Plantation House

(Jako by se opravdu probrala poté, co si byla naprosto jistá, že v tomhle má prsty Kolova matka Esther. Snažila se nevnímat ty křeče v břiše a to, že je jí opravdu mizerně. Teď je důležité, aby nějak podpořila Kola. Samozřejmě, že pokud nebude chtít tu nabídku Esther stále přijmout, ona ho jen podpoří, i když bude trpět jako pes. Nedovolí, aby Kola Esther takhle ovládala, i když je to skrze ji.) Kole, chci, abys věděl, že se opravdu nemusíš nechat Esther vydírat. Nechci, abys přijmul její nabídku, pokud to ty sám nebudeš chtít. Je mi jedno, kolik křečí mi díky tomu, že nemůžu přijmout potravu, způsobí. Pro mě je důležité, abys udělal to, co chceš ty sám. (Podívá se mu do očí, myslí to opravdu upřímně. Podporuje ho v tomhle ve všech směrech. Bude ho podporovat, i kdyby se nakonec přeci jen k Esther přidal, protože by k tomu byl donucen. Ale ona sama nikdy nebude věřit Esther ani jedno její slovo. Její sliby ji nezajímají a nevěří jim. Rozhodně nevěří tomu, že nechá Kola a ji pak na pokoji, aby si v klidu žili. Nehledě na to, že ona stejně od ní žádné tělo nechce. Jakmile Kol zmíní, že její pravidla dodrželi, sklopí zrak. Řekla to Hayley. Tedy neřekla, napsala jí to a Esther to rozhodně neměla jak zjistit, neměla šanci.) Kole, Hayley o tom ví. (Víc snad ani říkat nemusela. Věděla, že pochopí, co má na mysli. A ona sama nevěděla, že už to vědí i další Původní, protože Esther byla za Bekou. Možná, kdyby to věděla, tak by se pak na ni Kol nezlobil, protože ona si je jistá, že se zlobit bude. Ale nechce mu lhát. I když o tom Esther rozhodně neví, někomu to prostě prozradila.)

Když Genevieve začne mluvit, jenom kroutí nesouhlasně hlavou, protože v ničem s ní rozhodně nesouhlasí. Za prvé, on se nenechá Esther vydírat ani ovládat. Ale zároveň ji přece nenechá, aby ubližovala Gen. 'Je pro mě důležité, abys udělal to, co chceš ty sám.' - Jasně, takže pokud se Kol rozhodne, že se k Esther nepřidá, Genevieve pomalu vyschne a zemře, protože bez krve žít rozhodně nemůže. Nenechá, aby ze sebe dělala mučedníka, to fakt ne. "Co to říkáš? Myslíš si, že bych se od Esther někdy nechal vydírat? Ne, nikdy. A jestli ona si myslí, že to zabere, tak je na omylu. Mně zase není jedno, kolik křečí ti tohle všechno způsobí, mně není rozhodně jedno, jak se teď cítíš, takže nic nebudu dělat jenom podle sebe, Genevieve." Trošku nechápavě se na ni podívá, protože nechápe, jak ji vůbec mohlo napadnout, aby se rozhodoval jen podle sebe, když na tom závisí i život její. Je mu jedno, jak moc upřímně se mu dívala do očí, tohle nepřichází v úvahu. Jakmile sklopí pohled, tázavě se na ni dívá, protože očekává, že nepřijde nic příjemného, a taky že ne. "To snad nemyslíš vážně, Genevieve!" Právě v něm bouchly saze. Rozhodně ne v moc vhodnou chvíli a ne v přítomnosti vhodné osoby. Nechtěl na ni být hnusný, ale všechno, co v sobě dusil posledních pár dnů, týdnů, se prostě muselo dostat ven na povrch. "Jak sis mohla jenom dovolit jí to říct? Esther jasně řekla, že pokud se to dozví někdo kromě nás, budeme mít ze života peklo. Ale ty ne, ty jsi prostě jdeš a vyžvaníš to Hayley!" Má mírně zvýšený hlas, úplně nekřičí.

(Dívá se na něj skoro až nešťastně, protože to, co jí teď právě říká, vlastně nic nevyřešilo. Nechtěl to ani to, ale bude si stejně muset vybrat, protože Esther toho jen tak nenechá, dokud nedosáhne svého. Je ráda, že to nechce vzdát, že se nechce vzdát Esther, protože ta proradná mrcha ho k tomu prostě nesmí takhle dohnat. Je to jeho život, který ona naprosto nerespektuje a teď ještě začarovala ji, aby ho donutila udělat něco, co on nechce.) Kole, co chceš tedy dělat, když se nenecháš vydírat a zároveň nedovolíš, aby se mi tohle díky ní dělo? Myslíš, že něco vyřešíš tím, že ji půjdeš konfrontovat a odmítneš ji? Ať uděláš, co uděláš, stejně se budeš muset rozhodnout podle sebe, protože to tak chci i já. Není to o tom, že bys snad na mě nebral ohledy. Já chci, abys to udělal podle toho, jak to cítíš. Jdi za ní a pošli ji do háje. Máš mou největší podporu, Kole. (Pohladí ho po tváři a trochu se přes ty křeče pousměje, i když je to spíš křivý úsměv. Pak ale přijde to, co Kolovi musela říct a dočká se hodně horkokrevné reakce.) Jak jsem si to mohla dovolit? (podívá se na něj nevěřícně.) Kate odjíždí, Sophie se o sebe dokáže postarat a Hayley měla právo všechno vědět, protože jí stejně Francesca Correa naznačila, že máme nepřítele, který vyrábí vlkodlakům prsteny. Stejně by na to přišla, i když třeba později, ale čím dřív to budou všichni vědět, tím je to pro nás lepší. Přesně, jak jsi před chvílí řekl, Kole, já se nenechám tvou matkou vydírat a nebudu skákat, jak ona píská. A neřekla jsem jí to. Napsala jsem jí to. (Podívá se na něj, jako by to snad něco měnilo, i když samozřejmě nemění, ale ona si bude stát za svým stejně tak, jako si stál za svým Kol. Jen ji mrzelo, že na ni zvyšuje hlas.) A nezvyšuj na mě hlas. (Dodá k tomu ještě.)

