Big Auggie´s Bayou Bar

(Musela se trochu pousmát, když slyšela to oslovení. Tohle jim asi už zůstane napořád... Počkat. Vážně teďka pomyslela na to, že by to mohlo být tak napořád? Sama sebe stále víc a víc přesvědčuje o tom, že tady vlastně chce zůstat a chce být součástí nějakého společenství. Tedy smečky. I když si opravdu není jistá tím, jestli jí Jackson a jeho smečka mohou poskytnout takovou ochranu, kterou ona potřebuje. Ona a Jackson ovšem nejsou jediní vlkodlaci, co v baru byli. Za rohem, kam vlastně od stolu Jacka a Naily nebylo vidět, seděl jeden vlkodlak ze zátoky, který právě přišel z města a chtěl se stavit na dobrém pivu. Samozřejmě poznal hlas svého alfy a věděl, že s ním mluví nějaká žena. Mohla to být ta šamanka, o které mu říkal jeho vlkodlačí známý, co slyšel rozhovor Jacksona a Eve? Malinko vykoukl zpoza rohu a spatřil blondýnu, která to s Jacksonem hovořila. Jistě to bude ona. Už kvůli tomu, jak s ní Jackson mluví. Rozhodne se, že bude poslouchat dál. Třeba se něco dozví. Naila si sedla ke stolu, když jí Jackson nabídl židli a pak musela jen protočit oči, když se zmínil o tom, že někoho tak výjimečného by nemohl odmítnout. Tohle ať si nechá.) Sklapni, prosím tě. (Zavrčí. I když to není nějak nepřátelské. Spíš to značí to, že na takovéhle výlevy od něj není zvědavá. Čísník se u ní zastaví a ona si objedná pivo a něco k jídlu. Vlastně to samé jako Jackson, protože to vypadalo dobře.) Jo, my dva jsme se neviděli delší dobu, to je pravda. Ale potkala jsem Hayley. Jistě už s tebou od té doby mluvila. (Podívala se na něj, jako by čekala, že jí to Jackson všechno vyklopí. Byla si jistá, že Hayley to jen tak nenechala.)

*Pozdrav možná myslel s jistou nadsázkou. Začala si s tím, ale Nailah sama. A jemu se to jméno k ní hodí. Poprvé ji viděl v lese, nemůže se mu nikdo divit, že si ji takto pojmenoval. Svou další poznámku, ale myslel vážně a když ho Nailah odpálkuje, střelí po ní pohledem. Na moment zvážní a chvilku si ji měří.* Myslím to vážně. *Odvětí pak věcně, ale rozhodně a nehodlá o tom s ní smlouvat. Sleduje ji pak chvilku, když si sedá. Než si objedná sama jídlo, tak si začne porcovat maso na menší kousky. Chce dát Nailah chvilku, než se jí zeptá, jestli se už rozhodla. Když se zmíní, že se dlouho neviděli, měl v záloze další otázku. Nailah, ale svou reakcí převede jejich téma trochu jinam. Přestane si všímat jídla a vzhlédne znovu k ní. Neměří si ji v tu chvíli zrovna nadšeně. Mělo by jí být jasné, že s Hayley už tohle rozhodně probírali a nejspíše to neprobíhalo nejlépe.* Zajímalo by mě, jaká náhoda svedla zrovna vás dvě dohromady. *Zavrčí na ni mírně podrážděně. Nemá v úmyslu jí hned říct, jaký výsledek to nakonec má. Podle jejího jednání ho napadne, že o tom jejich oficiálním zasnoubení ještě nejspíše ve městě neslyšela.* Jop, mluvili jsme spolu před úplňkem. *Pokračuje pak dále. Úmyslně zmíní zatím, jen jejich první setkání. Pořád se u toho podrážděně mračí a nezní právě nejvlídněji. Nemá chuť to více rozebírat. Pak si dá do pusy první sousto a rozhodne se zchladit si žáhu trochou jídla.* Ty taky, co nevíš, to nepovíš. *Loupne po ní očima, když jídlo polkne.*

(To, že to myslí vážně, jenom přejde pohledem a dál se k tomu už nevyjadřuje. Dostane svoje objednan pivo. Na jídlo si ještě musí počkat. Má už docela hlad a tak mlsně pozoruje Jacksonovo jídlo, ale nakonec vzhlédne zase k němu, protože to opravdu není až tak slušné. Možná, že jí chtěl Jackson něco říct, ale ona začala jako první. Ihned se zmínila o tom, že se potkala s Hayley a potvrdí se jí z reakce Jacksona, že se opravdu nemýlila v tom, že ti dva spolu mluvili. Z toho, jaký měla Hayley před ní postoj, poznala, že by smečku měla zájem zachránit. Možná i proto jí řekla o tom rituálu. Čekala ještě další Jacksonovu reakci, čekala, že se jí zmíní o tom, jak to dopadlo. Odpovědí jí byl jen ale ne příliš příjemný výraz v jeho obličeji. Povytáhla obočí. Že by se to mezi ním a Hayley snad ještě nějak zhoršilo? To nevěděla a asi ani nebude vědět, dokud se jí Jackson nesvěří s tím, jak to tedy vyřešili.) Hayley vypadala, jako že má zájem s tou situací něco dělat. Já vím, že jsi byl toho názoru, že nikoho do sňatku nechceš lámat, a to ti naprosto schvaluju, protože když se to tak vezme, někdy je dobře, když je alfa trochu sobečtější, protože potom aspoň nemusí být ve stresu a neodnáší to smečka. Jenomže se mi nezdálo, že bys měl k Hayley takový odpor, že by sis ji snad nechtěl vzít. Ten problém mezi vámi byl v něčem jiném. Ale Hayley teď vypadala, že se snad smíří s tím, co musí být pro záchranu smečky vykonáno, takže se ptám, jak to vlastně dopadlo? (Ano, možná je teď trochu ukecanější, ale závisí na tom vlastně i její rozhodnutí, jestli se přidá do smečky nebo ne. Kdyby byla smečka v plné síle, bylo by to pro ni mnohem lepší.)

