Plantation House

*Zatímco dopíjela krev ze sáčku, tak sledovala, jak všichni postupně odcházejí. Nebo aspon ti tři. Nakonec jich tam moc nezbylo a ona už taky chtěla jít do svého pokoje, aby se převlékla z těhlech zničených šatů, jak si s tihla všimnout. Momentálně byla za ty zničené šaty na Benjamina hodně naštvaná, bylo to hned za tou bolestí a předtím, že zabil nějaké upíry a vlkodlaky. Nakonec se ty také zvládla.* A já odcházím už taky. *Sdělila tomu zbytku a vydala se nahoru do svého pokoje, kde se převlékla a ulehla do postele.*

*Chvili tam stala oprena o ram dveri a poslouchala ten Klausuv plan tykajici se jeho planu, ktery zatim nebyl nic moc, ale pravda byla ze se napred museli domluvit. Sice ee doted moc neabgazovala v tech jejich mirovych smlouvach, ale ted byla trochu jina situace, kdyz se tu objevil nekdo, kdo vyhlasil valku v podstate celemu svetu. A ona nehodlala porodit svoji dceru do valciciho mesta. Behem svych myslenek si podvedome polozila ruku na svoje uz male tehotenske bricho. Podivala se na svoje odchazejici sourozence a nakonec prejela pohledem na Kola, ktery tam jako jediny zbyl.* Mej se... *Rozloucila se s nim a sama pak odesla.*

*Ráno se probudil brzy odpočatý po předchozím náročném dni. Vstal a nakonec po všech ranních rituálech zamíří dolů. Dům se mu zdá tichý. Předpokládá, že Hayley ještě spí. Když sejde dolů, vydá se do kuchyně. Vezme si sáček s krví, kterou po chvilce vypije. Po té přemýšlí, co dnes bude dělat. Chtěl by toho zvládnout, co nejvíce. Chvilku se ještě prochází domem stále hluboce zamyšlený. Nakonec, ale zamíří ven, nasedne do auta a vydá se do města.*

*popravdě čekal, že Niklaus bude plánovat nějak víc zabití Benjamina, ale zdá se, že se zmýlil. Ani se nenadál a Klaus prostě zmizel. Fajn, tak se to asi naplánuje jindy, proč ne. Ale on u toho chce být, ne aby se zase všechno dozvěděl na poslední chvíli. To teda ne. Když ho začínali opouštět i ostatní sourozenci, i Hayley, všem popřál dobrou noc, došel si pro pytlík s krví a ještě chvilku seděl na pohovce, potom se zvedl a vyšel z domu. Pojede za Gen, nebude ji nechávat moc dlouho samotnou. Nasednul do auta a rozjel se směrem k domu, kde má byt.*

*Prochází se tak po domě, přechází z kuchyně do obýváku a tak nějak do kolečka. S Elijahem se ještě bohužel neviděla, což pro ni není moc dobré. Chtěla odjet do bažiny a slíbila, že pojede s ním. Vlastně on ji tam měl zavést a potom pro ni znovu přijet. A nechce udělat to, že opět odejde a bude mít s ním nějaké rozpory a proto to vyřeší jinak. Vezme její mobil a napíše Jacksonovi smsku, zda by se za ní mohl stavit na Plantáž, že s ním potřebuje mluvit o tom, co se stalo. Odešle ji a odloží mobil na stoleček v obývacím pokoji. Usadí se pohodlně do křesla a položí si ruce na bříško, které si hladí. Dívá se před sebe a v hlavě má stále to, jak zničit čarodějky, ochránit její a Klausovu dceru, jak pomstít vlkodlaky, vlastně celkově jak naprosto zničit Benjamina. Vydechne hlasitě, aniž by si to uvědomovala a doufá, že Jackson se za ní zastaví, i když si myslí, že mu to nebude zrovna příjemné jít někde, kde jsou samí upíři.*

*Ze Zátoky je tam zanedlouho. Dojede před dům a zastaví kousek od dveří. Podle všeho doma moc obyvatel nebude - soudí tak, alespoň podle počtu aut, které venku stojí. Vystoupí a zamíří ke dveřím, rozhodnutý nenechat se odbýt a promluvit s Hayley stůj, co stůj. Netuší, kdo mu přijde otevřít. Dojde ke dveřím a zazvoní. I zvenku slyší, jak se zvonek vevnitř rozléhá celým domem.*

