Genevieve´s flat

(Chvíli má sklopený pohled, nedokáže se na něj podívat. Nemůže. Kol je jediný, který o ní ví už téměř všechno. Stačí už doladit jen pár detailů a dovysvětlit pár situací a opravdu to bude vědět všechno. Neplánovala mu to říct všechno naráz, ale nějak to z ní prostě vylezlo. Konečně se na něj podívá) No, myslím, že to v tuhle chvíli bylo docela fér ti to všechno ukázat. Teď když je tady Benjamin, stejně by ses to dřív nebo později dozvěděl. (Benjaminovo jméno ji pálí na rtech) Každý máme nějakou svoji noční můru a démona, těmi mými je Benjamin.  Myslela jsem, že už budu mít pokoj. (zakroutí hlavou, jak mohla být tak bláhová a myslet si to? Benjamin sám jí kdysi řekl, že si mě vždycky najde a bude kontrolovat její život. A našel si ji, znovu. Připravený na to, aby jí ze života udělal peklo. Byla šťastná a spokojená a on to musel za každou cenu zničit.) Kole, prosím tě, (podívá se na něj naléhavě) slib mi, že sám nic nepodnikneš. On je nebezpečný a nevyzpytatelný. (Polkne, když se zmíní o dceři. Moc si jí neužila.) Poslala jsem ji pryč. (nedívá se přímo na něj, ale někam za něj. V jejích očích se zračí bolest a smutek.) Nemohla jsem dovolit, aby jí dělal to samé jako mně, aby se vůbec dozvěděl, že existuje. Věděla jsem, že by si zase našel způsob, jak si mě k sobě připoutat i s mou dcerou. (říká moje dcera, protože to tak cítí. Byla to její dcera. Z těch jejích řečí vlastně ani stále nevyplývá, kdo byl otcem.) Po jednom trochu smrtonosnějším incidentu, jsem od Bena odešla, protože jsem věděla, že jsem těhotná. Narodila se mi krásná dcera. (Když to říká, na rtech jí hraje smutný úsměv, jak vzpomíná na to, jaké to bylo. Oči má zalité slzami, ale po tvářích jí zatím nestékají) Pauline, pojmenovala jsem ji Pauline. Ale věděla jsem, že si ji nebudu moct nechat. Zhruba ve třech měsících jsem ji poslala pryč, aby na ni Ben nemohl, aby na ni nemohl nikdo. (zakončí to, už nechce dál pokračovat, jak přesně ji poslala pryč. Ne, dnes na to nemá sílu. Rozdmýchaly se její staré vzpomínky a pocity a ji to neuvěřitelně bolí. Možná, že Kolovi i nakonec došlo, kdo je otcem. Pak se na něj podívá, když se zmíní o tom, že Bena už viděl) Cože? (vykulí oči a ihned ho začne prohlížet. Ruce, krk, ve vlasech, dokonce mu stáhne tričko, aby si prohlídla jeho hruď a podpaždí. Je jako porčená, ale nic nenašla) Nevšiml sis na něm něčeho divného? Krom toho, že celou dobu lhal? Nemumlal? Neříkal divná slova?

*zavrtí nesouhlasně hlavou, když mu řekne, ať nic proti Benjaminovi nepodniká.* Ne, to ti slíbit nemůžu. Víš, jak jsem se musel ovládat, abych nic neudělal na tý oslavě? *podívá se na ni.* Chtěl jsem mu něco udělat, nemohl jsem se koukat na to, jak ti ubližuje. Ale když jsem se podíval na Sophie, která nic nedělala, došlo mi, že už tuplem nemůžu udělat nic ani já.. Mrzí mě to. *omluvně se na ni podívá a pak poslouchá, co vypráví o své dceři. Vidí její smutný úsměv, když o ní vypráví. Muselo to pro ni být těžké, vzdát se vlastní dcery..* Pauline.. *zopakuje jméno její dcery.* Vybrala jsi jí krásné jméno. *pokusí se o úsměv. Dál už o Pauline nemluví, z Gennina výrazu pozná, že už o tom mluvit nechce. Když si ho začne celého prohlížet, neví, co ji to popadlo.* Co to děláš? *zeptá se jí.* Já nevím, on pořád něco mlel. Ani jsem ho neposlouchal, chtěl jsem se ho už zbavit.. *vážně si nevšiml, že by si pro sebe něco mumlal.. Vrazil do něj, začal se chovat jak blázen. A taky si podali ruce. Nic víc.*

