Sophie´s Flat

Dobře. (Kývne na Genevieve a přejde k lednici. Dívá se, co všechno tam má a přitom uvažuje, co by mohla udělat k jídlu. Na snídani už bylo pozdě a když už, tak si chce dát teplé jídlo. Nakonec se rozhodne, že udělá gumbo. Docela dlouho ho nevařila ani v baru. Začne si vyndavat všechno potřebné. Ani si nevšimne, že by se Genevieve chovala nějak divně, takže když se jí pak Kate zeptá, co to znamená, tak jen pokrčí rameny.) Co myslíš? (Tázavě pozvedne obočí a otočí se zpět k lince. Začne krájet zeleninu, když uslyší výkřik z koupelny, kam šla Genevieve. Rozejde se do koupelny, ale pak uvidí Genevieve, takže se zastaví a starostlivě se na ní podívá. Nevidí na ní žádné fyzické známky újmy, tak jí dojde, co se nejspíše stalo.) Kdo to byl? (Vydechne a upřeně se na ni dívá. Bohužel v tomhle jí nemohla nijak pomoct. Nemohla ani dokonce zmírnit bolesti, protože by na ní kouzlo nefungovalo. Bolest byla prostě součástí toho, být kotvou. Nedalo se s tím nic dělat. A aby mohla kotvu přenést na někoho jiného, potřebuje kouzlo a to ona nezná.)

(Přejela pohledem Sophie a pak Kate.) Upír, byl to nějaký upír. (Chopí se znovu hrnku a mohutně se napije, než je schopná odpovědi Kate) Nějaký upír chtěl přejít na druhou stranu. Já jsem nechtěla, abyste u toho byly. Nemusely jste to vidět. (zakroutí hlavou) Stačí, že jste to zřejmě slyšely, i když jsem se to snažila udržet, ale nešlo to. Je to pro mě nové, nejsem zvyklá na takový druh bolesti. Myslím, že to ještě nějakou dobu potrvá, než budu úplně schopná přijmout fakt, že je ze mě kotva druhé strany a že si může kdokoliv kdykoliv přijít říct o přechod na druhou stranu. (sklopí na chvíli zrak. Štvalo ji, jak na tom teď je, ale na druhou stranu, našla svou dceru, v což už rozhodně nedoufala)

(Jen na její odpověď kývne a otočí se zpátky k lince. Dokrájí zeleninu a pak si začne připravovat všechno ostatní. Nejhorší ze všeho na vaření byla příprava, ale pak už to šlo většinou rychle. Chápe Genevieve, že nechtěla, aby to viděli. Ona sama by asi taky nechtěla, aby někdo viděl, jak se svíjí v bolestech. Ale Genevieve spíš nechtěla, aby to hlavně viděla Kate. Mezitím, co Genevieve vysvětluje všechno okolo kotvy Kate, Sophie přemýšlí. Chtěla si s ní promluvit o Johnovi, ale nechtěla jí přidělávat další starosti. Nemohla na ní jen tak vybalit, že John byl poslední měsíce posedlý a nejspíš ho posedl čaroděj, který měl být už tisíc let mrtvý a Alisea s ním čeká dítě. Jenže jednou jí to nejspíš bude muset říct, protože to před ní nejspíš neutají, ale ne teď. Po tom, co byla s Benjaminem a stala se kotvou. Otočí se zas na holky a podívá se na Kate.) Nejspíš bych to dokázala, kdybych znala kouzlo a měla to na koho převést. Nemůžu jen tak z Genevieve sejmout kotvu a nepředat tohle břemeno na někoho jiného. Ani nevím jestli by to takhle šlo a pokud ano, opět by se rozpadla druhá strana a každý by si zas chodil do světa živých, jak se mu zachce. (Rozhodí rukama. Právě teď se nedalo dělat absolutně nic, ale to samozřejmě neznamená, že to tak nechá. Nemůže nechat Genevieve kotvou.)

Je hezké, že mi nabízíš, abych tady vše absolvovala klidně před vámi, ale já nechci. (zakroutí hlavou) Myslím, že není nutné, aby mě někdo viděl v tom stavu, v jakém jsem, když se to děje. (dovysvětlí ještě a nakonec dopije kafe) Ano, tohle nejde jen tak zrušit. Je to rozhodně běh na dlouhou trať a musel by se najít jiný chudák, který by to převzal. A věř mi, kotvou rozhodně nechce být nikdo dobrovolně. (prohrábne si vlasy a semkne rty. na chvíli mlčí, ale pak pohlédne na obě dvě) Ví to ještě někdo další? Že je ze mě kotva?

