Genevieve´s flat

(Podívá se nejdřív na Kola, který rozhodně nevypadá, že by se hodlal vzdát. Pootevře ústa, že něco řekne, nemůže je nechat takhle se rvát a její magie teď jaksi není k mání, protože by nedokončila ani jedno kouzlo. Jackson jí začne říkat, že on si nezačal. Fajn nezačal, ale mohl by to klidně skončit a prostě jít domů. Kola by tu nějak zdržela. Ale on ne, on se jako mezek musí prát dál. Chvíli vyhrává Kol, chvíli zase Jackson. V podstatě už to přestala vnímat, protože začíná mít rozmazané vidění. Otočila se prostě ve dveřích, nechala ty dva za sebou. V tu chvíli jí už bylo všechno jedno, když ji nedokázali poslechnout a jednat tak, aby se všechno srovnalo. Vejde zpět do bytu a kopne do dveří zezadu. Ty se s velkou ránou prostě zavřely. Zvenku je koule, Kol rozhodně nemá klíče s sebou, takže bude muset bu´d vyrazit dveře a nebo si jít na plantáž. To, že Jackson Kola kousl a tak dál, to už neviděla. Šla pomalu směrem do ložnice. Zase se opírala a přitom brblala) Já mám nervy jenom jedny a nehodlám si je naprosto zdevastovat zrovna dneska! (dojde do ložnice a lehne si tam opatrně na postel.) A jdu spát. Je mi to jedno. (zabrblá znova pro sebe a zavře si oči. Samozřejmě nespí, ale odpočívá alespoň.)

*Uslyšel sice, jak Genevieve práskla dveřmi, ale to ho nezajímalo. Neuvědomil si ani, že nemá klíče - nechal si je v bytě. Rychle povolí svoje sevření kvůli tomu, že ho Jackson kousnul. Automaticky kousek poodstoupí a chvíli si prohlíží místo, kde ho ten zatracenej vlk kousl. Chvíli si to kousnutí mne a když už se chystá znovu na Jacksona podívat a zaútočit, letí proti němu dřevěná tyč. Nestačí zareagovat a tak se mu tyč zabodne do hrudi. Zavrčí bolestí. Na nic ale nečeká a tyč si z hrudi okamžitě vyndá a vrhne ji po Jacksonovi. Bohužel ale mine. Sice minul, ale díky tomu Jackson ztratil rovnováhu - asi i díky té nezahojené noze. Využil jeho rozhození, přemístil se k němu a zakousl se mu do krku. Moc krve nevypil, kvůli tomu to nedělal. Když se od jeho krku vzdálil, prostě ho přehodil přes zábradlí. Aby toho nebylo málo, začal se Jackson ještě kutálet po schodech dolů. Když už se neměl kam kutálet, zůstal na zemi nehybně ležet. Jak se na to tak koukal, musel se usmívat.. Pomalu sešel dolů až k němu a chvíli ho pozoroval. Mrtvý nebyl. Nebude si s ním ale špinit ruce, navíc by nebyla ani Genevieve ráda. Kopne si mu jen tak pro zábavu do břicha - pořádnou silou, a odejde z domu. Gen byt zabouchla a on neměl klíče. Na plantáž se mu nechtělo, navíc Gen nevypadala moc dobře, tak chtěl být s ní. Došel pod balkon a udělal přesně to, co včera, akorát bez Genevieve. Obrovským skokem vyskočil až na balkon, otevřel dveře a vešel do bytu. V ložnici uviděl Genevieve, jak leží. Asi už spala. Odebral se do koupelny, svléknul se z oblečení, které měl od krve a osprchoval se. Potom si na sebe natáhne akorát boxerky a lehne si potichu vedle Gen.*

(Slyšela moc dobře, že je v bytě. Tentokrát se mu to povedlo ještě dobře, protože balkon neměla zamčený. Cítila ho, když přišel do ložnice, i když najednou zase zmizel. Když se vrátil podruhé, zřejmě si myslel, že spí, protože našlapoval tiše a tiše si lehal vedle ní. Za prvé, když přišel, měl ji hned vzbudit, protože by neměla spát, když viděl, že je zraněná na hlavě. A za druhé, ona vlastně nespí, takže tohle ho rozhodně nezachrání. Je na něj naštvaná do té největší míry. Pomalu se otočí k němu, v ložnici je tma. Otevře oči a vidí ho, jak tam leží vedle ní. Nevšiml si, že je vzhůru, proto je pro něj jistě velkým překvapením, když mu přistane pořádná, pálivá a mlaskavá facka.) Idiote pitomej! (zakleje)

