Genevieve´s flat

Řekněme, že u všech Původních nikdy nevíš, na jakém jsi ledě. Respektive na jak tenkém ledě jsi a kdy se pod tebou prolomí. Ale já jsem tohle všechno riskla a pokud to má nějaké následky (jakože má a spousty. Teď zrovna to mělo dost obrovský následek, ale ona se s tím srovná po svém), přijmu je sama za sebe a vypořádám se s nimi. (Když jí řekne, že je mu to líto, tak nezní zrovna moc přesvědčivě, proto se jen mírně uchechtne) Není ti to líto kvůli mně. Možná je ti to tak líto kvůli sobě, takže žádná falešná lítost, prosím. Nestojím o ni ani normálně natož, aby někdo lítost předstíral. (Jakmile se zmíní o někom, kdo by je mohl zachránit, zamračí se a čeká, co z něj vypadne. Když začne mluvit o Esther, jen se na něj nevěřícně kouká.) Esther chtěla zabít tebe a tvé sourozence. Respekive ty ses jí ještě nabídl sám jako obětní beránek. Myslíš, že bude někdo tak hloupý, že by povolával Esther? (Samozřejmě mu neřekne o tom, že by ji mohli povolat předci, kdyby nějaký mocný čaroděj z New Orleans zemřel. A ani náhodou mu neřekne o tom, že Esther nechce povolat ještě z jednoho sobeckého důvodu. Vzala jí moc, kterou jí teď vzal Benjamin.)

Neříkám, že ji znám líp než její členové. Říkám jen, jak to cítím já. Pokud mám s vaší rodinou nějaké problémy nebo pokud jakékoliv problémy nastanou, bude to jen moje věc, moje vina, že jsem si tvou rodinu tak připustila k tělu. Takže si ty následky ponesu sama. Tohle jsem tím chtěla říct. (Následky z toho, že se zamilovala do Kola, už si nese. Následky z toho, že se tehdy zpřátelila s Bekou, si nesla taky. Nikdy se neodvolávala na to, že by její chyby měly být chybami někoho jiného. Taková ona nebyla.) Nevím, co se stalo a vím, že jako čarodějka bych upírem být nechtěla. Ale vaše matka by možná tehdy taky měla přemýšlet nad následky toho, co udělala. Slepě použila kouzlo, které z vás udělalo upíry a pak ve snaze napravit to, nekoukala na to, že by možná měla nejdřív napravit samu sebe. Ne, hned šla a chtěla vás pobít do jednoho. (Ale raději t utla, protože ví, že o Esther se s Finnem nepobaví tak, aby se jí věčně nezastával a neomlouval její chyby.) Ano, jistě, pro tebe je teď Benjamin spásou a zase kvůli tomu zradíš svou rodinu. Wow, jsi vážně třída Finne. Nedokážeš se povznést sám nad sebou, to je tvoje největší chyba a slabina. Dej pozor, abys na tom neztroskotal. (dívá se mu do očí stejně pevně jako on na ni. Zlomená Genevieve je ta tam. Pomalu ale jistě znovu nachází svou sebejistotu a jízlivé poznámky jí nedělají problém. Ano, taková ona je a taková bude. A ona najde způsob, jak se vyškrábat zpět na vrchol. Ani nestačí mrknout a Finn už je pryč i s jejím rozbitým telefonem. Vážně neví, na co mu ten telefon bude, ale v tuhle chvíli je jí to jedno. Koukala na zavřené dveře a říkala si, že právě teď mají další problém jménem Finn Mikaelson)

(Na nic z toho jí už slovy neodpovídala, jen buď pokývala hlavou nebo se usmála. Už to nebudou rozebírat, ne tady venku. Potěšilo ji, že Kate souhlasila s tím, že bude spát u ní. Udělalo jí to opravdu radost. Když si to tak vzala, bude to vlastně první člověk, který bude spát u ní v bytě, když nepočítala Kola, který tam byl v minulosti skoro denně. Zamířily tedy k ní do bytu. Docela se prošly, ale úspěšně to zvládly. Zavedla jí až nahoru do podkroví a odemkla dveře. Vešla do bytu a rozsvítila, už byla tma. Kate se tak naskytl pohled na skromný, ale přesto útulný obýváček. Všechno bylo ve starém stylu. Žádná moderna. Na knihovně přímo před nimi byly vystavené fotky. Byla tam ona a Sophie, když spolu společně hrály a pak samozřejmě fotky jí a Kola, hlavně z Bali. Vypadali tam moc šťastně.) Tak jo. Tohle je můj byt. Udělej si pohodlí, jako kdybys byla doma. Postel mám sice jen jednu, ale je to dvoulůžko. Kdyby ti to ovšem vadilo, klidně se vyspím na gauči, ale myslela jsem, že bychom si mohly udělat něco jako pyžamovou párty. Mám tu zmrzlinu a tak. Mohly bychom se zašít do postele a prostě si povídat nebo dělat nějaký blbosti. (zasměje se, nevěděla, jak moc to pojmout, ale nezdálo se jí to zase jako až moc špatný nápad.)