*Z jejího zamyšlení ji vytrhne Rebekah, která přijde za ní. Pozvedne zrak, který na ni upře a nadechne se zhluboka. Než stihne něco říct, tak už slyší zvonek u dveří. Opatrně se zvedne z křesla, přičemž stále sleduje Rebeku.* Čekám Jacksona, hádám, že to bude on. A ano, nejsem zrovna ve své kůži, ale to je tím, že se tady potuluje jeden šíleně nebezpečný čaroděj, který nám vyhlásil válku a ty dvě jeho malé posluhovačky. Musím jít otevřít. *Odpoví ji poněkud rozhořčeným hlasem a zamíří ke dveřím. Na to, co se děje Rebekah vypadala docela vyrovnaně, ale to je možná jen tím, že nedává na sobě znát okolnosti. Určitě na ně počká v obýváku a promluví si o tom. Přijde ke dveřím a otevře je. Když zahlédne Jacksona, tak se prostě musí usmát. Je ráda, že ho vidí.* Ahoj Jacksone, pojď dál. Jsem ráda, že jsi přišel tak rychle. Nevyrušila jsem tě od něčeho? *Ustoupí mu z cesty, aby mohl vejít dovnitř a ještě víc otevře dveře. Sjede ho pohledem, jako kdyby na něm měla snad něco nového zahlédnout od doby, co se viděli naposledy. Což vlastně není tak dávno, chtěla ale s ním mluvit dřív. I když bohužel situace, které se děly, to chtěly očividně jinak. Alespoň se zastavil tady na Plantáži.*

*Čeká za dveřmi a přemýšlí, jak se dostat k Hayley, když mu někdo z původních přijde otevřít. Nemá chuť na žádné hádky, rozepře nic takového, ale bude trvat na svém tak dlouho, jak bude třeba. *Zanedlouho zaslechne za dveřmi kroky. Na původní mu to přijde hlasité, ale i tak neočekává nikoho jiného. Nadechne se, jako by ho čekal nějaký těžký souboj, ale jaké je jeho překvapení, když se ve dveřích objeví Hayley. Jeho napětí z dalšího setkání s rodinkou původních z něj tak rychle opadne. Rychle sjede Hayley pohledem, aby se ujistil, že jí skutečně nic není. On sám vypadá stále stejně, možná trochu nevyspale, ale to není tak patrné. Na sobě má hnědou bundu, pod ní tmavě modrou košili a džíny. Na nohách boty s hrubou podrážkou.* Hayley, díky bohu, že jsi v pořádku. *Vydechne s úlevou a radostí. Jeho radost ze setkání je tak silná, že k ní zkrátka přistoupí a spontánně jí obejme. Samozřejmě opatrně, aby jí neublížil si ji krátce přivine k sobě. Až potom si uvědomí, že by se jí to možná nemuselo zamlouvat a tak ji zase pustí a s omluvným pousmáním od ní zase odstoupí.* Promiň, ale jsem rád, že tě vidím. *Vysvětlí jí, ale toho objetí nelituje ani v nejmenším. Vejde konečně do domu, ale počká na ni u dveří.* Co se stalo? *Zeptá se jí a v hlase je slyšet obava z toho, co nejspíše uslyší.*

*Pár vteřin ji trvalo, než si uvědomila, co jí to jméno Jackson říká. Šla proto pomalu za Hayley a podívala se na nově příchozího. UJakmile ho uviděla, tak si vzpomněla na tu vlkodlačí párty před několik měsíci. Opřela se o rám dveří a nechala je, ať se přivítají. Zatím se nezdálo, že by si jí nějak všiml. Její myšlenky se zatím zatoulali na tu párty a vzpomněla si na toho blonďáka Olivera, se kterým se tam vyspala.* Ve městě je nový čaroděj, který řádí. *Odpověděla místo Hayley a upozornila je tak na svojí přítomnost.* A zničil mi šaty. *Dodala pak, ačkoliv to ve světle včerejších událostí byla jenom prkotina.*

