Genevieve´s flat

Poèet pøíspìvkù : 341 Join date : 20. 08. 14

Já jsem si dřív, když jsem byla mladší, představovala to, co tvoří člověka, jakože někde nějaká ruka osudu, tři sudičky, bohové nebo tak někdo míchá lektvar, který určuje, jakou budeme mít povahu. A jako přísady má geny rodičů a to, co dá za vlastnosti znamení zvěrokruhu. A ten kotlík, ve kterém to míchá, představuje naši výchovu. *Dojedla svojí palačinku a ty dvě, které tam zbyly, uklidila do ledničky.* Takže Panna... Ty myslím mají rády praktické věci. *Poznamenala, protože tohle bylo to jediné, co si o Pannách dokázala vybavit. Ona si vždycky četla spíš Raka a Lva, protože si myslela, že jedním z nich je ona. Trochu minula svůj odhad.* Ale to s tím občanstvím bych měla nějak vyřešit. Mám na to pár let, než mi vyprší studijní vízum. *Pokrčila rameny. Potom uklidila talíře do dřezu a džem do ledničky a ještě se trochu upravila předtím, než odešly.*

Poèet pøíspìvkù : 475 Join date : 20. 08. 14

*Pozvání do bytu Genevieve přijala, zdálo se to jako ideální místo na klidný rozhovor. I když jí by stačilo jakýkoliv místo s alkoholem, spokojila by se i s nějakým barem, ale u ní v bytě budou mít větší byt. Vešla do jejího bytu a nakonec se usadila na gauči.* Nemáš něco k pití? *Podívala se na Genevieve. Doufala, že jí dojde, že nemá na mysli nějaké nealkoholické pití. Momentálně měla chuť se opít a taky něco rozbít, nejlépe Marcelovo.* Pamatuješ, jak jsem ti říkala, že ten vztah mezi námi nemá budoucnost? Že on má svoje upíry a já chci rodinu a domov? *Teď, když mluvila, tak už nebrečela. Vybrečela se cestou městem. Ale ten smutný výraz ve tváři ji setrvával.* V jednu chvíli se zdálo, že to má budoucnost. Marcel mi řekl, že by se pro mě vzdal upírství. V podstatě mi před všemi svými upíry řekl, že se na ně klidně vykašle, jenom aby mohl být se mnou. A já jsem byla tak blbá, že jsem mu věřila. *Při těch slovech se zamračila, byla naštvaná sama na sebe a taky na něj.* Ale v první chvíli jsem ho odmítla. Nechtěla jsem, aby byl kvůli tomu zbytečně nešťastný. A tak jsme byli jenom přátelé. Chvíli to vycházelo, normálně jsme se spolu bavili, vtipkovali hlavně ohledně Jacksona... Marcel si dělal srandu, že se teď spolu často scházejí a že se do něj tajně zamiloval. *Na krátkou chvíli se nad tím pousmála, když si na to vzpomněla, ale ten úsměv zmizel stejně rychle, jako se objevil.* Já jsem s ním tu jeho hru hrála, akorát nedávno jsem předstírala, že nevěřím, že tak náhle změnil orientaci a zkoušela jsem ho svádět... Nakonec to skončilo tak, že mě políbil. A já jsem pak přemýšlela o tom jeho návrhu. Nakonec jsem se rozhodla to risknout. Dneska jsem s ním o tom promluvila, ale Marcel... *Na chvíli se odmlčela, protože ji došla slova. Teď se dostala ve vysvětlování k dnešku, který byl zrovna tou nejsmutnější a pro ni nejrozčilující částí. Navíc to oproti ostatnímu bylo čerstvé. Potřebovala chvilku na to, aby dokázala zopakovat to, co jí řekl Marcel.* A on mi řekl, že to tehdy nemyslel vážně. Že chce zůstat upírem a že by nevydržel být člověkem. Tohle je už potřetí, co měl na výběr a zase si nevybral mě. Akorát já pořád doufám v to, že by si vybral mě. *Opět se jí do očí hrnuly slzy. Protřela si oči. Už kvůli němu nechtěla znova brečet.*

Předmět: Re: Genevieve´s flat Sat Jan 17, 2015 6:35 pm

(Když došly k ní a Beka se jí uvnitř zeptala, jestli má něco k pití, ihned se odebrala do malé pracovničky, kde měla glóbus, který když otevřela, tak sloužil jako bar. Vytáhla bourbon a dvě skleničky a přinesla to do obýváku, kde skleničky položila na stůl, nalila do nich bourbon, jednu pak podala Bece, druhou si nechala a sedla si do křesla naproti Bece, aby na ni dobře viděla.) Ano, na to si pamatuju. Naděje umírá poslední, ale já sama jsem tomu taky nikdy moc nevěřila. Vlastně jsem byla i docela naštvaná, že jsem musela zemřít zrovna kvůli šaškovi, jako je Marcel. (Ne, Marcela opravdu neměla ráda a rozhodně se nebude přetvařovat. Měla na něj svůj vlastní názor. A Beka ji zabila vlastně kvůli němu, protože chtěla hrozně být s ním tak, že tehdy byla schopná čehokoliv. Ona byla schopná čehokoliv a Marcel jí to takhle oplácel. Ne, nikdy se nezískal její oblibu a ani si ji nezíská.) Aha, takže jestli to chápu, oba jste spolu hráli takovou hru. Marcel si vymýšlel a lhal ti už od začátku a ty ses zase nechtěla dělat moc přístupnou, tak jsi to zdržovala, ale nakonec jsi na tom stejně byla bitá ty, protože Marcel nic z toho, co řekl, nemyslel vážně a tak tě vlastně ponížil a ublížil ti, zase. (ušklíbne se a napije se bourbonu.) Víš, já tě tady nebudu soudit, že to s ním ještě nevzdáváš a že mu stále sedáš na lep, ale myslím, že to tys mi říkala, když jsem to chtěla skoncovat s Kolem, že bych si měla možná hledat někoho v jiných vodách. (podívá se na Beku a na chvíli pootevře jen rty, než znovu pokračuje ve své řeči.) Nemyslíš si, že je na čase, aby sis v těch jiných vodách hledala taky a konečně se hnula od Marcela dál? (povytáhne obočí a čeká na Bečinu odpověď.)