"Já nevím, co mám dělat, chápeš to?" Podívá se na ni, stále má ten hlas zvýšený a ještě dlouhou dobu ho neztiší. "Já jenom vím, že ji nenechám, aby mě, tebe, nebo kohokoliv ovládala, znovu už ne. Finn je mi jedno, ale aby začala ovládat ostatní? To ani náhodou. Trefila ses, já bych za ní nejradši šel a vyrval jí to její zradou prožrané srdce. Ne, ne, to by byla moc snadná a relativně bezbolestná smrt pro ni. Já bych ji mučil. Protože když ji zabiju, s největší pravděpodobností skočí do někoho jinýho, ona hloupá není, aby si to nějak nepojistila. Já ji donutím, aby tebe nechala na pokoji, protože tebe se to netýká. Sice patříš ke mně, do naší rodiny, ale tohle je stará záležitost, do které tě neměla plést. A za to bude litovat. Zjistím, kde se schovává a říkám ti, tohle nebude milá návštěva." Už teď je podrážděný jenom kvůli tomu, že se o Esther vůbec mluví. Když ho pohladila po tváři a pousmála se, jeho obličej možná trošičku pookřál, ale vzápětí byl naštvaný mnohem, ale mnohem víc. "A co s tím, že Kate odjíždí? Ty si myslíš, že Esther by jí nedokázala ublížit, i když bude mimo město? A vážně už je z města v tuhle chvíli pryč, že si seš tak jistá, že se jí nic nestane? A Sophie? Fakt věříš tomu, že ona, ač jako silná čarodějka, stačí proti čarodějce Původní? Je mi jedno, na co má ta vlčice právo nebo ne, tys jí to říkat neměla. Měla se to dozvědět od někoho jinýho, to by mi už bylo jedno. Esther se náramně hodí to, žes jí to řekla zrovna ty. Vlastně napsala. Bože!" Vážně se drží jen tak tak, aby nezačal vyvádět ještě víc. "Myslíš, že já jsem neměl potřebu to někomu říct? Elijahovi, Alisee, nebo třeba Rebecce? Samozřejmě, že jsem to chtěl někomu říct! Ale neřekl jsem, protože přemýšlím hlavou! Myslel jsem na to, že důsledkem toho by se ti mohlo něco stát, a podívej, co je teď s tebou! Stačilo to jenom napsat a ty už tu pomalu umíráš. Fakt ti to za to stálo? Nemohla jsi počkat, až se to Hayley dozví sama? Já přemýšlím hlavou, ale čím ty? Kolenem?" Když řekne, aby na ni nezvyšoval hlas, jenom po ní střelí pohledem, je vážně dost nabroušený. "Jak ti mám věřit, když uděláš tohle? Když jen tak dáváš všanc svůj život?!" Jeho hlas už není tak hlasitý, ale stále hodně nabroušený a je slyšet, jak je rozzlobený.

Kole, já to chápu, uklidni se. Nikdo tady na tebe nenaléhá, aby ses rozhodl tak nebo tak. Ať se rozhodneš jakkoliv a uděláš cokoliv, víš, že já tě v tom podpořím. (podívá se na něj. Snaží se, aby její hlas působil klidně a vyrovnaně. Ona si ale byla jistí tím, že Kol věděl, co dělat. Tedy věděl, co chce udělat. A tahle její teorie se jí posléze i potvrdí. Kol má celkem i plán, i když je to spíš plán o tom, jak ještě víc rozčílit Esther a ukázat jí, že na její vůli a rozkazy on kašle. Ona díky tomu pookřála, protože to je jistě lepší, než vidět pokořeného Kola, jak jde poslušně za svou matinkou a přijímá její nabídku. Je na něj vlastně i pyšná, že se chce stále své matce postavit. Její stav na tom, že je za to ráda, nic nezměnil. Stejně tak si je i jistá, že Esther rozhodně v jejím mučení nepoleví, ale Kol jí tak aspoň ukáže, že to s ním nebude mít jednoduché a že se milá Esther bude muset snažit mnohem víc.) Ano, nedovol, aby ovládala vás všechny. (Víc k tomu ani říct nemusela. K Esther se prostě už nijak vyjadřovat nechtěla, protože by se jí akorát znovu udělalo nevolno a ona by musela zase zvracet. I když teď by docela brala, kdyby Esther stála před ní a ona mohla pozvracet právě ji. Musí se té myšlence pobaveně ušklíbnout, ale pak přijde ledová sprcha v podobě Kolových výčitek. Samozřejmě, že připouští jeho argumenty. Ale na druhou stranu si tak úplně nemyslí, že by Esther opravdu její počínání nějak sledovala. Ona sama si myslí, že kdyby to tak bylo, už by se dávno něco stalo poté, co nabádala Elijaha k různým věcem tak, aby na všechno přišel. Ale tohle Kolovi říkat nebude, protože by ho tím pobouřila akorát ještě víc. Navíc si myslí, že nebude trvat dlouho, než to budou vědět všichni. A to ne díky Hayley, ale někomu jinému. Esther chce přeci v jiných tělech všechny svoje děti. Jistě už stihla oslovit někoho dalšího z nich a ten mlčet nebude. Ale opět jen mlčí a dál poslouchá Kolovy výtky a výčitky. Poslouchá je se sklopeným zrakem a kdyby měla velké uši a ocas, tak uši by měla sklopené a ocas stažený. Je to jako, kdyby jí rodič činil za opravdu nějakou důležitou věc, kterou nesplnila a ona si opět připadá méně zodpovědná než Kol, což jí opravdu nedělalo dobře. Taky jí bylo jasné, že Esther by rozhodně to kouzlo nestihla za takovou chvíli, po které to Hay napsala a pak pila sáček. Musela to udělat už předtím. Další věc, kterou se Kolovi nenamáhá říct, protože by to nemělo cenu. Vlastně se Kol možná může docela divit tomu, jak je teď najednou submisivní, protože ona by se hádala, i kdyby věděla, že pravdu nemá. Ale v tomhle stavu, v jakém teď je, opravdu nemá ani sílu na to, aby Kolovi nějak víc oponovala. Všechny jeho výčitky a připomínky, které na ni křičel, bere v potaz, ale jako by snad byla v tranzu, neřekne prostě ani na jednu z nich ani slovo. Až na tu jeho poslední větu.) Nemusíš mi věřit, pak tohle ale nemá cenu. Řekla jsem ti to, nelhala jsem ti. (Dodá k tomu ještě, ale pak se shýbne k podlaze, vezme si hadr a začne utírat tu krev. Je tichá, dobitá a pokořená.)

(Dlouhou dobu se doma probírala těmi dopisy, které našla na půdě jejich rodinného domu. Přečetla si každý pomalu a pozorně a raději dvakrát. Ale nebylo jí to k ničemu. Nedozvěděla se, kdo je ten muž, který to psal její matce. Byla si jen na sto procent jistá, že to byl její milenec. K večeru raději dopisy schovala zpět do šperkovnice a nechala to být. Později se chce vrátit zpět do domu a prohledat tu bednu a třeba najde něco, co jí pomůže. Neví vlastně ani proč to tak chce vědět. Nikdy se nezajímala, co dělá její matka ve svém volném čase a teď, když je po smrti, tak chce mermomocí vědět, kdo byl ten muž. Užíralo jí vědomí, že to neví. A potřebuje si o tom s někým promluvit. Rozhodne se, že se staví za Genevieve, i když to mezi nimi stále nebylo perfektní, chtěla jí tak i tak vidět. A hlavně jí předat dárky, které koupila před vánoci. Za hodinu dojde před sídlo na plantáži a zaklepe na dveře. V jedné ruce drží dvě dárkové tašky a v druhé dvě kávy a krabičku s koláčem, který dnes upekla, aby se zabavila a přišla na jiné myšlenky. Zaklepe na dveře a čeká, zda jí někdo otevře. Vlastně ani neví, zda je Genevieve tady - doma.

