Plantation House

(Možná to znělo trochu absurdně, ale bylo to tak. Alisea i napadla, aby mohla osvobodit Finna. Ony dvě mezi sebou zrovna neměly ty nejlepší vztahy. Ne potom, co ona zabila jejího manžela a otce její dcery. Nevěděla to a i kdyby to věděla, stejně by to udělala, protože to byl parchant, který se přidal na stranu Benjamina a šel proti nim všem. Vlastně se ani nezajímal o Aliseu, ale jen o svou pomstu. Neomluvila se jí za to a vlastně se ani nehodlá omlouvat, protože si stojí za tím, co udělala. No, i když možná by se omluvila, ale jen za to, že zabila otce malého dítěte, za nic jiného ne. Alisea se ale rozhodla, že se jí asi pomstí zrovna v tu nejnevhodnější chvíli, protože opravdu nečekala, že si to nakráčí do skladiště, uvidí Finna a najednou se zblázní a napadne ji a Finna osvobodí. Finn byl nebezpečný, pracoval s Esther a ona udělá tohle? To už se rovnou může k Esther přidat ještě sama. Alisea asi zřejmě prostě nepřemýšlí racionálně, ale míchá do toho v tuhle chvíli emoce. Nezapírá, že ona je do únosu Finna taky nezahrnula, ale myslela hlavně i na to, že matka bude odříznutá od syna, že někdo, kdo velí, bude odstřižen od toho, kdo poslouchá. Takhle to bylo. Finn byl pro Esther klíčový, protože ji ve všem poslouchal a vše by pro ni udělal, takže ona takhle ztratila věrného pomocníka. Teď bude muset dělat všechno sama. Pokud tedy už nezjistila, kde Finn je, protože díky tomu, že Alisea prolomila krevní pečeť tří, tak prolomila taky maskování. Prostě všechno. Asi si v tu chvíli připadla hrozně důležitě, když ji poslala proti stěně, aby mohla zachránit svého zrádcovského bratříčka. Jak může být tak pitomá.) Ano, to přesně ti chci říct. Vešla tam, uviděla Finna, který nebyl zrovna v nejlepším stavu. Tedy žádná z nás ho nijak fyzicky nemučila, ale řekněme, že moc jídla jsme mu neposkytovaly a byl tam ve tmě, v tichu, sám. Prostě byl na dně. A jí se jí ho zřejmě opravdu zželelo, protože na mě najednou zaútočila a když jsem se probrala, byli oba dva pryč. Finn byl zabezpečený tak, aby ho Esther nenašla, daly jsme si záležet. A pak přijde tahle emočně nevyrovnaná pipina a všechno zkazí. (Zasyčí hodně zlostně a kdyby to podle ní nevypadalo komicky, tak by si snad i vzteky dupla, ale neudělala to.) Esther teď v klidu může zjistit, kde se Finn nachází. Zmizela i pouta, kvůli kterým nemohl Finn čarovat, ale kdo ví, jestli mu je pak Alisea někde v klidu a bezpečí nesundala a on už se dávno k Esther nedostal sám. (Vydechla a zakroutila hlavou. Všechno šlo tak dobře a ona všechno tak fatálně zkazila. Mrcha.) Pokud tedy není u Esther a nemá sundaná ta pouta, řekla bych, že bude někde, kde ho Alisea bude mít na očích, aby o něj bylo s láskou postaráno a on se měl jako v bavlnce. Takže mě napadá jedině sídlo. (Podívala se na Kola a čekala, co on na to všechno. Už teď bylo ale jasné, že rád rozhodně není. Dokonce se o Alisee vyjádřil jako o krávě.)

Kol moc dobře věděl, jak to mezi těmi dvěmi je, věděl, že mezi sebou nemají nejlepší vztah. Kvůli tomu, co udělala Genevieve otci jejího dítěte ji Alisea neměla ráda a až teď si uvědomil, že ty dvě si to snad ani nikdy nevyříkaly nebo něco takového. Pro Aliseu byla Genevieve ta žena, která zabila otce její dcery. Měla by ale taky přemýšlet dřív, než něco udělá, protože kdyby udělala tuhle jednoduchou věc, která se pro ni ale jako pro blondýnu jeví asi o něco těžší, uvědomila si, že Genevieve je nejen vrah toho jejího amanta, ale i Kolova snoubenka. A už z toho, co věděla, co se povídalo, prostě by jí došlo, že tohle dělat neměla. Nejenom, že osvobodila Finna, toho zrádce, kterému by Kol nejraději vyrval srdce z hrudi, ale napadla Kolovu přítelkyni, sakra. Co si o tobě vůbec myslí? Copak jí dostatečně neupozorňovali všichni na to, jaký Finn je? Neříkali jí, že je to zrádce? Co záleží na tom, jak se choval k ní. Nic s ní nedělalo to, když zjistila, že to byl právě Finn, který se chtěl obětovat proto, aby zabil svoje vlastní sourozence? Ten chlap zabil vlastní přítelkyni, snoubenku, nebo co to jeho vůbec bylo. Myslel si, že je bůhví jaké neviňátko, ale to není. A Alisea je tak hloupá, že tomu uvěřila. Ona je tak manipulovatelná! Nevěří tomu, že tohle jeho sestra udělala a Genevieve to na něm může vidět. Alisea ho zklamala. Nedrží s nimi... "Je úplně jedno, v jakym stavu byl a jak jste se k němu chovaly, Alisea na tohle neměla nejmenší právo. Neměla si to dovolit. A už vůbec si neměla dovolit vztáhnout ruku na tebe, Genevieve. Víš, možná je docela dobře, že jsem nešel za Finnem na návštěvu já sám, protože to by už asi nějaké fyzické újmy na zdraví, kromě toho, že by byl dehydratovaný a vyhublý, měl rozhodně. Já nevím, měl jsem takovej plán. Takovou chuť posílat ho třeba po kouscích Esther. Každý den něco. Malíček, prsteníček, nakonec palec... A to na každý končetině. A až se mi ten hajzl dostane pod ruce, udělám to. Vlastně oplatím Esther to, co ona udělala mně. Taky tě mučila a já jsem musel něco obětovat, abych tě zachránil. Tentokrát by byla na řadě ona. Buď by si nechala vzít svého milovaného syna a nebo šanci na to, dát nám, podle ní, normální životy... Sakra, tohle je geniální plán!" řekne na konci a vypadá docela jako blázen. Vážně. Kol je blázen a byl by schopný to udělat teď hned. "A ještě bych se tě rád zeptal na něco, Gen. Jak se k sakru dostala k té krvi? Neměly jste to pojištěný právě tím? Jak se jí podařilo získat krev od Sophie a Hayley? Dobře, Hay bych možná ještě nějak pochopil, ale Sophie?" Měl za to, že Sophie patří k těm, kteří toho mají v hlavě trošku víc. Ale ne, asi se zmýlil... "Tak to bychom měli doufat, že moje sestra není tak blbá, aby z toho hajzla sundala jedinou pojistku, kterou momentálně teď máme. Protože jestli to udělala, je to fakt v háji, protože jak jsi řekla, dávno bude o Esther, který řekne, jak teď vypadáš a co jsi mu udělala. Lepší to bejt nemůže!" zvýší hlas. Nekřičí na Genevieve, není na ni naštvaný, je naštvaný na Aliseu. Nakonec se jí zeptá, jestli nemá tušení, kde by asi tak mohl být. "Fajn, takže buď jedeme do sídla, kde najdeme Finna, a nebo tam jedeme proto, abych si půjčil Nikolasu a chvilku jí Alisee pohlídal. Myslím, že by nám hned řekla, kde je Finn, když bych jí na oplátku řekl, kde je její dcera." Bere to jako hotovou věc, že se pojede do Sídla.

(Ona a Alisea se asi nikdy nebudou mít rády. Ze začátku s ní přitom vlastně ani tak špatný vztah nebyla. Ne, že by tedy nějak vyhledávala její přítomnost, ale dokázala se s ní bavit naprosto normálně. To se ale časem změnilo. Hlavně se to tedy změnilo poté, co zabila Rodericka. Ale nedalo se říct, že by si kdy opravdu rozuměly tak, že by z nich snad byly kamarádky a tím činem se to opravdu vše zkazilo. Spíš spolu měly neutrální vztah a zkazilo se to. Jo, tak to vnímala. Alisea Finna zažila. I když neví, jestli si na něj pamatovala, byl to vlastně jediný sourozenec, se kterým kdy přišla do styku jako s vlastním sourozencem před těmi tisíci lety ještě v Evropě. Měla k němu jistý vztah, to rozhodně, ale jak ho mohla takhle osvobodit? Všechno mělo své meze a ona je právě dost zbourala. Finn je pro Esther klíčovým člověkem. Samozřejmě, mohla by si všechno udělat sama, ale s Finnem bylo všechno mnohem snazší. A Esther teď měla možnost Finna najít. Je si jistá, že to rozhodně nevzdala a až znovu bude sesílat lokační kouzlo, tak prostě bude fungovat. Nemají tedy moc času na to, aby něco podnikly, protože Esther možná nezkouší to kouzlo každý den, ale rozhodně ho zkouší často, tím si je jistá.) No, nebyla bych si tak jistá tím, jestli to Alisea vnímá stejně, protože zřejmě ne. (Podívá se na Kola a přejde k němu o něco blíž tak, že ho vezme za ruce a podívá se mu do očí.) Vážně si myslíš, že na mě nemohla vztáhnout ruku? Zabila jsem jí manžela a otce jejího dítěte. Myslím, že si to užívala, když mě posílala proti té stěně. (Ušklíbla se a zakroutila hlavou.) Nikdy jsme si to nevyříkaly, opravdu jsem nevyhledávala její společnost. Jistě by chtěla omluvu, ale já si nejsem jistá, jestli bych ji jí vůbec poskytla a taky nepředpokládám, že by omluva byla co k čemu. A jestli má emocionální výkyvy, tak se jí prostě nelíbilo, v jakém stavu ho tam viděla a rozhodla se, že bude v ten den spasitelkou a zachrání svého chudáčka bratříčka, který vlastně vůbec chudáček není, protože je to prohnanej parchant. (Kousla se do rtu, protože se zase rozčílila. Alisea byla prostě pitomá. Chtěla se k Finnovi chovat hezky, ale proč? Po tom všem, co udělal? Nezaslouží si to, nezaslouží si, aby se s ním zacházelo nějak dobře, protože on byl věrný poskok Esther a udělá pro ni všechno za jakoukoliv cenu.) No, já bych tě rozhodně nedržela zpátky, kdybys něco takového chtěl udělat. (Pokrčila rameny. Věděla, že Kol by rozhodně nebyl takový, že by Finna nechal jen tak viset bez toho, aniž by mu zkřivil vlas. Ony to dělaly. Nechávaly ho po téhle stránce být, ale zase to pro něj byla mnohem větší psychická muka a nechávaly ho trochu víc hladovět a tekutiny měl jen v rozsahu, aby se jim opravdu nesložil a nezemřel. Našly si jiný způsob toho, jak zařídit, aby Finn trpěl. Kol nebyl takový, že by vydržel na něj vůbec nevztáhnout ruku, ale ona by ho rozhodně nezastavila, kdyby chtěl opravdu Finnovi useknout všechny prsty. Ani by ho nechtěla zastavit. Vlastně to byli hlavně Finnovi sourozenci, kteří by hlavně měli rozhodnout o tom, co se s ním stane, ale rozhodně nesouhlasila s tím, co udělala Alisea. Když řekne, že se musel obětovat, aby ji zachránil, sklopí zrak, pustí jeho ruce a otočí se k němu na chvíli zády. Teď už tak nějak dokázala připustit, že Kol opravdu neměl na vybranou, protože se na to nemohl dívat. Ale styděla se za to. Styděla se, že byla tak bezmocná, že se nedokázala o sebe postarat sama a že Kol musel udělat něco, co ho opravdu hodně mělo ovlivnit. Vyměnil si tělo.) Jo. (Nic víc na to neřekne. Jakmile s ní ale znovu naváže hovor, tedy že se jí chce na něco zeptat, znovu se na něj otočila s mírně povytaženým obočím, protože čekala na to, co z Kola nakonec vypadne. Na co, že se jí to chce zeptat.) Nevím, jak získala tu krev od Hayley. Jestli nějakou lstí nebo kouzlem, nebo ji o ni prostě požádala a ona jí ji dala. Nechtěly jsme bránit nikomu, krom Esther samozřejmě, aby si s Finnem mohl promluvit, krev jedné z nás pustila dotyčnou osobu do skladiště, ale ne přímo k Finnovi. Pokud tedy získala krev od Hayley a taky od Sophie s tím, že si chce s Finnem promluvit, jsem si jistá, že jí tu krev poskytly, aniž by třeba vzájemně věděly o tom, že jí tu krev daly obě. A pak už jí zbývala jen krev moje, aby se dostala k Finnovi úplně. A já byla zrovna v tom skladišti a ona viděla Finna a prostě se rozhodla, že ho odtamtud dostane. Pak už to nebylo složité. (Vysvětlí mu svou teorii, jak se to mohlo stát.) Taky doufám, že Alisea měla alespoň dostatek rozumu na to, aby ho těch pout nezbavila. Protože pak by Esther už věděla o všem a jistě by právě spřádala plán, jak se nám má pomstít. A v tom případě bych tohle tělo okamžitě opustila, protože nechci, aby se Cassandře něco stalo, pokud jde o tyhle záležitosti. (Podívala se mu znovu do očí trochu déle a bylo jasné, že pokud by to tak bylo, bude po něm žádat, aby ji vrátil do jejího vlastního těla i za cenu, že nepomůže Stevenovi, jak chtěla.) Ty bys byl schopný unést Aliseynu dceru? (Podívá se na něj překvapeně a zároveň nemůže zakrýt ani pobavení, protože tohle opravdu nečekala a mohl by to být opravdu zábavný pohled sledovat Kola, jak krade Nikolasu.) Myslím, že to nejdřív raději prověříme. Zavolám Hayley. (Vytáhla telefon z kabelky, kterou si odložila na židli a vytočila Hayleyino číslo. Když jí to zvedla, tak hned spustila.) Ahoj, Hayley, poslouchej mě. Potřebuju zjistit, jestli je Finn v sídle. Alisea přišla do skladiště a viděla mě tam s Finnem a zřejmě se jí nelíbilo, jak vypadá, takže se rozhodla, že ho odtamtud dostane, což se jí povedlo. A já opravdu doufám, že je teď zavřený někde v sídle a stále má na rukou ta pouta, protože jestli ne, tak tu ženskou asi zabiju. (Poslední slova řekla docela rozhořčeně, protože Alisea vše zkomplikovala.)

