Cami´s Flat

Malý byteček, který si pronajímá Cami ze svého platu barmanky. Její byt je přesně tak akorát na poměry jejího studentského života.

(už dlouho nebyl u své neteře Cami. Považoval se za vážně špatného strýce, protože poslední dobou byl hodně práce ve frakci. Vypadalo to, jako by smlouva mezi frakcemi vážně nic neznamenala, protože se dozvěděl, co všechno se stalo. Samozřejmě, kdo jiný porušil mír než čarodějky. I s upíry byla vždy mnohem lepší domluva než s nimi. Poslední dobou byl dost ztrápený, že jeho sen, mít ve městě mír, je možná opravdu utopie. Došel až k bytu Cami a zaklepal na dveře.)

(Nikde teď dlouho nebyla a ani vlastně neví, co se děje ve městě. Měla zápal plic a tak se léčila doma dlouhou dobu. Teď je už na tom o moc lépe, takže konečně se bude moct zase zařadit zpět do běžného života. Zrovna si dá vodu do varné konvice a zapne ji. Uslyší, že někdo zaklepal na dveře a tak jde k nim a otevře. Usměje se rozzářeně, když zahlédne svého strýce) Strýčku Kierane, překvapil jsi mě svým příchodem. Pojď dál. (Věnuje mu další úsměv a ustoupí ode dveří, aby mohl vejít dovnitř)

Cami. (usměje se na ni a vejde dovnitř) Jsem vážně hrozný strýc. Místo toho, abych za tebou chodil a vařil ti čaje a nakupoval a obskakoval tě, tak jsem tady skoro nebyl. (Byl tam jednou ze začátku Camiiny nemoci a od té doby ho až moc zaměstnávala frakce) Už je ti líp? (usměje sena ni) Alespoň tedy vypadáš, že ti je už lépe. Vážně bych si nejradši nafackoval. Bohužel, frakce nepočká a teď je zrovna docela blázinec, i když já si myslel, že bude klid. (řekne popravdě a je vidět, že ho opravdu štve, že situace je taková, jaká je)

(Zavře za ním dveře a otočí se k němu. Pozoruje ho a poslouchá ho pozorně, potom s ním jde do kuchyně a zdá se, že neví, jak má začít. Usměje se na něj) Nemusíš se omlouvat, já chápu, že toho máš hodně. A navíc se o sebe umím postarat. Nemyslím to ve zlém, to vůbec ne. Já jsem ráda, že sis o mě dělal starosti, vážně. (Přejde ke konvici s vodou a vytáhne dva hrnečky. Vloží do hrnečků sáčky černého čaje a zalije to vodou. Přinese to na stůl a dá vedle toho ještě sklenici medu se lžičkou a citrón) Promiň, že se neptám, ale předpokládám, že se na čaj zdržíš. Jinak je mi už o moc lépe. Už jsem potřebovala se z toho dostat, nechodím vůbec do práce a...no, určitě mi rozumíš. (Usměje se na něj, vezme si svůj šálek čaje a posadí se na židličku v kuchyni. Narovná se a nadechne se zhluboka) A řekneš mi, co se děje? Vypadáš docela utrápeně, to se mi nelíbí. Jsou velké problémy?

Jistě, rozumím. (kývne hlavou s vážným výrazem na tváři.) Myslím, že bych byl ale už opravdu velký nezdvořák, kdybych se zastavil jen mezi dveřmi a nezůstal chvilku tady s tebou. (pousměje se a sedne si ke stolu. Dá si do čaje dvě lžičky medu. Citron vynechá. Začne míchat čaj lžičkou, aby trochu vychladl, potom si dá hrnek k ústům a trochu upije. Podívá se na Cami, ví už o všem a on už jí nemínil nic tajit. Jen doufá, že se do ničeho nezaplete.) Sepsali jsme s frakcemi mírovou smlouvu. Zástupci frakcí ji podepsali, ale bohužel (zakroutí hlavou a vydechne) mír nevydržel dlouho. Čarodějky ho porušily a to docela závažným způsobem.

