Genevieve´s flat

Sakra. Já se to všechno asi fakt budu muset naučit. *Poznamenala. To učení bylo otravné, i když bylo fajn potom vědět spoustu věcí. Ale napřed musela strávit hodně času nad knížkami. Snad v Itálii to půjde snáz, v tamější atmosféře, kde je kultura a umění snad na každém kroku. A taky doufala, že tam bude i hodně opálených a pěkných Italů. Genevieve ji pak překvapí svým objetím. Pochopitelně ji ho opětuje a hlavou ji proběhla myšlenka, že je fajn, že má mámu zpátky. Když se pak pustí, tak se na Genevieve usmívá.* Víš, že by mi stačilo ano? *Když jí pak Genevieve zastrkávala pramen vlasů za ucho, trochu jí to připomnělo chvíli, kdy matka upravuje své dítě předtím, než poprvé odjede do školy. V podstatě taková chvíle to byla i ve skutečnosti, akorát že ona do školy nešla, ale letěla, a do hodně vzdálené školy. Ale tahle chvíle z prvního září se pak přesunula spíš době vánoční, když začala Genevieve s dárky. Nad amuletem zprvu mírně povytáhla obočí a pak se od Genevieve dozvěděla všechny jeho vlastnosti. S tím, že tam bude bez kouzelné moci, se už smířila, až tak moc ji nepostrádala. Ale teď se ukázalo, že magii tam bude moct také využívat, i když jí bude hodně šetřit. A kromě toho tam bude mít i část Genevieve sebou.* Děkuju. *Usmála se na ní. Pak ji objala, tentokrát s objetím začala ona. Dnešní den je prostě objímací. Ale po chvilce ji zase pustila.* A já mám pro tebe také dárek. Teda ne tady u sebe, protože jsem ho nakonec nechala u tebe v ložnici. *Když ještě netušila, že se tady dneska potkají, tak ho tam zatím nechávala. Nejspíš by ten dopis, který by Genevieve napsala přiložila vedle něj. Ale takhle tam zůstával zatím jenom ten dárek. Tím dárkem byl zabalený rámeček s fotkou, na které byla Genevieve a Kate. Byla to fotka, která byla vyfocená před pár měsíci, když si udělali takový večer matka-dcera a zrovna ten večer se zmínila, že by si Genevieve k těm svým fotkám s Kolem a Sophie měla přidat i jednu jejich společnou. A kromě toho rámečku byly ještě vedle jeden další dárek, ale tentokrát nezabalený. Byla to jenom bílá obálka, ve které byly dva lístky na jeden velký houslový koncert, který se bude konat za pár týdnů.* 

*Když se Genevieve vydala do pokoje, šla se podívat za ní. Zůstala stát mezi dveřmi a pozorovala její reakce na dárky. Viděla, že je za ně ráda, takže i ona byla ráda, i když netuší, co se jí v tu chvíli honí hlavou. Ona sama trochu vzpomínala při pohledu na tu fotku na jejich společný den. Ale z jejích myšlenek ji vyrušila otázka Genevieve. V první chvíli se zarazila a pomalu si v hlavě střádala slova, jak ji říct o Joeym. Nějak tušila, že Genevieve bude mít podobný názor jako Sophie na něj vzhledem k tomu, že byl upír. Ale než stihne cokoliv říct, tak ji Genevieve zarazí svoji informací. Její pozdvižené obočí a překvapený výraz ani nezakrývá. Pohled jí i na chvíli sklouzl k prstýnku, kterého si doteď nevšimla a který dokazoval pravdivost slov Genevieve.* Páni. Gratuluju. *Byla za ní ráda a teď byla i trochu zvědavá, jak to vlastně mají, protože posledně když se bavili o Kolovi, tak Genevieve nebyla nějak nadšená do toho vztahu. Spíš to vypadalo na rozchod. Ale možná že ta údajná smrt to trochu změnila. Kol byl na pohřbu smutný. Na moment se pak ještě zarazila.* To bude divný mít za otčíma Původního. Snad to bude mít nějaké výhody... Kdy bude svatba? *Pozeptala se. Zrovna teď ji vrtalo hlavou, jestli na té svatbě stihne být anebo ne. I když mohla by kvůli ní přijet i uprostřed semestru a pak zase odjet. Docela úspěšně se jí zatím dařilo vyhnout se otázce na ty růže. Třeba na to Genevieve zapomene.*

Finnův upír

*Proudil se a zhluboka se nadechl. Lehce se zavrtěl a vzápětí zjistil, že mu na hruď tlačí hlava jemně oddychující Kate. Lehce se zamračil. Měl, jak se říká: "okno". Pamatoval si jen útržky ze včera, ale s postupem času se vzpomínky lehce vyjasnily. Poměrně nemotorně vstal a podíval se na spící rudovlasou dívku. Byt byl netknut, jenom kolem postele bylo rozházené oblečení. Proč sem vlastně šel? Asi to bylo tím, že se "jejich pán" neukázal už poměrně dlouho. Netušil, že se Finn o všechny upíry, kteří byli ovlivněni, aby museli být jen v domě, postaral. Byli mrtví - napravil své chyby a důstojně je pohřbil. Přece jen, než si je vybral, byli to lidé, nevinní lidé. Tíha toho, že je posledním žijícím výplodem Finna, na jeho bedrech nemohla být, proto se jen tak poflakoval. Nakonec se rozhodl, že si zpestří apetit Kate. Bylo to tak jednoduché: když ji potkal, bylo to naprostá náhoda, ale proč ne? Nudil by se, s ovlivněním je sice legrace, ale připadalo mu, že milování je za této situace nemístné a o ničem. On byl lovec už předtím, kdy byl člověkem. Prohrábl si vlasy a nahý šel do koupelny, kde si vlezl do sprchy a nechal na sebe padat studenou vodu. Měl hlad a nejradši by se zakousl do jejího bělostného krku, jenže mu to stále platící ovlivnění nedovolilo. Nesměli být nápadní, nesměli být agresivní a hladoví. Vyšel ze sprchy a kolem sebe omotal ručník. Zastavil se ve veřejích a koukal na zřejmě stále spící postavu. Je čas jít, ale... nebylo by na škodu, kdyby mu dovolila se napít. Měl to rád, ten jejich výraz. Kromě Kate měl i další ženy, ale ovlivněné a bez moci, což mu nepřinášelo takový adrenalin, jaký by si přál. Došel k posteli, zvedl své kalhoty a vytáhl krabičku cigaret se zapalovačem. Mírným pohybem ze sebe shodil ručník, už ho nepotřeboval. Jednu si vzal do úst, zapálil a bez jakéhokoliv soucitu si znovu lehl do postele. Jednou rukou si nahé tělo Kate omotal a druhou držel cigaretu, z jíž popotahoval a vypouštěl do bytu dým.*

*Původně večer chtěla jít na tu párty Sophie. Už se na to i oblékla, vzala si černé kozačky, černé úzké džíny, třpytivý top a pochopitelně ještě bundu, aby nezmrzla, a rty si obtáhla červenou rtěnkou. Byl to poslední den v roce a jeden z posledních před jejím odjezdem do Evropy, takže si ho chtěla pořádně užít. Jenže plány jí narušil Joey, na kterého cestou narazila a se kterým si začla povídat. Na večírek se pak vůbec nedostala, protože se vrátili zpátky do bytu. Bavili se, popíjeli spolu a nakonec z toho bylo líbání až nakonec skončili spolu v posteli. Neměla důvod se držet zpátky, on se jí líbil, ona si chtěla užívat života a kromě toho za několik dnů měla odjet, tak nechtěla propásnout příležitost. Nikdy nebyla na nějaké dlouhodobé vztahy, kdy by na to šli postupně a pomalu. Dávala přednost něčemu podobnému, i kdy na druhou stranu pak její vztahy taky nikdy moc dlouho nevydrželi. Ale jí to nevadilo, zatím byla mladá. Narozdíl od Joeyho vydržela spát o něco déle, probudil ji až nějaký pohyb. Zachvěla se ji víčka a ona brzy ucítila kouř. Ten taky spatřila, jakmile pootevřela oči.* S cigaretami běž do obýváku, tady se to špatně větrá. *Zamumla ještě z polospánku. Mírně se pak od něj oddálila, aby se mohla posadit a rozhlédnout se okolo. Promnula si přitom oči. Teď se jí hodilo, že včerejší večer nezvolila nějaké výrazné líčení očí a vsadila na rtěnku. Ta nakonec skončila na Joeym. Podívala se pak na hodiny. Pomalu už se chýlilo k poledni, prospali pomalu skoro celé dopoledne.*