*Už se k tomu, jak výjimečný tvor Nailah mezi vlkodlaky je, nevrací. Nehodlá se s ní kvůli tomu hádat, ale jeho názor to nezmění. Sleduje střídavě Nailah nebo jídlo ve svém talíři, když pak reaguje na její poznámky o setkání s Hayley a o tom, co jí řekla a jak to pokračovalo dál. Tváří se, ale dost nelibě a podrážděně, když si to, co bylo mezi ním a Hayley před úplňkem vybavuje.* Máš pocit, že já ne?! *Zavrčí na ni podrážděně. Nailah, ale pokračuje a tak ji nechá mluvit a jen ji při tom sleduje. Tváří se, ale stejně podrážděně.* Nejdřív jsme se pohádali, řekli, co si o tom druhém myslíme a před odchodem mu oznámila, že si to rozmyslí. *Pokračuje pak z části rezignovaně, z části stále podrážděně v informování Nailah. Podle toho, jak se vyptává, usoudí, že udělá líp, když jí to řekne, protože jinak s tím vyzvídáním nepřestane.* Byla trochu překvapená, když zjistila, že se svatba i manželství musí brát vážně. *Pokračuje nyní trochu kousavě.* Nejspíše si jí to zapomněla říct. *Dodá, aby bylo jasné, proč ta kousavost.* Nevím, co si pod tím do té doby představovala, když s tím za mnou přišla... *Teď je to z jeho strany spíš nespokojené hučení. Při tom se na Nailah zadívá. Jako by mu měla zodpovědět to, na co se ptal.* Ale nakonec s tím souhlasila. *Pokračuje pak dál.* Vezmeme se, abychom pomohli lidem ve smečce a konečně ji sjednotili. *Dodá už o něco klidněji. Před Nailah o tom, ale mluví věcně. Ví, že si ho Hayley bere z povinnosti a to jeho radost z toho, chvílemi dost kalí. Právě proto, že mu na ni záleží, ji nechce tohle udělat, ale musí, nemají na výběr. Když řekne Nailah, co chce slyšet, tu hořkou pachuť z toho, spláchne několika doušky piva.* Zvážila si mou nabídku? *Zeptá se jí pak. Teď by rád dostal odpovědi on.* Podařilo se ti něco najít? *Zajímá se nyní o její důvody, proč sem do New Orleans přijela. Stále se mírně mračí, ale zdá se, že tu svatbu bere jako hotovou věc.*

(Samozřejmě, bylo to tu zase. Ona se zmínila o tom, že Hayley vypadala na to, že by smečku zachránila a on už si to znovu začíná vztahovat na sebe. Pokud si i on sám o sobě myslel, že je neschopný, tak to je ještě horší. Ona o něm teď neřekla ani slovo a on hned vyjel. To muselo znamenat opravdu jediné, že ani on sám o sobě nemá valné mínění jako o alfovi. I když byla pravda, že jeho postoj se přeci jen trochu změnil.) Neřekla jsem proti tobě ani slovo, ale na zachraňování smečky musí být dva, ano. A mně se nezdálo, jako bys chtěl ten rituál podstoupit. (Dodala nakonec. Cítila z něj trochu větší jistotu, než když se s ním setkávala předtím. Jako by mu něco dodalo odvahy. Možná, že se opravdu nakonec s Hayley nějak domluvil, proto ho pozorně poslouchala. Když slyšela o hádce, tak se zamračila. Ano, je pravda, že mu možná Hayley mohla vyčítat to, že on nebyl v zátoce, ale ona se taky prezentovala jako alfa a v zátoce ji bylo naposledy viděno bůh ví kdy. Tihle dva si vlastně ani tak neměli v podstatě proti sobě co vyčítat. Oba dva v tomhle byli stejní. Ale ona raději mlčela. Nechtěla nějak Jacksona vyrušovat a nedozvědět se tak, jak to celé dopadlo ve výsledku. Napila se mezitím piva a když sklenici položila, musela se opřít do židle a trochu se jí rozjasnil výraz. Už nebyla tak zamračená. Věděla, že Hayley byla odhodlaná. Byla odhodlanější než Jackson. A nakonec to byl možná její hlas, který rozhodl o tom, že ti dva se prostě vezmou. To by znamenalo, že smečka by mohla být zase jednotná a ona by mohla být její součástí. Možná... Pousmála se pod vousy zrovna v okamžiku, kdy jí donesli jídlo, takže už i ona zápolila se steakem a bramborami.) Takže, to bych ti asi měla pogratulovat. (Podívala se na něj. Stále se ale nemohla zbavit pocitu, že on z toho není nějak extra šťastný.) Ale pořád tak nějak vidím pochybnosti ve tvé tváři. A pokud jde o to manželství se vším všudy... je to vlčice a zná, jak to ve smečce chodí? Tys někdy u vlků viděl nějaké manželství, co nebylo bráno vážně? (Povytáhne obočí a zakroutí nad tím hlavou. Pak se dostanou k jeho nabídce.) Zvážila. A nejdřív jsem ji nechtěla přijmout, protože bych neměla zázemí, které potřebuji. Já vím, že jsi říkal, že bych byla pod ochranou, ale nemohla bych si tím být jistá. Teď se možná ale věci dost mění. Pokud bude vaše smečka jednotná, přidám se k vám. Do té doby zůstanu raději v ústraní. (Tohle bylo její poslední a definitivní rozhodnutí.) Moc jsem toho nezjistila. V archivech nic není. Tedy ne v těch normálních. Možná je ještě někde archiv, kde bych něco našla. Myslím tím archiv s nadpřirozenými věcmi, ale ten bude zřejmě utajený. Jsem stále na začátku. A pořád ani nevím, co pořádně chtějí lovci. (Kousla se do rtu. Vlkodlak, který seděl za rohem, nemohl věřit vlastním uším, jaký rozhovor to tady právě slyší. Takže Jackson si chtěl vzít tu hybridku? Tohle se vlkodlakům v zátoce líbit nebude.)

*Sleduje stejně podrážděně Nailah, když mluvila nejdříve o Hayleyině snaze zachránit smečku, i potom, co se ohradil a ona se dala do dalšího vysvětlování. Poslechne si ji, ale mračí se neustále. K tomu, co Nailah řekne, se už nevyjadřuje. Nechce se opakovat, už jí to jednou říkal, tehdy, když se potkali v té restauraci. Své důvody, proč do toho nechtěl hned jít Nailah tehdy řekl. Nebude se dnes s Nailah o ničem dohadovat. Stejně nakonec ke svatbě dojde a smečka bude ovládat Hayleyinu schopnost, proměňovat se kdykoliv, bez ohledu na úplněk. Doufá, že s ním Hayley najde, aspoň trochu štěstí. On se pro to pokusí udělat maximum. Ostatní, co bylo je nepodstatné. Během toho, co Nailah popisuje, co mezi ním a Hayley proběhlo, než na tu svatbu kývla, pozoruje, jak se nejdříve mračí, ale postupně, jak se dostane k té pozitivní části o odsouhlaseném svatebním rituálu, se její výraz rozjasňuje. Nejspíše je taky ráda, že byla v tomhle popostrkování těch dvou úspěšná. Možná by se nakonec překonal a poděkoval jí, ale vyrušili je, když Nailah donesla obsluha jídlo. Nailah se pak zmíní o gratulaci. Nepatrně se nad tím ušklíbne.* Díky. *Procedí pak mezi zuby. Svým způsobem to důvod k oslavě je. Po její další poznámce, zvážní.* Na tom nezáleží. *Odvětí pevně, odhodlaně.* Stejně udělám, co musím. Nemám na výběr. *Dodá ještě. Pak se chvíli věnuje jídlu a ují z talíře zase několik soust. Když se Nailah podivuje nad tím, co Hayley očekávala od toho svatebního rituálu, na chvilku k ní vzhlédne a sleduje ji. Nyní se o tom už nechce bavit. Hayley to vysvětlil a ona pochopila a i potom se svatbou nakonec souhlasila. Jídlo zapije a pak si poslechne její rozhodnutí. Když slyší, že chtěla odmítnout, nepatrně se zamračí, bere to jako urážku, i když je jasné, že to bude mít pokračování. Přesto tím Nailah u něj získala vroubek. Ne každého zve do smečky. Poslechne si její rozhodnutí. Mlčky a stále stejně podmračeně. Pokud to Nailah vidí takhle, pak ho tím nijak zvlášť nepotěší. Ona má bohužel tu výhodu, že je poslední šamanka, a že pokud se nakonec rozhodne přidat, tak ji neodmítne. Znovu doprošovat se jí, ale nebude. Raději to přejde mlčením. Nechce se mu plýtvat slovy. Raději znovu pokračuje v jídlu a pak se napije. Poslouchá spíše o neúspěších, než úspěších Nailah v hledání. Přestane se na ni mračit. Spíše se soustředí na to, co Nailah říká a přemýšlí, jestli jí nemůže nějak pomoct. Nic ho v dané situaci, ale nenapadá a navíc, je pro něj nyní důležitější sjednotit smečku. Teprve pak, až se situace trochu uklidní se bude moct pokusit Nailah v hledání pomoct. * Kdyby si sem přijela dříve, možná by ti mohl nějak pomoct nebo poradit otec Kieran. *Poznamená pak nakonec, co jej napadne a koukne se na Nailah.* Byl to zástupce lidské frakce v tomhle městě. Možná měl nějaké záznamy z minulosti... *Přemýšlí nahlas i nad tím, jestli jeho jediná příbuzná neteř Camille O´Connell po Kieranovi něco nezdědila.* Ještě by si mohla zkusit jeho neteř. Žije taky ve městě. Camille O´Connell. *Dodá na závěr. Po té se znovu napije. Během toho přemýšlí, jestli ho nenapadne někdo další z města, kdo by mohl být Nailah nápomocný.*

