Genevieve´s flat

Finnův upír

*Nad jejími slovy protočil očima.* Když já bez trika, ty taky. *Stačil vyjednávat ještě před tím, než šel pro krabici. Vyfoukl kouř a díval se, jak si vzala jeden kus. Přemýšlel, jestli si dát taky. I když nemusel, pizzu měl poměrně rád. Krabičku s cigaretami hodil na konferenční stolek. Vzal si kafe a zhluboka se napil. Zašklebil a ušklíbl se.* Je to málo sladký. Asi tě vyměním. *Zasmál se, připraven uhnout před jakýmkoliv letícím předmětem, který by po něm chtěla náhodou mrsknout. Naštěstí byla na přeplněném stolku i cukřenka, takže ji vzal a téměř všechen její obsah si nasypal do hrnku. Celkem tam bylo tak šest lžiček, z čehož by se dalo osladit ještě spousta hrnků s čajem nebo kávou. Jemu to bylo celkem ukradené, mozek přeci jen cukr potřebuje, aby byl v plné kondici. Položil prázdnou cukřenku zpátky na stolek. Zamračil se. Věděla, kde bylo. Zavrčel, ale podal jí cigaretu, aby se mohl obléknout a šedivé triko mu nepropálil žhavý konec. Přetáhl si látku přes hlavu a pohodil hlavou, jelikož se mu trochu rozcuchaly vlasy. Jen je hodil dozadu a o nic víc nestaral.* Mrcho... *Zamumlal si a netušil, jestli to mohla slyšet. Nesedl si, jen sek ní natáhl zpět pro cigaretu a znovu popotáhl. Z krabice vyndal jeden trojúhelníček a hladově se zakousl. Ošil se. Stále mu tu něco chybělo a nemohl přijít na to, co. Cigáro měl, užil si jako pán a na jazyku ho ještě hřála teplá čerstvá krev. Rozhlédl se. Mírně popotáhl a zbylý nedopalek típl ve svém hrnku s teď už dopitou kávou. Do druhé ruky si vzal ještě jeden trojúhelník pizzy a složil se na gauč. Přesně na to místo, kde se nacházelo ještě před vteřinou jedno triko. Jednu ruku hodil na kraj zádového opěradla a spokojeně žvýkal rozjedený kousek.* Máš tu pivo? *Zvedl obočí. Konečně přišel na to, co mu chybělo ke štěstí. Aspoň jedna plechovka nějakého pořádně studeného piva by mu teď udělala velikou radost. Hlavu přetočil na Kate, ale tentokrát použil svůj psí pohled.*

Tak fajn, klidně budu bez trika. *Souhlasila s jeho návrhem a nechala ho pár vteřin držet se představy, že si svůj vršek opravdu sundá.* Ale o tílku nepadlo ani slovo. *Dodala, aby mu bylo jasné, že tohle tílko si prostě nesundá. O chvíli později už seděla na gauči a pojídala teplou pizzu. Naštěstí vybral dobře, tuhle měla ráda. Po poznámce o výměně po něm skutečně něco hodila, polštář, o který byla doteď opřený. Ne že by to pro jeho upírské reflexy byla nějaké hrozba. Akorát ona tak přišla o pohodlnou operku, teď se musela opírat o gauč. Ale to mu tak trochu vracela u jeho trika, o kterém mu neřekla. Nač taky zbytečně zkracovat ten pěkný výhled? Bohužel mu to pak nakonec řekla, ale když se oblíkal, tak se zaměřila na jeho hruď a užila si ještě těch pár pohledů, než jeho tělo zakryla ta prokletá bavlna. Se zklámáním aspoň popotáhla z jeho cigarety. Vyfoukla kouř a podívala se na Joeyho, který nejspíš chtěl svoji cigaretu zpátky. Ale ona mu ji hned nedala.* Víš, že naposled jsem kouřila před půl rokem? A pak přijde ty se svými cigaretami. Začínáš mě kazit. *Pousmála se, ještě jednou popotáhla a cigaretu mu už vrátila.* A tu mrchu jsem slyšela. *Dodala ještě k tomu, co před chvílí řekl. Říkal to sice potichu, ale i její obyčejný lidský sluch to dokázal zaslechnout. Kousek pizzu tou dobou už měla dojezený a chvíli čekala, kam si sedne. Nakonec si sedl na druhý konec gauče, čehož využila, posunula se o kus k němu, opřela se o něj a nohy si natáhla na zbytek gauče. Přišla o polštář, tak musela nějak improvizovat, aby to měla pohodlné.* Bohužel, pivo tu není. Od tý doby co nepiju si pěstuju jenom závislost na cole. Z alkoholu tu byli maximálně whiskey, nějaká vodka, možná rum někde... Akorát si nejsem jistá, kolik toho zůstalo po včerejšku.

