Genevieve´s flat

(pokrčí rameny a dívá se před sebe... neví, jak to vlastně teď s Rebekou pořádně má. Dokáží se snést, ale pravda, kamarádky z nich nejsou. A byly vůbec? Ona to s ní všechno myslela upřímně, ale Beka s ní ne, alespoň ze začátku určitě ne. K Finnovi se už nevyjadřuje, ani ho pořádně nezná. Přemýšlí, jestli má Kola požádat o to, o čem přemýšlí celou dobu, co tu byla sama) Kole, (podívala se na něj s vážnou tváří) Potřebuji získat nějakou Benovu věc a Ben mám věci v našem starém domě, teda ve svém starém domě (Ona se tam nikdy necítila jako doma a i Ben dával najevo, že je to jeho dům) Šel bys tam se mnou? Je docela pravděpodobné, že tam nebude a bude třeba v Lyceu, ale kdyby tam náhodou byl, přeci jen bych mu nechtěla čelit sama, aspoň prozatím.

*chvilku se přestane mazlit s Mikaelsonem a podívá se na ni, když ho Gen osloví jménem. Vyslechne si to, o co ho žádá. Ani chvilku nezáváhá s odpovědí.* Samozřejmě, že tam s tebou půjdu. *pousměje se na ni. Je mu jasné, že i když tam Ben asi nebude, bude jí to asi dost nepříjemné tam vůbec jít.* Sama jsi říkala, nevíme, co od něj čekat. A kdyby tam byl, lepší dva lidi než jeden.. Co vůbec potřeboval Elijah? Pořítám, že tu byl kvůli té Oslavě? *tázavě se na ni podívá.*

Já jsem tam už jednou byla, když jsem měnila Claire v člověka s neprobuzeným vlkodlačím genem. (přizná se mu a podívá se na něj) To místo mělo všechno, co bylo zrovna v tu dobu potřeba. Tak jsem tam šla. A myslela jsem si, že to překonám a nebudu to vnímat. Před Claire jsem nic najevo nedávala, ale docela dost to na mne dolehlo. A to jsem ještě nevěděla, že Ben žije. Teď když to vím a je tu možnost, že ho tam zastihnu, nechci jít sama. Děkuju. (pousměje se na něj trochu posmutněle) Ale půjdeme až jindy. Zkusím odhadnou denní dobu, ve které by se nemusel zdržovat v domě. Teď na noc tam bude celkem jistě. (oblízne si rty) Elijah, ano, byl tu i kvůli tomu. (přitaká a pokývne hlavou na důkaz toho, že se Kol nemýlí) Ale přišel si i vyříkat věci mezi námi. Beru záležitost Elijah jako uzavřenou věc v tomhle ohledu. Ale ta oslava hrála roli taky. Já nevím... všichni si tak nějak myslí, že jsem nějaké eso v rukávě, které budou moci proti Benjaminovi použít.

Gen, není člověk, na kterýho by tohle všechno nedolehlo. Po tom, co všechno jsi v tom domě zažila... Někteří lidi by se tam nevrátili ani za nic, ale ty jo. A vlastně ani ne kvůli sobě, ale kvůli Claire... Dobře, půjdeme tam někdy jindy. *přikývne* Myslím, že ani nebude potřeba, abys mi dávala nějak vědět. Stejně tě teď moc nebudu spouštět z očí. Je mi jasný, že asi nechceš být zalezlá pořád doma, to ani nejde, ale zkrátka se budu teď snažit, abych byl teď s tebou. Kdyby se objevil Benjamin, sice bych toho proti němu moc nesvedl, ale chci prostě vědět, že jsi v pořádku.. *trošku podiveně se na ni podívá, když začne mluvit o tom, jak si to s Elijahem vyříkali.* Ty mi chceš říct, že Elijah, který tě nemá od začátku nějak v lásce, se s tebou usmířil? Tak třeba na nějaké eso z rukávu vytáhneš.. Dřív nebo později. Něco určitě vymyslíme.