Poèet pøíspìvkù : 475 Join date : 20. 08. 14

*Od Genevieve si vzala skleničku a trochu z ní upila, než se dala do vyprávění. Nakonec jí vypila, ale až poté co odvyprávěla celou svojí historku o Marcelovi. Skleničku pak rovnou postavila na stolek a nalila si další. Přitom si vyslechla, co Genevieve řekla o Marcelovi.* Máš pravdu. Kdybych se na něj vykašlala už tehdy, měli bychom všichni mnohem větší klid. Nikdy by Mikael nepřišel, my bychom nikdy neodešli a ty bys tehdy prožila svůj život. Všechno by bylo mnohem snazší. *Vynechala akorát fakt, že by pak nejspíš nepotkali některé lidi. Genevieve by se minula se svojí dcerou, nejspíš by nepoznala Kola. Ona by se zatím asi nepoznala se Stefanem a s Mattem. Trápení se Stefanem by si klidně ráda ušetřila, i když zážitky s Mattem by ráda zažila, na něj měla dobré vzpomínky. Genevieve pak začne se svojí verzí, jak to pochopila ona. Zatím nepřemýšlel nad tím, že ji Marcel v podstatě lhal a vymýšlel si. Byla na něj naštvaná, že jí dal tu falešnou naději, ale Genevieve měla pravdu, manipuloval s ní a lhal jí. O důvod víc být na něj teď naštvaná.* Máš pravdu. Teda až na to, že jsem to zdržovala. Spíš jsem mu nejdřív nevěřila, že by opravdu byl schopný se toho všeho vzdát. Myslela jsem si, že i kdyby to teď udělal, tak by toho v budoucnu litoval. Měla jsem u tohodle zůstat. *Napila se bourbonu a vypila celý obsah skleničky naráz. Genevieviny zásoby alkoholu dnes dostanou pořádně zabrat.* Klidně mě můžeš soudit. Klidně řekni na plno, že jsem naivní a všechny podobné vlastnosti, co tě napadnou. Měla bych se na něj vykašlat, akorát bych ho napřed musela přestat milovat. A hledání v jiných vodách není tak lehké, jak se zdá. Chci dítě, takže nemůžu hledat upíra. Jsem Původní, které nemají rádi vlkodlaci a čarodějové. A s lidmi je složité... Mám si najít někoho a zatáhnout ho do toho všeho?

Předmět: Re: Genevieve´s flat Sat Jan 17, 2015 7:59 pm

Jo, ale snazší jsme to neměli, ale nakonec jsme se zase všichni pěkně sešli v New Orleans. (podívá se na ni a přitom dožahne svou skleničku bourbonu a nalije si taky druhou. Jestli bude takhle Beka pokračovat a ona s ní držet krok, tak možná skončí dneska opilé obě, ale ona se bude snažit, aby se neopila a aby tahle její sklenička byla víceméně poslední, takže se rozhodla trochu zvolnit tempo.) Fajn. Nevěřila jsi mu pořádně už od začátku, to asi taky něco znamená, ne? (povytáhne obočí) Člověk by si měl být jistý, když někoho miluje, ale tys měla pochybnosti. Možná, že Marcela miluješ, ale už teď začínáš pochybovat o tom, že by to kdy opravdu vyšlo. No, je to menší pokrok a rozhodně už nejsi tak naivní, jak jsi bývala. (ušklíbne se. Beka jí to dovolila, takže to přeci jen trochu rozebírat začne.) Ale ještě by to chtělo trochu potrénovat. (Pak vydechne, protože Rebeka svoje šmance na normální život zadupává ještě dřív, než pořádně začly.) Bex, nemůžeš tvrdit, že tě budou všichni vlkodlaci nenávidět, stejně tak jako nemůžeš vědět, jestli se neobjeví nějaký upír, který jím být nechce a chtěl by raději to, o co usiluješ ty. A ne všichni čarodějové jsou stejní. Podívej se na mě. (ukáže na sebe prstem) Já jsem spala s Původním, pak jsem chodila s jiným Původním a teď... (na chvíli se odmlčí, protože pořád neví, jak by měla definovat Jacksonam jelikož s ním nechodí a prostě, prostě si s ním povyrazila. Ano, to je to slovo.)... jsem si povyrazila s vlkodlakem. S vlkodlakem, který by měl podle všechno naprosto do morku kostí nenávidět všechny čarodějky podle toho, co tu ty říkáš... ale nedělá to.

