Plantation House

*Netrvá dlouho a ozve se mu do ucha známý hlas jeho mladšího bratra. Lepší pozdrav by si od Kola přát nemohl.* Kole, taky tě rád po té době opět slyším. *Zareaguje na jeho - no - výchovným tónem. Nemůže odolat.* Doufám, že tě neruším, ale neměj obavy, zkrátím to. *Pokračuje dál.* Chci tě pozvat na rodinnou večeři. Bude v pátek večer. *Ozřejmí mu stručně, jak slíbí důvod svého telefonátu. Uvítal by, kdyby se večera zúčastnili všichni z jeho příbuzných, ale netuší, jestli se to povede. Ať už se dostaví kdokoliv z jeho sourozenců, určitě je bude čekat zajímavý a pro některé hodně překvapivý průběh a vývoj.*

*Kol na to, co mu poví zareaguje také docela pro něj běžným způsobem. Starý Kol se vším všudy. Poslouchá ho s telefonem u ucha, jak ho ruší a vzápětí též, že zdržuje. Tušil hned, že na rodinnou večeři jeho bratr čas mít nebude. Však si tím, jen připravoval půdu proto další, co mu má v úmyslu říct. Když se Kol v telefonu odmlčí a je řada na něj, pokračuje.* Nevím, jak moc důležité to je pro tebe, ale pro mně velmi. Chci vás všechny vidět, ještě ve tomhle těle. Těmahle očima. Bude to pro mě takové malé rozloučení. To, že jsem přijal matčinu nabídku víš. Po té večeři jsem připravený ji podstoupit. *Promlouvá ke Kolovi vážně a velmi přesvědčivě. Naštěstí to nemusí řešit, ale chvílemi jej napadá s kolika z nich by zůstal ve stálém kontaktu, kdyby to chtěl skutečně provést. Tak jestli Kol přijde, je si jistý, že nebude litovat, až se dostanou ke zlatému hřebu toho večera. Zatímco čeká na bratrovo vyjádření, přemýšlí nad tím.*

*Opět si poslechne Kolovy odpovědi. Nepotěší ho to, ale nemá v úmyslu to před ním dávat příliš najevo. Pokud nebude chtít přijít, on přijde o zajímavou podívanou. On tohle do úspěšného konce dotáhne i sám, ale to nebude muset. Ví jistě, že na Niklause a jeho přítomnost se může spolehnout.* Pro mně je důležité, Kole, abyste byli v určitý čas na tom místě. *Odpoví mu. Měl by se možná zajímat o to, proč a kam se jeho bratr chystá, ale nechce se teď už ničím rozptylovat.* Jsem si jistý, že nic ti nenahradí tvou účast na té večeři, Kole. *Poznamená pak ještě hlasem, ve kterém je slyšet zvláštní podtón, jako by měl zatím Kol hledat mnohem více, pokud dovede naslouchat a číst mezi řádky. Více už mu, ale neprozradí.*

*Podle Kolových stále méně trpělivých reakcí vnímá, že jeho bratr nemá nejmenší tušení, co je v plánu, což je na jednu stranu dobré v tom, že nic z toho nemůže překazit. Jen ho to utvrdí, že dělá dobře, když si své skutečné plány nechává pro sebe. Poslouchá bratra klidně, trpělivě a přemítá, jestli mu má ještě něco prozradit. Kol nikdy neměl smysl pro rodinu. Vždy byl sólo a dnes mu to, jen potvrzuje. Pro sebe se usmívá. Kol se neskutečně mýlí. Takovou večeři může ve své dlouhé existenci zažít, jen jednou.* Věř mi, bratře, že tohle setkání bude první a poslední pro všechny zúčastněné. *Odvětí mu pouze věcně.* Nepotřebuji podporu, to, co chci udělat, připravuji se na to již nějakou dobu. Mám v tom zcela jasno. *Ujistí ho stručně. Je i v telefonu velice přesvědčivý.* Doufám, že tam bude alespoň Alisea. Jinak se budu muset spokojit se společností matky a Niklause. Ten jistě nezmešká. *Poznamená, jen tak mimochodem.* Nebudu tě déle zdržovat, bratře. Přeji ti šťastný dolet. Uvidíme se tedy potom někdy. A kdyby si náhodou přeci, jen změnil názor, tak je to v pátek v osm hodin večer v matčině zahradním domku. Měj hezký den. *Poví mu na závěr a pak hovor ukončí. Co chtěl to Kolovi pověděl a je si jistý, že nebude na večeři u Esther chybět.*

(Claire se jednoho krásného teplého večera vydala za Kolem na Plantáž, jelikož jí neodepisoval na zprávy. Šla pěšky městem, poslouchala hudbu vycházející z barů, anebo od pouličních muzikantů, sledovala různé umělce a noční život, který se probouzel. Tak trochu doufala, že potká Marcela a on odloudí ji do baru, napijí se, pobaví, a ona na Kola ani nepomyslí. Ale ona na něj myslela neustále. Proto za ním dnes jde. Neodpovídal jí na SMSky, ani když mu zavolala. Potřebovala s ním mluvit a taky se chtěla ujistit, že je v pořádku a nedělá něco špatného. Vlasy měla sčesané do copánků, tílko, kraťasy, rukávy. Šla pomalu, v hlavě si přehrávala, co mu řekne. Jakmile došla ale ke dveřím, rozmyslela se, než vzala za kliku. Srdce jí bušilo nedočkavostí, až Kola konečně uvidí. Uslyší jeho hlas, ucítí jeho vůni, přivine si ho na sovu hruď. Vydechla a vzala prudce za kliku. Věděla, že kdyby klepala, mohl by Kol utéct, nebo se jinak zbaběle vyhnout mluvení s ní. Zavřela sebou a pomalu šla do obýváku.) Kole? (Zvolala jeho jméno. Jako ozvěna se neslo tichým domem. Kole, Kole, Kole, Kole...)

(Kol tady nebyl a ona si zrovna dělala večeři. Vlastně si už docela zvykla na to, že je tady na Plantáži. Už jeden čas tady byla pečená vařená, vlastně tu i střídavě žila. Ale bylo to s vědomím, že je Kol po jejím boku. Teď tu byla spíše pro to, že Kol spoléhal, že mu pomůže s jeho problémem. Chtěl za každou cenu mít nějakou pojistku proti svým sourozencům - možná hlavně proti Klausovi, kdyby se náhodou něco vymklo kontrole. A vybral si ji, aby mu jeho s plánem pomohla. Nevěděla, co ho vedlo zrovna k tomu, že si našel právě ji. Ze začátku jí to bylo opravdu dost nepříjemné a chvílemi se Kola i bála, proto se tehdy rozhodla pro ten nešťastný krok, který pro ni skončil tím, že tady na Plantáži strávila rozhodně o mnoho víc času, než původně zamýšlela. Ze začátku jí to hodně vadilo a trápila se, protože Kola vídala každý den, aniž by se ho mohla dotýkat, dráždit ho, rajcovat ho. A i kdyby to dokázala, i kdyby to zkusila, Kol by ji stejně jen využil jako jednorázovku, a to by ji dostalo ještě víc na dno. Jenomže postupem času si uvědomovala, že to vypadá tak, jako by tu Kol s Gen znovu společně žili. I když ne úplně spolu jako pár, tak stejně. Nezabili se, neublížili si, dokázali spolu vyjít a nehádali se zase tak, jak by se mohlo zdát. Ale měla strach. Měla strach z toho, že když mu řekne, co k němu cítí, tak se jí Kol vysměje. Nehledě na to, kdyby mu řekla, že v minulosti vlastně už jednou pár tvořili. To by ji už tuplem považoval za blázna. Možná, že na Haiti bude možnost si nějak promluvit, ale tady v New Orleans ji až moc tížilo břemeno minulosti. Nechce ale rozhodně nechat svůj vztah s Kolem jen tak. Samozřejmě, že o něj bude bojovat, ale možná se víc vyplatí prostě ho nechat se do ní znovu zamilovat. Tedy doufat, že to vyjde. S myšlenkami na Kola a tuhle situaci zrovna vytáhla hrnec, do kterých měla v plánu nasoukat těstoviny a uvařit je. Jenomže než se k tomu dostala, uslyšela až moc známý hlas. Claire. Volala Kolovo jméno. Trochu zpanikařila, protože nikdo neměl vědět, že je tady. I když na druhou stranu, když ji tu Claire uvidí, třeba přestane za Kolem dolízat jak pes. Vůbec netuší o tom, že má proč za Kolem takhle chodit. Nevěděla, že se Claire Kolovi vyznala a ten ji políbil. A pokud se to dozví, bude to pro ni rozhodně rána. Zatím se ale držela plánu, že nestojí o to, aby ji Claire objevila. Třeba, když tu nikoho a nic neuslyší, tak zase zmizí. Jenomže se Gen tak špatně otočila směrem ke dveřím kuchyně, že shodila na zem skleničku s pitím, kterou měla položenou na kuchyňské lince. Zavřela naštvaně oči a z úst jí vyjel naštvaný vzdech.) Zatraceně. (Teď už bylo jedno, jestli se ukáže Claire sama, nebo se Claire objeví ve dveřích kuchyně. Proto se vydala za ní do obýváku.) Kol tady není. (Ozvala se a opřela se o futra dveří, do kterých právě vešla. Měřila si Claire odměřeným pohledem.)

