Genevieve´s flat

*K Jacksonovi se radši už nevyjadřuje. Teď byl poměrně v klidu, ale stačilo málo, aby se zase naštval, a to nechtěl. Když slyšel, jak slastně vydechla, pousmál se. Moc dobře věděl, co na naštvanou Gen fungovalo..* Nebudu. Klaus pořád žije, Scott, dokonce i Jackson. A vsadím se, že tihle nebyli jediní. *pokrčí rameny.* Samozřejmě, že tě miluju, Genevieve. *koukne se jí do očí, tohle myslel naprosto upřímně.*

(Když řekne, že ji miluje, usměje se, ale je to spíš smutný úsměv. Ano, láska není jednoduchá a láska s Původním už vůbec ne. Ještě k tomu s Původním jako byl Kol. Podívala se na jeho zraněnou ruku, kde měl to kousnutí) Co s tím? (podívá se na něj) Půjdeš za Klausem? (povytáhne tázavě obočí a pak vydechne) Proč se to jen muselo tak zvrtnout. (zakroutí hlavou. Teď samozřejmě nemyslí tu situaci tady, ale Francescu s Oliverem. No, alespoň teď vědí, kdo jsou ty krysy.)

*Zamyslel se, když se ho zeptala na to, jestli půjde za Klausem. Už o tom přemýšlel, ale i když si to už vyříkali, nepůjde za ním. Teda aspoň zatím.* Zkusím to nějak přežít a půjdu za ním až v případě krajní nouze. *vlastně jí ještě neřekl, že s Klausem mluvil. A zatím jí to asi ani neřekne.* To nevím, proč... Ví to už Klaus? *zeptá se.*

Fajn. (kývne hlavou a pomalu se zvedne ze země, protože už jí začíná studit. Prohrábne si vlasy a vydechne) Ne, Klaus to neví, rozhodně jsem mu to hned nevolala, byla jsem nějakou chvíli mimo sebe a pak jsem se rozhodně nechtěla soustředit na to, jak mě Klaus seřvává a vyhrožuje mi smrtí za to, co jsem udělala a jak se to zvrtlo. (ušklíbne se... neví, co vlkodlaci podnikli a že Klaus už to dávno ví.) Na to mě až moc bolela hlava. (Jde ke schodům a začne je vycházet nahoru, aby se zase dostala do svého bytu)

*Když vidí, že se Gen zvedá ze země, zvedne se rychleji a potom ji podá ruku a pomůže jí tak na nohy.* Tak to já bych mu klidně zavolal, ten bude mít velkou radost a jejich zabíjení si náramně vychutná.. *ušklíbne se pro sebe, taky by u toho zabíjení rád byl. Když se Gen rozejde ke schodům, jde hned vedle ní. Za chvilku dojdou k bytu.* Doufám, že sis vzala klíče..? *zeptá se. On si je nevzal..*

(Není si jistá tím, že ona by tak nadšeně volala Klausovi, co se právě stalo. Ale nějak se to dozvědět musí. Zřejmě mu to nakonec stejně bude muset říct, protože tohle byl dost velký problém. Nenapadlo jí, že tho využijí vlci ještě dneska a zaútočí na sídlo. Neví o tom, co se stalo, ale kdyby věděla, litovala by ještě víc toho, co udělala, protože nechtěla, aby se někdo dostal do ohrožení, rozhodně ne teď, když je tu Ben a každá nestabilita je pro něj dobrý bonus.) Ne, nevzala. (ušklíbne se na něj, natáhne ruku a dveře cvaknou a otevřou se) Ale jsem čarodějka, už uzdravená, naštěstí. (povytáhne obočí, pokrčí rameny a vejde dovnitř)

*Popravdě si teď vůbec neuvědomil, že klíče nebudou potřeba.. To jen on leze do bytu přes balkon.* No, kdyžtak bychom mohli přes balkon, pokud by bylo nejhůř. *zašklebí se, vejde za ní do bytu a zabouchne. Zapomněl si s sebou vzít tu flašku s alkoholem. No co, stejně už tam skoro nic nebylo.. Pomalu dojde až do ložnice, sundá si kalhoty a vleze si do postele. Bylo už docela pozdě večer..*

