New Orleans - City

(Vyslechne si jeho výpověd o tom, ze slíbil Alisee, ze to nikomu nepoví. Ano, mozná to nikomu ríct neměl, ale ona prostě není jen tak někdo. A rozhodně by jen tak nechodila a všude to neslepičila. Ona taková není. Je ráda v obraze, ale to neznamená, ze to, co ví, musí hned okamzite poslat dál. Ale myslela si, ze pred sebou s Kolem nemusí takovéhle věci tajit. Ona by mu to rekla a rekla by mu, kdyby věděla něco důlezitého, jenomze ona poslední dobou neví absolutně nic. Jistě je to i tím, ze se některých straní, ale Kola se rozhodně nestraní a ten ví vše, ale vůbec nic jí neríká. To jí ani trochu nevěrí? Kdyz na ni ještě uhodí s tím, jestli se Alisee můze divit, tak uz na něj tuplem kouká jako na nějaký mimozemský úkaz, protoze absolutně nemá páru o tom, o čem to tu mluví. Takze zase ví něco, co ona ne. A dokonce se to týká jí, takze ona by to jistě měla vědět, ale to by jí všichni nesměli brát jako vzduch a nelhat jí. A ted konkrétně myslela právě Kola lae taky Elijaha, protoze jí bylo na výsost jasné, ze se na ty čaroděje s neuúplnou mocí neptá jen tak, protoze ho to zajímá. Ale i kdyz mu bylo dobré to, ze mu rekla informace, on jí prostě zalhal. Zase to na ni všechno dosedne a ona se cítí na dně. Díky tomu, ze je stále nová upírka a na zvýšené emoce si stále zvyká, je to u ní jako na houpačce. Tuhle situaci by asi normálně prešla nějakou výtkou, ale ted ji to naprosto odrovnalo.) Víš, ze se divím? Protoze mi poslední dobou nikdo nic neríká, nebo mi všichni lzou a já prostě nic nevím. (Vykrikne nahlas a odstrčí od sebe Kola, pak se otočí a odjzdí pryč. Jde jí to pomalu, ale jistě se došourává az k okraji kluzistě, aby si sundala brusle. Kol o všem hovoril s takovou samozrejmostí. O ozivení Klause, o tom, proc ji Alisea nenávidí, a ona zatím nevěděla vůbec nic. Copak se díky svému upírství stala úplně bezcennou? Samozrejmě, ze to tak není, ale ona to ted tak vnímá. Je ublízená a prohlubuje to jen její zoufalství nad tím, ze je upírem. To, jak má vypovídat, to mu rekla ještě predtím, neví, jestli ji neposlouchal, nebo si jen neuvědomil, ze mu vypráví to, jak má vypovídat. Ted jí to bylo jedno. Drzí slzy na krajíčku a nenávidí se za to, ze je ted tak precitlivělá. Nejradši by si naflákala.)

Už jí nestačí nic říct, protože ho od sebe odstrčí a odjede pryč až k okraji kluziště. Nechápal, co jí to zase přelítlo přes nos. Rozjel se okamžitě za ní, ale nikam nespěchal - i tak byl hned u ní. Jeho očím neuniklo to, že má slzy na krajíčku. "Genevieve, co se zase děje? Štveš se, že jsem ti neřekl něco, o čem jsem slíbil, že to nikomu nevyzradím? To, že jsme zasnoubení ještě neznamená to, že ti budu říkat všechno, jenom abych porušil slib, který jsem dal vlastní sestře. Miluju tě, ale takhle to prostě nefunguje. Když dám tobě slib, taky jí ho rozhodně nepůjdu hned vykecat. Co jsem ti v poslední době neřekl? Snad jen tohle. Nelžu ti, jasný?" dívá se na ni, ale v tuhle chvíli jí chytne za bradu a zvedne jí hlavu tak, aby jí pořádně viděl do obličeje. "Řekni mi, co chceš vědět, a já ti to řeknu, pokud jsem někomu neslíbil, že o tom nebudu mluvit." Snad si nemohla myslet, že by jí o všem říkal, aby porušil slib, který dal někomu jinému?