(Znovu se nadechne zhluboka a mírně pokýve hlavou, když se zmíní její strýc o tom, že čarodějky porušily mírovou dohodu. Vezme si lžičku a vloží ji do nádobky s medem, který si dá do čaje a potom tam vloží i nakrájený citrón a začne s lžičkou míchat) Takže čarodějky porušily dohodu. Víš, kdo konkrétně? Napadá mě hned jedna osoba, Genevieve. (Vydechne hlasitě a opře se o opěrku židle. Bůh ví z jaké důvodu ji napadla zrovna ona, no vlastně možná i z toho, jak se ke Cami stavěla a viděla v ní, že je schopná hodně věcí) Co se stalo, strýčku? (Zeptá se svým obvyklým zvědavým tónem, který je u ní docela častý) A byla bych ráda, kdyby jsi mi řekl opravdu všechno, co víš. (Usměje se na něj mile a po chvíli vytáhne sáček čaje z hrníčku a odloží ho do mističky)

(Sáček nechává stále louhovat v čaji. On vlastně nikdy sáček z hrnku nevyndává. vyhodí ho vždy, až když má čaj dopitý.) No, tak věř mi, že ta by mě napadla taky jako první. Sice tu smlouvu Genevieve nepodepsala, takže by se to nabízelo, ale v tu dobu prý měla jiné věci na práci. (Byla v exilu, ale to nebylo tak důležité.) Jenomže pravda je, tedy podle mých informací, že Genevieve byla právě ta, který situaci tak nějak zachránila. (napije se čaje a odloží hrnek na chvíli na stůl) Obávám se, že se ti to líbit nebude, ale to tvoje šéfka - Sophie Deveraux - porušila dohodu. Nechápu to, vždycky se mi zdála rozumná. Dokonce jsme spolu jednu chvíli spolupracovali. (zakroutí hlavou a koune se mírně do strany) Čarodějky chtěly obětovat dítě Klause Mikaelsona svým předkům. (přejede zrakem opět na Cami) Ale byla to prý právě Genevieve Rousseau, která je zastavila.

Počkat - cože? (Řekne zaraženě a zavrtí hlavou. Vykulí ty své velké oči na Kierana a zdá se, že jí něco velmi šokovalo. Dívá se na něj a jde poznat, že neví, co má říct. Srdce jí začne tlouct hlasitě, až se zdá, že to ve chvíli naprostého ticha by se dalo slyšet. Promne si obličej a sklopí zrak. Dívá se mlčky do stolu a vypadá to, že něco zpracovává. Pak pohlédne znovu na strýce) Dítě Klause? On je...kdo je to? (Semkne rty pevně k sobě do úzké linky, i když vzhledem k jejím plným rtům by se tomu nedala říkat zrovna úzká linka. Založí si ruce na hrudi. Myslela si, že je to jen obyčejný muž se kterým si může tak tajemně popovídat a on taky patří do nadpřirozeného světa? Nestačí se divit) Takže najednou je Genevieve hrdinka? (Pozvedne obočí a možná to trochu pronese ironickým hlasem, aniž by zrovna chtěla) Mrzí mě, že to byla zrovna Sophie. Já teda osobně mohu říct, že jsem s ní nikdy žádný konflikt neměla. Vždycky mi ve všem vyšla vstříc. A ty to teď nějak konkrétně řešíš? Nechci, aby se ti něco stalo, strýčku. (Řekne poněkud vážným tónem a v jejím hlase jde zaslechnout i náznak vážné obavy o něj)