(Claire docela klidně vešla do domu. Nikdy se moc neobtěžovala s klepáním. Zvláště když věděla, že zde přebývá jen Kol, a i kdyby byl zrovna nahý, no co, už se několikrát bez oblečení viděli. Sice jí bylo jedno, jestli ho uvidí nahého nebo ne, ale byla by radši, kdyby byl oblečený. Přeci jenom, netušila, jestli by si dokázala udržet a nevrhla se na něj. Kol byl pěkný, to ano, ale ani to nebyl důvod její lásky vůči němu. Ona ani nevěděla, proč ho milovala. Byla si jistá ale jedním. Miluje ho pro to, kým je. Ne kým byl, nebo kým by mohl být. Nechtěla by po něm, aby se změnil, aby se měnil kvůli ní. Vlastně jediné co po něm chtěla, bylo, aby ji miloval. Věděla, že by mu odpustila cokoliv, zůstala s ním i v těch nejhorších časech. Nebo si to alespoň říkala. Právě teď by byla schopná pro Kola udělat cokoliv. Lehce jí vadilo, čeho všeho by pro něj byla schopna, ale když si uvědomila, že by to bylo pro něj, jako kdyby všechny její obavy zmizely někam daleko odsud. Jakmile za sebou zavřela dveře, cítila napětí, tak moc ho už chtěla vidět a dotknout se ho. Je těžké držet si odstup od někoho, koho bezmezně milujete. Srdce jí divoce bušilo, její kroky zrychlovaly, čím více se blížila do obýváku. Několikrát zvolala jeho jméno, aniž by dostala jakoukoliv odezvu. Začínala se bát, že dnes Kola nezastihne. Že se jí Kol vyhýbá, nebo že odešel, jako ona, aniž by cokoliv řekl. Znovu zvolala jeho jméno, tentokrát trochu nejistě. Rána. Něco spadlo a roztříštilo se. Znělo to ostře. Jako sklo, keramika, či snad nějaký porcelán. Zastavila se. Ostražitě se dívala směrem, odkud zvuk vyšel. Měla takový pocit, že právě našla někoho, koho najít neměla. A taky, že to není Kol. Připravená skoro na cokoliv se pomalu a tiše vydala za zvukem. Zaslechla šepot. Znělo to jako žena. Říkala si, že to možná bude nějaká Kolova jednorázovka a pro dobro všech jí odtud opatrně vypakuje, ale jaké to bylo překvapení, když ve dveřích Genevieve. Nevěděla, jestli je naštvaná, že se ho Gen snaží znovu získat zpátky, i když to by jí nemělo moc překvapovat, nebo zklamaná, že jí Kol dal šanci, že jí Genevive znovu nahradí. Sledovala ji a ve tváři se jí střídalo několik výrazů, jak si postupně uvědomovala, co to všechno znamená.) Genevieve. (Nakonec prostě vyslovila její jméno, bez jakéhokoliv zabarvení.) Nevěděla jsem, že se tu zdržuješ. Proč tu vůbec jsi? Neříkala jsi mi, že se od něj budeš držet zpátky? Nevíš náhodou, kdy se vrátí? Potřebuju s ním nutně mluvit o něčem důležitém. (Pozvedla tázavě obočí a ruce si založila do kapes od kraťasů. Přejela jí pohledem a taky se porozhlédla po místnosti, zda něco nasvědčuje tomu, jestli spolu spí, nebo něco podobného. I to, že zde Kol přebývá s Gen, jí ranilo. Nijak to ale nedávala najevo.)

(Nebylo zrovna nejpříjemnější ji tu vidět. Zřejmě měla stále kontakt s Kolem a zřejmě se i scházeli, jak by taky ne. Byla to jeho kamarádka a Kol vlastně nikdy nedal na Claire dopustit. Ona proti ní mohla mít všechny výhrady světa, ale Kol by nikdy nedovolil, aby něco změnilo jeho názor a úsudek vůči Claire, ostatně tak by to u přátel mělo správně být. A mezi nimi to tak bylo. Kol ji měl rád a i když spolu měli pár úletů, vždycky se vrátili k přátelství. Jenomže ona věděla, že Claire Kola miluje. Nebyla slepá. Poznala ženu, která je zakoukaná do muže k zbláznění. Ironií bylo, že muži tohle většinou nevnímali, ani si nevšimli, že k nim žena něco cítí a pokud jim to sama neřekla naplno, náznaky nestačily. A i když Claiřina láska byla opravdová, její taktéž. S nikým se nikdy necítila jako s Kolem. Vlastně od sebe muže vždycky odháněla, ale Kol měl tu trpělivost a nesbalil se hned po prvním neúspěchu. Vlastně jí docela imponovalo to, že dokázal vydržet, dokázal si jít za svým a ano, dokázal to, že se do něj zamilovala a i když to mnohdy nebylo lehké, vlastně se k sobě stále vraceli. Vždycky si k sobě našli cestu zpět. Jenomže teď si na ni nepamatuje a ona věděla, že toho může využít kdokoliv. Tím kdokoliv mínila hlavně Claire, protože ta jediná by kolem něj teď mohla kroužit i s jiným úmyslem, než ho sbalit na jednu noc. Claire se dušovala, jak k sobě s Kolem patří, jak to vidí, ví, že je šťastný s Gen a ne s jinou, ale zdálo se, že když jí Gen výslovně řekla, že si Kola znovu získá po svém a že nechce, aby jí do toho někdo kecal, ujala se příležitosti, která se jí nabízela. Bylo jasné, že když to Kolovi nikdo doposud neřekl, je hodně času na to, aby ho Claire mohla svést a přimět ho k tomu, aby s ní byl. Jenomže tohle ona nedovolí a Claire by si toho měla být vědomá. Nenechá si sebrat Kola... Nikým.) Claire. (Nasadila falešný úsměv. Tyhle dvě se prostě nikdy nebudou mít rády, ani kdyby se kdokoliv stavěl na hlavu. Může ji tolerovat jako Kolovu kamarádku, no tedy spíš se tvářit jako, že ji toleruje, ale nikdy ji nebude mít ráda a nikdy nebude zrovna nadšená z toho, že Kol se s Claire schází. Možná i proto, že věděla, co k němu Claire cítí. To ještě netušila, že Claire se vyslovila, že Kolovi prozradila, jaké jsou její city k němu a snaží se to s ním nějak vyřešit, protože Kol ji políbil a pak prostě zmizel bez jediného vysvětlení.) No, ne že bych se tu původně zdržovat chtěla, ale tak nějak se změnily plány a jsem tady. Chtěla jsem se držet zpátky, ale Kol si mě vyhledal sám a on dokáže být opravdu neodbytný. Jsem prostě tady. Víc vědět nepotřebuješ, řekla bych. (Kousne se do rtu a podívá se na ni. Pak pokrčí rameny.) Nevím, kdy přijde, já ho nehlídám. Ale klidně mu něco vyřídím, pokud budeš chtít. (Nabídne jí. Zněla dost nevzrušeně, jako by jí Claire vůbec nezajímala.)

(Obě dvě se navzájem nesnášely. Nedokázaly se mít rády ani kvůli Kolovi, a vlastně jim to ani nijak nevadilo. Dříve je dělilo několik věcí, několik věcí, co způsobovalo, že se nenáviděly. Teď jako kdyby všechny byly zastrčeny do pozadí a jediné, co je nutilo se nenávidět, bylo, že obě dvě milovaly jednoho muže. Kola. Kdyby jí někdo dříve řekl, že se zamiluje do Kola Mikaelsona, začala by se mu smát, že je blázen. Vlastně, dříve si ani nedokázala představit přátelit se s nějakým upírem. Dokud se do jednoho nezamilovala, dokud se jedním nestala. To už je ale jiná historka. Podívala se Genevieve do očí. Nejradši by jí je vydrápala. Obě dvě chtěly to samé. Přišla si jako malé dítě na písečku, které se přetahuje o kyblíček s nějakým jiným dítětem. Teď už jenom záleží, jestli ona to bude ona, kdo o něj přijde a bude mít jen oči pro pláč, nebo Genevieve. A ona měla takové tušení, že tenhle boj nevyhraje. Radši by se s ní utkala v ringu, než takhle nepřímo. I když je Gen upír a dostala by ji na lopatky během minuty, stejně by měla větší šanci vyhrát opravdovou rvačku než boj o Kolovo srdce. Protože ona není ta pravá. Alespoň Kol ji nevidí jinak než kamarádku. Navždy v friendzonu. Určitě by vyhrála první místo, a to by se ani nemusela snažit. Dokonce už ani neví, jestli se o tom s někým má bavit. Přijde jí, že nemá nikoho, komu by se s tímhle mohla svěřit. Postupně si začínala uvědomovat, že je to úplně zbytečné se o Kola snažit. Genevieve bydlí s Kolem v jeho domě, zřejmě protože to tak chce. Byl s ní zasnoubený, nebo pořád je?, miloval ji. Vždycky si vybere Genevive. Chudáček Claire, nikdy nedostane, co chce. Úplně slyšela ten ironický hlásek svého podvědomí. No, možná Kola nedostane, ale bude bojovat statečně a do konce svých sil. Třeba dostane za tu vytrvalost alespoň pochvalu. Nenechá Gen, aby ho dostala tak snadno. Měřila si jí pohledem, stejně jako ona ji. Cítila to napětí a nevraživost, co mezi nimi panovala. Plnila pokoj jako plyn. Brzy bude úplně všude. A už bude stačit jenom škrtnout. Udělá to Claire nebo Gen? Koneckonců, to Claire je tady ta, co ráda a často kouří. Oplatila jí její nepříjemný, křivý úsměv. Nejradši by kdyby se jím udávila. Ona má teď jednu výhodu oproti Genevive. Kol ví, že ho miluje. A jeho odpověď na to, jí dal polibek. Jakmile si na něj vzpomněla, ucítila krásné teplo, jak jí přejelo po celém těle. Kdyby tam místo Gen stál Kol, asi by se roztekla jako kostka cukru vhozená do horkého kafe.) Ale nepovídej, nevěřím ti, že by ses nechtěla zdržovat v blízkosti Kola. Upřímně, kdo by nechtěl. Ano, všichni víme, jak Kol Mikaelson dokáže být neodbytný, když se ti chce dostat pod kalhotky. Řekni mi Gen, povedlo se mu to? (Tázavě a hlavně sarkasticky pozvedla vysoko obočí. Ušklíbla se a oblízla si rty.) Dobře, to bys byla hodná. Řekni mu, že jsem se tu stavila a chtěla si s ním promluvit o našem posledním setkání. A taky že utéct po tom, co jsi políbil holku, která ti vyznala lásku, není úplně statečné. (Opřela se o skříňku v obýváku bokem a měřila si Gen pohledem. Co asi udělá. Usmála se. Lehce vítězoslavně, a hlavně ironicky. Škrtla tou zápalkou. A očekávala pořádný výbuch.)