*Samozřejmě si nevšiml v tom zápalu boje, že je Gen zraněná na hlavě. Myslel si, že jenom unavená kvůli tomu, že prováděla nějaké hodně složité kouzlo. Už ležel se zavřenýma očima, chtěl spát. Najednou mu ale přilítla velká facka. Docela se leknul, rychle se posadil a otočil se směrem k ní.* Co to sakra děláš? *začne si mnout tvář tou rukou, na které měl pokousané zápěstí a pak zasyčí bolestí, docela dost to bolelo.* Co se ti vůbec stalo? *zeptá se, když si všimne její rány na hlavě.*

(Všimne si jeho pokousání na ruce. Chvíli tu ránu pozoruje a pak se na něj podívá. Nevěnuje se jeho otázce, místo toho řekne něco jiného) Jackson tě pokousal? Fajn, patří ti to. (řekne nekompromisně a dost naštvaně) A co vjelo do mě? Co to ksakru vjelo do tebe? Jackson mě vezme domů zraněnou a tebe nenapadne nic jiného, než se s ním začít rvát. Mimochodem (odmlčí se na chvíli a sedne si) Cos mu udělal? Jestli jsi ho zabil, tak odsud můžeš rovnu vypadnout a už se nevracet! (Jako by tu bolest hlavy vůbec nevnímala, jak hodně naštvaná je. Jeho poslední otázku vynechá úplně. Neodpovídá na ni)

Jo, Jackson mě pokousal. Ale vážně to stálo za to. *neodpustí si to. Vážně mu to udělalo dobře. Pořád měl pocit, že Jackson za Genevieve dolejzá. A ještě k tomu když věděl, že byl u ní v bytě.. Tu rvačku si užíval.* Já se mu divím, že si tě nenechal v zátoce. Je vidět, jak je do tebe hotovej. A ne, nezabil jsem ho. *neřekne, že leží v bezvědomí v domu pod schody.* Řekneš mně aspoň, co se ti stalo? *zeptá se podruhé, když mu Gen neodpověděla.*

Vážně? Stálo to za to? Tak to si povíme, až budeš mít nesnesitelné křeče, bolesti a bludy. Teprve pak mi řekneš, jestli to opravdu tak stálo za to. (Ví samozřejmě, že mu to kousnutí nevezme život, ale než se jed vstřebá, bude jistě zažívat muka. Pokud mu ovšem Klaus nedá svou krev.) No, možná ano, možná jsme v té zátoce spolu zůstat měli. (Podívá se na něj, má nakrčený horní ret. Známka toho, že toho má už dost, ale tuhle poznámku si prostě nemohla odpustit. Naznačovala tím také, že s ním v té zátoce byla, ale nakonec ji odvezl domů. Ví, že ho tím provokuje, ale to jí v dané chvíli vyhovuje. Pak se na chvíli odmlčí. Musí nabrat nový dech a musí se uklidnit. Začne mu tedy vyprávět, co se dneska stalo, o prstenech, o všem.) A Francesca mě pak odhodila a já si způsobila tržnou ránu a otřes mozku. Jackson se o mě postaral a ty tu místo díků po něm vyjedeš! (zakroutí hlavou)

Já to nějak přežiju. Ta myšlenka na tu rvačku mě bude hřát u srdce ještě hodně dlouho. *ušklíbne se na ni a položí si ruku na srdce, ale za chvíli ji hned zase dá dolů. Zamračí se, když řekne, že s ním možná měla v zátoce zůstat. Potom ji chytne za bradu a obličej přiblíží k ní.* Neprovokuj mě, Gen. Ty jsi moje, a ne žádnýho zablešenýho psa. *řekne a ještě chvilku se jí kouká do očí, potom jí bradu pustí. Poslechne si, co se dneska stalo a zpozorní až u konce, když Gen říká, že jí to způsobila Francesca.* Tak jsi mi měla třeba zavolat. Já ho prostě nemůžu vystát, ať mi nechodí na oči, nebo to pro něj příště nedopadne tak dobře jako dnes. *potom se na chvíli zamyslí.* Není možný, aby to Benjaminovi vyzradila ona? Ten plán? Jestli o tom věděla..