Od té doby, co za mnou přišla Kate, jsem s nikým nemluvila, takže neví. Pokud to Benjamin nerozhlásil nějakým způsobem ve čtvrti. Pak by stačilo, aby to věděl jeden člověk a do hodiny o tom budou vědět všechny frakce. Víš přeci, jak fungují drby. (Vzpomíná si, jak rychle se roznesl příchod Původních a to je snad v tu dobu viděl jen jeden člověk. Stačilo pak pár hodin, aby o tom věděli naprosto všichni v nadpřirozené komunitě.) Dobrovolně do toho rozhodně člověk jít nemusí. To vím jistě. Ale podrobnosti neznám. A navíc bych nejspíš potřebovala, aby byl úplněk nebo jiná přírodní událost, která se neděje každý den. Pochybuji, že takové kouzlo by bylo jednoduché. (Bylo jí nějak jedno na koho to převede, ale nejdřív potřebuje znát detaily kouzla a pak se může rozhodovat na koho kotvu uvalí. Jenže, jak získat od Benjamina to kouzlo? Nebo ho sehnat od někoho jiného? Předci by to kouzlo jistě mohli znát, ale ty jí nepomůžou.) Jak jsem řekla nevím. Ano před tím nikdo kotvou nebyl, ale před nějakou dobou totiž kotva umřela či co, druhá strana se rozpadla a díky tomu mohlo bez problémů přejít několik nadpřirozených bytostí do světa živých a řekněme, že ne všichni toužili čistě jen po další šanci na život. (Vezme si do ruky hrnek a napije se z něj. Pak se podívá na Genevieve.) Mimochodem Marcel i Elijah jsou obeznámeni s tvou a Jacksonovo nevinou, takže by za tebou neměl nikdo chodit s obviněním za to, co se stalo. Klaaus by to nejspíš už měl také vědět. Elijah slíbil, že si s ním promluví.

Fajn, takže to nikdo víc neví. (kousne se do rtu a zadívá se někam do prázdna. Přimhouří oči a pak se na ně zase podívá) Takže, to znamená, že už to nikdo víc zatím vědět nemusí. (obeznámí je se svou myšlenkou) Benjaminovi šlo taky o to, aby o jeho činu vědělo co nejvíc lidí, aby věděli, že je zase o kousek vpřed. Ale... my to prostě nikomu neřekneme. Nikdo nemusí poznat, že už nejsem čarodějka, když na to přijde. Teda pokud se mě zrovna nebude snažit někdo zabít a já se mu neubráním. To by na to asi ten dotyčný přišel. (ušklíbne se) Buď to bude muset rozhlásit Benjamin sám, nebo bude ticho po pěšině. A on nemá moc rád, když se drby o jeho velikosti nešíří samovolně. Prostě mu to nebudeme dávat zadarmo ani teď. A pokud by se to měl někdo dozvědět, řeknu mu to já sama. (Zakroutí vehementně hlavou) Ano, přesně, jak řekla Sophie. Byly by s tím akorát problémy. Myslím, že tohle řešení budeme muset teď odsunout, protože jsou jiné věci, co se budou muset vyřešit. (podívá se na Sophie, když na ni začne mluvit.) Aha, dobře. Takže jeden problém mi teď momentálně odpadá, ale stejně jsem si jistá, že Klaus mi přijde aspoň vyhrožovat. Nebo mi "promluvit do duše." (udělá teatrální gesto)