Bohužel, tenhle byt není zas tak velký, aby v něm byly dvě ložnice. Ale (pozvedne prst a projde až do zvýšeného průčelí, kde je malá pracovna. Vlastně je tam pracovní stůl a nějaké police a komody.) Přemýšlela jsem, že bych nechala udělat tady nahoře falešný strop, vedly by tam nahoru schody a udělala by se tam ještě jedna místnost, která by tedy nebyla tak velká, ale aspoň bych měla pokoj buď pro hosty, nebo pro tebe, kdybys... (na chvíli se zarazí, teď chtěla říct něco, co už rozhodně není jen tak, není to něco, co by se mělo brát na lehkou váhu. Počítala s tím, že by ji mohla Kate odmítnout, ale třeba by taky byla ráda.) Kdyby ses třeba chtěla nastěhovat. (řekne to dost opatrně a chvíli se na ni dívá. Ví, že je to asi možná moc brzo, ale nevydržela to, nevydržela nezeptat se.) Fajn, takže pro ni dojdu. (otočila se a zamířila do kuchyně, kde vzala dvě lžíce a kýbl zmrzliny. Když se vrátila, viděla Kate, jak si prohlíží fotky.) Ano, tohle je Kol. (přisvědčila a pokývala hlavou) Jo, s Claire. Jsou to kamarádi. Nebo alespoň byli. Nevím, jak to mezi sebou mají teď. No, zřejmě ani jednomu z Mikaelsonových nezáleží na penězích, protože jich opravdu mají na rozdávání.

Jo, jo, máš pravdu (nakrčila obočí a ihned zase vzala zpátečku) Na tohle je rozhodně moc brzo. Špatný nápad říct to takhle. Spíš jsem měla zvolit tu variantu, kdybys u mě chtěla někdy přespat, že by ses nechtěla táhnout z města na kolej. (změnila nakonec svou nabídku a v duchu si nadávala, protože věděla, že je to risk. Ale kdo neriskuje, nic nemá, takže to prostě zkusila. Nevyšlo to, nevadí.) Ale tu místnost navíc tam nechám udělat tak i tak. Bude to aspoň taková zašívárna. (pousměje se) Myslím, že zmrzlina a kofein se u mě najdou vždycky. (zasměje se a pak začne kývat na to, že si tam bude muset pořídit její fotku) No to rozhodně budu muset, to by nebylo ono. Někdy si pořídíme nějakou společnou.
Šlohnout kartu a vymámit pin? No, to bych raději nedělala, aby ti pak neurazili ruce nebo v horším případě hlavu. (zašklebí se... už ona sama si dovolovala dost a i když je stále naživu, nechce, aby Původní provokovala ještě její dcera.) Spíš by jim vadil ten postup. (přisvědčí a pak pozvedne ten kýbl zmrzliny.) Zmrzlina čeká na načnutí. (zamává jí kyblíkem před očima a pak si to namíří do ložnice. Odloží kýbl na stoleček a otevře šatní skříň. Vytáhne osušku a spací tričko pro Kate) Tady máš potom věci. Můžeš si dát vanu nebo sprchu.

Tenhle postup se mi docela zamlouvá (zasměje se) Ano, můžeme si někam vyjet. Kamkoliv, na výlet, na dovolenou. Můžeme si udělat tunu fotek. Foťák mám, ale mobil ne, to je pravda. Mohla jsem si ho koupit, ale nějak jsem nemyslela zrovna v tu chvíli na mobilní telefon. Byla jsem ráda, že jsi na těch nákupech se mnou. Mobil mě nezajímal. Můžu si ho koupit i zítra. (kývne hlavou a nad postupem, který by způsobila proto, aby získala od Původních platební kartu a pin, se srdečně zasmála.) Ty máš tedy vážně střelené nápady, to se ti musí nechat. Mnohdy by ty situace, které ty vymýšlíš, ani člověka nenapadly. (zakroutí nevěřícně hlavou nad tím, co je Kate schopná všechno vymyslet.) Samozřejmě zmrzlina. (Vzala si tu druhou lžíci, práskla sebou na postel. Překřížila si nohy ve vzduchu a ten kýbl postavila mezi ni a Kate. Taky začala pomalu ujídat.) A jak to jde s magií?