(Nic jí na to už neřekne, ale netváří se příliš přívětivě. Kdyby ho jako alfu kritizoval kdokoliv jiný, dokázala by si představit, že by asi zas tak v klidu nebyl. Ne, že by s ní byl v klidu, ale drží se. Takže, čím to je? Opravdu ji bere snad jako výjimečnou osobu? Tedy ne, že by o sobě nevěděla, že jistým způsobem opravdu výjimečná je, vlastně jí to nemusel nikdo ani připomínat, ale od něj to znělo tak zvláštně. Hlavně taky proto, že oni dva se povětšinou spíš pošťuchovali. I když už si všimla, že v jejich posledních rozhovorech bylo té vážnosti mnohem víc než na začátku. Jackson opravdu hodně touží mít ve smečce šamana. Kdo by taky netoužil. Když jí poděkuje za gratulace, tak jen kývne hlavou. Zase se na chvíli pustí do jídla, aby jí tady zbytečně nestydlo a spláchne to pivem. Pak se zarazila při tom, co říkal dalšího. Vzhlédla k němu, sežvýkala poslední sousto.) Není pravda, že bys neměl na výběr. Alfa má vždycky na výběr. Záleží jen na něm, jestli se zachová sobecky, nebo dopřeje smečce moc, kterou předtím neměla. I když chápu. V tvém případě je opravdu lepší udělat to druhé, aby se tvá smečka konečně zase sjednotila. (Kývla hlavou na důkaz toho, že rozumí jeho urgentnosti slov. Vlastně když si to tak vezme, tak tuhle situaci rozhoupala ona sama. Jackson si to možná neuvědomuje, ale šamani nebyli jen jakousi psychickou a magickou oporou smečky, byli to i rádci vůdců smečky. A ona si to možná neuvědomila též. V tom smyslu, že šamani radili vždy jen svým alfům. Možná, že už od začátku cítila jakési spříznění, ale nechtěla si to připouštět. Jenomže tu byl aspekt, který převládl to, co jí ke smečce táhlo. Byl to fakt, že smečka se teď potácí na opravdu temném místě a ona je poslední šaman. A lovci nespí. Možná, že je teď klid, ale jen kvůli tomu, že neví, kde se nachází. Kdyby se dozvěděli o tom, že nějaká smečka má šamana, bylo by zle. Zdálo se, že Jackson je dotčený kvůli tomu, co mi řekla. Jenomže ona mu říkala pravdu.) Jacksone, nemusí se ti líbit, že tě jako alfu v tomhle případě zatím odmítám, ale kdybys byl v mojí kůži,možná bys mě pochopil líp. Kdybych teď přišla do smečky, která nemá pevný základ a rozkřiklo by se, kdo jsem, bylo by pro lovce mnohem snazší udělat se mnou i s vámi krátký proces. A i tak. Vážně chceš riskovat to, že když se k vám přidám a to, že smečka v New Orleans má šamana obletí celý svět, tak sem ty lovce přitáhnu? (Doslova na něm visela pohledem, protože stála o jeho odpověď. Když je sama, je zodpovědná jen sama za sebe. Kdyby byla ve smečce, byla by zodpovědná za všechny. Pak ale povytáhne obočí, protože Jackson jí opravdu řekne něco užitečného.) Díky. To by mi opravdu mohlo pomoci. (Kývne hlavou a je rozhodnutá, že najde tu Camille O'Connell a pokusí se jí vše nějak vysvětlit. Doufá, že by konečně mohla narazit na něco, co by zodpovědělo její otázky.)