*volá Genevieve*

S tím problém nemám, ale někdo to poznat může. Čarodějky a ne všichni umí držet jazyk za zuby. A popravdě ne každá tě má zrovna v lásce. (Ušklíbne se. Samozřejmě Genevieve nemají všechny zrovna rády, když zabila Cassie, i když to byla opravdu nehoda. Ale tak či tak, zabila jí. Navíc nechtěla přijmout smrt, aby Cassie mohla žít a utekla. Tohle vše prostě nejde jen tak vysvětlit.) Rozhodně bude dotčený, že jsi mu neřekla o těch kamenech. Marcel taky nechápal, že jsem mu o tom neřekla nebo ho nevarovala. (Dopije kafe a odloží hrnek na linku.) Když už jsme u těch kamenů. Existuje způsob, jak bych z nich mohla odebrat magii, aniž bych byla poblíž? (Povytáhne tázavě obočí. Rozhodně by to celý problém usnadnilo. Takhle by mohla prostě jen provést lokační kouzlo a říct ostatním, kde vlkodlaci jsou, aby jim mohli vzít kameny a zabít je. Nebo aspoň Marcel je zabít rozhodně chtěl, ale jestli také Elijah? Obzvlášť Olivera, který patřil do Jacksonovo smečky a navíc byl jeho bratr? Podívá se na Kate a skousne si ret. Další problémy? Bylo jich až příliš, aby se dali vyřešit rychle a snadně. Všechno to začalo s Benjaminem. Kdyby neohrožoval město, tak by Genevieve nemusela dělat ty kameny, vlkodlaci by nezaútočili na upíry a upíři by nechtěli pomstu. Genevieve by byla stále čarodějka, Benjamin by neměl ještě větší moc. A John? Ten by byl posedlý tak jako tak, takže jedině tenhle problém by nemuseli řešit, kdyby Benjamin neoživl.) Řekněme, že jich je trochu víc, ale všechny vyvolal Benjaminův příchod. Tedy až na jeden problém. (Podívá se na Genevieve. Konečně dodělá jídlo. Vezme ze skříňky tři misky a nandá do nich gumbo. Odnese to na stůl i s lžícemi a sama se za stůl posadí.)

Já vím, nejsem zrovna ta nejoblíbenější bytost na planetě, ale to mě teď nezajímá. (zakroutí hlavou) Prostě to nebudeme rozšiřovat účelně. Když se to rozkřikne, tak dobře, ale my nemusíme hned běžet a všem to vykládat. (podívá se na obě a chvíli si je měří) Ano, to bude. Mohla to schytat Hayley, což bylo štěstí, že neschytala. (vydechne a pak chvíli mlčí, než se zase podívá na Sophie, aby odpověděla na její otázku.) No, možná by nějaké kouzlo bylo, ale muselo by se vymyslet. (zašklebí se trochu provinile) Takže pokud jim ty prsteny nesundáš z ruky, asi zatím není šance. (Už se chtěla zeptat, na jaký problém, ale začal jí zvonit mobil. Úplně zapomněla, že ho má v kapse. Vytáhla ho a podívala se, kdo volá. Potom pozvedla oči a zkoumavě se na obě podívala.) Omlouvám se, ale tohle vezmu. (přijala hovor a dala si telefon k uchu) Kole... (začla prostě a čekala, co řekne on)

Už jsem se bál, že to nezvedneš. *řekne, když mu Gen konečně mobil zvedne.* Chtěl jsem se jenom zeptat, jestli jsi v pořádku, neukázala ses doma. *samozřejmě se zapomněl zmínit o tom, že ji byl hledat v zátoce...* A taky se po tobě sháněl Elijah, prý ses mu neozývala. Říkal jsem si, že bych se za tebou zastavil, ale to radši teď nebudu riskovat. *naráží na to svoje kousnutí.*

No, řekněme, že jsem teď měla mobil pár dní mimo provoz, proto jsem se nikomu neozvala a neodepisovala jsem mu. (Schválně mu na otázku, jestli je v pořádku, neodpoví. Protože na jednu stranu v pořádku je, na druhou ne. Neví, co by mu měla teď říct. Lepší by bylo, kdyby se viděli, ale to on zas nechtěl.) A Elijah mě stále shání nebo je to už vyřešené? Vážně se prostě nechceš večer stavit?

*když mu neodpoví na jeho otázku, bere to tak, že je asi v pořádku.* Říkal jen, že se s tebou pokoušel spojit.. Asi s tebou chtěl o něčem mluvit, netuším, jestli pořád chce. Každopádně by ses mu měla asi ozvat. Ne, radši se stavovat nebudu. To vlkodlačí kousnutí se ještě nevyléčilo, mám nesnesitelnou žízeň, nechci nic riskovat.

(Fajn, tohle jí přišlo až moc snadné vyhnutí se odpovědi. Nebyla doma už třetí den, ale Kolovi stačilo, že měla prostě porouchaný mobil. Ani se jí nezeptal, kde to vlastně byla, což brala jako plus, nemusela se zaměřovat zrovna na vysvětlování.) Dobře, dobře. Ozvu se mu pak. (potom se zamračí a chvíli mlčí) Jak to myslíš, že se nezahojilo? To mělo trvat maximálně 24 hodin, v mezních případech něco málo přes den. 