(Když jí vezme bradu a přiblíží se k ní a má ty řeči, že ona je jeho, ať ho neprovokuje. Zatne zuby, skoro je slyšet, jak jí skřípou, protože tohle se jí rozhodně nelíbí) Já nejsem ničí, jen svoje. (dívá se mu do očí když to říká. Místo toho, aby jí například pomohl s tou ránou tím, že by jí nabídl svou krev, protože ona se zrovna teď vyléčit nemůže, nechce to riskovat, tak jen dál a dál mele o tom, jak skolil Jacksona, jak by to udělal znovu a jak to taky udělá, když si něco zkusí. Pravdou je, že ona věděla své,  Jacksonovi se opravdu líbila, ale nic na ni nezkoušel, jen ji odvedl domů. A Kol po něm hned vyjel. Dívá se na Kola, má docela zklamaný výraz ve tváři, Pak jen zakroutí hlavou) Ano, určitě to byla Francesca. (Řekne poněkud chladně a nezúčastněně, pak vstane, je opatrná, ale přesto už se může pohybovat o něco lépe.) Víš ty co? Hřej se tady v posteli s tou myšlenkou na tu rvačku sám. (jakmile to dořekne, tak se otočí a dá se k odchodu. CHce zjistit, jak na tom je Jackson, jestli už je pryč, nebo co se s ním vlastně stalo. Otevře domovní dveře. venku je spoušť, ale Jackson nikde neleží. Přejde k rozbitému zábradlí a koukne se dolů, zamotá se jí hlava, ale uvidí dole ležet Jacksona v bezvědomí.) Jacksone... (vydechne a jde dolů po schodech, než konečně dojde k němu. Musí si na chvíli zavřít oči a párkrát polknout, aby zahnala tu bolest. Nakloní se nad něj a opravdu decentně ho začne plácat po tváři.) Jacksone, vzbuď se. Musíš pryč.

*Když skončí v bezvědomí pod schody, zůstane ležet. Zatímco své okolí nevnímá, jeho zranění se pomalu hojí. Měl štěstí i v tom, že neztratil kámen. Bezvědomí přejde postupně v hluboký spánek. Z něho ho začne budit hlas a pleskání po tváři. Konečně tak dostane dobrý podnět, aby se probral. S trhnutím otevře oči a uvidí nad sebou Genevieve. V první chvíli má dojem, že spí dál a ona je, jen sen. Položí hlavu zpátky na zem a s bolestným výdechem zavře oči. Začne si, ale pomalu uvědomovat, kde je, a co se stalo. Začne mu docházet, že Gen nebude sen. Znovu otevře oči a vzhlédne k ní. Uvidí její ovázanou hlavu a unavený výraz ve tváři. Pak mu konečně naplno dojde, co se stálo. Přetočí se ze strany na záda a zvedne paži. Dlaň si položí na chvíli na čelo. Zavře oči. Má pocit, jako by ho přejel parním válcem. Cítí každý kousek těla, ale nevnímá žádné vážnější zranění.* Gen. *Vydechne. Spustí ruku z čela a pak se pomalu posadí. Znovu na ni pohlédne, ale i když ví, že ona za nic nemůže, cítí v sobě zlobu na celou situaci, která zde nastala. Jeho výraz je proto podmračený. V očích se mu zlostně blýská. Díky nové "zkušenosti" s Kolem se jen zvýšila jeho nesnášenslivost vůči původním. Ví, že mu nemůže nikdy vrátit, ani desetinu toho, co dnes musí přestát. Je pro něj dost těžké se s tím vyrovnat. Prudčeji vydechne a uhne pohledem z ní před sebe. Pomalu se postaví a na chvíli hledá oporu u stěny za jeho zády.* Neměj strach, už jdu. *Ujistí pak Gen s podrážděným podtónem.* Už tě nebudu obtěžovat. *Dodá ještě a koukne na ni. Ví, že mu bude chybět, ale nehodlá za ní chodit za takových podmínek.* Opatruj se. *Na chvíli potlačí zlost a koukne na ni trochu posmutněle. Ví, že by teď měla odpočívat a zotavovat se po tom otřesu a ne se tady vysilovat kvůli němu. Nechce ji zdržovat a tak se otočí a vydá se ke svému autu, které stojí, jen kousek od vchodu do domu.*