*Pozoruje chvíli Nailah, když si ho prohlíží během toho, co se sice netváří právě nadšeně, ale nechává si to pro sebe. Pak se vrátí k jídlu. Těžko říct, co za tím vidí ona. On, jen skončil se zbytečnými řečmi. Dokud konečně něčeho nedosáhne, nebude, jen tak klapat hubou. Tentokrát, když se mu rýsuje něco nadějného, co ve smečce konečně udělá pořádek a dá je znovu dohromady, mu to přijde i zbytečné. Místo řečí se věnuje jídlu a sní už téměř všechno. Na chvíli při jídle vypne. Jen si vychutnává chuť masa a tak trochu si i užívá toho, že mu při tom dělá společnost poslední šaman na světě. Musí uznat, ale pouze a jenom sám sobě, že tohle se nepoštěstí, jen tak někomu. Možná i proto mu teď tolik záleží na tom, aby se smečka opět sjednotila a Nailah se stala její součástí. Cítí, že tohle se, jen tak někomu nepovede a nehodlá tuhle příležitost propást. Zvedne od talíře oči, když se ho Nailah snaží přesvědčit, že si může vždy vybrat. Nepatrně se nad tím zamračí. Ne na Nailah, ale nad tím, co říká.* Od prolomení toho prokletí jsem se snažil pro smečku dělat to nejlepší. Chci, aby byli volní, svobodní a nemuseli se krčit před upíry, kteří ve městě dlouho měli navrch. Všechno, o co jsem se doteď pokusil dopadlo katastrofálně. Sama vidíš, kam má snaha smečku zavedla. Tohle zkrátka musím udělat, obzvláště teď, když s tím Hayley souhlasila. *Trochu se rozpovídá o tom, co se za poslední rok událo. Nijak detailně, rozhodně tím nehodlá Nailah unudit k smrti. Říká jí to ze svého pohledu. Jak to potom všem vnímá. Možná není nejlepší Alfa, který kdy chodil po zemi, ale vždy upřednostňoval smečku, před sebou. Nikdy z toho pro jeho lidi, ale nevzešlo nic dobrého. To, co se chystá je pro něj velmi důležité. Je to nejspíše nejdelší, co od něj Nailah zatím slyšela. Více se k tomu dál nevyjadřuje. To, že se zde Nailah objevila a díky ní zjistil, jak smečku dát do kupy, bere jako znamení, že se snad konečně zablýsklo pro vlkodlaky v Zátoce na lepší časy. Nejspíše by projevil Nailah více vděčnosti, kdyby to bylo bývalo dříve. Teď se, ale nechce radovat předčasně. Dokud neuvidí výsledky, které ho potěší. Ale to, že si velmi přeje, aby se právě ona k nim přidala, je svým způsobem náznak toho, že by někoho takového jako je ona, rád ve smečce uvítal. Její rady, i když ne vždy dávané zrovna mile a příjemně jsou mu ku prospěchu. Takový rádce by se mu hodil. Samozřejmě ještě nedospěli do stádia, aby jí to takhle otevřeně přiznal, ale pokud je Nailah vnímavá, jistě to musí vycítit. Místo dalších slov dojí zbytek jídla a odloží do talíře příbor. Natáhne se pro sklenici s pivem a jídlo zapije. Mezitím zase poslouchá její argumenty, kdy mu vysvětluje, proč se rozhodla, jak rozhodla. Postaví sklenici na stůl a chvíli Nailah poslouchá. Podle toho, jak se tváří ji nejspíše chápe, ale i tak to těžko akceptuje. Vadí mu na tom, že tyhle dva problémy nemůže nějak skloubit, aby to neohrozilo ani Nailah, ani smečku a nepřitáhlo to k nim ještě lovce.* Pořád si myslím, že v Zátoce bys to měla lepší, bezpečnější. Nevíš, koho můžeš v New Orleans potkat. *Odvětí pak nakonec. Svým způsobem jí dá svůj osobní názor, ale tak trochu je v tom i Alfa v něm. Nailah ať už přišla odkudkoliv pochází odsud a svým způsobem do smečky už patří. Chce ji tak mít poblíž, aby mohl v případě nutnosti zasáhnout.* Pocházíš odsud, stejně jako tahle smečka. Součástí smečky už vlastně jsi. *Poznamená pak. Tuto skutečnost si uvědomuje v tuhle chvíli a neví, jestli se na to Nailah bude dívat stejně, ale jeho názor to nezmění.* Bylo by mi líp, kdybych tě měl na blízku a věděl, že ti nic nehrozí. I tvé vyptávání a hledání může způsobit, že na sebe upoutáš pozornost nežádoucích lidí. *Dodá nakonec s mírným povzdechem. Nakonec usoudí, že to nebylo tak hrozné povědět jí to. Pak to spláchne pivem a poslechne si její reakci na jeho doporučení, na koho se v případě hledání může zkusit obrátit.* Nemáš za co. *Zavrtí slabě hlavou. Kdyby mohl pomohl by více.* V kostele by mohli mít na Camille adresu... *Přemýšlí nad tím, jak by mohla Nailah Cami najít.* Pracuje v baru Rousseaus. *Vzpomene si, že jí tam viděl a také se vlastně podílela na těch silvestrovských oslavách.* Tam, ale chodí všechna možná cházka z města. Včetně upírů i původních. *Dodá podmračeně a je vidět, že hlavně těm posledním nemůže přijít na jméno, protože se u toho znechuceně ušklíbne.*

(Stejně jako Jackson, i ona se pustila do jídla tak, aby ho měla snědené. Byla by škoda ho pak dojídat už studené, protože i když tady nevařili hodně, vařili tu celkem dobře. A v tak malé kuchyni, jako tu mají, to bylo obzvlášť umění. Ona měla tu možnost zdejší kuchyň vidět, takže opravdu ví, o čem tu zrovna přemýšlí. Z té její přemýšlivé nálady ji ale vytrhly další Jacksonova slova reagující na její předešlý komentář o tom, že má vždycky na výběr. Jen se prostě musí rozhodnout. Vyslechne si ho a mírně se ušklíbne. Poprvé si vlastně vyslechla něco víc o tom, co pro smečku dělal. A ona mu věřila, že pro ni opravdu dělal první poslední. Kdysi, na začátku, než se to všechno začalo rozpadat. Problém nebyl v tom, že by pro ně Jackson nedělal to, co si myslel, že pro ně bude správné. Problém byl v jeho průbojnosti. Neuměl se prosadit. Nechal se převálcovat někým jiným, který na sebe strhl pozornost a dokázal vlkodlaky svést na svou stranu, protože chtěl něco jiného a byl průbojnější než Jackson.) Jeden moudrý muž řekl: "Nesnaž se, konej či nikoliv. Není žádné snahy." (Kdyby tak Jackson věděl, kdo tohle řekl, tak by se asi spíš rozesmál, než aby to bral vážně, ale je v tom opravdové poselství. Snažit se nestačí, snaha opravdu neexistuje. Nakonec z toho stejně vždy vzejde konání či nekonání. A Jackson v případě, kdy ho smečka začala zrazovat, nekonal. Nebude k tomu víc říkat, protože by ho zase akorát rozčílila tím, co si o tom myslí. Jackson si smečku rozpadnout nechal, to byl prostě fakt, který se nedá zapřít. Ale teď s tím chtěl něco dělat a byl ochotný projít tím svatebním rituálem. A ta hybridka byla ochotná taky. Pro smečku se jistě blýská na lepší časy. Na jednu stranu byla vlastně ráda, že ona pomohla dát něco takového do chodu, že pomohla Jacksonovi se trochu postavit na nohy, i když to dá ještě opravdové práce, než bude Jackson moci říct, že je alfa se vším všudy. Jeho autorita hodně utrpěla. Ale mohl si ji získat zpátky, to rozhodně. A věří tomu, že ten sňatek a fakt, že vlci v jeho smečce budou moci ovládat svou proměnu, hodně zamíchá kartami. Pak se na něj podívá, když začne mluvit o tom, jak by v Zátoce byla víc v bezpečí, dokonce, že by ji chtěl mít blízko sebe, aby se jí nic nestalo. Chvíli se na něj jen dívala se zvláštním výrazem ve tváři. Nepatřila do smečky a ona odsud nepocházela. Pocházel odsud její rod, ale ona se narodila v Austrálii, vyrůstala v Austrálii, vystudovala v Austrálii a až do nedávna tam žila. V její Angličtině byl ten přízvuk zjevný, i když nebyl zase tak moc agresivní. Ona nepatřila do smečky, tedy podle svého mínění, ale na Jacksonovi bylo vidět, že už se rozhodl. On rozhodl o tom, že ona do smečky patří a že ji chce mít u sebe a pro sebe jako šamanku. Vlastně, ne, že by si stěžovala, ale spíše byla trochu rozjařená z Jacksona. Ještě před pár týdny vypadal, jak když neumí ani do pěti počítat a teď tu dává vlastně najevo, že ať si myslí Nailah, co chce, ona patří jemu, patří jeho smečce.) Ale, ale. Já tě snad ani nepoznávám. Ty už ses prostě rozhodl, že jsem tvoje a já s tím asi jen těžko něco nadělám. (Samozřejmě tím myslí, že je jeho šamanka, ne nic jiného.) Jen je škoda, že takovýhle zájem o to, abych byla ve smečce a taky o mou ochranu, pramení jen z toho, že jsem šamanka. Jinak by tě to nezajímalo. (Pokrčila rameny a pak dopila pivo. Barman odnesl její i Jackův prázdný talíř a přinesl jí pivo nové.) Můžou na mě vlastně přijít všude. To bych nemohla ani pracovat, ale je to menší pravděpodobnost, než když se rozkřikne, že poslední šamanka je součástí smečky v New Orleans. (Napila se nového piva a pak si podložila bradu dlaněmi.) Já si ji někde najdu. Hlavní je, že vím, jak se jmenuje. (pousměje se)