"Já doufám. Ale nechci ani to, abys se mnou souhlasila v každym případě. Chci, abys měla vlastní hlavu, Genevieve." Byla hloupost, aby ho podporovala ve všem, co udělá. Přece po ní nemůže chtít, aby to byla jedna z těch poslušných manželek, co splní to, co svému manželovi na srdci vidí. Ne, takhle to vážně nechtěl. To by byl ten jejich vztah potom o ničem, když by s ním se vším souhlasila. Ne, nedovolí, aby je všechny Esther ovládala. Přišla o ně v tu chvíli, kdy se je snažila v Mystic Falls zabít, a to jí, aspoň Kol, už nikdy v životě neodpustí. Zvlášť ne po tom, co udělala teď Genevieve. Možná si za to mohla Gen sama, ale to neměnilo nic na tom, jaká je Esther mrcha. Potom už spustil tu svojí řeč. Chtěl, aby na to Genevieve nějak víc reagovala, ale ona ho nepřerušovala, takže mluvil souvisle v kuse, znělo to snad jako by si to celou dobu připravoval, ale to nebyla pravda. Vážně teď říkal všechno upřímně. Pěkně od plic jí řekl, co si o tom všem myslí, ale ona jen mlčela. Asi to bylo kvůli tomu, že se necítila vůbec dobře, ale to Kol upřímně v tuhle chvíli tak nějak nevnímal. Byl strašně rozčilený, ani si nebyl jistý, jestli ho takhle Genevieve už viděla. V její přítomnosti se vždycky choval mile, byl na ni hodný... Párkrát se chytli, to ano, ale jinak ne. A rozhodně ne až tak, že by na ni takhle spustil. Nad tím, co mu odpoví na jeho poslední větu zavrtí nechápavě hlavou a malou chviličku tam stojí nad Genevieve, když začne uklízet tu krev. Potom se rozejde pryč. "Když mi k tomu už nic neřekneš, můžu jít," řekne nabroušeně, to už míří k vchodovým dveřím. Přehodí přes sebe bundu, chystá se otevřít dveře, ale v tu chvíli na ně někdo zaklepe. Prudce otevře a před sebou uvidí Sophie. Může na něm vidět, že pod bundou má tričko trošku špinavé od krve, jak byl u Genevieve. "Máš návštěvu!" zakřičí přes celý dům, aby ho Genevieve slyšela. Projde kolem Sophie, nasedne do auta a odjede pryč. Musí se něčeho nebo někoho napít, musí se uklidnit.

(Vážně mu k tomu neměla co říct, protože věděla, že má pravdu a ona by jen plácala svoje teorie jednu přes druhou a stejně by jí to nebylo platné. Mlčela proto tedy a raději se uchýlila k tomu, aby uklidila ten svinčík, co napáchala.Oči měla stále zarudlé a jak tam nad ní Kol tak chvíli tvrdě stál, tak se jí slzy začaly opět kutálet po tváři. Takhle na ni ještě nikdy nevyjel, pokud tedy nepočítá to uřknutí, ale to bylo úplně něco jiného. Tohle všechno jí řekl ze své vlastní vůle. Opravdu z toho nebyl nadšený a ona ví, že měl pravdu, neměla to nikomu říkat, ale ona prostě chtěla, aby to konečně někdo věděl a mohl se na ten příchod Esther připravit. Esther prostě nesměla mít všechny výhody. To nešlo. Ne, ona si nenechá klást podmínky a vyhrožovat si. Jen opravdu doufá, že se nic nestane, protože i když to řekla Hayley a bylo to stejně v tajnosti, teď se k tomu Kolovi přiznala nahlas. Drhla tam podlahu od krve, ona sama od ní byla celá. Měla znovu špinavá ústa a její oblečení, jako by se v krvi vyválelo. Vypadala, jako by vyvraždila nejmíň celý dětský tábor. Naštěstí to opravdu nebyl její případ, i když její situace zrovna není růžová. Slyšela pak už jen, jak Kol odchází, ale zároveň jí ještě ohlašoval návštěvu. Zvedla se a nejdřív si u dřezu aspoň umyla ústa a pak si omyla taky oči, i když stejně nemohla zakrýt to, že plakala a chce se jí brečet stále. Vyšla pak z kuchyně a vykoukla na chodbu. Ve dveřích stála Sophie.) Ahoj, pojď dál. (Řekla trochu unaveně, ale hrozně tiše a krotce, což u ní nebylo vůbec zvykem.)

(Nečeká dlouho a někdo konečně otevře dveře, jenže uvítání se rozhodně nedočká. Podívá se na Kola a hned si všimne krve na jeho triku. Nechápavě povytáhne obočí, ale než stačí něco říct, tak jí Kol ohlásí a zmizí pryč. Stojí na místě a dívá se za autem, kterým odjel Kol. Opravdu právě nechápala, co se tu děje. Nakonec se trochu vzpamatuje a popojde pár kroky dovnitř. To už uslyší kroky a pak se zadívá na Genevieve. Ta na rozdíl od Kola měla celé oblečení od krve. Povytáhne znovu obočí. Má pocit, jako by právě vstoupila do domu, kde se odehrála divoká párty a skončila hodně špatně. Zavře za sebou dveře, když ji Genevieve řekne, aby šla dál a hned se na ní otočí zpět.) Ahoj, co se tu stalo? Hráli jste si na pana a paní Smithovi? (Až teď se vlastně podívá Genevieve do tváře. Před tím jí upoutala nejvíce ta krev na jejím oblečení. Všimne si jejích zarudlých očí. Nakloní hlavu na stranu a přejde k Gen.) Co se tady sakra stalo? (Tohle už řekne více starostlivým hlasem. Jako první jí napadlo, že Kol udělal něco Genevieve, i když to jí moc na Kola nesedělo. On jí vážně miloval a pochybuje, že by jí dokázal záměrně ublížit.)

(Chvíli se jen dívá na Sophie zpoza rohu, i tak je vidět, že je celá zakrvácená. Po Sophiině poznámce trochu nakrčí obočí.) Pan a paní Smithovi? (Řekne nechápavě. Opravdu neviděla ten akční film s Angelinou Jolie a Bradem Pittem, který byl ukázkou na ne zas tak idylické manželství. Proto vůbec nechápala, co má ta poznámka znamenat a tak se tomu víc nevěnovala. Ona se na televizi opravdu moc nedívá. Zná možná tak akorát Shreka, Fionu a oslíka a to jen díky tomu, že se na to kdysi dávno díval Kol. Ona sama zapínala televizi zřídka. Konečně se vysoukala zpoza rohu a vešla normálně do chodby. Sophie mezitím zavřela dveře a pak si zřejmě všimla, že Gen plakala, což opravdu nechtěla, ale takhle narychlo nemohla nijak zakrýt to, co bylo očividné.) Trochu jsme se kvůli něčemu chytili. (Vysvětlí jí velice zběžně a pak se podívá na svoje oblečení.) Ale tohle nemám od toho, aby sis nemyslela. Vylila jsem na sebe krev ze sáčku a pak jsem to ještě rozprskla po zemi. Právě to uklízím. (vysvětlí jí znovu velice nerozvitě. Rozhodně jí k tomu neříká všechno. Ne, že by snad chtěla něco tajit, ale nejdřív se potřebuje trochu uklidnit, než jí všechno řekne víc do detailu.) Dáš si něco? Já si zabírám flašku vodky. (Otočí se na podpatku a vede Sophie do salonku, aby si tam v klidu sedly. Vlastně se ani nezeptala jí, proč přišla. Byla prostě zjevně mimo.)