Proč bych ho vybírala já? Jen ho hezky vyber ty. Nějaké místo, kam by ses opravdu moc chtěla podívat. Třeba jsi byla tenhle rok tak hodná, že pod stromečkem najdeš nějakou takovou cestu. (Dělá, jako kdyby ona nic, ona muzikant) Sophie měla výborný nápad, jak to tak poslouchám (zasměje se) Ty bys mohla být domácí mixér jezdna radost. (Její historky jsou vážně vtipné.) Ano, to bylo opravdu moc hezky provedené. Pokud bys chtěla, mohla bych ti taky předat nějaké své znalosti a zkušenosti. Sice už nemůžu čarovat, ale stále vím, jak na to. (pousměje se. Potom se hezky ládovaly zmrzlinou a vyprávěly si různé příhody. Genevieve vyprávěla buď o době před Benem nebo o době po Benovi. O Benjaminovi vůbec nemluvila. Nemůže si pomoc, ale v tuhle chvíli se opravdu cítí spokojená. Sice nemá magii, není tu Kol, ale je tu její dcera, a to je pro ni mbohem víc než magie. A samozřejmě mateřská láska je pro ni silnější než ta partnerská. Sice svou dceru dlouho neměla u sebe, už ani nedoufala, ale i za to těhotenství a následné tři měsíce, co byla ještě s ní, nemohla popsat to, jak silné pouto si k ní vytvořila a jak ji zlomilo, když se jí byla nucena vzdát. Pak se obě prostřídaly v koupělně a nakonec si obě lehly do postele, ještě si povídaly a pak usnuly.)

(Vzkaz pro Genevieve: Můžeš přijít do baru? Potřebuji s tebou mluvit. Týká se to Finna. -S

(Sluneční paprsky jí svítily do očí, ale ona se stála ještě převalovala v posteli, protože nespala dlouho, takže si užívala každý doušek toho, že může být pod peřinou. Opravdu se teď chtěla pořádně vyspat. I poté, co je kotva, tak řeší plno čarodějnických věcí, i když už je nemůže řešit magií, pořád má znalosti, a ty jsou hlavní a nápomocné v mnoha směrech. Má lehký úsměv na rtech a lenoší.)

(Už docela dlouhou dobu nechala Francesca sledovat dům, kde měla Genevieve byt. Vlastně to bylo od toho útoku na sídlo. Jenže v jejím bytě buď stále někdo byl nebo tam zas nebyla Genevieve. A Francesca dost pochybovala, že čarodějka bude mít svá kouzlo všem na očích. Ale dneska tam konečně Genevieve byla a sama. Během chvíle o tom Francesca věděla a už stála před domem společně se svýma dvěma bratry. Chvíli jen pozoruje dům, než vejde dovnitř a rozejde se po schodech nahoru. Za ní jdou samozřejmě její bratři a před domem zůstali dva muži. Stále si nechávala ochranku, i když měla mnohem větší sílu než oni. Po chvíli už stojí před dveřmi Genevieve bytu. Neobtěžovala se s nějakým klepáním. Nechala své bratry, aby se dostali před ní. Vykopli dveře a vstoupili do bytu. Hned na to vstoupí do bytu i sama Francesca. Rozhlédne se, ale Genevieve nikde nevidí.) Budeme hrát snad na schovku? Víš, že nám se neschováš.

(Nakonec z té postele přeci jen vylezla. Oblíkla se a chystala se, že si půjde dát snídani, ale najednou uslyšela obrovskou ránu. Podívala se ke dveřím vyděšeně. Vůbec netušila, co se to děje, ale pak jí t došlo, když uslyšela Francescin hlas. Přišla si pro to kouzlo. Jak jen mohla zapomenout na to, že Francesca jistě slídí poblíž a čeká na dobrou příležitost, jak to kouzlo získat? Ale ona ho nezíská. To ani náhodou. To kouzlo ani nemá nikde napsané, má ho prostě v hlavě a rozhodně ho nehodlá Francesce prozradit. Sleduje dveře ložnice a pomalu přejde ke skříni. Pořídila si na obranu brokovnici. Hned si vzpomněla na to, jak tehdy napálila pár kulek do toho upíra. Nabila brokovnici a namířila na dveře od ložnice.) Vypadněte odsud! (řekla mrazivě chladně a pak nehledě na to, co tím způsobí prostě přes dveře vysřelila. Možnost, že někoho zasáhne, tu byla. Nabila znovu)