*Byl docela zvědavý na reakci Nailah. Co mu poví, potom, co jí nastíní něco z nedávné minulosti. Poví to stručně, věcně, ale přeci, jen. Už podle jejího výrazu neočekává nic dobrého, ale na tohle si už u téhle Divoženky snad i zvykl. Pozvedne mírně v očekávání odpovědí obočí. Více už proto nerozebírá, co se událo. Předpokládá, že by stejně vina zase padla na něj. Po její poznámce na ni zůstane s lehce pozvednutým obočím koukat o pár vteřin déle. Vypadá chvilku, že si není jistý, jestli to brát vážně nebo si z něho teď Nailah opět utahuje. Nakonec to, ale přejde mlčením. Jen stáhne obočí dolů a místo nějaké poznámky se napije. Ani se už nesnaží v tom hledat nějakou radu nebo moudro. Raději si v duchu napočítá do pěti. Při tom dopije sklenici piva a postaví ji před sebe na stůl. Koukne na Nailah, jestli má na srdci nějaké další moudro. Naštěstí pro ně oba Nailah v ničem podobném nepokračuje, takže se, jen mírně ne právě nadšeně mračí. Dívá se na ni i ve chvíli, kdy jí poví svůj názor na to, že ji vlastně už za členku téhle smečky považuje, ať se přidá nebo ne. Od chvíle, co ji začal trochu poznávat, mu byla něčím blízká, i když ho neskutečně chvílemi štve a vytáčí. Nedovede to vysvětlit, ale vnímá to tak. Když pak zjistil, že pochází původem odsud, tak mu to přišlo, jako by se ke smečce vrátil ztracený člen. Po té, co smečka prořídla a přišli o některé členy, jak po tom bombovém útoku tak i potom v bojích ve městě, někoho takového, jako je Nailah uvítá s otevřenou náručí. Poslechne si pak její poznámku na to, že si ji podle ní už stejně přivlastnil. Nepatrně se nad tím pousměje, ale nevyvrací jí to. Jestliže to vnímá takhle. Jeho úsměv pohasne, když pak dodá to, že to dělá, jen proto, že je šamanka. Najednou je vážný a nedívá se na ni zrovna přívětivě.* Pokud si to myslíš... *Poznamená odměřeně. Má bohužel tu smůlu, že není způsob, jak by jí dokázal, že by ho jako členka téhle smečky zajímala rovněž, pakliže by měla podobné znalosti a mohl by něčím svým příchodem, přispět.* Nebudu tě přemlouvat, pokud to vidíš takhle. *Odvětí. Jeho otevřenost a vlídnost se zkrátka vytratila v okamžiku, kdy zapochybovala o jeho slovech. Během toho vytáhne z kapsy peněženku a hodí na stůl peníze za jídlo.* Ani nevím, proč jsem se ti snažil poradit nebo nějak pomoct, když mě vlastně nezajímáš. *Odvětí pak ještě na její poznámku. Šlehne po ní očima. Po té vstane od stolu a bez dalších slov se vydá z baru ven. Nailah už nevěnuje jediný pohled.*

(Když se k tomu jejímu citátu nevyjadřoval, nechala to být. Možná si to k srdci vzal, možná ne, nebo spíš chtěl, aby se tomuto tématu vyhnul, protože by vina vlastně padala hlavně znovu na něho, ale nemohl se divit. Ona ho ale dneska nechtěla nijak extra provokovat. Vlastně spolu mluvili docela vážně. Druhé pivo měla v sobě tak nějak rychleji než to první. Pověděla Jackovi svůj názor na to, že vlastně tak nějak to jeho sebevědomí povyrostlo. Vlastně se jí to líbilo. Tedy byla ráda i za Jacka, že trochu toho sebevědomí zase našel. Ona samozřejmě věděla, že kdyby nechtěla, Jackson ji do smečky nutit nebude, ale opravdu zněl jako někdo, kdo se už tak rozhodl a bude si stát za svým. Jenomže si taky myslela, že je to hlavně jen díky tomu, kým je. Kdyby byla obyčejný vlkodlak, jen těžko by o ni takhle stál. Tenhle svůj názor mu taky řekla a pak byla svědkem toho, jak pomalu Jacksonův úsměv mizí z tváře. To rozhodně nechtěla, nechtěla se ho nijak dotknout. Myslela si prostě, co si myslela. A on z toho hned dělal třetí světovou. Ale ať si sáhne do svědomí, že takový zájem by pro ni prostě neměl, kdyby před ním seděla obyčejná vlkodlačice. Mohl mít ušlechtilé srdce, jak chtěl, ale tohle nemohl prostě vyvrátit. Jeho se to ale hodně dotklo, protože ona si dovolila zapochybovat o jeho úmyslech. Pak se dotčeně zvedne, zaplatí a prostě začne odcházet. Ona ho mlčky pozorovala a už už otvírala ústa, že něco řekne. Nakonec zase sklapla, podívala se před sebe. Najednou taky vytáhla peníze, práskla je o stůl a vyrazila ven za Jacksonem.) Jacksone, ty sám víš, že mám pravdu. Kdybych byla obyčejná, nestaral by ses tak o mě. To ale neznamená, že nejsem ráda, že to děláš. (Dojde ho a přiměje ho se otočit k ní, když ho chytila za ruku a obrátila si ho k sobě. Samozřejmě ho hned na to zase pustila.) Dej mi pár dní. Dej mi týden a já přikvaltuju do zátoky a budu tvůj šaman. Potřebuju jenom zařídit nějaké věci. (Podívala se na něj a čekala, jak bude reagovat.)