To je film. Ale vysvětlovat ti to, je asi teď zbytečné. (Mávne nad tím rukou. Nebude se právě teď bavit o nějakém filmu, když chtěla vědět, co se tu přesně stalo. Navíc to byla jen taková odlehčující poznámka, kterou řekla, než si všimla Geniných zarudlých očí. Což jí snad zaujalo více než ta krev na jejím oblečení. To bylo asi hodně divné, ale při zběžném pohledu věděla, že Genevieve je fyzicky v pořádku, ale psychicky nejspíše ne.) Trochu jste se chytli? (Povytáhne obočí. U ní trochu vypadá jinak. Sice neslyšela nic z hádky, ale stačí jí pohled na Genevieve a Kola, jak odchází naštvaně z domu. Tohle podle ní nebylo trochu.) Měla by sis vymýšlet lepší historky, jestliže mě chceš přesvědčit. Vypadá to spíš, že ses v té krvi přímo vyválela. (Vážně si Genevieve myslela, že jí tohle uvěří? Musela by být naprosto blbá, aby nepoznala na Genevieve, že lže. Znala ji skoro jako vlastní boty a dokázala poznat, když lže. Navíc Genevieve byla hrozná lhářka.) Přinesla jsem kafe, ale klidně si k tomu dám něco silnějšího. (Pokrčí rameny a zamíří za Genevieve do salónku. Nejspíše ten alkohol bude potřebovat, pokud jí Genevieve řekne něco znepokojujícího. V salónku odloží na stolek dvě kávy a krabici s koláčem. Koukne se zase na Genevieve.) Takže než mi začneš všechno vysvětlovat. Nechceš se jít převléknout? (Ne že by jí krev vadila. Viděla krve za svůj život už hodně, ale ten pohled jí mírně znervózňoval.)

(Na její slova moc nereaguje. Ví, že Sophie poznala, že jí lže, nebo minimálně, že jí neříká celou pravdu, protože její výmluvy, co se stalo, byly opravdu chabé, ale v tuhle chvíli neměla náladu to rozvádět víc. Kol odešel naštvaný. Esther už třeba ví, že Genevieve to řekla Hayley a ona tedy teď musí s pravdou ven a říct to i Sophie, protože ji ohrozila a stydí se za to, ale ví, že Sophie se ochránit dokáže a musí tedy vědět, že Esther je naživu a má na ni možná pifku, protože její nejlepší kamarádka vyslepičila, co neměla. Je to tak zamotané, až se jí z toho i točí hlava. Její mlčení je Sophie asi taky divné, protože ona se normálně nevyhýbala takhle odpovědím, nebo naprosto neignorovala fakt, že na ni někdo mluví. Musela se ale nejdřív pořádně sebrat. Teprve potom se pořádně rozmluví. Přijde do salonku a nalije si vodku, Sophie nalije taky. Podívá se na to její přinesené kafe.) Kafe si dám taky. A ten koláč vypadá taky dobře. Budou to zákusky k té vodce. (povzdychne si a když jí Sophie upozorní, že by se mohla převléknout, tak najednou zmizí a za chvíli se vrátí s čistým tričkem na sobě.) Lepší? (podívá se tázavě na Sophie a pak zahučí do křesla, vezme si skleničku a hodí tam tu vodku na ex.) Takže... asi bych ti měla pořádně říct, co se vlastně děje. (Povzdechne si a dívá se kamsi do prázdna.) Děje se Esther. (Otočí svůj pohled na Sophie. Nechá tu větu viset ve vzduchu. Dál zatím nemluví. Dneska to z ní poleze jak z chlupaté deky.)

(Tázavě se dívá na Genevieve, ale ta její otázku a poznámku přejde mlčením. Ne že by nebyla zvyklá, když jí někdo hned neodpoví, ale spíše na to nebyla zvyklá u Genevieve. Buď se jí prostě nechce odpovídat hned nebo za to může furt jejich nedokonalý vztah. Tak či tak to zatím přejde a počká si až Genevieve začne s vysvětlováním sama. Přejdou pak společně do salónku. Vezme si od Genevieve sklenku s vodkou.) Zajímavá kombinace. (Kafe, vodka a koláč? Sama by se asi po téhle kombinaci poblila, takže koláč raději vynechá. Posadí se do křesla. Skoro si ani nevšimne, že Genevieve zmizela pryč a už byla zpátky. Kývne hlavou.) Rozhodně. (Pak už jen čeká, až Genevieve začne vyprávět, co se stalo. Mezitím trochu upije vodky a lehce se ušklíbne. Samotnou vodku neměla hodně dlouho. V poslední době pila spíše míchané nápoje nebo něco slabšího. Genevieve konečně začne mluvit. Nečeká dlouho a uslyší z jejích úst jméno, které rozhodně nečekala. Prudce se napřímí v křesle, až si skoro vylila obsah sklenky.) Esther? Jako ta Esther? (Povytáhne obočí. Tohle muselo znamenat jediné a to, že Esther byla naživu. Kdy se to stalo a hlavně jak? Oživili jí snad předci nebo to dokázala nějak sama? Využila toho, že se rozpadá druhá strana? Ať už to bylo jakkoliv, tak to byl problém a to hodně velký. Sama Esther neznala, ale stačilo jí vyprávění od Elijaha. Pane bože Elijah. Esther vždycky usilovala o jediné. Chtěla napravit svou chybu a zabít své děti, aby zbavila svět od upírů. Elijah byl v nebezpečí. Vlastně všichni Původní a k tomu ještě Genevieve a Marcel. Tohle byl snad zlý sen.) Esther je živá. Ví to Elijah? Co vlastně tentokrát chce? Opět je všechny do jednoho zabít?

(Narovná se v křesle a povzdychne si. Podívá se na Sophie. V ruce drží prázdnou skleničku, ale zatím si nenalívá další.) Ano, jako přesně ta Esther. Problém je v tom, že přišla za mnou a Kolem s jakousi nabídkou, kterou Kol samozřejmě přijmout nechce, ale varovala nás oba, abychom nikomu neřekli, že je tady. Kol to dodržel, jenomže já to nedokázala. Řekla jsem to Hayley, už jsem ten pres nevydržela. Mají právo to vědět a Hayley taky. Vždyť to Esther usilovala o smrt Hope a teď je tady a chodí si tu jako královna, myslí si, že ji všichni budou poslouchat, ale já ne, to je ten problém. Nenechám si od ní rozkazovat. Ale tím, že jsem to Hayley prozradila, riskuju hodně. (Docela se rozmluvila, ale najednou se zarazila. Jak jí má asi říct, že ohrozila ji? Že byla tak bezohledná, že prostě nemohla počkat, až se to dozví všichni sami od Esther?) Sophie, Esther mi vyhrožovala, že když něco někomu řeknu, mohlo by se něco stát těm, na kterých mi záleží. Omlouvám se ti, že jsem tě ohrozila. Měla jsem víc přemýšlet, ale říkala jsem si, že když to bude někdo vědět dřív, tak nám to proti Esther pomůže. Prosím tě, dávej na sebe pozor, ano? (podívá se na ni naléhavě a zároveň omluvně, že byla tak pitomá a tohle udělala.) Proto jsme se s Kolem pohádali. Přiznala jsem, že to Hayley ví. (Konečně si naleje a znovu vyexuje skleničku.) A pokud jde o tu krev. Eshter mě proklela kvůli tomu, že Kol není poslušný. Nemůžu přijímat potravu. Hned všechnu krev vyzvrátím. (Konečně tedy prozradila pravou podstatu všeho.)