*V momentě, kdy ji Jackson obejme se ji na tváři objeví výraz značného překvapení, ale i přesto se usměje a neodtáhne se. Nevadí jí to, možná by to udělala i sama, kdyby v hlavě neměla tolik myšlenek, které ji nedávají spát. Položila ruku na jeho záda, když si ji přivinul k sobě a potom se i ona od něj s lehkostí odtáhla a darovala mu úsměv, který ovšem nesl v sobě starosti, které ji teď přímo požírají. Než stačila promluvit, chopila se toho Rebekah. Otočí svůj zrak směrem k ní a prozatím to nekomentuje. Nad poznámkou ohledně jejich šatů zavrtí hlavou, jelikož se ji to zdá jako naprostá zbytečnost oproti tomu, co se stalo. Zavře za Jacksonem dveře. Položí si automaticky ruku na břicho, tohle dělá už pravidelně vzhledem k jeho velikosti.* Co kdyby jsme šli všichni do obýváku? *Pronese směrem k nim, otočí se a zamíří tam. Neposadí se, když tam přijde. Zůstane stát a zapře se jednou rukou o křeslo, tu druhou stále nechává na jejím břiše.* Rebekah ti to pověděla velice stručně, ovšem jde o to, že nejenom, že je ve městě nový čaroděj, který je neuvěřitelně silný, ale má při sobě i Monique a Abigail, ty dvě čarodějky z předchozího incidentu. Dal jsi mi pravomoc zastupovat na oslavě čarodějek vlkodlaky a tak jsem to samozřejmě udělala. Potom se odehrála jedna scéna, dost odporná i na to, abych to vůbec vyslovila. *Odvrátí na chvíli pohled při vzpomínce na Benjamina a Genevieve. Podívá se do země, potom ovšem opět na Jacksona, nezapomene věnovat svůj pohled i Rebece, i když ta celý příběh zná.* Benjamin nám vyhlásil válku tím, že každému zástupci frakce předal utnutou hlavu někoho z jejich lidí. *Vydechne nad tím. Dělá se ji špatně ze vzpomínky, která ji pronásleduje od toho večera, co se to stalo. Zamrká několikrát, nechce na to vzpomínat, i když jí to její mysl nedá a ten obraz jako kdyby se sám dral na povrch.* A potom zaútočil na všechny vlkodlaky a upíry, co byli přítomní. Bohužel, někteří z našich vlkodlaků to nepřežilo. Omlouvám se, kdybych mohla pomohu jim. *Dívá se na Jacksona a ve tváři má starostu, únavu a naštvanost. Nebude se vyjadřovat ke své osobě, co jí se stalo, to nemusí vědět do detailů. Určitě si to představí.*Jsem si jistá tím, že jsi už o tom hodně slyšel.

*Zvedne pohled od Hayley k Rebekah, když promluví. Ta vřelost, kterou měl v očích, když spatřil Hayley se rychle vytratí a ne moc hezky se mu v nich zablýskne. Nemá původní zkrátka ve velké oblibě.* (Měl jsem tušit, že tady někoho z nich potkám.) *Pomyslí si během toho. Poslechne si její stručný popis událostí. Má, co dělat, aby nad jejími prioritami nepřevrátil oči. Pevněji zatne čelist, aby odolal pokušení jí k tomu něco říct. Naštěstí se do hovoru vloží Hayley a tak se raději soustředí na ni, než na Rebekah. Mlčky krátce přikývne, když navrhne přemístit se do obýváku. Následuje ji proto do pokoje. Po očku jí stále ostražitě sleduje, hlavně to, když se dotýká svého břicha. Popojde tak, aby na Hayley dobře viděl, když se rozpovídá o událostech z večera. Zůstane podle jejího vzoru také stát. Hodně toho už slyšel od svých lidí. Ona mu, jen něco málo doplní nebo vyjasní. Sem tam na její slova kývne. Stále více se při tom mračí a cítí, jak v něm bublá zlost. Sevře pevně ruce v pěsti, když Hayley popisuje tu část, kdy dostali od Benjamina "dárky". Znechuceně se ušklíbne, lítost nad těmi, co ztratili nyní potlačí. Nechce ji ukázat ani před Rebekah ani moc, před Hayley. Chce zůstat silný.* Je to hrozné, co se stalo. *Poznamená pak, když Hayley domluví.* Nemáš se proč omlouvat, Hayley. *Zatváří se až zděšeně, nad tím, co od ní slyší.* Nemohla si nic dělat. Jsem rád, že jsi ty i dítě v pořádku. Potom masakru je to zázrak. *Odpoví jí pak na to a na konci věty se slabě usměje. je za to opravdu rád.* Další čaroděj, co ohrožuje NO. *Ušklíbne se následně.* Jak dlouho to tady nebylo?! *Postěžuje si zamračeně.*