Finnův upír

*Přimhouřil oči. Dostala ho, opět. Zavrtěl hlavou, stále měně si byl jistý, že je v tomhle bytě správně. Už nic neodpověděl, ve tváři mírně zachmuřenější. Polštáři se elegantně vyhnul a podíval se tam, kam dopadl. Samozřejmě, měl by ho zvednout, ale na to byl moc líný. Prostě kolem něj prošel. Jakmile dostal zpět svou cigaretu, chvilku přemýšlel nad odpovědí.* Kazit? Ne, jen obnovuju staré návyky, to je sakra rozdíl. *Zašklebil se a přimhouřil oči.* To byl účel, Karkulko. *Udělal kyselý obličej a ušklíbl se. Rád provokoval, ale nerad byl provokován. Nohy Kate se objevily v jeho klíně, takže jen zvedl obočí, ale neshodil je. Spíš jí začal šimrat na bříškách obou palců. Když se cukala, ušklíbl se a přestal. Pokračoval jenom v letmém přejíždění.* Tohle není správná domácnost. Pivo má doma vždycky svoje místo. *Vyřkl své moudro nahlas. Zítra si dojde nějaké koupit, pokud ho teda zrzka pustí se své náruče. Ještě chvilku brumlal nad tím, že v bytě nemá pivo, ale pak přešel do normálního rozhovoru. Asi po půl hodině vzájemného škádlení se líně protáhl a zívl. S ohledem na to, že nic nedělal, byl poměrně unavený. Sundal ze sebe dívčiny nohy a vstal. Protáhl se, až mu z pod trika vykouklo břicho, na kterém se pouze poškrábal a díval se střídavě na bordel, který tu byl, a  Kate. On rozhodně pomáhat s úklidem nebude, takže se jenom zakřenil.* Čekám... *Prohrábl si vlasy, poslal Kate poslední pohled a šel směrem do ložnice. Na nic už se necítil, takže se svlékl, nechajíce si na sobě jenom boxerky a zavrtal se do deky. Možná na chvilku usnul, poznal pouze pohyb deky. Otočil se na záda a čekal, až se uvelebí. Sotva položila hlavu na jeho holou hruď, smířil se s tím, že bude mít opět ústa plná zrzavých vlasů a bude čelit přetahování o deku spolu s kopanci.* Jednou mě kopneš a letíš z postele, Karkulko. *Zavrněl naposled, ale z jeho hlasu bylo poznat, že to nemyslí zcela vážně. Jen se ušklíbl, jednu ruku si dal pod hlavu a druhou si její tělo přivinul k sobě. Nerad spal sám. Za několik minut se jeho dech uklidnil na mělké dýchání. Naštěstí chrápal potichu a jen brzo po usnutí. Zítra jí ukáže, kdo si tady bude dovolovat. Byla to poslední myšlenka, jež mu vytanula na mysli.*

*Musela uznat, že jí nekazí, že ji opravdu navrací staré návyky až na jeden malý detail, který mu rovnou řekla.* Aby jsi mi navrátil staré návyky, tak by v té cigaretě místo tabáku muselo být něco jiného. *Mírně přimhouřila oči nad tím, co řekl k té mrše. V jednu chvíli zvažovala, že po něm zase něco hodí, ale došli jí polštáře. Tak si alespoň natáhla přes něj nohy. Nemohl si stěžovat, že by je měla špinavé, když byla před chvílí ve sprše. Jakmile jí začal lechtat na bříškách prstů, tak se tomu automaticky začala smát a cukat nohama. Mohl ji nohy držet a lechtat ji dál, ale naštěstí toho brzo nechal a pouze ji po nich přejížděl. Viděla pak na něm, že z nepřítomnosti piva v téhle domácnosti není moc nadšený.* Promiň, chodí mi sem málo chlapů, tak ho moc nekupuju. Ale asi bych ho měla nakoupit hodně a začít si sem těch chlapů zvát víc... *Po těch slovech pokrčila jednu nohu a chodidlem ho hladila chvíli po stehně. Když se pak postupně dostali k tomu normálnímu rozhovoru, tak už si nohu zase položila a normálně se s ním bavila. Během toho stihli dojíst tu pizzu, pak se ještě chvíli bavili, ale Joey se pak odebral do pokoje. Podívala se na ten bordel, co tam zůstal, a bylo tam ještě něco ze včerejška. Takže aspoň nastrkala nádobí do myčky, zapnula ji, povyhazovala bordel a polštář vrátila na své místo. Pak se vrátila do ložnice, ale jenom na chvilku, aby sesbírala ze země svoje věci ze včerejška a zanesla ho do koupelny, kde ho šoupla do prádelního koše. Sebrala tam rovnou ze země to svoje triko a převlíkla se do něj, ještě zuby si stihla vyčistit a pak se konečně dostala do postele. Nevěděla, zda už spíš, ale přesto vedle něj ulehla. Jakmile se otočil, tak jí došlo, že nespí, a tak se s hlavou uvelebila na jeho hrudi. Vzápětí ucítila, jak kolem ní obmotal svoji ruku, a uslyšela jeho hlas.* Taky ti přeju dobrou noc. *Pousmála se a zavřela oči. Netrvalo to dlouho a také usnula, možná ještě dříve než on. Ten sex ji vyčerpal a navíc dneska kromě té pizzy skoro nic nejedla a on se zatím doplnil energií na její krvi.*