(Poslouchá pozorně Genevieve, aby jí snad neuniklo jediné slovo. Nechápe jakou nabídku dala Kolovi a Genevieve. Myslela si, že je prostě chce všechny zabít. Jenže teď to vypadalo, že to tak není. Nebo si snad s nimi hraje, aby je pak mohla doopravdy zabít? Je z toho zmatená, ale i vyděšená. Samozřejmě má strach o Genevieve, Elijaha a dokonce Kola. Naprosto chápe, že Genevieve to řekla Hayley. Kdyby ona sama věděla o Esther dříve jak ostatní, řekla by to Eliajhovi. Nevydržela by mu lhát dost dlouho. Povytáhne obočí, když Genevieve zmíní nějaké jméno Hope. Neví, kdo je nějaká Hope. Kouzlo, které zapříčinilo, že měla zapomenout na dítě Hayley a Klause, zavinilo taky to, že zapomněla i na jméno a vlastně celou její existenci od jejího narození. Věděla jen to, že je prostě ta malá mrtvá. Nepřerušuje nijak Genevieve a nechá ji mluvit až do konce. Když konečně Genevieve všechno dopoví, hlasitě vydechne.) Jakou nabídku vám učinila? A kdo je Hope? (Povytáhne obočí.) Naprosto chápu, že jsi to všechno řekla Hayley, i když jsi tím riskovala. (Neřekne, že tím ohrozila její život nebo dokonce Kate. Nechce v ní rozhodně vyvolávat pocit viny.) Budu si dávat pozor, neboj. Navíc kdyby mi chtěla Esther ublížit, aby ublížila tobě, jistě by si našla i jiný důvod. Kdyby jsi to neřekla, tak sis stejně nikdy nemohla být jistá, že všichni budeme v bezpečí. Byl to risk, ale Hayley i ostatní si zaslouží vědět, že Esther je živá. Díky bohu, že Kate odjíždí pryč. (Tohle bylo asi to nejdůležitější. Kate byla snadno zranitelná. Svou moc objevila vlastně teprve nedávno a nedokázala by se ubránit tolik jako Sophie. Sophie má větší šanci a zná rozhodně více kouzel na prevenci.) Takže nemůžeš pozřít ani kapku krve? Zkoušela jsi čerstvou? (Byla to prostě jen otázka, protože chtěla najít nějaké řešení, jak by se Genevieve mohla krmit.) Pokusím se najít něco, jak ti pomoct. Ale bude to jistě těžké. Esther je zkušená a mocná čarodějka. A pokud kouzlo spojila s nějakým předmětem, tak to bude ještě těžší. (Právě teď neví, co dělat. Nenapadá jí nic. A nebude lhát Genevieve, že se to všechno brzy vyřeší. Genevieve není blbá a navíc sama byla čarodějkou. Povzdychne si.) Proč nemůžeme mít chvíli klid? Jako by jsme toho měli málo. Připadám si jako ve špatné hře, kde se každou chvíli objevuje nový a silnější záporák a my proti němu musíme bojovat. (Nestačilo, že se tu objevil Kai, ona musela ožít ještě ta mrcha Esther.) Jako by můj život nebyl už jeden velký zmatek. (Zamumlá si spíše pro sebe. Esther se sice netýkala přímo jí, ale pokud chtěl někdo ublížit jejím blízkým, tak se jí to také týkalo.)

(Učinila nabídku. Jim... vlastně učinila nabídku spíš Kolovi. Jí neřekla, že jí vymění tělo a pak bude žít s Kolem šťastně až do smrti. Nejspíš by si ji nejdřív musela získat svým chováním a pokorou k Esther, aby něco takového vypustila z pusy, ale to se nestane. Byla si vlastně celkem jistá, že bude svému synovi vymlouvat to, že je zrovna s ní. Jenomže ona neviděla nic z toho, co s jeho synem láska k ní a její láska k němu, dělá. Oni spolu nejsou jen ta na truc, oni se opravdu milují, ale to Esther asi nepochopí do té doby, dokud se ona nebude chovat jako hodná snacha. A to ona nebude nikdy.) Mně ani tak ne. Mě spíš použila na to, aby se dostala bezpečně ke Kolovi, aby ji vůbec vyslechl. Přitom mi samozřejmě tedy nezapomněla vyhrožovat, že se něco stane mým blízkým, když někde něco prozradím. (Polkla a musela si znovu nalít a napít se. Jestli se opravdu někomu něco stane, tak si to neodpustí, protože měla držet jazyk za zuby.) Ale Kolovi nabídla Esther tělo čaroděje. Chce vlastně všechny své děti přesunout do jiných těl, aby měli nový život. Finn už nové tělo má. (Znovu se napila a pak se mírně vděčně pousmála, že jí Sophie neměla za zlé, že to prozradila Hayley. Neví sice, jestli to říká z kamarádství, nebo jestli to opravdu tak myslí, ale i tak je ráda, že to od ní slyší.) Byl to velký risk a jestli se někomu něco stane... Kol měl pravdu, přemýšlela jsem asi kolenem, ale ta tíha toho vědění... neunesla jsem ji tak dobře jako on. Možná to bude i tím, že jeho matku znám jen z vyprávění a na vlastní kůži jsem nezažila nic z toho, co se vypráví. Ale má právo na mě být rozzuřený. Vlastně jsem se nechala seřvat jako malý fakan. Neměla jsem sílu na hádku. (Zakroutila hlavou a pak se místo vodky pustila do toho kafe. Kofein jí trochu rozproudil její krev v žilách. Jedině tak se asi teď bude udržovat. Bude pít hodně kafe.) Ne, ani kapku a opravdu nechci zkoušet ani čerstvou krev. Ne dnes, protože už.. jsem vysílená takhle až až a nechci to zažít znovu. Jsem celá v křeči a pálí mě tělo zevnitř. (Popíše jí, jak se cítí, když pozře krev, kterou musí posléze vyzvracet, protože ji neudrží v sobě.) Děkuji Sophie. Vím, že to nebude tak hned, ale třeba se něco najde. (Usoudí, i když tomu moc nevěří, protože Esther je jistě precizní.) Protože tohle je New Orleans. Tady není nikdy klid. Je třeba si na to zvyknout. (ušklíbne se) A Proč že jsi to vlastně přišla? (podívá se na ni tázavě)