*Poslouchá Jacksona a sem tam přikývne na nějaké to slovo. Když uvidí jeho úsměv, ráda by mu to oplatila, ale nijak jí to nejde. Vyslechne si i Rebeku a samozřejmě, že má pravdu v tom, že alespoň oni se z tama v bezpečí dostali. Vypadá to, že se chystá posadit, ale nakonec to neudělá. Oči upře na Jacksona.* Mimochodem nedáš si něco k pití? *Zeptá se sice na takovou stupidní otázku, ale předpokládá, že se tady nějakou chvíli zdrží a rozhodně ho tady nechce žíznivého. Oni dva potřebují jídlo a tekutiny a na to nezapomíná.* I já jsem ráda, že jsem v pořádku i to dítě a ostatní. *Samozřejmě, že tím myslí Elijaha, Rebeku, Aliseu. I když nebyla zaútočené na čarodějky, i tak je ráda, že je v pořádku.* Jen nebylo lehké pozorovat naše lidi, jak tam umírají. *Semkne rty pevně k sobě. Nelíbí se ji tón jakým Jackson a Bekah spolu mluví, ale moc dobře si uvědomuje fakt, že zrovna přátelství k sobě nechovají a proto se k tomu ani nehodlá vyjadřovat.* Řekněme, že jediné problémy tady způsobují snad jen čarodějky. Vždycky je největší vina právě na nich. *Pronese poněkud ostrým a dost nenávistným tónem. Čarodějek má už za celou tu dobu opravdu dost, nedá se jim věřit a to v ničem. A uzavírat s nimi spojenectví je taky dost těžké, když nikdy nevíte, co čekat. Podívá se potom na Beku.* Ano, máš pravdu, Rebekah. Uvědomuji si to, jen jsem sotva našla rodinu a je těžké dívat se na to, jak umírají. *Podotkne, ona bere celou jejich smečku jako rodinu a nechce, aby kdokoliv z nich umíral. Vzpomene si na to, co říkala o Elijahovi a trochu jí to popudí.* Takže Elijah něco zařizuje? *Pozvedne překvapeně obočí. Myslela si, že kdyby něco podnikal, že jí o tom nějak řekne. Rozhodně se nenechá z nějakých smluv vyšachovat a myslí si, že ani Jackson ne. A proto se na něj opět podívá.*

*Chvíli uvažuje. Je fakt, že za jiných okolností by si v tomto domě nedal nic, ani kdyby umíral žízní a hladem. Když tady s nimi, ale žije i Hayley, nechce ji svým odmítnutím urazit.* Možná trochu vody, Hayley, prosím. *Odpoví nakonec, ale z jeho tónu je slyšet, že by se klidně obešel i bez občerstvení. Nechce ji zatěžovat. Když Rebekah začne Hayley přesvědčovat o tomtéž, co se snaží i on, nechá ji a nijak ji do toho nezasahuje, dokud neskončí. Sice je to s podivem, že se ti dva na něčem shodnou, ale za téhle situace se ani moc nediví.* Musíme se postarat, aby se to už nestalo. Na tom jediném záleží, Hayley. *Pronese pevně, odhodlaně. Krátce pohlédne z Hayley na Rebekah. V duchu dokonce Elijahovi poděkuje za to, že se o Hayley postaral a ač nerad a s velkým sebezapřením, tak i Alisei, i když tahle Mikaelsonová mu ještě po poslední návštěvě Zátoky leží pěkně v žaludku.* Hayley, netrap se tím, prosím. Nesvědčí ti to ani malému. *Zkouší ji přesvědčit. Nechce ji vidět utrápenou nebo znepokojenou, alespoň, co to půjde.* Možná jsem ve vlčí kůži neměl tolik příležitostí dění ve městě sledovat. *Zareaguje trochu dopáleněji na Rebekah a její poznámku. Zpozorní ovšem, když slyší o plánech.* Jaké plány? Jaká spojenectví? *Chce vědět. Dokonce na chvíli zapomene na své nesympatie k téhle upíří rodině.*

