Genevieve´s flat

Nevím. Zatím jsem nikoho takového opravdu neměla možnost potkat. Možná nějací obyčejní lidé někde takový vztah mají. Ale nemyslím si, že my při tom všem, co děláme a musíme snášet, máme nárok na normální soužití s někým. A i když to člověk zkouší, dříve nebo později problémy nastanou. (zkonstatuje... ona byla vlastně s Kolem šťastná, ale v poslední době toho asi na oba bylo moc a to se na nich odráží stejně jako na jejich vztahu) Kdyby letěl, tak by to bylo to střešní okno úplně nahoře. Bydlím v podkroví. (pousměje se pobaveně) Bex, já vím, že to považuješ za šílený nápad, ale i vzhledem k tomu, co všechno už o mně víš, bys mohla chápat i tu druhou stránku věci.

Upír asi hledá těžce, to je pravda. I když ty jsi se dokázala zamilovat vždy hodně rychle. No, řekněme, že jak jsi tu správně podotkla, láska rychle skončil kvůli Klausovi. (ušklíbne se) Ale ty jsi šla dál a přes to všechno jsi se snažila nějak přenést. No, Mikael nebyl zrovna nejlepší nápad, ale zoufalství je mrcha, která nás nutí dělat všemožné. (podotkla, chvíli se dívala před sebe) Natoč. A vyvěs to někde na internet, ať se nesměješ sama. (zasměje se) Vím, ty cítíš ke Klausovi všemožné pocity. Já jsem se naučila svého bratra později jen nenávidět, ale tak nějak chci pochopit, proč jsem tohle všechno musela podstoupit. Nevěřím tomu, že Benjamin byl takový odjakživa. Vlastně se zdá, že ho smrt naší matky zasáhla natolik, že se z něj stal kus ledu.

No, ať tak či tak, každý se chováme jinak a Klaus to bral jako jakýsi způsob ochrany tvé osoby. I když možná by bylo účinnější, kdyby tě nechal spálit se samotnou. Pak by to možná nevypadalo, jak to vypadalo. (pokrčí rameny... baví se tu o minulosti, je těžké odhadovat, jaké by to bylo, kdyby se něco stalo jinak. Hlavně je to asi naprosto zbytečné, protože už se to stalo a změnit to nešlo.) Ne, počítači on opravdu moc neholduje. Televizi má raději. Poslední dobou u ní vysedává čím dál častěji. A ještě se nezapomene v noci opít v baru a přijít namol. (Začíná přemýšlet o tom, co jí řekla Sophie, ale pak to rychle zažene. Kol má prostě jen špatné období, není to tak, že by ji nějak chtěl utiskovat. Přeci takhle neuteče.) Moji rodiče prý byli úžasní lidé. Já to z vlastní zkušenosti posoudit nemůžu. Matka byla  těžce nemocná, pak se jako zázrakem vyléčila a otěhotněla. Jenomže během těhotenství se její nemoc vrátila. Uměla to dobře tajit, ale nakonec to stejně vyšlo najevo. Především potom, co zkolabovala, předčasně mě porodila a pak zemřela. Otec zemřel po jejím pohřbu. Našli ho ráno poté u jejího hrobu, mrtvého. Jeho srdce tu ztrátu nevydrželo.

Kol hippiesák? (povytáhne obočí) Až bude maškarní bál, můžeme ho zkusit přemluvit, aby za jednoho šel. Byla by to jistě skvělá podívaná. (zasměje se) Já s sebou nikoho nechci. A rozhodně nechci, aby někdo náš rozhovor slyšel. Elijah se sice dohodl se Sophie, ale řekněme, že já jim ten plán tak trochu bořím. Nechci, aby Elijah vyslechl, o čem se budeme bavit. Nechci, aby kdokoliv poslouchal. (zívne a podívá se na Beku) Asi už tedy půjdu spát. Dobrou (pousměje se, zvedne se a nakonec vystoupá nahoru do svého bytu. Kol spí. Osprchuje se a zaleze do postele zády ke Kolovi)

*kolem deváté hodiny ráno ho probudilo slunce, když svítilo střešním oknem do ložnice. Chvilku ještě ležel, protože se mu nechtěly otvírat oči. Vždycky to bylo nepříjemný, než si zase zvykly na světlo. Po chvilce ale oči otevřel a viděl, že vedle něj leží Gen. Byla k němu otočená zády. Sednul si na postel, pořádně se protáhnul, vstal a oblékl se. Šel do kuchyně a automaticky otevřel lednici v domnění, že tam najde krev. Ale nějak si neuvědomil, že u Gen doma se krev nevede. Jasně mu řekla, že když bude krev potřebovat, má si říct jí. Vyndal z ní teda aspoň vajíčka. Udělá Gen snídani. Vzal pánvičku, položil ji na sporák a nalil do ní trošku oleje. Zapnul sporák a ještě si došel do lednice pro slaninu. Nakrájel ji na kostičky a hodil ji na rozpálený olej. Mezitím, co se dělala slanina, rozbil si pár vajíček do hrníčku, vidličkou je rozmíchal a potom je přidal na pánev k slanině. Chvilku to všechno míchal a když uznal, že už je to hotové, sporák vypnul, vyndal dva talíře, vejce na ně nandal a položil na stůl. Připravil i příbory. Potom si ještě uvařil čaj. Nemá krev, tak aspoň něco.. S čajem si sednul ke stolu a pomalu pil.*