*když Gen zaprotestuje a řekne, že není jeho, ale je jen a jen svoje, trošku se zamračí, ale nic neříká. Prostě jsi moje, ne Jacksonova.* Už to ví Klaus? Jestli jo, je ta ženská dávno mrtvá, to se klidně vsadím.. *Když řekla, ať si tu zůstane, bylo mu úplně jasné, kam jde - zase za tim svým Jacksonem. Začínal litovat toho, že ho nechal naživu. Kdyby ho byl zabil, aspoň by byl klid. Když Gen odejde, zvedne se z postele a jde do Genniny tajné skříše pro nějaký alkohol. Flašku si vezme s sebou do postele a začne pít.*

(Když se Jackson probudí, tak se trochu pousměje, je ráda, že je opravdu naživu a že mu nic není. Možná jen utrpělo jeho ego, ale to se časem spraví. Klečí u něj. Je to pro ni takhle nejlepší pozice, protože nemusí nikde vrávorat. Když se ale Jackson probere dostatečně, nevěnuje jí zrovna ty nejlepší pohledy. ANo, možná mu měla říct, kdo je její přítel a možná ho prostě neměla pustit, aby sem s ní teď chodil. Možná měla zůstat s ním v zátoce i za cenu toho, že se kolem budou motat v noci vlci. Jeho tón taky není dvakrát milý, ale chápe to. Dostal nakládačku, musí se z toho nejdřív vzpamatovat. On už vstal, zatím co ona pořád klečela. No, vlastně si seděla na nohou. Dívala se do jeho očí a on pak řekl větu, která ji zabolela a zamrzela, že už ji nebude obtěžovat. V jejích očí bylo vidět v tu chvíli zklamání a bolest z toho, co jí právě řekl. Zase se to všechno zkazilo. Mohla mít dalšího opravdového přítele. Možná i na pár chvil měla, ale teď je všechno pryč. Všechno je zase v troskách. Nic mu neřekla, jen se na něj celou dobu dívala a jemu muselo být jasné, že ji bolí, co právě řekl. Na jeho další slova taky nereagovala. Když odešel, zůstala tam prostě jen tak bezmocně klečet.)

*V jednu chvíli se zaposlouchal, jestli uslyší nějaké hlasy. Chce vědět, jestli už Jackson zmizel.. Když neslyšel nic, jen tlukot jejího srdce, zvedl se z postele, natáhl si kalhoty a vyšel ven z bytu - samozřejmě si s sebou nezapomněl vzít flašku. Mlčky si sednul vedle Genevieve a díval se na ni. Pořád nevypadala dobře. Proč ho jen nenapadlo jí dát svojí krev už dřív? Kousne se do zdravého zápěstí a strčí ho před ni.* Napij se. *řekne jenom a on sám se napije alkoholu.*

*Vyjde z domu ven. Chladný vzduch mu trochu provětrá hlavu. Přemýšlí, jestli tenhle den může být ještě horší, než dosud. Připadá mu jako jedna velká katastrofa. Zvedne hlavu k nebi. Již je tma a na nebi je vidět měsíc. Chvilku na něj v úžasu hledí, protože je to prvně, co na něj nemá žádný účinek a nemusí mít obavy ani z jedné proměny. Povzdechne si. Ví, že za tohle může poděkovat Genevieve. Není ani trochu nadšený z toho, jak se k ní právě zachoval. Ví, že to vůči ní není spravedlivé. Má před očima její výraz. Vědomí, že jí ublížil ho tíží. Dnes už, ale nemá náladu ani sílu pokoušet se o nápravu. Dojde ke svému autu, nasedne a vydá se zpátky do Zátoky.*

(Byla bledá, ztrhaná a měla velké zašedlé kruhy pod očima. Jen se dívala na místo, kde zmizel Jackson. Proč se muselo dneska tak všechno pokazit? Nejdřív ty kameny, když tam vtrhla Francesca a Oliver, pak tahle proklatá rvačka Jacksona s Kolem. Po tvářích jí tečou slzy. Ani si to neuvědomila. Už má prostě všeho dost. Úplně všechno se bortí. Všechno, co myslí ona v dobrém, se akorát obrací v to zlé. Jen hledí někam do prázdna, když se k ní přidá Kol. Nevnímala ho. Ani poté, co na ni promluvil, ať se napije jeho krve. Nejraději by utekla teď někam pryč.)