Pořád přemýšlel nad tím, proč to jeho sestra udělala. Copak jí není jasné, že tímhle přišla o veškerou důvěru, kterou v ní Kol měl? A nejen Kol, tady je horší to, že se o tomhle jistě dozví Niklaus. A ti dva, co Kol věděl, spolu taky neměli zrovna nejlepší vztahy. A jeho bratr nesnáší zradu a když je ta zrada v rodině, tím hůř. Kol v tuhle chvíli neví, na čí straně by byl. Zastal by se Alisey, sestry, která se k němu vždycky chovala hezky a měla většinou pochopení pro věci, které udělal? A nebo by stál na straně svého bratra, který ho sám několikrát zradil tím, že ho zavřel do rakve a celé roky ho tam nechal hnít? Byl by s ním jen proto, že jim jde o stejnou věc? Asi ano. Smrt Esther je teď to nejdůležitější, co existuje, protože to ona je ta hrozba. Ona ohrožuje Hope, Genevieve, donutila Kola k tomu, aby si vzal tohle jiné tělo... A to jistě není všechno. Chce dosáhnout toho, aby to udělali i jeho sourozenci, takže je v nebezpečí určitě Cami, Sophie, Hayley a bůhví, kdo ještě. Jenže kdo je všechny zachrání? Kdo se o ně bude starat? Kol si usmyslil, že má na starosti jen Genevieve. Muaí ji ochránit, musí se postarat o to, aby se jí nic nestalo. Samozřejmě, bude se snažit pomáhat i ostatním, třeba Sophie, protože bez ní by byla Genevieve zase na dně, to ví. A ty další dvě? Pár důvodů, proč jim pomáhat by se taky jistě našlo. Cami byla Klausova přítelkyně, i když se to zdálo Kolovi dost úsměvné. Klaus a přítelkyně, prostě je to vtipné. A i když si Klaus myslí, jak ho Kol nesnáší, není to tak úplně pravda. Moc dobře ví, jaký by to pro Klause bylo, kdyby ji ztratil... A Hayley? Do té je zas udělaný Elijah, ale úplně, k tomu mu stačilo je vidět spolu. A navíc je to matka Hope, jeho neteře...Takže první na Kolově seznamu je rozhodně Gen, ale osoby po ní? To by se asi nerozhodl. Neví ale, jak by se zachoval k Alisee. Chová se tak, jako by držela s Esther a Finnem. Ne, ona nebude potřebovat jeho pomoc. "Měla by se rozhodnout, jak to vnímat bude, Genevieve, protože buď jde s námi a nebo proti nám. Já bych jí neublížil, já ne. Ale pořád je tu Klaus a ty moc dobře víš, že jejich vztahy taky nejsou nic moc. A až se tohle můj bratr dozví, Alisea bude mít dost problémů sama se sebou, pokud se ovšem nepřidá k těm dvěma, kteří jí jistě nabulíkují, že ji i Nikolasu ochrání." Je pořád hrozně naštvaný a ta zloba ho jen tak nepřejde, to ví, na to se zná až moc dobře. Ta zlost nepřejde, dokud si ji na něčem nebo na někom dostatečně nevybije. Když k němu Gen přijde blíž a chytne ho za ruce, začne se uklidňovat. V její blízkosti se cítí vždycky líp, ona ho dokáže skoro pokaždé uklidnit. Také se jí podívá do očí, když na sobě cítí její pohled. "Genevieve, možná, že jsi zabila jejího manžela a otce jejího dítěte, ale nezapomínej i na další věci. Ten chlap se vykašlal na ni i na její dítě, nechtěl s nimi mít nic společného, jakmile se dozvěděl, že je Mikaelsonová. A zabila jsi někoho, kdo zabil Niklause. Někoho, kdo mohl za to všechno, co se stalo, včetně toho, že jsme přišli o Hope. Takže doufám, že si tuhle věc nevyčítáš, protože nemáš proč. Udělal bych to samý, kdyby mi přišel pod ruce, otec neotec," řekne rozhodně. Je to pravda, bylo by mu úplně jedno, že by ho kvůli tomu neměla ráda Alisea, možná později ani jeho neteř. On si je s Klausem opravdu hodně podobný, mnoho věcí mají společných. Třeba tu, že ani jeden nesnáší zrádce. A ještě aby ten zrádce patřil do rodiny? No to tak. "Možná si to užívala, ale měla si to rozmyslet dopředu, jestli jí to užívání za to všechno stojí." Celou dobu se jí dívá do očí a ona v jeho obličeji může vidět, jak moc je rozčilený. "Já jsem si právě myslel, že už spolu tak nějak vycházíte, že se spolu dokážete bavit. Myslel jsem, že Alisea by tě mohla respektovat kvůli tomu, že jsi moje přítelkyně," ano, říká přítelkyně, ne snoubenka, "ale asi jsem se zmýlil," řekne s úšklebkem na rtech a nechápavě zavrtí hlavou. Myslel si, že své sestře už tak nějak rozumí, ale ne ne. Možná by měl přestat myslet, to by bylo nejlepší. "No to doufám, že bys to nedělala, protože i kdyby jo, nějak bych si zařídil, abych se k němu dostal," usměje se na ni mile. Kol je bystrý a jistě by vymyslel nějaký způsob, jakým se ke svému zrádcovskému bratru dostat. I kdyby se to Genevieve nelíbilo, dokázal by to, tím si je jist. Nebyl by tak v pořádku jako po tom, jak s ním zacházely ony. Je vidět, že ty tři prostě nikdy nežily v takových dobách jako Kol. Nevěděly, jak funguje pořádné mučení a vydírání. A zabíjení. V tom byl Kol docela zběhlý. Moc se nehlídá v tom, co říká a tak mu z úst vyklouzne i něco, co by asi neřekl, kdyby nebyl rozčilený, protože ví, že Gen to bude mrzet. A taky že ano. "Ale notak, Genevieve. Víš, jak jsem to myslel. Já toho nelituju, že jsem to udělal a nevyčítám ti to, to víš. A navíc v tomhle těle toho teď můžu udělat mnohem víc, než v tom původním. Je to smutný, ale je to tak," pokrčí rameny a položí ji ruku na jedno její rameno a jemně ji po něm pohladí. Potom se jí zeptá na to, jak je vůbec možné, že se tam Alisea dostala. Jak je sakra možné, že získala krev těch dvou? Vyslechne si ji a občas při jejím povídání přikývne, aby věděla, že ji poslouchá a že ji chápe. "Samozřejmě, že jí tu krev daly, protože si všichni mysleli, že Alisea drží s námi. Koho by mohlo napadnout, že ho osvobodí a schová si ho bůhví kam?! Ne, tohle nemohl vědět nikdo, vždyť i kdybyste třeba požádaly mě, abych vám dal svou krev, aby ta pečeť byla klidně i silnější, já bych jí tu krev dal, protože jsem jí věřil. I když je pravda, že bych šel asi s ní. Ale to ne kvůli tomu, že bych jí nevěřil, spíš bych se bál, že by se mohlo něco zvrtnout. Ano, vy jste to měly dokonale vymyšlené, ale Finn je nevyzpytatelný člověk, stejně tak naše matka... Mohlo se stát cokoliv." Jejich matka byla velmi schopná čarodějka a Kol si je jistý, že za nějakou dobu by jistě přišla na to, kde Finna schovávají. "Gen, ona ten plán spřádá stejně už od začátku. Tohle všechno je její pomsta, ne pomoc, to mi nikdo nevymluví." Přikývne, když řekne, že v tu chvíli by okamžitě opustila tohle tělo. "Jo, opustila bys ho a pak bys byla stejně zranitelná jako předtím," řekne a uchechtne se. Potom sklopí hlavu a dívá se dolů. On jí slíbil, že jí tělo vrátí, až bude chtít a opravdu by to udělal, pokud by ho o to požádala, protože si nemůže dovolit jí zase ublížit tím nejhorším způsobem - zase by ji zklamal, kdyby to nedodržel a to by byl asi konec. Následně řekne, že by si klidně půjčil Nikolasu a chvilku ji Alisee 'pohlídal'. "Ale lásko, já jsem nikdy slovo 'unést' neřekl. Prostě bych chtěl trávit trošku víc času s mojí neteří, to je vše. A Alisea už je z toho úplně unavená, až z toho dělá takovýhle pitomosti. Ale jo, když to tak vezmeme, prostě bych toho schopný byl. Asi by mě pak neměla moc ráda a trvalo by dlouho, než by mi to odpustila... Ale aspoň bychom si mohli odpouštět vzájemně," řekne a ušklíbne se. On bere jako hotovou věc, že se pojede do Sídla, ale Gen to překazí. Řekne, že raději nejdřív zavolá Hayley. "Pro mě za mě," zamumlá a sedne si na postel. Tohle bude na dýl, protože to jsou ženský. A ženský plus telefon rovná se nekonečně dlouhej hovor.

S námi nebo proti nám. Opravdu lehko se to řekne, ale je vážně tak snadné to učinit? Rozčlenit to tak? To si rozhodně nemyslí. Samozřejmě, nakonec všechno vede k tomu, aby se člověk nějak rozhodnul a nakonec si opravdu vybral stranu, ale nejsou všichni takoví, kteří by hned řekli, já jsem na tvojí straně a půjdu proti tomuhle. Nešlo to tak snadno a rozhodně to bylo tak lehké pro Aliseu, která tak vlastně stála mezi sourozenci a svou vlastní matkou. Tady se teď rozhodovalo mezi stranou Klause a stranou Esther. Alisea neměla tu možnost, aby se svou rodinou žila moc dlouho. Jediný sourozenec, kterého poznala, byl právě Finn, ale stejně si na něj ani na svoje rodiče moc nepamatovala. Nedivila se jí, že byla vlastně tak nějak zvědavá a tápala teď a nevěděla, kam jít. Její sourozenci jí mohli milionkrát říkat, jaká je jejich matka, ale ona to nikdy na vlastní kůži nezažila a bylo pro ni jistě tak těžké uvěřit tomu, že její vlastní matka by mohla být takové monstrum, jak tady všichni prezentují. Mohla si říkat, že ty příběhy jsou pod rouškou staletí tak nějak už zkreslené, že ty názory jsou až příliš subjektivní. Vlastně si tak nějak chtěla zřejmě udělat svůj vlastní obrázek o té ženě. Všechno měla zprostředkované, nic nezažila na vlastní kůži. I když poslední události jí byly málo? Ne, nemohla se jí zastat, protože ji nechápala. Ne z pohledu těch posledních pár měsíců, kdy Esther dělala dusno a dokonce to bylo vlastně její přání, aby Hope byla zabita. I kdyby nevěřila všemu ostatnímu, tak tohle byl dost silný důkaz toho, že Esther je šílená, nebo ne?) Ano, měla by se rozhodnout, s tím souhlasím, ale ne pro každého je to tak lehké jako pro jiné. Esther je její matka, kterou vlastně neměla skoro šanci poznat, protože si na ni ani nepamatuje. Zřejmě si potřebuje udělat svůj vlastní názor, protože názor ostatních jí nestačí. Ani já nemám ráda, když mi někdo cpe názory o někom a já ho odsoudím ještě předtím, než bych ho poznala. I když pravda, u Esther mi ty názory ostatních stačily. Tohle si člověk prostě jen tak nevymyslí. (Podívala se na něj a vydechla.) Samozřejmě ji tu nechci obhajovat, protože sama nechápu jisté věci, ale Alisea prostě zřejmě hledá cestu, která neexistuje. Ale na to musí zřejmě přijít sama. Klaus by jí mohl ublížit, ale pořád je to přeci jen jeho sestra. Jeho krev. A pokud se opravdu nepřidá natrvalo k vaší matce, jako to udělal Finn, nemusel by jí rozhodně chtít zabít a ani jí nějak ubližovat, i když se teď chová jako totální kretén, na kterému nezáleží vůbec na nikom. (Teď je to buď Estheřina nebo Klausova strana. Jestli je některá z nich výhra? No, možná, že ani jedna neposkytuje nějakou větší útěchu, i když Klaus aspoň všechny nevydíral, aby převzali nová těla, jinak budou ubližovat těm, na kterých vám nejvíc záleží. Alisea se prostě bude muset rozhodnout.) Ne, Kole, nelituji toho, že jsem ho zabila. Zavraždil Klause, byl na Benjaminově straně, zajímal se jen o svou pomstu. A kdyby byl Klaus žil, kdyby ho byl tehdy nezabil, tak tady mohla třeba být i Hope. Benjaminovi se nemuselo povést zabít ji. (Stále nevěděla o tom, že Hope je vlastně naživu, že Monique zabila Benjamina ještě předtím, než by se mu podařilo zabít Hope. Kol provedl svoje ovlivnění dobře, i když párkrát už jí nějaké věci hlavou vrtaly, vždycky je přebilo něco jiného, nad čím právě musela přemýšlet.) Takže nelituju. I když by mě to na jednu stranu mělo děsit, protože jsem zabila člověka a necítím se nijak provinile. Nezáleží na to, jaký parchant to byl, vzala jsem život a nic to se mnou nedělá. (Moc dobře věděla, od jaké doby se tohle všechno změnilo. Dřív by jí bylo líto naprosto každé duše, ale tohle se zlomilo ve vteřině, kdy zabila Troye. Byla to sice nešťastná náhoda, nechtěla ho zabít, ale její jednání to zapříčinilo. A v ten okamžik cítila jakési zadostiučinění, které ovšem sice hned poté zahnala, ale ten pocit tam byl. Nebylo jí líto, že ho zabila. Stejně, jako jí nebylo líto i dalších jiných potom. Až tak se na ni podařilo mít Benjaminovi vliv.) Ne, nevycházíme spolu a nedokážeme se bavit, jak vidíš. Vždyť já ji neviděla od okamžiku, kdy jsem nakráčela do sídla s Roderickovou hlavou a ona toho byla svědkem. (Opravdu ji neviděla hodně dlouho, ale nechybělo jí to. Ony dvě nikdy neaspirovaly na to, aby z nich byly přítelkyně. Ale ten čin jejich vztah opravdu poslal do pekelných hlubin. K tomu, co by udělal Kol s Finnem, už se dál nevrací. Moc dobře věděla, že by si našel cestičku, i když by mu to ona zakázala. A to ona rozhodně neplánovala dělat. Ale Kol jí nemusel říkat, že způsob by si našel, prostě to věděla. Pak se ale zmíní o tom, že se musel obětovat a ona se k němu otočí zády, protože to ví. Ví, že se musel obětovat a že ona v tu chvíli byla bezmocná udělat cokoliv, aby to Kol činit nemusel. Samozřejmě, že ji to štvalo. Kol jí položil ruku na rameno a řekl jí, že to samozřejmě nemyslel tak, aby si z toho ona něco dělala. Otočila se na něj a jen se mlčky usmála. Pak znovu začnou mluvit o Alisee.) Řekla bych, že to byla tíha okamžiku. Alisea viděla Finna, její emoce zapracovaly a ona se rozhodla, že ho odtamtud prostě dostane. Zřejmě nad tím asi nijak nepřemýšlela, což by dávalo asi nejlepší smysl. Jinak opravdu nevím, co by jí v té palici mohlo lupnout. Protože Finn už se tady neubližoval lidem dost. Teď byla zase řada na tom, aby se ubližovalo jemu. Prostě oko za oko, zub za zub. Někdo tohle neuznává, mně tohle řešení ale rozhodně nevadí. Ano, stát by se mohlo opravdu cokoliv. (Na chvíli se podívá zamyšleně někam stranou. Jestli se Finn teď dostal k Esther, tak to bude hodně špatné. Proberou ji až další Kolova slova.) Kole, něco jsi mi slíbil. (Řekne pouze jedinou větu, ale ví, že na něj zabere. Podívá se mu přitom zpříma do očí. Kol jí to tělo bude muset vrátit, až ho ona bude chtít. Prostě bude muset. Jinak to zklamání, co přijde, bude už opravdu poslední, co by hodlala vydržet. K únosu Aliseyny dcery už taky nic neříká a raději zavolá té Hayley. Trvalo dlouho, než to zvedla a nevypadalo to, že by byla zrovna nadšená z toho, že jí někdo obtěžuje. I přes tón jejího hlasu jí řekne, co má na srdci, protože je to důležité. Hayley, jako by se asi najednou probudila, hned jí připadala víc koncentrovaná. Počkala tu chvíli, než jí bude moci říct, jestli tam Finn je. Ulevilo se jí, když řekla, že ano. Ale na jak dlouho tuhle úlevu pocítí?) Fajn, Alisea ho vysvobodila, ale koupel mu zřejmě nedopřála, no to se o něj opravdu stará mnohem lépe než my. (Ušklíbla se sama pro sebe a pokračovala odpovědí na Hayleyinu otázku.) Nemyslím si, že by to bylo co k čemu, Hayley. Kouzlo, které Finna skrývalo před Esther a které znemožňovalo, aby se do skladiště kdokoliv dostal, je prolomeno. A pokud Esther ještě nezjistila, že Finn je na dostupním místě, jistě to brzy zjistí. Dávejte pozor jak na Finna, tak ale hlavně na sebe. Řekni to ostatním, až do sídla přijdou. Řekla bych, že nikdo nebude nadšený z toho, co Alisea provedla. (S prostým "zatím" se s Hayley rozloučila a položila telefon.) Takže Finn je v sídle a je spoutaný, ale to nás stejně nechrání před Esther. (Podívala se na Kola)