*Prvních pár dnů v roce a zároveň posledních pár dnů před jejím odjezdem trávila povětšinou zavřená doma. Ovšem ne sama, protože tam s ní byl Joey, takže o zábavu měla postaráno. A u té zábavy většinou nebyli oblečení. Užívala si s ním těch posledních pár chvilek, než odjede, i když chvílemi mu navrhla, aby tam s ní odjel, ale on se tomu pak vyhýbal. Tak to nechala plavat a v průběhu těch dnů, když byla zrovna oblečená, si začínala balit věci na ten půl rok v Itálii. Dnešní ráno se probudila opět s hlavou na Joeyho hrudi a v objetí jeho ruky a zase nahá. Trochu zvedla hlavu a podívala se na hodiny. Byl čas vstávat a jít balit. Opatrně ze sebe sundala jeho ruku, aby ho neprobudila, protože on očividně pořád spal. Vylezla pak z postele a zalezla do koupelny, kde se osprchovala, a pak se zabalená v ručníku vrátila do pokoje, kde se převlékla do jedněch legín a jednoho tílka a na nohy si nazula bačkory. Joeyho tam nechala, ať vstane až bude chtít, a vydala se do kuchyně. Už stihla přijít na to, že když on spí, tak ona má větší šanci něco udělat, kupříkladu zabalit si. Z toho důvodu ještě neměla dobalena, pouze stál prázdný kufr v rohu jejího pokoje. Ale dneska už tam dá všechno, co potřebuje, má na to celý den. Po snídani se do pokoje zase vrátila a tentokrát ten kufr položila na zem a otevřela ho, vzápětí do něj postupně začala skládat svoje oblečení ze skříně.*

*Z balení ji vyrušilo zaklepání na dveře. Otočila hlavu na Joeyho, který ležel pořád v posteli a nejevil nějaké známky toho, že by došel otevřít.* Víš, že už je po poledni? Měl bys vstávat. *Upozornila ho a vydala se tedy otevřít sama. Přitom si říkala, že když už je po poledni, tak by si měla udělat něco k obědu. Možná za chvíli, napřed zjistí, kdo ji přišel navštívit. Otevřela dveře a zjistila, že to je Genevieve. Mírně se usmála, když ji uviděla.* Ahoj. *Pozdravila ji a nechala ji vejít.* Zrovna dneska jsem za tebou a za Sophie zajít a rozloučit. Předběhla jsi mě. *Pousmála se nad tím a vydala se s Genevieve z předsíně do obýváku. Ale stejně bude muset zajít za Sophie a nějak se s ní rozloučit. Uvidí ji až za půl roku.*

No, neřekla bych sbalená. Teprve balím, ale ještě furt nemám všechno. Musím tam naskládat většinu ze svojí skříně. *Pokrčila nad tím rameny a posadila se na gauč. Přemýšlela nad Joeym, zda jí říct, že tu není sama anebo to nechat na potom. Taky se může stát každou chvíli, že Joey konečně vstane a zrovna v blbou chvíli. Anebo si bude dál chrápat v posteli. Otázka Genevieve ji zarazí. Copak jí čte myšlenky? Ne, mohla ho upířím sluchem slyšet. Na ty její lepší smysly nepomyslela, a stejně by tady odsud těžko zabránila, aby slyšela, jak tam chrápe.* No, měla jsem tady návštěvu, která se trochu protáhla. *Tohle byl hodně trapný moment. Jak jí má vysvětlit, že si sem, do jejího bytu, přivedla chlapa, spala tu s ním a že on v podstatě zakouřil celý byt? I když měla pocit, že se jí to už podařilo vyvětrat. Ale mohl ten nábytek a všechno tím kouřem načichnout.*

Finnův upír

*Spal tvrdě a naprosto nezaznamenal, že si od něj Kate odlehla. Ležel na zádech a ani se nehnul. Hrubě oddechoval a lehce se probudil, až když ho osočila, že je téměř poledne. Odpověděl něco na znamení, že to vcelku na zádech, co je za denní dobu. Převalil se na bok, hlavu si podložil levou rukou a spadl opět do příjemného polospánku. Těsně předtím, než přestal vnímat úplně, zaslechl něčí hlas. Zprvu si v hlavě usmyslel, že je to jenom nějaká sousedka. Potom ale rozeznal slova, jemu nepříjemná. Chrápnul, znovu se otočíce na záda a promnul si tvář. Bosé nohy položil na studenou podlahu, rukou si hrábl do vlasů. Usoudil, že bude poněkud nevhodné, vyjít zase v rouše Adamově, proto na zemi nahmatal šedivé teplákové kalhoty. Vstal, oblékl si je a rozhlédl se. Zívl a zaměřil se na cizí hlas. Zamračil se, na nočním stolku popadl krabičku cigaret a jednu si vsunul mezi rty. Cestou ještě našel svůj ocelový zapalovač a přešel do obýváku, kde se zastavil mezi veřeji. Zapálil si, natáhl a zapalovač hodil do nějaké ošatky, opravdu to mohlo vypadat, že by jako doma. Vydechl kouř a poprvé si změřil Genevieve. Netušil, kdo to je, ale podle rudých vlasů a výrazu ve tváři poznal, že to bude někdo známí.* Ségra? *Zavrněl otázku a cigaretu opět vsunul mezi rty. Ruce spustil a povytáhl si tepláky, které byly tím jediný, co ho zakrývalo. pohled přesunul na Kate, mrkl a očekával odpověď. Cigareta opět skončila v jeho levé ruce, jež byla už podél jeho těla. Nehodlal se chovat nijak slušně, to ona ho donutila vstát.*

