Plantation House

Kdyby se někdo Kola zeptal, jestli ví, o čem se tu ti dva bavili, zatímco tu nebyl, nedokázal by tp povědět. Neposlouchal je. Tak nějak si dovedl představit, o čem bude chtít Elijah mluvit. Na jeho větu, že ho zase rád vidí jenom mírně pokývá hlavou. "Dá se to tak říct v případě, že mě brzy ráno probudilo něco, čemu se říká mobil, a já jsem musel neochotně souhlasit s návštěvou, i když na to v posledních dnech nemám ani náladu? Jo, vstal jsem levou nohou," ušklíbne se na něj. Tímhle ho taky tošku popíchne, ale zároveň říká z části pravdu, fakt na něj neměl dneska náladu. Když řekne, že se ho zeptá na jednu věc a potom hned půjde, uleví se mu a už jenom poslouchá, na co že se ho to chce zeptat. Jenom přikývne, když se zeptá, jestli ví o tom, že jeho snoubenka mluvila s Finnem. Něco by i řekl, ale on ho nepustil ke slovu, mluvil dál. "Jaký je můj postoj? Pořád stejný. Nic se nezměnilo, už několikrát se nás snažil zabít, jistě to bude mít v plánu i někdy v budoucnu, takže ano, klidně mu probodnu srdce kolíkem, protože radši on než já nebo někdo, kdo je mi blízký. Nevím, proč se mě na to vůbec ptáš. Znáš mě, víš, že já názory moc často neměním, zvlášť kdy jde o zradu." Chvilku na něm zůstane pohleden, ale potom se na Genevieve. Elijah už by mohl jít. Ne tedy, že by ho nějak vyhazoval, ale Hayley na něj jistě čeká. A Kol s Gen taky nechtějí strávit celý večer v přítomnosti Kolova bratra.

(Ty dva jen poslouchá a nevměšuje se jim do toho. Svůj názor už řekla a ví, že Kol ho jistě nezmění též stejně jako ona. A takz, že nezměnil. Stále trval na to, že mu klidně probodne srdce kůlem. Možná i proto, že věděl mnohem víc než Elijah. Protože už jednou se Finn přidal k jeho matce a nemuselo to dopadnout nejlíp, když je chtěli zabít. Teď je situace o něco jinačí. Esther je chce přesunout do jiných těl. S Finnem to už udělala a teď byl podle ní na řadě Kol. Nemůže se tedy Kolovi divit, že má názor, jaký má, ale rozhodně ho nepodporuje.. A navíc byl dneska jaksi protivný, alespoň na Elijaha rozhodně, takže to nechce ještě víc zhoršovat tím, že by tady vyjadřovala své názory a všichni tři tu vedli diskusi. Vlastně už taky chtěla, aby Elijah šel. Ne snad kvůli tomu, že by jí jeho přítomnost byla nepříjemná, ráda si s ním popovídala, ale už víc nechtěla pokračovat v tom zastírání a lžích a opravdu už měla dost na krajíčku, aby neudělala nějakou hloupost. Ona tedy prostě jen mlčí a kmitá pohledem z jednoho na druhého a čeká, až si to ti dva vyřídí mezi sebou.)

*Nenapadlo by jej, že mu jeho příbuzný tak snadno a rychle pokazí náladu. Povedlo se mu to, sotva vstoupil do pokoje. Svými dalšími projevy, úšklebky a hláškami, jen přiléval olej do ohně. Dokáže toho snést dost, včetně legrace a popichování. Tohle od Kola už, ale zašlo o dost dále. Když si poslechne jeho reakci, kdy mu dá jasně najevo, že ho nebo spíše je otravuje, jeho výraz ve tváři se ztvrdne a v očích se mu nehezky zablýskne, rty stáhne do úzké linky. Ruce má stále položené na opěrkách v křesle. Sevře je v pěsti.* I já musím často překousnout spoutu toho, co se mi zrovna nezamlouvá, bratře. *Odpoví mu. Zní to o dost chladněji, než se vyjadřoval dosud. Svými slovy Kolovi naznačí, že ne každý den je vše krásné a růžové, a ne vždy tak, jak by si představoval. Krátce koukne z Kola na Genevieve, ale ta mlčí a nechává jim prostor. Je rád, že sem nakonec nevážil cestu zbytečně. Když mu Kol nakonec odpoví na jeho otázky, ani ho nepřekvapí. Potvrdí mu to, co si o jeho názoru myslel. Uvědomí si, že ho již znal dopředu, i když tajně doufal, že by v tomhle směru mohla mít na Kola zase vliv Genevieve. Stejně jako Sophie i ona uměla promlouvat do svědomí. Třeba by mohla nahlodat i Kola. Vyslechne si celý Kolův názor mlčky, se stále stejným kamenným obličejem a pichlavým pohledem. Pokývá párkrát hlavou, i když je na něm vidět, že s Kolem v tom nesouhlasí. Netuší, že před ním mají opravdu děsivé tajemství. Vychází z toho, co mu pověděla Genevieve. I když je Finn opět zradil, neudělal to z vlastní vůle, ale byl zmanipulován. Nakonec na to nejhůře doplatil on. Po Kolovém názoru se ještě více utvrdí v tom, že se s Finnem musí setkat.* Je dobré znát tvůj názor, Kole a vědět na čem s tebou jsem. *Odpoví mu nakonec aniž by hnul brvou. Následně se mu v očích provokativně zablýskne.* Také je dobře, že kolík z bílého dubu mám já, a ty se k němu, jen tak nedostaneš. *Dodá. Krátce opět střelí pohledem k Genevieve. Na ni, se, ale dívá zcela jinak. Spíše omluvně. Je nyní opravdu vytočený, a jen s velkým sebezapřením se ovládá. Má chuť Kolovi připomenout, že nikdo z nich není bez viny, aby mohl ohrnovat nos nad Finnem a soudit ho za jeho poslední zradu. Ty před tím zkrátka už nepočítá. Má chuť mu to vmést do tváře, ale ví, že v takovém případě by to nedopadlo dobře. Je stále příliš rozčílený a nechce se s Kolem pohádat. Nejspíše se uvidí příští ráno v sídle při záchranném kouzle a tak se rozhodne raději vyklidit pole a do dalšího dne se trochu uklidnit. Kousne se raději pořádně do jazyku a stáhne rty ještě více, že téměř nejsou vidět.* Co jsem chtěl slyšet, to jsem slyšel. *Pronese pak věcně.* Takže půjdu. *Ujistí je, že jim nebude narušovat plány.* Nebudu vás déle zdržovat. *S těmi slovy vstane z křesla. Krátce, omluvně koukne na Genevieve a pak střelí pohledem ke Kolovi. Jeho ne právě příjemný tón je určený jemu.* Dobrou noc. *Popřeje jim, ale v tuhle chvíli je to, jen slovní spojení. Momentálně není schopen, aby to znělo upřímně. Po těch slovech se otočí a prostě odejde. Vchodové dveře za sebou zabouchne hlasitěji, než by bylo nutné, ale v tu chvíli je mu to jedno. Přejde k autu, nasedne do něj a vydá se domů. Ještě hodně dlouho potom rukama svírá pevně volant a skřípe zuby.*