*Nechá Nailah její názor na to, proč se o ni tolik zajímá. Dnes se s ní skutečně nehodlá o ničem dohadovat. Řeči, slova stejně nikam nevedou. Nyní se soustředí na to, aby něco konečně dokázal, aby se mu podařilo něco dotáhnout do úspěšného konce. Také proto Nailah nevyvrací její slova, neoponuje, nedohaduje se s ní. Rozhodně, ale dá i beze slov jasně najevo, když se mu něco, co Nailah řekne, nezamlouvá nebo s tím nesouhlasí. Jsou ovšem věci které přejde snáze a které, jen tak neskousne. Nailah právě mohla vidět, jak může reagovat, když se mu něco hrubě nelíbí. Zkrátka se přestane doprošovat a odejde. Když zaplatí a bez rozloučení s Nailah bar opustí, bublá v něm vztek za to, co si o něm myslí. Nemá, ale jak dokázat opak a na druhou stranu nemůže říct s určitostí, co by bylo kdyby. Nic takového není. Je, jen to teď. Nechce o tom Nailah přesvědčovat, ale docela by si vyprosil, kdyby ho ona přestala ujišťovat o tom, co si myslí. Venku vtáhne nosem prudčeji vzduch do plic a vydá se od baru k Zátoce. Je pěšky, takže ho čeká delší procházka. Neujde moc daleko, když za sebou zaslechne kroky. Než se stihne otočit, ucítí, dotek na ruce. Když se otočí částečně sám, částečně kvůli Nailah, zjistí, že je to právě ona. Trochu ho to překvapí, že za ním vyrazila. Zdá se mu, že taková situace nastala poprvé. Chvilku na ni kouká téměř normálně. Když s tím, ale zase začne, tak se zamračí. Ruku stáhne k sobě a je vidět, jak se mu do výrazu rychle vkrádá odměřenost. Nechá ji domluvit. Pak, ale namísto mlčení zareaguje.* Řekl jsem, že ti to nebudu vyvracet, pokud si to myslíš. *Odvětí.* Možná máš pravdu, možná ne. Nedá se spekulovat nad tím, co by bylo, kdyby... *Pokračuje. Zní navenek klidně, ale jisté podráždění v hlase nejde přeslechnout.* Tahle smečka si zaslouží konečně něco dobrého. *Pokračuje dál.* A ty jsi v tomhle výjimečná. Jsi to nejlepší, co je mohlo, může potkat a přesně to, pro své lidi chci. Ztratil jsem hodně lidí. Umírali kvůli mně. Mám jejich krev na rukách. *Bezděky při tom zvedne ruce před sebe a podívá se na dlaně, jako by tam snad skutečně mohl vidět to, o čem mluví. Nemluví o tom, ale nikdo ho nikdy nezbaví výčitek za ty ztracené životy, když v Zátoce tehdy vybouchly ty bomby. Ti, co při nich zahynuli byli nevinní. Děti, ženy. Je to něco, co si se sebou ponese až do konce života.* Chci do smečky pro změnu někoho přivést. *Nechá ruce zase klesnout k tělu a podívá se na Nailah.* To, že tvé kořeny sahají až sem. Jsi pro mě jako ztracený a znovu nalezený člen. I když bys nebyla tím, kým jsi, chtěl bych, aby ses vrátila domů. *Dodá nakonec. Mluví docela zapáleně, procítěně. Při tom nespouští z Nailah oči. Je stále mírně dopálený, ale když domluví, trochu té frustrace ze sebe dostane. Na konci mírně vydechne. Od Nailah se pak dozví, že se ke smečce přidá. Upřímně ho tím překvapí, ale tentokrát příjemně. Chvilku na ni kouká, jako by si nebyl jistý, že to myslí vážně. Rozhodně mu tím, ale vezme tak trochu vítr z plachet. Nějak nemá důvod se dál vztekat, když právě předběžně dosáhl svého. Mírně rozjasní tvář, na druhou stranu před ní nechce dávat tak moc najevo, jak je rád. Poslechne si ji až do konce. Už zase se mračí, ale soustředěním. Na chvilku uhne pohledem, ale protože nad něčím přemýšlí. Pak se na ni znovu pevně, odhodlaně podívá.* Můžu pomoct? *Zeptá se věcně. V tuhle chvíli působí, jako by mezi nimi žádný rozpor nebyl.*

(Možná ho překvapuje, že za ním šla, ale pravdou bylo, že ona už se rozhodla, že tu zůstane a v té smečce bude, i když možná trochu později, což se Jackovi taky nelíbilo, ale s tím prostě už nemůže nic dělat. Ona chtěla samu sebe chránit, i když ji Jackson přesvědčoval, jak ji ochrání. Pravdou bylo, že by se snad i nechala přemluvit na to, že by svůj příchod do smečky ještě zvážila a přijala by to mnohem dřív. Dokázala si tak nějak představit, že Jackson bude moci dostát svému slovu o tom, že ji ochrání. Byl jistější, než co ho poznala dříve. Vypadalo to, že to zasnoubení s ním opravdu něco dělá. A to i to, že jí začal opravdu ve velké míře lichotit a dával jí najevo, že je pro něj a pro jeho smečku vlastně důležitá. Ona ale věděla, že je to jen kvůli jejímu šamanství, protože jinak by tak důležitá nebyla. Jackson nakonec promluví a připustí to, že by to tak možná bylo, ale není to tak, protože taková situace nenastala. V tom měl jistě pravdu. Taková situace nebyla. Poslouchá ten jeho skoro srdceryvný proslov. Bylo od něj hezké, že ji považuje skoro až za spásu smečky a že ji bral, jak ji bral. I když ona si na takovéhle řečičky nepotrpěla, nemohla popřít, že jí nedělají dobře. A Jackson vypadal opravdu upřímně. Chtěl ji do smečky, chtěl mít šamanku, kdo by taky nechtěl. Ale na druhou stranu jí nabídl i ochranu a chtěl ji mít při sobě i právě proto, aby se jí nic nestalo. To by asi jen tak leckterý alfa nahlas nepřiznal. I když, kdyby patřila do smečky, bylo by to samozřejmé, že ji budou chránit. Ale ona do ní nepatří a ten příslib už visí ve vzduchu.) Tady to všechno začalo, tak ať tady taky všechno skončí. (Hlesla zamyšleně a pak řekla svůj ortel. Přidá se do smečky, ale potřebuje pár dní čas na to, aby si zařídila potřebné věci a možná se i dopátrala, kde by našla Camille O'Connell. Když jí nabídne Jackson pomoc, jen zakroutí hlavou.) Díky, Jacksone, ale budu si zařizovat jen takové ty rutinní věci jako odhlášení ubytovny a tak dál. (Pousměje se) Myslím, že už půjdu. Ale ráda jsem tě viděla. (Řekne překvapivě upřímně. Pokud má být ona jeho šaman, sice ho mohla kritizovat za různé věci, ale v jádru by spolu měli vycházet dobře.) Zatím ahoj. (Pak se otočila na druhou stranu a zamířila do města. Ona byla dneska taky pěšky, ale delší procházka jí nevadila.)