Kole, nemohl jsi nic dělat a abych pravdu řekla, ani jsem nechtěla, abys něco dělal. (podívá se na něj) Ani si nechci představit, co tam proběhlo potom, co jsme odešli. A kdyby se něco dělo předtím, kdybyste se snažili opravdu zakročit, tak by to bylo akorát ještě horší. Neomlouvej se za to. Jsem ráda, že se ti nic nestalo, to je hlavní. (usměje se... k dceři už se nevyjadřuje... když se jí zeptá, co to hledá, podívá se na něj s obavami) Něco, co jsi na těle předtím neměl. Nemůžu vědět, jestli ti něco neudělal, ale zdáš se v pořádku. Naštěstí. (uleví se jí, i když nějaké obavy v ní stále přetrvávají. Založí si ruce kolem těla a přitom si přejede po koncích jizev. I když ví, co Ben udělal, bude se jich snažit zbavit. Cítí, že teď by byla nejraději na chvíli sama, všechno to vstřebala) Kole? Zajdeš se podívat na plantáž, jestli jsou všichni v pořádku? (podívá se na něj. Dává mu tím i trochu najevo, že chce být sama)

Já si myslím, že mi nic neudělal. *pokrčí rameny, ale asi by si teda měl víc všímat, pokud se bude cítit jinak.. Benjamin je nejspíš schopný všeho.. Třeba nad ním něco zamumlal a něco mu udělal, to nikdo neví.* Klidně mi můžeš říct, že chceš být teď sama. *poznal to, že chtěla být sama. A nedivil se jí.* Tak já jdu. Kdyby něco, dej mi vědět, ano? *usměje se na ni a zase si natáhne tričko, které mu před chvilkou sundala. Ještě než se z gauče zvedne, nakloní se k Gen a dlouze ji políbí. Potom vstane a odejde z jejího bytu. Dole před domem nastoupí do svého auta a rozjede se směrem k Plantáži.*

(kývne hlavou) Jo, kdyby něco, dám ti vědět. Hlavně, jestli jsou v pořádku i ostatní. (když ji políbí, zavře oči a užívá si dotek jeho rtů. Chvíli poté, co odešel má stále zavřené oči, ale pak je zase otevře. Ben je tady. Je tady a je připravený udělat jí ze života peklo. Zvedne se a přejde k zrcadlu. Chce se podívat na ty jizvy. Otočí se zády a otočí hlavu. Jsou šeredné. Některé jsou sice úzké, ale jiné jsou rozšklebené i jeden centimetr tlusté. Byliny jí mohou pomoci v tom, aby ty jizvy co nejvíce vybledly, ale nikdy se jí neztratí úplně. Zkouší mumlat kouzla, ale nic se neděje, zkouší i zakrývací kouzlo, ale ani to nefunguje. Ano, bude se muset smířit s tím, že bude mít zjizvená záda napořád.)

(Pak se převlékne a stále je přešlá, stále neví, co si o tom všem myslet. Jako by to byla jen její další noční můra, ze které se nejde probudit. Kéž by to tak byla jen noční můra, ale ona se obává, že tomu tak není. Rozhodne se jít na místo, kde už hodně dlouho nebyla. Pravidelně nosila květiny a svíčky na hrob svých rodičů a babičky, ale za celou dobu, co byla živá, se ani jednou ještě nestavila u hrobu Alana. Měla by to napravit. On byl jeden z mála lidí v její minulosti, který za něco stál. Možná na jeho hrob nechtěla chodit, protože nerada vzpomínala na to, co se tehdy stalo, ale když je tu teď Ben, co na tom záleží? Vzala nějaké svíčky, hodila je do kabelky a vydala se na hřbitov.)

(Přišla domů uprostřed noci, už se jí docela chtělo spát. Ale poté, co zažila tu hrůzu s Benem, se potkala s Klausem a zase spolu jednou měli tu upřímnou chvilku. Tohle bude běh na dlouhou trať, ale oni ji prostě musí vyhrát. Je si jistá, že proti Benovi rozhodně nezůstanou sami dva. Ne, Ben si svým činem na oslavách proti sobě poštval všechny. 
Dojde se umýt. záda si omývá houbou, protože na nich mí zaschlou Benovu krev. Pak si jen chvíli přejíždí prsty po zádech a nahmatává jizvy. Není jí to příjemné. Poté vyleze z vany, vypustí vodu, vezme si tílko na spaní a konečně si lehne do postele. Usne záhy.)