(Po chvíli uslyší nějaké zvuky z místnosti vzadu. Slyšela něčí kroky a mohli patřit jedině Genevieve. Ukázala svým bratrům, ať se tam jdou podívat. Ona zůstávala stále na chodbě a rozhlížela se kolem. Zasměje se, když uslyší konečně její hlas. Zajímalo by jí, proč už dávno nevyšla z ložnice a nepostavila se jim. Od čarodějky toho očekávala více, než schovávání se v ložnici a pár slov, aby odešli. Jenže pak zjistila, proč se schovává za dveřmi. Uslyšela výstřel, a proto se přesunula blíže. Jeden její bratr byl postřelný, ale nijak vážně. Stačilo jen, aby se vyndali broky a během chvíle se zahojí. Ten druhý bratr vyrazil dveře od ložnice a vyrazil Genevieve z rukou brokovnici. Francesca pomalu vejde za nimi a s úsměvem se podívá na Genevieve.) Copak se stalo? Čarodějka, která používá střelné zbraně? Na tom něco bude. (Povytáhne jedno obočí a ušklíbne se. Přejde k Genevieve, chytne jí silně pod krkem.) Chci to kouzlo a dostanu ho od tebe buď po dobrém nebo po zlém. vyber si. (Její oči změní barvu na zlatou a tesáky se jí prodlouží.)

(Chvíli čekala, co se bude dít a než stačila vystřelit podruhé, tak jí jeden z Franiných bratrů tu brokovnici vyrazil z ruky. Docela vykulila oči a chtěla ucouvnout. Radil jí to instinkt, ale ona teď stejně neměla kam zmizet nebo se schovat. Nemohla dělat nic. V tuhle chvíli proklínala Benjamina, který ji tím, že jí sebral moc a udělal jí kotvou, vzal nejlepší prostředek, jak se bránit svým nadpřirozeným nepřátelům. Byla zranitelná a to na sobě teď nesnášela nejvíc. Mohla se tvářit jak chtěla silně, ale to nestačilo. Jiní věděli, že ona není v pozici, kdy by mohla nějak víc odporovat. Jenomže to ji právě naopak nutilo odporovat ještě víc. Když ji Francesca chytne pod krkem a ptá se jí na jednotlivé otázky. na mnohé z nich ani neodpoví. Francesca teď už ví, že se nemůže bránit magií, ale podrobnosti znát nemusí. A když jí vyhrožuje, aby jí poskytla to kouzlo, jen se pobaveně ušklíbne a podívá se do Franiných očí.) Mám ráda tu těžší cestu. (začne jí odporovat. To kouzlo z ní nedostane.)

(Věděla už to nejhlavnější. Genevieve se nemohla bránit. Nezajímalo jí proč. Pro ní bylo hlavní, že se nemusí bát magického útoku a tudíž pro ní byla Genevieve snažším cílem. To kouzlo z ní dostane, ať se děje cokoliv. Zasměje se jejímu odporování. Když to tak chtěla, tak to bude mít tedy. Pustí jí, ale hned na to jí chytne za ruku a přetočí jí dozadu. Francesca teď stála za Genevieve a ruku jí tiskla k zádům. Pomalu jí ruku tlačila víc a víc nahoru a tím se začali Genevieve podlamovat kolena. A nejen, že jí tu ruku skoro už vykloubila, ale ještě jak jí držela silně, jí drtila.) To kouzlo Genevieve. Nedělá mi problém tě zabít. Nebo co by bylo lepší, zabít tvé přátele. Nevíš, jak daleko dokážu zajít, když něco chci.

(Její výraz říkal, že ona jen tak nepovolí. Vlastně se dalo říct, že se smála Francesce do obličeje. Ani trochu ji nezná. Ona jen tak nepolevovala, i když si každý myslel, že by se měla cítit v koncích, pro ni to byl jenom začátek. Ona se nevzdávala a rozhodně nemínila to kouzlo Francesce prozradit, ale věděla taky, že kdyby jí řekla, že ho nemá a opravdu by ji o tom přesvědčila, tak by ji Francesca zabila hned na místě a ona by proti tomu nemohla udělat nic. Jakmile jí začala kloubit a drtit ruku, šla opravdu dolů do kolen a syčela bolestí. Ale nekřičela. Snažila se ze všech sil nevykřknout. Za chvíli už klečela, měla sklopenou hlavu a snažila se dýchat. Mezi jednotlivými nádechy a výdechy se jí vyřinulo z úst zakletí.) Trhni si! To kouzlo nedostaneš, i kdybys byla schopná třeba i na Mars doletět. (zavrčí)