(Claire si možná myslela, že Genevieve zapomněla na všechny věci, které jí udělala. Že si nepamatuje, jak ji mučila, aby dostala, co po ní žádala. Že měla opravdu dost brutální metody, aby se vzdala a vyčarovala z ní hybrida. Jenomže čím víc ji tenkrát trýznila, tím víc se Genevieve zařekla, že pro Claire Evans nikdy nehne ani brvou, že ta hnusná mrcha jí za to nestojí. Tehdy se pomsty jal Kol. Tedy dušoval se, že to vyřídí. Ona s Claire nechtěla mít už nic společného, natož s ní mluvit a něco řešit. Jenomže jaksi Claiřino vězení a Kolovo řešení spočívalo v tom, že se z nich stali nerozluční přátelé a ona to musela skousnout. Jestli to někdy vážně překousla a hodila to za hlavu? Možná jednou jedinkrát, když viděla, že Claire je docela znechucená ze svého upírství a chtěla zpět to, co už dlouho postrádala. Svoje lidství, smrtelnost, vlčí gen, který v ní kdysi třímal hodně hluboko, ale nebyl probuzen, protože se stala krvelačnou bestií ještě dřív, než se stala vlkodlakem. Člověk si někdy posteskne po životě, který mohl mít, ale jisté okolnosti zabránily tomu, aby to tak bylo. A ona to dokázala pochopit a dokázala člověku nabídnout pomoc, pokud o to stál a ona měla co pro něj udělat. V případě Claire tehdy mohla vykonat pradávné kouzlo, které jí vlastně předala sama Claire. A tak nějak možná někde hluboko doufala, že by se to mezi nimi mohlo napravit, že Claire bude vděčná za to, že jí Genevieve pomohla a ona zase bude cítit jakousi úlevu, že to nemusí jít po zlém, že na všechny neshody existuje řešení. A dělala to tehdy taky kvůli Kolovi, protože spolu žili a byli partnery a Claire zkrátka patřila neodmyslitelně do jeho života. A ona se s tím mohla buď smířit, nebo se rozčilovat, ale nic by to nezměnilo na tom, že by Claire nikdy neodehnal. A dokonce ani kvůli své lásce k Genevieve ne. A i když Claire nesnášela, nikdy by ho o to nežádala. Nikdy by po něm nechtěla, aby nechal Claire plavat, protože by ho tím taky mohla donutit, aby si vybral mezi ní a Claire. Nestála o to, aby se tohle stalo. A i když se to pokoušela jednou napravit, nějak to nevyšlo a ony pokračovaly ve své vzájemné nevraživosti. Pak už se to nikdy napravovat nezkoušela. A bůh ví, že už by ani nechtěla. Všichni nemohou být přátelé a vycházet spolu skvěle. Je to přirozené. Někdo si sedne, jiní se nemusí, další se nenávidí. A když je ve středu toho všeho ještě k tomu jeden muž, tak je to hodně zlé. Ani neví, kdy vypozorovala, že je Claire do Kola zamilovaná, že to není jen o tom, jak ho svede a stráví s ním noc. Claire Evansová po Kolovi Mikaelsonovi toužila. A jen slepý by si toho nevšiml, což ji vede k myšlence, že v tomhle ohledu Kol opravdu moc bystrý nebyl. Nedokázal poznat, jestli o něj jeví žena zájem větší, než jen pro sexuální povyražení. On sám byl docela sukničkář, který takovou zábavu vyhledával, takže mu asi nezbývaly buňky na to, aby se zajímal o něco hlouběji. Ale jednou, jednou to přeci jen udělal. Když se vrátil z druhé strany. Tehdy změnil svůj postoj. Ona to tedy nijak vnímat nemohla, protože ho znala právě takového, jak se vrátil, ale ostatní to viděli. Měl v sobě jistou pokoru, ale ta taky závisela na ní. Nikdy si moc neuvědomovala, že to i vlastně ona zapříčinila Kolovu změnu, rozhodně ne v takové míře, ale když na ni zapomněl a setkali se, bylo to, jako by mluvila s jiným člověkem. Jenomže teď postupem času, co je tady na Plantáži s ním a sdílí s ním jeden dům, cítí, jako by se pomalu Kol vracel do těch kolejích, v jakých ho znala. I když pravda, jeho paličatost a umíněnost brala nehynoucích rozměrů, které ji docela štvaly, protože Kol si myslel, že jen on má pravdu a neposlouchal ji tak, jak by chtěla. Dalo by se říct, že nad všemi jejími rady jen mávne rukou, protože on má lepší plán a lepší názor. Nerespektoval ji, ne takovým způsobem, jaký by si přála, ale nemůže chtít všechno hned. Už takhle vidí velký posun dopředu a velkou šanci, že by ona a Kol zase mohli být spolu, že mu jednou řekne, jak to všechno bylo, že se do ni zase zamiluje. Jenomže tu byla jedna velká překážka v podobě Claire. Claire, která pro Kola vždycky byla něco jako Jorah Mormont pro Daenerys Targaryen. A to, že Kola milovala, to se jí do krámu opravdu nehodilo. A ano, byl to ten hlavní důvod, proč teď nemůže Claire ani vystát. Napětí mezi nimi by se dalo krájet. Byla k ní odměřená a drze si stála ve dveřích kuchyně, jako by právě ta místnost bylo její teritorium, do kterého nehodlala Claire pustit za žádnou cenu. Věděla, kde je Kol, samozřejmě. Na té zpropadené večeři s jeho sourozenci a matkou. Necítila se kvůli tomu dobře, byla nervózní a už by byla nejradši, aby se Kol objevil ve dveřích bez jediné újmy, ale tohle Claire říkat nehodlá. Vážně to bylo docela napjaté a ona jen čekala na to, až jedna z nich zaútočí, až jedna z nich ztratí tu tenkou trpělivost a udělá výpad. Kdyby je někdo sledoval, pomyslel by si, že teď vypadají jako dvě tyrannosauří samice, které spolu zápasí o teritorium, což zní tak trochu komicky. Ona má jasně navrch, protože je upírka. Smetla by Claire hned, kdyby chtěla, ale ještě se uvidí, jestli pro to bude mít důvod.) Kdo by nechtěl? Třeba ten, který tím ohrožuje svoje blízké. Ale nakonec jsem prostě tady a netvrdím, že nerada. (Ušklíbla se. Opravdu se nedalo říct, že by tady trpěla. To bylo možná na začátku, ale obrnila se a nakonec se nějak smířila s tím, že tady ten pobyt bude bez jakýchkoliv intimností. Ještě rozhodně nebyl čas na to, aby Kolovi něco řekla, nebo na něj cokoliv zkoušela. Pravý okamžik měl teprve přijít.) Nejsem štětka jako ty, Claire. Noc s Kolem, když bych věděla, že další den bude mít jinou, se kterou si užije? Ne, to opravdu není pro mě. (Zakroutí hlavou. Dalo by se říct, že tenhle její výpad bylo napadnutí Claire, ale ona prostě děvka byla, to jí nikdo nevymluví. Nabídne jí, že něco Kolovi vyřídí, pokud Claire bude chtít. Samozřejmě, že její tón není z těch nejpřátelštějších, ale opravdu by to Kolovi vyřídila, na to by se u ní Claire zase mohla spolehnout. Ovšem když uslyšela, co že mu to má vyřídit, zamrznul jí úsměv na tváři. Slyšela dobře? Nemohla uvěřit vlastním uším. Vážně Claire řekla to, co řekla? Byla to jen nějaká její hra, nebo to byla pravda? Tohle si nemůže nalhávat dlouho. Samozřejmě, že Claire hovořila pravdu, protože věděla, že ona by to Kolovi opravdu vyřídila… ale tohle? No, nahrála jí perfektně. Takže Claire vyznala Kolovi lásku a on ji políbil? Znamenalo to snad, že něco ke Claire cítí? Že ji snad miluje? Proč by ji jinak líbal, kdyby pro něj byla vážně jenom kamarádka? Zabolelo to, vážně. Nečekala, že bude Claire zas tak podlá po tom, co spolu mluvily v baru. Byla tak přesvědčená o tom, že Kol a Gen patří k sobě. Takže to byla jenom přetvářka a když se dozvěděla, že si chce dát Gen trochu na čas, že nic nechce uspěchat, že chce, aby šlo vše přirozenou cestou, tak využila situace a začala Kola svádět sama? Tak tohle tedy ne.) Aha, takže všechno to v tom baru, jak nás vidíš spolu a jak moc chceš, abychom byli spolu, to byl jen kec, kterým ses utvrdila, že budeš mít dost času a prostoru Kola dostat. (Vydechla a zakroutila hlavou.) Ty seš vážně parazit. (Kdyby se nejednalo o Kola, kterého se jí snaží Claire ukrást, chápala by ji, měla by pochopení pro její nešťastnou lásku, ale takhle ne. Kol byl její a ona to musela mít na paměti.) Ale aby bylo jasno, Kol není tvůj, nebyl a nebude, i kdyby ses na hlavu stavěla. Jsi jeho kamarádka a on byl možná celý zmatený z toho, co jsi mu řekla, že tě políbil. A když si uvědomil, jakou blbost udělal, prostě odtamtud zmizel. (Jo, tak tohle byla hodně silná slova, ale zatím jen opravdu slova. Žádné násilí, žádný fyzický kontakt. Ona sama musela vstřebat, co jí tady Claire pověděla. Nebyla z kamene, jen se tak tvářila. To, co jí Claire řekla, ji uvnitř užíralo.)