Finnův upír

*Cítil, jak sebou mírně trhla a čekal, až na něj promluví, jako první. Poměrně si užíval situaci - kouřil, byl s pěknou holkou v posteli... k třešničce na dortu ještě chyběl fotbal a pivo v plechovce. Ušklíbl se, když mu nepopřála dobré ráno, ani mu nedala nijak najevo, jak byl dobrý. Vynadala mu - typická žena. Zavrtěl se a provokativně popotáhl z cigarety. Ušklíbl se, podíval se na ní a kouř vyfoukl jejím směrem.* Ani mne nehne, Karkulko. *Zavrněl chraplavým, ještě spánkem poznamenaným hlasem a protáhl se. Nedopalek típl dvěma prsty a položil na noční stolek, jež stál vedle postele. Jeho oči Kate pomalu provrtávaly, jako kdyby něco hledal. Byla pořádně rozcuchaná, takže se ušklíbl a přemýšlel o včerejším večeru. Měl by už vypadnout, ale pohodlí postele a situace se mu líbilo, proto se ani nehnul. Na jeho těle spočívala deka, pod kterou byla stále i ona. Náhle mu na mysli vytanula myšlenka o tom, že mu něco říkala o odjezdu. Pocity měl smíšené, stále se nemohl rozhodnout mezi dvěma možnostmi přístupu.* Snídaně do postele nebude? *Řekl s mírně provokativní tónem v hlase a prohrábl si vlasy a pohledem spočinul na jejím krku. Chvilku pozoroval a poslouchal, jak její srdce tlačí sladkou krev po celém těle. Byla to nádherná symfonie. Poté Kate pohlédl do očí a přejel jazykem po svých rtech.*

*Až teprve poté, co se koukla na hodiny, se začínala pořádně probouzet a uvědomovat si podle jejich oblečení poházeném okolo, co se dělo v noci, nebo spíš už k ránu. Užila si to, taky měla sex naposled loni a to ještě v Anglii, takže jí trochu chyběl. Přejela pak pohledem na Joeyho. Podle toho, jak měl mokré vlasy usoudila, že už se stihl osprchovat. A hned poté jí tu začal kouřit. Zamračila se, když odmítl se s tím přesunout do obýváku a ještě víc se zamračila, když jí pak fouknul kouř přímo do postele. Jeho jediné štěstí pak bylo, že to opravdu típl a odložil. Takhle to přešla jen s protočením očí. Když se pak zmínil o snídani, tak nad tím pozvedla obočí. Tušila, co přesně tím myslel, a na moment zatajila dech, když si to i představila. Trochu jí to lákalo, ale obávala se té bolesti. Už jednou jí jeden upír kousl a nebylo v tom nic kromě bolesti. Jaké by to bylo s Joeym? Objevila by v tom i něco příjemného? To nevěděla a nebyla si ani jistá, zda by byla ochotná to zkusit.* Ty mi tady děláš bordel, zakuřuješ mi to a ještě chceš snídani do postele? To spíš ty by jsi měl udělat mě snídani místo toho kouření. *Zatím to sváděla na to, ale v jednu chvíli sjela pohledem na jeho rty, když si oblízl jazykem. Neodolala a naklonila se k němu, aby ho políbila. On asi myslel spíš na krev, ale ona teď chtěla tenhle jeden polibek, který netrval moc dlouho, pouze na dobu několik vteřin přitiskla svoje rty na jeho. Vedlejším účinkem toho bylo, že z ní trochu sklouzla deka a tak až po pas nebylo nic, co by ji zakrývalo.*

Finnův upír

*Ušklíbl si, když ho začala komandovat a zasypávat otázkami. Ženy se nikdy nezmění a on s tím byl smířen, protože tenhle negativ  byl vyvážen i pěknými věcmi. Zvedl obočí a spustil oči z jejího krku. Bude se muset najíst jinde, asi zaskočí na moment k sousedce.* No... teoreticky vzato, jediný bordel to máš ty, Karkulko. Moje oblečení na zemi je tvá práce a to tvoje je přece jenom tvoje. *Ušklíbl se znovu a pokračoval.* Já jsem host, nedobrovolně sem zavlečen a zneužit. A host do domu, pán do domu. Bylo tak nějak, asi... *Zavrněl a sledoval, jak se k němu přibližuje. Polibek opětoval a rukama zajel tak daleko, kam jen dosáhl. Její zadek se mu ve velkých dlaních ztrácel a on se jen spokojeně usmíval. Když byly jejich tváře jen kousek od sebe, viděl, jak se chtěla natáhnout pro další. Vyšel Kate vstříc a spolupracoval. V poslední vteřině ale uhnul a na jeho strništěm pokryté tváři se objevil škodolibý úsměv. Vychutnával si její výraz, a když se jím nasytil do sytosti, vzal iniciativu do svých rukou. Silnýma rukama si ji posadil na sebe a  mírně stáhl obočí, když její výraz stále neměnil svůj podrážděný podtón, jež zapříčinil svým uškubnutím k nabízenému polibku.* Ale, Karkulko... *Nasadil hraný omluvný výraz. Mohla ho spatři nádherně, on ležel, ona na něm obkročmo seděla. Ještě chvilku takhle setrvával, až nakonec Kate podebral pod stehy a i s ní se zvedl z postele. Nesl jí jako malé dítě, musela se ho držet okolo krku oběma rukama. V tu chvíli měl krásný výhled na ten její. Oba byli nazí, jeho zdobil jen přívěšek a denní prsten. Pomalými kroky došel do kuchyně a jemným pohybem naznačil, aby se lehce odtáhl - bude totiž opět chtít vypustit ze svých úst něco honosného.* Moje práce na snídani skončila. Odvoz byl bez nehod. *Pokýval a spustil jí na zem. Jen na okamžik jeho teplý dech dopadl na její obnažený krk. Otočil se se k ní zády a přešel k rádiu, které zapnul. Chvilku ladil, až rozpoznal píseň, jež měl rád. Pokýval a naklonil mírně hlavu, stále otočen.* Nepřijde tě někdo náhodou navštívit? Nerad bych totiž lezl do skříně.

*Malinko pozvedla obočí nad tím, jak mluvil o bordelu a jak byl udělán, nakonec se usmála nad zneužívání, když o něm začal mluvit.* Jo, ty jsi byl v noci rozhodně obětí. Pořádně zneužitý. I jsi na to tak vypadal. *Mluvila sarkasticky, protože tu noc si pochopitelně oba dva užili a nebylo nic, na co by si mohli stěžovat. Aspoň teda ona ne. Joey nebyl jemný a něžný, spíš by ho přirovnala k divokému a vášnivému, a to se jí líbilo. Během polibku, když ucítila jeho ruce na svém pozadí, se k němu více přitiskla a rukou zajela do jeho mokrých blonďato-světle hnědých polodlouhých vlasů. Po polibku, který byl spíš takovým předkrmem, ho chtěla políbit znovu, ale přišla zrada, když otočil hlavu. Mírně se na něj zamračila. Tohle pro něj bylo typické, takovéhle malé schválnosti. Ale nebrala je nijak vážně, jen se tak škádlili.* A to jsem zrovna začínala zvažovat tu snídani... Ale tak nic. *Pokrčila rameny. Ani si tak moc nevymýšlela, protože nad tou snídaní opravdu pořád trochu přemýšlela. A teď se jí to hodilo, protože věděla, že on by si rád dal. Jenže on si ji pak přesunul na sebe, takže se na něm obkročmo usadila. Prohlížela si ho, od mokrých vlasů, přes obličej až po svaly, na kterých sem a tam byla ještě vidět kapička vody, a dál už ze své polohy neviděla. Jenže ani neměla moc dlouho příležitost si ho prohlížet, protože se brzy ocitla ve vzduchu. Pevněji se ho chytla kolem krku, čímž mu naskytla příležitost být velmi blízko jejímu krku a také se k němu musela pořádně přitisknou, takže teď byla její ňadra nalepená na jeho hrudi. Naštěstí tenhle byt není v některém z nízkých pater, jinak by měli kolemjdoucí postaráno o podívanou. Netušila, kam ji nese, v jednu chvíli ji napadla koupelna, ale ona nakonec se dostala do kuchyně, kde stála nohama na zemi.* No možná pak nakonec dostaneš i za ten odvoz odměnu. *Podotkla a nechala ho přemýšlet nad tím, jak to myslela. Otočila se pak k němu zády a přešla k lince. Ukrojila dva krajíčky chleba a dala je do topinkovače, potom ještě dala vařit vodu na kávu. Přitom začala hrát hudba, písnička poněkud postarší, ale dobrá. Při přípravě snídaně, která byla tak trochu oběděm, si tak trochu podupávala do rytmu a potichu si pobrukovala. Když se jí Joey zeptal, tak se ohlédla přes rameno.* Nikoho nečekám. Ale jestli se ti nelíbí skříň, tak se schovej pod postel.*Pokrčila rameny a při čekání, až topikovač a rychlovarná konvice dopracují, se k němu otočila celá čelem.* Dáš si taky něco k snídani?

