostě nejlepší. (Po celou dobu jejich rozhovoru o čokoládě to asi každý myslel trochu jinak. A nebo to oba myslí stejně a jsou to strašná prasata. Ale jemu to vlastně bylo jedno.) Určitě bude. Komu by se nelíbily samé růžové ponožky s jednorožci, kteří jezdí po duze? Hm..? Všem. Já vím, že jsem vybral perfektní dárky. No a ten zbytek jsou kalhotky. Akorát jsem netušil, jakou má velikost, tak jsem vzal od každý trochu. Jsou moc pěkný, je na nich napsaný pondělí, úterý a tak. Víš, aby věděla, kdy si je má brát. (Se smíchem v hrdle dokončil svůj proslov o vánočních dárcích. Rozhodně jí nic z toho nekoupil. No možná ty ponožky, ale rozhodně jich nebylo tolik.) Klidně můžeš. Ona není moje, není ničí a to se mi na ní líbí. (Odpověděl s naprostým klidem v hlase a pak se na ní ještě otočil.) A navíc je blond. (Oblízl si ret a v hlavě se mu vyjevila vzpomínka na Cami, jak pohazuje těmi jejími blond vlasy.) Co bych bez tebe jenom dělal, že jo? Řekni mi jedno..Líbil jsem se ti už jako malý? Protože já věřím v to, že jsem byl opravdu kusanec už v té době. (S úsměvem na tváři se jí zeptal. Rozhodně si na dobu, kdy byl ještě otrokem nevzpomíná. Z té doby si pamatuje jenom ty dobré věci a nebo ty nesmírně špatné. A že jich není málo.) Horkou čokoládu? Já vím, že jsem sexy. Ale můžeš mi klidně říkat Marceli a ne horká čokoládo. (Mrkl na ní a pak jí následoval do kavárny. Měl ještě čas, než se bude muset vrátit zpátky domů. Jedno kafe a nebo čokoláda ho nezabije.)