(Druhý den se jako obvykle vrátil o lesa, aby zjistil, zda mu něco neuniklo. On samozřejmě netušil, že tam byl den před tím. V mysli měl vzpomínku, že se procházel parkem. Netrvalo dlouho a na místě, kde našel krev těch dvou obětí, našel krev další krev. Nechápal, jak tohle mohl přehlédnout. Krev našel na dvou místech a to kousek od sebe. Nevěděl, zda krev patří jen jedné osobě nebo dvoum, ale raději vzal vzorky z obou míst a nechal je v laboratoři otestovat. Ukázalo se, že krev patří dvou osobám. První patřila ženě jménem Genevieve Rousseau a druhá jemu. Samozřejmě byl z tohohle objevu naprosto zmatený. Nechápal, jak se dostala jeho krev na místo činu nebo spíš místo nehody. Bloumal nad tím celý den, ale k ničemu se nedostal. Nepamatoval si, že by se tam poranil a díky tomu se tam dostala jeho krev. Pořád byl opatrný. V tu chvíli si vzpomněl na předchozí den, kdy přišel domů a na své bundě a košili měl krev. Nic mu nedávalo smysl a bylo to frustrující. Výsledky, které ukazovali na to, že byla jeho krev také na místě, zatajil před svým kapitánem a vlastně před všemi. Tohle si musel vyřešit jen on sám. Další den ráno, zašel za kapitánem s novými důkazy a přesvědčil ho, aby případ znovu otevřel a přehodnotil na vraždu. Kapitán mu vyšel vstříc a on díky tomu získal zatykač na Genevieve Rousseau. Už bylo odpoledne, když šel do hotelu, kde byla ubytovaná. Jenže tam ji nenašel. Později zjistil nějaké další informace o této ženě a vydal se do sídla na plantáž. Jak mu bylo řečeno, mohl ji najít i tady. Zazvoní na dveře a čeká, až mu někdo přijde otevřít. Za ním stojí dva strážníci.)

(Vůbec neslyšela, že Kol odešel časně ráno. Ona sama vstala až někdy před polednem. Uvařila si oběd, neměla chuť na krev. Už to uměla korigovat a kontrolovat díky Kolově ovlivnění, takže už dokázala i rozpoznat, kdy krev potřebuje. K obědu měla lososa se zeleninou. Nevěděla, kam Kol šel, ale to jí nevadilo, pokud se objeví doma v pořádku. Pak někdo zazvoní a ona si myslela, že je to třeba Kol a zapomněl si doma klíče. Zvedla se od stolu a šla otevřít. Vůbec netušila, co ji za dveřmi čeká. Kdyby věděla, že je tam policie, možná by se vypařila zadním vchodem, ale stejně by ji to asi dostihlo. Otevře tedy dveře a zůstane v nich zaraženě stát, když vidí, kdo ji přišel poctít svou návštěvou. Pro ni jistě není příjemná, ale ona na sobě nemůže dát nic znát, protože se oficiálně s detektivem vůbec nesetkala. Ale ti policisté za ním ji znervózňovali, protože to jistě neznamenalo nic dobrého. Udělala chybu. Ví to. Neovlivnila tohohle chlápka dobře. Neovlivnila ho, aby se v tom případu už dál nevrtal. A on teď došel až přímo k ní.) Dobrý den. Jak vám mohu pomoci? (povytáhne obočí a dělá, jako kdyby se nic nestalo.)

(Nemusejí čekat dlouho a dveře se konečně otevřou. Jakmile se na ni Steven podívá, zarazí se. Tuhle ženu už někde viděl, ale nevěděl kde. Záznam u policie neměla a tudíž ji nemohl ani vidět včera na fotce. Zjistili, že krev z místa činu je její jen díky nemocničním záznamům. Ale byl si naprosto jistý, že jí viděl, jen si nemohl vzpomenout kde. Tohle mu nebylo podobné, on si pamatoval všechno i ty nejmenší detaily. Měl dobrou paměť, ale teď si prostě nemohla vzpomenout. V jeho výrazu jde jasně vidět, že je zmatený, ale po chvíli se vzpamatuje a uvědomí si, proč tu vlastně je.) Genevieve Rousseau? (Povyáhne obočí. Jakmile mu to potvrdí, vytáhne z kapsy zatykač a ukáže jí ho.) Jste obviněna z dvojnásobné vraždy druhého stupně. Máte právo nevypovídat. Vše, co řeknete, může a bude před soudem použito proti vám. Máte právo na advokáta. Pokud si ho nemůžete dovolit, bude vám přidělen během vyšetřování a před soudem. (Pokyne rukou strážníkům, aby jí nasadili pouta a pak poodstoupí od dveří, aby mohli projít a vzít Genevieve do auta, aby mohli odjet na stanici.)