(Kdyz ji dohoní, tak se na něj pootočí.) Ne, neríkám, abys mi ríkal všechno, Kole. Ale důlezité věci bys mi ríkat měl. Víš, to lidé dělají, kdyz si věrí. Sdílí spolu věci. Ale to je jedno, ty tohle zrejmě nechápeš. Jsem zvědavá, jak se bude líbit tobě, az ti nereknu něco důlezitého, co se tě nějak taky týká. (Oborí se na něj, ale on s ní kupodivu trpělivost neztrácí. Kdyby byla ted klidná, asi by ho obdivovala, protoze ten výstup, co tady predvádí, by ona jindy asi povazovala za směšný, ale tentokrát pro ni směšný nebyl. Kdyz ji vezme za bradu a rekne jí, at se ho zeptá ted na cokoliv, ze jí to poví, pokud neslíbil mlčení, trochu se uklidní. Ano, jednu věc ted momentálně chtěla vědět hodně a otázka z jejích úst na sebe nenechá čekat dlouho.) Kdo byl ten Klausův vrah? Proč Alisea bzla kvůli tomu tak rozrušená? Hádám, ze její nesnášenlivost má co dělat právě s tímhle. (Podívá se na něj a dychtivě čeká na jeho odpověd. Její stavy úzkosti a pocity méněcennosti jako upíra ji ale ovládají dál. Trápí se. I kdyz se v posledních dnech tvárila, ze je všechno v porádku a ze s Kolovým ovlivněním je pro ni zivot upíra mnohem snazší, nebyl. Nenáviděla to stejně a mozná ještě víc.)

"A ty zřejmě nechápeš, co je to slib. Prostě jsem Alisee slíbil, že to nikomu neřeknu, chápeš? Nevěděla to dokonce ani Rebekah, a to je to Niklausova sestra. Vůbec tohle nepleť dohromady; samozřejmě, že si věříme, tedy aspoň já tobě věřím. Druhá věc je ale, když dáš někomu slib. Nejde to jen tak odvolat. A zvlášť u mě. Já jen tak sliby nedávám, a když už, snažím se je splnit. Myslím, že mě znáš dost dobře na to, abys tohle věděla." Nechápe, proč se s ní vlastně o tomhle hádá. Tohle nebyla její starost, prostě jí o tom neřekl, protože pro to měl své důvody. Když jí zvedne ten obličej, vypadá to, že se trošku uklidnila. "Ty vážně nevíš, kdo ten Nikův vrah byl..." dívá se na ni docela překvapeně, že to neví. Ale zeptala se ho na to, on jí odpoví. "Byl to otec dítěte Alisey. Ten její Roderick. Udělala jsi ale správnou věc, byl to vrah, zabil mého bratra, zasloužil si smrt. A k Alisee se taky nechoval pěkně, místo toho, aby s ní zase byl, soustředil se na pomstu."

(Ke slibům a neslibům a ríkání si tajemství  uz se nevrací. Kol se vyjádril dost jasne a ona s tím nic nezmůze. Prostě to nechá být, jako by snad ta konverzace neměla nikdy proběhnout, i kdyz se tak stalo. Nemohla změnit Kolovo stanovisko. Jen by se pohádali do krve a zas az tak o hádku s ním opravdu nestála. Tohle byla prostě jen taková výměna názorů. Jakmile se ale opravdu podivil nad tím, ze ona nic neví o vrahovi Klause, musí povytáhnout obočí, protoze uz ted to vypadalo, ze to  bude nějaká důlezitá informace. A taky byla. Polkla, kdyz Kol vyslovil, co vyslovil. Zabila otce nevinného dítěte. Kol ji sice utěšoval, ano, ten parchant si to jistě zzaslouzil, ale jak se pak na to dítě bude moci, az se bude ptát někdy na svého otce, podívat? Nevěděla. Je to sice ještě daleko, ted se spíš musela vyporádat s hněvem Alisey, ale jednou to taky prijde.) Tak takhle je to. Zabila jsem otce nevinnému dítěti. No, copak se to ze mě stalo. Mozná jsem z hlediska toho, co udělal Klausovi, uděla správně, ale hnala mě pomsta, hnaly mě nové upírí schopnosti a zmatek, který jsem v sobě cítila. A nezůstalo jen u vraha Klause, ale i u nevinných lidí. Nenávidím se do morku kostí. (Vynese nad sebou ortel, pak sklopí zrak a prostě opustí kluzistě a jde si sundavat brusle. Pak se bezeslova vydá pryč. Kol jistě pochopí, ze by ji ted měl nechat o samotě. Prochází se prostě ulicemi New Orleans bez nějakého cíle.)