Ne pro každého je lehké rozhodnout se, s kým půjde? S kým se spojí? Ale notak! Je to Alisea a ona ví o všem, co udělala její matka jejím vlastním sourozencům. Jak se může jenom zamýšlet nad tím, že by se snad přidala k matce? To by nenapadlo ani toho největšího blázna, aby se spojil s Esther. Vždyť to byla ona, která chtěla zabít vlastní děti jenom kvůli chybě, kterou udělala před více než tisícem let. Co je Kolovi po tom, že by snad chtěla Alisea poznat svou matku? Copak jí nestačí to, co o ní slyšela? Myslel si, že Alisea mu věří, ale to se asi zmýlil. Ona nevěří jemu a nyní už nevěří ani on jí. Po tom, co udělala, už ne. Proč si stála za tím, že ji chce poznat, i když už o ní věděla všechno, co potřebovala? Její sourozenci svou matku znají mnohem lépe než kdokoliv jiný. Vědí, jaká je. A vědí, že Esther už se nezmění ani kvůli dávno ztracené dceři, která se před pár měsíci znovu objevila. Vždyť ji Esther ani nenavštívila! "Genevieve, ale ona to slyšela ode mě, určitě i od Rebeky a Elijaha, jaká Esther je. Copak jí tohle nestačí, sakra? Nestačí jí to, že ví, co udělala svým vlastním dětem? Kvůli týhle nerozvážnosti a touze poznat tu osobu, která si říká naše matka, přišla o naši důvěru. A jestli ne o důvěru ostatních, o mou určitě. Opravdu jí to za to stálo?" zeptá se. Ale spíš je to řečnická otázka, rozhodně na ni nečeká žádnou odpověď. "Jo, pokud se k ní nepřidá natrvalo, Gen. Ale potom, co udělala, si vážně nejsem ničím jistý u ní. Třeba ji matka přesvědčí, aby se k nim přidala. Moc dobře víš, že ona umí dobře přesvědčovat lidi. Klaus nesnáší zrádce. A pokud Alisea zradí, možná ji nezabije, ale rozhodně to nenechá jen tak, tím jsem si jistý."
Řekne jí, že doufá, že toho nelituje, protože nemá proč. Zabila člověka, který ublížil hromadě lidem, hlavně Kolově rodině - Alisea se kvůli němu trápila, protože se vykašlal na ni a na její dceru. Zabil Klause a všechno se kvůli němu posralo natolik, že museli odvést Hope do bezpečí a nafingovat její smrt. Vůbec si neuvědomí, že to Genevieve neví, že nezná pravdu, až teď. Zdá se, že ji ovlivnil opravdu skvěle, když se neptala na žádné věci kolem toho ani nic takového. "Jo, to by se mu asi nepovedlo..." řekne jenom a víc se k tomu nevyjadřuje. Nemá cenu to rozpitvávat, ještě by se začala Gen na něco vyptávat a to by tak ještě scházelo. "Já si myslím, že záleží na tom, jakej parchant to byl, protože kdyby to byl nevinný člověk, Genevieve, něco by to s tebou dělalo, to vím, znám tě." Nevěří tomu, že kdyby se jí povedlo zabít někoho nevinného, nebylo by jí toho člověka líto a nevyčítala by si to. Zabít hajzla a zabít dobrého člověka byl rozdíl. Rozdíl, který Kol v minulosti neviděl, protože zabíjel každého, kdo se mu postavil, kdo se mu nelíbil a podobně.
Myslel si, že ty dvě spolu tak nějak vychází, že se spolu dokážou bavit, ale jak se zdá, mýlil se. Vlastně se s Genevieve nikdy moc nebavili o jeho starší sestře a ani naopak. No fajn, nevycházely spolu, ale to ji sakra neopravňovalo, aby udělala to, co udělala! Neměla ji napadnout, tohle si neměla dovolit, protože hlavně tohle Kola naštvalo. Že se někdo opovážil vztáhnout na Genevieve ruku. A o to horší bylo to, že to byla jeho sestra. Ta, která ví, jak moc Kolovi na Gen záleží... "To jsem nevěděl," řekne už jenom. Potom z něj taky vypadne něco, co asi nemělo. Taky hned všechno uvedl na pravou míru, Gen věděla, jak to myslel. Když se k němu otočila zády, položil jí ruku na rameno a jemně ji po něm pohladil. Ona se na něj obrátila a usmála se na něj. Ví, že to, co kvůli ní udělal, ji trápí, ale bylo to taky Kolovo rozhodnutí. Nemusel to přece udělat, ale miluje ji a nedokázal by se dívat na to, jak umírá.
Poté začnou mluvit zase o Alisee. Zdá se, že tohle téma bude v následujících dnech na denním pořádku. "Myslel jsem si, že moje sestra je dost rozumná na to, aby takovouhle blbost neudělala. Ne, není. Teď možná bude znít divně, že to říkám zrovna já, ale mohla by si uvědomit, že teď neohrožuje jenom sebe, ale i Nikolasu."
Samozřejmě, že jí něco slíbil a to dodrží, protože moc dobře ví, že když to neudělá, o Genevieve přijde. Ona by mu to už neodpustila, i kdyby se Cassandře nic nestalo, tak by mu neodpustila, že nedodržel slib, který jí dal. "Já vím, že jsem ti to slíbil a dodržím to, Genevieve, neboj se." Dodrží to, i když se mu to nebude chtít vůbec provést. Vždyť ji tím kouzlem vystaví ještě většímu nebezpečí! Nebude mít, jak se bránit proti Esther. Bude bezmocná.
Potom došlo na hovor Genevieve a Hayley, který nakonec netrval tak dlouho, jak Kol očekával. Byl krátký, ale účelný, protože se díky tomu dozvěděli, že Finn opravdu na Plantáži je. Podívá se na Genevieve, když mu oznámí, že je Finn v Sídle a je spoutaný. "Ne, to nás před Esther nechrání, ale pochybuju, že ona bude teď, když už je docela pozdě, něco podnikat. Stejně tak už dneska nebudeme podnikat nic my, Gen. Hayley a ostatní se o Finna v Sídle postarají, to se nebojím..." Možná se to nezdálo, ale celý tenhle rozhovor byl mnohem delší, než se na první pohled zdálo, už se schylovalo k večeru. Zvedne se z postele a pár kroky, které udělá, vymaže tu vzdálenost mezi nimi. "...takže co kdybychom se trošku po tom všem odreagovali? Řekl bych, že to oba dva potřebujeme," usměje se na ni, oběma rukama ji obejme, přitiskne k sobě a políbí ji. I Genevieve se to zdálo jako dobrý nápad, nakonec se odreagovali, a to pořádně. Po všem jejich dovádění spolu nakonec usnuli spokojeně v objetí.

*Posledných pár dní trávila iba na plantáži, kde jej práve teraz bolo najlepšie. Nechcela sa vzďaľovať úplne od každého, ale toto jej prišlo pre túto chvíľu ako najlepšie riešenie. Mohla by sa vrátiť späť do domu, ku všetkým a iba sa snažiť vyhýbať Klausovi. No pri jej šťastí by naňho narazila pri prvom kroku. Toto nebude riskovať a radšej zostane tu, na plantáži. Veď predsa tu má pokoj, môže premýšľať a oddýchne si, od všetkých a všetkého. Dnes premýšľala o tom, že by zašla do mesta, obzrieť niečo nové, ale nakoniec tento nápad pustila z hlavy. Ešte jeden deň izolovaná tu rozhodne nezaškodí. Pred pár hodinami sa aspoň spojila s Elijahom, ktorý jej sľúbil, že sa sem dostaví. Jeden z mála ľudí, ktorý jej nebude prekážať nikdy. Popravde je rada, že ho znovu uvidí. Teda od ich posledného stretnutia neubehlo veľa času, ale príde jej to, ako keby sa nevideli sto rokov. Iba sa pomalým krokom prechádza po prázdnom dome a je zabratá vo svojich myšlienkach. V poslednom čase si už niekedy príde ako na hlavu. Stále iba premýšľa, jej nálady sa menia veľmi rýchlo, zo sekundy na sekundu. Je konečne veselá a zrazu všetkých nenávidí. Táto samota a iba občasné návštevy jej bratov jej nerobia dobre. Vyjde von z dverí, kde sa posadí na bielu hojdačku, ktoré si doniesli na verandu. Keďže mierne fúka, pritiahne si dlhý sveter bližšie k telu a iba sleduje slnko, ktoré už pomaly zmizlo z oblohy. Vlastne momentálne ani nemá pojem o čase, ale ani ju to nejak veľmi nezaujíma. Proste tu bude sedieť až pokiaľ sa neobjaví Elijah a dovtedy sa utápať v myšlienkach a jej zmiešaných pocitoch. Mierne sa pohupuje, ako hojdačka a sleduje bez slova prírodu okolo nej.*