*Jacksonovu dopálenost z její poznámky přešla a ignorovala ji. Místo toho se podívala na Hayley.* Nevím to jistě, ale jak ho znám, tak rozhodně nedřepí někde na lavičce a nepozoruje ptáky. Když se včera stalo to, co se stalo, tak je rozhodnutý udělat všechno proto, aby se tu už opět neopakovala a hrozba v podobě Benjamina a těch dvou čarodějek vymizela. A včera se dohodlo, že se napřed musíme domluvit s ostatními frakcemi, takže podle mě je teď obíhá a domlouvá se s nimi na podrobnostech.

*Hned jak jí odpoví, že by si dal vodu, tak se odebere do kuchyně. Vezme čistou sklenici a nalije mu do ní vodu a pak se s ní vrátí. Položí mu to na konferenční stůl a dál poslouchá.* Já vím, že mi to nesvědčí, ale nebudu rozhodně dělat, že se nic neděje. Tahle situace mi vadí a já prostě budu bojovat za to, aby ti na kterých mi záleží byli v bezpečí a to dítě aby bylo ještě ve větším bezpečí. *Vydechne a založí si ruce na hrudi. Dívá se na oba dva, prostě musí s tím něco dělat. Nikde není v bezpečí, už ani u Původních vzhledem k tomu, co se děje. A je jí jasné, že Benjamin po ní a dítěti půjde a bude je chtít mrtvé, rozhodně by měla být informovaná o všech plánech. Dívá se na Jacksona a vydechne, poté se otočí směrem k Bece.* Myslela jsem, že kdyby Elijah něco chystal, nějakou schůzi, že se mi o tom zmíní a nebo Jacksonovi. *Podívá se na Jacksona a věnuje mu docela dlouhý pohled. Ale nebude na Elijaha nějak hnusná, byla by jen v případě, kdyby jí z toho chtěl nějak vyloučit, ale nemyslí si, že by tohle udělal. Opět se podívá směrem k Bece.* Hlavní je, aby jsme Benjamina, Monique a Abigail odstranili z cesty a to nadobro. Ať už jsou to malé holky nebo ne, dělají to akorát ještě horší.

*Kouká se za Hayley, když na chvíli odejde z pokoje. Má dojem, že během její nepřítomnosti napětí v pokoji o něco stouplo. Přesto se to snaží ignorovat nebo se možná snaží ignorovat Rebekah. Každopádně se mu uleví, když se Hayley vrátí zpět.* Děkuji. *Poděkuje ji, když na stolek před něj postaví sklenici s vodou. Poslechne si pak její reakci na jeho i snahu Rebekah ji uklidnit. Nabude dojmu, že to má na Hayley spíše opačný efekt a tak se přestane snažit ji uklidňovat. Poslouchá pak spekulace Rebekah o tom, co se ve městě může dít.* Neboj se, Hayley, já si zjistím, co se chystá. *Ujistí ji posléze, co nastane v místnosti chvilka ticha. Rozhodně se z toho tentokrát nenechá vyšachovat, jako prvně. Má nyní o důvod více jít do města. Za kým nebo, co má v plánu si zatím nechá pro sebe. Nehodlá to před Hayley tajit, ale nejprve chce mít něco v ruce, než s tím za ni přijde. Mezitím poslouchá Hayley a přemýšlí, jak tyhle tři bude možné odstranit.*