Finnův upír

*Na její odpovědi v posteli nereagoval. Vyhrožovala a měla na tváři vítězoslavný úsměv. Vrátí jí to, sice o trochu poději, ale určitě ano. Ušklíbl se, když mu přislíbila odměnu a pohodil hlavou. Mírně stáhl obočí. Nelíbilo se mu, že se k němu lehce chová, jako k psovi, ale pokračoval ve stejném tónu.* Kost nebo piškot? *Vrněl a zaposlouchal se do hudby. Moderní kravinky, co teď běžely všude, co zapnul, se mu nelíbily. Poslouchal rád starou muziku, protože ta jediná byla pro něj dobrá. Zbožňoval Pink Floyd, ale s Guns N´a Roses se spokojil taky. Otočil se ke Kate čelem a opřel se o stolek, na němž bylo i rádio. Pozoroval její mírně pohyby a jelikož si nemohl pomoci, ani jednou se neodtrhl od jejího zadku. Úplně stejným směre, kterým se pohyboval, hýbala se i jeho brada. Když otočila hlavu, ihned se zadíval někam za její rameno s nevinným, andělským pohledem. Bohužel, jeho nenápadný výraz byl poznat.* Pod postel ne. Nemám rád bubáky. *Ušklíbl se a díval se, jak se k němu otočila čelem. Nepromluvil, pouze se mu na tváři objevil jakýsi hladový výraz, smíšený s překvapivým uspokojením. Šedýma očima se zastavil na každém místečku její kůže a levý koutek se mu stále zvedal. Na její otázku reagoval po několika vteřinách tupého zírání. Pokýval.* Kafe a zrzku. *Roztáhl se mu na tváři úsměv a upíří rychlostí byl u Kate. Mohla být zaražená, ale on se jen ušklíbl tím svým způsobem. Popadl Kate stejným způsobem, jako před tím, a vyzvedl ji na linku. S klidem ho mohla obejmout nohama.* A jelikož se voda teprve vaří... *Nedomluvil a vtiskl jí hladový polibek, pak další, další, až pomalu postupoval k jejímu krku. Líbal jí naléhavě, ale přerušilo ho zaklepání na dveře. Odtáhl se a zamračil se. Nic neřekl, prostě Kate zvedl a s obrovským úsměvem šel pomalými kroky ke dveřím. Na její naléhání nereagoval a smál se. Opět jí držel, jako dítě, a v tuhle chvíli mu bylo jedno, že jsou oba nazí. Nikdo ho nebude rušit. Otevřel dveře a podíval se přes Kate. Před ním stála asi sousedka a v ruce držela pohlednici se zlatými písmeny PF. Otevřela mírně ústa a párkrát na prázdno sklapla ústa. Viděl, že Kate otočila hlavu. Než stačily ženy cokoliv namítnout, spustil Kate na zem.* Počkej tu, Karkulko. Dáma mi přinesla snídani.*Upíří rychlostí zavřel dveře nahé Kate před nosem tak, že on byl se sousedkou na chodbě a ona v bytě. Všechny je dělily právě dveře . Ignoroval vyděšení výraz a upíří rychlostí jí natlačil ke stěně. Zakryl jí dlaní ústa a zakousl se. Pil, dokud nebyl sytý. Ovlivnění mu nedovolilo, aby jí zabil, proto přestal a kousl se do své ruky a donutil ženu, aby se napila. Sotva to udělala, pár slovy jí ovlivnil a díval se, jak odchází do svého bytu. Teprve teď si uvědomil, že je nahý, ale dělalo mu to pramalou starost. Přešel ke dveřím bytu, v němž bydlela Kate, a otevřel si. Našel dívku stále stát na chodbě s vyděšeným výrazem ve tváři. Obličej už měl normální, ale z koutku úst mu vytékal pramínek ženiny krve. Netušil, že by to Kate mohlo vystrašit, přišlo mu to normální. V domě Finna, kde byl s upíry, to bylo naprosto běžné a on si nedělal starost. Usmál se a jedním krokem se přiblížil ke Kate.* Je v pořádku... Bohužel zapomněla i na můj krásný zadek. Kde jsme to...? *Zeptal se a blížil se ke Kate s divokým výrazem v očích. Usmíval se, ale čůrek krve mu stékal po bradě, aniž by to věděl. Byl prostě upír.*

*Nad jeho odpovědí na odměnu se ušklíbla.* Tak piškot, když nechceš krev. *Oplatila mu tu poznámku. Věděla, že on by si teď tu krev dal, a tak ho s ní škádlila. Zanechala ho pak přemýšlejíc nad těmi slovy a otočila se k lince, aby připravovala snídani. Netušila, že on mezitím pohledem zkoumá její zadek, i když to postřehla, jakmile se ohlédla. Byla dost rychlá na to, aby viděla, odkud tak honem uhnul pohledem. Ale nekomentovala to, jen se nad tím pousmála.* Neboj, ti bubáci tam nejsou. Je tam jenom jeden velký vlk od Karkulky, který se chystá sníst babičku. *Nebyla si jistá, jestli si vybaví, jak se na párty přirovnal k babičce, ale přesto to tak trochu připomněla. Na chvíli se pak k němu otočila zády, aby zkontrovala, zda se všechno peče a vaří tak jak má. Nakonec se otočila k němu tedy celá čelem, i když na odpověď na svojí otázku si musela chvíli počkat. Zatím vyčkávala a sledovala jeho výraz, který byl tak typický pro všechny chlapy, před které se postaví nahá ženská. Ale jí i tenhle pohled, jak zkoumal každou část jejího těla, jak si ji prohlížel, připadal vzrušující, až ji z toho naskočila husí kůže. I když po jeho odpovědi na otázku se malinko zarazila a překvapeně na něj proto pohlédla, jakmile se ocitl u ní. Věřila mu, že by ji nezabil, a tak po tom počátečním překvapení, když se tak rozhodl, jinak neprotestovala. Naopak s ním spolupracovala, objala ho rukama i nohama, jakmile s ocitla na lince a přitáhla si ho co nejblíž. Polibky mu oplácela se stejnou intenzitou, ale zatímco on se probojovával polibky k jejímu krku, tak ona se dostávala k jeho uchu. Lehce ho kousla do ušního lalůčku, než mu zašeptala do ucha pár slov.* Buď jemný. *Řekla to sice jako rozkaz, ale tónem to spíš připomínalo žádost. Už se připravovala psychicky na to kousnutí, ale pořád se obávala té bolesti a doufala, že když nekousne moc, tak nebude tak nepříjemné. Jenže to už nestihla zjistit, protože se ozvalo zaklepání. Ona sama to neslyšela, neměla upíří sluch a navíc teď byly její smysly rozptýlené jeho ústy. Proto zpočátku nechápala, co se děje, kam ji tak najednou nese.* Co se děje? *Zeptala se zpočátku, ale jakmile jí došlo, že ji nese do předsíně a bůh ví, kam dál, tak mnohem víc zpozorněla. Už se ho nedržela tak pevně, jako když ji nesl do kuchyně. Teď chtěla na zem, ale zase nechtěla spadnout.* Co to vyvádíš? *Ale on nedbal na její protesty a otevřel dveře. Za nimi spatřila sousedku stejně vykulenou, jako byla ona sama. Nestihla ze sebe ani nic dostat, žádné slovo a on ji už pustil na zem a po pár slovech odešel na chodbu. Zůstala tam stát sama, zmatená a šokovaná. Trvalo ji několik vteřin, než si uvědomila, že on právě nahý venku pije ze sousedky a ona stojí tady uvnitř taky nahá. A věděla, že by se měla o něco pokusit, nějak mu v tom zabránit, tak popadla kabát, co tam ležel, a přehodila ho přes sebe. Vůbec se nezabývala s nějakými rukávy, natož se zapínáním, prostě se do něj zabalila jako do deky a udělala několik kroků ke dveřím. Nestihla je otevřít a div ji ty dveře nepraštily, když se najednou otevřely a Joey se vrátil. První, čeho si všimla, byla ta krev u pusy. Poněkud ji to vyděsilo, připomnělo jí to upíry, jak ji předtím unesli. Ten jeden z nich měl taky takhle podobně u pusy krev, i když to se jednalo o její krev. Několik vteřin na něj zírala, než se dokázala dostat ke slovu.* Zbláznil ses ?! Nemůže tady jen tak chodit a kousat mi do sousedů! A ještě k tomu nahý. A navíc pak ještě čekat, že bude pokračovat v tamtom, když máš pusu celou od krve.