(Ráno ji probudí libá vůně, které vychází z kuchyně a line se po celém bytě. Zbystřila smysly. Poznala vůní vajec a slaniny. Pak pomalu otevřela oči a rozhlédla se. Samozřejmě, že Kol tam nebyl. Kdo by ty vejce asi jinak dělal. Leda, že by se jí to zdálo, ale už je vzhůru, takže nezdálo. Vlastně už jí dlouho snídani neudělal. Vstane, hodí na sebe župánek a jde do kuchyně. Podívá se na ty vejce na stole a usměje se) To má být omluva za ten včerejšek? Chceš si to vyžehlit? (podívá se na něj a usedne ke stolu.)

*pousměje se, když vidí, že se Gen už probudila. Nevypadá, že by se na něj nějak zvlášť zlobila.* Jo, je to něco jako omluva. Promiň, vůbec nevím, co to do mě včera vjelo.. *a teď nelže. Vážně vůbec netušil, proč se tak choval. Normálně by takhle nereagoval a zvlášť, když šlo o Gen.* Sice jsem svůj názor na to, že se chceš sejít s Benjaminem, nezměnil, ale nic s tím evidentně nenadělám.. *Gen má taky svojí hlavu a když si něco umane, nikdo jí to nerozmluví.* Chceš taky čaj? *zeptá se jí a napije se.*

Možná máme prostě menší ponorku. (nabídne jednu možnost, na kterou myslela už od večera) Jsme spolu už dlouho a jsme spolu prakticky neustále. Možná nám to už trochu leze na mozek. A ta situace, která se odehrává teď ve městě tomu nepřidává. Všichni jsou ve stresu. My dva taky. A setkání s Benjaminem je pro mě opravdu důležité. (podívá se na něj, je ráda, že se jí nějakým způsobem omluvil a nebude jí bránit dál v tom, aby se s Benem sešla) Ne, ne, děkuji, dneska vynechám. (Pustí se do vajíček. Slanina jim dodává úžasnou chuť. Za chvíli je má v sobě. Vezme talíř, zvedne se od stolu a uklidí talíř do myčky. Pak se opře o linku.)

Možná. *připustí to, co teď řekla. Možná mají vážně menší ponorku.. Jsou spolu vlastně pořád a nedělá to dobrotu. Možná by mohl teď být chvíli zase na plantáži. I když neví, jak je to s Finnem. Nechce s ním být pod jednou střechou, pro něj je to zrádce. Přesto to Gen nabídne.* Můžu teď být zase pár dní na plantáži, jestli chceš. *dopije svůj čaj a pustí se do snídaně, stejně jako Gen. Za chvilku má dojedeno. Ještě chvíli sedí u stolu a pozoruje Gen. Potom vstane, talíř uklidí taky do myčky a jde k Gen. Přiblíží se k ní vážně blízko. Chytne ji kolem pasu, dá jí pusu a potom ji začne líbat na krku.*

(Začíná přemýšlet o možnosti, kterou jí nabídl. Vlastně jí to říkala i Beka, ať ho vykáže na Plantáž. Asi by si od sebe opravdu mohli odpočinout. Oba by měli čas na přemýšlení, na dělání svých věcí. Oba by měli svůj vlastní prostor. Když se k ní přiblíží a políbí ji a pak ji začne líbat na krku, povytáhne obočí. Tiše se zasměje) To děláš naschvál. Jak mám takhle uvažovat čistě, jestli chci abys odešel, nebo nechci.

Já, že to dělám naschvál? *chvilku ji přestane líbat a odtáhne se od ní, aby jí viděl do obličeje. Zaculí se.* Já tě přece nebudu přemlouvat žádným způsobem, abych tu mohl zůstat.. *zase ji začne líbat na krku.* Je to jen na tobě. *řekne to pomalu, mezi každým slovem jí dá malou pusu na krk. Potom se začne soustředit na její krční tepnu a kolem jeho očí vystoupnoul žilky. Po jednom polibku se jí jemně zakousne do krku a začne pít její krev. Sice to pro ni bylo asi nečekané, ale udělal to tak jemně, že jí to nemohlo vyděsit.*