*za chvilku dojel až k domu, kde má Gen byt. Zaparkoval před domem a vešel do domu. Vyšel po schodech až nahoru k jejímu bytu, vytáhl z kapes klíče a potichu si odemkl. Slyšel totiž, jak uvnitř někdo pravidelně oddychuje, takže Gen už určitě spala. V předsíni si zul boty a šel až do ložnice. Tam se svléknul jenom do boxerek a opatrně si lehnul vedle ní. Nechtěl ji budit, vypadala, že spí docela klidně. Zavřel oči a za chvilku usnul.*

(Spala na svoje poměry opravdu klidně, ale probudily ji první sluneční paprsky, takže toho stejně nenaspala moc. Ale alespoň ji netrápily noční můry. Chtěla se převalit na druhý bok a třeba ještě znovu usnout, ale do něčeho narazila. Otevřela zprudka oči, protože se celkem vyděsila, ale uviděla Kola. Ulevilo se jí. Nečekala ale, že by přišel ještě v noci)

*spí se mu dobře, klidně by spal i dál, ale ucítí, jak do něj něco vrazilo. Asi to byla Gen. Možná nečekala, že ještě přijde. Třeba si myslela, že se vyspí na plantáži. Pomalu otevře oči a protáhne si ruce. Potom se otočí na bok, obličejem směrem k Gen a pousměje se na ni.* Dobré ráno. *pozdraví ji a stále se usmívá.*

Dobré. (odpoví mu a věnuje mu úsměv, i když dost krátký a docela nervózní.) Nemyslela jsem, že ještě přijdeš. Už bylo dost pozdě. Já sama jsem přišla z venku až kolem jedné ráno. (přizná, že ještě po odchodu Kola někde byla. Vstane a protáhne se, ještě zívne. Sundá si tílko a uvědomí si, že Kol má dost dobrý pohled na její jizvy. Rychle sáhne po tričku a navlíkne ho na sebe. Polkne a chvíli jen tak stojí, před ní je zrcadlo. Jen tak kouká na svůj odraz a nakonec se dooblékne celá.)

Tak já jsem si říkal, že bys možná byla ráda, kdybych tu byl. *posadí se na posteli a mírně pokrčí rameny. Na to, že přišla až kolem jedné ráno nic neříká. Asi si potřebovala pročistit hlavu, nedivil se jí. Když se Gen zvedne z postele a jde se převléknout, pochopitelně se na ni dívá. Neunikne mu, že se snaží rychle zakrýt ty jizvy. Kdyby si to asi uvědomila dřív, že je uvidí, asi by se otočila jinak, aby ty jizvy nebyly vidět. Zvedne se z postele a přejde k Gen. Obejme ji kolem pasu a dá jí pár pus na krk a na ramena.* Víš, že přede mnou ty jizvy schovávat nemusíš. *řekne jí narovinu.* Já tě mám rád takovou, jaká jsi. Ať už s jizvama nebo bez.

(Když ji obejme kolem pasu, dívá se na ně oba do odrazu v zrcadle. Vlastně si je takhle spolu ještě nikdy neprohlížela. Má pootevřená ústa a trochu svraštělé obočí. Nemůže dovolit, aby se mu něco stalo. Benjamin bude chtít z cesty odstranit všechny. A jí bude chtít udělat ze života peklo, což zahrnuje i to, že se musí zbavit Kola. Má z toho strach. Tohle období pro ni bude obdobím strachu a ona jen doufá, že to nebude období bezmoci, jak tomu vždycky bylo.) Nemůžu dovolit, aby mi tě vzal. (říká směrem do zrcadla, polkne a otočí se k němu čelem. Podívá se mu do očí) Sebral mi úplně všechno. Nechci, aby mi bral i teď.