Paradoxem je, že ten dům za nic nemůže. Nemůže za to, jaký Ben byl, nemůže za to, že tam žil zrovna on. (semkne rty a nadzvedne jemně ramena) Není to ten dům, čeho se bojím. Jsou to právě ty vzpomínky, co mě děsí. A ty nejsou v tom domě ale v mojí mysli. (na chvíli se odmlčí, sklopí zrak a upře ho na prsty svých rukou, které si teď vzájemně oďubuje. Pak znovu vzhlédne s povytaženým obočím) Takže ze mě bude Hayley číslo dvě? (vydechne) Úžasné (řekne ironicky... ale samozřejmě chápe Kola, že ji nechce spustit z dohledu, ale ona tohle prostě moc neuznává a nefandí tomu. Být hlídaná jako nějaký cenný zboží.) Ano, Elijah se se mnou usmířil. Myslím, že včera mu ten pohled asi dost stačil. 

Ale ne, nebude z tebe žádná Hayley číslo dvě. Nikdo si u tebe hlídky vyměňovat nebude, neboj. A navíc, teď, když už se spolu zase bavíme, jsem s twbou stejně dost často, takže se toho stejně moc nezmění. *pokrčí rameny a mírně se pousměje.* Tak to jsem rád, že jste se spolu usmířili. Moc se mi nelíbilo, když jste spolu moc dobře nevycházeli...

Jo, nebude, to je jasné, protože ty si s těmi hlídkami vystačíš klidně i sám, ale něco ti řeknu, máš smůlu, chodím do práce a tam se mnou rozhodně chodit nebudeš. A opovaž se mě doprovázet a vyzvedávat jako děcko ze školky. (řekne kategoricky odmítavě... tohle by jí už tuplem příjemné nebylo) Prostě se budu chovat jako jsem se chovala doteď. Když budu mít na Bena někde narazit, tak narazím. (věnuje mu soustředěný pohled a k Elijahovi se už nevyjadřuje... a docela ji taky štve, že jim probírání Benjemina sebralo takové ty hezké chvilky)

Cožee? Ty chodíš do práce? Že jsi mi to neřekla dřív.. Chodíš teda do toho orchestru, kde jsi se stavovala předtím, než jsme odjeli na Bali? *tázavě se na ni podívá.* Vidim, že s tebou asi nic nenadělám, co? Jsi stejně tvrdohlavá jako já. *nechápavě zavrtí hlavou a trošku se zasměje.*

No, snažím se tam chodit tak, jak mám. Zatím mi to vycházelo a doufám, že mi to bude vycházet nadále. A ani jsem ti to neměla jak říct, protože jsme spolu nemluvili. (pokrčí rameny) Zatím si to tam oťukávám, přijali mě jako houslistku, ale to, že hraji i na cello a umím zpívat, je prý dost velká výhoda. (drbe Mikaelsona za ušima a on spokojeně přede.) Ano, jsem dost tvrdohlavá, jestli mě chceš hlídat na každém kroku, prosím, ale připrav se na to, že naše domácnost bude trochu tišší. (podívá se na něj a semkne rty)

No, nechci ti nějak brát iluze, ale nevím, jestli to teď budeš stíhat.. Přece jenom, teď máme trošku větší problém.. Já si myslím, že jsou dost rádi, že tě přijali. Mají výbornou houslistku, zpěvačku i hráčku na cello v jedné osobě. To se určitě hodí. *koukne, jak drve Mikaelsona za ušima.* Koukám, že ten kocour tě bude mít rád pořád víc, než mě. *zavrtí nechápavě hlavou a trošku se zasměje.* Nojo, ale já nechci tichou domácnost.