Poèet pøíspìvkù : 475 Join date : 20. 08. 14

Dali jsme si akorát sto let pauzu, ale stejně je to tu stejné. Vyvinuli se technologie, máme chytré mobily, ale lidi jsou pořád stejní. *Na rozdíl od Genevieve měla jednu výhodu, mohla si dovolit pít víc. Její upírský metabolismus se s tím srovná spíš než Genevievin lidský. * Kdo by tomu taky věřil? Dvakrát měl na výběr, jednou si vybral být upírem, podruhé Claire... Jak mě vůbec mohlo napadnout, že by si potřetí vybral mě? *Z lahve si nalila další skleničku, ale nenapila se, jenom ji zatím držela v ruce a podívala se na Genevieve.* Slib mi prosím, že kdyby tahle situace nastala počtvrtý, nějak mě vzpamatuj, ať mu na to znovu neskočím. *Teprve teď se napila, ale ze skleničky vypila jen polovinu.* Nám dvěma prostě není souzeno být spolu. Vždycky se mezi nás něco postaví, čemu dá Marcel přednost. *Sice to říkala takhle, ale ve skutečnosti to bylo opačně. Mezi ně se postavilo kouzlo, možnost mít děti, ale byla to ona, kdo tomu dala přednost. Ale stejně je v tom Marcel jako ten zlý, protože on jí naznačil, že o tom také uvažuje.* Dej mi dalších pár tisíc let a možná se té naivity. *Ušklíbla se a dopila třetí skleničku bourbonu. Genevieve jí přitom vykládá o jejím postavení k ostatním nadpřirozeným komunitám a nakonec se přitom dostane k sobě. To ji přinutí pozvednout obočí.* Takže vlkodlak? A který konkrétně? *Podívala se na ní se zájmem. Byla ráda, že si někoho tak rychle našla, znamenalo to, že už se dostává přes Kola.*

Předmět: Re: Genevieve´s flat Sat Jan 17, 2015 9:03 pm

Já chápu, že opravdu není jednoduché vzdát se lásky k někomu. (podívá se na ni s porozumněním, protože ona to teď taky zažívá. Jenomže ona si tak nějak opravdu vzala radu Beky k srdci a začala štěstí hledat taky někde jinde. Začala ho hledat u někoho stálejšího, stabilnějšího. I když o tom by se dalo spekulovat, je to přeci jen Alfa samec. Ale je naprosto jiný, než alfové, které si ona představovala nebo keré dokonce znala. Jackson je odlišný, ale ta odlišnost ho vzdaluje od jeho smečky. A to v jistých případech opravdu není dobře.) Ano, Bex, slibuju, že pokud začneš bláznit znovu, rychle tě z té pošetilosti dostanu. (pousměje se a napije se. Tentokrát opravdu střídmě, aby to nepřehnala.) Nikdo nemůže mít všechno, bohužel. (pokrčí rameny) ať si to přeje ssebevíc, ať o to usiluje sebevíc, vždycky mu z toho jeho seznamu přání něco vypadne, protože se to neslučuje s tím dalším. Víš, není špatné, že jsi naivní, ale v jistém bodě už bys to měla stopnout. Marcel tě zklamal už několikrát a ty ještě stále doufáš a stále si necháš ubližovat. Je třeba znát hranici. (To byl její názor. Samozřejmě, že se klidně nemusel slučovat s názory jiných. Když se jí Beka zeptala, jaký je to přesně vlkodlak, kousla se do rtu a chvíli váhala, než odpověděla.) Alfa smečky. Jackson.

Poèet pøíspìvkù : 475 Join date : 20. 08. 14

Tohle za mě vždycky krásně řešil Klaus. Mrtví bývalí se milují těžko. *Jenom málokdy se stalo, že by opravdu od někoho dostala kopačky. Tyhle případy by mohla napočítat na prstech rukou. Úmrtnost v jejich milostných vztazích převažovala. Možná proto se nikdy nenaučila, jak se vypořádat s kopačkami.* Chci Marcela a zároveň chci vlastní rodinu. A co si vyberu je jasné. *Natáhla se pro láhev a nalila si čtvrtou skleničku. Rozhodla se je radši nepočítat.* Spíš musím vyřešit s kým si pořídit tu rodinu. Upíři tady snad všichni podléhají Marcelovi a nějak si neumím představit některého z nich, který by se vzdal upírství. To spíš mám větší šanci u těch čarodějů nebo vlkodlaků... *Na chvíli se zamyslela, protože si vzpomněla na jednoho konkrétního vlkodlaka, na kterého si zprvu nevzpomněla.* Vlastně vím o jednom vlkodlakovi, kterýmu nevadilo, že jsem Původní. Ale od té jedné párty v zátoce jsem ho neviděla a stejně to byl spíš jenom takový úlet, takže taky budu muset hledat jinde. Ale mám tu ještě lidi. *Nad nimi se zamyslela. Pořád se jí nechtělo najít si nějaké obyčejného člověka, zamilovat se do něj a zatáhnout ho do téhle nadpřirozené komunity plné problémů. To už by bylo lepší pořídit si dítě s nějakým člověkem a pak dítě vychovávat sama. Jenže nějaký člověk by se těžko hledal. Mohla by si najít jakýhokoliv v baru, ale bůh ví, co by pak dítě po něm zdědilo. Jí by se líbil spíš někdo hodný, slušný, milý a s kým by neměla vážný vztah. Jenže kde by takového našla? Odpověď se v její hlavě vynořila znenadání.* Matt... *Vydechla, Gen to sotva mohla slyšet. Byl milý, hodný, něco spolu měli, ale že by takhle měl s ní dítě? To by s ním napřed musela probrat a vyřešit později. Raději se teď zaměřila na to, co jí pověděla Genevieve.* Takže Jackson... Když jsme se bavili o těch hodných chlapech, tak jsi to vzala nějak doslova. *Pousmála se* Jenom prosím nebásni o jeho plnovousu. To už jsem slyšela od Marcela. *Ušklíbla se a dopila zbytke skleničky.*