(Když se zeptal na její jméno, pokynula hlavou na důkaz, že je to ona. Tak nějak věděla, co bude následovat, i když se jí to rozhodně nelíbilo. A nemohla si bohužel dovolit je ovlivnit, protože by to bylo hodně divné, vzhledem k tomu, že je již jistě v policejních záznamech. A teď právě neví, jak by se z tohohle mohla vysekat. Musela by ovlivnit celé policejní oddělení a ukradnout záznamy a to je pro ni jako samotnou osobu trochu neproveditelné, protože na té stanici musí ovlivnit každého policistu, sekretářku i uklízečku, která tam je, protože si není jistá, kdo všechno mohl něco slyšet nebo vidět. Teď je asi dost nahraná. Nejhorší je, že ani nezná žádného právníka, který by jí teď mohl pomoci. Steven jí přednese obvinění a její práva, je precizní, takže na tohle se rozhodně vymluvit nemůže. V tomhle nepochybil, jak se to někdy u policistů stává. Zůstává jen s otevřenou pusou stát, protože absolutně neví, co by řekla nebo udělala. Teď by možná měla opravdu mlčet. Pak ji obestoupí dva policisté a jeden jí zezadu navlíkne pouta. Bylo to směšné. Kdyby chtěla, přetrhne je vejpůl, ale ona nemůže. A nebyl tady ani Kol. Nikdo neví, co se s ní teď právě děje a ona si není jistá, jestli si bude moci zavolat, když se nebude jednat o právníka. Pak ji naloží do auta a odjedou s ní)

Nechal Genevieve Genevieve, byla strašně přecitlivělá, nebo se mu to aspoň tak zdálo. Když chce jít, ať si jde, on ji přemlouvat nebude, ne pořád. Taky má jenom jedny nervy a v jednom kuse přecitlivělá upírka mu moc nepřidávala. A to ještě nemluvil s přecitlivělou těhulkou Claire. To bude taky něco, až se dozví, že se zasnoubil... Bude jí muset zavolat, aby se sešli, nejlépe hned zítra. Teď vrátí brusle a odejde směrem k místu, kde zaparkoval auto. Nasedne do něj a odjede na plantáž.
Vzbudí se někdy dopoledne, ale Genevieve není doma. Nebyla doma ani večer. Ale nevolal ji, protože to bral tak, že potřebuje chvilku pro sebe. Třeba šla konečně za Sophie, tak je nechtěl rušit při jejich rozhovoru. Vstane z postele, ale ještě se neobléká, dá si nejdříve sprchu. Stráví tam docela hodně času, ve sprše on dokáže pořádně relaxovat, pročistí si hlavu, na nic nemyslí... A nebo naopak, když chce, přemýšlí mu to tam taky docela slušně. Když vyleze ze sprchového kouta, zastaví se u zrcadla. Přejede si palcem po své bradě, která už přímo žadonila o to, aby ji oholil. Ale ne, jemu se nechtělo. A navíc, líbilo se mu to. Jde zase zpátky do pokoje a kolem sebe má omotaný ručník. Oblékne se do černých riflí a bílého trika. Mikinu si brát nebude, stačí mu jeho kožená bunda. Je ještě docela brzo, takže jde dolů do kuchyně a z lednice si vyndá pytlík s krví, se kterým dojde až ke svým hrám. Vypije krev, zahraje si pár závodů. Když má dost, je už odpoledne, tak se rozhodne, že napíše Claire zprávu. Vytáhne mobil z kapsy a začne psát:

kód:

Ahoj Claire, potřeboval bych s tebou mluvit, máš dneska čas? Napiš mi kdy, kde a v kolik. Kol

*Zpráva od Elijaha.*

kód:

Kole, zmizel si ze sídla, tak rychle, netuším důvod, že si propásl návrat našeho bratra. Klaus je zpátky. Myslím, že by to ráda slyšela i Genevieve. Buď tak laskav a řekni jí to. Udělal bych to sám, ale nemám na ni kontakt. Elijah

(Poté, co veškerá ta sláva skončila, trochu se vše uklidnilo a oni si všichni udělali společnou fotku, u které stále neví, jak je možné, že se tam navzájem lidi nepozabíjeli a někoho tam ani neznala, ta se s Kolem vydali domů. Taky už chtěli mít svůj klid a dneska se naoslavovali až až. Třeba si ale ještě uspořádají malou oslavu doma. To by opravdu mohli. Spát nepotřebuje a oni teď mají zase pěknou chvíli pro sebe. I když si všimla, že Kol je tak trochu nevrlý, možná, že ji s Jacksonem přeci jen viděl, ale i kdyby se jí zeptal, s kým se vlastně celý večer bavila, na koho narazila, řekla by mu, že část večera byla i s Jacksonem. Ona se nemá za co stydět a omlouvat, on taky tráví čas s Claire. Na tohle ale teď myslet nechtěla. Spíš se pokoušela vymyslet, jak by se Kol zase pořádně uvolnil. A vlastně to nebylo zas tak těžké přemýšlení. Když přišli domů, řekla mu, aby chvíli setrval dole, než ho zavolá. Možná na tyhle hry neměl náladu, ale ona se ho bude snažit uvolnit co nejvíc. Jde nahoru do koupelny, jejíž součástí je obrovská vana. Tu vanu napustí plnou horké vody, dá do ní pěnu a ještě sežene svíčky, které kolem zapálí. Pak zhasne a navodí tak naprosto perfektní intimní atmosféru. Ani si už nepamatuje, kdy spolu byli s Kolem naposledy ve vaně. Pak se svlékne a zavolá Kola a vleze si do vany. Čeká, až se k ní připojí a jemu musí být jasné, že se nebude jednat jen o koupel.)