(Stála naproti Genevieve, tak trochu doufajíc, že Kol přijde co nejdříve. Zase začínala pociťovat ten hrozný vlkodlačí vztek. Tak by si přála, aby tu někdo byl, aby ji zastavil před tím, než Genevive vyškrábe oči z důlku. Nenáviděla jí. Především kvůli Kolovi. Ale její nenávist byla zřejmě zakořeněná mnohem hlouběji. S největší pravděpodobností to začalo, když z ní Gen nechtěla udělat hybrida. Tak moc po tom v tu dobu toužila. Chtěla větší sílu, aby si mohla udělat výlet za jedním z jejích dávných „kamarádů“. Nakonec z toho ale sešlo. Navíc se jí ztratil, takže by ho musela znovu hledat, riskovat svůj život, nakonec to hodila za hlavu. Zaslechla, že spravedlnost byla vykonána. Neznamenalo to nic konkrétního, ale jí to stačilo. Cítila, jak to v ní vře. Vadilo jí, jak si Gen Kola přivlastňovala. Vždycky jí připadalo, že Gen by nejradši Claire z Kolova života vyřadila úplně. Myslela si, že je pro ni hrozba. Obě dvě se tak nějak vnímaly. Hrozba, že jedna druhou připraví o Kola. Pravděpodobnější bylo, že Gen připraví Claire o Kola, i když jí pořád sliboval, že z jejího života jen tak neodejde, kvůli Gen by odešel. Kdyby si měl vybrat mezi Gen a Claire, ve finále by to byla stejně vždycky Gen. Prostě s Kolem chtěla být alespoň na chvilku. Vědět, jaké to je, s ním být, chtěla ho na chvilku jen pro sebe. Nepřišlo jí, že to bylo zase tak moc, ale Genevive to zřejmě vnímala jinak. Docela jí lichotilo, že jí bere jako hrozbu. Pravdou bylo, že by nejradši Gen zabila, aby si byla jistá, že s ní Kol nebude. Nikdo jiný by ji snad tolik nevadil, jako právě ona. Měnila Kola. Možná k lepšímu, dělala z něj lepšího člověka, ale přišlo jí, že mu našeptává, že dokud se nezbaví Claire, nikdy tím lepším člověkem nebude. Štvalo jí to. Ale nemohla s tím nic dělat. Kol nikdy neposlouchal, pokud s ním chtěla mluvit o Genevive. Zajímalo by jí, jestli poslouchal Gen, když s ním mluvila o ní. Pravda, jednou jí Gen pomohla, ale to jejich vztahu nijak nepomohlo. Byla jí dlužná, ale to je asi tak všechno. Gen zlomila Jacksonovi srdce, přebírala jí Kola, jako kdyby se tím vším ubližováním lidem okolo ní chtěla pomstít Claire. Neměla jí ráda a asi nikdy nebude. Otočila se k Genevive na chvíli zády, aby si ze skříňky vytáhla skelničku a lahev Bourbonu, kterou tam měl někdo schovanou. Bylo jí docela jedno, čí byla, s největší pravděpodobností Kola, takže si nelámala hlavu s tím otevřít jí a nalít si. Zavřela skříňku a otočila se zpět k Genevive, opřená bokem o skříň, upíjející z plné sklenky. Všimla si, jak se Gen podívala na sklenku. Ušklíbla se.) Promiň, tvoje povídání mě začínalo trochu nudit a tak jsem si potřebovala zkrátit dlouhou chvíli. Doufám, že nevadí. Nebo snad, doufám, že vadí? (Znovu se ušklíbla a pozvedla sklenku, jako že s ní připíjí. Bavilo ji jí trápit. Zvláštní. V tomhle se nikdy moc nevyžívala, ale u Genevive to bylo skoro stejně dobré jako popíjení v baru. Znovu se podívala na Genevive a prozkoumala ji od hlavy k patě. Nechápala to. Proč zrovna ona? Co udělala, že se do ní Kol zamiloval? Proč ne Claire? Jednoho dne se ho na to zeptá. Jestli si vzpomene. Nejradši by, aby si nevzpomněl, ale i tak by se do Genevieve určitě znovu zamiloval. Bylo to těžké. Příšerně nejisté, mnoho asi, možná, třeba, zamotané, komplikované. A i přes to všechno jedna z jejích částí dokázala věřit v to, že se s Kolem někdy dočká happyendu. Byl to spíše takový sen, přání, které je tak nereálné, že si jen můžete představovat, jaké by to bylo. Dnes tu ale nebyla kvůli Genevieve, vlastně netušila, že by ji tu mohla potkat. Šla za Kolem, chtěla s ním mluvit. Chyběl jí. Stýskalo se jí jako psovi po svém pánovi. Láska byla hrozná věc. Hrozná. Ironicky se zasmála, když Gen znovu promluvila. Claire si vyskočila i se sklenkou v ruce na skříňku a dřepla si na ni.) Ale zlato, všichni víme, že si své blízké vystavila nebezpečí už tehdy, když ses poprvé sblížila s Kolem. Bylo to jasné. Mikaelsoni mají tolik nepřátel. (Pousmála se a znovu upila.) Jasně, prostě si využila příležitosti. Stačilo to říct takhle. Nikdo nemá rád okecávačky. (Mrkla na ni, jednu nohu shodila ze skříňky a začala si s ní houpat ve vzduchu. Pořád byla docela hubená, oproti Genevive byla znatelně hubenější, takže se nemusela bát, že by se pod ní skříňka prolomila.
I kdyby jí Gen řekla, že s Kolem nespí a nic na něj nezkouší, nevěřila by jí to. Prostě ne. Genevive si usmyslela, že jí Kol patří a že ho bude mít navěky. Udělá pro to všechno, je jí to jasné. Namířila na ní prst.) Vidíš, to je náš rozdíl. Ty se o Kola nedokážeš dělit. S nikým. Nejradši bys ho odstřihla ode mě, dokonce i od jeho rodiny, zakázala mu všechno co má rád. Mně to nevadí. Ať si jich má klidně tisíc každý den, když budu vědět, že se ke mně každý večer vrátí. Dokážu ve vztahu dělat kompromisy, vyjít lidem vstříc. Je to jen o dohodě. Záleží, co bude Kolovi sympatičtější? (Naklonila hlavu mírně na stranu a šibalsky se pousmála. Dráždila jí a to příšerně. Možná že dneska nevyjde bez šrámů. Ale co, je zvyklá. S bolestí se potýká každý den, dnes to nebude výjimka. Zvykla si na ni, občas si ji i vychutnává. Právě teď vylila Gen na obličej hrnec s vařící vodou. Nebo si tak alespoň připadala. Genevive na ni koukala, jako kdyby ji snad viděla poprvé a chvíli vstřebávala ten šok. Claire si prostě jen houpala nohama ve vzduchu a upíjela Bourbon, vyčkávajíc na její reakci. Musela se zeširoka usmát, když na ní Gen vyjela. Nechala jí domluvit a potom se ujala slova Claire.) Víš, já to tak chvíli viděla. Říkala jsem si, jak si pro něj skvělá, že jen ty ho dokážeš udělat šťastným. Spletla jsem se. Každá druhá ho dokáže udělat šťastným. Chce to jen přijít na to jak. Chtěla jsem Kola nechat jít, ale však víš, on je prostě moc dobrý na to, nechat ho prostě jen tak jít. A když ty jsi byla pryč, proč bych ho nemohla alespoň na chvíli mít? Cožpak nevidíš, jak se chováš? Myslíš si, že patří jen tobě. Ale tak to není, baby. (Pozvedla lehce jedno obočí a vyprskal smíchy.) Parazit jsi spíše ty, když se živíš lidskou krví. To ty si kradeš Kola pro sebe. To ty jsi zlomila Jacksonovi srdce. Skoro za vším jsi ty. A pořád ze sebe děláš chudinku. Chce se mi z tebe zvracet. (Odplivla si na zem a koukla se na ní. Nebyl to pohled jako žádný předtím. Tohle byl úsměv od ucha k uchu, trochu psychotický, a sledovala ji očima, jako kdyby byla její kořist. Oblízla si rty.) Kol není tvůj. Kol není nikoho, jen svůj. To bys zase měla pochopit ty. Možná. Nebo možná moje city opětuje, čehož ty se děsíš, protože by to mohlo znamenat jediné. Že nakonec místo tebe dostanu prsten já. (Ukázala na levý prsteníček, který byl momentálně bez jakékoliv ozdoby. Vyplázla na ni jazyk a hodila na ni prázdnou skleničku. Bylo jí jedno, jak Gen zareaguje, Claire mezitím seskočila ze skříně a koukla se vyzývavě na ni. Tohle nebude férový boj, ale Claire si to užije.)