To mi nemusíš říkat, já vím, ale prostě pokud to půjde, tak budu ráda, když mi to vycházet bude, jinak se s tou prací můžu rozloučit. Protože hudebník na zkouškách chybět nesmí. I kdyby měl lézt po čtyřech. (podívá se na něj) Jistě, že bude mít rád hlavně mě. (řekne, jako by to měla být samozřejmost a nechápe, jak se nad tím Kol může podivovat.) To předpokládám, takže i předpokládám, že mě nebudeš hlídat, kam se jen pohnu. (povytáhne obočí) Půjdu už dovnitř, začíná být chladno (pociťuje na své kůži chlad... zvedne se, Mikaelson se okamžitě zase někam vypaří, protože ona odchází, tak nemá důvod tu být) Jdeš taky? 

Ale tak mě má taky rád, a to mě na začátku nesnášel. Třeba mě bude za chvilku mít radši než tebe. *zaculí se na ni a ještě než Mikaelson odejde, si ho pohladí.* Jojo, půjdu taky. Teď tě přece hlídám, ne? *zvedne se taky a společně s Gen jdou zpátky do jejího bytu. Sundá si v předsíni boty a potom jde do obýváku. Tam si sedne na gauč a začne si prohlížet knížku, která ležela na stolku.*

(protočí oči nad tím, že ji teď přeci hlídá. Dojde s ním nahoru a než stačí něco říct nebo udělat, už sedí na gauči a prohlíží si knížku.) *Aha, vážně si budu prohlížet knížku?* (Už dlouho společně nezažily nějakou tu pěknou chvíli a ona se toho nehodlá vzdát, i když Benjamin číhá za rohem. To ne, tohle se Benjaminovi tedy nepovede. Postaví se před Kola, chvíli na něj se zájmem kouká a pak spustí, zcela věcně a trochu neromanticky, ale co? Když to nevyplyne ze situace, proč by si o to neřekla) Když už mě takhle hlídáš, co kdybys mě hlídal víc z blízka? Sex? (rozhodí rukama... nechodila kolem horké kaše a prostě to řekla)

*prohlíží si knížku, kterou asi zrovna teď Gen čte. Ne, tahle by ho teda nebavila. Stejně tak, jako většina knížek, které u Gen už viděl.* No, myslel jsem, že hlídání vypadá trošku jinak.. *vzhlédne k ní, když řekne zničehonic to, co řekne.* ...ale proč ne? *zaculí se na ni, ale z gauče se nezvedá. Položí knížku na stolek a opře se.*

(Když se z toho gauče nezvedá a jen se tam pohodlně opře, kouká na něj se založenýma rukama, no, nevypadá zrovna jako že by měl dostatek energie... nebo ho má, ale nechce ji nějak vynakládat. Vezme knížku, praští ho s ní jemně po hlavě a pak mu ji podá) A nebo si klidně čti, když tě to tak zajímalo. (ušklíbne se a chystá se odejít)

Jaaau. *řekne, když ho praští knížkou po hlavě, i když ho to vůbec nebolelo. Pak si ji od ní vezme, chvilku ji drží v rukách a kouká na Gen. Když vidí, že se chystá odejít, položí knížku na stolek a upíří rychlostí se přemístí před ni.* Ale no tak. Moc dobře víš, že mě ty tvoje knížky moc nazajímaj. *ušklíbne se na ni.*

(oblízne si rty... ano, Kola nezajímalo víc věcí. Než se naděje, strčí do něj a ona spadne na zem na kožešinu, která vyplňovala prázdný prostor) Tak fajn. (pousměje se šibalsky a nedá mu šanci k tomu, aby vstal, protože ho zaklekne. Vezme jeho hlavu do svých dlaní a začne ho líbat. Pak rukama sjede dolů, chvíli ho hladí na hrudi pod tričkem, než mu tričko sundá. Ví, že až jí on sundá to její, nahmatá tam jizvy, obávala se toho, jestli na to nebude příliš myslet a všechno tím tak nezkazí, ale nějak se toho špatného pocitu zbavit musí. A proč ne zrovna tím, že bude mít hezký pocit z něčeho jiného?)