(Doma si zkousi nejakr ty kouzla aby dale pokrocil.Hodne mu pomaha kniha co mu dala Sophie tak je ji poradne vdecny.Az jo uvidi tak ji chce vsechno predvest.Kdyz se podiva z okna tak je celkem pekne oblece se vezme si knihu s kouzly a vyrazi dp ulic New Orleans.Ruzne prochazi mestem.Nakonec se zastavi u stanku s pitim a koupi si jednp latte machiato.Napije se a dale pokracuje v ceste.Prave jde rusnymi ulicemi dneska zrovna nema naladu na hluk a ani nevi proc.Rychle odejde na nejake klidnejso misto kousek od lesa.Posadi se na lavicku znovu se napije latte pak ho polozi vedle otevre knizku a snasi se naucit nejake kouzlo)

(Claire se poslední dobou hodně válela doma a chodila po doktorech. Mohlo za to její bříško a dítě, které v něm nosila, které se dnem ode dne zvětšovalo. Zrovna dnes ale udělalo moc hezky a tak se rozhodla, že se půjde projít. Vzala si na sebe tedy černé, ale teplé oblečení a vydala se na menší procházku městem. V New Orleans je dnes opravdu rušno a jí se to celkem líbí. Prochází, když se jí znenadání zamotá hlava. Odbočí tedy pomalu do klidnější ulice, které je jí sympatické. Potřebuje si jen na chvilku sednout. Svalí se tedy na nejbližší lavičku, kterou uvidí, ani si nevšimne Kaleba, který sedí hned vedle ní a chytne se za spánky, ve snaze zmírnit to nepříjemné houpání. Lehce se při tom předkloní a zadívá se na špičky svých bot.)

(Procvicuje si kouzla u tohp vnima krasny zpev ptacku a sum listi.Obcas se napije sveho lattr.Nevnima nejak cas.Uz tam sedi nejakou dobu.Ale nevadi nikam nespecha nikdo ho neceka.Lepsi byt venku nez sedet sam doma a nudit se a na vic kdyz je zrovna tak pekne pocasi.Po nejake dobe uz ho to prestava bavit.Premyslis ze by mohl jeste nekam zajit no uvidi.Zvedne se zlavicky vyhodi do kose kelimek od latte a chysta se jit pdsud pryc kdyz v se vedle nekdo posadi nejaka divka podiva se ji do obliceje a hned pozna kdo to je to je preci moje Claire prijde k ni blize a mile se pousmeje uz ji nejaky ten patek nevidel no skoro se ani nezmenila) Ahoj Claire (povi radostne a prohldne si ji od zpoda az nahoru ) Jak se mas ? Uz jsem te nejakou dobu nevidel..

(Ještě stihne spatřit pohled toho mladíka, s kterým už se párkrát setkala, ale teď se zajímá jen o sebe. Jakmile k ní promluví, narovná se a pohlédne mu do očí. Všechno okolo se jí stále houpe, i když je to o něco lepší, než předtím. Nad jeho pozdravem se lehce pousměje.) Zdravím, Kalebe. (Jelikož dnes nemá culík, má vlasy v obličeji a to se jí nelíbí. Tak si své vlasy prostě přehodí zpět, tam kam patří a odpoví mu na jeho otázku.) Mám se dobře. A jak se máš ty? Ano, asi nám nepřálo štěstí. (Koukne se na něj. Je to dost zvláštní rozhovor, ale co. Není to tak špatné a alespoň ví, že kdyby to tady s ní švihlo, může si být jistá, že jí Kaleb pomůže. Tedy, velmi v to doufá. Usměje se na něj a zahledí se do sluníčka. Houpání pomalu ale jistě odeznělo, ale stále se necítí dost dobře na to, aby vstala z lavičky a šla si zase po svém.)

(Vazne ji dlouhp nevidel vlastne vice lici dlouho nevidel.Nejakou dobu byl zalezly u sebe doma a ani moc nevychazel) Ale tak zatim vse pri starem (prikyvne a a usmeje se na ni slunicko mu sviti do oci tak se otoci neni to vazne prijemny kdyz se clovek diva na ostre slunko.Kdyz se tak diva na Claire pripadamj ze je neco jinak ale nevi co.Ale asi nic nebudu po tom moc patrat.Kdyz uvidi ze nekam jde tak udela par kroku a je hned vedle ni ze by pdchazela bez rozlouceni a nic nerekla) Pockej (trochu na ni krikne a usmeje se) Nekam spechas ?