*Pomalu, ale jistě začíná rozpracovávat svůj plán, jak se jednou pro vždy zbavit Esther. Niklaus bude jediný, který ví, že to bude z jeho strany vše, jen přetvářka a klam. Musí všechny ve svém okolí přimět tomu, že se přidal na matčinu stranu. Ať už ho k tomu vede, cokoliv, opět se snaží dát tuhle rozbitou rodinu dohromady. Musí přesvědčit hlavně Esther, že v tom, co vymyslela, vidí jistou naději a tím, že všichni jeho sourozenci přijmou nová těla, budou moct začít znovu s čistým štítem a být zase spolu.
Navštívil během té doby párkrát Finna v jeho pokoji v sídle, kde se zotavoval po té, co si na něm Genevieve a zbytek její party vyřádily. Samozřejmě ve svém nitru to bratrovi přál, protože kdo seje vítr, sklízí bouři a Finnovi to z jeho pohledu patřilo. Přesto, co pobýval bratr v sídle, dohlížel tak trochu na to, aby měl klid, nikdo ho moc neotravoval, aby po té, co se mu udělá líp, mu mohl pomoct za matkou. Tu dobu také chtěl využít k tomu, aby ve Finnovi mohlo zakořenit to uřknutí, kterým ho obdarovala Genevieve. Jakmile usoudí, že už by mohlo, tak ho odvede k Esther.
Dnes má v úmyslu pohnout na jiné frontě své malé války s Esther. Zavolal Rebekah a domluvil si s ní schůzku. Svou sestřičku od doby, co jí pomohl z bedny moc nevídá. Nebyl by to on, aby mu nechyběla. Rozhodla se za ní proto vyrazit na plantáž, kde teď pobývala. Chápe, že se straní Klause. Mrzelo ho, vidět, jak to nyní mezi jeho dvěma sourozenci je. Doufá, že se to pak, až se definitivně zbaví Esther, podaří mezi nimi urovnat. Ta doba je ještě daleko a musí na tom zapracovat. Dnes za ní proto vyrazí s důležitou úlohou. Musí i ji přimět uvěřit, že změnil názor. Doma se upraví, aby mohl mezi lidi. I když jde za sestrou, dbá na svůj zevnějšek. Bílá košile, tmavě modrá kravata a tmavě šedý oblek dnes tvoří jeho oděv. V pokoji doladí poslední zbytky. Pak si vezme klíče, telefon a nezbytné další věci na cestu ven a zamíří z pokoje po schodech dolů. Před sídlem nasedne do svého černého vozu a vyrazí na plantáž. Mohl by se projít, ale nechce se dnes zdržovat.
Když přijede k domu, už z dálky uvidí svou sestru, jak sedí a pohupuje se na houpačce. Neubrání se pro sebe za volantem vřelému úsměvu. Jeho sestra na něj působí pořád tak křehce, jako když byli děti nebo potom, když vyrostli, než z nich Esther udělala upíry. Pořád k ní cítí povinnost chránit jí a pomáhat. Ví, že od Klausovy "smrti" to mezi nimi trochu skřípalo. Hodně ho zasáhlo, když se krátce po bratrově smrti chtěla stát člověkem. Důvod, že kouzlo na původní nepůsobí, pro něj nebylo žádnou omluvou. Ačkoliv mu na ni stále stejně záleželo, záleží a přeje si její štěstí, nedokázal, jen tak lehce přejít, že ho chtěla "opustit". Chtěla se stát člověkem a on jí za to nepochválil. Stalo se toho, ovšem tolik, že nyní je zde přesně z opačného důvodu. Chce si s ní o tom promluvit. Zastaví na příjezdové cestě kousek od dveří i houpačky. Vypne motor a následně vystoupí z vozu. Na první pohled na něm je vidět, že se mu podařilo překonat ty největší matčiny překážky, které mu postavila do cesty, ve snaze přimět jej kývnout na její nabídku. To nejtemnější období má díky Camille a teď i po usmíření s Klausem za sebou. Rebekah by o tom, ale neměla mít tušení nebo, jen něco málo. On sám jí k tomu mnoho neříkal.
Nyní jako vždy elegantní, upravený, s vřelým úsměvem na rtech a starostlivostí v očích zamíří od vozu k ní.* Přeji ti pěkný večer, sestřičko. Rád tě zase vidím. *Poví jí na uvítanou, zatímco dojde k ní. Pozorně si ji prohlédne.* Jak se ti daří? *Trošku zvážní, při své otázce, protože ji myslí vážně a upřímně a chce na ni znát odpověď.*

*Ešte pár minút si užívala to ticho, ktoré sa rozliehalo všade navôkol. Všetko tu bolo také pokojné, nie ako v meste. Žiadny chaos, hudba, hádky. Toto bolo naozaj ako v sne, vážne si začínala myslieť, že to tak je. No v sne by stále nemusela riešiť problémy so svojou rodinou. Vlastne to nebude jej rodinou, len Klausom. Samozrejme, rada by sa s ním znovu uzmierila, dostala sa cez to všetko, ale obáva sa, že to tak ľahko naozaj nepôjde. A Klaus už teraz taktiež nejaví žiadny záujem napraviť ich vzťah. Prečo by vôbec mal? Ona je tá, ktorá ho teraz nechce vidieť a preto zostáva tu na plantáži. Veľmi by ju prekvapilo, keby sa tu Niklaus ukázal. Toho sa však nemusí obávať, nestane sa to. Už z diaľky počuje prichádzajúce auto, ktoré by mal byť Elijah, ale to ju nijak nevytrhne z myšlienok. Naďalej spokojne, teda aspoň tak vyzerá, sedí na hojdačke a vychutnáva si tento príjemný večer. Vlastne má tú samotu aj rada. Ale ako sa vraví, všetkého veľa škodí. No ona sa už rozhodla. Zajtra vyrazí niekam do mesta, aj keď len na chvíľu. Pozrieť sa, čo je nové, niekam si zájde. Aspoň následne môže povedať, že bola medzi ľuďmi a naozaj nie je až taká bláznivá. Po pár sekundách už počuje hlas jej brata, tak sa k nemu okamžite otočí s milým úsmevom. Pre tentokrát je naozaj úprimný.*Taktiež ťa rada vidím, Elijah.*Postaví sa z hojdačky a obdarí ho letmým bozkom na líce. Je rada, že sa konečne po dlhšej dobe stretávajú. Aspoň niekto, s kým sa môže porozprávať a nemusí sa obávať, že ju nepochopí. Áno, niekedy sa jej zdá, že ju nechápe dokonca ani Elijah, ale to sa vážne nestáva často. Je veľmi empatický, čo o ňom vie každý. Niekedy sa zdá byť drsný, ale rozhodne nie k nej, ku svojej rodine.*Mám sa fajn, vzhľadom na okolnosti.*Poukáže na miesto na hojdačke a následne sa na ňu sama znovu posadí. Vlastne ani nevie, ako na takúto otázku odpovedať. Rozhodne sa nemá až tak fajn, stále je pre ňu všetko ťažké. Môže sa zdať, že to preháňa, ale ona zato nemôže.*Užívam si tú samotu. Je to celkom ukľudňujúce, no pravdepodobne by som už mala ísť medzi ľudí. Pár dní som sa z tohto miesta nepohla.*Pokračuje v svojom rozprávaní a pritom sleduje okolie. No prečo vlastne chodiť do mesta? Ešte tam náhodou narazí na niekoho, koho nechce a všetko bude v háji. To naozaj nepotrebuje, no nevie ako dlho tu ešte chce zostať. Chýba jej domov, stretávanie sa s Elijahom každý deň. Nemôže ho predsa nútiť, aby chodil stále sem, len kvôli tomu, že ona nechce stretnúť Niklausa. To od neho vážne žiadať nemôže. Avšak rada by s ním strávila oveľa viac času. On má však aj svoje problémy, nechce mu pridávať ešte milión ďalších.*No mňa zaujíma, ako sa máš ty. Ako žiješ, čo je nové..*Začne s nepriamymi otázkami, čím rýchlo odbočí od témy o nej. Toto ju naozaj zaujíma, ako sa drží Elijaha. Nechce naňho ihneď všetko vychrliť a dúfa, že za pár minút Elijah hneď neodíde. Je rada, že má konečne príjemnú spoločnosť. Počula niečo o jeho problémoch, ale vôbec nevie, či to sem má práve teraz ťahať. Jej by taktiež nebolo príjemné, keby je hlavná téma tohto rozhovoru hneď Klaus. To by ho radšej poslala veľmi rýchlo preč. Tu sa snaží na všetko zabudnúť, nejak si to usporiadať v hlave, ale stále sa jej to celkom nedarí.*

*Když dojde až ke své sestře, na uvítanou jí krátce obejme políbí na tvář, když mu ona vyjde v ústrety. Teprve v její přítomnosti pocítí, jak moc mu ta rodinná idyla z dřívější doby schází. Na její reakci, že ho ráda vidí se na ni vřele pousměje. Téměř okamžitě, co se odtáhne ho zajímá, jak se jí vede. Přijme její pozvaní na houpačku a posadí se na ni vedle ní. Mírně je začne houpat. Částečně je vytočený k ní a má ji tak pěkně na očích. Poslechne si její odpověď. Věří, že není tak přímočará, jak se Rebekah snaží dát najevo. Je mu jasné, že v téhle době se nikdo nemá nijak skvěle. Ano jistě existují světlejší témata, ale všichni, moc dobře vědí, co je největším trnem v patě téhle rodiny. Esther Mikaelson. Jejich šílená matka.* Vzhledem k okolnostem... *Zopakuje to po ní a pokývá vědoucně hlavou.* Mám za to, že už bývaly mnohem lepší. *Poví jí svůj názor. Nic jí nevnucuje, nijak nezpochybňuje její slova. Z jeho strany je to konstatování. Přesto cítí, že mu chce sestra ještě něco říct, a tak umlkne a s pokývnutím hlavy na ni koukne a vybídne ji, aby pokračovala. Také se dozví, že většinu času poslední doby trávila zde na plantáži. Potom, co se odehrálo mezi ní a Klausem se jí nediví. Přesto věří v to, že se opět usmíří.* Trocha samoty a klidu občas neuškodí. *Odpoví jí na to. Neshledá na tom nic špatného. Během této nezávazné konverzace se ovšem připravuje na hlavní důvod toho, proč sem přijel. Sestru vidí vždy rád, ale musí zapracovat na tom, co probírali s bratrem. Pomalu, ale jistě k tomu směřují, i když si to Rebekah neuvědomuje. Jakmile se zeptá ona jeho, jak se mu daří, považuje to za vhodnou příležitost. Chvilku na ni zamyšleně hledí, jako by rozjímal, co odpovědět. Stejně jako ona i on to nemá s touhle odpovědí jednoduché.* V poslední době jsem neprožíval zrovna nejlepší období, Rebekah. *Poznamená s povzdechem. Při tom na ni kouká.* Matka mi připomněla mou dávnou minulost. Chtěla mě přimět, abych kývl na její nabídku. *Pokračuje dále. Mluví pomalu, jako by věty tvořil za pochodu.* Víš, hodně dlouho jsem nad tím vším uvažoval a rozjímal. *Povídá dál a pomalu se blíží ke své změně názorů. Moc si nedovede představit, jak na to Rebekah zareaguje. Není to tak dávno, co kvůli tomu málem zakroutil krkem Lorentovi, když se v těle Klause snažil, přimět je, přesvědčit, že matčina nabídka je to pravé, co potřebují. Rebekah tehdy stála na jeho straně. A dnes? Dnes ji bude tvrdit, že změnil názor. Jeho sestra jej za to tisíciletí dobře zná a tak musí být obzvláště přesvědčivý.* Jsi jedna z prvních, které to říkám. *Vážně jí pohlédne do očí a pak na chvíli zmlkne a semkne rty do úzké linky, načež je opět rozpojí a pokračuje.* Rozhodl jsem se její nabídku přijmout. *Pronese to, jako velmi významnou a pro ni jistě nečekanou novinu. Vážně na ni při tom hledí. Není pochyb, že to myslí vážně.* Bude to patrně nejlepší, co může tuhle rodinu potkat. Nový život, nové možnosti. *Povídá dál, jako by se tím snažil získat proto i svou sestru.* Vím, že si potom vždycky toužila a chceš to i nyní. Neměla by si váhat, dokud se nabízí taková příležitost. *Zajde ještě dál a kuje železo, dokud je žhavé. Ano, skutečně je tady chvíle, kdy ji on sám ponouká k tomu, aby přijala matčinu nabídku. V jistém očekávání její reakce na sestru pohlédne.*

*Počas jej rozprávania sleduje okolie, nepozerá sa priamo na Elijaha, pretože by nemohla až tak priamo povedať, že sa má fajn. Často mu nedokáže klamať a pozerať sa mu pri tom do očí, to už vôbec nie. Teda toto by nenazvala tak celkom klamstvom. Má sa fajn, neznamená to dobre, ale lepšie. Čo v podstate aj pravdou je. Za tých pár dní čo tu už je sa ukľudnila, no hnev ku Klausovi ju rozhodne ešte neprešiel. A ani tak rýchlo neprejde. Áno, snaží sa usporiadať si to nejak v hlave, hovoriť si, že to nemôže byť až také zlé. Ale všetky tie spomienky, ktoré sa jej dookola vynárajú, tie ju vôbec nepresviedčajú o opaku. Len jej stále pripomínajú každú zlú vec, ktorú jej brat vykonal.*Rozhodne už boli omnoho lepšie.*Krátko odpovie a kývne hlavou zo strany na stranu. Síce si nespomína na časy, kedy bolo v poriadku úplne všetko. Ani keď boli ľudia nebolo všetko perfektné, ale určite to bolo lepšie. Stále si zastáva názor, že byť človekom je lepšie. Pravdepodobne ako jediná z ich rodiny. Teda ako sa to vezme.*To máš síce pravdu, ale už je toho veľa. Musím sa rozhýbať a ísť von, nemôžem tu zostať na veky. Teda chápem, že to bolo moje rozhodnutie, odísť sem.. Ale stále sa necítim nato, aby som sa vrátila domov.*Posledné slovo povie mierne na isto. Je to vôbec ešte jej domov? Má to tak považovať? Hlavou jej prechádzajú tieto myšlienky, ale to ihneď pustí z hlavy a ďalej sa venuje Elijahovi, ktorý začal niečo rozprávať. Presne nevie, ako na jeho slová odpovedať. Nechcela sama vyťahovať túto tému, ale keď už začal.*Niečo málo som počula.*Rýchlo dodá medzi tým, ako je ticho. Týmto nechcela nič naznačovať, iba mu oznámiť, že je s tým mierne oboznámená. Nevie síce nič konkrétne, ale ani ho nebude nútiť, aby sa jej spovedal. Chápe, že to preňho určite nie je ľahké. Sem nakráča s úsmevom na perách, ako úplne bezproblémový človek, ale to je celý Elijah. Rozhodne nebude so svojimi problémami zaťažovať všetkých naokolo. O to sa snaží aj ona, z časti preto prišla aj sem. Nepotrebuje, aby si v meste o ňu stále niekto robil starosti a pýtal sa, ako na tom je. To naozaj nemá za potrebu. Pozorne počúva jeho slová so záujmom v očiach, keďže vôbec netuší, kam týmto smeruje. Neopovažuje sa mu do toho ani zasahovať, keďže by ho k tomu jedine viac nabádala. Chce sa dozvedieť o čo vlastne ide.*Čože? Myslíš to vážne?*Automaticky sa vyderie z jej úst, po tom, čo práve počula. Elijah chce naozaj prijať jej ponuku? Tomu sa len ťažko verí, ale má zato, že Elijah nemá žiadny dôvod jej klamať. Veď vie, ako by ju to ranilo.*Nečakala som, že zmeníš názor..*Povie si skôr pre seba, ale on to určite počuje. Vážne ho sleduje, ako keby bez mrknutia a následne sa doširoka usmeje.*Áno, vždy som chcela byť človekom. No vždy tu bola jedna vec, ktorá ma mierne odrádzala. A to bol tvoj nesúhlas, vlastne vás všetkých.*Jej bratia s týmto nikdy nesúhlasili. Ona sa nechcela vzdať nekonečného života s nimi, ale byť človekom.. Môcť mať deti, založiť si rodinu, to bol vždy jej sen. S nadšením v tvári si ho k sebe pritiahne a jemne ho objíme. Je rada, že jej povedal túto dobrú správu, aspoň niečo. Po pár sekundách sa vráti do pôvodnej polohy a mierne zvážnie.*Prečo tá náhla zmena názoru?*Samozrejme, nemá nič proti tomu, ale prekvapilo ju to. Veď bol zásadne proti tomu a zrazu je tu, hovorí jej , že to príjme a mala by tak spraviť aj ona. Ona už neváha ani sekundu. Ak sa zato proti nej obráti časť rodiny, je si istá, že Elijah zostane pri nej. To je momentálne všetko, čo potrebuje.*