Genevieve. *osloví ji tentokrát jménem, když vidí, že ho nevnímá. Rána na zápěstí se mu už dokonce zase uzdravila. Čekal na to, jestli bude Gen nějak reagovat, nebo jestli ho bude dál nevnímat, ignorovat nebo co to vůbec dělá. Začal si prohlížet to kousnutí od Jacksona. Ne, tohle nebude příjemný, pokud nepožádá Klause o krev. To by si mohl potom ušetřit tu bolest. A mohlo by se ušetřit dost životů. Uřknutý, a ještě k tomu pokousaný Kol s halucinacemi a hladem, to nechtěl nikdo zažít.*

(Uslyší svoje jméno a tak otočí svůj zrak na Kola. Oči má uslzené. Momentálně je jí naprosto jedno, jestli ji Kol uvidí, jak pláče. Možná by si měl konečně uvědomit, že tímhle vším jí nepomáhá, ale ubližuje, že tímhle vším jí dělá život akorát složitější, ne lehčí.) Co je? (podívá se na něj a semkne rty k sobě. Ani nemůže být už chvilku sama se svým splínem. Ne, ona už tohle dlouho nevydrží. Miluje ho, ale za jakou cenu? Že ji bude pomalu ničit, až bude tak na dně, že už to prostě neutáhne?)

*když se ho Gen zeptá, co je, kousne se znovu do zápěstí a dá ho před ni.* Napij se. *řekne ji a doufá, že se napije. Nevypadá totiž nejlíp. Normální člověk by teď už byl s otřesem mozku v nemocnici, ale to ona ne. Nepřežila by, kdyby ji zase odvezl do nemocnice.* Jestli chceš slyšet, že mě to mrzí, tak ne, nemrzí. *řekne nakonec. Gen musí vědět, že to myslí upřímně. Nemrzelo ho to, že se s Jacksonem porval. Vůbec.*

(Podívá se na jeho zápěstí, nakonec si vezme jeho ruku do svých dlaní a napije se. Ihned začne pociťovat úlevu. Konečně jí hlava přestane třeštit. Pustí pak jeho ruku a když jí řekne, že ho to nemrzí, jen se uchechtne) Nic jinýho bych od tebe ani čekat nemohla. (její tón hlasu je opovržlivý) Jackson nic neudělal. Jen se o mě postaral, když mi bylo špatně a dokonce mě odvezl domů. Ale ty ses prostě nemohl povznést nad svoje ego a musel sis začít hrát na pána. Ale já ti něco řeknu. (podívá se mu hluboce do očí) Ty mě nevlastníš, Kole Mikaelsone.

*Spokojeně se pousměje, když se Gen konečně napije z jeho zdravého zápěstí.* Kdyby měl Jackson rozum, vypadl by hned potom, co jeden z vás zazvonil. Můžeme to brát tak, že tobě vadí Claire, mně zase Jackson. *pokrčí rameny. Ona sice s Jacksonem nespala, ale to on nemohl vědět.. Když řekne, že ji nevlastní, trošku se ušklíbne a vzápětí ji dlouze a vášnivě políbí.* Jsi si tím tak jistá, Genevieve Rousseau?*zeptá se jí, přičemž se od jejího obličeje skoro nevzdálí.*