*Pod Genevieviným pohledem se v první chvíli cítila provinile. To jak se na ní zklamaně podívala, ji zamrzelo. Byla ráda, že netušila, že mu dala napít zní. Možná kdyby Genevieve věděla trochu víc o ní a o jejích předchozích vztazích, tak by ji tohle ani tak neudivovalo. Joey patřil k tomu typu chlapů, se kterýma randila dřív. Ale jak se zdálo, tak objevení se Joeyho ve dveřích moc na náladě Genevieve nepřidalo. Obzvlášť s tou cigaretou a s jeho chováním. Ani mu nestačila vysvětlit, že se nejedná o její sestru, ale o matku, když Genevieve mu odpověděla sama. Nepravdivě, ale kdyby mu měly vysvětlovat podrobnosti toho, bylo by to na déle. Už od chvíle, kdy se tam objevil, tak tušila, že to nedopadne dobře. Potvrdilo se jí to, když Genevieve zamířila k němu. Ale čekala, že mu vytrhne tu cigaretu a pak mu řekne, ať odtamtud vypadne. A ona ho místo toho vyhodila doslova. To ji donutilo vstát z gauče. Nad tím, zda je Joey v pořádku či není nepřemýšlela. Věděla že bude, že se za chvíli vyléčí. Spíš bude hodně naštvaný.* Co to děláš? *Vyhrkla a přešla blíž k Genevieve. Ta byla stejně naštvaná jako ona a ještě jí stihla říct cosi o klesnutí.* Ne, já nejsem neklesla, to bych musela mít odkud klesnout. *Nechávala to na ní, ať si tohle přebere jak chce.* Já nejsem prostě typ hodné holky, která by si našla nějakého hodného kluka a drželi by se spolu za ruce a společně odešli do západu slunce. Tohle jsem prostě já a tohle je můj život. A já si nebudu vybírat chlapa podle toho, jestli kouří nebo nekouří, nebo jestli je upír nebo není upír. *Doteď si ani neuvědomila, že Genevieve neřekla, že ví, že je upír. Ale momentálně byla naštvaná, takže si ani pořádně neuvědomovala, že jí teď to vlastně jasně naznačila.* A upřímně ti tvoji chlapi taky nejsou vzorní skautíci.

Finnův upír

*Sledoval Genevieve a šklebil se. Když mu odpověděl, že je to opravdu sestra, prohlédl si ji od hlavy k patě. Opravdu, nějaká podoba tam byla. Měl usmyslené, že dokouří, lehce ztrapní Kate a půjde si zase lehnout. Výraz neznámé ženy ho ale zarazil. Nevypadala na to, že by ho viděla ráda. V tom jediném táhli za jeden provaz, ani jeden druhého zrovna v tu danou chvíli nemusel. Přimhouřil oči, když s náturou vyrazila proti němu. Nebál se - to, že je upír, nepoznal. Mohla mu maximálně tak vrazit facku, nebo zahodit cigaretu. To druhé se stalo. Nečekal, že by ji použila jako svou zbraň. Sykl, když ucítil malou bolest na své paži, a než se stačil jakkoliv ohradit (zatím uvažoval o slovním vynadání do naprostých idiotů), už byl ve vzduchu a proletěl sklem. Po sílou, použitou na jeho soukromou defenestraci, mu sklo popukalo po zády a střepy slétly dolů s ním. Tvrdě dopadl před dům a po sebou cítil střepy, které se mu zaryly do holých zad. Zasyčel bolestí. Sebral se na nohy a ten největší si vytáhl z boku. Na ostatní střepy moc nedbal. Zavrčel a bylo mu naprosto ukradené, co se kolem něj děje. Chtěl pomstu. Sotva ucítil, že mu srostly žebra, napřímil se. V jeho výrazu se dalo poznat, že tohoto bude žena litovat. V sekundě si uvědomil, že je to upírka. Přimhouřil oči. Díky ovlivnění jí nemohl jí zabít, mohl jí jen hodně ublížit. Sestra Kate bude tvrdší oříšek, než nějaká sousedka. Upíří rychlostí byl zpátky v domě. Ve vteřině vykopl dveře, které před úplnou destrukcí zachránily silné panty. Najednou byl u Genevieve, jednou rukou ji popadl za krk a hrubě přirazil ke stěně. V jeho tváři se mísila směsice nepochopení, silně překrývaná nenávistí a rozzlobenosti. Levačkou jí za krk sunul na horu po zdi. Druhou se jistil, aby ho nemohla jen tak lehce odkopnout. Následně jí mrštil na druhou stranu místnosti. Napřímil se, připraven čelit dalšími útoku z jejich strany. Na Kate absolutně zapomněl. V zorném poli se u nacházela jen jedna osoba s rudými vlasy, která jakoby na čele měla napsáno: rušič klidu. Jeho záda byla sice už téměř zahojená, ale stále je z větší části pokrývala krev z ran. Nikdy se s tou osobou neviděl a zprvu nechápal, proč zaútočila. Mohla to být jen další ospalá část dne.* Kočička vytahuje drápky... *Zavrčel huhlavě se stáhnutým obočím.*  