*Když se během jejich úvodních témat Rebekah vyhýbá jeho pohledu, nedá to na sobě znát, ale dovede si docela dobře představit, co se zatím skrývá. Zná svou sestru a také za poslední dobu trávil hodně času s Camille a začíná zjišťovat, že se na spoustu věcí dívá ovlivněný jejími názory i znalostmi z psychologie. Ne, že by se o to nezajímal, ale vždy, jen okrajově. Díky Cami do toho sice zprvu nedobrovolně, ale nakonec i rád pronikl hlouběji. Nenaléhá na ni, aby se mu svěřila. Je si jistý, že moc dobře ví, že je tady a kdykoliv bude něco chtít, potřebovat, stačí za ním přijít. Prohlíží si tak chvílemi její tvář nebo místa, která se nacházejí za ní. Na sestřinu reakci o lepších časech se pousměje, i když jeho pohled je při tom spíše vážný, smutný. Ačkoliv je to úsměvné, nic potěšující v tom není. Nechá jí vypovědět, jak vnímá svou dočasnou změnu bydliště.* Je to, jenom na tobě Rebekah. *Odvětí jemně.* Doma jsi, ale zde i v sídle ve městě. *Dodá ještě. I on to tak vnímá. I když odešel za bratrem do města, na období, kdy obývali společně s Hayley a Rebekah tento dům nikdy nezapomene. Bylo to pro něj jedno z těch hezkých období. Takže tento dům nadále považuje za svůj domov. Nechce do toho moc zabředat a tak tyhle myšlenky na minulost za chvilku utne. Pomalu směřuje svými slovy k hlavnímu z důvodů, proč Rebekah navštívil. Okrajově se zmíní o svém temném období. Není, ale připravený na to, aby svou krvavou minulost dnes před sestrou odhaloval. Tohle si nechá na jinou, možná o něco klidnější dobu. Nemá v úmyslu to před ní tajit, ale zdá se mu, že mají dost starostí i bez jeho temné minulosti. Rebekah ho ujistí, že něco o jeho problémech ví. Na chvilku se zarazí a pohlédne na ni. Docela by jej zajímalo, kolik toho ví a od koho. Nechce se vyptávat. Chce mít za sebou tu ožehavou část. Proto raději pokračuje dále a hovoří o tom, co chce sestře říct. Svěří se jí s tím, že přijal matčinu nabídku, že přehodnotil svůj názor a zmíní se i o tom, že to považuje za nejvhodnější způsob, pro celou tuhle rodinu. Když to Rebekah povídá, musí pamatovat na svou roli a hodně se do ní vžít, aby byl přesvědčivý a dokázal vůbec takové jedy vyslovit nahlas. Samozřejmě i potom všem, si stále stojí za svým a jeho názory jsou přesně opačné, než musí předstírat. Rebekah ani nikdo další se to přesto dlouho nedozví. Rozhodně ne dříve, než bude Esther zneškodněná. Naznačí, že si také velmi dobře pamatuje na to, že po něčem takovém Rebekah už tak dlouho touží. Nyní jí to může schválit. Vidí na její tváři nejprve údiv, který se velmi rychle přetaví v radost. Když ji při tom sleduje, píchne ho u srdce. To vědomí, že jí nyní svým způsobem lže ho tíží. Skrývá to, ale za svou typickou tváří. Prostě Rebekah sleduje a když mu jen potvrdí svůj sen a pak mu padne kolem krku, s lehkým zaváháním stále z toho překvapení, že to šlo tak rychle její obětí opětuje. Už kvůli ní samotné jí hodně moc přeje, aby se jí její sen jednou splnil, i když to bude nejspíše znamenat, že se jejich cesty rozejdou. Vždy jí přál a bude přát štěstí. Jen si těžko představuje život bez její přítomnosti. Mírně si povzdechne. Když se sestra po chvilce odtáhne, tak na ni s pousmáním koukne. Její nadšení je nakažlivé a on ji rád vidí usměvavou. Jen ho mrazí v zádech z toho, jak opět zjišťuje, že zná Niklaus dobře jejich sourozence. Uvědomuje si, že Rebekah opět velmi dobře odhadnul. Raději nad tím dlouho nerozmýšlí, neboť by propadl skepsi. Rebekah mu posléze položí svou otázku.* Nebylo to náhlé, já nad tím přemýšlel a zvažoval všechna pro a proti už dlouho, sestřičko. *Odpoví jí. Zvážní a vypadá zamyšleně.* Chci, aby naše rodina mohla být opět pohromadě. Tohle mi přijde jako nejlepší způsob nás zase všechny spojit. *Pokračuje.* Ale nedělám si iluze. Ne u všech to půjde tak snadno. A nebudou to, jen sama pozitiva. Něco tím ztratíme, něco získáme. Zdá se mi, že ten zisk je o něco větší, než ta ztráta. *Polemizuje nad tím před Rebekah. Snaží se, aby to znělo přesvědčivě a je docela úspěšný. Jak tak nad tím spekuluje věří tomu, aby byl přesvědčivý i nadále a dosáhl tak svého. Když domluví, nejprve vážně, ale pak tvář trochu uvolní a s pousmáním na sestru pohlédne.* Myslím, že matku tvé rozhodnutí potěší, Rebekah. *Proč nevyužít situaci naplno.* Mohli bychom ji navštívit a oznámit jí to. *Navrhne. Tázavě ji pozoruje, jak se k tomuhle návrhu vyjádří.*

Veď ja viem.*Jemne povie a iba zľahka pokrčí plecami. Vie, že sa kedy koľvek môže vrátiť a bude vítaná, teda aspoň od niektorých. No zatiaľ sa však nato necíti, čo by mala čo najskôr prekusnúť. Proste už chce byť späť v dome, ale zároveň aj nie. Jej myšlienky a pocity sú pekne zmiešané. Ešte tu teda pravdepodobne zostane pár dní a premyslí si to. Následne tu zostane aj naďalej alebo sa konečne vráti domov. Zatiaľ ani sama nevie. Je na tom veľa pozitív aj negatív. Nechá si tu ešte poriadne uležať v hlave. Nikdy nebola na dlho preč od domova. Teda ani nemôže povedať, že niekedy mala poriadny, stabilný domov. Také šťastie už veľmi dlho nemala. Avšak mohla by tak nazvať rakvu, do ktorej ju Nik večne zatváral. Tam strávila už veľmi veľa času.. K Elijahovej situácii radšej nič nehovorí. Nechce to nejak veľmi vyťahovať, síce nevie ako na tom teraz Elijah je, ale rozhodne to je citlivé. Dá sa to poznať aj rovno z jeho pohľadu. Je celkom kľudný, ale zároveň za tým vidí smútok. Síce je dobrý v pretvarovaní, ale ona tieto veci ľahko spozná. Takže pre teraz sa ho nebude pýtať zbytočné otázky, ktoré ju však dosť zaujímajú. Nechá si to na inokedy alebo na nikdy. Uvidí ako to bude uňho, či jej niečo povie alebo to radšej nechá tak. Je to iba na ňom. Keď si všimne jeho zarazenú tvár, iba nad tým zavrtí hlavou a mávne rukou do vzduchu. Nevie, či mala vôbec spomenúť, že o tom niečo počula. Povedala jej to Camille a vôbec nevie, či to má vyťahovať. Možno jej to povedal Elijah súkromne a nechcel, aby o tom vedel niekto iný. Síce ona vôbec nevie o čo sa jedná, iba vie, že tam je nejaký problém. Takže by nemalo byť nič zlé na tom, že jej to povedala. Pre istotu ale bude ticho, aby náhodou niečo nepokazila. Vážne stále nemôže uveriť tomu, čo jej Elijah práve povedal. Naozaj kývol na ponuku od Esther?*Veľmi ma to teší.*Ešte nakoniec dodá, stále s radosťou v očiach. Aspoň jeden z bratov prišiel k rozumu a chce to, čo ona. Taktiež je rada, že jej to hneď oznámil. Ona má svoje telo veľmi rada, ale stojí jej to zato, vzdať sa ho. Keď konečne bude môcť mať normálny život. Spravila by pre to naozaj skoro všetko.*Samozrejme, chápem. Tak som teda rada, že si to poriadne zvážil a si si tým istý.*Pousmeje sa naňho. Hneď sa jej týmto zlepšil deň. Počúva ďalej jeho slová a iba prikyvuje. Bolo takmer jasné, že ich ostatní súrodenci by s tým hneď nesúhlasili. Alebo aj vôbec. Kol miluje byť upírom, to je samozrejmé. O Niklausovi ani nehovorí. No človek nikdy nevie. Ani na Elijaha by netypovala, že to bude chcieť spraviť. Nechce sa veľmi zamýšľať nad tým, prečo to tak je. Vlastne ju to ani tak nezaujíma, to nie je podstatné.*Vieš môj názor. Nech to stojí čo to stojí.*Iba krátko odpovie s pokývaním hlavy. Chápe, že sú tam aj pozitíva a negatíva. No tých pozitívnych vecí je určite viac, aspoň sa jej to tak teraz zdá.*Chceš za ňou ísť hneď teraz?*Mierne nadvihne obočie a sleduje Elijahov výraz. Teda nerobí jej to žiadny problém, aspoň sa odtiaľto konečne dostane preč. A nie, že by mala na práci niečo iné. Pravdepodobne by tu ešte dlho vysedávala a následne si šla ľahnúť. Vážne nevie, čo záživné tu má podnikať.*Teda kľudne môžme. Ako vidíš, mám veľa voľného času.

*Má ze sestřiných slov dojem, že ještě sama neví, co chce. Nijak jí to nezazlívá. Podle něj na to má Rebekah času, kolik bude chtít. V tuhle chvíli jí nedokáže nijak výrazně pomoci. Musí ji nechat v domnění, že je s Klausem stále rozhádaný, že se spolu nestýkají. Vypadalo by podivně, kdyby se ho začal zastávat. Možná, že nevypadalo, přeci, jen nad Klausem ještě nikdy nezlomil hůl, vždy v něj věřil. Nechce, ale přeci, jen riskovat a pokoušet osud. Moc se u daného tématu nezdržuje.
Zanedlouho se dostanou k tomu hlavnímu, proč za ní přišel. Pomalounku, polehounku Rebekah sdělí, že se rozhodl kývnout na Estheřinu nabídku. Snaží se jí stručně říct i důvody. Na závěr jí oznámí, že by nad tou nabídkou měla také uvažovat. Po jejím prvotním překvapení na to Rebekah až příliš rychle kývne. Přiměje jej to uznat, že ji Niklaus patrně odhadl lépe, když mu tvrdil, že sestru k něčemu takovému příliš přemlouvat nebude muset. Není z toho nadšený, tedy navenek ano, ale jen proto, že mu to hraje do plánu. Neví, jak Rebekah zareaguje po té, až zjistí, že to byla, jen přetvářka a taktika k tomu, jak matku porazit jednou pro vždy. Navenek se proto usmívá. Rebekah mu k tomu ještě něco málo poví. Vyposlechne si ji, ale nemá k tomu už, co říct. * Nemusí to být hned teď. *Odvětí s pousmáním. Mírně zavrtí hlavou.* Ale někdy během příštích dnů. *Navrhuje. Potřebuje se dohodnout s Klausem. Musí podrobněji promyslet to setkání, kdy matce během něj podstrčí svou krev, aby ji následně mohli zabít. Nechce ovšem otálet. Proč čekat, když se všechno docela dobře vyvíjí. Po té si společně ještě nějakou dobu povídají, než se večer nachýlí. Pak se s Rebekah rozloučí, popřeje příjemný zbytek večera a plantáž opustí.*

*Stále počúva ďalšie Elijahove slová, ale príliš to nevníma. Pre teraz je až priveľmi nadšená. Ľudský život. Konečne bude mať to, čo vždy tak veľmi chcela. Všetci dobre vedia, že chce byť človek a teraz jej to konečne niekto aj dopraje.*Samozrejme. Ozvi sa mi.*Ešte krátko dopovie a následne sa s Elijahom ešte vrhnú na nejaké témy. Chápe, že to teda nebude hneď, ale dúfa, že čo najskôr. Celkom dlhú chvíľu ešte sedia na verande, kde rozoberajú všeličo a následne sa rozlúčia. Keďže už je dosť hodín, iba spraví ešte nejaké potrebné veci a s dobrým pocitom sa vyberie do postele.*
Počas uplynulých dvoch mesiacov sa u Rebekah toho nestalo veľa, ale pár zaujímavých vecí sa nájde. Konečne sa dostala do mesta, stretla sa s nejakými známymi alebo nebolo to nič prevratné. Avšak aj naďalej zostávala na plantáži, so svetom naokolo príliš nekomunikovala. Stále sa neodhodlala ukázať doma, necítila sa nato. No tu sa jej celkom zapáčilo. Niektoré dni trávila s Kolom, teda keď sa tu aj vôbec cez deň ukázal. Býval tu, ale ako keby tu niekedy ani nežil. Stále niekde lietal, ale snažila sa to neriešiť. Užívala si ešte tento život, ako upírka. Nevedela si to predstaviť bez toho, ale rozhodne sa tešila. Nevedela, kedy sa to uskutoční, ale aj tak sa nemohla dočkať.
Ráno sa zobudí na nepríjemné svetlo, ktoré preniká cez okno priamo k nej do izby. Prevalí sa na druhú stranu a pokúša sa to ignorovať. Ešte pár minút sa váľa v posteli, snaží sa zaspať, ale pochopí, že už sa jej to nepodarí. Sleduje ešte chvíľu strop a premýšľa, čo dnes podnikne. Pravdepodobne zase nič alebo aj konečne niekam vyrazí. Rada by sa stretla s Hayley alebo po dlhom čase s Marcelom. Vie, že ich posledné stretnutie nedopadlo najlepšie, ale rada by to urovnala. Nechce s ním byť stále na nože. Chce, aby to medzi nimi konečne bolo normálne. No nevie, ako sa jej to podarí a či to ešte viac nepokazí. Skúsiť to ale samozrejme môže, zato nič nedá. Viac by si vyčítala, keby sa o to ani nepokúsi. Pomaly vylezie z postele a hneď zamieri do kúpeľne, od ktorej ju delí iba pár krokov. Dá si rýchlu sprchu a následne si oblečie šedé tepláky, obyčajné biele tričko a vlasy si nechá iba jednoducho spadať na plecia. Zatiaľ so sebou nerobí nič viac a vyberie sa von z izby. Už svižnejším krokom zamieri do kuchyne, keďže je neskutočne hladná. Má pocit, že má nejaké silnejšie zmysli alebo čo. Ako keď sa stala upírom.S nadšením sa dostane ku chladničke, ktoré ju po jej otvorení hneď prejde.*To tu naozaj nikto nenakupuje?*Povie si sama pre seba, pokiaľ sa prehrabáva vecami vo vnútri. Samozrejme, čo čakať od Kola. Aj ona mohla niekam zájsť, ale vôbec ju to nenapadlo. Vyberie si odtiaľ mlieko, ktoré by ešte pár dni malo vydržať. Ovocný jogurt a ešte k tomu nejaký džús. Všetko si to položí na stôl, zo skrinky vyberie ďalšie potrebné veci na raňajky. Zarobí si müsli s mliekom, naleje si džús a s tým sa posadí spokojne na stoličku. Rýchlo sa do toho pustí a pri tom si iba pohmkáva nejakú pesničku, ktorá ju práve napadla. Ešte je málo hodín, takže nato, čo chce stihnúť má ešte veľa času. Nemusí sa vôbec nikam náhliť.*