Rozhodli se, že už půjdou z večírku domů, ale všichni ještě chtěli společnou fotku. On nechtěl, nechtěl mít fotku s Jacksonem ani s Marcelem. Ostatní mu byli nějak jedno, tedy až na Claire. Až v tu chvíli si všiml, že vůbec na večírku je. Stáli od sebe ale dost daleko a ona se netvářila vůči němu nějak přívětivě, takže radši držel klapačku. Ještě dlouho bdue trvat, než se to emzi nimi zase urovná. Štvalo ho to, že se s ním nebavila, a to hodně. Už jen kvůli tomu, že Gen se s Jacksonem už zase bavila. Jenom on s Claire ne... KDyž došli domů a ona mu řekla, aby počkal dole, vypadal dost otráveně, vážně dneska na nic neměl už náladu. Měl určitě chvilku čas, takže šel do kuchyně a tam si z lednice vyndal jeden pytlík s krví. Výjimečně si ho nechal chvilku venku, aby se mu ohřál na pokojovou teplotu. Potom si sedl do 'svého' křesla a pil. Zrovna ho dopíjel, když slyšel, že už ho Genevieve volá. Její hlas vycházel k koupelny. Z té, kde byla úplně největší vana ze všech. Pomalu otevřel dveře a před ním byla vana, kolem ní byla hromada svíček a uvnitř pěna. A v té se schovávala Genevieve. Na tváři se mu konečně objeví úsměv. Tak má náladu, no. Svlékne se a vleze si do vany za Genevieve. Sedne si přímo za ní, obejme ji kolem pasu a jemně ji políbí na krk.

(Věděla, že si Kol moc ty oslavy neužil. Možná to bylo i proto, že ho nechala čekat, ale ona nemínila jen stát vedle něj a nejít se bavit s ostatními. Ale samozřejmě mu na druhou stranu nemohla vyčítat, že se nebavil. Někdy to tak prostě je a člověk by si nejraději zalezl někam do kouta a nevnímal nic. Ona byla v posledních dnech taky protivná, takže Kol na to má vlastně taky takové právo, i když si mohl vybrat jiný den než zrovna přechod do nového roku. Ale nevadí. Ona je tu teď od toho, aby se postarala o jeho zabavení a jeho komfort. Chtěla, aby se cítil pohodlně, aby ho nic netrápilo, neměl žádné starosti. Dneska si bude svého budoucího manžela hýčkat. Konečně ho zavolala a on přišel, i když viděla, že to bylo neochotně. Když ale viděl to vše, co připravila a že ona sama byla nahá ve vaně plné pěny, viditelně pookřál. Toho chtěla dosáhnout. Ponořil se do vany k ní. Sedl si za ni. Políbil na krk. Zavřela oči a usmála se, ale dlouho v téhle poloze nezůstala. Chtěla se o něj postarat. Otočila se tak, že byla čelem k němu. Ta vana byla obrovská, nebyl tedy problém se tam otáčet. Vzala kousek pěny a s úsměvem mu ji mázla na nos. Pak se na něj jen chvilku dívala, jako by sna zkoumala jeho obličejové rysy, jako by je snad ještě v životě neviděla tak z blízka. Přiblížila se k němu a jemně ho políbila. Pak vzala svoje ruce a začala mu masírovat ramena. Zepředu to asi nebylo sice úplně ono, ale ona ho mínila zasypávat při tom polibky, což se taky posléze stalo. Když už to došlo do takové míry, že jí polibky z přemíry vášně, kterou cítila, začaly pálit, přestala ho masírovat, vzala ho za krk a přitáhla si ho ještě víc ke svým ústům a její polibky byly o to žádostivější. Konečně se od něj nakonec odlepila, ale to jen, aby se mu mohla podívat do očí, pohladit ho po tváři a říct ta slova, která si sice řekli už hodněkrát, ale pro ni jsou stále pravdivé a možná ještě pravdivější než dřív.) Miluji tě, Kole. Celá hořím, když jsem s tebou. (vydechne mu druhou větu do ucha.)

Možná, že chtěl chvilku dělat něco jenom on, ale ona ho zase nenechala. Asi věděla, že on se tomu, co dělá, rozhodně bránit nebude. Když se k němu otočila, chytl ji svýma rukama za boky a nechal ji, aby si hrála jak chtěla. Hrála ve smyslu opravdu hrála, protože ona si hrála s pěnou, když mu ji mázla na nos. Potom se na něj chvíli dívala a on měl nutkání udělat nějaký směšný obličej, což taky udělal. Trošičku na ni vyplázl jazyk, ale to on už svoje rty přibližovala k těm jeho a políbila ho. Nechal si od ní masírovat ramena, i když byla pravda, že by to asi bylo lepší, kdyby seděla vzadu za ním. Ale rozhodně si teď nestěžoval, chraň bůh. Zasypávala ho při tom polibky a on taky nezůstával pozadu - občas ji taky někde políbil, na rameno, krk, ústa... Všude možně. Jakmile si ho k sobě přitáhla ještě víc a začala ho líbat mnohem víc, objal ji a přitáhl si ji k sobě, co nejvíc to šlo, měli teď doslova přilepené tělo na těle. Odlepila se od něj, ale pořád zůstávali obličeji blízko sebe, dělilo je od sebe sotva pár milimetrů. Když řekla, že ho miluje, zeširoka se na ni usmál. Jak pěkně ji naučil tyhle dvě slůvka říkat. "I já tebe," řekne a políbí ji. "Doufám, že dneska v noci mi celá neshoříš." Chvilku se jí dívá jenom do očí a potom ji začne líbat. Hodně vášnivě, rukama ji k sobě tiskne ještě více, pokud to vůbec jde.