Claire si o ní myslela to nejhorší, to jí bylo jasně známo. Nutno ale říct, že ona si o ní též nemyslela v celku nic dobrého. Nedivila by se, kdyby tyhle dvě byly sokyně už do smrti. Jenomže ona se nechtěla zaobírat Claire. Byla pro ni jen obtížný hmyz, který ale v tuhle chvíli bohužel bránil Genevieve v dosažení cíle. I když… bránila jí vlastně? Možná, že by ji nakonec přeci jen neměla brát jako hrozbu. Byla to jen patetická nicka, která se nedokázala vyrovnat se svým životem a měnila názory na život jako ponožky. Možná, že by nad ní měla jen tak mávnou rukou, nechat ji odpindat si tady, co chtěla, a pak ji přimět odejít, aby měla už konečně klid. I když ten by vlastně stejně neměla, protože byla až moc nervózní z toho, kde je Kol tak dlouho a jak ta celá večeře probíhá. Neunesla by, kdyby se mu stalo něco zlého. Esther byla vypočítavá mrcha schopná všechno. Opravdu neměla náladu se tu Claire zaobírat dlouho, jenomže na se zřejmě jen tak odradit od svých řečí nenechá a na druhou stranu Genevieve si to nenechá líbit a oplácí jí stejnou mincí. Neměla Claire ráda a nikdy nebude, ale respektovala to, že Kol ji má rád a že ji bude vídat. Co ji ale teď právě dost zasáhlo, byl fakt, že Kol Claire líbal. Vyznala mu lásku a on místo toho, aby se jí vysmál, aby ji odpálkoval, aby prostě bez ničeho odešel, tak ji políbil a přiživil tak Claiřinu naději. Claire byla podlá mrcha, která jí hodlala Kola ukrást, ale ona to jen tak nevzdá. S Kolem si prošli mnohým a ona ho jen tak nehodlá předat Claire, aby si ho teď užívala ona. Proč se zkrátka nemohla smířit s tím, že bude navždy jeho kamarádka? Všechno by to věci dost usnadnilo. Claire místo toho, aby se poroučela pryč, tak si nalila bourbon. No, dobře, ta holka ji tu opravdu chce hodně provokovat.) Je mi upřímně jedno, v co doufáš. (Ušklíbne se a nechá to být. Opravdu se nenechá vyprovokovat jen tím, že se tady začala chovat jako doma. Ale ta hranice je opravdu tenká a ona si nebyla jistá, jak dlouho to vydrží, než jí omlátí hlavu o stěnu. Snad se to dneska obejde bez úhony, ale jeden nikdy neví. Jde tu o chlapa, což pro ženy znamenalo, že se chovaly značně iracionálně. A ty dvě by si vjížděly do vlasů při každé příležitosti, jakmile se jednalo o Kola. Claire zkrátka nemohla unést, že Kol se zamiloval do ní, že si ji vybral a Claire pro něj byla vždy jen kamarádka. Takže Claire kopala kolem sebe a myslela si, že to něco vyřeší. Není jisté, že Kol bude kdy vědět, že ji kdy miloval. Mrzelo by ji to, mrzelo by ji, kdyby ta léta byla zahozena jen tak do větru, ale doufala, že si Kol jednou rozpomene. Možná ne na všechno, ale alespoň na malé střípky jejich vztahu, který byl pro ni výjimečný. Zatím bude usilovat o to, aby se do ní Kol znovu zamiloval a byli spolu, ale nechtěla tlačit na pilu, protože kvůli tomu by to taky mohlo skončit v troskách. Jenomže teď se jí tu před zraky producírovala tahle nádhera, která si chtěla ukousnout kus žvance pro sebe. Nedovolí jí to.) Ano, Mikaelsoni rozhodně leží v žaludku mnoha lidem, jenomže já jsem byla tenkrát všehovšudy čarodějka a dokázala jsem toho mnohem víc než teď. A jestli tím přiznávám, že moje upírství stojí za starou belu? Ano, a nijak se tím netajím. (Pokrčila rameny. Byla to pravda. Nepotřebovala skrývat, že její upírství pro ni není ideální, ale zase nebyla z těch, která by si na to na každém kroku stěžovala. Jen jí opravdu chyběla magie, ale s tím, že je z ní upír, se vyrovnala a žije s tím, ale necítí se tak mocná jako předtím. Samozřejmě, Claire si myslela, že s Kolem spala už milionkrát za tu dobu, co tu byla. A i když jí jasně řekla, že s ním nic neměla, viděla jí na očích, že si to nemyslí, že ji nevěří. No, to je její blbost. Ale pokud nepodlehne zrovna síle okamžiku, opravdu není taková, že by se snažila lézt Kolovi celou dobu do postele. To nebyl její styl. I když by ho ráda přivinula k sobě, ležela vedle něj a cítila jeho tep, chtěla mít alespoň nějakou jistotu, že se Kol druhý den nesbalí a nepůjde si nabrnknout nějakou další kočku na nadcházející noc. Nechtěla se o něj dělit s žádnou další ženou, protože to pro ni zkrátka bylo nemyslitelné. Chtěla, aby byla jen on a ona, ale to neznamenalo, že by snad Kola chtěla odvést od jeho přátel a rodiny, takže opravdu nechápe, co to tady Claire plácá. Zřejmě je to jen z hladu, protože už neví, co by řekla, jak by ji měla urazit. Pravdou bylo, že by Kola nenutila, aby si vybral mezi ní a Claire. Claire je zkrátka dobrá Kolova kamarádka a ona se s tím smířila, když ji Kol zrovna netahal na společné Vánoce, protože to byla tenkrát katastrofa. A že ho chtěla odloudit od rodiny? Spíš naopak. Vždy Kola nabádala, aby se s rodinou víc stýkal a sblížil. To Kol chtěl většinou trávit čas právě jen s ní. Ona ho nenutila.) Nedokážu se o něj dělit s jinou ženou, to je pravda. Nesnesla bych pomyšlení, že za mými zády spí s desítkami dalších, protože o tom vztah není. Tobě by to možná nevadilo, ale ty taky roztahuješ nohy, kde se dá, takže to chápu. (Našpulila rty. Pokud Claire urážela ji, ona jí to bude oplácet. Vlastně jí zajímalo, jak dlouho jim to vydrží, než si opravdu vjedou do vlasů tak, že se střetnou i fyzicky.) Ale od přátel a rodiny nemám důvod ho odstřihovat a nikdy jsem to nedělala. Kol prostě rád trávil čas se mnou, i když jsem ho vyloženě někdy za jeho vlastní rodinou posílala. Ale to je jedno, vysvětlovat ti detaily nemá cenu, protože ty si budeš myslet svoje. Když ti to tak vyhovuje… (Pokrčila rameny a nechala tohle už být. Kolovi je možná sympatická společnost žen, ale ona ví, že se dokáže spokojit i s přítomností pouze jedné. A z toho vychází. Pak ale přišla sprcha, na kterou reagoval těžce, ale přeci jen nějak stačila otočit kohoutek z ledové vody alespoň na vlažnou, která její šok alespoň trochu zmírnila. V tuhle chvíli ji opravdu nenáviděla do morku kostí. Všechno to od ní byla jen hra, kdy se chovala tak nevinně, říkala jí, jak je oba dva vidí jen spolu, aby pak mohla zasadit vlastní úder, který způsobí opravdu hlubokou ránu. Mrcha každým coulem, to byla Claire. Samozřejmě převlečená za chudinku zrazenou životem. To musela dávat na odiv, jak strašně trpí a jak je jí špatně. Dokonce se kvůli tomu i vyhladověla, aby byla jen kostra potažená kůží a lidé ji mohli litovat, jaká je to chudinka. Div by jí pětikorunu nedali.) Samozřejmě, po fyzické stránce ho dokáže udělat šťastným prakticky kterákoliv, takže i ty, to připouštím, ale mně vůbec nejde o to, aby byl uspokojený jenom fyzicky, drahá Claire. (Pak se musela zasmát a nevěřícně zakroutit hlavou.) Na chvíli? Vážně Claire? Ty by ses spokojila s chvílí? To si rozhodně nemyslím. A pokud ano, tak bys potom byla ještě větší chudinka, než jsi teď, nebo by sis na ni alespoň hrála, aby tě mohli všichni litovat, jak na tom jsi strašně. Já ze sebe chudinku nedělám. Vím, jaká jsem, vím, co chci, vím ,co mě v životě potkalo a dokázala jsem si s tím poradit a pokud ne, tak jsem si nechala od někoho poradit, ale abych po někom chtěla, aby mě litoval, jako si to vynucuješ ty? Ale na tak. Podívej se na sebe, Claire. Možná bys měla ještě víc zhubnout, pak bych ti nedala jenom pětikorunu, ale možná i dvacku, aby se ti ulevilo. (Když zmíní Jacksona, oblízne si rty. Ano, to byla holá pravda. Zlomila Jacksonovi srdce, protože se vrátila ke Kolovi.) To jsem Jacksonovi udělala, ale jak jsem slyšela, ty s ním teď rozhodně nejsi zadobře, takže tahat sem Jacksona asi není úplně nejlepší. (Odplivla si. Ta mrcha si odplivla a čekala, že tohle jí projde? Ne, to rozhodně nemohla čekat, nemohla si myslet, že tohle si nechá Genevieve líbit. Chce dostat prsten? No ne, takže Claire je najednou vdavkuchtivá. Musela se uchechtnout, protože Claire tady předváděla frašku. Najednou na ni letěla sklenička a ona se jí jen tak tak vyhnula, protože to nečekala. Sklenička se rozbila o zem. Tak tohle už bylo vážně moc a její trpělivost přetekla už několikrát. Vzhlédla a podívala se na Claire. Přemístila se k ní, chytila ji pod krkem a bouchla s ní o stěnu, kde ji držela.) Víš, Claire, nejraději bych ti rozmázla tvůj mozek tady o stěnu. Vymalovat by to tu konec konců potřebovalo. Ale tak mě napadá, že budu možná raději sledovat, jak se budeš tvářit, až budu já a Kol zase oficiálně spolu. (Artikulovala každou slabiku, aby Claire dost dobře slyšela. Jestli se teď ona chovala jako mrcha? Rozhodně. A milovala to. Za chvíli Claire pustila.)