Kol poslední dva měsíce nedělal popravdě nic zvláštního, co taky? Měl se hnát za Esther a snažit se od ní nějak zjistit, co má v plánu a nebo si snad měl najít Jacksona a tentokrát místo jeho ženušky zmrzačit jeho? Docela často uvažoval nad oběmi možnostmi, ale tu první zamítl skoro hned. Nemůže jít za Esther a snažit se od ní něco zjistit, protože ona není hloupá a určitě by ho podezírala. Rozhodně za ní nemůže jít sám, na to potřebuje někoho k sobě. Někoho, kdo na tohle vymýšlení plánů byl vždycky nejlepší - Klaus. Už hrozně dlouho se s ním neviděl a vlastně ani neví, proč. Měli by se spolu sejít a probrat všechno, co se stalo a co by se mohlo stát. Kol mu chce taky vysvětlit, proč přijal nabídku Esther na nové tělo a chce mu nabídnout svou pomoc na její zabití. No a ta druhá věc? Myslí si, že Jackson měl v poslední době dost práce se staráním se o svou manželku Nailah a o to, co jí Kol řekl. Docela by ho zajímalo, jestli ta dvě jména - Genevieve a Hayley - nadělala aspoň nějakou neplechu. Což o to, o Hayley už určitě slyšela, ale Genevieve pro ni byla jistě úplnou novinkou. Jacksona zatím nechal a rozhodl se, že za to, co se stalo Claire, bude trpět až za nějakou dobu. Až se Nailah uzdraví. Aby mu mohla aspoň důstojně přijít na pohřeb. Ano, Claire, to bylo taky něco, na co myslel opravdu často. Chyběla mu, a o dost. On vlastně pořádně mluvil akorát s Genevieve a občas s Rebekou na Plantáži, když se tam uráčil přijít, jinak ne. Neměl nikoho, s kým by mohl tak blbnout jako s Claire. O Claire se moc nezmiňoval před Genevieve a ani před Bekou, protože ani jedna ji neměla ráda. Takže to všechno dusil akorát tak v sobě.
Včera v noci přišel výjimečně na Plantáž a měl v plánu se tady vyspat, což se také stalo. S Genevieve byl hodně často a nedivil by se, kdyby jí už lezl tak trošku na mozek. Takže po nějaké době zase spal ve své ložnici a úplně zapomněl na to, aby si zatáhl závěsy, takže ho ráno probudily otravné sluneční paprsky, které sem skrze okno svítily. A navíc mu bylo pod peřinou docela horko. Jindy by se přetočil na druhý bok a spal dál, ale dneska se mu už nějak nechtělo. Takže se vyhrabal z postele a šel do koupelny, kde si dal rychlou studenou sprchu na osvěžení a potom se vrátil do pokoje, aby se oblékl. Vzal si na sebe jenom obyčejné černé tepláky a tričko s nějakým nápisem. Dneska se nikam nechystá, takže se oblékne pohodlně. Potom, co se oblékl, vyšel z pokoje a vydal se dolů do kuchyně dát si něco k snědku. Měl příšerný hlad. "Tady se někdo zapomněl loni přihlásit do SuperStar," řekne místo pozdravu, jakmile vejde do kuchyně a uvidí, teda spíše uslyší, Rebeku, která si pobrukuje nějakou písničku. Ještě pořád rozespale se na ni zazubí a dojde k lednici, kterou otevře a začne hledat, co by si mohl dát k jídlu. "To jsi jako fakt snědla všechno, co tady bylo, jo?" podívá se na ni vyčítavým pohledem a nechápavě zavrtí hlavou. To pro něj tu bylo to jídlo. Jí stačí krev. Nakonec objeví v krabici ještě tři vajíčka, díkybohu. Sice zase vajíčka, ale co, ty má rád. Krabici i s vajíčky si vyndá, ve spodní skříňce najde nějakou pánvičku a tu si položí na vařič.

*Jemne vrtí hlavou do rytmu, ktorý jej hrá v hlave a stále si pohmkáva a občas aj niečo zaspieva. Popravde spev nebol jej silná stránka, takže sa radšej o nič viac nepokúšala. Pchala do seba jednu lyžicu jedla za druhou, ako nenažranec. Vážne netuší, čo sa to s ňou deje. Ale nemôže si pomôcť, všetko zrazu chutí tak neskutočne úžasne. Možno to je tým, že všetkému končí záruka alebo už aj skončila. Dostáva to úplne inú a lepšiu chuť, ale to pravdepodobne nebude ono. Ak by skysnuté mlieko chutilo takto výborne, načo by sa predávalo normálne? Už z diaľky počuje Kolove hlasné kroky, ktoré sa približuje a následne aj jeho hlas.*Haha, niekto tu je vtipný  hneď z rána.*Opätuje mu veľký úsmev, teda skôr úškrn a následne zavrtí hlavou. Na chvíľu nechá svoje raňajky na pokoj a zoskočí zo stoličky.*Všetko, čo tu bolo? Problém je, že už pre mňa nič nebolo.*Rýchlo schmatne svoj jogurt, ktorý nechala položený na linke, aby si ho náhodou nenárokoval. Vráti sa späť na predchádzajúce miesto a znovu sa pustí do jedla.*Čo tak keby si niekedy zašiel na nákup? Veď to predsa nie je také ťažké. Ak s tým máš problém, s radosťou ti napíšem nákupný zoznam. Čo ty nato?*Nadšene ho sleduje, ako keby mu práve ponúkla tú najlepšiu vec na svete. Áno, chápe, že ona si kľudne môže dať krv, ale v poslednej dobe jej to nestačí. Prišla na chuť niečomu úplne inému. Nespúšťa z neho pohľad, keď si začína robiť vajíčka.*To, že tu ani pomaly nie si, ťa neospravedlňuje.*Ešte varovne dodá a to už ochutnáva ovocný jogurt, ktorý tu na ňu čaká. Cíti sa ako tehotná žena, teda bez toho dieťaťa v jej bruchu. Je to s ňou naozaj hrozné.*Čo tu vlastne robíš? Dlho si sa tu neukázal, ani som nevedela, či ťa mám vôbec ešte čakať.*Nie, že by týmto Kola vyhadzovala. To vôbec nie. Naopak, je rada, že sa tu ukáže. Aspoň tu nie je chvíľu sama a má sa s kým porozprávať. Aj keď nevie, či je na to Kol najlepším kandidátom. S ním sú to väčšinou samé srandy alebo naopak iba hádky. Nikdy nevie, ako zareaguje. Avšak v poslednom čase to medzi nimi bolo obzvlášť dobré. To bude pravdepodobne tým, že sa moc nevidia a ona nič nerieši. Dúfa, že to tak zostane aj naďalej.*

"Děláš jako bys mě neznala, Rebeko," ušklíbne se na ni, když řekne, že je vtipný už takhle po ránu. Tak on takový byl, většinou měl dobrou náladu a i když ne, tak vtipkoval a snažil se někoho těmi svými vtípky a řečmi vyprovokovat. A kolikrát se mu to i podařilo. Ale s Rebekou to mezi nimi bylo v poslední době docela v pohodě. Jo, sice se Kol choval pořád stejně, ale ona se nějak nenechala vyprovokovat nikdy. A jemu to tak vyhovovalo, že to bylo všechno dobré. Po dlouhé době se spolu mohli normálně bavit. Nějak jí nevěnuje pozornost, když seskočí ze židle, protože v tu chvíli se soustředí na hledání něčeho, co by mohl sníst k snídani on. Když si ale všimne, že nechala na lince položený jogurt a že právě proto vstala ze židle, snaží se co nejrychleji po jogurtu šmátnout, ale bohužel, Rebekah je rychlejší. "Aby ti to náhodou nezaskočilo," řekne docela nepříjemně a podívá se na ni. Vždyť měla toho jídla hrozně moc, proboha. Na to, co řekla předtím, zareaguje až teď, když zase přejde k ledničce. Otevře ji co nejvíc to jde a ukáže dovnitř na místo, kde byla hromada pytlíků plných krve. "Jedna, dva, tři, čtyři...," začne počítat pytlíky a kdyby chtěl, může počítat ještě dlouho. "Ne, fakt tu nic k jídlu nemáš," nechápavě zavrtí hlavou a potom si vyndá ty vajíčka a začne si připravovat všechno kolem, aby si je mohl udělat. Když od ní slyší, že by klidně mohl dojít něco nakoupit, na chvilku přestane všechno dělat a musí se sám pro sebe ušklíbnout. Potom se na ni otočí a ona ještě stihne dodat, že ho neomlouvá, že tady skoro není. "Já nebudu chodit nakupovat. Za prvé, je to ženská práce. Za druhé, všechno to tady sníš ty. A za třetí - jo, vlastně mě omlouvá to, že tady skoro nejsem, protože tu nejím," zazubí se na ni a pokrčí rameny. Potom se otočí zpátky ke sporáku a pokračuje v dělání vajec. Rebekah ho dneska docela překvapuje. Nejdřív ho pošle nakoupit a potom ho ještě vyhání? Proč? Zase se na ni otočí a nechá vejce vejci. "Tohle zní jako bys mě tady nechtěla. Já ti tady překážím? Nebo snad vám? Že ty tu někoho máš, Rebeko Mikaelson, a proto ti musim jít nakoupit a pak zmizet? Jen mi prosím řekni, že to není Marcel. To by mě asi trefilo," ušklíbne se. Marcela by tady prostě nesnesl. Vlastně si není vůbec jistý, že tu někoho má, snídá tu přeci sama... Možná proto, že se nechtěla dělit o poslední jídlo a chtěla si to sežrat sama. Jo, to bylo určitě ono. Vajíčka jsou za chvíli hotová, ani si je nedává na talíř, nechce zbytečně špinit nádobí. Vezme si prkénko, dá ho na stůl a na to si položí ještě stále rozpálenou pánev. V chlebníku našel ještě pár krajíců chleba, sice už tvrdších, ale co se dá dělat. Vzal si příbor a sedl si naproti Rebecce. "Tobě ten jogurt ještě nezaskočil? Zázrak." Řekne to jako by ho to opravdu udivilo.

*Nato, že je vtipný už nič nehovorí, iba neustále vrtí hlavou. Áno, Kolove poznámky boli niekedy výnimočne naozaj vtipné. Ale keď je to smerované na ňu, väčšinou sa nesmeje a to má on rád. Takto rád provokuje a často ju tým dokáže naštvať. No ona sa v poslednej dobe veľmi dobre drží a nenechá sa ničím vytočiť. Vzniká tak omnoho menej hádok, čo každému iba vyhovuje.*Máš byť rýchlejší..*Krátko dodá s víťazným, spokojným úsmevom na tvári, keď stihne zobrať jogurt skôr ako on.*Dám si pozor.*Žmurkne naňho a o pár sekúnd už si vychutnáva svoje jedlo. Tieto upírske reflexy sú predsa len na niečo dobré. Teda výhodu vidí vo viacerých veciach, nie len v tomto. Taktiež si už život nevie predstaviť bez tej veľkej sily a všetkých tých vecí okolo toho. Bohužiaľ alebo našťastie sa toho už o pár dní bude môcť vzdať. Štve ju to, ale jej nadšenie je oveľa väčšie. Veď byť človekom je predsa to, čo vždy chcela. Veď na normálny život si určite ľahko zvykne a bude to tak lepšie.*Myslela som normálne jedlo. Ako si si mohol všimnúť, v poslednej dobe mi začalo chutiť.*Poukáže na už prázdnu misku na stole a jogurt, ktorý drží v ruke. Keby si to nevšimol, naozaj by sa čudovala. Jedlo v chladničke teraz už mizne veľmi rýchlo, keď sú nato dvaja. Samozrejme, vydržala by aj len pri krvi, ale prečo, keď nemusí? Nebude sa predsa obmedzovať.*Nakupovanie vôbec nie je ženská práca. A ja nezjem všetko!*Prižmúri oči s mierne naštvaným výrazom. On keď príde raz za čas, tak vyje celú chladničku, to na ňu vážne zvaľovať nemôže. Áno, objavuje sa to málo, ale keď tu je, stojí to zato.*Tak som to zrovna nemyslela, Kol.*Pokrúti hlavou sem a tam a ďalej počúva jeho slová.*Samozrejme, odhalil si ma. Skrývam tu niekoho, takže by si mohol pohnúť zadkom a už konečne vypadnúť. Potrebujeme trochu súkromia.*Sleduje ho s naprosto vážnym výrazom a snaží sa pri tom nesmiať.*Neviem, aký je tvoj problém s Marcelom, ale toho sa naozaj obávať nemusíš. Marcel je ten posledný človek, ktorého by som tu mala.*Uistí ho a to už sa mierne uškrnie. Pri tom, ako sú na tom teraz s Marcelom je to tak. Bola by rada, keby s ňou prehodí aspoň nejaké slovo. Áno, majú už za sebou veľa hádok, ale toto je iné. Veď sa spolu nerozprávali už viac ako dva mesiace. Rada by to dala do poriadku, ale nevie, ako je na tom on. No ak ho zastihne, rozhodne sa s ním bude chcieť porozprávať. Či sa mu to bude páčiť alebo nie. Keď už nad tým tak premýšľa, ani ona veľmi neschvaľuje Kolove voľby. Či už partneriek, mileniek alebo len kamarátok. Vážne si s niektorými nesadla, ale radšej sa k tomu nahlas nebude vyjadrovať. To by bola hneď dosť veľká hádka.*Aj tebe prajem dobrú chuť.*Obdarí ho prívetivým úsmevom a ďalej nič nehovorí, iba si vychutnáva jedlo, ktoré sa jej veľmi rýchlo míňa. Keď on sa nechystá na ten nákup, bude to musieť spraviť ona. Nebude tu predsa o hlade. Síce tu má krv, takže skôr by tu bol o hlade Kol. No on sa isto niekam vyparí a objaví sa až za pár dní, ako vždy.*