*Ukázalo se, že ve svém naštvaní možná zvolila špatně slova, protože Genevieve to nepochopila tak, jak to myslela. Měla na mysli to, že ona nikdy nezažila pořádný vztah, kdy by s někým nějak dlouhodobě chodila. Ona se spíš poznala s nějakým klukem a krátce se s ním pak dala dohromady. Tohle byl přesně ten samý případ. S Joeym se vyspala zhruba po jednom týdnu. Genevieve měla v tomhle pravdu a o to bylo horší. Jenomže ona byla prostě taková. Možná se tak na ní podepsalo to, že vyrůstala v dětském domově a ne v nějaké rodině. Nějaký psycholog by si možná mohl vymyslet, že kvůli neexistujícímu rodinnému zázemí má problém udržet si vztahy nebo něco takového. Věděla, že s tímhle má problém, a když se teď setkala s odsouzením toho od Genevieve, tak ji to zamrzelo. Už jí na to nic neřekla, jenom na chvíli sklopila pohled. Pak už se tam vrátil Joey, který se postaral, aby na chvíli neměli možnost si promluvit. Nedivila se mu, že byl naštvaný po tom prohozením oknem, ale přesto se mu snažila zabránit, aby Genevieve něco udělala.* Joey, přestaň! *Když Joey odhodil Genevieve stranou, tak se před něj postavila, podívala se mu do očí a ruku mu položila na hruď.* Přestaň s tím. *Naléhala na něj a jejich oční kontakt se po několika vteřinách přerušil, když Genevieve podrazila Joeymu nohy. Vzápětí ho mlátila do tváře.* Ne, mami! *Nyní se pro změnu snažila dostat Genevieve od Joeyho. Ne, že by se jí to nějak dařilo. Nakonec musela sáhnout po svojí tajné zbrani. Použila magii. Mávnutím ruky odhodila Genevieve od Joeyho. Postavila se pak mezi ně, zády k Joeymu a čelem k Genevieve.* Tohle je můj život a moje volba toho, koho si vezmu do postele. Jo, možná bych si měla vybírat líp, najít se nějakýho hodný kluka, vzornýho studenta z nějaký slušný rodiny, jenomže to bych nebyla já. Mně se prostě líbí ti drsní, nebezpeční, ne vždycky slušný a který si prostě musím sama srovnat, aby se nechovali až tak hrozně. Aspoň se s nima nenudím. A Joey na tom zrovna není až tak hrozně. Kromě toho že je upír a kouří, tak na něm není nic hrozného. Maximálně ještě to, že v noci chrápe. Ale spíš než nějakému dnu je podobný typickému chlapovi. Jenom pivní pupek mu chybí... *Na chvíli udělala menší pauzu, než se nadechla a pokračovala v tom dalším, co měla na srdci.* A já se tady s tebou nechci dneska dohadovat o tom, s kým spím či nespím. Sakra, tohle je naše poslední setkání na dlouhou dobu. Máme si ho pamatovat jako  hroznou hádku a pak toho půl roku litovat?

Finnův upír

*Sledoval náraz Genevieve a užíval si toho, jak spadla na podlahu. V jeho očích se mihl předčasný výraz vítězství. Napjal svaly, chtěl neznámé ženě ublížit ještě více, ale zastavila ho malá bledá ruka na jeho holé hrudi. Zamračil se, když se mu do jeho divokého výrazu, dívaly její oči. Ne, on nikoho poslouchat nebude. Svou rukou strhl tu její. Náhle ji mírně odstrčil a skončil na zemi. Žena využila chvíle nepozornosti, za kterou mohla Kate. Na sobě ucítil váhu něčího těla, když si ho Genevieve přišpendlila k zemi. Rukama nešmátral její bok a veškerou silou své ruky ho zmáčkl tak, aby cítila obrovský tlak na své pánevní kosti. Na chvilku se zarazil a snažil se pohledem najít Kate. Něco mu nesedělo, ale na tohle teď neměl čas. Dostával další rány, takže svůj tlak na její kost ještě zvýšil a druhou rukou popadl Gen za krk. Mezi prsty se mu zapletly i prameny vlasů. Vyhnul se její další pěstí a přitáhl si její hlavu více k sobě. Ve vteřině byl jeho zakrvácený lidský obličej pryč - na místo něj jenom dravé tesáky a lící kosti pokryté černými žílami. Byl tak kousek, jen by se zapřel a mohl jí zabořit zuby do masa. Skousl naprázdno. Už neměl do čeho, Genevieve byla od něj vzdálená opět na dostatečně velkou vzdálenost. Zprvu nepochopil, ale pak se podíval na Kate, která se k němu obrátila zády a začala mluvit. Zvedl se na nohy, obličej sice zakrvácený, ale již bez tesáků a zbytků upíra. Nasupený výraz nezmizel, ale smísil se s čistým zmatením a překvapením. Zatímco mluvila si hřbetem ruky otřel obličej od krve (moc to nepomohlo) a trhnutím si vrátil nos zpět na místo. Z jeho hrdla se ozvalo bolestné syčení, ale nic víc ze sebe nevydal. Za zády jeho "dívky" se mračil na Genevieve a nespouštěl z ní oči. Měl potřebu jí ublížit, ale pokud by ji zabil, musel by s ní o život přijít i on. Už takhle ho ovlivnění nutilo zmizet, ale pokud se stále nacházeli v bytě, nebylo tak silné. Byl nenápadný, za o okno mohla ona. Když se Kate nadechla, okamžitě otvíral ústa, ale pokračovala. Na její otázku nenechal druhou rudovlasou ženu reagovat, pouze Kate vzal trochu hruběji za rameno a otočil ji čelem k sobě. Byl zmatený a nechápal, co se tady stalo. Jeho vztek po malých částech opadal, ale stále se zcela neovládal. Nosní dírky měl rozšířené, na čele tři vrásky způsobené zamračením.* Mami...?! *Zuby měl pokryté svou vlastní krví. Chtěl odpověď, i hned. Nepřeslechl se. Moc dobře mezi tvrdými ranami uvědomil, co slyšel. Od tváře Kate se znovu podíval na Genevieve. Pustil dívčino rameno a s nasupeným výrazem se díval v okamžicích z jedné na druhou.*