*Když Nailah poví to, co v danou chvíli chce a potřebuje, neví, jestli dělá dobře. Udělá to, ale tak, jak v danou chvíli uzná za vhodné. Existuje málo těch, kterým by mohl říct, jak to vidí, jak to vnímá, co se stalo. Občas to ze sebe potřebuje vydat ven. Někdo jako šaman v jeho případě Nailah, i když nečeká od ní žádnou velkou podporu, slyšet to může. Když už se dostali dnes tak daleko, tak nevidí důvod, proč jí něco neříct více. Tím, ale dnes také skončí. Po té, co domluví je řada na Nailah. Během svých slov ji pozoruje a tak mu neunikne její výraz. Moc nad tím nepřemýšlí. Počká si na její slovní vyjádření. Z toho, co Nailah poví, ale v danou chvíli příliš moudrý není. Raději se nevyptává. Když mu poví, že se zanedlouho ke smečce připojí, dosáhne svým způsobem svého. Je za to rád, i když to navenek moc najevo. Nic se nemá přehánět. Nakonec ji nabídne pomoc, kdyby potřebovala, ale zdá se, že se jí do krámu nehodí. Přikývne chápavě na její odpovědi, že to bere na vědomí. Napadne ho, že jí mohl dát své číslo, kdyby si přeci jen na něco vzpomněla, ale nemá po ruce ani papír ani tužku a do baru se vracet nechce. Bude muset tedy spoléhat na to, že pokud bude třeba tak si ho Nailah najde v Zátoce.* Já tebe taky, Divoženko. *Odpoví jí a neodpustí si svou přezdívku, kterou Nailah dal po prvním setkání, kdy ještě nevěděl, jak se jmenuje. V očích se mu při tom krátce zablýskne pobavením.* Nenech mě dlouho čekat... *Dodá na závěr. Chvilku se za šamankou ještě dívá, ale pak se otočí a vydá se zpátky do Zátoky. Díky tomu, že se nakonec s Nailah domluvil, jako by se jeho svět zase o něco více rozjasnil.*

(Po svojí šichtě ve zverimexu, sedla na motorku a dojela si do svého oblíbeného baru. Bylo dobré, že tady dostala pivo, aniž by se někdo ptal, jak je možné, že pije, když řídí motorku. Měla to tady ráda, bylo to tu takové zapadlé, skoro už se tu vyjíždělo z New Orleans, kolem byly lesy. Prostě ideál. Až na to, že tady pracoval Lorent. Poté, co se stalo mezi nimi tady, tedy ono se ani tak nic moc nestalo, ale mohlo se stát a na jednu stranu vlastně ano, stalo. Jeho vlk ji chtěl za družku. Ona to poznala. Jediné štěstí asi bylo, že to nepoznal Lorent v lidské podobě. Pakovala se odtamtud ale natolik rychle, že by mu to asi ani normálně dojít nemohlo. Od té doby se tomu baru docela vyhýbala, i když párkrát tu byla, ale naštěstí na Lorenta nenarazila. Možná bude mít takové štěstí i teď. Vstoupila do baru a rozhlédla se. Samozřejmě, její pohled se nejdřív upíral k baru, tam on nebyl. A když se rozhlédla po lokále, taky ho tam neviděla. Docela si oddechla. Sice mohl být ještě v kuchyni, ale to viděla jako vysoce nepravděpodobné. Pozdravila obsluhu, která ji už znala a usadila se u baru. Za chvíli dostala své oblíbené pivo, které pomalu ale jistě upíjela.)

( Tak a konečně je tady..Konečně dojela do města..Je to tady Vítej v New Orleans pomyslí si a zaparkuje své auto před jeden z barů..Je celkem utahaná a také by si něco dala na pití..Ted se tady víc zorientovat projít si to tady a najít Původní upíry a zjistit ,který ,že jí to zabil rodiče..Vejde do baru..A posadí se k nějakému volnému místa sundá si sluneční brýle a objedná si jedno mojio..Musí sem nějak zapadnout..Musí vypadat jako normální prostý člověk proto si zakrývá denní prstem..Nechce se hend prozradit ,že je upírka..Trochu se prozhlédne ,ale uvidí jen pár lidí..Vezme si od barmana mojito a zlehka se napije )

(Přemýšlela o tom dnešním setkání s tím čarodějem. Viděla to rozhodně na víc než jedno pivo. Jakmile dostane to pitomý rozhodnutí od úřadu, tak se pakuje do zátoky a ve městě ji uvidí jen v práci. Nějak nechápe, jak se za takovou krátkou dobu stačila zaplést do tolika věcí. A hlavně by ráda věděla, jak je možné, že vlkodlaci ve městě o ní vědí. Vědí, že existuje, že tu je a ten čaroděj dokonce věděl, kde pracuje. Neměla z toho vůbec dobrý pocit. Přicházel na ni jakýsi splín a tak prostě vzala tu sklenici s pivem a převrátila ji celou do sebe. Samozřejmě, nebyla jedním z těch borců, co by to měli za pár vteřin, ale nejpomalejší to taky nebylo. To pivo by jí ale takhle rozhodně mohlo stoupnout do hlavy rychleji. Kývla na barmana a ten jí roztočil další. Podával jí ho ale docela nešikovně přes pití té slečny, protože na něj zrovna někdo mával, že by rád zaplatil. Vypadalo to, že to byl někdo, kdo chtěl platit už dřív, ale barman na něj zapomněl. Proto teď tak spěchal. Chtěla ten půllitr pořádně chytit, ale barman nepočkal, takže se jí podsmekla ruka a ona tak vylila to mojito té slečny. Vydechla hlasitě. Jako by dneska už dost nebyl den blbec. Pivo si ale uchránila. Položila ho tedy na bar a podívala se na tu slečnu.) Moc se omlouvám. Objednám vám a zaplatím nové. (Kývla na ni a když se barman vrátil, tak udělala, jak slíbila a ta holka dostala nové pití.)

(Trochu se zamyslela o tom jak bude žít v tomto měste..Snad to tady bude dobrý..Musí se pomstít ještě neví jak ,ale prostě musí je to ted její cíl možná největší..Chtěla se napít svého mojita když najednou bum..Hodně se lekla až vyskočila ze židle a postavila se..Málem ji to celou slilo naštěstí to schatala jen kebelka..Ale to jen trochu pár kápek..) Nemůžeš dávát sakra pozor ?! (Vypění naštvaně na to holku...Pak si uvědomila ,že se toho až tak moc nestalo..Má ted prostě blbé období tak se naštvě i kvůli malinké věci) Omlouvám se neměla jsem po vás tak vyjet (Sklidní se a pokusí se o přátelský usměv..Hned se zase posadí na své místo a vezme si nové mojito a položí ho na stůl)

(Ona ani tak moc nemohla za to, že jí to vyklouzlo, ten barman jí to měl prostě přinést pořádně a nebo měl počkat, až to řádně chytí a ne tohle. Ta holka hned vyletí ze svého místa a začne pištivým hlasem nadávat, jestli nemůže dávat pozor. Její hlas jí opravdu nebyl moc příjemný. Podívala se na tu rádoby krásku se silikonama a povytáhla obočí. pokud ví, tak se omluvila a dokonce jí řekla, že jí koupí nové pití, i když za tenhle incident de facto nemohla. Tahle princeznička si o sobě nejspíš myslela hodně a bylo to na ní vidět. Už jen proto, že si v takovém pajzlu dávala mojito. Divila se, že se rovnou neotočila a nešla pryč, když to tady viděla. Vážně nesnášela tyhle nádhery, co si o sobě myslely bůh ví co, ale vyháněly to jen make-upem a velkýma kozama, který si stejně musely nechat udělat uměle, protože je příroda neobdařila.) Poser se. (Utrousila poznámku ještě předtím, než se jí ta holka začla omlouvat, že na ni asi neměla takhle vyjet. I když se jí opravdu nechtělo, stejně jí to pití koupila, když už jí ho slíbila. Protočila oči a prostě si spíš hleděla svého.)