(Vůbec jí nerozhodilo, jak Genevieve nepolevovala. Prostě jí bude dál mučit, dokud jí ho nedá. Její bratr mezitím odešel z ložnice a začal prohledávat byt. Samozřejmě nebral vůbec žádný ohled na nic. Když mu něco překáželo, tak to rozbil. Po celém bytě byli slyšet rány, jak se rozbíjí sklo a nábytek. Ten postřelený zůstával na chodbičce před ložnicí a tentokrát držel v ruce on brokovnici a mířil na Genevieve, kdyby náhodou.) To se ještě uvidí. (Škubne jí rukou a vyhodí jí rameno z kloubní jamky. Pak jí ruku pustí a chytne jí zezadu za krk a praští havou o zem. Pěkně obličejem přímo o podlahu. Pomalu jí obejde a sedne si do podřepu, podívá se na Genevieve. Na tváři jí hraje zlomyslný úsměv.) A tohle všechno je jen předehra. Být tebou, tak se vzdám.

(Bylo jí teď spíš líto toho všeho vybavení a nábytku, který teď kvůli tomu přišel nazmar než toho, že ona sama by mohla přijít k újmě. Ke všemu v tomhle bytě si vytvořila vztah. Vlastně měla ke svému bytu vztah a měla ho ráda, bydlela tu ráda a neměnila by. A teď jí její domov ničí. Ale necekla ani slovo, to kouzlo jim nedá, ani kdyby se tu Francesca měla stavět na hlavu. Přejede pohledem jejího bratra s brokovnicí, kterou na ni mířil. Věděla, že kdyby chtěla udělat sebemenší prudší pohyb, má kulky rovnou v hlavě. Pak už ale zasténala opravdu hlasitě, když jí Francesca vykloubila rameno a následně dostala hned další ránu čelem o zem. Nečekala to, jak dostala tu ránu do čela, tak si samozejmě rozrazila čelo a přes obličej jí teď stéká krev. Jenomže si v tu chvíli taky silně prokousla jazyk, takže jí tekla krev i z pusy a nějakou tu krev taky vykašlala, aby se nezalkla, protože se její ústa začala plnit krví z prokousnutého jazyka. ALe využila to jen k dalšímu vzdoru. Ukázala zdravou rukou na svou pusu, že nemůže kvůli prokousnutému jazyku mluvit a posměšně pokrčila zdravým ramenem)

(Začínala už docela ztrácet trpělivost. Začíná chápat, že Genevieve jí to kouzlo opravdu nedá. Začínala už zvažovat jiné možnosti. Mohla jít prostě za Benjaminem a nějak se s ním dohodnout. Sice to kouzlo znát nemusel, ale byl dost silný na to, aby ho vytvořil. Ale ještě to nehodlala s touhle čarodějkou vzdát. I kdyby jí ho nedala, tak jí aspoň víc zmrzačí nebo rovnou zabije. Ještě bude zvažovat, jak to nakonec ukončí.) Dobře budeme si hrát. (Levou rukou jí chytne pod krkem a pravou jí silně udeří do tváře se zatnutou pěstí. Ale tím to rozhodně nekončilo. Během několika vteřin jí udeří znova. Genevieve opravdu nevypadala pěkně. Její tvář byla od krve a už teď se jí začali dělat pěkný modřiny. Byla si jistá, že zítra bude hrát všemi barvami, teda pokud to vůbec přežije. Dál jí už nemlátila, dokonce jí i pustila. Jenže teď jí chytne za nohu a začne po podlaze táhnout z ložnice.)

(Jakmile jí dá ránu pěstí do jedné tváře, tak jí praskne na té straně zub. Vykašle ho, ale to už jí letí rána i z druhé strany. Tam už je to naštěstí bez toho, aby jí Fran vyrazila nějaký zub. Naštěstí ani tamten zub nebyl nikde zepředu, takže není znát, že jí byl vůbec vyražen. Vykašle ještě nějakou krev. Zase je zmlácená. To její tělo nemůže zůstat aspoň chvíli neporušené? To se jí musí stále něco dít? A za tohle všechno vlastně vděčila Benjaminovi. Začne hlasitě oddechovat, protože pro ni už není tak jednoduché zachovat klid a nesténat bolestí. jakmile jí ale Francesca vzala za nohu a začala ji táhnout z ložnice, už se nebránila bolestivým výkřikům, protože její ramenorozhodně nebylo v pořádku a když ji takhle vlekla, tak ji to bolelo víc.)