(Zavrtí hlavou. Do teď Esther ještě neviděla a slyšela o ní jen od Elijaha, ale už teď jí začíná nenávidět.) Vyhrožování by šlo každému. (Prohrábne si vlasy. Esther bude hodně velký problém a je si jistá, že ještě větší než Benjamin. Měla snad Esther nějakou slabinu? Nebojovala by za své děti, kdyby je chtěl někdo zabít, když to zkoušela sama. A dostat se k ní a něco udělat, bude jistě hodně těžké. S vykulenýma očima na ni začne zírat. Nové těla pro všechny původní? A Finn už jedno nové má. Což taky znamená, že Esther má na své straně Finna. Co jiného taky čekala? Finn přeci stál vždy za svou matkou, jak slyšela.) Takže si chce vytvořit vlastní super mocný coven? Proč mam pocit, že tam je nějaké ale? (Vždycky bylo nějaké ale. Sama o sobě tahle nabídka nebyla špatná, kdyby jí snad položil někdo jiný a ne ona. Navíc žít zbytek života v jiném těle? Za prvé, zničí život té osoby a za druhé, kdo by dobrovolně chtěl žít v někom jiným?) Možná sis to celé opravdu nepromyslela, ale co má člověk v tuhle chvíli dělat? Dívat se těm lidem do očí a tajit jim něco takového? Ani já bych to nevydržela. Nejspíš bych to při první příležitosti vyklopila Elijahovi. Teď se hlavně musí vymyslet, co s ní a ne se zatěžovat pocitem viny. (Povzbudivě se na ni pousměje. Nemůže jí něco takového vyčítat. Genevieve a Sophie si byli v jistých bodech hodně podobní a Sophie by to prostě taky nedokázala dlouho tajit. Ne něco tak velkého. Chápavě pak přikývne hlavou.) Chápu. Raději nezkoušet nic. (Sophie prostě bude hledat řešení jinak, než zkoušet čerstvou krev nebo dokonce zvířecí. Pokusí se nějak zlomit to kouzlo a začne s hledáním hned, jak přijde domů.) Musí se něco najít, jinak to neskončí dobře. (Nejdříve chtěla říct, že z Genevieve bude brzy vyschlý upír, ale nedokázala to říct nahlas před ní. Jen se lehce pousměje na její poděkování.) Myslím, že už jsem si zvykla, ale stěžovat si budu stále. A stále budu přemýšlet, jaké by to bylo kdyby... (Taková prostě ona byla. Vždycky doufala v něco lepšího a nevzdávala se. Možná se tím akorát trápila více, ale to už bylo vedlejší. Zhluboka se nadechne.) Vlastně o nic nejde. Aspoň ne oproti tomuhle problému. Přišla jsem ti dát dárky k vánocům a chtěla jsem si s někým promluvit. (Zvedne ze země dvě dárkové tašky, které si položila vedle křesla a předá jí je. V jedné tašce byl set oblečení, boty a šperky.

A v druhé tašce byli dva plyšoví medvědi. Nejdříve chtěla koupit jen jednoho, ale jeden plyšák není ono. Člověk musí mít aspoň dva.)

Říkala jsi, že jsi nikdy žádného neměla, tak jsem to chtěla změnit. (Lehce se pousměje.) A co se týče toho mého malinkého problému. Jen jsem se dnes dozvěděla, že má matka měla milence a chci vědět, kdo to byl. Nevím proč, ale potřebuji to vědět. Jako bych tím mohla poznat svou matku z jiného pohledu. Připadá mi, že všechno, co jsem o ní věděla, byla lež. Ale jak jsem řekla, tohle je oproti Esther opravdu bezvýznamné.

(Bylo na ní vidět, že jí něco ohledně toho ještě trápí. Trápil ji její stav upíra. Nevěděla, co s tím, neuměla svoje upírství řádně uchopit a na rozdíl od jiných ona v upírství neviděla žádné výhody. Ne pro sebe. Když se stala upírkou, jako by někdo vytrhl kus její osobnosti z jejího těla. Magie jí chyběla, ten pocit, jak vámi proudí energie. Hypnotizuje zeď naproti ní, kouká do neurčita.) Připadám si bezmocná a bezcenná. Kdybych alespoň stále byla čarodějkou. Chybí mi to. (Povzdychne se a pak se probere a znovu vnímá okolní svět.) Nevím, co tím Esther přesně sleduje. Je to možné. Chce mít zkrátka znovu svou rodinu pod kontrolou. Rozkazovat jim, rozhodovat o tom, jaký život budou žít. (Upije kávu a kousne si koláče. Je vážně výborný.) Ale abych pravdu řekla, nedivím se Finnovi, že tu nabídku přijal. Může tak začít nový život. Problém je v tom, že jeho matka ho nenechá. Ale on to nevidí. Je až moc zaslepený láskou ke své matce a tak nevnímá, že ona ho rozhodně nežene kupředu. Ona ho brzdí. (Takový má na tu situaci názor. Jak už řekla Hayley. Jednou přijde den, kdy vaše děti vyletí z hnízda, ale zdálo se, jako by tohle Esther odmítala respektovat. Teď si vlastně uvědomila, že neodpověděla na její otázku, kdo je Hope, ale bylo to spíše tím, že sama nad něčím díky této otázce přemýšlela. Jak to, že ona ví, kdo je Hope? Tedy Mluvila už s hodně lidmi, kdo její jméno používal, ale ona to jméno už znala předtím, než ho poprvé slyšela. Jak je to možné? Jak je možné, aby nevěděla, odkud to jméno zná? Všechno jí to vůbec nedávalo smysl. Jako by někdo vymazal část jejích vzpomínek.) A Hope, to byla dcera Hayley a Klause. (dodá ještě k její předchozí otázce.) Když jsem prostě Hayley viděla a věděla jsem to všechno o Esther, tak jsem prostě nedokázala mlčet. Před Elijahem jsem to ještě nějak tutlat dokázala, i když jsem se ho na ten fakt, že Esther je naživu, snažila navést, ale... u Hayley to nešlo. Kéž by tohle Kol pochopil, ale on poslední dobou ani moc nevylézá z domu. (Pokrčí rameny a už se k tomu nevrací. Vlastně už bylo dost pozdě v noci, ale ony dvě to nevnímaly. Jistě to potáhnout zase do rána, jak na to byly zvyklé. Ale když bylo o čem mluvit, nedělalo jim to problém.) Musí... (Ušklíbne se.) Vlastně bych se vsadila, že by stačilo, kdyby Kol tu Estheřinu nabídku přijal, ale já nechci, aby to udělal, ne když to on sám nechce. A navíc. Nejsem si tak jistá tím, že pro mě Esther chystá to samé, co pro Kola. Není se mnou spokojená jako se svou budoucí snachou. Nejsem jí po vůli, to je pro ni velký problém. (Napije se tentokrát vodky. Opravdu by z té kombinace bylo jednomu šoufl, ale jí to nevadí. Usmála se, když Sophie načala to téma dárků k Vánocům. Vlastně její dárek pro ni je stále v ložnici ve skříni. Ale zajde pro něj, až si prohlédne ty dárky od ní. Oblečení je moc pěkné, určitě si ho vezme na sebe na nějakou akci. A ti medvědi? Naprosto k zulíbání. Zasměje se a přimáčkne si medvědy ke tvářím.) Jsou to úžasné dárky. Myslím, že Kolovi moc místa v té posteli už nezbude. (Zkonstatuje a ještě chvíli se s nimi mazlí, než vstane.) Taky pro tebe něco mám. (Dojde pro to nahoru do skříně. A pak se vrátí zpět dolů a podá Sophie zabalený balík. Jsou v nich překrásně zdobené nože. Ví, že o nich Sophie kolikrát básnila. Takové věci si ona pamatuje.) Něco pro tebe. (Usměje se a jde si sednout zase na své místo k medvědům. Pak se zamračí, když jí říká o svém problému.) Tvoje matka měla milence? No páni. Jak jsi na to přišla? (Vážně ji to začíná zajímat.)