*Než se stihla dočkat nějaké odpovědi od Genevieve, tak si ji Joey ne zrovna milým způsobem otočil čelem k sobě. Trvalo jí pár vteřin, než jí došlo, co myslí s tím slovem mami. Teprve pak si uvědomila, že takhle Genevieve předtím oslovila. Ale nestihla odpovědět, protože se u nich objevila Genevieve. Podívala se na ní a poslouchala, co jí říkala. Mrzelo jí to, co od ní slyšela a že to teď mezi nimi bylo takhle. A vypadalo to, že to tak bude i nadále. Věděla, že pokud teď nechá Genevieve odejít, tak zítra odjede a mezi nimi to zůstane takhle špatné. Proto se pak podívala krátce na Joeyho.* Jo, je to moje máma a je to dlouhý příběh, který ti řeknu později. A teď chvíli počkej. A nejlíp se i oblíkni. *Doporučila mu a pak se rychlým krokem vydala za Genevieve.* Mami, počkej... *Chytila ji za rameno a zastavila ji.* Nemůžeš ještě chvíli zůstat a v klidu si promluvit? On není tak špatný, jak si myslíš, jenom ho musíš trochu poznat... Já nechci, abychom se loučili takhle.

Finnův upír

*Nasupeně se dívá Genevieve do očí a naznačí ústy slova: "nebo co?". Kate to nemohla vidět. Na jeho tváři se objevil mírný úšklebek. Potom se podíval na Kate a zvedl obočí. Ta žena byla vážně její matka? Nechápal, ale u čarodějnic je možné všechno. Zatřepal hlavou a sledoval, jak se Kate vydala za svou matkou. Sledoval to, obočí stále stažené.* Nemluv o mně, jako o psovi... *Zavrčel to na Kate tím nejhorším tónem, který mohl uvnitř sebe najít. Pohledem přejel na Genevieve, otočil se a šel směrem do ložnice. Práskl za sebou dveřmi a přešel rovnou do koupelny, kde měl od včerejška nachystané nové věci. Podíval se do zrcadla a v rychlosti si umyl obličej. Byl nevrlý - nejedl od včerejška, matka Kate ho prohodila sklem a ještě mu vyhrožovala. Hodil na sebe šedivé triko a tepláky vyměnil za tmavé rifle. Poslouchal je a mračil se. Neměl by zmizet? Možná. Nakonec si jen rukou ledabyle  prohrábl své vlasy a vrátil se k nim. Zůstal stál ve veřejích, dost daleko na to, aby působil jako nezaujatý posluchač. Měl chuť si zakouřit, ale stačil mu jeden pohled na Gen a chuť ho přešla. Nebál se jí, jenom už dnes neměl chuť se s touhle ženskou prát. Jeho život by mu možná stál za její krev. Tvář měl kamennou, ale v očích mu plála nesnášenlivost a bylo vidět, že ho přítomnost Gen otravuje.* Měla by sis sbalit. *Zamručel nakonec, pozici stále nechával.*