Hele no tak nemusíš být hned taková hnusná (Ušklíbne se na ni a prohlédne si jí) Každý má jako někdy špatný den..Omlouvám jsem..Prostě jsem dnes taková podražděná a utahaná..Určitě si někdy i taková ty..(Poví takovým neutralním tonem a pořád se na ni dívá.Jetsli tady budou takoví lidi všichni tak to bdue teda vážně velkej oprus...Nejlepší by bylo najít původní pomstít se a rychle z tohohle zapadakova vypadla..Vážně hrůza..Může být snad tenhle den ještě horší..Vážně co příjde tedkom...Raději se napije toho pití.A začne si pohrávat s řetízkem co měla na ruce..Je to její psolední památka co ji po matce zůstala..Zavzpomíná jaké to bylo trávit s nima čas jak byla menší kež by to šlo něják vrátit ,ale to bohužel nepůjde.)

Nebyla jsem první. (Odfrkla si. Myslela, že ta holka jí dá pokoj, ale ona se zřejmě potřebovala vybavovat. Jenomže ji vůbec nezajímala a zajímat nebude, takže tohle si opravdu mohla odpustit. Měla svoje pití, tak si měla hledět toho a ne tady do ní hustit, jak někdo zrovna nemusí mít svůj den a bla bla bla. na taky neměla svůj den a přesto se jí omluvila i za něco, za co vlastně ani tak nemohla. Kdyby chtěla, klidně to mohla přejít pouhým pokrčením ramen a žádné nové pití jí nekupovat. Chtěla být ale jednou taky po tom dni milá, jenomže to se nesetkalo s nejlepší odezvou. No tak bude sprostá a neurvalá jako obvykle. Jí to opravdu žádný problém nedělalo.) jo, právě teď, protože koukám na tebe. (Ušklíbla se a otočila se směrem k baru tak, že ji už nechtěla dál vnímat a doufala, že to ta obarvená blondýna pochopí. Chopila se svého piva a napila se. Možná, že by teď spíše brala, aby tady byl snad ten Lorent než tahle nána, která si myslela, že je asi nějaká supermodelka. Už podle toho, že si sundávala sluneční brýle, když vešla. byl večer, kdo nosil sluneční brýle? Jedině lidi, kteří si myslí, že v tom vypadají strašně cool. Přitom vypadají jako idioti.)

(Raději nic neodpoví jenom si myslí o ní ,že je to protivná krává..Určitě ji nikdo nemá vůbec rád..Taky kdo by jí rad měl..Chová se jak protivná starý babka v přechodech prostě si potiše zasměje a napije se..Do tohohle baru už nikdy nepůjde..Ty lidi tady no páni teda vážně otrava a hrůza..Beztak ji jen zavidí její krasné mladí..Ale no co takovou protivkou se zabývat nechce.Nejraději by ji poděkovala ,že ji pokazila poklidný večer..Nejraději by se sebrala,zaplatila a odešla někam no bůh ví kam..Ale dostala chut na nějakého panáka..Vypije ještě kousek mojita a objedná si sklenku vodky.) Jednoho panáka vodky prosím (Zavolá na barmana ,který vypadá celkem dobře..Mohla by začít provokovat to holku něják tak začne trochu s barmanem flirtovat..Dá si pěkně nožku přes nožku.Začne si pohrávat se s vým blondatým pramínkem vlasů..A občas se spokojeně podívá na tu holku a ironicky se usměje)

Děkuji (Mrkne po barmanovi jedním očkem a pousměje se až se ji objeví koutky.Poté s vezme skleničku s panákem a zlehka se napije..Prvně chtěla vyprovokovat jen to dívku ,ale ted jí vlastně barman příjde tak trochu i sexy.Položí sklenku na stůl.A začne projíždět prstem po obvodu te sklenky skousne si spodní ret a podívá se znovu na barmana.) Takže jsem tady nová a potřebovala bych najít něco na přespání.. (Šibalsky se na něj pousměje ) Myslím tím nějaký hotel..Ne přílíš drahý ,ale zase ne přílíš levný. Doufám ,že chápete.Tak kdybyste mi poradil byla bych vám moc vděčná.(Parkrát zamrká a podívá se mu hluboko do očí..Dá se říci ,že s ním i celkem flirtuje ,ale tak to je u ní naprosto normální..Nezavazný flirt je u ti takzvaně ranní kafe.Trochu si stáhne dolů šaty má je opravdu kratké tak jí pořád lezou nahoru)

(Tou upírkou už se nezaobírala. Spíš si znovu vzpomněla na ten rozhovor s Finnem dneska odpoledne. Jo, upíři rozhodně dokáží být osina v zadku, ale rozhodně by se teď tady na tu nádheru nevrhla a nezabila ji jen proto, že je upírka a je nesympatická. Což jistě bylo oboustranné, ale ona si nezačala. Jen se prostě nechala dneska vyprovokovat. Jinak by z toho nedělala takovou vědu. Náhrdelník na sobě neměla, měla ho uschovaný v kabelce a tam taky zůstane. Dneska se nemínila prát. Ale zřejmě asi bude mít alergii na blonďaté upírky, protože tohle je už druhý incident s nějakou blondýnou, a ještě k tomu upírkou ve městě. Heslo, že blondýny drží při sobě, u ní rozhodně neplatí ani náhodou. Slyšela, jak někdo otevřel dveře a vešel dovnitř. Barman ho zdravil nějak familierně a když viděla, jak se před ní mihnul Lorent, tak trochu svěsila ramena, protože bohužel toho, že v tomhle baru ho nepotká, se teď právě rozplynulo. Střídal šichtu. Ten starší barman ještě kývnul na ni na rozloučenou, ona na něj kývla taky. Dalo by se říct, že se znali, když byla vlastně jeho štamgast. Sice jen povrchně, ale rozhodně se zdravili. Lorent si vzal zástěru a nalil té holce vodku. Ona si namotávala pramínek vlasů na prst jako nějaká laciná zamilovaná blbka. A Lorent samozřejmě nezklamal a hned s ní začal flirtovat taky. Jo, tohle je přesně ten typ holek na jedno použití, tak proč by toho Lorent nevyužil. Napila se svého piva a musela se usmát do sklenice, protože tohle bylo opravdu úsměvné. Lorent si jí samozřejmě nevšímal, asi si myslel, že bude žárlit, nebo tak něco, ale ona se vážně právě začala úžasně bavit. Ta holka se na ni sem tam šklebí, jak kdyby trpěla obrnou obličeje a když odloží sklenku, začne po ní kroužit prstíkem a ještě se při tom kouše do rtu a myslí si, jak strašně sexy a nelacině to vypadá, tak ona už to nevydržela a vyprskla smíchy.)