Předmět: Re: Genevieve´s flat Sun Jan 18, 2015 9:55 am

Ano, to tedy ano. Ale tohle nebylo zrovna nejlepší řešení.(Ušklíbne se nad tím, jak o Beku Klaus pečoval. Tedy spíše o její nápadníky. Jistě, chránil ji tím, protože s Rebečiným vkusem to bylo asi pokaždé opravdu to samé, pokaždé nějaký nýmand. Ale opravdu to nebyl nejlepší způsob. navíc ji měl nechat se alespoň jednou pořádně spálit, protože teď by to nevypadalo takhle a Beka by možná v tomhle ohledu byla o něco racionálnější. I když těžko říct.) Sama vidíš, že to není slučitelné, alespoň teď určitě ne. (Ale vlastně to ani nemusela říkat, protože Beka hned potom dodá, že je jasné, co si vybrala. Ano, Beka odjakživa toužila po tom mít domov, rodinu, děti, ale nikdy jí to nebylo dopřáno. Teď je opravdu jediná otázka, s kým. Možností bylo jistě dost, ale kdo ví, kdy se Bece podaří narazit na opravdu někoho, kdo by s ní chtěl opravdu vše sdílet. Když se zmíní o nějakém vlkodlakovi, jen povytáhne obočí. Netušila, že Beka tu mluví o Oliverovi. Kdyby to věděla,asi by se na místě pozvracela.)No, vidíš. To, že se ti neozval a už to dál nepokračovalo, ještě neznamená, že se nenajde někdo, kdo se ti ozve a bude se s tebou dál chtít scházet. (Poté se napije a zase poslouchá. Zaujme ji, když řekne nějaké jméno, vůbec neví o koho se jedná. Svraští se zaujatě obočí.) Kdo je Matt? (Zeptá se zvědavě a potom jen pokývne na Bečina další slova.) Ano, Jackson. Zdá se, že jsem si tvou radu opravdu vzala k srdci. Ale stejně nevím, jestli z toho něco bude. Je to na začátku. A on je přeci jen Alfa, který má jisté povinnosti a nejsem si tak docela jistá, že by mu jeho smečka kdy dovolila mít něco s čarodějkou na vážno. Možná, kdyby to byl obyčejný vlkodlak, ale to on není. Mohl by si prosadit, že se mnou chce být, ale obávám se, že pak by to znamenalo už úplný rozpad té smečky v zátoce. Stačí mu už problémy, jaké má teď. Ale ani já nemůžu říct, že bych byla venku z toho s Kolem. (dodá k tomu ještě a napije se bourbonu)

Poèet pøíspìvkù : 475 Join date : 20. 08. 14

Ale nebylo to tak vždy. *Ve vzpomínkách se vrátila k době, kdy je Klaus nezabil, kdy se jejich vztah pokazil kvůli něčemu jinému. Nejvíc přitom vzpomínala na Lorenta, ten jí utkvěl v paměti nejvíc. Na úplně první lásku a na úplně první zlomené srdce se těžko zapomíná.* Párkrát jsem se s tím musela vypořádat i bez Klause... a jednou jsem dokonce svého ex zabila. Ten rozchod byl krátce před naší proměnou na upíry. Ta noc tenkrát byla hodně šílená. U KLause se zjistilo, že je hybrid, a otec donutil matku, aby tu jeho vlkodlačí část spoutala. Mezitím jsem já narazila na Lorenta s jinou. Já jsem nedokázala zvládnout svoje upírsky rozbouřené emoce, nemohla jsem se udržet a poprvé jsem zabila. Ale tu noc taky otec pozabíjel celou jeho smečku, takže se jeho smrt přičetla k těm jeho. *Během té chvíle, kdy mluvila, si nalila další skleničku a jakmile domluvila, tak se napila. Potom se vrátila k Oliverovi.* My jsme to stejně oba brali jako takový úlet. Vyspala jsem se s ním stejně jenom kvůli Marcelovi. Chvíli předtím jsem zjistila, že on spal s Claire, tak jsem se s Oliverem vyspala na truc. Ale Marcel se to stejně nikdy nedozvěděl, takže to nějak postrádalo smysl. *Zavrtěla nad tím hlavou a dopila svojí skleničku. Ten alkohol ji nějak rozvazoval jazyk, že se jí tak snadno mluvilo o všech svých bývalých.* Matt je člověk a je hodný, milý, slušný a je jeden z mála, na které mám dobré vzpomínky. Taky jsme spolu nikdy nechodili, jenom jsme spolu prožili jedno léto v Evropě a oba jsme do toho šli s tím, že to je jenom letní románek a nic vážného. *Když mluvila o Mattovi, tak se mírně usmívala, na něj se jí vzpomínalo dobře. Trochu jí i chyběl.* Já to tobě a Jacksonovi přeju. A ti vlkodlaci v zátoce si budou potřebovat zvyknout a především si vyřešit ty záležitost s rozpůlením na Jacksonovu a Correovic část. Snad si vlkodlaci uvědomí, že jsi ta čarodějka, co přišla s měsíčními prsteny a že jsi jim pomohla a nikdy jsi nebyla proti nim.