(Ne, dneska neshoří, protože kdyby shořela, znamenalo by to, že s Kolem už nikdy nic podobného nezažije. A to nehodlala dovolit. Ale právě s ním poznala, jak dokáže být láska spalující. Láska se neptá, láska koná. Ve svém prvním životě, ano, nazývala to tak, si nemyslela, že by něco takového mohla zažít. To, že si měla vzít Benjaminova nejvěrnějšího kumpána, kterého ale místo svatby zabila, to jí rozhodně nepřidalo na tom, že by měla mužům zkusit dát své srdce. V posledních deseti letech svého života se pak spíše bavila na jejich účet, i když někde v hloubi tajně doufala, že by mohl přijít někdo, kdo ji uchvátí. A byla rozhodně naivní, když si myslela, že to bude Klaus Mikaelson, do kterého se, pravdaže tenkrát zakoukala, ale nebylo to vlastně nic než jen poblouznění, protože ho nikdy nemilovala, nikdy k němu necítila nic hlubšího, ani teď, když spolu měli poměr. Ano, byla jím poblázněná, poblouzněná. Ale je to něco jiného, než být do někoho blázen. A to ona je do Kola. Opravdu škoda, že si tenkrát hovil v rakvi za to, že se chtěl zbavit svého bastardského bratra. Mohla ho poznat, ale přišla na scénu až pozdě, i když ne zas tak moc dlouho po Kolovi, přesto se s ním už nesetkala. Vášeň a žár v jejich tělech se stupňovaly a ona by potřebovala nějak zchladit, ale nemá jak. Vana je naprosto plná, mohli by se tady i potápět, kdyby chtěli. Začala ho pod vodou dráždit a potom zaujala takovou polohu, že do ní Kol mohl pohodlně vniknout. Vlastně by se dalo říct, že zaujímali polohu v sedě. Propínala svoje záda, slastně otevírala ústa a vzdychala. Vlastně už dlouho nebyla při sexu s Kolem takhle hlasitá. Pak ho políbila a když si byla jistá, že jsou do sebe dost zakleštění, takže je to nevyvede z míry, prostě sebou práskla do vody a potopila se i s Kolem. Chvíli ho líbala i pod vodou, než jim to nezačalo být nepříjemné.)

Chtěl ji čím dál tím víc, s každým polibkem se jeho touha stupňovala a teď už věděl, proč tady má takovou velkou vanu, hodila se. A ne jenom na pohodlné koupání, ale i jiné velmi příjemné věci. S tímhle počítal i když vybíral pro Genevieve byt. Teď ho napadalo jen jedno - proč tohle neprovedli už dřív? Snad se tohle bude opakovat. Říká se 'Jak na Nový rok, tak po celý rok', takže by tohle měli praktikovat častěji. Když ho začala pod vodou dráždit, měl mírně pootevřená ústa a občas mu z nich vyšel nějaký ten vzdech, vážně si to moc užíval, zase to byla nějaká změna oproti té klasice v posteli. A že Gen i Kol byli dost kreativní, mohli by vymýšlet věcí... Když zaujme takovou polohu, aby do ní mohl Kol vniknout, na nic nečeká a udělá to, co oba dva v tuhle chvíli chtějí a na co celou dobu čekají. Vnikne do ní a začne se v ní pomalu pohybovat a podle toho, co slyší, se to Genevieve náramně líbí. A i ona mohla podle zvuků, které vydával, poznat, že je mu to více než příjemné. Po tom, co se políbili, sebou doslova práskla do vody a stáhla s sebou i Kola. Nečekal to, takže ho to docela překvapilo, ale nevykolejilo ho to natolik, aby něco pokazil. Chvíli se dokonce líbají i pod vodou, ale když už to není především Kolovi příjemné, prostě se s ní vynoří, opře ji zády o stěnu vany a stále se v ní pohybuje, tentokrát rychleji. Líbá ji, ale zároveň ji drží, aby nesklouzla úplně pod vodu.

(Vynořila se z vody a cítila se jako znovuzrozená. Tohle bylo něco, co s Kolem ještě nezkoušeli a musela říct, že ta věčná postelová klasika už ji neuspokojovala tolik jako nějaké ty experimenty. Proč se uchylovat jen k posteli, když v domě je tolik úžasných míst. Kousne se do rtu, jsou sice mokří, ale ona náhle chtěla zakusit ještě něco dalšího. Jenomže věděla, že by ten její chvatný úprk z vany taky nemusel dopadnout dobře. Vana je dost kluzká i pro upíra. Proto tedy nic víc dneska podnikat nebude, i když takový maraton sexu na různých místech v domě... jo, někdy to vyzkouší. Kapky vody jí stékaly po obličeji stejně tak jako Kolovi. Snaží se taky pohybovat, aby všechnu práci neodedřel jen on. Líbí se jí, jak si ji přidržuje. Vjede mu rukama do vlasů a líbá ho na jeho rtech od kapek vody, pak přejede i na krk, kde nějakou chvíli zůstane a pak se do něj zakousne bez varování. Sdílení krve už zkoušeli a i kdyby se on do ní zakousnout dneska nechtěl, jí to ještě víc zvětšilo prožitek z úžasného sexu, který s ním právě zažívá. Jako kdyby byla Kolova krev extáze. Skoro ani neví, jestli je vlastně zpocená nebo jen mokrá. možná spíš obojí, ale pot se stejně díky vodě smyje. Když přestane z Kola pít, tak mu políbí malé ranky, které se ale v tu ránu zahojí. On pak vyvrcholí, ale zároveň čeká na ni. Její uspokojení přijde krátce poté, co je uspokojený i Kol. Hlasitě oddechuje a snaží se na chvíli zvolnit. On z ní pak vystoupí a ona se opře o stěnu vany. Pak na něj s úsměvem foukne pěnu a jímá se vstát a vylézt z vany. Kolovi se tak naskytne pohled na její nahé tělo, než si ho zabalí do osušky. Asi toho přeci jen bylo dost a měli by si jít lehnout a možná, že budou pokračovat ve svých hrátkách, kdo ví.) Budu v posteli. (mrkne na něj a vyjde z koupelny, míří do Kolovy ložnice, kde až se dosuší, tak si lehne nahá do postele.)