Ach, někdy zapomínám, že vlastně ještě tak úplně nevíš, kdo v tomhle městě je kdo. Nebyl jsem zvyklý to s nikým blízkým takhle probírat a teď zapomínám, že jsem ti toho ještě neřekl zas tolik. (omluvně se na ni podívá) Klaus Mikaelson, dá se říct, že je teď králem Francouzské čtvrti. Je to... (podívá se na Cami, teď mu to přijde až moc podivné bavit se s ní zrovna o tomhle tématu) Hybrid. Což znamená, že je napůl vlkodlak a napůl upír. První svého druhu. (Netuší, že Cami už Klause zná, že už se s ním několikrát bavila a že si s ním i docela rozumí. On sám vlastně s Klausem neměl problém, ačkoliv o něm kolovaly různé věci.) Věř mi, Cami, pro mě je to stejné překvapení jako pro tebe. Vážně si Genevieve nedokáži představit jako hrdinku a Sophie jako zloducha. Vždycky jsem si myslel, že kdyby se něco stalo, bude to právě naopak. (přizná.... možná, že jsou v tom i osobní nesympatie, ale Genevieve mu vždycky přišla arogantní a odměřená a panovačná.) Musím to řešit. Jako zástupce lidské frakce. Minimálně by měla proběhnout porada frakcí a rozhodnout se o tom, co bude dál.

(Pozoruje strýce a začne ho přímo propalovat pohledem. V jejích očích jde vidět nejen strach, ale i neuvěřitelné zklamání a bolest. Několikrát zamrká očima a podívá se jinde, nakonec se napije svého čaje a potom se znovu věnuje strýcovi) Nevěděla jsem, že může být někdo hybrid. A nevěděla jsem, že...že Klaus je...nadpřirozená bytost. (Vydechne nahlas a jde na ní poznat, že je zklamaná z toho, že to nevěděla už o moc dřív. Neublížil ji, jen prostě si myslela, že je to obyčejný člověk tak jako ona. Prohrábne se rukou ve vlasech) Ano, i já si myslela, že to bude spíš naopak. Jenže to neznamená to, že se Genevieve rozhodně může věřit. (Dá si potom nohu přes nohu a uchopí šálek do obou ruk) Strýčku, musíš na sebe dávat pozor, ano? Já vážně nechci, aby se ti něco stalo. Nemůže. Nemyslím si, že mám o tebe strach zbytečně, podívej se, co se stalo mému bratrovi. 

(Podívá se na ni. Chvíli ji sleduje, tu její reakci. Přimhouří oči, trochu svraští obočí) Ty Klause znáš? Tedy přijde mi, že to říkáš tak, jako bys ho znala. (pak povytáhne obočí) Ne, Genevieve stejně nikdy nebudu věřit nos mezi očima. Je to dost prohnaná čarodějka, která miluje, když má z toho, co dělá, prospěch. Řekl bych, že to třeba bylo stejně tak i se záchranou toho dítěte. Něco dostala za to, že ho zachránila. (zapřemýšlí) Neboj se, Cami, dám pozor, ale bohužel, nemůžu se vyhýbat svým povinnostem. Riziko povolání je už zkrátka takové.

Nemyslím si, že by se dalo říct, že ho znám. Myslím tím, že jsem se s ním párkrát setkala a povídala jsem si s ním. Ovšem nemohu říct, že ho znám protože už teď poznávám, že ho vlastně neznám vůbec. (Pousměje se na strýčka a opět se pořádně napije svého čaje, který odloží před sebe. V jejích očích jde vidět, že opravdu je ráda, že může se svým strýcem trávit alespoň trochu času) Já vím, že se nemůžeš vyhýbat svým povinnostem, nežádám tě o to, aby jsi od toho ustupoval. Bůh ví, co by se potom stalo. (Povzdychne si hlasitě a podívá se na chvíli na své nohy, pak zase na Kierana) Když ti nabídnu pomoc, stejně ji odmítneš, že ano? Já jen nerozumím tomu, proč jste zrovna drželi od toho všeho mě. Mohu nad tím přemýšlet několikrát, dívat se na to ze všech úhlů, ale stále na to nemohu přijít. Ano, já vím, bezpečnost. Ale Sean o tom prostě věděl. 