Finnův upír

*Všiml si, že je oblečená. Sice jenom halabala zabalena do kabátu, ale ano. Zamračil se. Nechápal, co se jí na tom nezdá. Vypadala zaraženě a vyděšeně. Zastavil se a mračil se. Když na něj začala křičet, stáhl obočí ještě víc a vzal si jeden z  vypraných ručníků, který tam zřejmě čekal na to, až ho někdo uklidí na místo, kam patřil. Omotal si ho kolem pasu a prohrábl si vlhké vlasy. Co to do ní vjelo? Přistoupil o krok blíže a zastavil se, až když mu vyčetla, že má ústa od krve. Aniž z ní spustil pohled, otřel si předloktím rty a podíval se na krev, jež si setřel. Nevědomky jí otřel do ručníku. Byl plný, ale kdyby nebyl ovlivněn, chtěl by ještě. Aspoň v něčem bylo ovlivnění dobré, ale to on netušil. Jeho emoce bylo zesílené, nevěděl, jak správně zareagovat. Přemítal, jestli jí nemá prost vzít, hodit do postele a milovat, až by křičela. Nejradši by to udělal, ale chtěl vědět, proč se jí nelíbilo jeho hodování. Na tváři mu jemně zacukal nerv pod okem. * Nic se jí nestalo. Vím, co dělám! *Zavrčel a přistoupil ještě o krok blíže.* Měl jsem hlad... Co se ti na tom nelíbí? Můžeš být jenom ráda, že jsem nekousnul tebe, Karkulko. *Argumentoval a postupně zvyšoval hlas. Dalším krokem už byl u ní a zvedl ruku k její tváři. Netušil, jak zareaguje a začínal být rozčílený a jeho pohled se nezměnil.*

*Ten kabát nic moc nezakryl, hlavně proto, že po jeho návratu dovnitř už se nenamáhala s tím, aby ho držela zabalená. Takže teď ho měla přes sebe přehozený, ale jinak docela rozhalený, takže úspěšně zakrýval pouze její zadek. To i jemu se podařilo zakrýt se víc tím ručníkem z hromady, kterou pořád ještě neuklidila.* Co se mi na tom nelíbí? To jsem ti přece před chvílí řekla. Nelíbí se mi, že mě nahou táhneš pomalu ven na ulici, a nelíbí se mi, že mi koušeš sousedy. *Přidala by i tu krev, ale tu už jsi setřel.* A nelíbí se mi, že mi špiníš ručník. Krev jde špatně vyprat. *Dodala ještě, trochu jiným tónem hlasu, tohle bylo řečené jen tak mimoděk.* Popravdě bych byla mnohem radši, kdyby jsi kousl mě, když by to nebyla velká bolest. Ale já se dokážu nějak bránit, ale oni nemají ponětí, co jsi zač. Co když by ses nedokázal uhlídat a zabil ji? *Po těch slovech, když pozvedl ruku, tak čekala, co udělá a jak bude reagovat. Pochopí, co dělal špatně a přestane s tím? Byla na něj naštvaná, že takhle pokazil tohle pěkné ráno. Přitom by stačilo, kdyby to klepání nechal plavat a pokračoval v tom, co dělali předtím.*

Finnův upír

*Nějak se nedokázal soustředit na to, co právě chtěl a ani na to, co chtěl říct. Jenom se mračil a byl nasupený a začínal být naštvaný.* Jistě na ulici... *Zopakoval to s přehnaným ženským hlasem a protočil oči.* Nic se jí nestalo, nic si nepamatuje. Kde je problém, krásko? *Zvedl obočí a snažil se uklidnit. Podíval se na ručník, kde byla krvavá stopa. Tohle bylo to nejmenší. Kdyby chtěla, může sehnat ručníky ze zlata. Samozřejmě, ženy propadají hysterii, to věděl, ale že je dokážou rozhodit takové maličkosti, jako byla šmouha na ručníku a pokousaná sousedka... Nejradši by jí uhodil, ale on nikdy nebil ženské. Ani když byl ještě člověk.* A mají zač, co jsi ty? Určitě tě nikdy neviděli, jak si krátíš cestu na koštěti. *Zvýšil hlas. Skoro už křičel a začínalo mu být všechno jedno. Upíří smysly ho zradily. Po tom, co k ní natáhl ruku a Kate neucukla, se k ní přiblížil a natlačil na stěnu. Nebylo ani hrubé, spíše naléhavé. Vzal obě její zápěstí do do svých dlaní a zvedl je ta, aby oba měli ruce nad hlavou. Zapíral je do stěny a znemožňoval jí ucuknutí.* Já se dokážu uhlídat. Nemůžu zabít.*Vrčel jí přímo do tváře, od níž ho dělilo jen pár centimetrů. Snažil se najít něco, za co by jí mohl vzít do náruče a znovu přesunout na linku, ale nenašel ani kapku pochopení.* A pokud sis na tohle nezvykla, dám ti sbohem. Nebudeš mi říkat, co mám dělat, nebudeš mi vyčítat, co jsem udělal špatně. Protože pokud si tohle nepochopila, nemám ti už co nabídnout. Já chci krev, Karkulko. Nastav mi krk a já tě budu nosit na rukou. *Myslel tím něco víc, než jen tento okamžik. Už se rozhodl, teď už by ho dokázala zastavit jenom jedno věc. Její krev, jež by mu znovu nabídla. Potom by uvažoval o tom, že by tu zůstal - možná na děle, než jen jeden večer. Ale zklamala ho, když nepochopila jeho touhu. Dokázal se ovládnout, sousedka byla ale lákavým zpestřením. Mračil se vypadal zvláštně. Chvilku to vypadalo, že jí políbí. Jenom se na ní díval a nakonec jí pustil. Upíří rychlostí byl v ložnici a začal si oblékat boxerky. Natáhl si i džíny a zapínal si pásek.*

*Mračila se na něj a probodla ho pohledem, když se pokoušel napodobit ženský hlas. Ale pak uvnitř sebe musela uznat, že nebyl v problém v tomhle konkrétním případě s tou sousedkou. Když ji kousl, možná uzdravila a pak ovlivnil, aby to zapomněla, tak to nevadilo. Jenže problém viděla v tom, co by nastalo, kdyby se neuhlídal a opravdu by ji zabil. To bylo to, čeho se obávala. Jenže nestihla mu k tomu něco říct, on pak pokračoval dál. Oba dva byli naštavní a on jí ještě popíchnul tím, jak narážel na její fiktivní létání na koštěti. Jako kdyby hrálo nějakou roli to, že je čarodějka. Sousedi to nepotřebovali vědět, protože ona pro ně nebyla nebezpečná, ale on ano. A pak přišlo s tou rukou. Ani ji nenapadlo ucuknout a tak to ani neudělala. Namísto toho byla donucená couvnout o pár kroků dozadu, než se zády opřela o zeď. Neměla ponětí, o co se snaží, ale neměla oproti němu žádnou fyzickou sílu na to, aby mu v tom zabránila. A tak měla ruce nad hlavou, přičemž po jejich zvednutí ji sklouzl kabát z ramen. Stála tam opět nahá, on jí držel ruce a ona se mu dívala do očí. Nemohla ucuknout, ale ani se o to nesnažila. Nebála se ho, věřila mu, že by jí nic vážného neudělal. Taky se jí to potvrdilo, když jí jen zavrčel do obličeje těch pár slov, která ji donutila se zamyslet. Vyvracela jí to, čeho se obávala, že by někoho zabil. I když netušila, jak je schopen toho dosáhnout. Srovnávala si ta slova v hlavě a dávala si je dohromady. Už se nemračila, spíš byla ještě trochu zmatená. Na chvíli se proto zadívala stranou a zrak k němu pozvedla zase znovu, když promluvil. Trochu jí křivdil, protože ona byla schopná pochopit, že tu krev potřebuje a že ji i chce. Ale než stihla něco říct, tak ji pustil a zmizel pryč. Ale věděla, že z bytu nezmizel, že se bude jednat jen o vedlejší místnosti. Vydala se proto za ním, prošla kuchyní a obývákem a zastavila se ve dveřích do pokoje. Podívala se na něho, když už byl napůl oblečený.* Jsi si jistý, že to budeš zvládat? Že nikoho nezabiješ? *Zeptala se ho teď už klidně. Její rozčarování bylo pryč, teď chtěla vědět, co všechno je schopný udělat lidem.*

Finnův upír

*Kalhoty už měl na sobě a v tuhle chvíli se soustředil na to, aby našel svoje triko. Samozřejmě, mohl se uíří rychlostí dostat do domu, kde už nebyl poměrně dlouho, ale své věci měl rád. Nechtěl jí tu nechávat nic - musel být nenápadný. Slyšel její bosé nohy, které vytvářely ťapavé zvuky a rozpoznal, že se zastavila ve dveřích. K těm byl otočen zády, takže měl chvilku čas, aby si v hlavě všechno srovnal. Po jejích otázkách se ušklíbl. Nebyla jeho matka, která už je teď dávno mrtvá, aby se ho ptala. On jí řekl spoustu lží, ale byly to lži takové, jež si jako malý vysnil. Spokojenou rodinu, hodného otce, matku, která by ho opilá nemlátila. Tohle bylo pryč. Byl upír a mohl si dělat, co jen chtěl. Tedy, téměř vše. Lehce napjal svaly a otočil se ke Kate čelem. Byla nahá opět, takže ho lehce vyvedla z míry. Udržel své oči v úrovni jejího obličeje, snažil se, aby mu pohled nesklouzl po jejím těle.* Když zabiju, zabiju s tím i sebe. *Zavrčel a na tváři se mu objevil výraz, na kterém bylo jasně znát, že už to nechce dál probírat. Byla to pravda, pokud by se něco stalo. Zavrtěl hlavou a vytáhl se svých kalhot malou krabičku s poslední cigaretou. Aniž by se ptal nebo omlouval, jen si ji zapálil a natáhl kouř.* Kde je moje triko? *Zeptal se nerudným tónem. Ano, vypadalo to, že chce odejít. Stál tam a konečně se podíval na její tělo. Chtěl jí vzít a znovu jí dokázat, kdo vlastně je. Dokázat to klidně na zemi, tady a teď Jen se díval a znovu natáhl. Beze slov. Po dlouhé době mlčení, udělal první dobrý krok od doby, co kousl sousedku. Natáhl ruku a nabídl Kate rozkouřenou cigaretu. Sice byla daleko, ale mohla si pro ni dojít.To nikdy nedělal a netušil ani, jestli kouří. Bylo mu to jedno, buď si jí vezme nebo ne. Tohle od něj bylo gesto nade vše. Jednou jí říkal, že by tohle nikdy neudělal.*