(Vidí na Genevieve, že tohle rozhodně není vše, co jí trápí. Udělala snad Esther něco dalšího? Stačila snad už někomu ublížit? Ne, to by jí Genevieve řekla hned. Povzdychne si hned po jejích slovech.) Nejsi bezcenná. Chápu, že ti chybí být čarodějkou. Ale pořád jsi to ty, za kým budu chodit pro radu, když si sama nebudu vědět rady. (Ráda by jí řekla, že tohle všechno se vyřeší a ona bude opět čarodějkou, ale nebude jí dávat falešnou naději, když sama neví, jak to provést.) Pochybuji, že se jí to někdy povede. Všichni jí nenávidí kromě Finna. A máš pravdu brzdí ho. Nikdy mu nedovolí, aby si žil život podle sebe nebo snad odjel někam pryč, kde nebude ona. Ale on je jí určitě teď tak vděčný, že ho odprostila od života upíra, že ho tohle ani nenapadne. (Zavrtí nesouhlasně hlavou. Nechápe to. Finn je naprosto slepý, když se jedná o jeho matku. Udělal by pro ni jistě cokoliv a vůbec by se nad tím nepozastavil. Copak nedokáže přemýšlet a jednat sám za sebe? Kývne na pochopení, když se jí dostane vysvětlení, kdo je Hope. Vezme si konečně kafe, které bylo už skoro studené a odloží prázdnou sklenku, kde měla vodku. Napije se kávy.) Kol to jistě pochopí, až se uklidní. Teď je jenom rozčílený, protože ti Esther ubližuje. Možná má dokonce strach o Kate a mě? (Povytáhne obočí a lehce jí zacukají koutky. Tohle nebyla situace, kdy by se měl člověk smát, ale no řekněme, že tohle byla celkem vtipná představa. Kol Sophie neměl rozhodně v lásce ještě před několika měsíci. Teď to bylo sice lepší, ale nedokáže si představit, jak má o ni strach.) Brala by jsi to? Vím, že by jsi nechtěla prožít život v těle někoho jiného, ale byla by jsi zase čarodějkou. Kdyby to nebyla Esther, kdo tuhle nabídku položil. Vzala by jsi jí? (Byla to sice jen otázka, která se nikdy nestane realitou, ale zeptat se musela. Pak přejdou na téma vánoční dárky a Sophie je dá Genevieve.) Jsem ráda, že se ti líbí. (Usměje se. Když se Genevieve zmíní, že pro ni taky něco má. Počká si až pro ně Genevieve dojde. Pak si od ní převezme dárek a začne ho rozbalovat. Zůstane očima přilepená na těch nožích. Pootevře pusu. Byli naprosto úžasné. Byli naprosto krásně zdobené a navíc to nebyli takové nože, které seženete všude. Byli starožitné. Otočí se na Genevieve a široce se usměje.) Jsou dokonalé. Děkuji. (Ještě chvíli si je prohlíží, až je nakonec odloží na stolek.) Přesně tak. Byla jsem v našem rodinném domě a hledala jsem cokoliv užitečného. Na půdě byla jedna bedna, kde jsem našla všechny možné matčiny věci. A byla tam jedna šperkovnice, o které jsem ani nevěděla, že by jí matka měla. Prohlížela jsem si jí a pak jsem zjistila, že má falešné dno. Po odklopení se na mě vysypala hromada dopisů. Psal jí je někdo s iniciály C.C. (Ušklíbne se.)

(Dlouhou dobu jen mlci. Nema co vic rict najeji slova a pripominky, protoze to, co chtela, uz rekla. Ona se carodejkou jen tak neatane. Alespon nevi, jak. A jak uz podotkla hodnekrat, i kdyby ji neco takoveho nabidla Esther, neprijala by to. K Finnovi se vic taky nevyjadruje. Je to s nim takove, jake je, neda se nic delat. On se nezmeni, neprozre. Nevi, co by se muselo stat, aby nesnasel svou matku. Pak prejde rada na Kola. Ano, vychladne, ale to muze klidne trvat dlouho. Tahle hadka byla vazna. No, hadka. Ona se nehadala, ona poslusne sklopila usi.) Rekla bych, ze se vas vztah vylepsil. A Kate ma rad, i kdyz ji nevida casto. Takze jiste, ze ma strach. (Mozna by jeste neco rekla, ale Sophie ji zarazila otazkou, na kterou vlastne ona sama hledala odpoved. Ne, nemohla by byt v jinem tele. Mohla se tak zachranit pred smrti tehdy i ted, kdyby si zaridila preskok do jineho tela. Ale ona by nedokazala zit v jinem tele.) Ne, nechtela bych cizi telo. Ja jsem ja i s mym vlastnim telem. (Rekne rozhodne. Pak chvili tlachaji nad darky a prohlizi si je, uz vlastne skoro svita. Zase to protahly. Dostanou se k tematu milence matky Sophie.) V jakem obdobi to bylo? C.C... Co vis z tech dopisu? Byl to clovek, upir, carodej ci snad vlkodlak? (povytahne oboci)

(K Esther ani Finnovi už se nevrací, když k tomu ani sama Genevieve nic neřekne. Lehce se pousměje a kývne hlavou. Bylo hezké slyšet, že Kol má rád Kate, i když se zrovna moc nevídají. Takhle je jasně zřetelné, že opravdu miluje Genevieve a oblíbil si i její dceru.) Ano zlepšilo. A vlastně za to může Benjamin a to uřknutí. Ale jsem ráda, že na sebe už nekoukáme tak vražedně. (Položí pak Genevieve otázku ohledně jiného těla. Vlastně je ráda za tu odpověď, kterou řekla. Genevieve, i když byla upír a zdálo se nemožné vyřešit tenhle problém, tak by nechtěla žít v jiném těle. Možná se Genevieve trochu změnila od přeměny, ale stále to byla ona. Musí se nad tím lehce pousmát. Pak přejdou k tématu o její matce a milenci, kterého měla.) Datumy nebyli na všech dopisech, ale bylo to nějak kolem roku 1988 až 1992. Možná se to táhlo ještě déle. A mám pocit, jako by snad nějaké dopisy i chyběli. A nebylo tam řečeno, zda to byl čaroděj či někdo z jiné frakce. Ale upír ani vlkodlak jistě ne. Pochybuji, že by se matka zapletla s někým takovým. V dopisech byli prostě jen sladké řečičky a to hlavní si nejspíše říkali osobně. V jednu chvíli jsem si začala myslet, že to můj otec zjistil a zabil ji a pak sám sebe.