Aha. Nemám sice s Klausem žádné problémy, ale člověk nikdy neví. Buď opatrná, moc se mi nelíbí, že se kolem tebe takhle motají upíři. (přizná... prostě v ní viděl křehkou dívku, kterou je potřeba chránit a je to jeho jediná příbuzná a skoro jediný člověk, kterého má opravdu rád. No, možná, že jediný.) Cami, ty víš, že jsem váhal už jen při tom, kdy jsem ti nakonec potvrdil vše, co ti Genevieve řekla.Vím, že ti to vrtá hlavou a vím, že jsi zvědavá a chtěla by ses angažovat, ale právě proto, co se stalo Seanovi, tě prosím, abys od tohohle všeho dala ruce pryč. (podívá se na ni vážně a prosebně)

Potkala jsem se s ním vždycky jen náhodou. Nemusíš mít obavy. (Po dalších jeho slovech jen zavrtí hlavou a nakrčí nos. Jako kdyby si myslela, že všechno, co právě řekla bylo naprosto zbytečné. Zřejmě bude s tímto mít hodně velký problém, jelikož každý z nich má na věci odlišné názory. Nakloní hlavu na stranu a dívá se mu do očí) Takže ty po mě chceš, abych dělala, že se nic neděje? Pracuji v baru, který vede čarodějka, chodí tam čarodějky. Mám být klidná, když tam sedí, popíjí a mluví bůh ví o čem? Co když třeba mluví zrovna o tobě a rozhodně to není niv v dobrém? Já nemohu prostě dělat, že se nic neděje. Nemohu dělat, že žiju v normálním světě protože to tak není. Omlouvám se, ale tohle nezvládnu. (Dopije svůj čaj a zvedne se. Zanese ho do dřezu a vrátí se nazpět ke sví židli a posadí se. Automaticky si dá nohu přes nohu) Jediné, co ti mohu dál slíbit je to, že se budu nadále učit, budu slušný občan, ale rozhodně se nebudu držet dál. Jsi jediná rodina, kterou mám. Nemohla bych klidně spát s tím pocitem, že se nezajímám o to, co s tebou je a co s tebou bude. Co všechno se ti může stát, když se musíš zabývat upírama, čarodějkama a ještě vlkodlaci? 

(Hlasitě vydechne, když mu Cami dá přednášku. Na jednu stranu má opravdu pravdu. Neměl by ji držet stranou od všeho, protože ona už do toho chtě nechtě zatažená je. Měla by vědět, co se kolem ní děje, to ano, ale neměla by se do toho montovat.) Cami, rád si s tebou promluvím o všem, řeknu ti, kdo je tu kdo a na koho si dávat pozor, ale nechci, aby ty sama jsi organizovala nějaké plány nebo akce. Stačí, že už já jsem v tom takhle namočený až po uši. Jeden O´Connell zatím stačí. Pokud něco zaslechneš, klidně přijď za mnou, ale slib mi, že sama nic dělat nebudeš. (nakloní mírně hlavu do strany a upře na ni svůj zrak.)

(Přikývne hlavou, i když to vypadá, že to z jedné strany dělá donuceně. Tak nemá v plánu se někomu do něčeho míchat, ale pokud se to bude týkat závažným způsobem jejího strýčka, prostě se nemůže držet nazpět) Dobře, já ti slibuji, že nebudu do ničeho zasahovat. Já si ani nemyslím, že by měl někdo důvod k tomu, aby mě do něčeho zatáhl. Já jsem pro všechny jen barmanka. Která ví o nadpřirozenu, ale to je všechno. Jen budu vážně ráda, když mě bude informovat. A když se mi svěříš, pokud to budeš chtít. Lidé chodí za tebou se ti svěřit, aby jsi jim požehnal. Myslím, že i ty tohle potřebuješ, nejen, aby ty jsi vyslechl ostatní. Ale aby i někdo vyslechl tebe. (Věnuje mu jeden ze svých opravdu upřímných úsměvů a pozoruje ho. Stále má na tváři úsměv. Nebavili se spolu ze začátku, ale tak nějak doufá, že jejich vztah bude časem čím dál víc silnější. Vždyť jsou rodina a rodina by měla stát při sobě. Zvlášť, když mají jen sebe)