Neboj se. To já nedovolím.. A kdyby mi chtěl něco udělat, nemyslíš, že už by to udělal? Třeba chce jen převzít coven. *a zbavit se Klausova dítěte.. Tohle ale nahlas neřekne.* Nic ti nevezme, slibuju. Nestihne ti nic sebrat, protože ho před tím, než se o něco pokusí, zabiju. *popravdě už si představoval, jaká smrt by pro něj byla nejlepší. Utrhnutí hlavy? Vyrvání srdce?.. Nad tím ještě musí pořádně popřemýšlet, protože pokud bude mít tu čest, aby ho zabil, užije si to.*

Třeba to mělo být varování, že když bude chtít, tak sek tobě dostane. (podívá se na něj) Hraje si s námi, to mu de dobře. Má rád hry, hlavně, když je vyhrává. Je posedlý mocí nad všemi a nad vším. On nechce jenom ovládnout coven. On chce celé město a mě ... mě na kolenou s ním. Nezastaví se před ničím. Řekla bych, že už teď je pár kroků před námi a my máme co dělat, abychom se ho pokusili dohnat. (vydechne a sedne si na postel. Kol stojí nad ní a ona k němu vzhlédne) Nechoď na něj sám, Kole prosím tě o to (apeluje na něj) Tohle není situace na osamocené mise. Musíme se spojit všichni dohromady.

Nedostane se ke mně, na to já si dám pozor. Už tak nějak vím, co od něj čekat, vím jak vypadá.. *koukne na ni.* Tak to abychom si s ním taky zkusili zahrát nějakou hru. Hodně dobrou hru, kterou budeme pořádně umět.. A nebo se budeme muset naučit hrát tu jeho. Město ať si pro mě za mě vezme, ale tebe ne. *když si Gen sedne na postel, složí si ruce na prsou.* Dobře, sám za ním nepůjdu.. Ale pokud přijde on za mnou, nemám nna vybranou, nějak se bránit budu.

Víš, co od něj čekat? (podívá se na něj nevěřícně) Ne, to teda nevíš. (zaprotestuje) Nikdo to neví. Ani já sama, i když já bych mohla. Možná bych neměla tak panikařit a prostě být chvíli Ben. Vžít se do jeho kůže a situace. Co by asi tak udělal? (Začne přemýšlet o tom, o čem se bavila s Klausem, možná by ho opravdu dokázala předvídat. Možná.) Musíme se spojit se všemi frakcemi. To je teď hodně důležité. (podívá se na něj) Musíme proti němu jít všichni a musíme se shodnout. A to by mohl být problém, každý si to bude chtít dělat po svém. (kousne se do rtu a pak si oblízne rty.) Ne, Ben nesmí dostat šanci vzít si město. (zakroutí nesouhlasně hlavou) To by pak měl všechno mnohem snazší. (namítne s pohozením ruky) Samozřejmě, že když si tě najde, tak se budeš bránit.

No, tak viděl jsem, co udělal na tý oslavě... Ale když říkáš, že ani ty nevíš, co od něj čekat.. *pokrčí rameny.* Pokud by ses dokázala vcítit do jeho kůže, mohlo by nám to hodně pomoct.. Vím ale, že by ti to nebylo příjemný.. *sedne si na postel vedle ní a podívá se na ni.* Já myslím, že spojit všechny frakce by šlo, ale co když se přidají čarodějky k Benjaminovi? To pak bude o hodně silnější, ne? Stačí vidět, co udělali jen ti tři upírům a vlkodlakům na té oslavě.. *Vzpomene si, jak vypadala Rebekah.. A nebýt Alisey, Hayley i s dítětem by byla určitě mrtvá.* Tak když mu nechceme město jen tak dát, mělo by se to začít řešit a to co nejdřív..

Ne, že bych nevěděla úplně.. respektive od něj lze čekat naprosto všechno. (podívá se na něj zoufale) Není z těch, kteří by byli dobře čitelní a dali by se dobře předvídat jejich kroky. Benjamin umí překvapit. A nejen mě jako svoji sestru. Všechny. Dokáže překvapit i Původní. (poškrábe se na krku a zajede až na jednu z jizev, začla ji svědit.) Ne, rozhodně by mi to příjemné nebylo, ale kdyby nebylo zbytí, jakože nebude. Aspoň bych to měla zkusit. A čarodějky se k němu nepřidají. Sophie to nedovolí. A myslím, že ty čarodějky, co se Sophie zůstaly, nechtějí rozhodně podléhat Benovi po tom, co viděly. Alespoň v to doufám. (řekne s nadějí v hlase) Ano, nesmíme otálet.