Rebekah byla další člověk, který ty jeho poznámky poslední dobou docela ignoroval. Upřímně ho to štvalo, když ho někdo takhle ignoruje, protože kolikrát vymyslí opravdu suprové věci, na které by chtěl vidět, jak někdo zareaguje. Ale třeba Alisea a nebo třeba Jackson ho úplně ignorují, Beka, ta se nechá alespoň občas vyprovokovat. Nojo, Jackí, to psisko jedno. To si radši nepřipouštělo ty věci, co Kol říkal, jinak by se z toho asi musel zbláznit, protože by nevěděl, jak na ně reagovat bez toho, aniž by Kol nevymyslel něco dalšího, čím by ho vytočil. Kol jenom protočí oči, když mu sestřička řekne, že má být rychlejší. To moc dobře nejde, když už nejsem upír. Jo, přesně to chtěl Kol říci, ale na poslední chvíli mu došlo, že to by možná před ní neměl. To ona byla ta, která chtěla být vždycky člověkem a teď tu před ní stojí Kol. Jeden z mála, který nikdy nechtěl něco takového... Akorát by jí tím připomněl, že ona člověk nikdy nebude. Kéž by jen věděl, na co se jeho sestra chystá... Na to, že si bude dávat pozor, aby jí jogurt nezaskočil, už nic neříká. Potom jí ukáže, kolik jídla má ještě v lednice. No, jídla... Prostě toho, co upíra nasytí opravdu hodně, narozdíl od Kola. Ne, ten si opravdu krev dát nemůže, to by asi nepřežil. "Já neříkám, že by sis nemohla dát normální jídlo, ale přece jenom, Rebeko, nebuď blbá. Normálního jídla se nenajíš," upozorní ji, kdyby na to náhodou zapomněla a chtěla se živit jenom jídlem pro lidi. Od té doby, co tu byl naposledy, tu mizelo spíš normální jídlo, které tu měl on a ne sáčky s krví. Těch tu bylo skoro stejně. Ale tak třeba tolik krve nepotřebuje a nebo se krmí přímo z žíly, kdo ví. Třeba tu má vážně schovaného nějakého quarterbacka z Mystic Falls, kterému ještě nikdo neurval hlavu... A ten jí slouží jako taková chodící svalnatá krevní banka. Jemu by se taky dřív líbilo mít nějakou pěknou kočku, kterou bude mít doma a bude z ní pít. Ale proč mít pořád jednu a tu samou, když mohl mít skoro každou noc jinou? A někdy ne ani jednu, ale hned několik. Zasměje se, když mu ihned odvětí, že nakupování není práce jenom pro ženy. "Neměla bys jít nakupovat s prázdným žaludkem, nebo toho koupíš mnohem víc, než je potřeba. No, i když..." řekne a podívá se na všechno to, co dneska už snědla, "ta situace, že bys někam šla dneska s prázdným žaludkem už asi nehrozí," ušklíbne se na ni. Sám by už měl dost. Aspoň do oběda. Tak Kol je chlap, sní toho mnohem víc než nějaká ženská. Chtěl by vidět Rebeku jako člověka, jak se bude ládovat takhle jídlem, pak si večer stoupne na váhu a z toho, kolik přibrala, ji trefí šlak. Ona potom řekne něco, z čeho Kol usoudí, že je tady na obtíž. A samozřejmě si z ní hned začne dělat legraci, že tady určitě někoho má a že doufá, že nejde o Marcela. Ví, že to tak nemyslela. Popravdě na něj Beka působí tak, že ho fakt ráda vidí. "Tak já to dojím a půjdu, neboj se," zazubí se na ni potom, co řekne, že ji odhalil. Věděl, že si s tím dělá legraci, to bylo slyšet z tónu jejího hlasu. Když ale řekne, že neví, jaký je jeho problém s Marcelem, podívá se na ni, že to snad nemyslí vážně. "Že ne?" řekne jenom a nechá ji, aby přemýšlela. Vždyť musí vědět o tom, proč ho nesnáší. Byl to on, koho si vybral Klaus jako svou rodinu. Podle Kola měl být náhrada za něj. Prostě poslušnější člen rodiny, kterého si Klaus mohl vychovat k obrazu svému. Proto ho nemá rád. A ještě k tomu to, že měl něco s Rebekou? To bylo úchylný. Adoptivní synátor Klause se zabouchnul a spal se svojí adoptivní tetičkou. Ale čemu se vůbec diví, tahle famílie je celá taková povedená, že ano? "Ale díkybohu za to, že tu ten podlejzák není," ušklíbne se a sní pár soust svých vajec, které už byly o něco studenější. "Děkuju ti," zaculí se na ni, když mu Beka popřeje taky úpně 'upřímně' dobrou chuť. "A co je tady v posledních dnech novýho? Teda kromě toho, že tu strádáš hlady?" podívá se na ni, jako by jí litoval, že tu nemá nic k jídlu. Chuděrka jedna.

*Ona dobre vedela, že Kol takto každého rád podpichoval, takže si z toho naozaj nič nerobila. Hádam nikdy tie zlé veci nemyslel naozaj. A ak náhodou áno, povedal to aspoň takto jemne, humorne. Nie každý to však bral s takou ľahkosťou ako teraz ona. Väčšina ľudí to brala vážne a hneď po Kolovi vyštartovali. Niekedy sa to zakončilo veľmi nepeknými vecami, ale nato radšej spomínať nebude. Kto ho lepšie pozná, vie, že to je proste on a patrí to k nemu. Nikto mu to nemôže zazlievať.*Ja viem, o takýchto veciach ma nemusíš poučovať. No ja nemôžem zato, že to chutí tak dobre, mňa taktiež neobviňuj.*Hneď sa pár slovami obráni. Každý deň pije aj krv, to je samozrejmosť. Bez nej by teda nejakú dlhšiu chvíľu nevydržala. No jesť normálne jedlo je taká pekná pripomienka na ľudí. A keď jej to chutí, nie je čo riešiť. Nevie, čo si o tom myslí Kol, že prečo to robí. Že snáď čaká, že keď bude jesť iba normálne jedlo, stane sa človekom? Je možno blondína, ale blbá naozaj nie je. Takto blbý hádam nie je vôbec nikto. Ona v kľude mohla jesť normálne jedlo ale niečo iné by bolo, keby má Kol piť krv. Nevie si predstaviť, aké to je, keď je človek, ale rozhodne nie príjemné. Určite to musí byť neskutočne nechutné, aj keď teraz jej to príde úplne normálne. Nikdy sa nad niečím takýmto nezamýšľala a asi by ani nemala.*To vážne nehrozí.. Ale naozaj by si tú činnosť s názvom nakupovanie mohol skúsiť aj ty. Mohli by sme to niekedy podniknúť spolu, aby si pochopil, že to nie je čisto ženská práca.*Navrhne mu niečo, čo ju len teraz napadlo a stále ho sleduje s úsmevom na perách. Nemyslí si, že by po ňom ľudia divno pozerali, keby nakupuje. To vôbec nie. No chápe, že Kol sa tomu týmito slovami len snaží vyhnúť. Čo aj tak nepomôže, pretože ona ho k tomu isto nejako prinúti. Nevie, kto tu skôr vydrží bez jedla, či on alebo ona.*Som rada, že ma chápeš.*S milým úsmevom si priloží ruku na miesto, kde sa nachádza srdce. Je jasné, že teraz si len jeden z druhého robia srandu, ako skoro vždy. Takéto podpichovanie ju vždy bavilo, kým to bolo v miere. Keď nad tým tak premýšľa, mohla by si už konečne niekoho normálneho nájsť. Áno, stále ju priťahuje Marcel, ale tam nevidí žiadnu budúcnosť. Určite nie teraz, možno ani nikdy. No nemôže stráviť celý svoj život čakaním na jedného, s ktorým to vždy s nejakého dôvodu nevyjde. Niečo na tom predsa asi len bude.*Možno by sa nejaký ten dôvod našiel..*Nenápadne sa poškriabe na hlave a tvári sa, ako keby nič nevedela. Pri tom presne vie o čom toto celé je. Chápe, že Kol nikdy Marcela mať rád nebude a ona sa do toho nechce starať. Nech má o ňom názor aký chce, jej to môže byť naozaj maximálne jedno.*Nedeje sa tu naozaj nič zaujímavé. Nemusíš sa báť, o nič si neprišiel.*Vlastne nevie, čo mu má porozprávať. Celé dni je tu zatvorená, nemá čo robiť tak iba je, sleduje telku a občas sa ide prejsť niekam do lesa. Nevie, či mu Elijah hovoril o svojom pláne, byť človekom, ale to vyťahovať nemieni. Kola by to pravdepodobne ani tak nezaujímalo.*Už som znovu začala viac komunikovať s ľuďmi. To je pokrok.*Nadšene sa usmeje, pričom vstane zo stoličky a vyhodí prázdny kelímok do koša. Následne zoberie misku a začne ju umývať. K jeho poznámke o jedlo už nič nehovorí, iba sa nad tým pousmeje.*No mňa zaujíma čo máš nové ty? Dlho sme sa nevideli, moc sa tu teda neobjavuješ. Takže hádam, že zažívaš niečo zaujímavejšie ako ja.

Už jenom pokrčí rameny a na to, co Rebekah jí, už nic neříká. Ano, chápe ji a to moc dobře. Sám, když byl ještě upír, si dával normální jídlo, protože i když někdo tvrdí, že nechce, aby mu něco připomínalo, že je člověk a když tvrdí, že je rád, když je upír, je to lež. Každý upír si někdy potřeboval připomenout, jaké to je být člověkem, i když šlo jenom o obyčejné jídlo. Chutnalo to oproti krvi tak... normálně. I když se to krvi nikdy nevyrovná, protože po té dychtí prostě každý a nemůže bez ní žít, je to příjemné takhle si připomenout lidskost. Ať si jí, co chce, Kol to taky tak dělal. Kolikrát ho mohl někdo najít jak sedí v Rousseau's a dává si tam něco dobrého k snídani. Ať už to byla vajíčka a nebo třeba palačinky. A nebo kebab, ten si dal poprvé s Genevieve a od té doby ho úplně miluje. Potom se začnou bavit o tom nakupování a Kol ji hned odmítne, on prostě nikam nakupovat nepůjde, proč, když to nepotřebuje ani jeden z nich? On jí u Genevieve nebo někde jinde, třeba v baru, nepotřebuje mít další zásobárnu i na Plantáži. A Beka to taky nepotřebuje. Protočí oči, když mu začne znova říkat, že by to mohl zkusit a když mu dokonce navrhne, že by mohli jít nakupovat spolu, málem se zakucká, i když zrovna v ústech nic nemá. "Ne, ne, ne a ještě jednou ne, Rebeko. Znám tě a nepotřebuju s tebou ztvrdnout někde na nákupech hodiny a hodiny, na to si času moc vážím," ušklíbne se. Beka byla ženská prostě. Měla určitě ráda nakupování a i kdyby nakoupili jídlo, tak ona si stejně najde nějaký obchod s oblečením a Kol pak bude jako její sluha, když jí bude nosit všechny tašky plné oblečení. To ani náhodou, o to fakt nestojí. "Od tohohle jsou kamarádky, Rebeko, možná by sis měla nějakou najít," ušklíbne se na ni. Tohle bylo možná trošku hnusnější, ale taky to nemyslel zle. Možná ne tolik, jak to mohlo vyznít. Prostě jí jen připomněl, že tu neměla tolik lidí, se kterými by mohla takové věci podnikat. Nebo o nikom takovém nevěděl. Možná tak Hayley nebo Alisea. Jo, Alisea, ta by s ní šla určitě. A to by musely jít bez Kola, protože kdyby ji jen uviděl, asi by jí musel zakroutit krkem. Potom už oba dva zase tak nějak vtipkují, jak jsou zvyklí. Je vážně rád, když mu řekla, že Marcel tady není. A podle toho, co říkala, tu není ani noha kromě nich dvou. To je skvělý. Konečně to vypadalo, že jí došlo, co je ten důvod, proč Marcela tak nesnáší. Ale tohle byla jen Kolova věc, vlastně. Všichni ostatní měli Marcela rádi, byl to všech miláček, hlavně Rebeky a taky Claire. Nebo jím aspoň díval. Všichni ho měli mnohem raději. Sakra, vždyť není nic. Akorát ukradl něco, co patřilo jeho rodině, tohle město. Kdyby Kol chtěl a měl na to náladu, jistě by ho nějak dokázal dostat zpět, ale to by tu nesměl být jeho povedený bratr Niklaus, který, co Kol ví, stojí za Marcelem. Nic na to neříká, nechce se hádat kvůli tomuhle individuu. Docela ho zajímá, co se tu za ty dny, co tu nebyl, stalo. Ale jak se dozvídá, tak nic zajímavého. Zvláštní. Rebekah byla vždycky živel, třeba v Mystic Falls, tam se kolikrát ani nevrátila za noc domů. A teď je tu na Plantáži jako stará paní a říká, že se jí nic zajímavého nepřihodilo? "Vlastně dost dobře nechápu, jak někdo takový jako ty, někdo, kdo pořád mele pantem, může nechodit mezi lidi a nemluvit s nimi..." řekne a sní dalších pár soust. Už to bude mít snědené. Podívá se na ni, když začne umývat nádobí, když se ho zeptá, co je nového u něj. Zasměje se, když řekne, že určitě zažívá něco zajímavějšího než ona. "Popravdě ne, nic zajímavýho se neděje. Akorát jsem skoro zmlátil Jacksona, o tom jsem se ti ještě asi nezmínil..." Už neřekne, že to 'skoro' znamená spíš to, že docela ublížil jeho manželce. "No a potom to už znáš. Genevieve, Genevieve, postel, vana, postel, kuchyň, vana, gauč..." začne jí vyjmenovávat všechna místa a jí jistě dojde, co to znamená. S Genevieve si užívali, když mohli. Říká to schválně, protože ví, že až takové detaily ji nezajímají. Když dojí, tak vstane, vezme pánvičku a položí ji Rebecce do dřezu, aby ji umyla.