(Claire si o ní rozhodně nemyslela nic dobrého a nehodlala na tom nic měnit. Vyhovovalo jí to tak. Nenáviděla Genevive a naopak. Rozhodně jí to nemrzelo. A byla docela vděčná za to všechno, co jí provedla a za jejich nenávist. Díky tomu se seznámila s Marcelem, proto měla s Marcelem dobrý vztah, no, možná to nebylo jenom kvůli ní, ale říkala si, že díky ní má jeho. Možná jenom kvůli tomu ještě nemá dřevěný kolík v srdci. Vlastně, teď už jí nic nebránilo jí ho tam zarazit. Možná by pak měla na krku Sophie, Kate, možná dokonce i Cami, za to, co provedla, ale odstranila by z Kolova toho hnusného zrzavého parazita. Bylo by jí jedno, že s ní do konce jejího života nepromluví, hlavně že by ho ušetřila jí. Byla ale v značné nevýhodě. Nebyla vlkodlak, zato cítila jeho vztek, zvíře zavřené hluboko v ní, jejž se chtělo dostat ven, nebyla ani upír, jen obyčejný člověk. Oproti Gen neměla žádnou šanci. Ale znala její slabiny. Gen vadí sporýš, bez denního prstenu nemůže ve dne na sluníčko, zabije jí cokoliv dřevěného v jejím srdci, zabije ji vlkodlačí jed, který by si vlastně mohla opatřit. Nemyslí si, že by Klaus teď Gen dal jen tak svou krev. Gen také nemohla přejít práh domu, jenž vlastnil člověk, bez pozvání. Dívala se na ni a plánovala, jak jí zabije. Ale ne dnes, dnes by to skončilo spíše smrtí Claire. Komu by to asi to vadilo? Možná jen Kolovi. Třeba by ho to navždy odehnalo od Gen. Tak nebo tak, až se pokusí Gen odstranit z tohohle světa, a ať už to skončí jakkoliv, Claire vyhraje. Bylo docela bláznovství přemýšlet o své smrti jako o výhře. Byla to jen hloupá hra, pro kterou byla Claire ve svých myšlenkách ochotná i zemřít. Uvažovala o tom čím dál tím více, dokonce si i říkala, že by ten svůj bláznivý nápad uskutečnila, ale potom si řekla, že Gen jí za to nestojí a že zvládne Kola dostat i bez zabíjení. To bude docela zvláštní, zvlášť u Claire. Lehce se zamračila, když jí řekla, že je jí jedno, v co doufá. Našpulila rty a nahlas nespokojeně zamlaskala.) To je zvláštní, vždycky mi přišlo, že tě docela zajímám, Gen. Víš, když o mně mluvíš s takovou oblibou. Vsadím se, že už ses snažila přesvědčit Kola, aby mě vystrčil z kruhu jeho blízkých. Doufáš snad v to, ne? Nemyslím si ale, že bude nějak jednoduché Kola o tomhle přesvědčit. Na to mě má až moc rád. (Zakřenila se.) To už by bylo snazší se mě zbavit navždycky, zakroutit mi krkem. To si taky moc přeješ, viď? (Křivě se na ní usmála, zavrtěla nesouhlasně hlavou a upila ze sklenky. Dobrý ročník, vystálo jí na mysli a zaměřila se znovu svým pohledem na Gen. Ta vypadala, že toho má docela dost na srdci. Claire ostatně taky, ale Gen nebyl ten typ člověk, se kterým byste si rádi povídali dlouho. Stačí vám pár minut a potom vás to už omrzí. Možná dojde i na pěstní rozhovor, kdy si povídají kloubky a čelist, záleží na typu rozhovoru. Věděla, že Gen si přeje, aby si Kol vzpomněl, ale Claire nechtěla, aby si někdy vzpomněl. Chtěla, aby Gen zmizela a jeho vzpomínky byly navždy pryč. Protože jakmile se Kol zase zamiluje do Gen, může se rozloučit s tím, že by mohla být jeho milenkou, může se rovnou rozloučit s tím, že si budou moct říct všechno, může se rozloučit s popíjením až do noci, v baru, udělá to pak jednoduše. Pokud nebude moct Kol, najde si jiného parťáka. Buďto si to Kol uvědomí a bude se s tím snažit něco dělat, nebo se od sebe prostě budou vzdalovat dál a dál. Sice si tuhle slíbili, jak se nebudou odhánět, ale Gen byla tak majetnická, že by ho nenechala s Claire jít ani na procházku, aniž by k tomu neměla nějaké pitomé kecy, které by Kola nakonec nepřesvědčily zůstat s ní doma. Co by Kol neudělal pro to, aby mohl být jeho pták v teple a vlhku. Byl to pitomec. Odi et amo. Nenávidím a miluji. Přesně tak to měla u Kola. Hlasitě se zasmála, když se Genevive začala obhajovat. Málem smíchy vyprskla Bourbon, který se zrovna chystala spolknout. Byla to taková zábava.) Ale zlatíčko, i ty tvoje čáry máry stály za houby. Vždyť kdybys tehdy nesouložila s Klausem, umřela bys mě a Marcelovi pod nožem. Musím přiznat, to byly dobré časy. (Natáhla si nohy na protější skříňku a na chvíli se zahleděla z okna. Jako kdyby opravdu vzpomínala. Jediné ale, na co si teď dokázala vzpomenout, byl Marcel, na to, jak se potkali. Nechápala, proč se jí vybavilo zrovna tohle, ale musela se ironicky usmát. Kolik věcí se změnilo.) Ano. Jako upír stojíš za starou belu. (Přitakala jí upřímně. Genevive to sama řekla a Claire souhlasila. Bylo jí jedno, jestli se naštve nebo jestli jí to bude jedno. Řekla jí čirou pravdu.) Pověz mi, Gen, nepřitahovala si Kola jenom díky svým roztaženým nohám a magii? Víš, přeci, on magii miluje, rád si užije, takže možná proto s tebou byl. Jinak si to nedokážu vysvětlit. Vlasy máš jako slámu, bledou tvář, nevýrazné zapadlé oči, mohla bys dělat reklamu na nějaké prášky, kde bys ukázala sebe jako před a po použití by tam dali nějakou tobě podobnou, ale hezčí. Takových chodí po světě stovky. (Podívala se na ní lítostivým pohledem, že je jí opravdu líto, že vypadá tak hrozně, ale matka příroda byla prostě krutá. Někomu nadělila a někomu ne. Claire tedy netuší, kde přidala Gen, ale možná má nějaký skrytý talent, nebo jí nerostou chlupy. Žádná jiná možnost tu není. Nějak jí začínalo přestávat s Gen mluvit. Přišlo jí, že opakuje dokola to samé, snaží se bránit a vymlouvat. Neodkázala přiznat chybu, nebo to, že si krade Kola pro sebe. Výrazně zívla při její další obraně, aby jí ukázala, že je neuvěřitelně znuděná.) Jsi prostě majetnická, stačí to říct. Já nevím, co si myslíš, o čem vztah je a není, ale pokud někoho miluješ, dokážeš pro něj něco obětovat. Ale podle toho co říkáš, to nevypadá, že bys Kola milovala, ale že ho chceš jen na zahřátí postele a ochraně Původního, není to tak, Gen? A pokud ti vadí, že se aspoň někomu na rozdíl od tebe líbím, že někoho přitahuji, měla by ses podívat na sebe. Komu všemu jsi nastavila svůj klín? Klaus, Kol, Jackson… Zaslechla jsem těch jmen víc. (Ušklíbla se a lehce smutně se podívala na prázdnou skleničku. Taková škoda. Nalévat si ale už nechce. Pro dnešek stačilo.) Ne, Gen, ty jsi mu prostě, vždycky když od tebe chtěl na chvíli pryč, udělala scénu a on si to rozmyslel. A nevěřím tomu, že bys ho za jeho rodinou nutila chodit. Vždycky si ho měla ráda u sebe, na vodítku jako psa, s přitaženým obojkem. Když se to tak zpětně vezme, je mi Kola docela líto, za tolik let utrpení s tebou. A ano, budu věřit tomu, co vidím, jak se chováš, než tomu, co mi říkáš a chceš, abych tomu věřila. Nejsem naivní. (Pousmála se a podívala se na hodiny. Za chvíli půjde domů, ale ještě tu dokončí jednu malou záležitost. Trochu Gen pozlobí, když už má tu možnost. Potřebuje jí jen dostat co nejblíže k sobě. Ano, taky si pamatuje, jak jí říkala, že ona má být s Kolem. V tu dobu byla asi sjetá, protože to nebylo normální. Claire by teď nic takového nevypustila z úst. Byla to kravina. Možná si to snažila nalhat, stejně tak jako Genevive, ale věci se prostě změnily.) Nemyslím jen po fyzické stránce, baby. (Poslala jí vzdušnou pusu plnou ironie a nenávisti. Když měla „vypnuté“ emoce, měla rozmačkat oči Gen a ne Marcelovi. No, ale to se snažila zachránit si krk, takže to bylo tak trochu nutné. Sledovala ji, jak zase vypráví nějaké nesmysly. Byla z toho tak otrávená, jako nikdy. To se jí dlouho nestalo, aby byla někým tak znuděná.) Nejsem vůbec jako ty, takže ano. Mám vlastní metody, možná trochu nezvyklé, ale většinou fungují. Na rozdíl od těch tvých. Možná je pro mě dobře, že mě ty a ostatní vidíte jako chudinku. Někteří ke mně díky tomu chovají jisté sympatie. Myslí si, jak jsem slabá a neschopná. Můžu pak vždy využít momentu překvapení, kdy se ukáže pravda, a to, jak na tom vlastně jsem. Věci, kterými jsem prošla, mě možná nenechají spát, ale zato si můžu být jistá, že mě nikdo nezabije ve spánku. Na rozdíl od tebe. Měla by sis hlídat záda, Genevive, když tu teď Kol pro tebe není. A pokud máš problém s tím, jak vypadám, je to jen závist. Možná, kdybys shodila to svoje sádlo, které ti na bocích skoro přetéká, byla bys hned atraktivnější. (Mrkla na ní a shodila si nohy ze skříňky. Vzhlédne k ní, až když domluví.) Popravdě, ty bys taky nebyla za dobře s někým, kdo ti chtěl vystřelit mozek. Nebo snad ano? Hloupá jsi na to dost. (Pak to šlo všechno docela rychle. Její sliny byly na zemi, střepy ze skleničky na zemi a Gen u ní. Přesně tak, jak Claire chtěla. Zazubila se na ní, když s ní bouchla o stěnu. Smála se na ní, bylo to trochu šílené.) Tak dělej, ukaž, jak jsi silná, jak dokáže zabít nejlepší kámošku Kola Mikaelsona. Co myslíš, byl by s tebou, kdyby se dozvěděl, co jsi udělala? Možná mě miluje. Miluje mě a ne tebe. Nebyla bych si jistá tím, že budete spolu. Možná spolu budete jednou ležet v hrobě, ale to je tak všechno, zlatá Gennie. (Tentokrát ona uhodila co největší silou svým čelem do toho jejího, díky čemuž se vymanila z jejího sevření a rovnou jí vpálila sevřenou pěstí. Uslyšela křupnutí, zřejmě nos a ucítila, jak se její ruka zastavila u oka Gen. Bude to pěkný monokl. Připravila se na další úder. Nenápadně si do jedné ruky vložila stříkačku s Železníkem, připravená jí na Gen použít. Dopřeje jí chvilku bezstarostného spánku.)