*Sms pro Genevieve.*

kód:

Ahoj, Gen. Můžeme se dnes sejít? - Hayley

(Když dorazila domů, skoro až rozrazila dveře a mířila k lednici, kde mají sáčky s krví. Ani neposlouchala, jestli je Kol doma, protože ji teď zajímala jedna věc. Potřebovala zjistit, co stojí za jejím nechutenstvím, a modlila se za to, aby to opravdu bylo tím, že jí nesedla ta ohřátá krev z mikrovlnky. Vzala si jeden sáček a otevřela ho. Chvíli se na něj jen dívala a už jen při pohledu na tu krev se jí dělalo špatně, ale to bylo spíš díky tomu, co před nějakou chvílí zažila. Přiloží si sáček k ústům a začne z něj pít. Už po prvních doušcích ale sáček upustila a krev se rozprskla všude na zemi. Chytila se kuchyňské linky a prudce se otočila ke dřezu. Do koupelny to už nestihne. Nahnula se nad ním a začala znovu zvracet. Tentokrát jí slzy vytryskly a kutálely se po tvářích intenzivněji než předtím, protože to bylo už podruhé zas sebou. Všechno v ní se svíralo. Konečně zvracet přestala, ale nepřišla žádná velká úleva. Měla vyprahlo a bolel jí žaludek podrážděním a hladem. Má takový hlad a nemůže se nijak nasytit. Sveze se dolů po lince na podlahu. Ústa má znovu od krve. Zavře oči, a rukou se drží za bolavé břicho. Kuchyň je celá zaneřáděná od krve, ale to je teď to nejmenší, co jí dělá nějaké starosti. Docela ji to vyčerpalo. Je překvapená, že až tak moc, i když to nebylo zase hrůzostrašné, ale jak to bude pokračovat dál? A je tady doma vůbec Kol? Nechce se zvedat, nechce se jí volat, nechce se jí v tuhle chvíli nic, jen sedět.)

Posledních pár dní byl doma, z toho jeden den, hned ten po Silvestru, prožil celý s Genevieve. Je rád, že Elijah souhlasil s tou svatbou, popravdě si Kol ani nepřipouštěl nic jiného, protože to by mu bratr neudělal, aby se na něj takhle vykašlal. Teda spíš než na něj, na Genevieve. Bylo super, že si s ním dokonce Gen zahrála nějakou z těch jeho her, už si dokoupil nové, takže měli opravdu z čeho vybírat. Mobil už našel, takže i jemu přišla zpráva od Hayley, ve které se psalo, že Correa je mrtvá. Zasloužila si to, a rozhodně Hayley byla kromě Klause jediná osoba, která měla vážně právo ji zabít. To ona mohla velkou částí za to, že je malá Hope teď pryč, mimo domov. Druhý den byl doma, když se probudil, Gen už tam nebyla. Nesháněl se po ní, byla samostatná a taky jí pořád nemusel lízt za zadkem. Byl doma sám, takže si dal dva pytlíky s krví a potom si zase sedl ke konzoli a hrál hry - tentokrát tu střílečku. Co jiného měl taky dělat? Dneska se mu nikam nechtělo.
Už čekal, že by mohla přijít Genevieve, takže když se otevřely dveře, sice poněkud prudčeji než normálně, usoudil, že přišla domů. Nic na ni ještě nevolal, myslel si, že přijde hned za ním. A taky dohrával misi, takže se nechtěl rozptylovat, samozřejmě. Gen za ním ale nepřichází a on za chvilku z kuchyně slyší takové podivné zvuky.. Jako by někdo zvracel. Stopne si tedy hru a vydá se do kuchyně za Gen. Už po cestě cítí velké množství lidské krve. Když dojde do kuchyně, vidí Genevieve, jak sedí opřená o linku, uplakaná, kolem úst měla hromadu krve. Na první pohled by to snad vypadalo, že někoho zabila, ale on na zemi viděl také rozlitou krev ze sáčku. Okamžitě přispěchá k Gen a klekne si k ní. Jednou rukou jí začne jemně hladit, aby jí uklidnil, a tou druhou ji chytí za její ruku, kterou má na břichu. "Co se děje, Gen?" podívá se na ni se starostmi v očích. Nezbývá mu nic jiného, než se zeptat na tuhle otázku, protože vůbec nechápe, co se děje. Zatím to vypadá tak, že měla problémy pozřít krev, ale to je přece blbost, kde by k tomu přišla?

(Kol konečně přišel. Otevřela oči. Byla bledá a od slz měla rozmazanou řasenku. Měla křeče v břiše, nemohla nic pozřít, nemohla tu krev kolem ní ani cítit. Podívala se na Kola a kousla se do rtu. Zatím ze sebe nedokázala vypravit ani slovo. Podívala se na tu spoušť, co tady způsobila. Bude se to muset uklidit. Ale ona teď na to neměla, aby to udělala. Odlepila svou ruku od břicha a stiskla tu jeho. Nadechovala se velmi mělce, několikrát za sebou, než se konečně vymáčkla.) Nejde to, Kole. Nemůžu pozřít krev. Když do sebe něco udělám, hned to vyzvrátím. (Neplakala ani tak kvůli tomu, že je v situaci, v jaké je. Bylo to spíš opravdu kvůli tomu, že znovu zvracela. Slzným kanálkům v tomhle případě neporučíš. Pak si konečně osušila slzy a víc už od ní Kol pláč neviděl.) Nevím, co se to děje. Přišlo to tak najednou. Byla jsem u Hayley, dostala jsem chuť na krev a pak... musela jsem to ze sebe dostat. Pálilo mě to všude v těle, muselo to ven. Myslela jsem si, že je ta krev třeba zkažená, nebo že mi prostě nesedí ohřátá krev ze sáčku, ale zkusila jsem to tady s tou neohřátou a... vyzvrátila jsem to zase. Mám takový hlad, ale nejde ukojit. Neudržím v sobě ani kapku. (Vysouká ze sebe i trochu přerývaně. Je dehydratovaná a hladová)