(Nelíbí se jí, jak si jí prohlíží. Její těhotenské bříško ještě není dost dobře viditelné, aby si ho někdo mohl všimnout, ale hodně bystří lidé by si toho mohli všimnout. A navíc ona si dnes vzala černé těsné triko, které její křivky dost zdůraznilo a zviditelnilo. Už je jí lépe a navíc se zde nechce dlouho zdržovat, tak se prostě pomalu rozejde a čeká, jestli jí bude následovat. Nad jeho okřiknutím se jen lehce pro sebe usměje. Potom se na něj otočí, zářivě se na něj usměje a čeká, co přijde teď. Nad jeho otázkou se lehce zamyslí a potom zavrtí hlavou.) Ani ne, jen se mi tu nechtělo sedět, tak si říkám, že se projdu. (Koukla se na něj a za zvuku tichého kroku jejích noh, se vydala od Kaleba pryč, čekala, že jí bude následovat.)

(Kouka na ni trochu s udivem vzdy byla takova ukecama usmivala se a dnesma nic moc.Pomrci rameny.Ze by se snad neco delo.Neco o cem nevi..Mohl by se klidne zeptat pokud ji neco netrapi ale radeji ne.Kdyz se zase otoci a jde pryc tak se jen usklibne a udela krok a jde za ni.Jemu je sice dobre na slunicku ale nevadi) A mohl bych se pripojit ? (Prijde k ni a pousmeje se )

(Možná, ze se mu zdálo, že je nějaká jiná, a to také že byla. Byla nějaká unavená a všechno. Byla jiná. Měla na sobě černé různě otrhané, upnuté černé triko a černou koženou bundu. Koukla se mu do očí a znovu se mile zasměje.) Jistě, proč ne. (Dlouhou dobu na ní nebyl nikdo jen tak milý. A jí se to líbí. Už dlouhou dobu nevedla tak normální, obyčejnu rozhovor.)

(Vydaji se spolu na prochazku je hezky teplo a prijemne jich slunicko hreje do zad) A co bys mela jinak dneska v planu ? (Podiva se na ni milym a pratelskym pohledem.Je mu celkem teplo tak by dal nejake piti na ochlazeni nebo aspon nejakou zmrzlini kdyz prochazi kolem stanku s obcerstvenim tak se zastavi) Nechces si neco dat ? (Podiva se na ni a pak na stanek.)

Zpráva pro Claire:

kód:

Ahoj Claire, potřeboval bych s tebou mluvit, máš dneska čas? Napiš mi kdy, kde a v kolik. Kol

(Pomalým a klidným krokem jdou cestou podél lesa, slunce na ně svítilo a vítr příjemně pofukoval. Koukne se mu do očí a musí se lehce zamyslet a také se lehce pousměje.) Asi jen relaxovat. (Pousměje se na něj znovu a prehodí si vlasy zpět na záda, jelikož nemá ráda vlasy vepředu. Nad jeho otázkou se lehce usměje a snad se i začervená. Koukne se do stánku.) Dobře, dám si zmrzku. (Zasměje se a zastrčí si vlasy za ucho. Nechá ho vybrat, co jí vezme za zmrzku.)

Tak dobre neco nam vyberu pockek tady ano (Podiva se na ni pousmeje se a jde ke stanku neco koupit chvili vybira a vezmu si pro sebe bananovou zmrzku a pro Claire vybere jahodovou zmrzku zaplati za to jde zpet poda ji jejo jahodovou zmrzku) Tak pros.Jahodova snad ti bude chutnat (uculi se na ni mile a ochutna svoji zmrzku)

Ano. (Uculí se na něj a pozoruje ho, jak vybírá a platí zmrzlinu. V tom jí zapípá sms. Rychle si jí přečte. Je od Kola. Zajímalo by jí, co jí chce. A tak mu odepíše: Ahoj Kole, jistě, co večer? -Claire
Usměje se na display a zprávu odešle. Mezitím už přijde Kaleb a ona si najednou připadá jako 16 mladá holka, kterou kluk vytáhl poprvé na rande.) Děkuji. (Řekne mile a vezme si od něj zmrzlinu. Začne jí pomalu lízat, a během chvíle jí má snědenou. Usměje se na Kaleba.) Zmrzlinu už jsem dlouhou dobu neměla. (Zasměje se a koukne se mu do očí.)