(Jen kývne na to, že to prostě nebudou rozšiřovat účelně. Je si jistá, že se to rozkřikne, ale aspoň ne hned. Vlastně nikomu do toho nic není. Je to jen Genevieve záležitost.) Přesně tak. Ale podle všeho tam nebyla a ani nikdo z Původních, jinak by mrtvých upírů bylo o dost méně a živých vlkodlaků o dost více. (Tohle už stejně nemělo cenu řešit. Prostě se stalo a muselo se to jen rychle vyřešit, aby se mohl každý soustředit jen na Benjamina. A také doufá, že se to brzy vyřeší. Když Genevieve řekne, že by se kouzlo muselo vymyslet, jen si povzdychne. To by zabralo nějaký čas a rychlejší by nejspíš bylo, když se zaútočí na vlkodlaky, i když budou mít ty kameny. Dál už nic neříká, protože Genevieve přijme hovor. Čeká až prostě dotelefonuje a mezitím se pustí do jídla.)

Já nevím, prostě se to ještě nezahojilo. Nevyznám se v tom, jenom doufám, že to co nejdřív přejde... Elijah říkal něco o tom, že řekne Klausovi, ale řekl jsem mu, ať to nedělá.. Jak ho ale znám, stejně mu to řekne.. *nechce se doprošovat, aby mu dal Klaus svojí krev, radši to přetrpí.*

Nemáš to zahojené znamená, že tam máš stále ránu, nebo tam už ránu nemáš, ale cítíš se, jako by na tebe stále účinkoval jed? (povytáhne obočí. Vlastně přešla s telefonem celou místnost a zakotvila znovu v koupelně. Ani neví, že to udělala, prostě šla automaticky vyřizovat hovor jinam. Asi nějaký naučený reflex.) Pokud máš problémy, tak jo, Klaus by ti pomoci mohl, ale jestli máš ránu už zahojenou, tak by to mělo přestat co nevidět. Takže jak?

Ránu tam pořád mám. Kdybych ji tam neměl, Elijah by si jí nevšiml a vůbec by o tom neříkal Klausovi... Vlastně stačilo mít tričko s dlouhým rukávem a bylo by po problému. *ušklíbne se do telefonu, ale to ona nemůže vidět.* Takže ránu ještě zahojenou nemám.

Ne, to by tedy nebylo po problému. (Řekne až nepříjemně. Tohle byla od Kola pěkná nezodpovědnost. Měl jít za Klausem hned a ne čekat. Ještě k tomu třetí den. Ale jak to, že má to kousnutí tak dlouho? Že by nějaký vedlejší účinek toho kouzla? I když tímhle si opravdu jistá nebyla a nechtělo se jí tomu moc věřit.) Kole, kdyby sis to přeci jen rozmyslel, tak večer budu doma. Můžeš přijít a já se ti na to podívám. Třeba něco vymyslíme. Popřípadě mohu urychlit hojení bylinnou mastí. 

Spíš se z toho dostanu sám. Myslím, že pokousanýho upíra, i když Původního, bys zažít nechtěla.. Mohl bych ti něco udělat, a to nechci. *nechtěl jí ublížit, takže za ní prostě nepůjde. Dřív nebo později se z toho dostane. A když ne, zavolá Klausovi.. Asi bude muset.*

Dobře, jak teda myslíš. (zakroutí hlavou) Opatruj se. Zavolám ti, až budu doma, můžeme si aspoň popovídat na dálku. (usměje se... nikdy by neřekla, že tohle někdy zazní z jejích úst, ale Kol jí za ty tři dny chyběl. Tedy alespoň něco, co se týkalo Kola, takže klidně právě i telefonát. Osobně se samozřejmě nemuseli vídat neustále.) Miluju tě. (pak zavěsila a vrátila se do kuchyně.) Omlouvám se, opět. (uculila se a pak zasedla ke stolu a pustila se do toho)

(Podívá se na Genevieve, když se k nim konečně vrátí.) Co potřeboval Kol? Nebo tě jen sháněl, když ses neozvala dva dny? (Povytáhne obočí. Zadrží v sobě nějakou nepatřičnou poznámku na Kolovo osobu. Pomalu dojí jídlo a odsune misku kousek stranou od sebe.) K tomu kouzlu ještě. Napadá tě něco, jak by se dalo vymyslet? Jestli to má vůbec cenu vymýšlet nebo to prostě nechat na původních a Marcelovi. (Na chvíli se odmlčí a přitom stále kouká na Genevieve.) Nebo víš co? Nemysli na to. Prožila sis teď své a neměla by ses v tuhle chvíli něčím zabývat a prostě jen odpočívat, protože to vážně potřebuješ.