(Jen nad ním mávne rukou a jde rovnou do koupelny. Potřebovala se naložit do vany. Chvíli v ní byla. Jen relaxovala. To, co se stalo dneska, bylo toho na ni moc a ona si potřebovala odpočinout. Ale ještě než se jí rozbil ten mobil, tak četla smsku od Sophie, že se za ní má zastavit, až bude mít čas. Hned zítra to tedy udělá. I kdyby to nebylo nic důležitého, chtěla Sophie vidět. Když už je voda studená, vyleze a osuší se. Vezme si krátkou košilku a vejde do ložnice, kde si taky zaleze do postele.)

*Je ještě vzhůru, když Gen vyleze z vany a přijde do ložnice. Když si zaleze k němu do postele, přitulí se zezadu k ní, položí jí jednu ruku kolem pasu a dá jí pusu na tvář.* Dobrou noc, Gennie. *zazubí se, když jí tak řekne, ale to ona nemůže vidět. Zavře oči a za chvíli usne.*

(Nechala se obejmout i si dát pusu na tvář, ale když ji osloví Gennie, tak jen protočí oči) Jednoho dne tě zabiju. (řekla nabručeně a pak zavřela oči. Byla opravdu hodně vyčerpaná a potřebovala se pořádně vyspat. Netrvalo to dlouho a už spokojeně pravidelně oddechovala.)

*Následující den dopoledne, přijde Genevieve SMS zpráva od Jacksona.*

kód:

Ahoj Gen, musím tě varovat, vlkodlaci včera zaútočili na Marcelův dům ve městě. Všichni tebe i mě podezřívají, že jsme zatím. Marcel, původní. Buď opatrná, prosím. Omlouvám se. Za "všechno". Moc mě "to" mrzí. Jackson.

(Ráno se probudila docela brzy. Nemohla nějak spát. Tahle situace jí prostě nedala spát. Chtěla zkontrolovat svůj mobil, ale pak si vzpomněla, že ho včera vytratila v docích. Vzala si tedy Kolův mobil, objednala si taxi a sjela si pro svůj telefon do doků. Měla štěstí, byl tam a byl funkční. Rovnou se podívala, jestli se po ní někdo nesháněl, stará smska od Sophie jí připomněla, že se za ní chce stavit, ale byla tam i jedna nová. Od Jacksona. Přečte si ji) No nepovidej. (ušklíbne se nad ní, hlavně tedy nad tím, že je podezřívají. Bylo jí to hned jasné, hned, jak se to celé zvrtlo, věděla, že terč bude na nich. Speciálně na ní. Pak si přečetla tu druhou omluvnou část a jen vydechla. Začala mu odpovídat zpět.)

kód:

Ahoj. Dám si pozor. Já se omlouvám za Kola. Choval se jako idiot. Prostě se nějak rozhodl, že si mě bude bránit zrovna v ne moc dobrý moment. Měj se. Gen

(Pak se vydala směrem k Rousseaus, aby se sešla se Sophie)

(Vstala asi v deset dopoledne. Zase spala dobře, naštěstí ji nikdo neobtěžoval, že chce přejít na druhou stranu. Ještě v noční košilce a trochu uzívaná, než se opravdu řádně probrala, došla do kuchyně. Po cestě se protáhla. Pak otevřela ledničku, vytáhla vajíčka a umíchala si je. K tomu si uvařila kávu. Naservírovala si to a zasedla ke stolu. Chvíli se v tom hnípala vidličkou, ale nakonec přišla vejcím na chuť a snědla to celé. Ke kávě nejdřív přivoněla a jemně se pousmála. Potom ji začala pomalu pít.)