Předmět: Re: Genevieve´s flat Sun Jan 18, 2015 11:29 am

No, zajímavý příběh. (povytáhne obočí. Tohle opravdu netušila a nevěděla. Jak by taky mohla. Odehrávalo se to před tisíci lety. No, tahle historka byla více než traumatická, ale jak bylo vidno, Rebekah si z toho až tak moc velké ponaučení nevzala a dál se bezhlavě zamilovává do nesprávných mužů. Možná prostě neumí nejdříve ty muže pořádně poznat a teprve potom si připustit něco víc. Jistě, Beka není jako ona. Ale všechny vztahy prostě nevycházejí. I ona to poznala, jenomže u Beky je to její každý vztah a za tisíc let jich musela mít opravdu hodně. Dopila skleničku, ale hned, jak to udělala, měla chuť alkohol rozprsknout kolem sebe. Oliver? Řekla právě Oliver?) Oliver? (přimhouří oči) Asi budu zvracet. (Udělá kyselý ksicht, ale víc už se k tomu nevyjadřuje. Oni dva se opravdu nenávidí do morku kostí a Oliver ještě před pár týdny zradil svého bratra a svou smečku.) No, třeba ten Matt jednou bude připravený na to, aby s tebou byl nastálo. Někdy je potřeba dát tomu jen chvíli času. Víš, když o tom přestaneš přemýšlet a přestaneš to tak chtít, přijde to samo. (pousměje se, ale pak její úsměv opadne) To se nestane. (zakroutí hlavou) Ti vlkodlaci to nikdy nebudou respektovat ani v nejmenším. A oni vědí, kdo jsem a co jsem pro ně udělala. A vlastně už ani nejsem čarodějka. (její ramena poklesnou) Ale nejsem ani vlkodlak. Považují mě jen za Jacksonovo povyražení.

Poèet pøíspìvkù : 475 Join date : 20. 08. 14

Jo, a gratuluju, jsi první, kdo se ten příběh dozvídá. Tenkrát jsem Lorenta před všemi z rodiny tajila, protože kdyby věděl otec, že jsem s vlkodlakem... Byl by dost naštvaný. A potom přišly problémy s upírstvím a na tohle nikdy nepřišla řeč. *Pokrčila nad tím rameny. Možná by o něm ani teď nemluvila, kdyby se jí nedávno nezjevila jeho halucinace a nepřipomněl se jí. Musela se pak ušklíbnout nad Genevievinou reakcí na Olivera.* Hele, tohle bylo už dávno za úplňku ještě v době, kdy byli jinak vlky. A on neměl na čele napsáno, že za půl roku zradí svojí smečku a napadne sídlo. *Jí už byl Oliver ukradený, tehdy ho využila jako odreagování a jako malou pomstu Marcelovi, která přišla vniveč, když se o tom Marcel nedozvěděl. Ale kdyby se o tom dozvěděl teď, poté co Oliver napadl sídlo a zabil některé jeho přátele, tak by byl o to víc naštvanější. Jí by ani nevadilo, kdyby se o tom dozvěděl.* Možná bych za ním mohla zajet, i kdyby to bylo jenom proto, abychom se viděli a promluvili si o tom, co je nového. *Vlastně neví, co se teď děje v Mystic Falls a doufala, že je Matt v pořádku. Vždycky se snažil vyhýbat těm nadpřirozeným věcím, dokonce odmítl vyléčení krví, ale věděla že kvůli přátelům by se do něčeho mohl zaplést.* Co jsi mi to říkala před chvílí o tom, že nemám odsuzovat hned všechny vlkodlaky? Měla by ses tím řídit taky. Ti vlkodlaci jenom potřebují chvilku, aby si zvykli.

Předmět: Re: Genevieve´s flat Sun Jan 18, 2015 12:34 pm

No, tak to bych asi měla být polichocena, že vím něco z tvého života první. (pozvedne trochu skleničku a dopije její obsah. I když to zrovna není zrovna nějaká radostná informace, i tak si toho váží, protože je to jistě důležitá informace, i když možná jak pro koho, ale pro Beku určitě. Sdílela s ní nějaký okamžik v jejím životě a ona to rozhodně neodmítá.) Jo, problémy s vaším tatíkem jsou mi známé. (ušklíbne se, vážně to nebyl zrovna ukázkový rodič, ale doba možná byla taková... jiná.I když ona má se svým životem co říkat. Benjamin byl její bratr a byl na ni hodně tvrdý.) Fajn, však já tě nesoudím, jen se mi trochu zvedl žaludek. Jistě, že jsi to nemohla vědět. Jen je to další tvoje milostná eskapáda. Sice se nijak nevyvinula, ale je to další do počtu naprosto marných chlapů. (protočí oči, protože Bečin vkus byl opravdu... příšerný.) Jo, třeba by tě rád viděl, popovídal si o starých dobrých časech a taky o těch nových. Alespoň by ses na chvíli dostala z New Orleans. (pokrčí rameny) Ano, to jsem ti říkala, ale oni mě opravdu nemají rádi, to je holý fakt, já je neodsuzuju.