Vážně mu doslova trhalo srdce na kousky, vidět takhle Genevieve zničenou. Byla jistě hladová, protože nemohla pít krev. Sice společně pili včera, ale co je to pro mladého upíra, který potřebuje krev častěji? A zvlášť Gen. Bylo na ní vidět, že ona krev už opravdu hodně potřebuje, protože byla pobledlá, celá ubrečená a na první pohled bylo vidět, jak strašný má hlad. Sám byl párkrát odříznutý od krve, ale pro Původního to bylo naprosto něco jiného, on si mohl dát klidně pár dní půst a nic se nestalo... "To není možné, abys nemohla pít krev..." zamumlá si spíš pro sebe a nechápavě nad tím zavrtí hlavou. Díval se jí pořád do očí, ale teď ji přestal hladit po vlasech. Místo toho ji její ruku schoval do svých obou dlaní a palcem jí po ruce přejížděl. Potom poslouchal, co se dneska přesně stalo. Když slyšel, že byla u Hayley a tam měla problém s krví, chvilku si myslel, že by něco mohlo s tou krví být, přesně jak řekla Gen - nebyla zvyklá na ohřátou krev, nebo mohla být nějaká zkažená. Ale tuhle domněnku mu okamžitě vyvrátila. Ona v sobě neudržela ani tuhle krev, vždyť to mohl vidět na vlastní oči. "To bude v pohodě. Třeba je to jenom chvilkový, následek toho, že jsi byla kotvou..." Rozhodně nechce říkat, že si myslí, že je to dost vážné. "Přejde to, určitě ano, ale my nevíme, za jak dlouho... "Je asi blbost se ptát, jestli to nechceš vyzkoušet znovu, protože to, jak vypadáš - bez urážky, Gen - vypovídá za všechno. Nemůžu tě do toho nutit, i když vím, že i ty sama bys krev moc chtěla..." Byla hladový upír, kdyby mohla, okamžitě by zabila nějakého člověka. Díky jeho ovlivnění ale nemůže. Ovlivnění. Už jeden problém se vyřešil díky tomu, proč pomocí toho zkusit nevyřešit i ten druhý? Protože takhle Gen dlouho zůstat nemůže. "Já... Mohl bych tě zkusit ovládnout, abys tu krev v sobě udržela..."

(Na jeho slova reaguje jen ustavičným kroucením hlavou. Jo, není to možné, ale přesto se to děje. Ona nemůže přijímat potravu a kdyby nebyla ovlivněná Kolem, aby už nikoho kvůli potravě nezabila, řekla by si, že je to možná nějaký psychický blok, který jí brání v tom, aby se nasytila, protože to nesnáší. Nesnáší upírství a nesnáší pití krve. O to ještě víc, že krev musí pít opravdu často, aby nebyla vyhladovělá. Její systém upíra, který ještě neměl nějaký pravidelný režim, jí tohle nakazoval. Ale ona si teď s tím nevěděla rady a Kol rozhodně taky nevypadal nadšeně a ani se nijak netvářil, že by věděl, co se to vlastně děje. Nemohla přijímat potravu a zatím pro to prostě nebylo žádné vysvětlení. Už toho má opravdu všeho dost. Copak nemůže mít chvíli klid? Copak musí být chvíli čarodějkou, pak kotvou nakonec upírem a teď jí ještě muselo potkat tohle? Jakmile Kol řekne, že je to třeba kvůli tomu, že byla kotva, tak zakroutí hlavou) Ne, to teda není. (Zakňourá. Možná předtím nebrečela proto, že by toho měla dost, ale teď to na ni všechno dolehlo. A přesně jak řekla Hayley, že probrečí celé noci a nad vším přemýšlí, ona to prožívala právě teď. Ale nejhorší bylo, že to bylo před Kolem. Rozvzlyká se a chvíli nemůže popadnout dech. Zuby vycení do bolestné grimasy. Ona už tohle nechce.) Nenávidím to, nenávidím to, čím jsem. Nechci být upír. Nechci. Nechci nic zkoušet znova, nebudu pít krev, mám toho dost. Můj žaludek je v křeči a já mám hlad, který nemůžu ukojit. Nenávidím to! (Sklopí zrak a vlasy jí spadnou do obličeje. Chvíli tam jen tak vzlyká, protože se jí nedaří mluvit. Možná, že si všichni myslí, jak hrozně je silná, ale v poslední době se cítí jako ten největší slaboch. Už tohle všechno nezvládá. Vybírá si opravdu slabou chvilku.) D-dobře. (Špitne na to, že jí Kol zkusí ovlivnit, aby tohle všechno měla za sebou. Jestli to nebude fungovat, asi bude na pokraji kolapsu.)