(Obě dvě by se nejraději zabily.  Oběma v hlavě jistě vířilo miliony nápadů, jak by se to dalo provést a jaká smrt by byla ta nejlepší, aby se každá z nich mohla pobavit nad osudem té druhé. Netajily se tím, že se nenávidí a že by se nejraději možná viděly mrtvé, ale přesto jim něco bránilo v tom, aby to udělaly. Že by na ně na obě měl Kol vážně takový vliv? Bylo to logické. Obě dvě věděly, že Kol by je za to mohl zatratit. Kdyby teď ona zabila Claire, mohla by se rovnou rozloučit s tím, že by s ní kdy ještě Kol promluvil, protože mu na Claire záleželo. Kdyby Claire zabila Gen, byl by to stejný scénář, alespoň v minulosti ano, jenomže teď je tu situace jiná. Kol si na ni nepamatuje a pro Claire je to tak jedinečná šance, jak by se jí mohla zbavit jednou pro vždy, jak by ji mohla odstranit z tohoto světa a ukradnout si Kola pro sebe. Byla by tak šťastná, tak čeho se bojí? Možná, že odpověď byla snadná. Claire se obává toho, že Kol si vzpomene. Nemusí hned, ale jednou, jednou mu možná vše vyvstane na mysli a Claire by byla nahraná, protože zabila Kolovu lásku a obelhala ho. Bylo vážně zvláštní, jak nás někteří lidé dokáží zabrzdit, abychom vykonali jistý čin. Genevieve možná měla silově navrch, ale Claire měla mnohem větší zkušenosti s upírstvím než ona, i když už upír nebyla. Jistě za ta staletí věděla, jak bezpečně odkrádlovat upíra, aniž by se nějak víc namáhala a to se jí rozhodně hodilo i v tomhle případě. Genevieve měla jako upír hodně slabin a uvědomovala si to. Vlastně se jako upírka cítila mnohem víc zranitelná, než když byla čarodějkou. Měla nadměrnou fyzickou sílu a rychlost, ale její fyzické schopnosti pro ni nebyly tolik, co síly, které kolovaly jejími žilami, když byla čarodějkou. Smutné, ale pravdivé. Její bratr jí musel opravdu hodně nenávidět, když jí dokázal udělat tohle. Uřknul Kola, který se nakonec dočista zbláznil a ona skončila jako upír. Zajímalo by jí, jestli by její bratr vzal s radostí kůl ze dřeva a zabodl jí ho přímo do srdce jen, aby zabil další monstrum, proti kterým se rozhodl bojovat. Kdysi dávno jí to tak řekl a ona teď tak nějak musela být vděčná, že tady není, aby to opravdu udělal. Za to Claire, Claire, ta by v tuhle chvíli nejradši popadla nějaký ten kus dřeva, aby se jí navždy zbavila.) Claire, moje sladká, drahá Claire, myslím, že na takové otázky ti ani odpovídat nebudu, protože mám ve zvyku říkat pravdu a protože je pravda taková, že bys na ni jen namítala, jaká lhářka jsem, nebudu se tím ani zaobírat. Ovšem to o tvém zabití, netvrdím, že nemám chuť to udělat, ale nechám to zřejmě na někom jiném, protože ono to přijde, dřív nebo později to přijde a já budu doufat, že skončíš v nebi, vážně. (Podívala se na ni opravdu s vážným výrazem, jako by si opravdu bezmezně přála to, aby Claiřina duše jednou skončila zaslouženě v nebi.) Doufám v to, protože tě nechci potkávat v pekle. (Ušklíbla se. Tím jasně říkala, že pro ni v nebi místo není. Ona skončí v pekle, tím si je jistá. Nebe pro ni prostě není. Samozřejmě tohle všechno bylo myšleno obrazně. I když... v jistém měřítku vlastně nebe i peklo existují, jen se nazývají jinými jmény. Claire by byla nejradši, aby si Kol nikdy nevzpomněl na to, co s Genevieve prožil. Možná, že se jí to splní. Esther byla dost dobrá čarodějka na to, aby zajistila, že Kol si nikdy nevzpomene na nic, co v minulosti souviselo s jeho city k ní. I proto se nějak bláhově nesnaží, aby si vzpomněl, aby si rozpomenul na všechny ty krásné chvilky, i proto se tak mučí, utápí v žalu, když ví, že je tak blízko ní a ona mu nemůže nic říct. Mohla by, mohla by se mu svěřit se vším, ale on by ji považoval za blázna. Věděla, že v tomhle odpověď a řešení nenalezne, že na to musí jinak a i když začátky byly dost neblahé a ona byla nervózní z jakékoliv Kolovi přítomnosti, ustálilo se to a ona se teď svým chováním a svými skutky bude snažit, aby k ní Kol opět něco pocítil. Pro něj něco nového, pro ni to, co k ní cítil už v minulosti. Věděla, že pokud se do ní Kol opět zamiluje, bude muset minulost hodit za hlavu, protože už to nikdy nebude stejné, ale Kol jí stojí za to, aby bojovala, aby před ním sundala nepřístupnou masku a vpustila ho dovnitř, aby ji viděl, aby ji poznal takovou, jaká je. Claire si myslela, že pokud bude Kolovi dovolovat spát s kdekým, tak bude šťastný, ale v tomhle štěstí nebylo, jen fyzické uspokojení. Ona chtěla dát Kolovi víc, ale samozřejmě taky žádala věrnost, protože není ten typ, co by tohle tak snadno skousl. A Kol to dokázal. Dokázal se neotáčet za každou sukní. Neuzurpovala si ho jen pro sebe ve všech směrech, ale v tomhle jediném ano. Samozřejmě, že nikdy nebyla moc nadšená z toho, že se měl někde sejít s Claire, ale to neznamenalo, že by mu to zakazovala a že by ho držela doma. Nikdy. Kol si vždycky chodil, kam chtěl a s kým chtěl. Nezakazovala mu nic.) Smůla, že se mnou byl i jako s upírem a že jako s upírem se se mnou zasnoubil, že? Tvoje verze tak nějak pokulhává, Claire. (Usmála se na ni sladce a pak se zasmála, kdy začala komentovat její vzhled.) Posluž si, já jsem se sebou spokojená, to je pro mě to hlavní. Co si myslí o mém zevnějšku druzí, to je pro mě opravdu nezajímavá informace. (Takovéhle narážky u ní opravdu nemají nějakou váhu. Claire si do ní může šít, jak chce. S ni tohle nic neudělá, ani kdyby se tu před ní měla stavět na hlavu. Claire vlastně ani tak už nevěděla, co by měla z té své pusy vypustit, jaké další urážky a narážky. Bylo jí naprosto jedno, že hromada z nich byla lživá a naprosto vycucaná z prstu, ale Claire byla prostě tak zoufalá, že si už musela začít vymýšlet, jinak by totiž neměla jak reagovat. Majetnická? V jistém smyslu ano. Jenomže ona nedokázala pochopit, že podvádění někoho není kompromis, není to oběť, která by se chtěla člověku, který někoho miluje, dělat, protože tyhle intimní chvíle chce sdílet jen s tou osobou a netouží po tom, aby je protějšek sdílel ještě s někým dalším. Claire byla běhna, té to možná nevadilo a nepřišlo vůbec divné, ale ona by tohle tolerovat nedokázala.) Běhna nemůže pochopit, jaké to je být svému partnerovi věrná. A vím, že mám pravdu. (Podívá se na ni významně. Mluvila teď o tom, jak podvedla svého přítele Tobbyho, se kterým dokonce čekala dítě. Podvedla ho s Kolem, jak jinak. Ale bylo to neodpustitelné.) Ano, tyhle tři jména opravdu na mém seznamu jsou, to je pravda, ale že by byla i nějaká další? To bych ráda věděla, jaká, Claire. Poslechnu si to s nastraženýma ušima, s kým, že jsem to ještě měla spát. (Ušklíbne se na ni a zakroutí hlavou. Tohle prostě nemělo smysl. Stejně jako její řeči o zahřátí postele a ochraně, kterou ji Původní mohl nabídnout. Začínala ji z těch všech žvástů bolet hlava a pomalu začínala litovat, že se nějaké takové debaty s Claire vůbec pouštěla. Proč zatraceně musela rozbít tu skleničku. Teď by si tu v klidu vařila dál, protože by tahle nádhera vypadla a neobtěžovala by ji svou přítomností.) Bla, bla, bla. Máš tam taky něco nového, nebo se budeš neustále opakovat dokola? (Protočila oči v sloup a začínala se dokonce pomalu modlit za to, aby ta mrcha vypadla a šla si otravovat někoho jiného. Opakovala se dneska už poněkolikáté jako magnetofonová páska, která se přehrává stále dokola, až se ohraje a nikdo už ji dál nedokáže poslouchat. Má pocit, že u Claire tenhle stav už nastal a ona by ji nejraději vystřelila na měsíc, aby byla aspoň na chvilku zticha a nemusela slyšet ten její odporný hlas.) Vyhrožuješ mi Claire? Fajn, konečně něco nového. (Ušklíbla se. Chce ji zabít? Ať si poslouží. Ale věděla, že na to koule nemá. Na Kolově názoru jí záleželo stejně jako Genevieve. Pokud by Kol vzpomněl, byl by s Claire konec, pokud by ji zabila. Jenomže to plivnutí už bylo dost. Vytočilo ji to. Co si to dovoluje? Přimáčkla ji ke zdi, ale nehodlala ji zabít. Až moc dobře si obě dvě uvědomovaly, co je v sázce. Zvláštní, jeden muž, který hýbe jejich rozhodnutími. Pořádně ji praštila do hlavy, ale nakonec ji nechala být.) Možná mi nestojíš za to, abych si špinila ruce tvojí špinavou krví. (Ušklíbla se a nakonec by ji nechala být, ale Claire jí dala pořádnou ťafku do nosu tak, že to i křuplo. Měla ho zlomený. Fyzická síla tomuhle uzlíčku sraček zřejmě nechyběla a ano, překvapilo ji to. Vzala její napřaženou ruku a zkroutila jí ji do nepřirozené polohy. Párkrát zaškubala. Claire nemohla ujít zranění, ale Genevieve se dostala hodně blízko k jejímu tělu, což pro Claire byla výborná situace vzhledem k tomu, že svírala v druhé dlani stříkačku se sporýšem. Tohle pro ni neskončí dobře a ona to ještě ani neví.)