Poèet pøíspìvkù : 475 Join date : 20. 08. 14

Ale nejsi první, která slyší o Lorentovi, jenom první, která ví, že jsem ho zabila. Nedávno jsem měla halucinace, během kterých jsem políbila Marcela, řekla mu, že ho miluju a pak ho oslovila Lorentovým jménem... Trochu pak žárlil. *Mírně se nad tou vzpomínkou pousmála. Oba dva na sebe žárlí a přitom spolu nemůžou být a ani spolu nedokážou trávit delší dobu čas, aniž by se něco nestalo.* Byl moc tvrdý a přísný. Po všech chtěl, aby byli silní, Klause kvůli tomu tyranizoval. Akorát já jsem byla holka, mě až moc hlídal. Kdyby si mě chtěl někdo vzít, musel by se napřed dostat přes něj a přesvědčit ho, že je pro mě vhodný... Bůh ví, kdo by nakonec prošel a s kým bych nakonec byla. *Pokrčila nad tím rameny a nalila si další skleničku. Tahle byla asi šestá. K Oliverovi se už nevyjadřovala, pouze přemýšlela nad tím, že by se to Marcel dozvěděl. Byl by pořádně naštvaný, ale jak by se to dozvěděl? Věděla to asi jenom Genevieve a pak možná nějací vlkodlaci, kteří si tehdy v zátoce všimli, jak se vytratili do lesa.* Asi si udělám výlet až bude ta válka s Benjaminem už pasé. Mám pocit, že se to už blíží, Klaus asi něco chystá. A možná až pojedu na ten výlet, tak už budu člověkem. *Pousmála se nad tou představou. Kdysi se Matta ptala jestli by byla dobrým člověkem. V první chvíli řekl ne, ale o pár hodin později to vzal zpátky a řekl, že by nebyla nejhorším člověkem. Co by řekl, kdyby se tam objevila jako člověkem?* Těžko je donutíš, aby tě měli rádi. Ale můžou tě zkusit tolerovat, teda až si na tebe zvyknou a třeba když tě trochu poznají... *Pokrčila rameny a napila se ze skleničky.* A jinak se nic nového u tebe za tu dobu, co jsme se neviděli, nestalo? Teda když nebudu počítat ten rozchod s Kolem, který určitě už nastal. Jak to vlastně vzal?

Předmět: Re: Genevieve´s flat Sun Jan 18, 2015 1:59 pm

Ups, to asi nebyl ten nejlepší způsob, jak přimět žárlit. (ušklíbne se, ale spíš pobaveně. Ona prostě nemá ráda Marcela. To, že měla Beka halucinace, ji nijak nezaskočí, protože se doslechla, co se stalo. Nutno říct, že si za to rozhodně Beka mohla sama.) Bůh ví, ale třeba by to byla nějaké opravdu úžasná partie a ty bys byla nakonec šťastná. Ale to už se prostě nedozvíš. (Ona sama už pít přestala. Podívala se na hodiny. Chtěla ještě zajít za Cami, sice od jejich prvního sezení moc času neuběhlo, ale ona byla připravená, aby zase vyprávěla další část svého příběhu. Chtěla za ní dojít, dokud se jí samé opravdu chtít bude, protože by se nerada do něčeho pak nutila a ví, že by si to mohla za chvíli rozmyslet. Avšak Beku neodbude.) Jo, Klaus rozhodně něco chystá. (Řekne trochu ostrým a nepříjemným tónem, protože ona už taky mohla zažít část jeho plánu. K vlkodlakům už se slovně nevyjadřuje. Jen pokývne hlavou.) No, Kol to moc dobře nevzal, co si budeme povídat. Ale je to prostě Kol. On tomu chtěl dát naději, omluvil se a já jsem to všechno udusila nadobro. S tím se asi člověk prostě jen tak nesrovná. A já... no, jak bych to řekla. Jsem ze všeho unavená a situace a dění teď mi k tomu moc nepřidává. (Znovu se podívala na hodiny.) Víš, Beko, ne, že bych tě chtěla vyhazovat, ale chtěla jsem stihnout ještě něco ve městě a... promiň (podívá se na ni omluvně, že ji musí vyhodit ze svého bytu. Snad to pochopí. Ona si vezme kabelku a klíče.) Klidně si to tady dopij a pak jen zabouchni. (pousměje se) Já opravdu musím běžet, než se mi to zase proleží v hlavě. (Tahle věta dávala znát, že to bude něco osobnějšího rázu.) A ty neklesej na mysli. (Po téhle větě odešla z bytu a vyrazila ke Cami.)

Poèet pøíspìvkù : 475 Join date : 20. 08. 14

No, já to neplánovala. Ale bylo fajn vidět, že kvůli mě žárlí. Kdybych chtěla aby žárlil pořádně, tak by mu stačilo říct o Oliverovi. *Poznamenala a zrovna teď nad tím vážně uvažovala. Ale zatím nad tím uvažovala jenom proto, že na něj byla pořád naštvaná. Až bude mít chladnější hlavu, tak to možná bude spíš chtít držet pod pokličkou.* Jo, možná by se tehdy našel někdo s kým bych byla spokojená jak já, tak i Mikael. *Pokrčila rameny. Všimla si pak toho ostrého tónu, když mluvila o Klausovi. Pozvedla nad tím obočí, tahle reakci ji překvapila. Naznažovalo to, že o tom něco ví. Nejspíš se bude muset Elijaha nebo Klause zeptat na to, co poslední dobou vyvádějí.* Tahle jeho reakce se dala čekat. Ale aspoň nezabíjí čarodějky, jako posledně když tě načapal s Klausem. *Genevieve se pak zmíní, že bude muset jít. Neptala se, kam jde, možná má takhle na večer něco domluveného s Jacksonem. Podívala se také na hodinky.* Já už taky půjdu. Asi se stavím za Aliseou a zkusím u ní přespat. Do sídla se mi vracet nechce a na plantáži je zase Finn a Kol... Poslední dobou tuhle situaci, kde přespat, když se vyhýbám Marcelovi, řeším nějak často. Jestli to takhle půjde dál, buď si pořídím další dům anebo mi Alisea u sebe zařídí vlastní pokoj. *Ušklíbla se a dopila skleničku, kterou odložila a zvedla se.* A ty ať máš hodně štěstí s Jacksonem. *Povzbudivě se na ní usmála a stejně jako ona odešla z bytu, ale ona zamířila k Alisee.*