Tak jednu věc od něj nemůžeme čekat určitě.. Ten nikdy neustoupí, dokud nedostane to, co chce. *on teda taky neustupoval, když něco chtěl.. Většinou. Gen taky chtěl, neustoupil a dostal ji. Ale to je úplně něco jiného..* To teda dokáže překvapit i Původní.. To, co udělal na tý oslavě bylo moc i na Původního.. *všimne si, že ji začala svědit jizva.. S tímhle se taky musí něco dělat. Ne, že by mu ty jizvy vadily, ale Gen nejsou příjemné..* Ale přece se čarodějkám dokážou do hlavy dostat Předci, ne? A pokud jsou s Benem, proč by nechtěli čarodějky na svojí stranu? *tázavě se na ni podívá.*

Ano, to je pravda. Neustoupí. Nikdy. Nevzdá to, nedovolí si ho. Chtivost a chamtivost ho stále pohání dál. On nikdy neměl dost a na ničem mu nezáleželo, jen na svojí moci. (zakroutí hlavou... teď když tohle všechno tak říká, vlastně vypovídá o tom, jaký byl její bratr, dalo by se říct, že ho jaksi profiluje. Takže to jde. Může ho dostat, když si bude dostatečně věřit, může ho předvídat. Možná ne všechny kroky, ale některé určitě ano.) To mohou, ale když je coven dostatečně silný, věří svému vůdci, v tomhle případě Sophie, předci tu bariéru jen tak neprolomí. Je mnohem lehčí promlouvat k někomu, kdo chce a dokonce si to žádá než k někomu, kdo o to nemá zájem. Ale máš pravdu. Stačí jedna pochybnost, jedna zbloudilá mysl a všechno je v prachu. (kousne se do rtu a pak se zarazí. Zapřemýšlí nad tím, co teď právě řekla, co řekl Kol) Bude to chtít (podívá se na něj s podmračeným výrazem) Bude chtít rozložit coven.

*nepochybuje nad tím, že čarodějky z covenu Sophie věří. Myslí si, že ona je docela dobrá vůdčí osobnost a to, že se postavila předkům, můžou čarodějky obdivovat. Ale nebo taky ne. Když Gen řekne, že bude chtít rozložit coven, nechápavě se na ni podívá. Vůbec netušil, k čemu by mu to bylo..* Počkej, jak to myslíš, rozložit coven? To jde? A k čemu mu to vůbec bude? *zahrne ji otázkami.*

U koho by měl hledat nějakou oporu než u svých lidí? (podívá se na něj a vstane, začne přecházet po místnosti) Když se mu podaří podrýt autoritu Sophie, coven ji přestane chránit svým přesvědčením. Předci tedy tak budou mít volné pole působnosti. Mohou zlákat čarodějky. Mohou jim našuškat, že se provinily a pokud nepřijmou Bena jako svého vůdce, stihne je trest, protože Sophie dobrý vůdce nebyla, když nerespektovala vůli předků. Stačí mu Sophie nějak zdiskreditovat v očích ostatních členů covenu.

*pozorně poslouchá, co Gen všechno říká. Vlastně to dává docela smysl. Čím víc čarodějek na svojí straně bude mít, tím je to pro něj lepší a jednodušší. Ale snad není Sophie tak hloupá, aby si nechala před čarodějkami nějak podrýt svojí autoritu..* Ale podrýt autoritu Sophie nebude tak jednoduchý. Ona hloupá není.. Na ni bude muset vymyslet něco pořádnýho, protože se mi zdá, že jí čarodějky dost věří.

Jo, Sophie není hloupá. Ale Benjamin taky ne. (podívá se na něj a konečně se zase zastaví) Stačí jen náznak něčeho, co by se covenu líbit nemuselo a Ben z toho udělá událost století, bohužel takovou událost, která pro coven nebude dobrá. A Sophie to nebude moct popřít, protože i když to bude nafouklé, bude to pravda. (argumentuje a dělá přitom různá gesta rukama. Pak vydechne) Včera jsem mluvila s Klausem, v noci, když jsi odešel. Ani on není lhostejný myšlence spolupráce frakcí proti Benovi. To on mě navedl k tomu, ať se snažím předvídat svého bratra.