Nevěděl, že zrovna ty jsi můj přítel. (zakroutí hlavou) Měla jsem mu raději říct hned, že ten přítel, kterého mám, je jeden z Původních. (kousne se do rtu, teď si za to nadávala. Měla Jacksonovi říct, co může čekat nebo ho prostě neměla vůbec pouštět nahoru. Ale už se stalo, co se stalo.) Já nemám ráda Claire a ty Jacksona? (podívá se na něj nevěřícně) Napadl jsi ho bezdůvodně! (rozhodí rukama, ale on ji najednou zaskočí vášnivým polibkem. Nespolupracuje, ale ani se od něj nesnaží dostat. Když se od ní na milimetry oddělí, podívá se mu do očí a odpoví na jeho otázku) Nejsem tvůj majetek. (spíš to zašeptá)

Jo, to jsi mu možná měla říct. Ale tak teď už to ví, to je dobře... *aspoň se tu nikdy víc neukáže. To bylo vlastně celou dobu v plánu.* Jo, přesně to jsem řekl. Nemám snad pravdu? *zeptá se jí s pozvednutým obočím.* Měl jsem k tomu svoje důvody. *začne Gen dávat malé jemné polibky na krk, potom přejde zase na rty a políbí ji.* Jsi. *zašeptá jí do ucha a potom se jí kouká do očí, jejich obličeje jsou od sebe pořád stejně vzdáleny.*

Byl to můj... (na chvíli se zastaví, než si opravdu uvědomí, co chce říct, ale teď už ví, že když to slovo řekne, bude pravdivé, protože i ona to tak cítila.) přítel. Kamarád. Jeden z mála těch opravdových, které tady mám. (podívá se na něj vyčítavě a když říká slovo tady, tak ještě ukáže prstem na podlahu. Samozřejmě tím myslí tady v New Orleans.) Myslím, že mám důvod nemít ráda Claire, po tom, co vím a co jsem viděla. Ale ani přesto ti nemůžu a nebudu zakazovat, aby ses s ní vídal nebo abyste spolu něco podnikali. Protože ty by sis to ani zakázat nenechal. (podívá se na něj) Rozbila jsem Claire nos. Fajn. Ale rozhodně jsem ji málem nezabila, jako jsi to udělal ty Jacksonovi. (Když ji líbá na krku a pak jí řekne, že je jeho majetek, tak zakroutí hlavou) Nejsem věc, se kterou by sis mohl hrát. (Každopádně ona sama ví, že Kol nad ní má obrovskou moc. V tuhle chvíli možná snad i větší než ona nad ním.)

Jestli mu vadí, kdo je tvůj přítel, asi to není moc dobrý kamarád. A nebo, *pozvedne prst.* je to dobrý kamarád, kterému vadí, že vůbec nějakého přítele máš. *pokrčí rameny.* Já mám taky důvod nemít rád Jacksona. Úplně po tobě slintá, Gen. Bylo jen otázkou času, kdy si na tebe něco zkusí.. *Teď už na ni nic zkoušet nebude..* A já myslím, že jsi... *chytne ji za pas, nejdřív ji líbá zase na krku a pak i v jejím výstřihu. Za chvíli se zase přemístí k jejím rtům. Tam ji dlouze políbí.*

Neměl ani příležitost něco říct, protože jsi se na něj vrhnul. Takže... (podívá se na něj s povytáhnutým obočím, ale větu už nedokončí. Myslí, že je dost jasné, co tímhle chtěla říct.) I kdyby zkusil, jako že by to neudělal, když už ví, že mám přítele, tak bych ho odmítla. Svůj píseček si hájíš až moc agresivně. (to už ji ale Kol začíná znovu líbat na krku a dokonce ve výstřihu. Nemohla si pomoct a musela slastně vydechnout. Bylo těžké odolat tomu pokušení. Na druhou stranu nevěděla, jak má brát ty řeči o tom, že je jeho majetkem. I když, jak by je měla brát než tak, že si to Kol myslí? Dneska to přeci dostatečně dokázal, když málem zabil Jacksona. Jackson se opovážil na ni sáhnout, i když s dobrým úmyslem, ale to Kol nepromíjel. Nakonec začne spolupracovat a polibek mu vrátí, pak se mu ale podívá do očí) Tohle budeš dělat každému, kdo o mě snad jen zavadí pohledem? (Myslí samozřejmě to, co udělal Jacksonovi. Znamenalo by to snad pro ni, že by se za chvíli cítila jako v kleci? Opře si o něj čelo a stále se mu dívá do očí) Miluješ mě nebo mě vlastníš?