*Chvíli si počkala na tu odpověď a během té chvíle, tam jen tak stála a opřela se přitom o rám dveří. Ani jí nevadil tolik ten fakt, že pořád byla nahá. Ignorovala i kručení ve svém žaludku a fakt, že ty topinky už budou hotové. Teď byla rozptýlená tím, co se od něj dozví. A nakonec se od něj dozvěděla to, co chtěla slyšet, i když to neřekl přímo. Ale pokud nemá sebevražedné sklony, tak nikoho nezabije. To chtěla slyšet a tak jí koutky po tom zjištění mírně cukly. Mírně nakrčí čelo, když si tam zase zapálí. Ale tentokrát v téhle situaci to tak neřešila. Vlastně spíš v jednu chvíli zvažovala, že by mu tu cigaretu vzala a sama si z ní popotáhla. Nad otázkou, kde je jeho tričko pokrčila rameny. Po nabídnutí cigarety popošla blíže, vzala si ji od ní a popotáhla a vyfoukla kouř. Nerozkašlala se, kouřit uměla, i když v minulosti dávala přednost trávě před tabákem. Cigareta taky nebyla špatná.* Dokážu pochopit, že potřebuješ krev a že proto musíš kousat lidi. Je to v pořádku, když je pak uzdravíš a ovlivníš, aby na to zapomněli. Jenom jsem chtěla mít jistotu, že nikoho nezabiješ. *Pronesla pak a prošla pak kolem něho ke svojí skříni. Otevřela jí a vytáhla z něho pak jedno delší triko. Na chvíli odložila cigaretu opatrně na stolek vedle, než si triko přetáhla přes hlavu. Bylo to triko, které nosila na spaní, a momentálně stačilo na to, aby tu nechodila nahá. Stejně si pak chtěla dát sprchu, až zklidní svůj žaludek. Cigaretu pak zase vzala do ruky, znovu popotáhla a vyfoukla kouř. Podívala se pak na Joeyho.* Ale to kousání do lidí v domě se mi pořád nelíbí. Tímhle tempem budou mít za chvíli všichni v baráku kousanec na krku. *Během svých slov ušla tu vzdálenost, která je dělila a zastavila se těsně před ním. Přitom se mírně usmála nad tím, co se mu zrovna chystala říct. Ještě přitom stihla znovu popotáhnout z cigarety a kouř mu pak vyfoukla do obličeje. Oplatila mu tak to, co jí udělal ráno.* Takže odteď můžeš v tomhle baráku kousat jenom mě. Pokud to nebude moc bolet. *Usmála se nad tím a podívala se mu do očí. Právě mu v podstatě dala svolení k tomu, aby ji kousl.*

Finnův upír

*Díval se na Kate celou dobu, nemohl spustit oči z její bledé kůže. Byla stále nahá, což ho trochu uklidnilo. Jako by byla bezbranná, když na sobě neměla oblečení. Sledoval každý její krok, jež krátil vzdálenost mezi nimi, a neodpustil si ušklíbnutí. Myslel, že mu cigaretu vtrhne a při nejmenším ho vyhostí ze země, ne že labužnicky natáhne. Mírně svraštil obočí, jakmile kolem něj prošla ke skříni. Z části doufal, že mu cigaretu vrátí a možná si klekla, aby mohla lépe začít rozepínat pásek u kalhot. Nereagoval na její slova, neměl proč. Ujistil ji, i když mu stále bylo proti srsti, že mu nevěřila hned na začátku. Co by udělala, kdyby tu ženskou před dveřmi zabil? Co by se stalo, kdyby přišel s ústy od krve a stále měl obličej proměněný? Zavrtěl hlavou, tohle už je minulost. Zalitoval hned potom, co mu výhled na její tělo pokazilo volné triko. Styděla se? Málo platné, protože uvnitř něho rostlo napětí v jedné přímce s touhou. Kusu oblečení jí zbaví okamžitě, jak to bude možné. Překvapila ho. Byla to mrcha, bohužel... krásná a provokativní. Tohle měl rád. Poté, co už byla oblečení a v ruce držela jeho cigaretu, neodpustil si pobavenou grimasu. Kouř pomalu plnil místnost a on v tu chvíli zalitoval, že si nevzal cigaret více. Sotva, co promluvila a sdělila mu, že svůj názor v podstatě nezměnila, prohrábl si vlasy  svraštil obočí.* Nebudou. Když jim dám svojí krev, uzdraví se úplně. Ne, že by mi na tom, ale nechci uklízet mrtvoly. *Vrněl hlubokým hlasem a zvedl bradu, potom co svými kroky překonala vzdálenost, jež je dělila. Čekal na další slovo z jejích úst, ona mu místo toho vyfoukla kouř do obličeje. Zašklebil se - nebyla to mrcha, byla to prostě jen žena, která si bude pamatovat jeho ataky a následně mu je oplácet. Hlavou neuhnul, počkal, než kouř stoupne ke stropu a otevíral ústa, jenže ho přerušila. Nedovedl skrýt výraz jakéhosi vítězství a uspokojení. Sice mu to ona musela "dovolit", ale na okolnosti se historie neptá. Přišel k ní o ten půl-krok, který je dělil, a levou rukou jí vyňal cigaretu z prstů. Natáhl poslední "sousto" a ukončil její život o kovovou sponu svého pásku. Ten na to byla zřejmě zvyklá, protože se na jeho povrchu nevytvořila žádná skvrna. Nedopalek hodil na stolek, na němž ho předtím měla ona. Jednou rukou Kate drze zajel do vlasy a druhou obmotal kolem pasu.*... a když mi nastavíš krk, budu tě nosit na rukou... *Neodpustil si zopakování své předešlé věty. Zašeptal to Kate přímo do rudých vlasů a neočekával odpověď. Jedním přesunutím ruky se ocitla ve vzduchu, jemu v náručí. Pomalými kroky ukončil vzdálenost mezi nimi a postelí, a bylo na něm poznat, že si náležitě užívá situace. Položil dívku na postel a sám se na ní přemístil. Počkal, až ho obejme nohama a nijak se nezdržoval. Jednou rukou se podpíral, aby ji nezalehl svou plnou vahou a měla zároveň prostor pro pochyb. Druhou přejížděl po všem, co měl v dosahu. Prstům neunikly tváře, krk, dokonce ani obě ňadra. Přiložil svá ústa na její a ochutnával je znovu a znovu. Když zaznamenal první mírný vzdech, pomalu se s vlhkými polibky přesunul na bradu, následně pak dolů po šíji. Opravdu se snažil Kate nezakousnout, ale jeho druhé já volalo po probuzení, kde by ji roztrhal na kusy. Ústy se dostal téměř až k prsu, ale provokativně ho jen obkroužil jazykem a pokračoval zpět na horu. Už to bylo pro něj zbytečně dlouhé, ale ona si to zřejmě užívala. Krku se dotkl nejdříve lidskými zuby a mírně stiskl její bledou kůži, pod kterou cítil tu lahodnou tekutinu. Mohla cítit, jak se jeho tvář mění. Zuby se mu prodloužily přímo na její šíji. Už na nic nechtěl čekat. Jednou rukou zajel Kate do vlasy, aby si ji mohl lépe přidržet, druhou nechával stále pokrčenou a zapřenou, mohla mu zarývat nehty do kůže. Tesáky konečně zničily dívčinu pokožku a on začal pít. Opravdu se snažil udržet, aby se jeho sátí neproměnilo ve hladové chlemtání. Pil a krev mu stékala po bradě, až první kapičky dopadly na její dekolt. Přestal, pocítil mírně chvění. Chvilku si ještě užíval vůně z otevřené rány a v duchu se přemáhal, aby Kate nezlomil vaz a nevyprázdnil ji do sucha. Ránu ještě naposledy olízl a obličej se mu po dalších vteřinách vnitřního boje proměnil na zpět. Odtáhl se a zapřel se na obou rukách. Mohla vidět jeho tvář, sice už v normálním stavu, ale roztouženou a rty měl pokryté její čerstvou krvi. Nemohl se vynadívat, jeho výraz chvilku vypadal, že se znovu zakousne, tentokrát bolestivěji a ukončí její život. Kapky ze rtů dopadaly na její dekolt, byl trochu níž, než ona. Po chvilce se kousl do zápěstí a nechal jí, aby mírně zvedla hlavu a napila se jeho krve, jež jí uzdravila. Byl plný síly a touhy. Po tom, co se její rána zacelila a konečně nabyla zpět své barvy, vzal Kate znovu do náruče. Tentokrát v tom bylo naléhání. Aniž by spustil oči z její tváře, došel do koupelny, kde ji postavil na vlastní nohy a hned táhl lem trika nahoru. Sotva byla nahá, jeho pásek mu dělal tu nejmenší přítěž. Rychle ze sebe shodil kalhoty i boxery, chytl Kate za ruku a naznačil beze slov, aby s ním pokračovala do sprchy. Zavřel za sebou plastové dveře a pustil vodu. Podíval se na dívku a ruce obmotal kolem jejích boků. Konečně se mohla vyjádřit, říct, co by si přála. Jak slíbil: dala mu krev, teď je ona jeho a on její.*