Ne, ne, ty jsi svatoušek. Já vím, nic neděláš s vypočítavostí. (kousne se do rtu) Dneska ještě zůstaň. A zítra se uvidí, ano? (podívá se na něj, políbí ho a pak se nechá zase líbat na krku. Pak sebou trochu cukne, když se jí zakousne do krku, ale ne bolestí, spíš ji to překvapí, ale hned se zase uklidní a poskytuje Kolovi svůj krk, aby z ní mohl pít, jak jen dlouho bude chtít. Hlasitě vydechne. Něco jí na tom prostě přitahovalo. Když z ní pil. Pohodlně se opře pořádně o linku, svýma rukama ho obejme kolem pasu a přejíždí mu po zádech)

*na to, že má dneska zůstat, už nic neříká. To, co řekla o zítřku, bere na vědomí. Když ho tu nebude chtít, klidně na plantáž půjde. Ale nerad ji tu nechá samotnou.. Bojí se, že by jí mohl Benjamin něco udělat třeba i předtím, než vůbec na tu schůzku půjde.. Ještě chvilku z ní pije a když už má dost, pít přestane a když oddaluje hlavu od jejího krku, do ucha jí pošeptá.* Nezapomínej, že jsi moje. *hned vzápětí ji začne líbat.*

(Zavře slastně oči a užívá si ten opojný pocit. Když se odlepí od jejího krku a řekne jí, ať nezapomíná, že je jeho, zopakuje to po něm.) Jsem tvoje. A ty jsi můj. (dodá k tomu, podívá se mu do očí, než se spolu začnou líbat. Vjede mu rukou do vlasů a nakonec si na kuchyňskou linku sedne, aby to měla pohodlnější. Vášnivě ho líbá a pak mu zajede rukou pod pásek až do boxerek. Přestane ho na chvíli líbat a podívá se mu do očí, pak si mlsně olízne rty)

*pousměje se, když po něm zopakuje, že je jeho a ještě k tomu dodá, že je on patří jí. Pomůže Gen sednout si na kuchyňskou linku a potom se začnou vášnivě líbat. Když mu zajede rukou do boxerek a podívá se mu do očí, on se na ni zas zaculí jako malý kluk. Vpředu jí rozváže její župánek a ten jí sklouzne z ramen.*

(Nechá si sklouznout župánek z ramen, teď už je jen v noční košilce. Když chvíli Kola masíruje tam dole, vyndá potom ruku a rozepne mu pásek i kalhoty. Dělá to rychle, jako kdyby se nemohla dočkat odměny za to, až mu ty kalhoty stáhne. Pak mu vjede prsty pod tričko, chvíli mu přejíždí po hrudi, než mu tričko svlékne. Nakloní se k němu a začne mu jeho hruď zasypávat polibky. Když takhle sedí, jeto mnohem pohodlnější.)

*Užívá si to, jak ho Gen masíruje tam dole. Když mu rozepne pásek a kalhoty, stáhne si kalhoty dolů úplně, takže teď je tam jen v tričku a boxerkách. Gen mu ale hned vzápětí tričko sundá. Nechá ji, aby mu hruď zasypávala polibky a potom jí sundá noční košilku a začne ji zase pro změnu líbat po celém těle on.*

(Prohýbá záda slastí, když ji začne líbat po těle. Nakonec mu stáhne i boxerky, nastaví se tak, aby to měl co nejpohodlnější a nechá ho do sebe vniknout. Je ráda, že se už neomezují jen na postel, jak to dělali dříve. Ona má ráda pestrost. Zarývá mu nehty do zad a dělá mu na nich krvavé škrábance. Sem tam hlasitě vzdychne)

*Líbá ji po celém těle; na ramenou, prsou, krku a sem tam i na rtech. Líbá ji právě na rtech, když mu Gen stáhne i boxerky. Vnikne do ní a začne se v ní pohybovat nejdříve pomalu, ale postupně zrychluje. Cítí, že ho Gen na zádech škrábe až do krve, ale to mu nevadí, protože se to stejně hned zahojí.*

(Jak zrychluje tempo, ona zrychluje svoje vzdechy. Vezme si jeho hlavu do dlaní a dlouze ho políbí na rty. Když se od nich odlepuje, kousne ho do rtu a ochutná mu jeho krev, než se mu ranka zahojí. Prsty měla od krve, která Kolovi stékala po zádech, než se mu vždy rána zahojila. Obličej má teď tedy trochu umazaný od vlastní krve taky. Obejme ho nohama a donutí ho tak, aby v jednu chvíli přirazil intenzivněji a hlouběji. Hlasitě zasténá a rukou se opře o horní polici, prožívá vlnu extáze.)

*Nechá se od Gen dlouze políbit a pousměje se, když si Gen ochutnává jeho krev, neochutnává ji ale dlouho, protože se mu za chvíli ranka zahojí. Když ho obejme nohama, přirazí ještě víc intenzivněji a hlouběji než do teď. Na Gen je vidět, že si to užívá snad ještě víc než on. Teď udržuje takové normální tempo. Ani ne moc rychlé, ani ne moc pomalé.*