*Když dotelefonoval s Genevieve, uklidil mobil zpátky do kapsy u tepláků a postupně dopil oba dva zbývající pytlíky krve. Potom si vzal lahev s alkoholem i skleničku a šel nahoru do svého pokoje. Sedl si na postel a vypil pár skleniček v domnění, že se mu třeba bude líp usínat. To se ale mýlil. Když si pozdě odpoledne lehnul a chtěl usnout, vůbec mu to nešlo. Měl čím dál tím větší žízeň. Ani moc netrpěl halucinacemi, zatím, měl prostě jenom strašnou žízeň. Za pár hodin vstal a vydal se pryč z domu, výjimečně pěšky. Došel do jednoho baru a tam se pořádně opil. Vyšel z něj až nad ránem. Cestou zpět v parku dostal žízeň, naštěstí pro něj bylo v parku pár lidí, takže si vybral rovnou dvě oběti. Na začátku je ovlivnil, aby nekřičely ani neutíkaly a potom z nich vysál úplně všechnu krev, až do poslední kapky. A pak se rozhodl, že se zastaví za Genevieve. Přece tak moc chtěla, aby se stavil.. Dojde k domu, kde má byt, vyjde schody až nahoru a bez ťukání si odemkne a vejde dovnitř.*

(Uslyší klíče v zámku. Zakloní hlavu, jestli se jí to opravdu nezdá, ale samozřejmě ke dveřím z kuchyně nevidí. I s hrnkem kávy tedy vstala a zašla se podívat ke vchodovým dveřím. Kol přeci říkal, že za ní chodit nebude, protože se mu to kousnutí nezahojilo. Nebo že by snad už byl u Klause a on ho vyléčil? Ale pak Kola uvidí a zarazí se. U úst měl ještě docela čerstvou krev a byla si jistá, že tohle rozhodně není krev ze sáčku. Zamračí se) Kole, co má tohle znamenat? Řekni mi, že ten někdo, z koho jsi tu krev sál, přežil. (podívá se na něj docela přísným pohledem.) Bože, neměl ses s Jacksonem vůbec rvát... a to pro nic. (zakroutí hlavou)

*Chvilku sleduje Genevieve, když dojde za ním do předsíně, potom se ušklíbne.* Ne, *řekne prostě a otře si rukávem ústa. Ani jeden z nich to nepřežil. A on se ani neobtěžoval s tím, aby ty mrtvoly nějak uklidil. Určitě způsobí hodně povyku, jestli je najdou obyčejní turisté..* Pro nic? Pro nic? *zasměje se a stále se na ni dívá.* Možná bys měla vědět, že jsem s ním měl ještě jeden menší incident v zátoce. Taková škoda, skoro jsem ho měl.. *ušklíbne se a pomalu jde za Gen.*

Ne?! (zamračí se ještě víc, skoro to vykřikne) Můžeš mi... (pak ale zakroutí nevěřícně hlavou a sklopí na chvíli zrak, než ho zase zvedne, když uslyší, že s ním měl ještě další incident v zátoce) Cože? Pomátl ses úplně? (doráží na něj) Proč tohle vůbec sakra děláš? Proč jsi tam vůbec byl? Jackson neudělal nic špatného. Jen mě odvezl domů, když jsem měla otřes mozku. A jsem si jistá, že tvoje oběti ti taky nic neudělali. (Pak se podívá na místo, kde by měl mít kousnutí. Ta rána je už zahojená. Nic tam není. Jako by snad Kola pohánělo něco jiného, nebo se prostě jenom vybarvil. Má strach. Má strach z toho, že ji opravdu bere jako majetek.)

Co, co jestli můžu? *koukne se na ni pobaveně s pozdviženým obočím.* Jestli ti můžu vysvětlit, proč to dělám? Asi na mě má ještě nějaký účinky ten jed. Od toho tvýho Jacksona. *ušklíbne se na ni.* Proč jsem tam byl? Hledal jsem tě. Nepřišla jsi domů, tak jsi mohla být jedině tam. Kdyby tam nebyla Claire, Jacksona bych už dávno zabil *určitě ji strašně naštve, když začne mluvit o CLaire. Přiblíží se až úplně k ní, čímž ji donutil couvnout až úplně ke zdi. Chytne ji za zápěstí, takže hrnek s kávou spadne na zem a rozbije se. Ruku jí zvedne a přitlačí ke zdi.* Myslel jsem, že ses na mě těšila.. A já sotva přijdu, už na mě řveš. To se mi nelíbí. *nesouhlasně zavrtí hlavou a dívá se na ni. Musí vypadat jako blázen.*