*ani se nenaděje a už leží na zemi na kožešině. Nestihne se ani zvednout, nemůže. Gen ho totiž zaklekne. Když ho začne líbat, obejme ji a přitiskne si ji k sobě. Se sundáváním svého trička jí trošku pomůže. Hned na to jí svlékne i její tričko. Vůbec ho nějaké jizvy netrápí. Dělá, že si jizev nevšímá. Ví totiž, že se za ně Gen stydí...*

(Rukou mu zatlačí na rameno, čímž ho přiměje si lehnou úplně. Zapomněla pro tenhle okamžik na nějaká svoje záda a jizvy, Kol nedával nic znát, takže jí to nic nemohlo připomínat. Přilepí se k jeho ústům a delší dobu se od nich neodlepila. Pak ale přeci jen sjela rty níž na jeho krk a posléze mu cestovala s polibky po celé jeho hrudi. Začala mu rozepínat kalhoty a stáhla mu je, co to šlo. Začala ho masírovat rukou přes boxerky a následně i pod nimi. Neustávala se svými polibky a párkrát mu i secvakla kůži mezi zuby)

*užíval si to, jak mu zasypávala celý krk i hruď svými polibky. Občas jí dal taky nějakou tu pusu na krk, ale Gen si moc do práce "kecat" nenechala. Nechal se od ní i nadále líbat všude na hrudi a jak byla nad ním, oběma rukama jí rozepnul podprsenku a následně jí ji sundal úplně.*

(Ona by i byla ráda, kdyby Kol byl nějak více aktivní, ale třeba má jen moc ztrápenou hlavu, takže většinu iniciativy teď přebírala ona. Nevadí jí to, ale ráda by, aby někdy příště on byl ten pán. Stáhne mu boxery a chvíli si hraje s jeho chloubou ústy. Pak si s Kolovou asistencí sundá kalhoty a kalhotky a nechá ho do sebe vniknout. Pohybuje pánví a tím, že je nahoře, udává tempo.)

*ještě chvilku si užívá, jak jeho chloubu masíruje rukama, potom si užívá to, jak si s ní hraje ústy.. Když Gen skončí, sundá jí kalhoty i kalhotky a vnikne do ní. Gen je chvilku nahoře, ale on se potom přetočí nahoru, nechce být celou dobu dole, ani náhodou...*

(Když se přetočí nad ni, jen se usměje. Užívají si v žáru vášně. Genevieve i párkrát hlasitě vzdychne. Po delší době má s Kolem zase takovouhle chvilku. A je na ní vidět, že si to užívá. Vydrželi to oba hodně dlouho. Kol vyvrcholil a ona pak krátce po něm. Ještě chvíli tam jen tak leželi a mazlili se a užívali si jednu společnou chvíli, kdy nemusí myslet na problémy, protože ráno už to bude zase něco jiného. Pak si jdou dát společnou vanu a nakonec skončí oba dva v posteli.)

*včera večer dorazil do bytu až docela pozdě, po tom, co odjel z plantáže, se totiž ještě stavil v jednom baru.. Takže byl zase opilý. Snažil se být potichu, kdyby náhodou už byla Genevieve doma, ale ne, nebyla. Zase. Byl dost opilý, takže šel hned do ložnice, svléknul se, lehnul si do postele a usnul. Ráno se probudí, osprchuje se, potom se oblékne a hned zase z bytu vypadne. Pojede se podívat na plantáž.*

(Hned po schůzi přišla domů. Ze všeho byla celkem utrápená, ale s Benem si chtěla promluvit. Byl to její jakýsi osobní cíl. Zalehla do postele velice záhy, co přišla a ihned usnula. Byla vyčerpaná. Ráno se probrala. Ne, že by spala špatně, ale tohle vše ji ubíjelo. Zamířila do kuchyně a upražila si čerstvou kávu a udělala si silné kafe, bez cukru, bez mléka. Sedla k jídelnímu stolu a popíjela.)