(Byla na Genevive i částečně za to všechno naštvaná. Přišlo jí, že Genevive z jakékoliv situace vyšla jako mučedník, jako ta dobrá, hodná chudinka. Malá chudinka Genevive, a její těžký život. Ale vlastně na tom nebyla tak špatně. Měla dobré vztahy s Původníma, vcelku dost vlivných přátel, a především a hlavně měla Kola. Claire by ho dokázala vyměnit za cokoliv. Vzdala by se úplně všeho co má, jen kdyby mohla být s ním. Usínat vedle něj, v objetí, a probouzet se po jeho boku s úsměvem na tváři. Jak dokonalý život by spolu mohli mít. To byla možná až moc nereálná a krásná představa o jejich stejně nereálném soužití, ale mohla si to alespoň představovat, když už nic jiného. Právě teď by Genevive dokázala zabít a žít s tím, že ji bude Kol do konce jejího života nenávidět, hlavně když by si svůj čin obhájila tím, že chrání Kola. Jak se to říká? Prostředek světí účely. Také se říká, že lidé páchají zlo z nevědomosti. S tím Claire tak úplně nesouhlasila, protože ona dělala zlé věci a uvědomovala si, co dělá a jaké to bude mít následky. Byla prostě sobecká a činila většinou pro sebe, svoje dobro nebo dobrý pocit. A zabít Gen by Claire uspokojilo duševně, částečně by to bylo i pro její dobro, a bylo by to především pro ni samotnou, takže to splňovalo tak nějak všechny podmínky. Sledovala Genevive, která v její tváři mohla vidět jistou nelibost, kterou vůči ní a jejím slovům pociťovala. Nevěřila jí nic, co z té své pusy vypustila. Celkově na ní nenáviděla úplně všechno. Většinu Geniných slov ignorovala, na některá jí řekla něco málo.) Nezabiješ mě, protože víš, že by tě Kol navždy zavrhl. Napořád. (Ušklíbla se.) Řeknu ti jedno tajemství, Gen. Já jsem něco jako kočka, však víš, mám devět životů. Není tak jednoduché mě zabít. A můžu tě ujistit, že se o to pokusilo už hodně lidí, ale nikomu se to ještě nepovedlo trvale. (Upila ze sklenky s neskrývaným pobavením ve tváři a provokativně na Gen mrkla.) Myslím, že zrovna pro tvoje štěstí se reinkarnuji. (Křivě se usmála a dále předstírala, jak jí tento rozhovor s Genevive baví. Myslely si o sobě to nejhorší, a svůj názor rozhodně nehodlaly měnit, takže už tu nebylo moc o čem diskutovat. Claire už jen čekala, kdy se Gen neudrží a vyletí z kůže.) Ano, asi z lítosti. Jiný důvod v tom nevidím. Možná se bál, že by ses psychicky zhroutila, když by tě opustil. Stalo se tak a bum-(rukama naznačila, jak se Genevive sesypává její krásně poskládaný život. Jako domeček z karet.) naše milá hodná Genevive se nám sesypala. Pověz mi, byl to velký šok? (Zahrála, že jí ta zajímá a jak je líto, tak, aby si Gen mohla být stoprocentně jistá, že je to přesně naopak. Bylo jí jedno, jak se Gen má. Vlastně jí to zajímalo jen to špatné, co Gen potkalo, aby to na ní občas mohla vytáhnout a pobavit se na její účet. Pravda, tyhle dvě se nevídaly často, vlastně skoro vůbec, za co byla ráda, protože po určitém čase by je prostě přestalo bavit se prát a hádat. Takhle si prostě vyříkaly více věcí najednou a bylo to docela dobré, protože se po tom Claire cítila lépe. Nemyslela si, že je to správně, ale u Gen si prostě nemohla pomoct. Ironicky, nechápavě zvedla obočí.) Ale, určitě tě zajímá, co myslí Kol. Kdyby ti řekl, že máš zhubnout, vsadím se, že bys to pro něj udělala. (Znovu na ni mrkla a nalila do pusy ze sklenky trochu Bourbonu. Zasmála se nad její další poznámkou vůči Claire.) Já dokážu být věrná. Především sama sobě a alkoholu. Ty ale kvůli Kolovi teď určitě držíš celibát, viď. (Věřila by tomu, že Gen se vzdá všeho sexu s kýmkoliv jiným než s Kolem. Byla na to dost bláznivá. Určitě by to udělala, i kdyby věděla, že Kola nikdy mít nebude. Ta ženská byla prostě šílená. Nechápala ji a radši ani nechtěla.) Vím o jednom dalším, Gennie! (Skoro vykřikla a ukázala na ní prstem.) Máš s ním dceru, jen si nemůžu vzpomenout na jméno? Bellamy? Nebo snad Bone? Ne, už vím, Benjamin. (Hláskovala jeho jméno nahlas a zřetelně, aby jí Gen co nejlépe slyšela.) Řekni mi, jaké to bylo vyspat se svým bratrem? Já tu čest nikdy neměla, a to byl můj bratr docela pohledný, nebo to nebylo úplně dobrovolné? Oh, chudinko, to je mi líto, všichni tě určitě navždy uvidí jako tu, co znásilnil její bratr… (Naštěstí Gen nevěděla ani ň, o tom co se Claire stalo, jak ji Kol našel polonahou, polomrtvou a v kaluži své vlastní krve na zemi u telefonní budky. Měla štěstí, že našla těch pár drobných, že ji to Kol vzal a našel ji včas. V ten moment, když vystoupil ze svého auta, když ho uviděla, věděla, že ho stále miluje a že časem její pouto k němu jen roste. Milovala ho tak moc, že už to snad ani více nešlo. Byl pro ni všechno. A začínalo to vypadat, že své všechno bude muset z dálky pozorovat, jak miluje někoho jiného. Možná, jestli se Gen a Kol dají zpět dohromady, odjede z města. A uvidí, jaká bude její cesta a zda se vrátí. Vysvětlení bude jasné. Miluje ho, a proto ho bude muset nechat jít. Jen by mu stála v cestě za jeho štěstím. Bude to zbabělé, ale nejlepší pro všechny. Pousmála, když se jí Gen zeptala, zda jí vyhrožuje. Jen se na ní zazubila. Jo, rozhodně jí vyhrožuje. Nechala Gen, ať jí přimáčkne ke zdi a pěkně s ní bouchne. Jen se na ní usmívala, jako kdyby si tu bolest užívala. A tak trochu ano. Částečně našla v bolesti zalíbení po tom, co jí prožívala denně. Jako kdyby každý den potřebovala určitou dávku. Jako kdyby na ní byl závislá. Ale modřina na hlavě jí nestačila. Chtěla víc a chtěla Gen zasadit alespoň jednu ránu, než jí pošle spát.) Já už mám na svých rukou tolik krve, že ta tvá by se tam úplně ztratila. (Dívala se jí vyzývavě do očí. Jen ať se ukáže, Genevive. Nebyla dost opatrná, a když ji Gen chytla za ruku, jen si skousla tvář. Tady je její denní dávka bolesti. Pocítila škubnutí, a když se blížilo druhého, otočila se k Genevive a usmála se.) Až se potkáme příště, nebudu tě šetřit. (Napřáhla se a zabodla jí injekci se skoro koňskou dávkou sporýše do krku. Gen stisk povolila a svalila se na zem jako pytel brambor. Claire se lehce otřepala a podívala se na svou druhou ruku. Vykloubené rameno, sakra, bolelo to jako čert, zřejmě toho bude mít spoustu nataženého, ale doma se na to podívá lépe. Nahodila si rameno zpátky, za příšerné bolesti a skučení a podívala se na Gen. Usmála se, upustila na zem stříkačku, lehce strčila nohou do její hlavy, která se legračně překulila na levou tvář jejího obličeje a Claire se usmála. Vytáhla si z kapsy fixu a Gen na obličej nakreslila brýle, knírka a jizvu ve tvaru blesku. Ani nevěděla proč, ale byla to permanentka, takže to nepůjde jak tak dolů. Ještě si Gen vyfotila a jako poslední věc jí hluboko pod kůži na několika místech zarazila tenoučké třísky, které si nožem opatrně uřízla zespod jídelního stolu. Nikdo na to nepřijde. Když byla se svým dílem hotová, vítězoslavně si pro sebe zamlaskala a odešla poklidným krokem z domu.)