*Stále sa ho snaží presvedčiť, že nakupovanie nie je také ťažké ani zlé. No je jej jasné, že nato tak ľahko nekývne. Predsalen ho veľmi dobre pozná. Skúsiť to ale mohla. Nechápe, čo chlapom na tom nakupovaní tak neskutočne vadí. Nakupovanie je predsa zábava. Či už je to jedlo, oblečenie alebo niečo iné. Jasné, nájdu sa aj výnimky, ale tých je naozaj málo.*Ale no tak, Kol! Vôbec by sme nikde neboli dlho, ja taká predsa nie som.*Sleduje ho s nechápavým výrazom, ale vie, že on má presne pravdu. Ona by dokázala stráviť v nákupnom centre kľudne aj celý deň, vôbec by jej to nerobilo problém. Taktiež tak dlho by bola aj v obchode s jedlom, hlavne v tomto období. To je taktiež zábava nakupovať, ale nie keď je sama. To ju až tak pri veľmi nebaví. Nemá sa s kým baviť, posudzovať veci a podobne.*Ale inak ďakujem. To bolo veľmi milé.*Ešte podotkne na jeho poznámku o tom, že si nato čas až moc váži. Má taký pocit, že toto myslel naozaj vážne. No keby spolu niekam zájdu, nešlo by len o nakupovanie. Išlo by taktiež o ten čas, ktorý by spolu strávili. Pri tom ako často sa tu ukazuje by si to podľa nej aj celkom zaslúžila. Chápe, že nemá päť rokov a nemusia sa jej bratia stále venovať, ale stále by si mohli nejaký ten čas nájsť. To jej príde celkom normálne, no oni to očividne až tak nechápu.*Toto si fakt nemusel povedať..*Vážne sa naňho pozrie a následne zavrtí hlavou. Ako keby nevedel ako ona na tom v tejto oblasti je.*Mohol si si všimnúť, že spriateliť sa s niekým pre mňa nie je najjednoduchšie. Poľka ľudí ma v meste neznáša, s ďalšími si nemám čo povedať. Pochop, že nie som tak celkom ako ty.*Rýchlo mu to zhrnie, iba pre istotu, že by zabudol. Veľa ľudí by sa s ňou nebavilo už zato, kto je. Mikaelsonová. Ľudia vedia pekne odsudzovať už len pre jej priezvisko. Potrebovala by viac kamarátok ako Alisea a Hayley. S tými si našla spoločnú reč a dobre si rozumejú. Bodaj by to takto ľahko šlo s každým. No ona vlastne ani nevie kde hľadať. Chápe, prečo Kol tak Marcela neznáša, ale dúfa, že jedného dňa sa cez to prenesie. Bolo by celkom fajn, keby sa oni dvaja vedeli normálne rozprávať. Teda momentálne by jej stačilo, keby sa Marcel znovu bavil s ňou. Kol sa kľudne môže vyriešiť aj inokedy, to zase nie je také dôležité. No nemyslí si, že sa to tak rýchlo a ľahko vyrieši. Síce ona by mohla byť tá, ktorá sa ich pokúsi spriateliť. Pozná oboch dobre, takže by to mohlo vyjsť. Musí sa nad týmto viac zamyslieť a prísť s nejakým dobrým plánom.*Ani ja sama to tak celkom nechápem. Proste sa to deje. Som si istá, že sa čoskoro všetko vráti do starých koľají.*Pousmeje sa naňho a pokrčí plecami. Je pravda, že ona nikdy nemohla sedieť na mieste, vždy musela mať nejakú akciu, ale to sa zmenilo. Zmenilo sa to vtedy, keď ju Elijah vytiahol z rakvy. Potrebovala trochu času pre seba a to sa zmenilo na veľa času pre seba. Vážne už by sa mala prekonať a napríklad sa vrátiť domov. Kolovi by tu istotne nechýbala, veď tu ani nie je. Nechce tu každý deň sedieť na hojdačke, ako stará babka a sledovať západ slnka. To už jej príde dosť starecké. Má toľko možností čo robiť a ona si vybrala práve toto. Sama tomu nerozumie.*Jacksona? To mi príde ako celkom zaujímavé.*Otočí sa naňho s miernym úškrnom, ale následne pokrúti hlavou. To by predsa nebol Kol, aby niečo nevyvádzal. Už len toto je rozhodne zaujímavejšie, ako jej príbehy zo života babky Rebeky.*Áno, chápem, stačilo. Už vážne nepotrebujem vedieť nič viac.*Rukou si zakryje oči, ako keby si myslela, že to niečo pomôže. Avšak to už Kol pokladá panvicu do drezu, aby ju umyla.*Vážne nie som tvoja slúžka.*Zastaví vodu, pričom si utrie ruky a chrbtom sa oprie o linku.*

Může ho jeho drahá sestřička přesvědčovat jak chce, ale on prostě nakupovat nepůjde. A s ní už vůbec ne. Rebekah je právě ten typ, co by dokázal v nákupním centru ztvrdnout klidně na několik hodin, ne-li klidně na celý den. Na to jí fakt kašle, nepřežil by to tam s ní. Ještě by si o něm lidi mysleli bůhvíco. "Že taková nejsi? Ale jo. Jsi ženská a snad každá taková je a já bych to tam nepřežil takovou dobu nakupovat, to fakt ne. Jestli se mnou chceš fakt někam jít, tak ti dám pár tipů..." řekne a potom se na chvilku odmlčí a dělá, že přemýšlí. "Co třeba Rousseau's? A nebo Moe's? A nebo nějakej jinej takovej bar, ty bys jistě něco vymyslela," zazubí se na ni. Buď půjdou do baru a nebo nikam. Když nad tím tak přemýšlí, tak by se rád šel někam napít, už dlouho nikde nebyl. Párkrát sice zapíjel Claire, ale sám, to není ono. Neříká, že bude zapíjet svou nejlepší kamarádku s její úhlavní nepřítelkyní, ale fakt by rád jednou zase nepil sám. Akorát neví, jestli na tohle Rebekah je. Jen tak si sednou za bar a prostě pít, i když by k tomu třeba neměla důvod. Taky jí řekl, že tím nechce ztrácet čas, že si ho docela váží. Nemyslel to zle, tohle ne, ale ona si to samozřejmě hned vzala osobně. Jo, sice spolu trávili hodně málo času, ale co chce? Kol nebyl nikdy takový ten rodinný typ, který vyhledával nějak extra často společnost svých sourozenců. Jednou za čas neuškodí se s některým z nich vidět, ale asi by nedopadlo dobře, kdyby třeba s Rebekou bydleli pod jednou střechou a potkávali se každý den. To by bylo hádek... Myslí si, že tohle, když se tady jednou za čas ukáže, úplně stačí. Potom řekne něco, co si mohl klidně odpustit, opravdu. Moc dobře věděl, že pro ni nemůže být lehké si tady v New Orleans najít někoho, s kým by se mohla normálně bavit. Fakt to ví, ale ona mu to musela stejně zase všechno připomenout. Překvapeně se na ni podívá, když řekne, že není jako on. "Že ne? Waau," ušklíbne se na ni a pokračuje, "máš vlastně pravdu, nejsi, protože ty máš pořád víc přátel, než já, Rebeko. Hayley, vlastně i Alisea. Zapomínáš na to, že já už nikoho takovýho nemám," poslední větu řekne docela nepříjemně, protože se mu nelíbí, když si musí připomínat, že Claire už není. A zvlášť před Rebekou, kterou to jistě těší. "Ty si můžeš aspoň někoho ovládnout," zamumlá potom ještě. Mohla mít kohokoliv chtěla, to jí nestačí? "To by bylo fajn, kdyby to bylo jako dřív, protože ještě pár dní tady na tý samotce a jsem si jistej, že se z toho zblázníš," ušklíbne se na ni. Vždyť skoro nechodila nikam a to bylo v jejím případě dost divné. Ona je člověk, který se rád baví a užívá si, není to starší paní, co sedí doma a dívá se na televizi a hodně moc jí. Ona se ho potom zeptá, jak se vlastně má a co je u něj nového. Zmíní se před ní o Jacksonovi, o kterém jí ještě neříkal. "Jo, Jacksona. Ale jak jsem řekl, jenom skoro," pokrčí rameny. Kdyby nebyla Nailah hloupá a řekla mu, kde je, nemusela by to schytat ona. Potom jí řekne něco dalšího, co v poslední době dělal. Vlastně to popíše jen jménem Genevieve a pak názvy částí bytu. "Fakt ne? Mohl bych klidně ještě pokračovat," řekne a zasměje se. Konečně dojí svá vajíčka, tak vstane, pánvičku vezme a položí ji do dřezu, aby ji Bekah umyla. "Ne, ale teď tady trávíš mnohem víc času než já a určitě tu nechceš žít v bordelu, takže to dřív nebo později stejně umyješ," zaculí se na ni.

*Chápe, že toto presviedčanie o nakupovaní nikam nevedie, takže to radšej nechá tak. Ona samozrejme rada nakupuje, ako asi každá žena. Teda pravdepodobne skoro každá. A nevidí na tom nič zlé. Veď je to predsa zábava, skúšať a kupovať si nové veci. Veď tých aj tak nikdy nie je dosť, to musí uznať každý. Teda muži asi nie. Tie môžu mať v skrini dve tričká a rifle a nikto si nevšimne, že majú na sebe stále to isté. A ani im to určite neprekáža. Zaujato ho sleduje a čaká, aké tipy jej dá. Typuje, že to budú nejaké bary, čo sa jej po pár sekundách potvrdí. Čo iné by mohol práve Kol navrhnúť? On hádam ani iné miesta ako bary nenavštevuje. Teda aspoň ona o tom nevie. No ani ju nenapadá, kam inam by mohol chodiť. Jedine k nejakým ženám domov a to už je naozaj lepšie zostať v tom bare. Ale tak nech si jej brat robí čo chce, nie je to jej vec.*Je presne desať hodín ráno a ty chceš ísť do baru?*Poukáže na čas a mierne nadvihne obočie. Nakoniec si ale sama pre seba pokrúti hlavou a znovu sa otočí na Kola.*Ale fajn, tak teda Rousseau's. Tam je to najlepšie.*Krátko sa pousmeje. Veď predsa chcela niekam zájsť, tak prečo nie? Aj tak nemá vôbec nič iné na práci, ako vždy. Chcela vypadnúť do mesta, naskytla sa jej možnosť, tak ju teda aj využije. A strávi nejaký ten čas s Kolom, ako si priala. Je to celkom výhodná ponuka. Už dlho nebola v žiadnom bare, aj keď ešte prebývala rovno v meste. Nemala tam moc s kým chodievať, iba keď bola nejaká akcia. Piť sama nie je až taká veká zábava, takže to nepodnikala. Teda nie na takýchto verejných miestach. Doma vždy mali dosť alkoholu, takže ani nemusela chodiť ďaleko. Ďalej sa dostanú k téme, ako často tu Kol býva. Áno, je pravda, že tu nemusí byť stále. Má svoj vlastný život, možno aj problémy a podobne. A keby tu trávi všetok svoj čas, nebolo by to práve najlepšie. Vie si predstaviť, ako by sa ustavične hádali za maličkosti a blbosti. Je si takmer istá, že by si čoskoro začali liezť na nervy, predsa ich pozná. S Kolom sa nedá tráviť priveľmi času vkuse, pretože to je fakt otravné. No niekedy sú aj tie lepšie dni, kedy by to spolu možno vydržali. Obom to ale takto vyhovuje. On sa tu objaví raz za týždeň, možno aj dva krát.*Hayley a Alisea. Koľko krát si myslíš, že si s nimi niekam vyrazím? Hayley má vždy niečo dôležité na práci a Alisea taktiež vždy niečo rieši. Nie každý priskočí, keď poviem.*Zavrtí hlavou a ďalej ho počúva. Keď povie, že on už nikoho takého nemá, nechce zareagovať nijak moc. Pretože jediné čo by sa z jej úst vydralo by bola nepekná poznámka na Claire a nejaký ten úškrn. Radšej si preto iba odfrkne a prevráti očami.*Ty však len žmurkneš na nejakú ženskú a už ti leží pri kolenách. A mám pocit, že si budete rozumieť skôr, ako ja s niekým.*Zavrtí hlavou do strán a pri tom z neho nespúšťa pohľad. Kol si určite skôr nájde priateľov, to je samozrejmosť. Jeho humorom a uvoľnenosťou si získa každého, koho chce. Na jeho poznámku o ovplyvnení niekoho radšej nič nehovorí. Nebude nikoho ovplyvňovať aby sa s ňou bavil, tak zle na tom naozaj až nie je.*Jedného dňa to vyjde..*Povie si skôr pre seba ešte k téme Jackson, ale isto to môže počuť aj Kol.*Nie, vážne, prosím prestaň!*Varovne sa naňho pozrie a následne zasmeje. Takéto detaily nechce poznať a on to veľmi dobre vie. Nerobí jej to práve najlepšie.*Si debil.*Zavrtí rýchlo hlavou a pre teraz nechá riad napokoj. Už sa jej do toho nechce púšťať a v duchu môže dúfať, že to aj tak spraví Kol. Čo sa ale určite nestane.*