Předmět: Re: Genevieve´s flat Sun Jan 25, 2015 11:40 am

(Z Abattoiru samozřejmě zamířila k sobě. Byla dost rozladěná. Setkání s Elijahem ji stálo hodně. Viděla na něm, že jemu to není jedno. Viděla na něm, že by jí nejraděi urval tu její palici, ale ona měla právo na to se zlobit. Ne, copak zlobit. Měla právo na to, aby byla rozzuřená. Chápala, že ho Hayley brání, ona taky bránila Sophie, ale na druho ustranu ji taky musí chápat, to, proč takhle reagovala, protože ona chápala ji, když reaguje tak, jak reaguje na Sophie. Sedla si na gauč a úplně se uvolnila, skoro tam až usnula. Už byla opravdu hluboká noc, když ji probral nějaký divný pocit. Když otevřela oči, nestačila se divit. Ten pohled se jí vlastn vůbec nelíbil. A ona tak poznala, že je něco špatně. Upíři, vlkodlaci. Jeden podruhé jí začal procházet. Některé z nich poznala. V sídle se muselo něco dít. Prvních pár ještě zvládla dobře, ale potom už začala křičet bolstí a sesunula se k zemi. Duše jí ale procházeli dál. Ani se vlastně nestihla nikoho z nich zeptat, co se stalo, ale to bylo snad jasné. Vlkodlaci znovu zaútočili na sídlo. Ale ona s tím teď nemohla dělat nic víc, než nechat tyhle upíry a vlkodlaky projít. Začala jí téct krev z nosu, protože to byl opravdu velký nápor. Krev jí tekla čím dál tím intenzivněji. Tohle bylo na její organismus hodně a ona si nebyla jistá, jestli to zvládne. Když jí procházela poslední skupinka najednou, už to nevydržela a práskla sebou v bezvědomí na podlahu.)

Poèet pøíspìvkù : 341 Join date : 20. 08. 14

*Trochu od krve, bez bot a jenom v tílku a teplácích doběhla k bytu Genevieve. Kolemjdoucím se mohlo zdát, že se prostě vydala sportovat, ale trochu to kazil fakt, že na běhání v tílku venku byla moc zima a navíc neměla boty. Ale tím běháním a adrenalinem a strachem a šokem z toho, co viděla, jí ani zima moc nebyla. Vyběhla ke dveřím do Genevievina bytu a zazvonila, zaklepala, byla prostě moc netrpělivá. Jenže se nic neozývala, netušila, že Genevieve je v bezvědomí. Začínala zvažovat, jestli by neměla jít za Sophie, protože Genevieve očividně není doma. Ale pak aspoň zkusila vzít za kliku, jestli je zamčeno. Nebylo. Vešla dovnitř a rozhlížela se okolo.* Mami? Gen? *Zavolala, ale nic se neozývalo. Kráčela dál bytem dokud nenašla Genevieve ležet na zemi.* Mami! *Vyjekla a hned se vrhla k ní. Akorát netušila jak ji probrat, zdravotnická kouzla neuměla a ani medicínu nestudovala. Zkusila jí proto trochu poplácat po tváři na probrání a dokonce i si namočila ruku do studené vody v umyvadle, kterou jí pak cákla trochu vody do obličeje.*

Předmět: Re: Genevieve´s flat Sun Jan 25, 2015 12:43 pm

(V bezvědomí ležela dlouho. Jistě tak minimálně hodinu. Sama od sebe by přišla pořádně k sobě asi až hodně za dlouho. Před ní byla pouze tma. Nevnímala nic. Jako by byla v komatu. Její bezvědomí bylo opravdu hluboké. Ale pak přišla Kate a začala na ni mluvit. Nejdřív neslyšela nic, ale pak, jako by z dálky, k ní doléhal její hlas. Cítila, jak se jí někdo dotýká, ale nevnímala to jako políčky, nýbrž snad jako šimrání či hlazení, jak byla hodně otupělá. Potom ucítila studění. To bylo tím, jak ji chladila voda. Pomalu se začala probouzet. Odlepila velice pomalu víčka od sebe a otevřela oči. Zrak měla rozmazaný, Kate neviděla, jenom strop. Pak zase oči zavřela. Bolela ji nesmírně hlava a nemohla se pohnout, jako by byla ochrnutá křečí. Její tělo zažilo obrovský šok a ona se z toho zatím nemohla vzpamatovat.)

Poèet pøíspìvkù : 341 Join date : 20. 08. 14

*S úlevou viděla, že to co dělala, nějak zabíralo. I když pomalu, ale přeci jen se probírala. Ale viděla na ní, že není v pořádku. To, jak se dívala do stropu a ne na ní, a jak pak zase zavřela oči...* Mami? Co ti je? *Dívala se na ní s obavami, chtěla ji pomoct, jenom nevěděla jak. Alespoň na chvíli zapomněla na to, co viděla před chvílí. Snad se jí o tom v budoucnu nebude zdát moc zlých snů.* Mám zavolat Sophie? *Sice její mobil zůstal někde u Klause, alespoň mohla zkusit najít její mobil a říct o tomhle Sophie. Ta asi netuší o tom, co se dělo v sídle.*

Předmět: Re: Genevieve´s flat Sun Jan 25, 2015 1:16 pm

(Jakmile znovu uslyšela ten hlas, tak otevřela zase oči. Tentokrát se pokusila o natočení hlavy za hlasem. Podařilo se jí to o pár bolestivých centimetrů. Bylo to znát na jejím výrazu tváře. Zbytek těla má stále jako ochrnutý. Vlastně ani neví, jestli se nemůže hýbat, nebo má prostě strach se pohnout. Uviděla Kate. Tedy alespoň si myslela, že to je Kate, protože před ní byla prostě nějaká nazrzlá šmouha.) Kate? (opatrně odlepí rty od sebe a promluví slabým hlasem.) Vodu... (vydechne jenom. Má opravdu vyprahlo a potřebuje se napít. Na její další otázky nereaguje. Její mysl teď pracuje opravdu velice pomalu. Musí se nejdříve probrat trochu víc, než bude Kate odpovídat na otázky.)