(Musí se pousmát, když si vzpomněla na doby, kdy spolu Sophie s Kolem opravdu nevycházeli. I když někdy ty incidenty rozhodně úsměvné nebyly. Dokonce si ještě živě vzpomíná, jak chtěl Kol Sophie zabít, aby se pomstil za to, že Genevieve není s ním, ale s Klausem, kterého vlastně ani nemilovala a podle Kola s ním byla jen z vypočítavosti. No, možná trochu ano, ale Klaus jí poskytoval opravdu dobré rozptýlení. To je samozřejmě ale minulost. Kol vytrval tak dlouho, dokud si ji neomotal kolem prstu, alespoň co se citů týče určitě.) Jo, nejlepší kamarádi z vás asi nebudou, ale je fajn, že se dokážete normálně bavit. (Připustí. To ona s Claire asi nikdy nedokáže. Ale stejně tak Kol s Jacksonem. Nakonec skončí u záhady milence její matky. Kousne se do rtu. Přemýšlí, jak by se dalo zjistit, kdo ten muž je.) Takže máš tedy ty dopisy. Zkus toho muže vystopovat podle nich. (Podívá se na ni) Máš v rukách něco, co psal, co mu patřilo, než to došlo k tvojí matce. A ještě k tomu je to jeho rukopis. Ale je jasné, že nejdřív musíš vědět, kde hledat. Začala bych u covenu. Čarodějky a čarodějové si vždycky byli nejbližší s lidmi svého druhu. Tedy alespoň ti, co více lpěli na tradicích než ostatní. Jsi čarodějka, Sophie. Zjistit to, pro tebe nebude žádný problém. (Ujistí ji.) Najdi si jména těch, kteří byli v tu dobu součástí covenu a dopis tě pak dovede k tomu, ke komu ten rukopis patří. (Tohle je jeden ze způsobů, jak to efektivně a celkem snad i rychle zjistit.) Pokud se ovšem toho zjištění nebojíš.

Na tom jsme se s Kolem také už shodli. Navíc mam jiného Původního, kterému se mohu svěřovat. (Pokrčí rameny s úsměvem. Tohle byla rozhodně lepší konverzace než téma Esther. A Sophie vážně chybělo si povídat s Genevieve, i když se u toho zrovna nesmějí jak pominuté. Ale teď si je opravdu jistá, že se všechno vrátí do starých kolejí. Pozorně pak poslouchá Genevieve, když jí radí, jak zjistit, kdo byl ten muž. Proč jí tenhle způsob nenapadl? Vždyť to bylo jednoduché lokační kouzlo. Proč v poslední době naprosto ignoruje svůj instinkt čarodějky a nezkouší řešit věci pomocí kouzel, když to bylo tak jednoduché?) Asi jsem už vážně blbá. Proč mě to nenapadlo samotnou? (Zavrtí hlavou a vydechne.) Ne, chci to opravdu vědět. Nějak cítím, že to potřebuji prostě vědět. A třeba ten muž pořád žije. Mohla bych si s ním promluvit a on by mi vylíčil mou matku v jiném světle, než jsem ji znala já. Schovávala si ty dopisy, takže ho musela milovat. Znamená to, že jí nezáleželo jen na covenu. Díky za radu. (Pousměje se. Vlastně se cítí i lépe, když to Genevieve řekla. Sice to není záležitost ohledně života a smrti, ale je to něco, co se týká její rodiny a rodina je vždy citlivé téma.) Jinak chtěla jsem se tě na něco zeptat. S Cami plánujeme, že půjdeme na nějaký koncert filharmonie. Tedy ona mě tam vezme a já jí pak vezmu na rockový koncert. Říkala jsem si, zda nechceš jít s námi. Taková dámská jízda? (Povytáhne tázavě obočí. Dřív by jí to asi nenabídla, ale teď má Genevieve s Cami rozhodně lepší vztah a dá se říct, že jsou to kamarádky. A tohle by mohlo být zábavné a skvělé odreagování od všeho.)

(Zamyslela se, proč že ji to nenapadlo samotnou.) No, třeba proto, že jsi nechtěla upřít své kamarádce ten pocit, že je k něčemu ještě stále užitečná a že její rady ještě za něco stojí, i když už ona sama magii využívat nemůže. (Usměje se na ni. Tohle samozřejmě spíš myslela jako odlehčení, ale zároveň, někde v koutě mysli ji bolelo a štvalo, že toho tolik ví, ale stejně to nemůže sama použít. Její znalosti přišly docela vniveč. Vlastně i dost dlouho přemýšlela o tom, že by opravdu učila malé čaroděje a čarodějky, jak jí Sophie nabízela, ale kdo by svěřil svoje děti upírce? Nikdo. Byla prostě odříznutá, ale to i chtěla. Když se odloučila od předků. Chtěl si být vlastním pánem, ale teď je ... nikdo. Ta slova projela její myslí jako blesk a pálila. Na to teď ale myslet nebude. Teď tu má Sophie.) Ano, a pokud nežije, jistě tu alespoň třeba bude mít rodinu. takže by sis mohla promluvit s rodinou. (Navrhne další možnost, jak to může dopadnout.) To budu moc ráda. Vlastně. Kate mi dala dva lístky na houslový koncert. Mohla bych koupit ještě jeden a mohli bychom jít všechny tři na něj. (Navrhne jí. Vážně netušila, že by Sophie šla na vážný koncert, ale když jde i Cami, asi ji to nějak donutilo.)

Jo, určitě to tak bude. (S úsměvem kývne hlavou. I když Genevieve byla upírkou, stále přemýšlela jako čarodějka. A Sophie se vždy mohla spolehnout na to, že od ní dostane užitečnou radu snad na všechno. Ale na druhou stranu ví, že tohle všechno jí musí neskutečně bolet. Sophie mohla používat magii, ale Genevieve ne. A nejvíc ironické na tom bylo, že Sophie o to vlastně nikdy nestála. Ona by se bez své moci obešla a dokázala bez toho žít, i když začátky by byli jistě těžké. Jenže Genevieve to trápilo a ke všemu, když se z ní stal upír. To bylo ještě horší, než jen nemít svou moc.) Třeba. Pokud jeho rodina nepatřila k těm, které jsem vyhnala. I když většinou to byli ti starší. Mladí chtěli změnu jako já. Začínám z toho být asi nervózní. Je to normální nebo se ze mě stává podivín? (Nechápe to. Proč jí tolik záleželo na odhalení toho muže? A proč je nervózní z toho zjištění a možného setkání s ním nebo s jeho rodinou? Je to horší než první rande. Napije se kávy a tím jí konečně dopije, i když už byla vážně hodně studená. Raději si nalije trochu vodky a hned se napije.) To by bylo skvělé. Aspoň Cami nemusí hledat koncert, kam půjdeme. Popravdě jsem na to zvědavá. Nikdy jsem na takovém koncertě nebyla. A kapela, která byla na stadionu na kluzišti měla moderní styl, i když musím uznat, že hráli vážně dobře. (Sophie měla prostě raději kytaru nebo bicí. Ale musí uznat, že ta kapela Piano Guys hráli skvěle.)