Dobře. Takhle jsme domluvení. Pomalu tě do toho prostě zasvětím, ty budeš vědět, ale nebudeš jednat na vlastní pěst. (kývne hlavou) No a rozhodně si teď dávej pozor v práci. Nevím, jak to tam teď bude a jestliže Sophie udělala, co udělala, mohlo by tam být docela nebezpečno. Nechtěl bych, aby to schytala za někoho jiného. Možná bych si měl se Sophie Deveraux promluvit. Nebo s nějakou jinou čarodějkou, co v tom měla prsty. A neboj. Byla by to klidná konverzace. (ujistí ji... nemá potřebu se hádat. Chtěl by prostě jen vědět víc.)

Budu opatrná, nemusíš mít strach. Vždycky jsem byla opatrná. (Usměje se na něj, no samozřejmě když nepočítá nějaké nehody v dětství, ale samozřejmě takhle vždycky byla na spoustu věcí opatrná) A rozhodně si nemyslím, že by Sophie dovolila, aby v baru bylo jakkoliv nebezpečno. Vždyť je to přece čarodějka, určitě umí nějaká ochranná kouzla. (Mávne nad tím rukou, spíš je to taková gestikulace. Ani pořádně neví, co čarodějky všechno umí) Neboj se, já určitě do toho nijak zapletena nebudu. (Pozvedne koutky úst v náznaku úsměvu, spíš se jenom tak pousměje) Vlastně bych si asi taky měla promluvit se Sophie, ale to spíš ohledně práce. Když jsem tam teď dlouho nebyla, nevím, jak to má. Navíc si myslím, že by mě upozornila na zvýšenou opatrnost. Ale na lidi se přece v tomhle městě neútočí, ne? (Pozvedne zvědavě obočí a pozoruje strýčka)

Ano, v tom máš asi pravdu. Navíc by ten podnik těžko vydělal, kdyby tam nebezpečno bylo. Sophie si to jistě hlídá. (kývne hlavou, dlouho už se nenapil čaje, takže vezme hrnek a několika mohutnými doušky ten čaj dopije. Pak položí prázdný hrnek na stůl.) Na lidi se podle dohody útočit nesmí. Bylo to tak i předtím. Ale upíři se nějak život musí. Proto jsou opravdu rádi, že je tu dost cizích turistů. (podívá se na ni) Ale neboj se, mají zakázáno zabíjet. Ale samozřejmě, že na to se stoprocentně spoléhat nedá. Může se najít někdo, kdo tohle respektovat nebude. Nedávno několik takových útoků proběhlo. Dvě mrtvé čarodějky a jeden člověk.

(Svraští obočí k sobě a položí si ruce na stůl. Očividně se ji nelíbí to, co právě řekl) Takže turisté, kteří přijíždějí do New Orleans jsou vlastně potrava pro upíry? (Zavrtí nad tím hlavou. Pak se zhluboka nadechne a potom vydechne) To si nemohu brát krev z nějaké krevní banky nebo...Ne, to je jedno. Tohle raději nebudeme řešit. (Bůh ví z jakého důvodu tohle téma raději zavrhla. Zřejmě se jí moc nechce o tom mluvit. je zase jasné, že se vážně nějak živit musí, i když ten způsob je dost hrozný) Jak to, že mezi čarodějkami byl mrtvý i člověk? Myslela jsem, že to věcí čarodějek se takhle neplete nikdo. Jedině, pokud ho nezabil upír, který se na něm krmil, to už by smysl samozřejmě dávalo. 