Poèet pøíspìvkù : 341 Join date : 20. 08. 14

*Viděla, jak zase otevřela oči a natočila hlavu jejím směrem. Stejně tak i viděla její tvář a došlo jí, že ji i tenhle nepatrný pohyb bolí.* Jsem to já. *Ujistila ji, když ji oslovila. Vyslechne pak její prosbu a doběhla do kuchyně pro sklenici vody. Trvalo to jenom chvilku a hned klečela zase vedle Genevieve.* Tady je. *Ruku jí opatrně vsunula pod hlavu a pomohla jí ji nadzvednout, když jí zároveň přikládala sklenici k ústům a pomáhala jí se napít.*

Předmět: Re: Genevieve´s flat Sun Jan 25, 2015 1:54 pm

(Malinko se opatrně pousměje, když zjsití, že je to opravdu Kate. Samozřejmě, ještě dostatečně nezaostřila, nevidí tak, že Kate rozhodně taky není úplně v pohodě. Jakmile k ní přijde s vodou a nakloní ji hlavu, aby se mohla napít, i ona sama se snaží opírat se o svoje ruce. Sklenici vypije celou a opravd se jí uleví. Potom konečně pořádně zaostří na Kate a rozhodně ji neuvidí v perfektním stavu. Je od krve, je bosa. Prudce sebou škubne až tak, že se posadí, ale náhle pozná, že to neměla dělat, protože se sesune zpátky a kdyby se nezadržela stolu, zase by ležela na zemi a možná by zase na chvíli byla mimo. Ta bolest, co cítila, byla nesnesitelná. Opatrně se na kate znovu podívá.) Co se ti stalo? Co se stalo, Kate? Prosím, řekni mi... řekni mi (hodně těžce se jí mluví, spíš šeptá), že jsi nebyla v sídle. Řekni mi, že jsi nebyla svědkem toho, co já jsem tu jako kotva musela sklízet. Můj organizmus to ale nevydržel. Bylo toho na něj moc. (Potom se zase odmlčí, aby nabrala nový dech a sílu. Všechno ji hrozně vyčerpávalo.)

Poèet pøíspìvkù : 341 Join date : 20. 08. 14

*Viděla na ní, jak se jí po vypití sklenice ulevilo a sklenici pak položila na stůl vedle. Na chvíli proto spustila pohled z Genevieve, což byla asi chyba, protože ona se mezitím moc rychle posadila a málem se zase skácela na zem. Koutkem oka to zadléhla a hned ji zachytila, i když ona se také přidržela stolu.* Nehýbej se. Odpočívej. Já se o všechno postarám. *Řekla jí těch pár uklidňujících slov a přitom bylo slyšet v jejím hlase, že má o ní obavy. Ale Genevieve pak začne mluvit o sídle. Takže už věděla, co se děje. Vzpomněla si tak na to všechno, co před chvílí viděla. Sklopila přitom pohled a zadívala se do země.* Byla jsem tam. *Řekla to trochu provinilým tónem, přestože ona nemohla za to, že tam byla. Ale musela jí teď o tom říct, protože lhát ji nechtěla, ale trochu se obávala, aby se jí po téhle zprávě neudělalo zase špatně. Ale řekla jí, že za to mohli ty přechody těch bytostí, takže by se jí snad mohlo udělat už lépe. Zvedla pak hlavu a podívala se na Gen.* A viděla jsem to. Bojovali tam nějací žlutoocí s upírama... a bylo tam hodně krve... a části těl... a orgány... *Dál už nemohla mluvit, v tuhle chvíli ji selhal hlas.*

Předmět: Re: Genevieve´s flat Sun Jan 25, 2015 2:51 pm

(Když jí Kate řekla, ať odpočívá a že se o všechno postará, nešlo to jinak, než se usmát. Opřela se zády o stůl a tak si tím pádem sedla o něco pohodlněji a měla na Kate dobrý výhled. Byla bledá a měla šedé kruhy pod očima. Její kosti jí teď ještě víc vystupovaly. Možná už byla až nezdravě hubená a její stav v tuhle chvíli to ještě jen podtrhl. Teď rozhodně nevypadala na to, že je jí 29. Teď by se i dalo říct, že je opravdu matka Kate, protože vypadala tak na 40. Lítostivě se na ni podívá, když jí potvrdí, že tam byla. Semkne rty k sobě a v tenhle moment proklíná Klause, že si nedal pokoj a znovu uvrhl do ohrožení její dceru. A pokud tvrdil, jak se jí nic nemohlo stát předtím, tak teď ano. Vlkodlaci napadli sídlo a ona byla při tom. A musela všechno vidět. Byla jistě vystrašená a nevěděla, co má dělat. Zatnula pěsti i čelist, i když za chvíli zase povolila, protože zažívala tak mnohem větší fyzickou bolest.) je mi to líto. Je mi líto, žes to musela vidět a být u toho. (Skoro se jí z toho až chce brečet. Nakloní se pomalu ke Kate a obejme ji.) Měla jsem na tebe dávat pozor. Neměla jsem tě nechat samotnou.

» Kaleb´s Flat
» Adam's Flat
» Gia's Flat
» Cami´s Flat
» Sophie´s Flat