*V jednu chvíli doufala, že to vyjde, že si klidně promluví, a Genevieve zkusí Joeyho trochu poznat. Ale spletla, Genevieve to odmítla hned ze zezačátku. Ona to otočení vnímala jen jako otočení, trochu hrubější, protože byl trochu vytočený, ale jinak v tom nic víc nebylo. Jenom Genevieve v tom viděla hned domácí násilí. Nakrčila nad tím čelo a nejspíš by se o tom klidně začala s ní hádat, kdyby nezmínila to ovlivnění. To ji zarazilo. Ohlédla se a podívala se na Joeyho, který akorát přišel a pronesl svojí poznámku o balení. Genevieve to taky okomentovala, ale pak odešla, což ji mrzelo. Mrzelo jí, že to teď mezi nimi dopadlo takhle. Snad se někdy v budoucnu usmíří. Ale teď ji zaujalo hlavně to ovlivnění. Nevšimla si toho, taky ani netušila, že by rozšíření zorniček mohlo značit ovlivnění.* Kdo tě ovlivnil? A k čemu všemu? *Zeptala se, přičemž sama zvažovala, k čemu všemu mohl být ovlivněný. Pamatovala si, jak se jí ptal na ty Původní. Možná se jednalo o nějaký jejich spor, ve kterém byl Joey obyčejnou figurkou.* Já tě z toho dostanu. Zařídím, aby jsi měl svobodnou vůli. *Pronesla rozhodně a pak se dala do telefonování pár lidem, které znala v covenu. Sophie vynechala, protože věděla, že ona taky nebude souhlasit s Joeym. Ale ostatní čarodějky snad ne. Po nějaké době se objevili čarodějky a začalo odovlivňování, které bylo pro Joeyho bolestivé, tak ho alespoň držela přitom za ruku a snažila se ho nějak podpořit.*

Finnův upír

*Když o něm Genevieve pronášela ty "lichotivé" řeči, věnoval jí jeden nenávistný úšklebek a díval se, jak odchází. Opravdu milá návštěva.* Jsem čistej. *Zavrčel směrem na Kate.* A ovlivněnej taky nejsem. Hoď se do klidu. *Vrčel, když se ho zeptala a mračil se. Samozřejmě, že věděl, kdo o ovlivnil. Nesměl říct ani slovo, jinak by se musel zabít. Mračil se. Poznal její zapálený výraz. Jakmile pronesla svůj pomyslný slib, protočil oči.* Já nejsem ovlivněnej! *Zařval a prohrábl si rukou vlasy. Byl naštvaný, ale nikdo ho nepřinutí, aby řekl to, co ví. Upíří rychlostí zmizel do ložnice, kde za sebou práskl dveřmi. Lehl si do postele, ve tváři výraz hraničící s agresivitou. Po pár desítkách minut svého trucování, kdy se jen válel v dekách, uslyšel další neznámé hlasy. Otevřely se dveře, v nich stále Kate a za ní nějaké další ženy. Po tom, co ho vyzvala, aby vstal a šel za nimi do obýváku, poslal všechny do pekel. Bohužel, vícero čarodějek je na jednoho upíra přespříliš. Kouzly ho donutily sednout si na židli a držet ho na ní přišpendleného. Jedné čarodějce plivl do obličeje, když se k němu přiblížila. Způsobila mu mučivou bolest. Pak začaly s odovlivňováním, Kate se ho chytla za ruku. Po druhém návalu bolesti se však musela pustit, protože by jí rozdrtil ruku. Trvalo to dlouho - tedy aspoň pro něj. Když bylo všechno u konce, sjelo jeho bezvládné tělo ze židle. Mrtvý nebyl, pouze vyčerpaný a zmučení. O nic dalšího už se nestaral. Výsledek ukáže příští ráno, kdy se probudí.*

*Věděla, že by tohle neměla dělat proti jeho vůli. Jenže tohle taky nemusela být jeho vůle, nejspíš byl ovlivněný, aby o tom nemluvil, popíral to či něco podobného. V první chvíli si ani nebyla jistá, zda to je pravda. Ale od Genevieve věděla, že to jsou buď drogy nebo ovlivnění a Joey na drogách nebyl. Poslední dny strávila s ním a drog by si všimla. Ten byl spíš na alkoholu a na nikotinu. Takže to muselo být to ovlivnění. Potvrdilo se jí to později, když přišli ostatní a začalo odovlivnění. Věděla, že je tohle pro něj hrozně bolestivé, a tak se ho snažila nějak podpořit a držela ho za ruku. Ale ne až tak dlouho, protože on by jí ruku rozdrtil. Ale stejně tam byla vedle něho a ruku mu alespoň položila na rameno. Nakonec to po nějaké době skončilo a on se svezl na zem. Poděkovala za pomoc s ostatním a rozloučila se s nimi a pak se věnovala Joeymu. I když to nebylo moc velké věnování, protože on byl mimo a ona by ho nedokázala přesunout do postele nebo aspoň na gauč, ani kdyby se rozkrájela. Takže aspoň došla pro polštář a deku, polštář mu dala pod hlavu a dekou ho přikryla. Sama se posadila na gauč a sledovala, vyčkávala, než se probere. Možná by si měla zabalit ale zatím se k tomu nedostala. Dobalí to potom narychlo. Teď chtěla vědět, jestli Joey bude v pořádku a taky jak moc na ní za tohle bude naštvaný. Stojí za to mít svobodnou vůli za takovou bolest? Nebyla si jistá, jak to bude brát. Možná se na ní za to nakonec vykašle a Genevieve bude moct být spokojená. Ale čekání než se probere nějakou dobu trvala, přičemž jí začala být trochu zima, takže si také došla pro jednu deku a přikryla se. Postupně se jí i začínalo chtít spát, zavíraly se jí oči, tak alespoň na chvíli zavřela oči, jenže nakonec z toho usnula úplně.*