Opravdu nechápal, co se s ní děje. Jediné možnosti, které přicházely v úvahu byl nějaký psychický blok, ale to nebylo dost dobře možné, protože je to upír, ta touha po krvi je mnohem silnější; mohl ji také ovládnout nějaký Původní upír, ale který? Niklaus, Rebekah ani Elijah by to neměli zapotřebí, věděli, že tohle by jim Kol nedaroval. A Finn? Ten se stal obyčejným smrtelníkem. Tedy ne tak úplně obyčejným, čaroděj to byl, ale čarodějové smrtelníci byli. A to Kola hodně těšilo, protože v tom případě se dá Finn jednoduše zabít. Třetí možnost, co se jí mohlo stát, bylo to, že jí prostě někdo začaroval, proklel, nebo něco takového. Čarodějnice byly schopné všeho a Kol měl nepřátel dost. Vlastně si ani neuvědomil, že by to mohla mít na svědomí jeho matka, protože ta řekla, že Genevieve neublíží. Sice pak oběma vyhrožovala, ale... "Tak to to potom je, sakra?!" zakleje rozzlobeně a potom na chvilku přivře oči, když slyší, jak Gen naříká nad tím, čím je. Tak strašně nesnáší to, čím je. A co je taky dost špatné - nesnáší to, čím je Kol. A Kol se toho nezbaví, pro Gen tu ta možnost byla, i když ne hned. Nemá jí to za zlé, to vůbec ne. Byla to čarodějka, čarodějky jejich druh nesnášely. A jí bylo souzeno s jednou upírkou se přátelit v minulosti, s druhým upírem spát, do třetího se zabouchnout a chystat svatbu a se třetím se přátelit. No není to ironické? Čarodějka a má toho s upíry tolik společného (a to ještě navíc s těmi Původními). "Říkám ti, že se všechno vyřeší, ty nemusíš být upírem napořád, když to tak moc nesnášíš. Čarodějnictví má tolik možností, že je jen otázkou času, kdy přijdeme na to, jak z tebe zase čarodějku udělat, Genevieve." Říká to přesvědčivě, tím tónem, kterému by se rozhodně nemělo odmlouvat. Když sklopí hlavu a do tváře jí spadnou vlasy, zastrčí jí je rukou za ucho a potom ji chytne za bradu, aby jí obličej zvedl tak, aby se mu dívala do očí. Řekne jí, co by mohl zkusit a ona souhlasí. Na nic tedy nečeká, ještě víc upřeně se jí zadívá do očí a začne ovlivňovat. Řekne jí, že krev jí nebude dělat špatně od žaludku, nebude jí zvracet, ale naopak. Bude jí zase moc chutnat a bude mít požitek z toho, že ji pije.

(Nekomentuje ty jeho narážky a otázky, co by to mohlo být. Ona sama to neví, jen ví, jak se teď cítí a ví, že chce, aby to přestalo, protože už prostě nemůže takhle dál. Už toho má plné zuby. Když měla problémy jako čarodějka, tak se s tím dokázala vypořádat, ale když má problémy jako upír? Jen ji to položí a ona opravdu neví, jak na to reagovat nebo jak by z toho měla ven. A to, že bude znovu čarodějka, tomu uvěří, až to bude pravda. A jestli se to někdy povede. Jestli někdy někdo vymyslí takové kouzlo, rozhodně to nebude v rozmezí pár měsíců, ale spíše v rozmezí pár let. A experimenty ona připouštět nebude, protože ty by jen víc a víc zabíjely její vnitřní šance na to, že by byla znovu čarodějka. Kol si ji může přesvědčovat jak chce, ale ona teď zrovna nevěří tomu, že by kdy znovu byla čarodějkou, ne v dohledné době a tyhle stavy jí vedou opravdu k šílenství. Možná, že kdyby tady kolem sebe opravdu neměla lidi, na kterých jí záleželo a kterým záleželo na ni, tak by se už dávno uchýlila k sebevraždě. Stačil by k tomu jsem malý kus dřeva. Pak už se mu jen dívá do očí a čeká na to, až ji ovlivní. Chuť krve jí má přivádět pocit blaha, takže se má přiblížit zase víc k nátuře upíra. Nechce to, ale je to lepší, než se tady trápit tímhle. Pomalu pak vstane ze země a snaží se uklidnit. Podívá se na ledničku a vytáhne z ní nakonec další pytlík, protože to musí vyzkoušet. Chvíli pytlík hypnotizuje, je nedůvěřivá, ale nakonec ho načne a začne pít. Vypije ho celý, ale tak se stalo i u Hayley, dopila ho celý, než se spustila ta reakce. Chvíli se opravdu nic neděje a ona má pocit, že je snad vyhráno a to ovlivnění fungovalo. Ale to nevydrží dlouho, protože za malý okamžik se znovu naklání nad dřezem a dostává ze sebe všechnu krev, kterou před chvílí přijala. Pobledne ještě víc. Její systém je z tohohle vyčerpaný a ona v sobě nemá žádnou potravu, ze které by čerpala energii. Pokud to takhle bude pokračovat dál, znamená to, že se její tělo prostě vysuší. Ale to bude ještě chvíli trvat. Mezitím bude slábnout, až nebude mít už vůbec žádnou sílu. Pokud ale tohle ovlivnění nefungovalo, znamenalo to, že to musel udělat někdo s magií, někdo ji proklel a postaral se o to, aby to kouzlo mohl zlomit jen on. Nebo ona. Esther. Ta mrcha. Chce vydírat Kola skrz ji, je to naprosto jasné.) To tvoje matka. (Řekne najednou chladně a otočí se na něj)

Ovlivní ji a potom sleduje, co dělá. Když se začne zvedat, samozřejmě jí na nohy pomůže, ale potom ji už nechá, aby si do lednice pro pytlík s krví došla sama. Načne ho a pije, zatím se nezdá, že by byl nějaký problém. Snad to fungovalo. Snad. Tohle si Kol říkal jenom chviličku, protože za malou chvíli už se Gen zase nakláněla nad dřezem a zvracela všechnu krev, kterou do sebe před chvílí dostala. Ne, nefunguje to, a to znamenalo jen jedno. Za tohle mohla čarodějka, a Kol přesně věděl jaká. Než to ale stačil sám vyslovit, obrátila se na něj Genevieve se stejnými slovy. Taky jí to došlo, nebyla přece hloupá. "Tohle tý mrše neprojde." Je na něm opravdu vidět, jak moc naštvaný je. Nejradši by se sebral a prostě za ní šel. A nebral by si žádné servítky. "Řekl jsem jí, ať tě do toho netahá. Ale ona si nedala říct. My jsme její nabídku sice nepřijali, ale její pravidla respektujeme. Ne, tohle si líbit nenechám." Těmi pravidly samozřejmě myslel to, že nikomu nic neřekli. Tedy alespoň Kol ne.