*Začne přecházet po místnosti a chvíli se dívá buď na Jacksona nebo na Rebeku. Po chvíli si ale stejně opět sedne do křesla. Přehodí si nohu přes nohu. Měla by si znovu promluvit o schůzi s Elijahem, nechce být z toho nějak vyšachovaná, ale věří Jacksonovi v tom, že jakmile se něco dozví, tak ji dá vědět. Podívá se směrem k Bece.* Myslím, že coven naprosto neuvažuje. Nechat žít někoho, kdo ohrožuje i je? Nepomůže jim sebrat moc, když ji budou moct získat nějakým způsobem nazpět. A navíc pochybuji, že když ty dvě jsou v přítomnosti Benjamina, že se k nim vůbec někdo přiblíží. *Převrátí nad tím oči, nechala by je umřít. Za krátkou dobu ty dvě toho napáchaly až moc. Jak to může Sophie nevidět a nechat je žít? Jo, sebrání moci by pomohlo v případě, že by ji nikdy nemohly získat nazpět a i tak by se nesměly ukázat na veřejnosti, jinak by zemřely. Obrátí svůj zrak směrem k Jacksonovi.* Jak se vůbec daří tvému bratrovi a vlastně i tobě? Jaká je situace v Zátoce? *Zeptá se starostlivým hlasem. Dlouho tam nebyla a chybí jí to. Bohužel situace, které v posledních dnech nastávají ji nedávají možnost tam jezdit, tak se alespoň na to musí zeptat. Určitě ale při první možné příležitosti tam pojede. Navíc se těší i na ten lepší vzduch, než který je ve městě. Pořád ji dělá i starost to, že si nepromluvila s Klausem. S takovou s ním bude mluvit maximálně až to dítě porodí. A to už mu bude informace k ničemu, že to má být holčička.*

*Když se rozpovídají nejprve Rebekah a po té Hayley, tak je nechá a jen chvilku poslouchá. Natáhne se pro sklenici vody a krapet svlaží hrdlo. Mezitím nad tím, co slyší uvažuje. Čarodějky jako skupina u něj opět hluboce poklesly. Jeho žádná důvěra k nim nyní klesá do záporných hodnot, jestliže to tak lze počítat. Benjamin je pro něj, jen další ambiciózní čaroděj, co se snaží dokázat, že je pánem města a vše bude podle něj. Ty dvě, Monique a Abigail považuje za jeho pomocnice, které jsou mocné, ale nejspíše mu zcela podléhají a tak budou jednat podle toho, jak bude pískat. Naštěstí zná jednu čarodějku, které jako jediné alespoň trochu důvěřuje a podle všeho je docela v centru dění toho všeho. Chtěl za Genevieve zajít už po té, co skončila schůze. Nějak mu to nevyšlo. Nyní má o pár důvodů navíc, proč ji chce vidět. Ví, že teď už moc otálet nebude. Nenápadně se koukne na hodiny v obýváku, aby zjistil, kolik je a jestli se ještě hodí navštívit ji. Trochu nespokojeně nad časem se zamračí. Nechá návštěvu na následující den. Rozhodne se přenocovat ve městě, aby nemusel cestovat zase tam a zpátky. Chtěl by do svých plánů zasvětit Hayley, ale odmítá je probírat před původní upírkou. Z jeho myšlenkových pochodů jej probere Hayleyina otázka. Pohlédne na ni zamyšleně a zprvu trochu nepřítomně. Koukne na ni a pak letmo střelí pohledem k Rebekah. Tohle je další téma, které mu přijde citlivé a ne pro všechny uši. Doufá, že Hayley dojde z jeho nepatrného posunku, že jeho odpověď bude, jen tak na oko.* No po včerejšku se dost zhoršila. Vlkodlaci, co se zůčastnili včerejších slavností a přežili to, se nyní zotavují. Až se dají do pořádku, budou jistě chtít vědět, co se bude dít a věřím, že bude i pár takových, kteří se pustí do odplaty na vlastní pěst. *Poví Hayley zamyšleně svůj názor.* Oliver? Moc ho teď nevídám. Myslím, že si užívá života a dohání, co zameškal. *Zmíní se o Oliverovi, jen krátce. O návštěvě Alisey zde opět mluvit nehodlá.* Doufám, že se někdy přijedeš podívat. *Poznamená a věří, že v tom Hayley pozná skrytou zprávu, že s ní moc rád některé věci probere, ale v soukromí a ne před původními.*