*Ráno bylo bolestivé. Probudil se a na malý okamžik chtěl zemřít. Vše ho příšerně pálilo. Nedal znát, že je vzhůru - nevydal ani hlásku. Pálení pomalu ustávalo a dostavila se osvěžující svoboda. Po dlouhé době dýchal sám. Po celém jeho těle se rozlil pocit, že je svobodný. Může si dělat co chce, může zabít, koho chce. Byl mladý upír a toužil po jediném - po krvi. Uvědomil si, co se včera stalo. Kdyby ho čarodějky doslova nepřišpendlily k židli, pral by se a odmítal. Ovlivnil ho dokonale. V kousku své mysli byl čarodějkám vděčný, dokonce byl vděčný i Kate. Zbavil se plotů a mohl si začít dělat, co chtěl. A teď zrovna toužil po jedné věci. První jeho známkou toho, že se probudil, bylo zavrčení. Hnusné a hluboké. Shodil ze sebe deku a rychlostí blesku vstal. Ke Kate byl otočený zády, nemohla vidět jeho tvář. Napjal svaly a vydechl. Nevnímal. Vrátí se sem ještě někdy? V jednu chvíli ho napadlo, že by se vrátil do svého světa New Orleanského podzemí, kde by vládl. Přece jenom, upír je mocnější a silnější, než člověk. Ovládl by všechno. On sám drogy nebral, ale dealoval do všech koutů Ameriky. Zázemí v NO bylo jenom balící položka, aby se mohly drogy dostat dál přes moře a do Evropy. Ale proti stálo něco jiného. Nikdy nevydržel moc dlouho na jednom místě, respektive v náručí jedné ženy. Zřejmě to bylo způsobeno jeho druhým přecitlivělým já, který mu v hlavě šeptal, že by tu měl zůstal. Teda, odletět s ní a v Itálii rozjet svůj vlastní kartel s čarodějkou po boku. Netušil, pro co se rozhodne. Dala mu krev a on jí slíbil věrnost. Nebylo to ale ovlivněním. Zatřepal hlavou a náhle ucítil něčí ruku na svém rameni. Znovu se mu z hrdla vydalo hrdelní zavrčení. Neotočil se, pouze ke Kate naklonil hlavu. Oči měl podlité krví, černé žilky se mu táhly téměř až k lícním kostem. Tesáky mu přesahovaly přes dolní ret. Nic neřekl, jen tvář odklonil a upíří rychlostí byl pryč. Musel někoho zabít a jí nechtěl. Proč? Krev mu ukáže cestu. Zbyly po něm jenom otevřené vchodové dveře.*

*Nespala moc hodin, jelikož odovlivňování nějakou dobu trvalo a ona také neusnula hned poté. Takže ve výsledku toho moc nenaspala, ale stejně se pak bude moct prospat při tom dlouhém letu do Evropy. Dobře si pamatovala, jak dlouho trval ten let sem. Nazpítek to bude trvat taky tak dlouho a potom ještě bude mít rozhozený čas z těch časových pásem, takže její spánkový rytmus bude pěkně rozhozený, takže nedostatek spánku se v tom ztratí. Probudilo ji tedy až jeho zavrčení. Otevřela oči a viděla, jak před ní stojí.* Joey... *Zamumlala ještě ospale, ani si nevzpomínala, kdy přesně usnula. Zvedla se z gauče a přešla k němu. Ruku mu položila na rameno.* Joey. *Oslovila ho znovu a tentokrát nálehavěji. Zároveň i trochu omluvně, protože jí bylo líto, že si musel projít tou bolestí a tou ho donutila ona projít. Z jeho zad nedokázala vyčíst, zda je na ní za to naštvaný či ne. Ale aspoň byl teď svobodný, i když si nebyla jistá, zda si to uvědomuje. Ale slyšela to další zavrčení, které se jí nelíbilo. Utvrzovalo jí v tom, že je naštvaný, a to se ještě víc prohloubila, když zahlédla jeho výraz. Znejistěla a stáhla ruku. Takže byl naštvaný. Mohl jí něco udělat? Mohl by, kdyby chtěl. A chce? To už se nedozvěděla, protože odtamtud pak zmizel. V hlavě pak měla jenom jednu jedinou myšlenku. Vrátí se vůbec někdy? To netušila. Chvíli tam pak ještě stála a přemýšlela nad tím, než se vydala něco dělat. Převlíknout se, najíst se, dobalit a uklidit, ať si pak Genevieve nestěžuje, že jí tu nechala bordel. Ta jí taky vrtala hlavou. Je pořád naštvaná? Možná ano. Je zvláštní, jak se jí podařilo včerejší den naštvat tolik lidí, na kterých ji záleželo. Až teď si uvědomila, že jí vlastně na Joeym záleželo. Až teď si to uvědomila, protože jinak by se tolik nenamáhala s tím odovlivňováním. A teď bůh ví, jestli ho vůbec někdy znovu uvidí.*