*Docela si užívali jeho reakce na to, jak tam kouřila. Ještě mu neřekla o tom, jaký styl života vedla v Anglii. Kdyby ano, tak by se tomu asi tolik nedivil. Ale doteď asi působila spíš stylem hodná čarodějka a poctivá studentka. Jenom copánky a podkolenky jí chyběly. Nad jeho pohledy se pobaveně usmála a zatímco si oblékala to triko, tak přemýšlela nad tím, jak on ji teď vidí. Jako rádoby dobrou čarodějku se sklony ke kouření nebo rovnou jako mrchu, která mu sama bude kázat o kouření a pak tu budu kouřit? Ono taky když mu o tom kázala, tak to bylo ještě v rozespalosti. Teď jí na tom ani tolik nezáleželo, stejně za pár dnů odjede. Akorát pak až odejde z téhle místnosti, tak tady prostě nechá otevřené okno, aby se to vyvětralo. Když se pak k němu vracela s cigaretou v ruce, tak malinko přimhouřila oči nad jeho větou. Ale neřešila ji, hlavně že je nezabije. Bylo jedno z jakých je to důvodů. Vyfoukla mu pak ten kouř a pobaveně pak sledovala, jak se nad tím zašklebil. A pak přišla ta slova, která on chtěl tolik slyšet. Po nich mohla v jeho tváři spatřit spokojenost a vítězství. Ale ona to nevnímala jako svoji prohru, protože ona o tom uvažovala už od začátku. Teď se tomu jenom rozhodla podat a zkusit to. Cigaretu mu pak přenechala, stejně z ní už moc nezbývalo, a poté, co ji objal, se k němu přitiskla. Uslyšela ta slova, která slyšela už před chvílí a pousmála se nad tím. Ale nečekala, že to nošení bude brát tak doslova, což mu i řekla, zatímco ji pokládal na postel.* Nemusíš to brát až tak doslova. *Po těch slovech, když ležela na posteli a on na ní, tak ho objala jak nohama, tak i rukama. Tím, jak si na ní lehl, se jí malinko povyhrnulo tričko, ale to jemu nevadilo, protože jeho ruce se tak jako tak dostaly všude. Na chvíli zavřela oči a užívala si jeho doteky. Zprvu čekala, že potom, co mu řekla, že ji ochutná hned, ale on místo toho zvolil tuhle taktiku. Vítala to, protože takhle z toho má něco i ona a jestli bude pokračovat takhle i přitom, tak tu bolest ani tolik neznamená. Po chvíli se přidala i jeho ústa, takže první vzdech na sebe nenechal dlouho čekat. Těch pak přibylo ještě několik, když postupoval se svými polibky o něco níž. Tomu všemu ještě napomáhal fakt, že každou chvílí přijde to kousnutí, ale ona nevěděla kdy přesně. Díky tomu byly jeho doteky a polibky zvláštnější a o něco vzrušující a zatímco to očekávání kousnutí ji udržovala napjatou, pod jeho doteky roztávala a uvolňovala se. Teď by si s ní mohl dělat co bude chtít. Když se pak opět vrátil ke krku, tak už tušila, že to kousnutí přijde brzo. Sama se kousla do rtu, když ucítila jemné skousnutí kůže, i když ji zatím neprokousl. Teď to přijde. Neviděla to, ale cítila na kůži, jak se jeho zuby změnily, a cítila i jeho ruku ve svých vlasech. Už tomu nemohla nijak zabránit, ale taky ani nechtěla. Vzápětí už ucítila bolest, ale to bylo jen v první chvíli. I když to čekala, tak v té první chvíli se k té bolesti přidalo i překvapení.  Bolelo to, ale ne nijak hrozně, protože se jí nesnažil tím ublížit. Dalo se to vydržet. Přesto v té první chvíli kousnutí ruka, kterou měla umístěnou na jeho zádech, trošku zaťala nehty do jeho zad. Jednalo se o menší instinkt, po kterém mu zůstalo na zádech pár škrábanců, které se mu pak stejně zahojili. Brzy pocítila i vlhké kapičky, které jí kapali do výstřihu trička, některé dopadly možná i na to tričko, tohle teď neřešila. Svým způsobem si to kousnutí i užívala a tak v jednu chvíli se ji z úst vydralo jedno vzdechnutí. Některým lidem se při sexu líbila bolest a bůh ví, do čeho by byli schopni jít, a přestože ona k nim nepatřila, tak i tohle se jí líbilo. Na kousnutí od upíra bylo cosi vzrušujícího, pokud to tedy nebylo prostě kousnutí kvůli jídlu. Tohle bylo něco intimnějšího, ona mu k tomu dala souhlas a tak to bylo něco, co je spojovalo. Ale on to nakonec přeci jen skončil. Otevřela oči, které měla v průběhu kousnutí doteď zavřené a podívala se na něj. Obličej už měl normální, pouze od úst mu kapala krev. Ale nepřipadalo ji to děsivé, ani se jí ta krev u úst nehnusila, i když zrovna teď neměla přímo chuť ho políbit, pouze jí to připadalo poněkud zvláštní. Mírně se proto usmívala a ve tváři měla spokojený výraz a ignorovala mírnou bolest v krku. Ta pak stejně zmizela, když jí nabídl svoji krev, ze které se trochu napila a pak byla rázem uzdravená. Tomu, co se tady před chvílí dělo, teď nasvědčovala pouze krev na jejím dekoltu a na jeho ústech. Ale nestihla ani něco říct a on už ji zase bral do náruče. Ani se moc nedívala, kam ji to teď nese, jenom se ho držela kolem krku a dívala se mu do tváře. Že se ocitli v koupelně postřehla, až když už se stavěla na vlastní nohy a během chvíle tam opět stála nahá. Jemu to taky netrvalo dlouho a byl tam v rouše Adamově. Bylo jí jasné, co bude následovat, takže si s ním zalezla do sprchy a po chvíli cítila kapky teplé vody, jak na ně dopadají. Na chvíli zavřela oči a pozvedla obličej směrem ke sprše a nechávala se kapkami té vody masírovat. Voda z nich postupně smývala zbylou krev, takže když pak znovu narovnala hlavu a podívala se mu do obličeje, byly už oba kompletně mokří, ale bez krve. Těsněji se k němu přitiskla, jak jen to šlo a dlouze ho políbila. Nebylo to až tak vášnivé či naléhavé, tenhle polibek byl jakousi ozvěnou toho spojení mezi nimi. Jakmile skončil, tak se mu podívala do očí.* Teď lituju, že budu muset za pár dní odjet. Mám chuť zabalit si tě do kufru a vzít si tě sebou. *Pousmála se mírně. Bylo smutné, že zrovna teď bude muset odjet. Možná by to bylo snazší, kdyby se včerejší večer nepotkali a jejich vztah se neposunul na tuto úroveň.* Ale do té doby, než budu muset odjet, bychom se měli pořádně umýt. *Její úsměv se rozšířil a v jejím výrazu bylo něco šibalského, co naznačovala, že se zatím něco skrývá. Malinko se od něj odtáhla, aby vzala žíňku a nanesla na ní trochu mýdla. Žíňkou pak začala pomalými a krouživými pohyby přejíždět po jeho hrudi. Trvalo to pomalu, ale pohyby žíňky se postupně přesouvaly níže až ke břichu a ani tam neustávaly. Akorát po chvíli přestala využívat žíňku a postačila ji pouze jedna ruka, kterou se začala věnovat jeho chloubě. Ve stejnou chvíli se trochu sklonila a jemnými a dráždivými polibky začínala zasypávat jeho hruď a postupně se přesouvala níž. Nakonec si musela kleknout, ale to už se dostal i se svými polibky k jeho rozkroku a tak se jeho chloubě nevěnovala pouze rukou.*