Ano, je to tak, bohužel. Ale vykrádat krevní banku, to by jednak za chvíli žádná krev ani nebyla a jednak by to bylo hodně podezřelé. Tady v tom městě je upírů jak smetí, když to tak musím říct. (vydechne) Někdy je potřeba dělat nějaké ústupky, i když se ti to zrovna nezamlouvá. (kousne se do rtu) No, nějak moc jsem do té situace neviděl tedy, co se těch čarodějek týče... vlastně doteď nevím, proč ten upír zabíjel, ale už to přestalo. Probíralo se to na schůzi. Genevieve tenkrát říkala, že je to pod kontrolou a dál se k tomu vyjadřovat nechtěla. Ale Sophie prozradila, kdo je viníkem. Jeden z Původních, Kol Mikaelson, bratr Klause. (podívá se na ni vážně... říká jí tohle všechno i hlavně proto, aby věděla, jak je to tu nebezpečné a opravdu dávala pozor) Stále nemůžu uvěřit, že Sophie chtěla udělat něco takového (vrátí se svou poznámkou ke kauze s dítětem.) Měl jsem o ní naprosto jiné mínění.

Kol Mikaelson? (Pozvedne obočí a vybaví se jí v paměti hned na něj vzpomínka, jak viděla, co udělal v baru. Tu jeho šedou kůži a potom i to, jak si s ním povídala a doteď z něj má smíšené pocity. Jednou vypadá na psychopata a potom zase na kluka, který dokáže být i milý) Znám ho, teda ne, že bych ho znala. Potkala jsem se s ním asi dvakrát. Takže to on někoho zabil. (Jen mírně pokýve hlavou a potom se podívá na jeho prázdný hrníček a přitáhne si ho k sobě) Mimochodem chceš ještě jeden čaj a nebo už ne? (Pousměje se a potom se zatváří smutně, kdy narazí na to, že Sophie chtěla zabít dítě) I mě to překvapilo, tohle je neuvěřitelné, že někdo chce zabít malé nevinné dítě. 

Koukám, že ty už jsi opravdu stačila poznat dost nadpřirozených lidí. Ale co se vlastně divím (mávne rukou) pracuješ v tom nejvíce profláknutém baru mezi nadpřirozenými bytostmi. Je docela možné, že každý druhý tam patří do nějaké jiné frakce než té lidské. (připustí... do Rousseau´s opravdu hojně chodily naprosto všechny frakce bez rozdílu.) Ne, ne, děkuji, jeden mi stačil (usměje se na ni vděčně) Systém místních čarodějek není zrovna nejlepší, bohužel.

Vlastně ani moc ne, jen znám Genevieve, Sophie, Klause a Kola. A vlastně ještě tu jednu upírku se kterou jsem se potkala v baru a dala mi sporýš. Uhm...(Zavře na chvíli oči a zdá se, že pátrá v paměti. Pak je zase otevře a zavrtí hlavou ze strany na stranu)...zřejmě Claire se jmenovala. Teď nevím, většinou mám skvělou paměť na jména. Ale jak jsem teď byla několik dní mimo, tak jsem taková. (Zasměje se nad tím, snad po dlouhé době, co se konečně zase zasmála) Prostě zmatená, už vážně potřebuji chodit do společnosti a na čerstvý vzduch. A určitě se některý den zastavím za tebou do kostela. (Usměje se na něj, tak jejich rodina je věřící a není dobré, kdyby tam nechodila a obzvlášť, když tam pracuje její strýc) Jen jak zjišťuji není nejlepší pocit to, že ani pomalu nevím, koho v tom baru obsluhuji.Ale jinak se mi líbí v něm pracovat. (Zvedne se ze židle a i jeho hrníček odnese do dřezu)