*Poslouchá Jacksona a jen přikývne. Sama cítí tu atmosféru, která mezi nimi není právě nejlepší. Usuzuje z toho, že by se Jackson nejradši rozloučil a ona tomu rozumí. Prostě bude si s ním muset promluvit, až na to budou mít oba naprosté soukromí. Zná jeho vztah k původním, ani se mu moc nediví. Jen několikrát přikývne hlavou, jako kdyby ani nevěděla, co má přesně odpovědět.* Určitě se brzy přijedu podívat, hned jak to bude možné. *Pousměje se jeho směrem. Nechce ho odtud nijak rozhodně vyhánět, ale oba jsi jsou vědomi toho, že nemohu spolu komunikovat tak moc otevřeně, i když pochybuje o tom, že Rebekah by o jejich konverzaci někomu zrovna povídala.* Hlavně ať jste v pořádku, na tom záleží. *Dodá a ještě přikývne. Potom si vytáhne z kapsy mobil a napíše Klausovi smsku, že si musí co nejdřív promluvit. Už jí to prostě nedalo, nechce dál čekat. Navíc celkově by si měli promluvit skrz to malé. Opět začne Jacksona probodávat pohledem.* Musíme se potom domluvit na tom, co bude dál.

*Když zodpoví Hayley její otázky, napije se ještě jednou vody, kterou mu donesla. Pozoruje střídavě Hayley a Rebekah. Ta mu nyní ovšem připadne myšlenkami trochu mimo. Neví, jestli je to úmysl nebo náhoda. Každopádně to nehodlá riskovat a to, co chce Hayley povědět si nechá na dobu, kdy je nebude někdo odposlouchávat. Z jeho pohledu to jsou záležitosti vlkodlaků a nehodlá je řešit před jinými. Pohlédne na Hayley, když ho ujistí, že ho navštíví. Pousměje se a přikývne, ale tak nějak, jako už v poslední době párkrát, ho napadne, jestli se jim opravdu poštěstí setkat se někde vklidu o samotě.* Nejsem jediný, kdo se na tvou návštěvu v Zátoce bude těšit. *Pozamená.* Jsem si jistý, že tomu čarodějovi jde o město ne o Zátoku. *Podotkne docela přesvědčivě. Připadá mu teď jako docela dobré útočiště.* Nejprve uvidíme, co vymyslí ostatní a podle toho se zařídíme. *Odvětí a po té odloží sklenici na stůl - z půlky vypitou.* Moc rád jsem tě viděl Hayley a ještě raději jsem, že jsi v pořádku. *Odvětí upřímně.* Teď už, ale půjdu. Chci ještě něco udělat. *Dodá, ale nespecifikuje. Krátce se podívá na Rebekah a kývne jí na rozloučenou hlavou.* Ozvu se ti, jak jen to půjde. *Poznamená ještě směrem k Hayley.* Ven trefím. *Dodá ještě. Věnuje jí ještě jeden vřelý úsměv a po té odejde. Cestu ven zná velmi dobře. Upřímně si oddechne, když je venku. Zamíří k autu, nasedne a odjede.*

*Už ani nestihne nic říct a to mu ještě chtěla odpovědět a něco dodat. A taky ho chtěla obejmout na rozloučenou, že vůbec za ní přijel. Povzdychne si a dívá se za ním. přesto přejde k oknu a podívá se, jak odjíždí pryč. Pousměje se trochu. V jeho a Elijahově přítomnosti se cítila vždycky nejlépe a nejvíc v bezpečí. Jen ji mrzí to, že jejich rozhovor byl tak napjatý vzhledem k místu, kde byli a kde ona je stále. Taky si myslí, že Zátoka by pro ni bylo bezpečné útočiště a proto by to měla probrat s Elijahem a Klausem. Ale je vážně ráda, že ji přijel navštívit. Otočí se směrem k Bece.* Půjdu si lehnout, dobrou noc, Rebeko. *Usměje se na ni a potom zamíří do svého pokoje, kde zalehne.*

*Poté, co odešli oba dva, tam chvíli ještě byla a nakonec si šla také lehnout. Další den opět se střídala s Elijahem u hlídání u Hayley, ale den poté, šel Elijah někam s Hayley na procházku či něco takové. Nezajímala se o to a sama si zašla do města. Když se vrátila dům byl prázdný. v kuchyni si vzala sáček s krví a přelila si ji do skleničky, potom se s ní usadila v salonku a v klidu si ji popíjela.*