Finnův upír

*Zatímco na něj padaly kapičky vody a smývaly mu zbylou krev na ústech, přemáhal se. Chtěl víc, mnohem víc a tohle mu téměř vůbec nepomáhalo. Sám nechápal, proč tu vlastně ještě je. Mohl mít kteroukoliv ženu, na kterou by si ukázal, a mohl jí mít až do její smrti, mohl jí vlastnit. Přiznával, že zrzky ho přitahovaly, možná ještě více, než malé modrooké blondýnky. Musel si sám přiznat, že za tu dobu, co Kate oslovil v baru, měl víc žen. Ale s nimi šlo jen o pár věcí: užít si, napít se a zmizet, aniž by si dívka poté něco pamatovala. Ale ke Kate se vracel bůhví z jakého důvodu. Do postele ji dostal až dnes, tak proč? Zatřepal hlavou, aby si pročistil uši, do kterých mu natekla voda. Poznal, jak zoufale touží po dalším polibku, jež opětoval. Nebyl romantik, to v žádném případě, ale zjistil, že ženy potřebují něco víc, než jen čistý styk. Polibky, mazlení a další krávoviny tohoto typu se mu moc nezamlouvaly, jenže ženin obličej stál za to. Opravdu, dělal tyto věci jen proto, aby spatřil výraz mučivé slasti, za kterou mohl jen on sám. Roztekly mu pod rukama a dovolily vše, i když by se jim nikdy nesnilo o tom, že něco takového budou někdy provádět. Cítil její vlhké tělo přitisknuté na tom svém. Rukama si opět našel cestu k jejímu zadečku, jež mírně masíroval ve velkých dlaních. Věděl, že odjede. Pamatoval si, jak mu říkala o tom říkala. Itálie? Španělsko? To mu bylo fuk, ale uvnitř sebe cítil špatný pocit. Nikdy takovéhle stavy neměl. Sám netušil, jak moc se mu prohloubilo cítění. Zamračil se nad poznámkou o kufru. Bohužel, pod ovlivněním nemohl opustit hranice města a ani se nepokoušel najít toho, kdo ho ovlivnil. Bral to jako svou povinnost, musel splnit úkol. Jenže Finn se už neukázal a on neměl, co dělat. Dům byl prázdný, nikde nikdo.* Tak to zruš. *Zavrněl. Bylo to jediná věta, která ho v tu chvíli napadla. On nebyl na prošení a škemrání. I když by byl poměrně rád, kdyby zůstala. Zasmál se, protože ho pobavila její slova.* Já se na rozdíl od tebe už sprchoval, Karkulko. *Mrkl a sledoval dívčinu mimiku. Netušil, co chce dělat, ale byl připraven téměř na cokoliv. Sledoval počínání Kate a mírně se ušklíbl. Mýdlo vonělo po růžích - jednou bude muset vydržet, že voní jako ženská. Předtím ho nepoužil, opláchl se jenom ve vlažné vodě. Beze slov si užíval plyšový dotek žínky a na vteřinu se podíval dolu na svou hruď. Zaznamenal, že její ruka sune níž a níž. Znovu vzhlédl a jeho koutek se dostal do pozice příjemného úšklebku. Legendy nelhaly: čím rezavější střecha, tím vlhčí sklep. Jednou rukou dívce zajel do vlasů, snižovala se stejným tempem s ní. Ucítil dotek - kůže na kůži, a na okamžik přivřel oči. Její teplé rty ho zasypávaly na hrudi, její teplá ruka a kousek níže. Sotva byla na kolenou, uvolnil se a přijímal to, co mu nabízela. Obě ruce držel v jejích rudých vlasech, občas jí letmým pohybem dlaní ukázal tempo. Pootevřel ústa a díval se chvilku před sebe. V zapařeném sklu sprchového koutu viděl svůj obrys: velice příjemný pohled. Naznačil Kate rukou, že má tímhle způsobem dost. Sice se mu nechtělo opouštět ruce z vlasů Kate, ale uznal, že si i ona něco zaslouží. Měli před sebou ještě celý večer, ale ve sprše je to jiné. Ano, už párkrát zažil, když mu holka podklouzla na mokré podlaze, jenže požitek mu vždy vyvážil chvilkovou přestávku. Pomohl jí zpět na nohy, rukou lehce zastrčil jeden mokrý pramen za ucho. Tím to ale končilo. Kate se nedostalo ani polibku; jakmile vstala, chytl ji za boky a otočil k sobě zády. Chvilku počkal, než se zapře rukama o pevnou část skla sprchového koutu a roztáhl jí nohy. Chvilku, přitisknutý na ní zezadu, jezdil bříšky prstů nad tím nejcitlivějším místem. Ruce po chvilce opět zvedl, jednu si přes nárt ruky propletl, druhou si pomohl se do ní dostat. Poté ruku přemístil na dívčin podbřišek, aby si s jejím tělem chodil vstříc. Pohyboval se v Kate prudce a rychle. Kůže se třela o sebe, až nechávala tam, kde se dotýkali, červenou otlačeninu. Vyprázdnil si hlavu, tohle bylo jenom o tělesném užití, nechtěl myslet naprosto na nic. Chvilkami Kate jazykem přejel po šíji nebo ramenech, ale většinu času se soustředil jen na samotný akt. Čím více vzdychala a vydávala hlásky, tím víc ho to nutilo přidat a zničit ji. Chtěl, aby se nemohla dalších pár minut spolehnout na své nohy, chtěl, aby žadonila o pomoc, když jí bude balit do ručníku. Toužil po tom, že sotva si lehnou do postele, usne vyčerpáním. A chtěl vidět její tvář. Prudce jí otočil a zvedl na svých rukou. Dostali se do pozice, kdy ho objala rukama i nohama byla ve stejné úrovni tváře, jako on. Zády byla opřená o sklo a čelem o to jeho. Musela poznat, že blíží jeho vyvrcholení. Chvilku jí držel jenom na jedné ruce, což nebyl velký problém, vzal její ňadro do ruky a pevně ho zmáčkl. Stačilo se naposledy pohnout a vyvrcholil. Z jeho hrdla se vydral téměř první nekontrolovaný vzdech a otevřel ústa. Bylo to dokonalé. Ještě párkrát přirazil a následně upustil její tělo. Však jenom na moment... spustil ji zpět na zem a otočil stejně, jako předtím. Chvilku čekal a vydýchával, poté si našel cestu se svými prsty. Toužil po jejím prošení, aby pokračoval. Pohyboval se svou rukou stejně, jako předtím. Druhou rukou se věnoval jejím prsům, jež mačkal a dráždil. Když poznal, že dosáhl toho, po čem bažila, přestal a protahoval tu chvíli.* Hm...? *Zavrněl jí do vlasů a natlačil jí na sklo břichem ještě více, vlastní hruď se mu lepila v závěsu vody k jejím zádům. Dokončil svojí práci a Kate podepřel. Dal dívce chvilku na vydýchání a využil toho, že je k němu stále zády. Zasypal její krk letmými polibky otevřel dveře sprchového kouta. Kdyby tam zůstal, nikdy by se neumyla. V koupelně si vzal další ručník, obmotal si ho kolem pasu a opřel se o umyvadlo. Sotva, co vylezla, usmál se.* A teď chci to kafe.