Ten jed v tvém těle není už dávno. Kousnutí tam možná mohlo zůstat. Nějaké stopy po něm. Ale ten jed je z tebe už pryč. A vlastně už ani nemáš to kousnutí. Ne, tohle rozhodně není tím, Kole. (zakroutí hlavou a stále se mu dívá pevně a naštvaně do očí. Když jí začne říkat, že mohla být jedině v zátoce, povytáhne překvapeně obočí. Co by sakra dělala v zátoce? Byla tam všehovšudy dvakrát. Když pomáhala raněným a když ji Jackson zavezl do zátoky zraněnou.) Posloucháš se, sakra, vůbec? (rozhodí rukama) Co bych asi tak dělala v zátoce? Jak tě napadlo, že jsem zrovna tam, když jsem mohla být naprosto jinde.  A věř mi, že všechno v tu chvíli bylo pravděpodobnější, než že jsem v zátoce. Co si to o mně myslíš, Kole? (nakrčí nos i obočí. Vážně nechápe, jak si může myslet zrovna tohle) Ano, to je dobře, že to Claire zarazila. (aspoň k něčemu je dobrá - pomyslí si... Pak ale začne couvat, jakmile se k ní přibližuje. Skončí úplně na zdi. Kol vypadá nebezpečně, ale ona se mu stále dívá do očí. Nechce uhnout. Když se jí rozbije hrnek vlivem jeho stisku a následně jí opře ruku o zeď, podívá se na svou zdviženou ruku a pak zase přejede pohled ke kolovi) Takhle se ke mně chovat nebudeš. (řekne jedovatě) Okamžitě mě pusť. (varuje ho)

Ještě ráno jsem tam to kousnutí měl. Tím jsem si jistý. *a to ještě Genevieve neví, že měl zlomený vaz, tudíž by měl být v pořádku hned po tom, ale to on nebyl..* Co bys dělala v zátoce? No co asi?! Jela tam za tím svým psiskem. *když to dořekne, musí se ušklíbnout.* A co si o tobě myslím? *koukne se na ni a zasměje se.* Klaus, Scott, Jackson.. A to určitě není všechno. KDybych chtěl, vzpomenu si na další. *ušklíbne se, když se zmíní o Claire.* Co se to stalo? Ty nekritizuješ Claire? Zázrak. Možná tě potěší, že se mi po tom, co mi to psisko zlomilo vaz, snažila domluvit.. *když řekne, aby ji pustil, jenom se ušklíbne a stiskne jí ruku ještě pevněji.* Proč bych to dělal? Stejně mi nic neuděláš. *řekne sebejistě a to ani netuší, že Gen nemá svoji moc.*

(Nemůže uvěřit svým uším. On si opravdu myslí, že byla u Jacksona a prováděla tam s ním bůh ví co. Zklamaně se na něj mračí, protože si opravdu nemyslela, že tohle přijde znovu. Za poslední tři dny si toho prožila víc než dost. Poznala svou dceru, bojovala s Benem, ale prohrála, Ben jí sebral moc a ještě ji udělal kotvou. Ne, tohle stačilo... a on si ještě myslel, že se někde pelešila s Jacksonem.) Nebyla jsem s Jacksonem! On není moje psisko, je to spojenec a přítel, nic víc. (podívá se mu do očí a hlavu natočí víc k němu, když to říká) Kole, já ti nejsem nevěrná ani s jedním z nich, koho jsi tady vyjmenoval. Nejsem ti nevěrná s nikým. (podívá se na něj skoro až zděšeně tím, co tady slyší. Co tohle všechno mělo znamenat?) Zřejmě se jí ti domluvit ale nepodařilo. (zkonstatuje a zakroutí hlavou. Když jí stiskne ruku ještě víc, tak sykne bolestí a podívá se zase na místo, kde jí tu ruku drtí. Zavadí o ni pohledem a zase se vrátí k němu, když tu si něco uvědomí. Podívá se na tu ruku znova a uvidí na ní malé znamení. Normálním očím by to připadalo jak mateřské znaménko, ale ona věděla moc dobře, co to je. Uřknutí. Začala si všechno dávat dohromady. Benjamin tehdy, když potkal Kola... uřknul ho, zakryl znamínko, ale už ho víc zakrývat nemůže, protože když uřknutí přechází do pokročilejšího stádia, znamínko se objeví automaticky.) Bože můj. (stočí pohled z ruky na Kola) Kole, musíme ihned za Sophie. Ty jsi uřknutý, Ben tě uřknul. (Není si ale jistá, že ji bude v tuhle chvíli poslouchat. V tom případě je v háji.)