Odpověď pro Claire:

kód:

Dobře, tak večer. Řekněme v 8?

Do zprávy také přidal adresu restaurace, kde se s ní chce sejít. Do baru nechtěl, když nemohla pít.

(Brzy se vydala do parku, kde měla sjednanou schůzku s Rebekah. Doufala, že nebude hloupá a přijde. Přišla mnohem dříve, ale jí to nevadilo. Procházela se po prázdném parku a sledovala přírodu. pár minut před sedmou před sebou na lavičce spatřila Rebekah. Udělala u ní dobrý dojem, a doufá, že si to Bekah nějak nezkazí. Vydala se tedy pomalu k ní a když k ní přišla úplně, pousmála se a pohlédla jí do očí. Byla to stále ona. Její malá holčička, kterou porodila a vychovala. Nebyla však úplně stejná, ale může být lepší. Stane se člověkem, porodí jí vnoučata a bude žít život, jaký vždy chtěla.) Zdravím, Bekah. Ráda tě znovu vidím. (Stále ještě stála, zatím se nechtěla posadit.)

(Viděla, jaký k ní cítí její dcera odpor. Vypadá to, že to nepůjde tak lehce, jak chtěla. Na jednu stranu jí chápala. Chtěla je zabít, udělala z nich upíry. Ale teď tu je, aby všechno odčinila. Finn jí dokázal odpustit. Věděla, že se na něj může vždy spolehnout. Když jí Rebekah ani nepozdravila a rovnou přešla k věci, nebylo jí to moc příjemné, protože tak dala ještě více najevo její odpor. Stáhla tedy svůj úsměv a posadila se vedle ní. Sepjala ruce v klíně a vážně na ni pohlédla.) Přišla jsem ti udělat nabídku, Rebekah. Můžu ti dát to, po čem tolik toužíš. Můžu tě udělat zpět člověkem. Můžeš mít svoje děti a normální život, aniž by jsi byla upír. Vím, že po tom toužíš už od svého raného věku. (Pohlédla na ni o trochu vlídněji. Nejdříve to zkusí tou příjemnější cestou a pokud to nepůjde, zvolí tu horší cestu. Ví o Rebekah, jak moc chtěla rodinu. A teď je s nějakým mužem, Jamiem. Mohla by ho použít jako takovou svou páku, aby Rebekah souhlasila a stala se člověkem, nebo dokonce i čarodějem.)

(Vidí na Rebakah, úplně vše. Na tohle je opravdu průhledná. Taky, aby do ní neviděla, když jí vychovala. Ať chtěla, nebo ne, byla to její dcera. Stejně jako Kol, Klaus, Elijah, Finn, nebo Alisea.Všechno to byli její děti a ona je milovala mateřskou láskou. Všechny stejně. Šlo ale vidět, že až na Finna, jí její děti zavrhli. Přála by si, aby to mohla změnit. Všimla si, jak se zarazila. Přemluvit Rebekah nebude snadné, ale má k tomu lépe nakročeno než u Kola. Netrvalo to však dlouho. O tom kouzlu věděla. Ona však nechtěla, aby se stali lidmi v jejich tělech. Ona ty těla chtěla zničit. Pohlédne jí znovu do očí a vlídně na ní promluví.) Já vím, že nefunguje. Nabízím ti něco lepšího. Nové tělo, čisté. Mohla by jsi začít od znova, s čistým štítem. Mohla by jsi by se stát čarodějkou, přidat se ke mně a k tvému bratrovi. Mohla by jsi žít svůj poklidný život někde jinde, třeba s Jamiem, nebo klidně s někým jiným. Tohle je jedinečná příležitost, Rebekah. Nebuď tak hloupá jako tvůj bratr, Kol. Dobře si to rozmysli. (Nelíbil se jí tón Rebekah. Nechce, aby musela přistoupit k radikálnějším opatřením. Jako u Kola. Její tón byl lehce varovný. Znamenalo to přesně to, co neřekla nahlas. I pro Rebekah měla vytypované jedno tělo, a také se již připravovala na jeho brzkou přípravu.)