*Dole na kolenou nezůstávala moc dlouho, protože on ji brzy naznačil rukou, aby přestala, a převzal iniciativu. V tomhle se mu přizpůsobila a nechala na něm, aby si to určil. V podstatě pak už po celou dobu jejich pobytu ve sprše to byl on, kdo určoval, co se bude dít. Ale vzhledem k tomu, že jí to, co se dělo, naprosto vyhovovalo, tak neměla žádný důvod protestovat. Prostě si užívala všechno, co jí dělal. Nebyla v tom žádná přehnaná něžnost, byla v tom čistá vášeň a přesně tak jí to vyhovovalo. Otočil ji tak, jak chtěl a brzy do ní pronikl. Tempo si určoval sám a svojí rukou na jejím podbřišku i určoval její spolupráci, i když ona by mu i tak vycházela vstříc. Takhle jediné co jí zbývalo, bylo užívat si ty pohyby a občasné polibky na šíji a ramenou. V odrazu sprchového skla naproti viděla svůj obrys a částečně i obrysy jeho. Nebýt to sklo tak zamlžené, tak by i mohla vidět jemu do tváře a on jí. Postupně se ji z hrdla daly stále hlasitější a intenzivní vzdechy, po kterých on jakoby víc přidával. Stával se z toho postupně začarovaný kruh, jeho přidávání na tempu jí nutilo vzdychat stále víc a to zase nutila jeho víc přidávat. Zůstávala zapřená o to sklo a jak přidával na tempu, tak se o něj zapírala stále víc, jako kdyby její nohy postupně vypovídali službu. Naštěstí si jí pak k sobě otočil a držel jí ve vzduchu, takže o stav svých nohou se nemusela starat. Pouze ho objala rukama i nohama a opřená svým čelem o to jeho se mu dívala do očí. Viděla v nich tu vášeň, tu divokost, která se probouzela při sexu, kdy nezáleželo na ničem jiném, než na tomhle aktu. Viděla na něm, že jeho vyvrcholení není daleko, k čemuž nasvědčovala i ta intenzita jeho pohybů. Ve stejnou chvíli jako on vyvrcholil, ji také zmáčkl ňadro a ona na oplátku jemu zaťala nehty do zad, podobně jako předtím při kousnutí. Následovalo ještě pár přírazů a on z ní vystoupil a pustil jí na zem. V první chvíli si myslela, že to je všechno, že už je konec a nic dalšího nebude. Na moment se proto zatvářila zklamaně, protože jí by to netrvalo dlouho a taky by se dostalo k vyvrcholení. Možná si toho jejího výrazu všiml anebo to asi měl v úmyslu celou dobu, protože pak jí opět otočil a pokračoval ve své činnosti. Odměnou mu bylo množství jejích vzdechů. Vyvrcholení už bylo nadosah, stačilo by pár doteků a ona najednou zpomalil. Co se děje? Snad ji teď takhle nenechá. Ne, když byla tak blízko. Uslyšela pak u ucha jeho hm.* Prosím... pokračuj... *Vydechla. Bylo jí jedno, že tohle bylo přesně to, co chtěl slyšet a že přispěla k další jeho výhře. Jí teď šlo hlavně o to, aby to dokončil, na nic jiného nemyslela. A on to naštěstí pak vážně udělal. Zasténala, zatímco se oddávala vyvrcholení. Opřela se o něj zády a s jeho pomocí se dokázala udržet na nohou, než to odeznělo. Pak už se narovnala a pomalu se z toho vzpamatovávala. Sotva si všimla, že on mezitím ze sprchy vylezl. Ve sprše zůstala oproti němu ještě chvilku a schválně si zmírnila teplotu vodu na trochu chladnější. Potřebovala teď zchladit svoje rozpálené tělo. V rychlosti se ještě umyla mýdlem a vlasy šampónem, než vylezla ze sprchy. Teprve pak vypnula vodu a vylezla ze sprchy. Tam pořád stál Joey a ještě se ani nestihla obléknout a hned se dožadoval kávy. Pozvedla nad tím obočí.* Ty jsi otravný. *Ušklíbla se nad tím a natáhla se pro ručník, který si kolem sebe obmotala.* Dostaneš kafe, ale musíš mi objednat pizzu. Narozdíl od tebe jsem nejedla. *Natáhla se pak pro hřeben a pročísla si s ním vlasy, aby je trochu srovnala. Vyšla pak z koupelny a zamířila do kuchyně, kde dala znovu vařit vodu. Ta předchozí jim už vystydla. Vrátila se pak zpátky do ložnice, kde si na sebe oblékla spodní prádlo, legíny a nějaké tílko. Bylo už načase, aby se oblékla. Byl už prakticky večer a ona se teprve oblékla. Vrátila se pak zase zpátky do kuchyně, ale předtím ještě otevřela v pokoji okno, špačky cigaret vyhodila a nechávala ten kouř tam, aby se vyvětral. Z topinkovače vzala studenou topinku a zakousla se, do dvou hrnků pak nasypala kávu a zalila horkou vodou.* Kávu máš hotovou. Doufám, že moje pizza je už na cestě. *Poznamenala směrem k Joeymu.*

Finnův upír

*Jeho úšklebek se roztáhl ještě více, jakmile ho počastovala nepěkným přídavným jménem.* Hlavně, že jsem byl otravný i před deseti minutama. *Zavrněl si pod vousy a a zavrtěl hlavou. Ženy jsou nevyzpytatelné. Před chvilkou by ho kvůli laskání jmenovala  i královnou Anglie, teď už byl "otravný". Díval se, jak si vlhké tělo obmotává ručníkem a měl ve tvář spokojenější výraz, než kdy v životě u něj mohl někdo spatřit. Zamračil se. Něco za něco, to bral jenom někde. Protočil oči a založil si ruce.* Ani náhodou. *Zavrtěl nesouhlasně hlavou a sledoval, jak odchází z koupelny. Uchechtl se a prohrábl si oběma rukama vlasy. Když byla pryč, osušil se a zpátky si na sebe hodil boxerky i kalhoty. Triko stále postrádal a byl pevně rozhodnut, že pokud ho nedostane do půl hodiny, bude mrzutý a nepříjemný. Jen se na sebe zašklebil do zrcadla a přešel do kuchyně, kde se opřel zády k lince. Voda se vařila, ale Kate tam už nebyla. Zaslechl šramot v ložnici, ale nevěnoval mu moc pozornosti. Od pasu nahoru byl stále nahý a čekal, než přijde. Když kolem něj přišla už oblečená, jeho výraz mírně posmutněl. No, stejně jí to moc dlouho nevydrží. Mlčel a sledoval dívčino počínaní. Káva pěkně voněla a překrývala pach vody a kouře. Když pronesla slova, jež patřila jen a jen jemu, protočil oči a rezignovaně vzdychl. Rozhlédl se, svůj telefon měl na stolku v ložnici, telefon Kate nikde neviděl. Naštěstí spatřil nedaleko pevnou linku, a tak se šouravým krokem přesunul. Vzal sluchátko a svraštil obočí, snažíce si vzpomenout na nějaký podnik, který dováží pizzu. Podrbal se na hlavě... nemohl si na nic vzpomenout, proto se rozhodl pro podnik, jehož číslo znal velice dobře. Vytočil krátké číslo a ze sluchátka se ozvalo: Dobrý den.* No nazdar... *Zavrněl do sluchátka a začal objednávat. Vlastně si objednal jen krabičku cigaret a s přislíbením tučného spropitného zařídil i pizzu. S širokým úsměvem sluchátko zaklapl a otočil svým denním prstenem, jež dostal jako jeden jediný z Finnových upírů.* A... kde je moje triko, Karkulko? Nebudu tu přece chodit skoro nahatý. *Zavrtěl hlavou. Pronesl to s mírně pobaveným podtónem, skoro provokativním. Čekal jen asi dvacet minut a někdo zaklepal na dveře. Jelikož mu Kate stále nevydala kus oblečení, šel pro jídlo sám. Samozřejmě, že za sebou přivřel dveře. Nechtěl, aby viděla, jak ovlivňuje. Poslíček se vrátil bez peněz, ale on se vítězoslavně vrátil do kuchyně, v ruce krabici a v druhé krabičku s cigaretami. Pizzu položil na konferenční stolek, krabičku si hned otevřel a s výrazem labužníka si zapálil. Natáhl a podíval se na Kate.* Tady o máš, Milady. A teď to triko.

*Ušklíbla se nad jeho poznámkou o otravnosti a deseti minutách. Ne, před deseti minutama byl on, respektive jeho ruce, středobodem jejího světa. Když kolem sebe obmotala ručník, tak k němu přistoupila blíže.* Nevíš, že ženy jsou naládové? *Usmála se a věnovala mu jeden polibek.* Ale naštěstí pro tebe to kafe většinou udělají. *Následně kolem něj prošla do kuchyně a do ložnice, kde se oblékla a pak se vrátila zase do kuchyně, aby udělala tu kávu. Po chvíli už tam voněla bytem. Malinko se ušklíbla nad tím, jak Joey objednával pizzu. Mezitím si nakousnutou topinku i celou topinku namazala pomazánkovým máslem a svoje jídlo i s dvěma hrnky kávy přesunula na konferenční stolek. To už se vracel Joey od telefonu s otázkou na svoje triko. Pokrčila nad ní rameny.* To záleží kam sis ho dal. Ale jestli tady budeš chodit bez trička, tak já neprotestuju. *Usmála se nad tím. Kdo by taky nad tím pochyboval? Bez trička vypadal dobře. S pohledem na něj se pak věnovala svojí večerní snídani a kávě, čímž zahnala trochu hlad. A o chvíli později už žádaná pizza přišla. Zatímco to šel Joey vyřídit, tak si povšimla něčeho, co vykukovalo zpoza polštáře na gauči. Popondala polštář stranou a spatřila jeho triko. Patrně se sem takhle dostala nějak včera někdy předtím, než se přesunuli do pokoje. Pousmála se nad tím a polštář dala zase zpátky. Joey se už vrátil s pizzou, kterou položil před ní na konferenční stolek. Proti cigaretě, kterou si zapálil, tentokrát už nic nenamítala, i když v jednu chvíli zvažovala, že mu ji vezme a sama z ní popotáhne. Místo toho si vzala kousek pizzy a zakousla se do něj. Pak se podívala na Joeyho, který stále žádal svoje triko.* No, za tu pizzu bych ti ho mohla vrátit... *Nohou drcla do polštáře, co byl na druhé straně gauče a odhalila tak jeho tričko.*