Samozřejmě, že jsi byla s Jacksonem! *doteď mluvil ještě docela tiše, ale tentokrát už na ni zakřičí.* Kde bys jinde byla? Přicházel v úvahu buď Jackson nebo Scott! *i kdyby mu řekla, že byla u Benjamina, asi by jí nevěřil. V tomhle stavu spíš určitě ne.* No, řekl jsem jí, že uvidím. Když se k tobě nebude Jackson přibližovat, možná to přežije. Možná. *zdůrazní a ušklíbne se na ni přitom. Tak divně se na ni zatváří, když řekne, že je uřknutý.* To určitě. Za Sophie nepůjdeš. A nepůjdeš ani nikam jinam! *ještě jí ruku nepustil a tiskne ji pořád silněji.*

(Rychle zamrká, když na ni zakřičí. Neví, jak by mu to teď měla vysvětlit, stejně by ji neposlouchal. Myslel by si, že si vymýšlí. Ale třeba, když mu o Benovi řekne a řekne mu o tom, že je teď kotva, tak ji pustí. Na druhou stranu, ztratí tím jediné eso, protože Kol neví, že už není čarodějka. Může mu vyhrožovat. Rozhodne se pro tu druhou možnost už jenom kvůli tomu, jak jí drtí tu ruku. Podívá se mu do očí a tvrdě a neústupně spustí.) Pusť mě, Kole Mikaelsone, nebo přísahám, že toho budeš litovat. (nechá si tu větu hezky poválet na jazyku, aby jí dodala na dramatičnosti. Aby mu opravdu vyhrožovala, i když nemá čím.)

*Ani se nediví tomu, že se Genevieve vůbec neobhajuje. Proč by taky měla, když všechno to, co říkal on, byla pravda? Zasměje se, když mu začne vyhrožovat. Co by mu mohla udělat? Je to Původní upír, je nesmrtelný.* Páni, teď se tě vážně bojím! *řekne, ruku jí pustí a pozvedne ruce do obranného gesta. Snaží se mít na tváři vyděšený výraz, ale nějak se mu to nedaří. Je prostě vidět, že se dost baví.*

(Jakmile jí tu ruku pustí, tak si ji začne mnout. Už teď se jí tam začaly rýsovat modřiny a podlitiny. Jen si nad tím povzdechne a zakroutí hlavou. Takhle to rozhodně nechtěla. Začíná se proklínat, že ji to nenapadlo dřív. Tedy napadlo, ale tenkrát na něm nebyly vidět žádné známky uřknutí a potom, když se začal Kol chovat jinak, tak ji prostě nenapadlo si to spojit a hledat důkladněji. Ben moc dobře věděl, co dělá... a věděl, že jí tím zničí život. Kotva, která se nemůže bránit v moci šíleného Původního upíra. Musí se dostat pryč. Prostě musí nějak zmizet a někoho na to upozornit. Pomalu se odlepí od stěny a přejde do prostoru. Začne vytahovat svůj mobil a po hmatu zkouší vytočit první číslo v jejích protokolech o hovorech. Přitom couve směrem ke vchodovým dveřím. Stále upírá zrak na Kola.)